Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

3.
Návrh na vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny
s prodloužením doby nouzového stavu a návrh na revokaci
usnesení Poslanecké sněmovny č. 1530 ze dne 18. února 2021

K tomuto bodu vám byl doručen sněmovní dokument 7577, který obsahuje také usnesení vlády, v němž žádá mimo prodloužení nouzového stavu i revokaci usnesení Poslanecké sněmovny číslo 1530. Já poprosím, aby předložený návrh uvedl předseda vlády Andrej Babiš. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Dobrý den všem. Vážený pane předsedající, vážené paní kolegyně, kolegové, děkuji za slovo. Já bych nejdřív chtěl tady za vládu deklarovat, že jsem poslal 24. února 2021 žádost vlády ČR o vyslovení souhlasu s prodloužením doby nouzového stavu, a to na dobu končící uplynutím 31. března 2021. Chci vás informovat, že jménem vlády beru zpět část výše uvedené žádosti, a to v části týkající se žádosti o revokaci usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 18. února 2021, číslo 1530, o zrušení nouzového stavu, které bylo vyhlášeno pod číslem 84/2021 Sb., ale trvá naše žádost o prodloužení nouzového stavu.

A já bych chtěl jenom připomenout, že my jsme tu žádost a my jsme ten nouzový stav vyhlásili na základě žádosti hejtmanů, abychom se trošku vrátili do historie, jak to bylo. Takže Sněmovna byla proti prodloužení, následně hejtmani nás požádali, my jsme vyhlásili. A proto vláda chce prodloužit nouzový stav a samozřejmě ty debaty, jestli je to podle zákonů, nebo ne, my si myslíme, že ano, a jsme přesvědčeni o tom, že jsme to vyhlásili správně, a já nechci tady řešit, kteří právníci co říkají.

Já bych se stručně vrátil k 1. 3. 2020. V neděli mám jít do Primy mluvit k prvnímu výročí pandemie, ale tam určitě nebudu mít prostor, tak si ho dovoluji využít tady. V lednu 2020 jsme zaznamenali, už koncem 2019, že je virus v Číně. Naše hygienička nás ubezpečila, že je všechno v pořádku, dávala rozhovory. V lednu jsme ještě posílali zdravotnický materiál do Číny, abychom jim pomohli, 4,5 tuny. A tvářili jsme se, že nás se to netýká. Dne 8. 3. mi zavolal místopředseda vlády Hamáček a říkal, že je jeden pán, který by nám chtěl něco ukázat. Ten pán přišel, jmenuje se pan Řehák, a na základě čísel z Itálie, kde jsme viděli v televizi ty záběry, kde umírají lidé na chodbách, nám ukázal matematický model. Já jsem tomu nechtěl věřit, takže každý den ráno jsem čekal na počet nakažených. A když ten model fungoval, tak jsme se totálně vystrašili a udělali jsme jako první v Evropě opatření - a já to chci připomenout - že jsme zrušili lety do Itálie, zrušili lety do Jižní Koreje, Írán. Zavřeli jsme hranice a s napětím jsme sledovali, 1. března přišla rodina z lyžovačky z Itálie do Děčína a každý den jsme sledovali počet nakažených. Potom na základě toho modelu jako první jsme de facto udělali totální lockdown, který měl skvělý efekt.

Pokud se mi někdo stále posmívá, když jsem v srpnu na konferenci řekl "best in covid", tak Češi byli best in covid. Nikdy jsem nemluvil o nás, o naší vládě. Nikdy jsem nemluvil o sobě. Mluvil jsem o tom skvělém videu, co udělal pan Ludvík, které jsem poslal i Trumpovi a všem, a byli jsme v tom příkladem. Ano, nebyli jsme schopni nakoupit zdravotnické prostředky, nebyly, nikdo na světě nebyl. Ale Češi to zvládli. I bez nás. A skvěle! Proto Češi byli best in covid. A pokud nějací novináři stále píšou, že jsem mluvil o sobě - nikdy jsem nemluvil o sobě!

Ano, my jsme nesehnali; nikdo nesehnal, protože v momentě, kdy celá planeta chtěla miliardy roušek, tak to bylo nemožné. Měli jsme ve státních hmotných rezervách 30 000 zdravotnického materiálu - 10 000 roušek a ještě potom, když jsme začali stavět Letňany, jsme zjistili, že tam máme i lůžka asi 40 let stará. A skvěle jsme to zvládli. To byly časy, kdy lidé to akceptovali. A byly to časy, kdy vlastně, když někdo byl venku a neměl roušku, tak ti ostatní spoluobčané ho upozorňovali: Nemáš roušku! Proč nemáš roušku? A fungovalo to, lidi to akceptovali. Ano, byli jsme totálně vystrašení tou Itálií, a zvládli jsme to. Znovu opakuji - zvládli jsme to jako národ, jako republika. A nebyla to zásluha vlády. My jsme samozřejmě udělali maximum. Nakonec jsme ty ochranné prostředky sehnali. Takže tehdy, v březnu, 30 000, dneska 160 milionů zdravotnických ochranných prostředků. Máme 80 milionů roušek.

Takže to bylo to období, kdy vlastně jsme měli největší - ještě si pamatuji, jak jsme řešili biatlon. Byl velký odpor, biatlon musí být! Zpochybňovala se opatření a trasovali jsme, až přišel ten taxikář, který nakazil asi 100 lidí, a začal komunitní přenos. A to byl ten zlom. Ale i tak největší počet nakažených byl 422 a nejvíc zemřelých za den bylo 15. A tohle všechno proběhlo a potom jsme se dostali do tlaku, že budeme rozvolňovat, tak jsme rozvolňovali postupně, neměli jsme žádného "psa". Rozvolňovali jsme na základě jednotlivých sektorů a 29. května nám oznámil tým chytré karantény, že odchází z Ministerstva zdravotnictví, a Ministerstvo zdravotnictví to převzalo.

V červnu byla oslava na Karlově mostě, všichni jsme slavili a těšili se - a to není výčitka, to je konstatování. Všichni jsme slavili, že vir je pryč. Zrušili jsme roušky 1. 7. Obrovská chyba! My jsme trasovali, ale my jsme trasovali jedině lidi se symptomy. A všichni šli do Chorvatska, vrátilo se 100 000 lidí z Chorvatska a my jsme je netestovali. Obrovská nálož viru! Obrovská chyba! Techtle Mechtle, obrovská chyba! Měli jsme zavřít okamžitě všechny bary. My jsme to neudělali!

Takže ano, chyb se nadělalo strašně moc. Dne 9. 8. napsal docent Hajdúch mail, nebyl jsem příjemcem, ale to není výmluva, že jsme čtvrtí nejhorší ve výskytu. Dne 17. 8. jsme předložili metodiku na návrat do škol, metodiku na semafor. Dne 19. 8. bylo nařízení, že je plošné, tak jsem se úplně stejně ptal jako předseda ODS, proč za dva dny je rozdíl. A potom 20. 8. se udělala opatření, kdy konečně ty konkrétní skupiny se domluvily. A 26. 8. říkali zástupci zdravotnictví, že vir zeslábl. Ale koncem srpna už nikdo nepřišel. Pokud si z toho novináři dělají srandu, tak ani ten Řehák, který měl italská čísla v březnu, už neměl čísla. A to není výmluva, to je konstatování.

Takže tak to proběhlo, a samozřejmě, další chyby byly. A já zásadně odmítám to, že to mělo něco společného s krajskými volbami, prosím vás. Určitě ne. Covid se stal tématem krajských voleb, ano, žádná jiná témata nebyla. V televizi se ptali jenom, jak vláda... covid. Nikdo se neptal na krajská témata. Já zásadně odmítám, že by to mělo něco společného s těmi rozhodnutími. Nemělo, rozhodně nemělo.

A potom jsme měli změny na postu ministra. Blížily se Vánoce, a další chyba. Všichni volali PES, PES, potřebujeme předvídatelnost. Tak jsme měli "psa" a stále ho máme. Šíleně složité. Spojili jsme restaurace s obchody. Byl obrovský tlak: otevřít, otevřít. Stejně opozice, jak na nás tlačila v dubnu a květnu - otevřít, tak stejně to bylo před Vánoci. Otevřeli jsme 3. 12. Velká chyba! Ty restaurace jsme neměli otvírat. Ano, můžete říct, proč jste to udělali? Jasně. Můžeme o tom debatovat, proč jsme to udělali.

Potom jsme přišli s antigenními testy. Říkali jsme, ano, prosíme vás, před Vánoci se nechte otestovat. Ale to rozvolnění... A školy jsme rozvolnili. To byla taky chyba před Vánoci. Tak nám to vylítlo 23. 12. na 14 000. Udělali jsme opatření, které mimochodem platí od 27. 12. a je stále stejné. Všichni se ptají, proč. Chci jenom říct našim občanům, že ta opatření jsou úplně stejná jako v Rakousku. A proč nám to nefunguje? Takže přes Vánoce samozřejmě... my jsme prosili, aby se rodiny nesetkávaly, aby dávaly pozor. Těch příběhů samozřejmě je X. A po Vánocích jsme otevřeli, pravděpodobně jsme neměli. Pravděpodobně lockdown měl být dřív. A jasně, zpětně to můžeme různě komentovat.

Proč to říkám? Říkám to proto: já chápu, že vláda špatně komunikovala. Já už jsem x-krát doporučoval ministrům, aby vůbec nekomentovali nějaká epidemiologická opatření. Ano, my nemáme dneska tvář pandemie, která stále chodí do televize, jako chodil pan Prymula. Měl by to komunikovat epidemiolog, nějaký expert. Ale těch expertů jsme tady přes léto měli tolik, že vlastně lidi ani nevěděli, co je pravda a co není pravda, jak ten vir je a není a tak dále.

Takže proč my dnes? Nebo co vlastně chceme od lidí? No, my bychom chtěli - a já vím, že ta důvěra tady není, že jsme x-krát asi selhali, ale to neznamená, že jsme do toho nedali maximum, že vlastně od toho února nebo ledna minulého roku pracujeme neustále, stále, snažíme se, bojujeme, abychom ochránili životy našich spoluobčanů - a my co teď potřebujeme: aby ještě lidi, občané, kteří jsou frustrováni a jsou samozřejmě v těžkém psychickém stavu - a všichni by se chtěli, a my taky bychom chtěli, abychom se vrátili k normálnímu životu - my potřebujeme teď, aby lidi tři týdny se chovali jak v březnu 2020. A kdyby se nám to povedlo společně, tak jsem přesvědčen, že budeme schopni to zásadně zvládnout a že nedojde ke kolapsu našeho zdravotnictví, protože ten kolaps, bohužel - už jsme na hraně a ten vir se změnil. Je agresivní, napadá všechny věkové kategorie. A pokud jsme měli vrchol jipek, jednotek intenzivní péče, v druhé vlně, 6. 11., 1 209, tak dnes už se blížíme počtu hospitalizovaných na jipkách 1 500. A to je největší problém. A samozřejmě ten vývoj byl.

Taky maximálně testujeme. Dneska, například 22. 2. jsme testovali 102 000 testů. Není pravda, že se netrasuje, že se snažíme, chytrá karanténa, všechny ty věci děláme. Ale zkrátka teď jsme dospěli k názoru, že potřebujeme nouzový stav, a potřebujeme zkrátka, aby lidi omezili kontakty, omezili je úplně stejně, jak když jsme se strašně báli v březnu, a chovali se stejně. A ne že dnes, když někdo má roušku nebo respirátor, tak na něho křičí, proč to vlastně má. Je to úplně naopak, jak to bylo v březnu. Takže toto je ten důvod, proč tady předstupujeme a proč taky žádáme Sněmovnu, aby nám odsouhlasila nouzový stav.

