(14.20 hodin)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám také děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec David Kasal. A připraví se - s přednostním právem vystoupí pan předseda Vojtěch Filip. Prosím, máte slovo.
Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane kolego Jurečko, já jsem vás velmi bedlivě poslouchal a můžu vám říct, s některými věcmi můžu souhlasit, ale s některými - řeknu úplně jednoznačně. Jaký je rozdíl mezi Portugalskem a námi, kdy ta čísla mělo Portugalsko podobná, nebo i vyšší, kdy bylo na pokraji toho, že měli čtyři intenzivní lůžka? Já jsem tam o víkendu byl, protože jsem tam byl pracovně. A tam je rozdíl oproti tomu, co je tam a tady, že tam se všechno dodržuje. Tam bylo všechno zavřené. Veškeré pomůcky, které byly, ti lidé nosili.
Když to vezmu ze své ordinace, kdy mi maminka přijde s dítětem, které je nemocné, má angínu, a řekne mi, my o prázdninách - jak jste říkal, že teď bylo zakázáno, že se nikam nebude jezdit - tak mi řekne: No my jedeme na hory, tak říkám: Na svoji chatu? Ne, tam jede pět tatínků s pěti dětmi z celé republiky. To je to dodržování, o kterém se bavíme. To elementární dodržování.
A pokud si každý nesáhne do vlastního svědomí a nebude to dodržovat, tak jakékoli vládní nařízení, jakýkoli zákon nám nepomůže.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. A v tuto chvíli vystoupí pan předseda KSČM Vojtěch Filip. Prosím.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, pane předsedo vlády, členové vlády, paní a pánové, já začnu netradičně. Nedělám to rád, ale tentokrát to udělám. Přečtu jeden z e-mailů, který jsem dostal a který stojí na zamyšlení: "Víš, já si nouzový stav představuji úplně jinak. Vše funguje v režimu minimální dostatečnosti, ale krizový management pracuje v režimu 24 hodin, 7 dní v týdnu na 110 %, hledá efektivní řešení a vytváří maximální materiální, časové i prostorové podmínky pro realizaci nezbytných opatření. Ale tady to funguje tak, že management všem všechno zakáže, čeká, jak to dopadne, a sám si dělá, co chce. Hledí si svého soukromého byznysu a neřídí se ani svými vydanými rozhodnutími. To se pak těžko věří, že to, co vymýšlejí, slouží eliminaci hrozby. Pokud nevěříš, stačí se podívat na tanec s testy okolo škol, kde ty testy jsou, a tak dále."
Já myslím, že to jako příklad stačí. Mohl bych citovat i jiné. Ale Komunistická strana Čech a Moravy se snažila v každém případě pomoci v tom a vytvořit dostatečný časový a materiální prostor pro to, aby vláda udělala vše pro to, abychom pandemii zvládli. Ale na naše slova nedošlo, na naše prosby už vůbec ne a poskytnutý čas nebyl využit. Proč to říkám? Protože je evidentní, že ta opatření nejsou akceptována veřejností. Je to ztráta ochoty lidí se podřídit tomu, co nepovažují za možné, aby dále akceptovali bez toho, aniž by viděli nějaký viditelný cíl řešení.
Řekli jsme si, že je potřeba, aby odpovědnost byla rozdělena. Když jsme v lednu navrhovali vládě, aby umožnila lidem být venku na čerstvém vzduchu, aby otevřela za nějakých podmínek zimní areály, já vím, že se to většinou zúžilo na to, že to jsou skiareály, ale ono to je každé venkovní hřiště, které je možné použít, tak jsme byli vysmíváni. A když jsme mluvili znovu o návratu dětí do škol, tak nám bylo řečeno, že to není možné a že na to nejsou testy, a já říkám, že testy neléčí. Jestli vláda už v říjnu říkala, že budeme jasně směřovat k tomu, že bude dostatek vakcíny a že bude tady nějaký plán - ten plán jsem viděl, končí v červnu letošního roku, kdy by měla být proočkovaná česká společnost - tak jsem si říkal: dobře, tak my chceme ten konečný cíl někdy v červnu, kdy by mělo dojít k tomu, že se rapidně sníží jak nemocnost, tak nákazovost. Ale vláda nijak nereagovala, ani ve chvíli, kdy bylo jasné, že Evropská komise se snaží na sebe převzít další pravomoci, ubrat je jednotlivým národním státům, a lže občanům o tom, že budeme lékovou politiku dělat dohromady. Evidentně to zkrachovalo. Přitom léková politika, zdravotnictví není nic, co by bylo evropsky centralizováno. Je to vždycky věc národních států. Kdo mi nevěří, ať si nastuduje Lisabonskou smlouvu.
Proč tedy máme SÚKL? Proč trpíme to, že paní ředitelka SÚKLu řekne, že ona nebude certifikovat vakcínu a že si počká na to, až bude certifikovaná v Evropě? Za co ji platíme? Za to, že nechce vykonávat svoji práci a nést svou odpovědnost? Proč tam ještě sedí? Tomu já nerozumím, protože vláda samozřejmě může kdykoli paní ředitelku vyměnit a dát tam někoho, kdo bude chtít odpovědnost nést a kdo bude schopen to také vykonávat.
Ono i v sousedních zemích došla trpělivost. Rakouští lékaři říkají, že se snaží sami nakoupit ruskou vakcínu, aby měli čím očkovat. Proč svým způsobem nejsme schopni udělat totéž? Čeho se bojíme? Bojíme se toho, že tu odpovědnost neuneseme? Jak tedy mají lidé věřit tomu, že kroky, které směřují k omezení jejich možností, vedou k tomu cíli?
Víte, já jsem dostal jeden e-mail, a nechci ho tady citovat, jenom připomínám, že pisatel mi píše, jak je možné, že jsem ještě nepohrozil paragrafem § 275 trestního zákona, a to je porušení povinností při hrozivé tísni. Pan ministr zdravotnictví tady říkal, jak je složitá situace, jak se to těžko řeší, ale že je potřeba, abychom ta opatření dodržovali. Ale v tom případě je potřeba říct lidem, jestli ty vakcíny budeme nakupovat, nebo budeme čekat, až nám je milostivě z Amsterodamu nebo z Bruselu dodají. Ale to není věcí nějakého čekání. To je naší odpovědností. A pokud chci unést odpovědnost za to, že budu prodlužovat, nebo neprodlužovat nouzový stav, tak přece musím jasně říct, jestli mám nějaké řešení, které povede k cíli - proočkování společnosti, aby lidé mohli chodit do práce, děti do škol, aby lidé mohli dál normálně žít bez omezení, která pandemie přinesla.
A já tady nehoruji pro jednu vakcínu. Mně je jedno, jestli to bude vakcína AstraZeneca, nebo jestli to bude Sputnik V, nebo Sinovac. Mně jde o to, že vláda musí zabezpečit aspoň splnění vlastního cíle, aby do června to očkování proběhlo. Ale v tom případě nemůže čekat na to, že bude SÚKL nečinný a nebude dělat nic. ***