Pokud to hlasování nedopadne, tak samozřejmě ihned po hlasování svolám vládu a vláda nouzový stav vyhlásí. Nemáme jinou možnost. Nemáme jinou možnost, protože na ta opatření, která chceme udělat, a jsou téměř stejná jako v březnu 2020, nouzový stav zkrátka potřebujeme, aby to bylo podle zákonů naší země. My tak postupujeme, vždycky jsme tak postupovali, a myslím, že je to velice důležité. Pevně věřím, že to lidi pochopí a že pochopí, že to je jediné řešení, abychom se vrátili do normálu.

Chtěl bych se ještě vyjádřit k tomu očkování, prosím vás. Tady je skutečně neustále strašně moc informací o očkování a věřte mi, že se snažíme získat maximum vakcín. Maximum! I včera, pravděpodobně nám i Komise na základě podpory Francie dá asi 100 000 vakcín Pfizer/BioNTech. Izrael nám daroval 5 000 vakcín. Snažíme se shánět vakcíny. Já samozřejmě navštěvuji jiné země a získávám zkušenosti. V tom očkování jsme všichni společně s kraji a myslím, že spolupráce s hejtmany funguje velice dobře. Máme 174 očkovacích míst. A není možné nám vyčítat, že je velký rozdíl mezi, kolik vakcín jsme dostali a kolik jsme naočkovali. Když tam někdo započítá, že včera, respektive dneska přijde asi 80 000 vakcín, tak logicky jsme je nemohli hned zaočkovat. Takže je potřeba... A když se to vezme objektivně, ten rozdíl je skutečně minimální. Na vakcínu Pfizer/BioNTech stále čekají. I ta Moderna. A AstraZeneca - některá očkovací místa očkovala normálně a jiná očkovací místa si to odložila na očkování učitelů. 1. 3. otvíráme další registrace pro občany 70+. Zapojujeme praktiky. Budeme očkovat učitele. Izrael, s kterým jsme v kontaktu, nás informoval, že udělali chybu, že neočkovali učitele. My chceme samozřejmě, aby se děti vrátily do škol. Zabezpečili jsme ty antigenní testy. Budeme testovat. Takže: očkuje se, není pravda, že nejsme schopni očkovat. V tom jedeme všichni. I opoziční strany, jejich hejtmani jsou v tom s námi, spolupracujeme a myslím, že spolupracujeme dobře.

Je skutečně potřeba tu pandemii řešit z hlediska ochrany životů našich lidí, a ne z hlediska nějakých říjnových voleb. Já to určitě nedělám kvůli říjnovým volbám. Já to dělám kvůli tomu, abych udělal maximum proto, abychom ochránili naše lidi. Takže vakcíny.

Potom ty léky - já tady ani nechci komentovat pana poslance, co tady vlastně říkal o všech těch lécích. My jsme měli různé naděje. Nejdřív byl Plaquenil, potom přišel Remdesivir. Isoprinosine, prosím vás, je můj příběh s profesorem Beranem, který přišel, říkal, že to funguje, tak jsme na tom dělali, udělali jsme skupinu, která měla udělat klinickou studii, ale zkrátka tady máme SÚKL, který jednoznačně řekl, že to tak není. Nám se samozřejmě podařilo zařídit - ano, může se někdo posmívat tomu, že včera dorazil do Thomayerovy nemocnice od firmy Lilly, a jsme asi druzí v Evropě - ten protilátkový koktejl a už včera večer ho dostala jedna onkologická pacientka. A to je lék, který má 70 až 80 % účinnost na ochranu průběhu, když je někdo nakažený.

Jsme druzí v Evropě, kterým se podařilo nakoupit Regeneron. To je ten přípravek, který dostal prezident Trump. V Evropě to nakoupilo Německo - 200 000 dávek - a my jsme nakoupili 12 000, SÚKL to schválil, ministerstvo na to dalo výjimku. Původně to mělo jít přes Evropskou komisi, ale tam by to trvalo až do dubna a potom by to samozřejmě bylo všechno pozdě, tak i to jsme zařídili. Takže já zásadně odmítám to, že bychom se nestarali o naše spoluobčany. Děláme pro to maximum.

Ten nový zázračný lék v Izraeli. Osobně jsme psal dopis tomu vědci, jsme v kontaktu. Mimochodem, u nás naši vědci vymysleli podobný lék. Včera šla žádost na SÚKL, je to roztok, když se inhaluje, zabíjí vir v těle.

Ivermektin, tady jsme to slyšeli, celý den Ivermektin. Ano, Ivermektin je v podstatě antivirotikum, které snižuje virovou nálož. Já jsem s tou slovenskou primářkou mluvil. Ona ho podala - kolik to dostalo lidí... 30. A dokonce u nás existuje primář MUDr. Michal Rezek ve Fakultní nemocnici sv. Anny, který to podal 35 lidem, takže to sledujeme. Ale to není nikde napsáno, že je to skutečně lék, který funguje. Nicméně se snažíme všechny tyto věci sledovat, abychom je získali. Já tady mám vyjádření k Ivermektinu ze SÚKLu, které není úplně pozitivní, ale my říkáme, že nebudeme čekat na klinické studie, zkusme to aplikovat. Tady mám analýzy od České společnosti anesteziologie a resuscitace - použití Ivermektinu. Takže můžu všechny ubezpečit, že všechny léky, o kterých slyšíme, vyskytnou se ve světě, tak to řešíme.

Takže bych chtěl závěrem jenom říct, že předpokládám, že to hlasování nedopadne, ale nevím, možná změníte názor. Já bych vás o to chtěl poprosit, abyste podpořili prodloužení nouzového stavu, protože si myslíme, že byl vyhlášen správně a že ho potřebujeme, nicméně pokud to hlasování prohrajeme, tak hned svolám vládu a po vládě vysvětlíme našim spoluobčanům, jak je důležité, abychom ještě tři týdny skutečně omezili naše kontakty. Chápu, že je to těžké, ale je to nesmírně důležité, pokud nechceme totální kolaps našich nemocnic, tak to musíme udělat. Musíme to udělat společně a doufejme, že to všichni pochopí a že nám dají ještě poslední šanci, abychom to zvládli společně, abychom se vrátili do března 2020. Děkuji za pochopení. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Ještě než otevřu rozpravu, tak bych chtěl zopakovat: rozprava se koná pouze jedna, nelze uplatňovat faktické poznámky, v rozpravě může poslanec vystoupit pouze dvakrát, Sněmovna může rozhodnout o omezení řečnické doby až na pět minut, případné omezení řečnické doby se vztahuje i na poslance pověřeného přednést k věci stanovisko poslaneckého klubu. Vystoupení přednostních práv dotčeno není, doprovodná usnesení vyloučena nejsou. S procedurálním návrhem pan poslanec Králíček.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně, kolegové, já bych chtěl navrhnout zkrácení řečnické doby na pět minut. Děkuji. (Předsedající gonguje.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já jsem přivolal kolegy z předsálí. O procedurálním návrhu nechám hlasovat bezprostředně. Ještě dám šanci, aby se hlasování zúčastnili kolegové, které vidím dveřmi, že přicházejí. Zopakuji: padl zde návrh, abychom v souladu s ustanovením § 109m odst. 3 zákona o jednacím řádu zkrátili řečnickou dobu na pět minut.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 10 přihlášeno 155 poslanců, pro 95, proti 17. Návrh byl přijat.

 

Řečnickou dobu jsme omezili, takže otevírám rozpravu. Mám zde několik přednostních práv. Jenom se zeptám, u pana Feriho se mi rozsvítila faktická poznámka. Už je to pryč, dobře. V tom případě první přednostní právo, pan místopředseda Okamura. Připraví se pan místopředseda Pikal.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, hned na úvod řeknu, že hnutí SPD stejně jako minule nepodpoří prodloužení nouzového stavu. A hned zároveň uvedu důvody včetně našich návrhů řešení.

Vládní opatření nefungují. Je třeba opět zapojit občany jako partnery k řešení situace na základě osobní odpovědnosti za jejich zdraví. Česká republika musí přestat být závislá na rozhodování a jednání orgánů Evropské unie. Evropská unie škodí.

Je nutné zajistit ze všech zdrojů dostatek účinných vakcín pro rychlou vakcinaci občanů, kteří se chtějí nechat dobrovolně očkovat, s důrazem na rizikové skupiny. Dobrovolnou vakcinaci je třeba řešit především s využitím sítě praktických lékařů. Mimochodem, na to, aby se využila síť praktických lékařů, už jsme poprvé upozornili a vyzývali k tomu vládu cca před dvěma měsíci a až nyní k tomu vláda přistupuje. Pro rizikové skupiny občanů je také potřeba zdarma poskytnout respirátory FFP2.

Je nutné posílit kapacitu nemocnic využitím kapacit lázeňské léčby včetně personálních kapacit těchto organizací. Okamžitě je nutné na základě zkušeností z praxe zahájit léčbu nákazy funkčními léky, které doporučují lékaři z medicínské praxe. Okamžitě je nutné využít českých testů využitelných k uživatelsky dobrovolnému samotestování. A je nutné podpořit vlastní kapacity pro produkci našich ochranných a preventivních prostředků, abychom nebyli závislí na zahraničí.

Při dodržení jasných preventivních opatření je potřeba umožnit fungování maloobchodu a služeb včetně gastronomických služeb. Lidé si potřebují jít koupit boty, nebo si zajít ke kadeřníkovi a tak dále.

Je potřeba otevřít školy pro výuku za dodržení jasných preventivních opatření s využitím možností dobrovolného samotestování. Je možné upravit rozvrhy, rozdělit žáky na skupiny a tak podobně.

Je také potřeba zajistit pro občany zdarma respirátory FFP2 v hromadné dopravě a také posílit spoje hromadné dopravy, aby docházelo k menší kumulaci občanů.

A je také potřeba například stanovit přísná preventivní pravidla pro vstup a pobyt cizinců na území České republiky. Žádní migranti, jelikož každý týden jsou tady zadržováni různí nelegální migranti z různých islámských a dalších rozvojových zemí, takže naše hranice jsou jako cedník.

Potvrzuje se, že lockdown, tedy plošné zákazy, fakticky nejsou řešením. Nejnovějším příkladem je sousední Rakousko, které se navzdory hrozbě třetí vlny nákazy koronavirem rozhodlo opustit lockdown a jít cestou rozvolňování za jasných epidemických podmínek. Více než dva týdny jsou v zemi otevřené obchody, děti se vrátily do škol, opět začaly fungovat služby. Kancléř Sebastian Kurz v rozhovoru pro deník Bild potvrdil, že lockdown ztratil účinnost. Lidé ho nedodržovali, a proto pokračování uzávěry nedávalo smysl. Je tedy potřeba zacílit, tak jak říká SPD, nikoli dělat plošná opatření. Navíc počty nemocných v území, které občany plošně omezovaly, nebo neomezovaly, se nijak dramaticky ve finále neliší. Také český ministr zdravotnictví potvrdil, že vládní restrikce nefungují, ministr zdravotnictví Jan Blatný za hnutí ANO. Ale namísto nějaké změny vláda navrhuje ještě tvrdší restrikce. Česká vláda hnutí ANO a ČSSD s podporou KSČM přitom nemá žádnou věrohodnou analýzu, proč to či ono omezuje.

I proto některá opatření jako nedůvodná kritizuje a ruší i Ústavní soud. Stejný názor má nejen Ústavní soud a mnoho právníků, ale soudy obecné. Městský soud v Praze přikázal pražskému Gymnáziu Na Zatlance obnovit denní formu vzdělávání. Distanční formu výuky mu zakázal se zdůvodněním, že příslušné krizové opatření vychází z protiústavně vyhlášeného nouzového stavu. Soud tak vyhověl správní žalobě, kterou podal student prvního ročníku gymnázia. Rozhodnutí je pravomocné. Kauza má svou dobrou i špatnou stranu. Ta dobrá zpráva je, že studenti chtějí do školy a domáhají se svého práva na vzdělání i soudně. Ta horší zpráva je, že vláda jejich právo na vzdělání ignoruje. Když jsem se dozvěděl, že třeba tento týden mají žáci prázdniny, když jsou doma už skoro tři čtvrtě roku, měl jsem pocit, že se opravdu někdo zbláznil. Soud tedy nařídí otevřít školu, protože rozhodnutí vlády o nouzovém stavu je protiústavní, a vláda vzápětí rozhodne o zavření prvních a druhých tříd. A opravdu jsou záhadou myšlenkové pochody těch, kteří vědí, že soudy označily například zavření škol za protiústavní, a místo sebereflexe a nápravy plánují ještě větší uzávěry. Nejsem žádný nekritický fanoušek Ústavního soudu, to určitě ne. Ale pokud vláda odmítá respektovat rozhodnutí obecného i Ústavního soudu, koleduje si o stejnou reakci od svých občanů, tedy masivní vlnu občanské neposlušnosti, která ovšem bude mít tu výhodu, že boj občanů za udržení demokracie bude legitimní a legální.

Vláda mluví o přetíženosti nemocnic. Aktuálně máme v nemocnicích necelých 7 tisíc lidí s COVID. Naše nemocnice mají necelých 50 tisíc lůžek. Lůžek následné péče je okolo 24 tisíc. Sedm tisíc pacientů by proto při správné logistice nemělo být celostátní problém. Ano, problémy mohou být v okresech s malými nemocnicemi, které ovšem kapacitně nestačily už dávno před covidem. Jejich problém lockdown nijak neřeší. Od zdravotníků se také dozvídáme šokující informace. Lidé, kteří jsou třeba po týdnu covid negativní, jsou dále vedeni jako covid pacienti a nemocnice za ně inkasují nadále tučné příplatky.

Předseda sdružení praktických lékařů České republiky pan doktor Petr Šonka říká, že problém je spíše v nedostatku lůžek následné péče. V určité etapě koronavirové krize se ukázalo, že někteří pacienti zůstávali ležet na lůžkách akutní péče, i když by ji už nepotřebovali. Nebylo kam je přesunout, pokud nemohli být přesunuti do vlastního sociálního zázemí.

Vážený pane premiére, vážený pane ministře zdravotnictví, toto je třeba řešit. Od roku 2008 v České republice dochází ke snižování počtu lůžek v nemocnicích. Celkem jich tak v letech 2008 až 2015 v uvozovkách zmizelo v České republice 14 720. Došlo tedy ke snížení na 76,7 % stavu ve srovnání s rokem 2008. V období let 2012 až 2015 z toho bylo zrušeno celkem 10 289 lůžek. Tím byl naplněn záměr exministra zdravotnictví Leoše Hegera z TOP 09, který si přál zrušení cca 10 000 lůžek. Politici nejen z TOP 09, ale také ti z ODS ovšem v minulosti úspěšně rušili nejen lůžka, ale celé nemocnice.

Je dobře, že se nám podařilo uhájit alespoň ty nemocnice a lůžka, které dnes máme. Kromě lůžek nemocní potřebují také léky, a i tady ale vláda ostudně zaspává. Zatímco okolní země vyrábějí a schvalují nové a nové léky na covid, tak v České republice vláda stále tak nějak přešlapuje. Nejde přitom fakticky o nové léky. Všechna ta virotika jsou desetiletí známé a vyzkoušené léky, plus samozřejmě hlavně Rusové vyvíjejí léky přímo speciálně na covid, a například Slováci se už dohodli, že je v licenci budou vyrábět.

Ať už chceme, nebo ne, dochází v celé populaci také k plynulému promořování a s covidem se již potkaly miliony lidí. Podle paní profesorky imunoložky Bartůňkové 80 % z nich by mělo mít už nastartovanou přirozenou buněčnou imunitu, která by měla vydržet devět a více měsíců. Další miliony lidí mají přirozenou imunitu díky tomu, že se setkali v minulosti s jiným typem koronaviru. Z celkových 10 milionů občanů ČR omezovat 8 milionů covidem nijak na životě neohrožených lidí nemá logiku a neexistuje pro to žádné pravdivé zdůvodnění, to znamená, to plošné omezování. Plošné zákazy nejsou cestou. Lockdown není řešení. Při dodržení jasných preventivních opatření je potřeba umožnit, ať lidé pracují a podnikají a ať žijí.

Hnutí SPD nikdy situaci nezlehčovalo ani nebagatelizovalo a vždy navrhujeme konkrétní konstruktivní návrhy, jak situaci řešit mimo vyhlašování plošného nouzového stavu. V tuto chvíli nemůže jít rodina do restaurace na oběd, ale když se podíváte v podvečer do Tesca, na pražském Andělu stojí ve dvacetimetrových frontách namačkaní lidé pár centimetrů od sebe. A jakkoli je covid nakažlivý, pokladní jsou evidentně zdraví, přestože kolem nich projdou desetitisíce lidí denně, a co víc, pokladní celý den sahají na zboží, které před tím osahali zákazníci. To je buď velká epidemiologická záhada, nebo platí fakt, že pokud lidé dodržují nějaká hygienická pravidla, pak je skutečně může vláda nechat žít a pracovat.

Pokud jde o zavřené hospody, každý asi ví, že mnohé z nich mají pro štamgasty potají otevřeno, a ve většině z nich se začalo kouřit a nikdo pochopitelně nepoužívá EET, takže si někteří lidé dokonce změnu pochvalují.

Shrnuto a sečteno, stávající politika vlády ohledně plošných opatření, plošných zákazů nikam nevede a čísla se naopak zhoršují. Vláda musí zacílit na ochranu rizikových a ohrožených skupin obyvatel - tím nemyslím izolaci, myslím cílenou ochranu rizikových a ohrožených skupin obyvatel - a na udržení zdravotního systému. A tu ostatní většinu nechme žít a pracovat při základních hygienických opatřeních. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Jako další s přednostním právem pan místopředseda Pikal.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobrý podvečer, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já se jenom hlásím k pozici zpravodaje k tomuto tisku, respektive návrhu, abychom dodrželi podmínky, které se mají plnit. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji dobrovolnému zpravodaji, prosím, abyste zůstal na svém místě. Další přednostní právo za klub ODS má pan místopředseda klubu Kupka.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážení členové vlády, pan premiér tady zmínil, kdo všechno přišel. Tak já bych chtěl jenom připomenout, že jako první přišel pan docent Svoboda, když 28. ledna loňského roku se ptal tehdejšího ministra zdravotnictví na čínský virus a jeho nebezpečí. Ale nechci tady opakovat všechny ty kroky a zmínit dalších 33 konkrétních návrhů a opatření, se kterými ODS přišla.

Už jsem tady před hodinou mluvil o tom, jaké jsou důvody, které nás vedou jednak k návrhu usnesení, které jsme předložili společně a společně jsme je také odhlasovali, ale také jsem uvedl jasné argumenty, proč není možné na půdě Sněmovny hlasovat pro prodloužení nouzového stavu, o kterém Sněmovna tedy hlasovala a vydala k němu usnesení, které je ve sbírce zákonů, a pro to usnesení, které ukončuje neústavně vyhlášený nouzový stav k 27. únoru letošního roku, nebo dříve, pokud by pandemický zákon nabyl účinnosti dříve. Pro toto usnesení hlasovalo 126 poslanců, tedy i poslanci stávající koalice. To přece není trhací kalendář, se kterým bychom tak mohli nakládat a klidně říct. Tak tady to usnesení bylo a vlastně už neplatí, protože se nám nelíbí. My přece nemůžeme hlasovat pro prodloužení nouzového stavu v rozporu s tímto usnesením Sněmovny, mimochodem přijatém více než ústavní většinou hlasů. Tím bychom přece založili jenom další problémy, o kterých také byla řeč, vážné problémy nejistoty s tím, jaký bude osud celé řady podnikatelů, celé řady občanů, kteří třeba na základě špatně ústavně vyhlášeného nouzového stavu budou žádat o náhrady. To vytváří pro celou republiku velmi vážný problém. A nechápeme, proč po tom předchozím usnesení pan premiér přichází, stáhne návrh na revokaci usnesení, ale zachová to základní, které říká, že bychom měli prodloužit ten stav, který je podle názoru mnoha ústavních právníků opravdu neústavní, dalším neústavním krokem. Takové vršení chyb nedává absolutně žádný smysl, a máme-li hledat cestu z té aktuální krize, tak to je přece cesta přesně opačným směrem.

Proto samozřejmě občanští demokraté pro takové prodloužení nouzového stavu hlasovat nemůžou a nebudou.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Další přednostní právo, paní ministryně Schillerová. Připraví se pan předseda Bartošek.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, události posledních 12 měsíců zasáhly do života v naší zemi dramatickým způsobem. To, co jsme vždy považovali za normální a samozřejmé, jako je setkávání se s přáteli, spolužáky, kolegy, se stalo vzácným či nedostupným, a naopak to, co nám bylo cizí a neznámé, jako je zakrývání obličeje maskami a dodržování rozestupů, se stává běžnou součástí našich životů. Statisíce našich občanů nemohou do práce, děti a studenti nemohou do škol a univerzit, divadla, kina, služby a mnohé obchody jsou zavřené. V takové situaci má každý z nás přirozeně spoustu otázek a starostí o to, jak to bude dál. Pohledy lidí se právem upínají směrem k vládě a zákonodárcům, a to víc než kdy dřív.

Chtěla bych proto poděkovat všem z vás, kteří jste dočasně svůj politický světonázor dokázali upozadit a pomáhali jste přijímat zákony a opatření, díky kterým jsme podle našeho nejlepšího vědomí a svědomí naše občany chránili a pomáhali jim zvládat nemalé ekonomické škody. Nebudu vám tvrdit, že jsem přesvědčena o správnosti každého z kroků, ke kterému jsme v této turbulentní době přistoupili, ale rozhodně vím, že bez poslanců, kteří podpořili potřebné novely státního rozpočtu, bez poslanců a senátorů, kteří bez váhání podpořili programy vládní pomoci, díky nimž jsme uvolnili už více než 300 miliard korun, bez vás, kteří jste opakovaně podpořili nouzový stav, díky němuž jsme mohli operativně přijímat bezprecedentní opatření a tím významně zpomalit šíření koronaviru, by naše společnost a ekonomika v boji s neviditelným nepřítelem prohrály.

Nesmírně bych si proto přála jediné: abychom toto břímě zodpovědnosti, které společně nesejmutelně neseme, neodhazovali na smetiště politického soupeření. Shodneme se jistě na tom, že hlavním cílem našich snah je zpomalit šíření viru, abychom získali čas potřebný pro očkování kritické části populace, a také čas na to, aby ti, kteří se virem nakazí a průběh jejich nemoci nebude lehký, mohli dostat potřebnou lékařskou péči. A teprve až se nám to podaří, bude vhodný čas zúčtovat s chybami a nezdary. Jak k tomu přispěl nebo nepřispěl každý z nás, samozřejmě vyhodnotí občané v blížících se volbách, ale to není nyní důležité. V tuto chvíli, kdy počty nakažených narůstají, a to bohužel nejen v České republice, kdy jednotlivé nemocnice dosahují svých kapacit, bychom se podle mého nejhlubšího přesvědčení neměli zbavovat ničeho, co nám pomůže pomoci minimalizovat riziko dalšího zhoršení situace.

Proto se na vás obracím s naléhavou prosbou, abyste dali souhlas k prodloužení nouzového stavu do konce března. Je to výjimečná příležitost ukázat, že jednáme zodpovědně a rozumně a že na prvním místě našeho počínání je ochrana zdraví a lidského života. Chtěla bych vás ujistit, že i pro mě je nouzový stav ospravedlnitelný jen v případě absolutní nouze. Všichni bohužel víme, že současná situace tento atribut naplňuje. To, jak silnými zbraněmi bude naše země v následujících kritických dnech ve svém boji s nebezpečným virem disponovat, teď bez výjimky záleží na každém z vás. Pevně věřím, že stejně jako ve většině ostatních zemí na světě i v České republice zvítězí zdravý rozum a sounáležitost nad politikou a případnými názorovými neshodami. Náš historický úkol ještě neskončil a zvládnout jej můžeme jedině společně. Děkuji vám, že se o to pokusíte, a děkuji také za vaši pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já bych chtěl jenom připomenout - přeji hezký večer - protože tady mám faktickou poznámku poslance Marka Výborného, který mě sice neposlouchá, ale já upozorňuji, že nejsou faktické poznámky. Takže si vás odmažu, abyste mi to pak nevyčítali. Takže znova opakuji, že v rozpravě teď s přednostním právem vystoupí pan poslanec Bartošek, ale jenom zopakuji, protože dále už přednostní práva nemám v pořadí, že jsme si odsouhlasili, Sněmovna odsouhlasila řečnickou dobu až na pět minut, poslanec může vystoupit dvakrát a nelze uplatňovat faktické poznámky. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Realita je taková, že tento bod dnes nemusel být zařazen na program poslanecké schůze. To je skutečnost, protože jestliže vláda zjistila skutečnosti a okolnosti, které nasvědčují tomu, že se situace zhoršila, tak dnes vláda o své vůli nebo kdykoli předtím na svém zasedání mohla prodloužit nouzový stav o 30 dnů. Tak to, pane premiére, je. Nevolejte k odpovědnosti tuto Sněmovnu. To je zodpovědnost této vlády. Vy k tomu máte kompetence a to, co dneska děláte, je pouze projevem politikaření a vaší zbabělosti, protože vláda může podle zákona vyhlásit nouzový stav.

Když jsme spolu jednali tento týden, tak jsem po vás chtěl několik informací. Moje otázky byly věcné a já jsem očekával, že v průběhu dnešního jednání mi na to odpovíte, protože jste to na tom jednání nerozporovat. Chtěl jsem po vás informace o tom, jaká je kapacita lůžek v okolním Německu a v Polsku, kterou nám tyto země nabídly, a po jakou dobu jsou ochotny nám tato lůžka držet. Stejně tak jsem se vás ptal se znalostí situace v nemocnicích a vytíženosti, spíš přetíženosti zdravotnického personálu, jakým způsobem bude vláda postupovat v okamžiku, kdy se nemocnice skutečně dostanou na hranu svých kapacit a bude reálně hrozit, že náš zdravotnický systém nebude schopen zvládnout nápor nemocných. Ptal jsem se, jaký má vláda plán, zda má další kapacity nebo vybuduje kapacity, zda osloví jiné země, aby nám poskytly zdravotnický personál, tak jako například před několika měsíci nám poskytly USA zdravotnický vojenský personál, abychom tuto situaci zvládli. Ptal jsem se vás, jakým způsobem vypadá očkovací plán, kdy, v jakém objemu jsou plánované objemy vakcín, kdy můžeme počítat, že se ve velkém rozjede vakcinace. Chtěl jsem termín dodávek a plán, protože to je řešení vzniklé situace. Na žádnou z těchto konkrétních otázek jste neodpověděl.

Řada odborníků na Ústavu říká, že je sporné, zda tento nouzový stav byl vyhlášen v souladu s Ústavou. Jsem přesvědčen, že jste si toho vědomi. Jestli jste chtěli právní čistotu a nevystavovat tuto republiku riziku, že Ústavní soud rozhodne, že tento nouzový stav je vyhlášen v rozporu s Ústavou, a poté vznikne ještě další právní zmatek a spousta kompenzací, které bude muset stát vyplatit díky vaší neschopnosti a neochotě respektovat právo, tak místo toho přicházíte s tím, abyste tento nouzový stav ještě prodloužili. To je, pane premiére, hanebnost. Vy nectíte ani právo, ani Ústavu.

A jestliže říkáte: Vyhlásíme nouzový stav na vládě, to jste mohli udělat už dávno. K tomu nepotřebujete dnešní hlasování. To jste mohli udělat už dávno. Na tohleto chci od vás odpověď. Proč jste nevyužili svého zákonného práva k zákonné možnosti a nevyhlásili jste nouzový stav na dalších 30 dnů? To je naprosto klíčová otázka směrem k vládě a k vám. Já jsem přesvědčen, že jediné, čeho chcete dosáhnout, a co jste ve svém projevu říkal, že půjdete a vysvětlíte našim občanům to, že vás v tom ty strany nechaly, že není jejich zájem starat se o zdraví a životy.

A já vám zde říkám, že to je lež. To je vaše alibistické chování, které potřebujete dostat do svého agrofertního tisku, abyste manipuloval veřejnost. Protože věřte, že nám záleží na tom, aby český národ tuto krizi překonal, abychom ochránili občany a poskytli jim dostatek kvalitní a zdravotní péče. To, co zde předvádíte, je projevem politikaření a vaší politické zbabělosti. Styďte se, pane premiére!

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní mám ještě jedno přednostní právo, to znamená, vystoupí předseda lidovců Marian Jurečka a připraví se pan poslanec Lubomír Volný. Takže vy s přednostním právem, pane předsedo, ještě neomezeně. A pak to tedy začneme počítat. Tak prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já se přiznám, že mě překvapilo, že vláda tento bod nestáhla poté, co jsme projednali ten předchozí včetně přijatého usnesení. Prodlužujeme jednání - už jste tedy mohli, pane premiére, s vládou sedět na jednání, mohli jste připravovat smysluplná opatření, na která tady čekáme už 4,5 měsíce, a mohli jste je jít dneska večer vysvětlit srozumitelně české veřejnosti a lidem v této zemi.

Ale na to dnešní vystoupení si dovolím jenom drobnou reakci. Vy jste tady vystoupil a vyjmenoval jste, jak průběh času šel, a zapomněl jste na tu druhou stranu mince. Zapomněl jste, když jste tady mluvil o českých turistech, kteří jeli do Chorvatska, tak říct také to - a neobviňovat je, že tady za to mohou jenom oni - ale také připomenout, že jste se podíval v srpnu do křišťálové koule a řekl jste, že ta křišťálová koule říká, že musíte na dovolenou, že jste nesnesitelný, a jel jste na dovolenou do Řecka, nebo kde jste to byl na dovolené.

Já jsem v loňském roce nebyl nikde na dovolené, na rozdíl od vašeho bývalého poradce jsem ani letos nebyl nikde na dovolené a dlouho na žádnou dovolenou nepojedu. Moje manželka také nebyla nikde na dovolené, učí ve druhé třídě, donesla si domů covid ze školy a prostě pracuje a funguje. Nejezdíme do Dubaje a do podobných věcí. Tak prosím pěkně, neobviňujte tady jinou část národa z některých věcí, a sám zapomenete tady připomenout, kde jste na dovolené byl vy a vaší rodinní příslušníci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy vystoupí pan poslanec Lubomír Volný. Jenom připomenu, že Poslanecká sněmovna se hlasováním usnesla omezit řečnické doby na pět minut. Každý poslanec, který nemá přednostní právo, může vystoupit pouze dvakrát. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji za slovo. Já bych chtěl pro zpravodaje říct, že navrhuji usnesení o okamžitém zrušení nouzového stavu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vás tedy požádám, abyste zpravodaji když tak to... Tak ono je to krátké, zpravodaj už si poznamenává, abychom potom věděli, o čem se hlasuje. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Volný: Já bych se vrátil k tomu, o čem jsem mluvil minule, a zdůraznil, že když se hádáte s Lubomírem Volným, tak se nehádáte s Lubomírem Volným. Hádáte a znevažujete práci pana profesora MUDr. Jiřího Berana, CSc. Hádáte se a znevažujete práci pana profesora RNDr. Omara Šerého, Ph.D. Hádáte se s panem profesorem MUDr. Vojtěchem Thonem, Ph.D. Hádáte se s primářem MUDr. Michalem Rezkem. Hádáte se s docentem MUDr. Pavolem Törökem, CSc. Hádáte se s paní primářkou MUDr. Andreou Letanovskou, Ph.D. Hádáte se s panem Mgr. RNDr. Emanuelem Žďárským, CSc. Hádáte se s profesorkou MUDr. Martinou Vašákovou, Ph.D. Hádáte se s docentkou Irenou Koutnou, Ph.D. Hádáte se s nositelkou Ceny české Mensy za rok 2020 RNDr. Soňou Pekovou, Ph.D. Hádáte se s docentem MUDr. Martinem Balíkem, Ph.D. Hádáte se s nositelem Nobelovy ceny za izolaci viru HIV Lucem Montagnierem. A hádáte se s dvojnásobným nositelem Nobelovy ceny Linusem Paulingem. Protože z úst Lubomíra Volného tady ani v jedné debatě nezazněl jeho osobní neodborný názor. Zaznívaly pouze názory těchto citovaných osobností a profesionálů v oboru.

My opět navrhujeme okamžité ukončení nouzového stavu a při tomto hlasování se opět ukáže, kdo je kdo. Přes veškeré opoziční hrátky a snahu vykroutit se z toho, že opozice schválila pandemický zákon a že i opozice chce, aby tady byl nouzový zákon, a napomáhá k tomu vládě, tak toto hlasování o okamžitém ukončení nouzového stavu ukáže vaši skutečnou pozici.

My opět navrhujeme cílená opatření a já doufám, že pan premiér bude natolik chytrý, aby nám je ukradl. Navrhujeme, aby těch 184 miliard, které minimálně půjdou letos zase na reparace nebo na náhradu podnikatelům, se daly jako vrtulníkové peníze, rozdaly všem lidem ohrožené skupiny. Bude to vycházet na 6 000 měsíčně. Pane premiére, vaše voličská skupina seniorů vám urve ruce za to, že jim budete platit 12 000 měsíčně za dobrovolnou sebeizolaci a na nákup veškerých prostředků, aby si mohli nechat vařit v restauracích, dovézt si nákupy, mohli zůstat doma pěkně v bezpečí.

Když jim k tomu ještě vytvoříte systém, který navrhuje pan profesor Beran, to znamená systém bezpečného chození ven a návštěv, bude to perfektní a vaše čísla poklesnou. Také bych chtěl konečně odpověď jak od pana premiéra, tak od opozice. Jak to, že vám nevadí, že tady někdo získává 25 miliard, 75 % z toho možná premiér, jak to, že vám to nevadí? Jak to, že to nevadí ODS, jak to, že to nevadí TOP 09, jak to, že se na to tady ptám jenom já? Jak to, že se tady ptám jenom já na to, že pan premiér je možná ve střetu zájmu za desítky miliard korun, ne za 50 milionů? Kdo už tu rukavici zvedne? Kdy mi pan premiér odpoví a řekne jasně: Není to pravda? On to nemůže říct. Nemůže to říct, protože to pravda možná je a protože na to možná vyšetřovací komise COVID-19 přijde?

Isoprinosine, Ivermektin, to je dlouhá story. My jsme tady během 14 dnů schválili experimentální Remdesivir a teď zase schvalujeme experimentální Bamlanivimab, 14 200 dávek po 25 000 korunách, to je 300 milionů korun - zase dokonalý kšeft, přestože tento lék nemá za sebou 27 kontrolovaných skupin studií s více než 6 500 pacienty. Nemá 6 randomizovaných kontrolovaných skupin, nemá 5 dvojitě zaslepených studií, tak jako to má Ivermektin. Všechny tyto informace dostanete, abyste se nemohli vymlouvat, že jste to nevěděli. Minimálně ministr zdravotnictví má povinnost toto znát. Každá tato studie ukazuje mimořádný konzistentní a kontrolovatelný pozitivní efekt ve smyslu snižování přenosu nákazy, snižování potřeby hospitalizace a radikálního snížení úmrtí.

Studie v Argentině se zúčastnilo 1 200 zdravotníků. 788 z nich bralo Ivermektin jedenkrát týdně, ani jeden neonemocněl. V kontrolní skupině 400 lékařů, kteří jej nebrali, (Předsedající: Čas.) onemocnělo 58 %, zbytek ve druhém vystoupení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí poslanec Radek Koten a připraví se pan poslanec Jan Jakob. Tak, pane poslanče, máte pět minut.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, je už poměrně pokročilá doba, tak já to nebudu nějak zbytečně prodlužovat, ale je tady několik věcí, které mám potřebu tady prodiskutovat.

My tady pořád žádáme další a další dobu na to, abychom udělali nějaká opatření, respektive aby vláda udělala nějaká opatření, tak si vždycky požádá o nějaký nový čas, aby něco mohla udělat. Ale bohužel ta opatření, která jsou, nejsou cílená, a bohužel nijak nesouvisí s tím, že my bychom ty lidi, kteří dostanou covid nebo jsou covid pozitivní, tak abychom je nějakým způsobem vůbec léčili, tedy dokud se nedostanou na covidovou ventilační jednotku. Pak je začínáme léčit, ale to už je pozdě.

Já bych se tady skutečně přimlouval za to, aby na stránkách Ministerstva zdravotnictví byly jednoznačně uveřejněny údaje o vitaminech, které posilují imunitu, a za druhé, aby například tady několikrát citovaný Isoprinosine byl podobně jako v Polsku volně prodejný, protože v Polsku mají právě daleko méně případů s těžkým průběhem, i když mají čtyřikrát tolik obyvatel jako Česká republika, tak vzhledem k tomu, že je tam Isoprinosine volně prodejný, navíc si tam pro něj jezdí ještě Češi, tam mají daleko méně případů, které se dostanou až na ten ventilátor. To my přece ale nechceme, aby se ti lidé dostávali na ventilátor.

Zrovna tak tady jsou už někdy od loňského března nebo dubna dostupná antivirotika, jako například Avigan nebo s jiným názvem Favipiravir. Co udělala vláda pro to, aby byl schválen pro Českou republiku? Tento přípravek se vyrábí dnes už 20 let, dá se u nás vyrábět jako generikum a používá ho několik stovek milionů lidí po celém světě, možná miliard. Proč tedy v České republice není tento přípravek doporučován k léčbě? U léčby covidu je strašně důležité, aby při prvních příznacích byla udělána nějaká léčba. A co my tady tedy děláme v ČR? Nic. Čekáme, jestli se ten stav zhorší tak, abychom ty lidi mohli odvézt do nemocnice na ventilátor! To je ale přece úplně špatně! My tady máme bránit a chránit lidi, kteří jsou v ohrožené skupině, a ti, kteří to skutečně někde dostanou, protože my tady pořád bojujeme s nějakým virem, který není vidět, pořád bojujeme, ale on nikdy nezmizí. On tady s námi bude pořád. Vždyť to jsou boje s větrnými mlýny. Tak proboha, začneme ty lidi léčit, nebo nezačneme? Vždyť to je pořád dokola.

Je celkem zajímavý případ z Bolívie. V Bolívii, což bychom mohli považovat jako jednu z jihoamerických zemí, tak že je za námi poněkud dál, tedy mohli bychom ji považovat za jednu z rozvojových zemí, ale přesto v Bolívii a v lékárnách prodávají zatavený balíček s různými vitaminy a léky, které zabírají na covid. Takže pokud je někdo covid pozitivní, zajde do lékárny, tam si to za 12 euro koupí a může to v klidu používat. U nás to nemáme. Tam ani Ministerstvo zdravotnictví není schopno na svých stránkách vůbec uvést nějaké údaje, aby se v tom tedy někdy vyznal.

Co se týká očkovacích látek. Pokud se chce někdo nechat očkovat, ano, ale vláda by měla zajistit dostatek vakcín. A jak to je nyní? Vakcíny nejsou! My jsme tady přece ideologicky zaměřeni na jednu světovou stranu, a vakcíny, které jsou z té druhé strany, my přece nemůžeme schválit. A jak to tedy dělá Maďarsko? Je zajímavé, že Maďarsko má očkovací látky, očkuje, zrovna tak jako Izrael, očkuje Sputnikem a očkuje i čínskou vakcínou. A já jsem si nevšiml, že by v Maďarsku umírali lidé z toho důvodu, že tam nemají vakcíny. Pokud se někdo chce očkovat, ať má skutečně výběr a může se nechat očkovat takovou očkovací látkou, které důvěřuje. Ale vláda nezajistila ani ty vakcíny, které tedy měla zajistit EU. Já tomu opravdu nerozumím. Budeme ještě dlouho čekat, a aby tady bylo ještě daleko více lidí mrtvých? My tady pořád říkáme to cizí slovo lockdown. Je to v podstatě uzamčení. To znamená, my tady všichni máme být uzamčeni včetně těch lidí, kteří by měli chodit do práce, děti by měly chodit do školy, do školky a měli bychom - (Předsedající: Čas.) Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Jenom upozorním: abych vás nemusel přerušovat během vašich projevů, tak jenom upozorním, že máte hodiny pod mikrofonem. Jsou schovány pod tím pultíkem, kde vám nově instalované digitální hodiny odečítají čas, tak si můžete načasovat vystoupení tak, když už se odhlasovalo to omezení, aby to třeba vypadalo přirozeně, ten závěr. Tak prosím, nyní tedy vystoupí pan poslanec Jan Jakob a připraví se pan poslanec Marian Bojko. Upozorňuji zase na těch pět minut. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, jak už je tady mým zvykem, tak já budu stručný a věcný. Myslím, že zdaleka těch pět minut nevyčerpám.

Pane premiére, prostřednictvím pana předsedajícího, já jsem tady jeden měsíc a jeden týden a musím říct, že už toho mám dost. (Oživení v sále.) Čekal jsem opravdu ledasco, ale takovouhle - já mám rezignovat? Ne! Já nemám rezignovat. Já myslím, že jsou tady jiní, kteří mají rezignovat, protože tu situaci prokázali, že rok již nezvládají a že tady nic nefunguje. Čekal jsem tady ledasco, ale takovouhle vládní absolutní bezradnost a naprostý chaos nikoliv. Pane premiére, prostřednictvím pana předsedajícího, kdyby to viděli voliči, tak už v žádných volbách nedostanete ani jediný hlas!

A ten chaos pokračuje i v tuto chvíli. Proč? Já to nechápu, tuhle taškařici. Vždyť jsme před chvílí schválili pandemický zákon, schválili jsme jasné usnesení, které dává návod, jakým způsobem tuto kritickou situaci řešit. Nikdo nezpochybňuje ta čísla, která jsou děsivá. Vy po nás teď požadujete prodloužení nouzového stavu, ale podle mého je to dvakrát neústavní.

Za prvé, ten nouzový stav evidentně byl vyhlášen protiústavně. Je podání senátorů k Ústavnímu soudu a už městský soud o tom v tomto smyslu rozhodl. Z druhého důvodu - Poslanecká sněmovna má prodlužovat nouzový stav po 30 dnech a ty doposud neuplynuly. Já nemám pocit, já jsem už přesvědčen, že si tady děláte z Ústavy a ze zákonů České republiky trhací kalendář. Nemůžu proto hlasovat pro prodloužení protiústavního nouzového stavu. Vyhlaste ho ústavní cestou ve smyslu usnesení, pro které jste sami a i vy, pane premiére, hlasovali před chvílí! Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Marian Bojko a připraví se pan poslanec Lubomír Volný. Upozorním, že máte pět minut na vystoupení. Prosím.

 

Poslanec Marian Bojko: Dobrý den, dámy a pánové. Já bych chtěl přečíst dopis od obyčejného občana Mgr. Michala Aura, který je úplně v protipólu emotivního vyjádření nebo přečtení dopisu paní poslankyně Valachové. Já tady těch dopisů od naštvaných a zoufalých lidí dostávám 99 %: "Vážené dámy, vážení pánové, rád bych věřil, že slova jako svoboda, rovnost, láska, demokracie stále něco znamenají a že v naší demokratické zemi stále přetrvává respekt k Ústavě, respekt k základní listině práv a svobod" (správně Listině základních práv a svobod), "respekt k právům jednotlivce, respekt člověka k člověku, respekt k důstojnému životu, že děti mají právo na šťastné dětství, na řádné vzdělávání, na bezpečný a zdravý vývoj. Bohužel nejen dle mého názoru to, co v posledním roce předvádí naše vláda, ti, které jsme my, obyčejní lidé zaměstnali, aby s nejlepším svědomím a úmyslem vedli naši vlast, má daleko od výše zmiňovaného a vyvolává ve mně čím dál větší údiv a zděšení. Nepopírám přítomnost viru COVID-19, ať už se tu vzal odkudkoliv, ani nepopírám, že jsou rizikové skupiny, kterým může být tento virus nebezpečný, obdobně jako mnoho jiných virů či bakterií, avšak tyto se dosud nikdy neřešily omezováním lidských práv a svobod, prakticky vypínáním lidského žití. Zpočátku, když jsme nevěděli, čemu přesně čelíme, dala se narychlo vydaná vládní nařízení pochopit. Naopak oceňuji, že vláda začala jako jedna z prvních jednat a snažila se něco dělat. Nebyly informace, byl časový tlak. Během roku jsme se však s virem seznámili a známe spoustu objektivních faktů. Ty jsou však mnohdy zkreslovány, zamlčovány či přímo popírány.

Například víme, jaké jsou rizikové skupiny, jaké jsou prostředky v léčbě či potlačování příznaků, co pomáhá, nepomáhá k šíření viru, jaká je skutečná úmrtnost a tak dále. Kdo chce nalézt objektivní informace, má možnost. A co vy, zaměstnanci nás občanů, vládo? Ve jménu údajného bezpečí a ochrany zdraví nás strašíte zavádějícími a lživými informacemi, zmanipulovanými či překroucenými statistikami, ničíte nepřiměřenými, často nelogickými, nesmyslnými, diskriminačními, a hlavně nezdůvodněnými nařízeními lidem životy, omezujete práva a svobody. Dospělé odtahujete od zdroje obživy, zakazujete jim pracovat, vydělávat, zavíráte podniky, přivádíte lidi na mizinu. Dětem odpíráte právo na řádný rozvoj a vzdělání, které mimo jiné povinně nařizujete. Zavíráte je do domácího vězení, zakazujete jim rozvoj psychický, dovednostní i fyzický, odstřiháváte je od jejich koníčků a kamarádů, ničíte jim dětství, které jim už nikdy nikdo nenahradí. Nutíte je využívat technologie IT, které mají prokazatelně negativní vliv na řádný osobnostní rozvoj.

Co víc? Ohrožujete zdraví naše a hlavně zdraví dětí, které nutíte být nejen ve škole v rouškách, což má velice negativní zdravotní dopady, které vám potvrdí každý lékař i logicky uvažující nelékař. Proč jsou asi nastaveny bezpečnostní limity na koncentraci CO2 na pracovišti? Sám vím o třech případech z blízkého okolí, kdy dítě v roušce zkolabovalo, některé opakovaně. Přede mnou zkolabovala prodavačka po hodině a půl v roušce.

Nyní chcete děti mučit povinnými testy, které si ještě mají provádět samy, a podmiňovat tím školní docházku. Již z příbalového letáku u těchto testů vyplývá, že výsledek prakticky nemá žádnou validitu, že na jeho základě nelze stanovit, zda má osoba opravdu v sobě virus či nikoliv, zda je nebezpečná či bezpečná pro své okolí. K čemu pak takové testování je? Dokáže mi někdo podat rozumný argument, proč týrat dítě testem? Ale nejen dítě, ale i zaměstnancům podmiňovat přístup do zaměstnání, který nemá žádnou vypovídací hodnotu? Smysl vidím jeden - prodat co nejvíce testů, inkasovat co nejvíce peněz. Ano, další mě napadá: Vnést do ustrašených lidí ještě více paniky a strachu, ještě víc je omezit, ovládnout.

Jako rodič bych se musel sám před sebou stydět, kdybych pouze přihlížel tomu, jak chcete nejen mé děti nadále týrat. A před dětmi se stydím za nás všechny dospělé, jak se k nim chováme, jak jim ničíme dětství, zdraví, jak je týráme a chceme víc, víc: povinné roušky ve školách, testování. Nikdy nepochopím, jak někdo, kdo má či měl děti, může něco takového nařizovat či to jen schvalovat. Opravdu nechápu, jak můžete žít se svým vědomím, když svými ničím nepodloženými nařízeními ničíte dětem dětství a zdraví, jak fyzické, tak i psychické. Tyto děti budou trpět i tím, že na jejich bedrech bude veškeré vámi napáchané, v drtivé většině zbytečné zadlužení.

Vy zastavujete ekonomiku, vypínáte lidem žití, upíráte právo na důstojný život, svobody a základní práva. Už i soudy se probouzí a poukazují na protiprávnost a protiústavnost vašich nařízení a vyhlašování nouzových stavů. Nechápu, jak můžete něco nařizovat a vymáhat a přitom sami porušovat právo a Ústavu. Dokážete si představit, jak na vás pak pohlížíme? Je otázkou času, kdy soudy začnou shazovat i podmiňovat školní docházky nošením roušek a testováním. Věc, kterou právě připravujete, s tím nesouhlasím, a budu proti ní bojovat klidně i trestním oznámením, stejně jako další rodiče, kteří milují své děti a záleží jim na nich. Je mi ale jasné, že z vaši peněženek krev nepoteče, že se jen budou dál navyšovat dluhy těch, kteří jsou na tom nejvíce biti." Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji za přesné dodržení času. Nyní vystoupí ve svém druhém vystoupení poslanec Lubomír Volný a připraví se pan poslanec Jiří Kobza. (Někteří poslanci reagují na snahu dezinfikovat mikrofon: Tomu ne! Poslanec Lubomír Volný: Já covid nikdy nedostanu.) Tak prosím, pět minut.

 

Poslanec Lubomír Volný: Chci se zeptat premiéra i ministra zdravotnictví, jestli jednají s Ruskem, Běloruskem, Kubou anebo třeba nyní s Indií o vyslání lékařů a personálu. Minimálně Kuba a Rusko jsou známy svými humanitárními misemi, svoji covidovou krizi mají vyřešenou. Indie má nejbohatší zkušenosti s protokolem ohledně Ivermektinu. Takže chci vědět, jestli jste je oslovili, jestli jste jim dali nějakou nabídku, anebo jestli z čistě ideologických důvodů necháte raději umírat své vlastní občany v našich nemocnicích, což opět v tomto případě označuji za vraždu.

Chtěl bych upozornit svoje kolegy, kteří mají respirátor, že by si na něj za prvé neměli sahat, a za druhé hlavně ty, kteří mají plnovous, že ho mají úplně zbytečně. Protože pokud máte respirátor na plnovousu, tak si ho můžete rovnou sundat. Opět to neříká Lubomír Volný, ale říká to návod na respirátoru.

Lidé se nebudou chovat tak jako v březnu loňského roku, pane premiére. Nebudou. Nechovají se tak dokonce už ani Rakušané, a nechovají se tak dokonce už ani Němci. Takže, pane premiére, pane ministře zdravotnictví, pane ministře vnitra: Jaký je váš plán B? Jaký máte plán B? Protože lidé vás už poslouchat nebudou! Ti lidé vám už nevěří. Protože lidé už vědí, že toho vašeho "psa" sestavovala banda amatérů, která nemá s medicínou vůbec nic společného. Že při sestavování toho "psa" nebyl ani jeden jediný doktor, ani jeden jediný imunolog. Že toho "psa" sestavovali lidé, kteří dělali Ph.D. devět let, takže amatéři, hloupí, anebo líní. Protože si troufám tvrdit jako tělocvikář, který má jednu tisícinu inteligence Červeného trpaslíka, že to Ph.D. bych za devět let vystudoval taky.

Isoprinosine, Ivermektin, Remdesivir, Bamlanivimab, to je opět stejný příklad. Víte, proč se bude ten Bamlanivimab používat v České republice, když je to experimentální lék, o kterém se neví, jaké bude mít vedlejší účinky? Kdyby tady byl ministr zdravotnictví, tak by vám to mohl říct. Bude se používat, protože on ho povolil. On ho povolil! A premiér Babiš dneska tomuto léku, kdy jedna dávka bude stát 25 000 a všechny ty dávky budou stát přes 300 milionů, dělal reklamu v televizi. On on-line, naživo dělal reklamu léku, který je experimentální, který není odzkoušený, nemá klinické testy, nemá dvojitě zaslepené studie. Nemá za sebou studii, které se zúčastnilo 1 200 zdravotníků. Nemůže říct, že 788 z nich, kteří ho brali jednou týdně, nikdy neonemocnělo a že 58 % těch, kteří jej nebrali, onemocnělo. Tohle pan premiér v ruce nemá, ani pan ministr, který povolil užívání tohoto léku. A pan premiér, který mu dělal reklamu dneska v přímém vysílání.

A pak jsou tady dva léky, Isoprinosine a Ivermektin, ale těm pan Babiš nikdy žádnou reklamu nedělal. Ani dneska jim nedělal reklamu. Tvrdil, že to mělo 30, 40 lidí. Ne! Těch pacientů, kteří jsou ve studiích, je 6 500! A zopakuji to, je to 27 kontrolovaných studií, z toho 6 randomizovaných a z toho 5 dvojitě zaslepených. Každý, kdo tvrdí cokoli jiného, lže. Tady se připravuje byznys za více než čtvrt miliardy, kterému dal zelenou ministr zdravotnictví za ANO a kterému dneska dělal v televizi reklamu sám premiér. A znovu se ptám ODS, znovu se ptám TOP 09, KDU-ČSL, STAN, Pirátů. Kde je vaše podezření ze střetu zájmů, když jde o stovky milionů anebo o desítky miliard? Taky jste dostali kufříček, a proto mlčíte? Taky jste koupení? Taky máte podíl na penězích z testů, že vám vůbec nevadí, že v této republice český vědecký génius vynalezl testy, které jsou násobně lacinější, násobně rychlejší, nabídl je České republice zdarma, Česká republika je odmítla a tady to nikomu nevadí? Tady o tom mluví jenom Volný a Bojko? Kolik jste dostali? Kolik jste měli v kufříku?

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Jiří Kobza a připraví se jako poslední pan poslanec Jan Hrnčíř. Máme tady žádost o technickou hygienu. Prosím. (Pauza na dezinfekci.) Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Když jsme zde stáli před 14 dny, tak jsme slyšeli úpěnlivou žádost, dejte nám 14 dní, za 14 dní všechno vyřešíme, za 14 dní bude dobře, za 14 dní bude všechno fungovat. Musím říci, že už tenkrát jsem se značnou skepsí předpokládal, že za 14 dní uslyšíme tak maximálně to samé, protože jsem nepředpokládal, že situace se zlepší. Ale fakt je, že se zhorší takovým způsobem, to jsem nečekal ani já.

A proto bych se teď velice rád zeptal - bohužel, pan premiér zde už není - bych se ho rád zeptal, jaký má plán po těch třech týdnech lockdownu, jaké budou kroky B, C, D, jak si představuje další vývoj, co bude následovat, protože lidi se nás ptají, co bude. Netuší, co mají dělat, na co se mají připravit, s čím mají počítat, a protože své rezervy většinou vyčerpali už na jaře, tak musím říct, že ta nervozita je značně vysoká. Takže to je můj první dotaz na pana premiéra.

A potom jsem velice rád, že je tady paní ministryně Schillerová, protože bych měl jednu prosbu také na ni. Otázka kompenzací, různých programů, různých anticovidů, antivirů, antinájmů a já nevím, jak se to všechno jmenuje, je natolik složitá, že drtivá většina lidí se v tom absolutně nevyzná, a tudíž má velmi velký problém se k tomu dostat, protože se nejedná o profesionální firmy, které se soustředí na to, aby právě vyluxovaly podobné programy. Takže jsem chtěl poprosit paní ministryni, kdyby byla tak laskavá a připravila jasný a velmi lapidární program nebo materiál o tom, jak se tyto programy vlastně používají, a především, jak se o ně žádá a kde. Tento program by potom cyklicky měla vysílat Česká televize, aby jednou za čas aspoň byla taky užitečná obyčejným lidem, protože jinak řada lidí skutečně se dostává až na dřeň a my musíme prostě něco udělat pro jejich pomoc. Ta první je vysvětlit jim, jak se k těmto kompenzacím vůbec můžou dostat, jaké existují, protože těch změn bylo tolik a byly natolik nepřehledné... Já bydlím na vesnici, tak vím, jak to lidi vidí a nemůžou se do toho dostat. Takže potřebujeme jasný, lapidární návod nebo návodný materiál, který by šel v televizi cyklicky, pravidelně by ho televize vysílala, aby se k němu dostali lidi, kteří chodí na noční směny, kteří chodí na odpolední směny, na ranní směny, aby měli možnost se s tím seznámit a o kompenzaci si požádat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní jako poslední vystoupí pan poslanec Jan Hrnčíř. Další přihlášku nemám. Prosím, pane poslanče, máte pět minut.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já tady činím takový zoufalý pokus. Vážený pane premiére, vážená vládo, chci apelovat na váš zdravý rozum. Je to bezmála rok, co tady máme různá omezení, lockdowny, opatření. Situace ve společnosti je taková, že to je jak sopka před výbuchem. Apeluji na vás, nedělejte další lockdowny, další uzávěry. Snažte se přemýšlet, snažte se hledat řešení, protože tohle nikam nepovede. Ty škody třeba i na duševním zdraví, které ve společnosti jsou... Já jsem z Blanenska, my tam máme propast Macochu. Za poslední tři týdny tři lidi skočili do té propasti. Jsou to krachy podnikatelů, je to frustrace lidí. Snažte se prosím raději zpřístupnit třeba ta léčiva, jak sem tady už dneska o nich mluvil, která jsou levná, vyzkoušená, v praxi prověřená, že pomáhají v léčbě s covidem a snižují mortalitu. Tak je zpřístupněte, ať prostě lidi můžou fungovat, ať se můžou chránit, ať nejsou proti covidu naprosto bezbranní. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem místopředseda Sněmovny a následně paní poslankyně Vostrá se hlásí. Prosím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Nepředbíhal bych, kdybych neměl za šest minut řídit, takže si dovolím zneužít svého oprávnění.

Chtěl bych zareagovat jenom na jednu věc, která tady zazněla. Nejde o to, že bychom se nezajímali o nějaké střety zájmů, které tady existují. Samozřejmě se o to zajímáme. Nejde přece jenom ani v případě premiéra jenom o těch 50 milionů.

Takže náš pan poslanec Lukáš Bartoň vyzval ministerstvo, aby zveřejnilo, kdo je skutečným dodavatelem antigenních testů do škol, a poslal žádost o informace minulý týden. Dneska dostal odpověď, máme k tomu vydanou tiskovou zprávu. Finančně-analytický útvar Ministerstva financí potvrdil médiím, že vítěz tendru na dodávku téměř 4 milionů antigenních testů do škol nezaplatil čínskému výrobci testů zálohu, a případ začal vyšetřovat. Přitom majitelka vybrané společnosti i členové vlády potvrdili, že společnost platbu provedla. Současně tato společnost na základě podnětu rejstříkového soudu, který podali Piráti, zveřejnila účetní uzávěrku za rok 2019. Ukázalo se, že se jedná o velmi malou a současně velmi zadluženou firmu. Ministr Hamáček by měl okamžitě vysvětlit nezaplacení zálohy a ze strany dodavatele garantovat, že testy vůbec dorazí do České republiky. Zároveň by měl sdělit, kdo skutečně organizuje dodávku testů od čínského výrobce, jestliže je plátcem neznámá osoba. Takto to okomentoval náš pirátský poslanec Lukáš Bartoň.

Ministerstvo uvedlo, že za každý den prodlení dodavatel zaplatí sankci 1 milion. To není mnoho, vezmeme-li v úvahu, že pouze o den později mohl testy dodat jiný uchazeč a stát tak mohl ušetřit přes 50 milionů korun. Já tedy věřím, že se té věci věnujeme. A tím bych v tuto chvíli asi skončil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Jako poslední je přihlášená paní poslankyně Miloslava Vostrá. Paní poslankyně, máte pět minut. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jenom mi dovolte, abych tady řekla postoj našeho poslaneckého klubu. Je velmi jednoduchý, velmi lapidární. My jsme pro prodloužení stavu nouze nehlasovali. My jsme nehlasovali ani pro usnesení, které jsme na minulé schůzi projednávali, neboli ukončení jakéhosi nouzového stavu vyhlášeného vládou na popud hejtmanů, který měl končit 27. Ani toto náš poslanecký klub, stejně tak jako klub SPD, nepodpořil, takže vlastně nemáme o čem hlasovat. Z našeho pohledu vlastně žádný nouzový stav legitimně vyhlášen není, a proto není, proč bychom měli něco takového prodlužovat. Takže chci říci, že poslanci za klub KSČM nebudou podporovat a budou proti prodloužení nouzového stavu, který z našeho pohledu žádný není, neb byl podle nás vyhlášen ne v souladu s ústavním pořádkem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní nemám další přihlášku. Podívám se. Ano, hlásí se ještě s druhým vystoupením pan poslanec Marian Bojko. Máte pět minut. Prosím. Já vám ten čas dám, ale hlásí se tady někdo na faktickou poznámku. Nejsou faktické poznámky, upozorňuji na to, takže vás odmáznu. Prosím, máte pět minut.

 

Poslanec Marian Bojko: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych jenom rád dokončil dopis toho občana, Mgr. Aura, který jste dostali určitě všichni. Nevím, jestli jste ho četli, ale mě to velmi zaujalo a rád bych ho tedy dočetl: "Další věcí, která mě děsí, je takzvaný pandemický zákon. Dle vyjádření různých odborníků existuje dostatečné množství předpisů umožňujících vyhlašovat přiměřená hygienická opatření již nyní. Chápu tedy, že pandemický zákon je pouze k tomu, aby opatření mohla být nepřiměřená. Když jsem jej četl, nestačil jsem se divit. Prakticky jedno ministerstvo by mohlo i v případě pouhého podezření na možnou epidemii, tedy teoreticky na dobu neomezenou, upírat lidem základní práva a svobody, zakazovat a přikazovat, co bude chtít, pod hrozbou drastických a likvidačních pokut. Samostatnou kapitolou je i sledovací aplikace. Takovýto zákon omezující lidská práva a svobody tu nebyl ani v dobách největší totality. V důsledku je pandemický zákon, co se týká omezování svobody, mnohem horší než nouzový stav, který jsme dosud měli po nějakou dobu protiústavně. Opravdu je mi smutno a jsem zděšen nad kroky vlády, které byla schopna páchat a které připravuje. Z těchto nepodložených kroků je patrno jedno: vládě již nejde o ochranu té malé ohrožené skupiny lidí, staří a nemocní lidé, ti jsou ohroženi nejen covidem, ale jakýmkoli jiným chřipkovým onemocněním. Jsou ničeny životy milionů lidí. Nepočítám ty, kteří na té celé covid-hysterii profitují.

V poslední době je vidět, že vláda je bezradná a je si vědoma odporu již nejen lidí, ale už i justice a médií, které dosud stály při ní. Pod tlakem kope čím dál víc, aby nás co nejdřív dostala na lopatky, aby nad námi měla neomezenou kontrolu, pandemický zákon, tedy zotročila nás. Proč? Na závěr podotknu, že s virem COVID-19 jsem se setkal. Měla jej manželka a jedno z dětí, v jiném čase než manželka možná i já sám, ač bezpříznakově, rodiče nad sedmdesát let, většina mých známých, někdo bezpříznakově, někdo lehký až střední průběh, minimum těžší průběh s horečkami. Jako každý rok, jen dřív to bývaly chřipky, angíny a rýmy. Necítím se jako rizikový pacient, přesto nemohu tvrdit, že covid nechytnu a že na něj nemohu zemřít. I kdybych byl rizikovým pacientem, myslíte, že bych chtěl, aby kvůli mě trpělo a bylo omezováno více než 99,5 % lidí?

Já v tom mám jasno. Vláda a lid by neměly být oddělenými skupinami, ale měly by spolupracovat a vážit si jeden druhého. Vláda se skládá z obyčejných lidí, kteří jsou dočasně placeni ostatními za to, aby v zájmu obyčejných, těch, kteří je platí, konali, a ne aby proti nim bojovali. Své konání musí zaměstnanci svým zaměstnavatelům dostatečně a průkazně vysvětlovat, nesmí činit nic, co by bylo protizákonné, protiústavní, co by bezdůvodně omezovalo svobody a práva kohokoliv. Pokud tomu tak není, nelze mluvit o demokracii, o svobodné zemi. Mandát každého zaměstnaného ve vládě jednou skončí a pak se i on ocitne na straně zaměstnavatelů a i on pak může nést neblahé následky svých rozhodnutí.

Na závěr jedna otázka: Kam až toto chcete stupňovat? Rok nás držíte na řetězu a v náhubcích. Vypnuli jste ekonomiku, zničili životy tisíců podnikatelů, živnostníků a jejich rodin a další a další jsou na řadě. Zničili jste dětem minimálně rok dětství, který nikým již nahrazen nebude. Psychicky jste zdeptali miliony lidí. Co dál? Kolik lidí chcete ještě přivést na mizinu? Rok nám nutíte roušky, abyste pak řekli, že jsou na nic, a nasadíte nám respirátory. Za rok to budou plynové masky a protichemické obleky? Samozřejmě pro pár vyvolených, kteří budou moci opustit své bydliště, ostatní budou sedět v řetězech doma nebo ve fabrice, kam budou pod přísným dohledem jednou týdně transportováni? Všichni budeme očipováni a sledováni, aby náhodou někdo neopustil byt bez povolení, viz sledovací aplikace v pandemickém zákoně? Opravdu takový život chcete předat svým dětem a následným generacím? Dovolávám se vašeho svědomí. Nedělejte z nás a z našich dětí otroky! Neschvalujte kroky, které by k tomu vedly. Netýrejte naše děti. Veškerá nařízení zvažujte pečlivě a pečlivě je zdůvodňujte. Čiňte svoji práci, za kterou jste placeni, veďte naši zemi k lepším zítřkům. Děkuji všem, kteří dočetli až sem, a seznámili se s názory, svobodný názor je snad v této zemi ještě povolen, jednoho z obyvatelů České republiky. S úctou Mgr. Michal Aur."

Já bych chtěl k tomu dodat, že pan premiér nedávno řekl, že chřipka už není, už je jenom covid, a kdo má teplotu, prostě musí do nemocnice. Za mě to je prostě úplná blbost, z biologického hlediska to je doslova nemožné. Neexistuje žádná domácí léčba. Když zavoláte lékaři, že máte teplotu. Tak se lečte acylpyrinem, a když nebudete moci dýchat, zavolejte si sanitku. Takže to je jediná léčba, kterou tady naši zdravotníci provozují.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní se rozhlédnu po sále. Ještě pan poslanec Dominik Feri. Prosím. Tedy zřejmě přednostním právem.

 

Poslanec Dominik Feri: Prý se mám nechat ostříhat, rád bych tak učinil, ale až se otevřou kadeřnictví. Doufám, že to bude velmi brzo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pan premiér ve svém úvodním projevu říkal: Potřebujeme nouzový stav. To si ale má říkat vláda mezi sebou. Když nouzový stav potřebuje, tak ho má vyhlásit. To by bylo po právu, to by bylo v souladu s ústavním pořádkem. Po mém soudu, když se tady k tomu návrhu nějak vyjádříme, a že podle mě by bylo asi nejlepší vůbec o tom nehlasovat, tak to legitimizujeme.

Na dnešním dopoledním jednání jsem říkal panu ministrovi a přítomným členům vlády, že to, že vláda vyhlásí vlastní nový nouzový stav, jí dává možnost vyvléknout se z té obrovsky komplikované situace, do které se dostala tím, že obešla Sněmovnu a její kontrolní pravomoc. My jsme vládě vyšli jako celá Sněmovna velmi vstříc v tom smyslu, že jsme přijali usnesení, které je velmi důležité a které říká, že Sněmovna, když vyhlásí vláda dneska nový nouzový stav, tak je zachována její kontrolní pravomoc, zkrátka že nejsme obejiti, že jsme se k tomu takto vyjádřili. A poprosil bych, aby toho vláda využila. Solidní by bylo, kdybychom tento bod nehlasovali, protože o tomto nouzovém stavu běží řízení u Ústavního soudu, prodlužovat to je opravdu velký risk a odrazuji vás od toho, abyste pro to hlasovali. Je to špatně.

Dovolím si ještě zmínit jednu věc, která se děje v posledních pěti dnech. Už asi pět dnů se neustále hovoří o lockdownu a členové vlády to přiživují. Vždycky se objeví nějaký jeden návrh: okres, 20 kilometrů, jeden kilometr a ti lidi jsou čím dál tím ve větším stresu. Já jsem myslel, že tady ty časy už máme za sebou, časy chaosu, komunikace přes média a vytváření další paniky ve společnosti. Kdyby vláda tento bod stáhla, tak už mohla jednat a už mohla konečně postavit najisto, jaká opatření budou platit. Ale pět dnů neustále opakovat, že něco bude, ale nevíme, odkdy, nevíme, pro koho, nevíme, v jakém režimu budeme fungovat. To nás opravdu vrací o rok zpátky i v rámci té vládní komunikace, která jsem myslel, že se zlepšila, ale zdá se, že vůbec ne.

My tento návrh nemůžeme podpořit, protože bychom legitimizovali to, co pokládáme za silně protiústavní. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ještě se přihlásil pan poslanec Marek Výborný. Máte pět minut. Prosím, máte slovo. Je to zatím poslední přihláška.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, pane místopředsedo. Mně bude stačit minuta. Vážená vládo, nezlobte se na mě, já už toho mám fakt plné zuby. Jdu zítra na pohřeb jednoho známého, který zemřel tento týden na covid, teď mně přišla esemeska, že zemřel další člověk od nás - známý. A my tady tři hodiny úplně zbytečně řešíme něco, kdy už jste mohli sedět na vládě, dohodnout ta pravidla, srozumitelně, jak to říkal správně pan premiér, to vysvětlit veřejnosti, a ne se tady alibisticky schovávat za Sněmovnu, přesně tak, jak to říkal teď kolega Feri. Premiér, který bohužel je srab a chce se schovávat alibisticky za Sněmovnu prodlužováním nějakého nouzového stavu. To je celé. Dvě hodiny jsme tady vůbec nemuseli trávit tímhletím způsobem. Nezlobte se na mě.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Rozhlédnu se po sále, nevidím žádnou další přihlášku do obecné rozpravy. Končím tedy rozpravu. Táži se, zdali je zájem o závěrečná slova. Pan premiér, případně zpravodaj? Závěrečné slovo není, takže nyní přistoupíme k hlasování o navržených usneseních. Svolám poslance do jednacího sálu. Dám slovo zpravodaji, protože máme dva návrhy usnesení. Já nějakou představu mám, ale nechám to na vašem návrhu, případně se vyjádřím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já mám taky nějakou představu, tak uvidíme, jestli se sejdeme. Vlastně tady máme původní návrh usnesení, který byl rozeslán poslancům, ze kterého byla část tedy stažena, ta část o revokaci s tím...

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pane místopředsedo, já vás poprosím: mohl byste mluvit přímo do mikrofonu? Přes tu roušku vás totiž téměř tady nahoře neslyším.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pardon, dobře. Já budu víc nahlas. Zkusím mluvit vnějším hlasem.

Takže zde máme dva návrhy, jak již bylo řečeno. Ten první je původní vládní návrh, ze kterého byla první část o revokaci stažena, a chce se po Sněmovně, aby vyslovila souhlas s pokračováním nouzového stavu, u kterého ovšem již Sněmovna rozhodla, kdy ten nouzový stav skončí, a to vyšlo ve Sbírce.

Stejně tak je zde protinávrh pana poslance Volného, který navrhuje okamžité zrušení nouzového stavu, to znamená zrušení s okamžitou platností také toho stavu, o kterém již Sněmovna rozhodla, kdy ho zruší, a vyšlo ve Sbírce, kdy ho zruší. Já mám za to, že oba dva ty návrhy jsou nehlasovatelné, nicméně chápu, že na to budou různé názory. Já bych tedy navrhl nějakou proceduru - buď ať konstatujeme, že jsou ty návrhy nehlasovatelné, nebo navrhnu proceduru takovou, že budeme samozřejmě nejdříve hlasovat o protinávrhu, poté o návrhu původním, respektive upraveném, s tím, že nejdříve bych nechal schválit proceduru, požádal o schválení procedury, a myslím si, že by bylo nejlepší, kdybychom ji neschválili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Jestli jsem to pochopil dobře, asi nebudeme hlasovat o tom, že je to nehlas... pan předseda KSČM Kováčik.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedající, paní a pánové, nestává se mi to často, maximálně jednou za tisíciletí, ale tentokrát souhlasím s předřečníkem, že ty dva návrhy jsou nehlasovatelné. Podle našeho názoru není o čem hlasovat, čili klub KSČM nebude hlasovat ani pro proceduru.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pane místopředsedo, rozumím tomu, že navrhujete hlasovat o tom, že ty návrhy jsou nehlasovatelné?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: To je jedna možnost, tak radikální jsem nebyl, ale klidně bych to nechal hlasovat. Druhá možnost je...

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: No tak já vás požádám, navrhněte postup, protože mně z toho vyplynulo, že nám tady konstatujete, že podle vašeho názoru jsou návrhy nehlasovatelné. Já bych nechal hlasovat o té proceduře. Podle mého názoru...

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Podle mého názoru jsou návrhy nehlasovatelné. Samozřejmě můžeme nejdříve hlasovat o tom, jestli jsou návrhy hlasovatelné. Pak v případě, že sněmovna uzná, že jsou hlasovatelné, tak hlasovat o té proceduře.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Než dám slovo předsedovi ústavně-právního výboru, můj původní návrh byl, který jsem měl tady promyšlen, že jsou tady dva návrhy usnesení. Z logiky věci by první měl být podle mého názoru pan poslanec Volný, protože ukončuje něco teď, a druhý návrh by pak mělo být to prodloužení. To byl můj návrh, ale já dám prostor panu poslanci Marku Bendovi z ústavně-právního výboru, abychom o té proceduře takto navržené rozhodli jako sněmovna. Ale prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Myslím si, že zpravodaj sdělil svoje stanovisko, že ty návrhy jsou nehlasovatelné. Buďto se s tímto stanoviskem ztotožní předsedající Poslanecké sněmovny, nebo může nechat proti tomuto stanovisku dát protest. Samozřejmě každý z poslanců má právo vznést protest, ale zpravodaj navrhl, že návrhy jsou nehlasovatelné, pak není o čem hlasovat. Proti takovému postoji by musel být dán protest Sněmovny, který si jsem téměř jist, že neprojde, ale samozřejmě ho každý poslanec dát může.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ztotožnil bych se tedy s tímto postupem, který byl navržen naším praotcem komory. (Smích, potlesk.) Konstatoval bych, že návrhy jsou nehlasovatelné, a tedy nemáme v tuto chvíli o čem hlasovat, pokud by nikdo nebyl proti.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vystoupí předseda Sněmovny Radek Vondráček.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Já s vědomím závažnosti jakéhokoli hlasování v této ctěné komoře bych přece jenom asi chtěl slyšet lepší odůvodnění, proč je to nehlasovatelné. Přišel zde návrh vlády. Pohybujeme se v režimu § 109 m) a měli bychom rozhodnout. Jenom připomínám, že existuje také stanovisko, že jestliže budeme hlasovat o prodloužení nouzového stavu, tak už fakticky toto hlasování obsahuje rozhodnutí o tom, že se ruší předchozí zrušení. Je to jeden z právních názorů, který zazněl dnes během debat, a předpokládám, že z tohoto právního názoru vychází také vláda. A jestli budeme hlasovat o prodloužení, tak se zároveň vypořádáme s hlasováním, které bylo, teď vám neřeknu přesně datum, ale když jsme naposledy prodloužili do 27.

V každém případě jestliže dojdeme až k bodu, kdy musím namítat proti postupu předsedajícího, kdyby vzal za to, že je to nehlasovatelné, tak v tom případě vznáším námitku a navrhuji, abychom o tom opravdu hlasovali a jako Sněmovna, jako dolní komora abychom o tom hlasovali, nikoli abychom konstatovali, že je něco nehlasovatelné.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: No vidíte. Tak jsem se - poprvé za tři roky je proti mně námitka. Abych o ní ještě nechal hlasovat... no, to jsem se dostal tedy do soukolí. (Smích.) Ani nevím, jak jsem k tomu přišel. (Smích.) Prosím vás, pan zpravodaj tedy navrhuje, že to je nehlasovatelné. Předseda Sněmovny, já bych to tedy podle toho návrhu zpravodaje tady musel nějakým způsobem reflektovat, nicméně proběhla tady námitka, takže my necháme hlasovat o té námitce, že je námitka proti tomu, že já tedy bych dal na zpravodaje, který navrhuje, že to je nehlasovatelné. Takže víme, o čem budeme hlasovat?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Budeme asi hlasovat o námitce proti mému postupu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ne, ne, ne. Je to tak, že vy jako zpravodaj, pane místopředsedo, jste řekl, že to je nehlasovatelné. Já bych tedy musel konstatovat tu věc, co jste řekl: že to je nehlasovatelné. Tím pádem bychom tady v podstatě končili, to znamená, ať si o tom myslím cokoli, a teď proti - takže já konstatuji, že bych tedy na váš návrh řekl, že to je nehlasovatelné.

 

Proti tomu je námitka pana předsedy, a o té námitce vůči mně, že jsem řekl, že to je nehlasovatelné, budeme teď hlasovat. (Potlesk.) Ale já jsem byl - říkám, jsem v tom celkově nevinně. (Smích.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro námitku proti mé osobě, že jsem to řekl? V souladu s tím, co řekl pan zpravodaj, takže já sám sobě tedy taky namítnu. Kdo je proti?

Hlasování číslo 11, přihlášeno 155 poslanců, pro 84, proti 59, námitka byla přijata.

 

Požádám vás o tu proceduru. Já navrhuji, aby to bylo v tom smyslu, jak já jsem tady prezentoval.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano. V tom případě Sněmovna tedy rozhodla, že to považuje za hlasovatelné v tento moment, já to budu samozřejmě respektovat. Budeme tedy nejdříve hlasovat o protinávrhu, který říká, navrhuje okamžité zrušení nouzového stavu a poté o původním upraveném návrhu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: No to je - budeme o té proceduře, teď pan zpravodaj navrhl proceduru.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Jestli je zájem schválit tuto jednoduchou proceduru, samozřejmě není problém.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Radši si prohlasujeme proceduru. Slyším ťukání? (Ze sálu: Ne. Smích.) Tak ale ťukání jsem slyšel dobře. Takže jestli ne? (Smích.) Takže můžu zahájit hlasování? Není proti tomu nikdo, proti?

Zahajuji hlasování. Kdo je tedy pro tuto proceduru? Kdo je proti této proceduře?

Hlasování číslo 12, přihlášeno 156 poslanců, pro 112, proti 10, procedura přijata.

 

Tak prosím, pane zpravodaji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobře, takže v tom případě nyní budeme hlasovat o návrhu pana poslance Volného, což je okamžité zrušení nouzového stavu. Nevím, jestli je potřeba to formulovat do přesné podoby usnesení.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Jestli je s tím souhlas, tak o tom budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 13, přihlášeno 157 poslanců, pro 27, proti 80, návrh byl zamítnut.

 

Prosím, pane zpravodaji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní tedy budeme hlasovat o původním upraveném návrhu vlády, který říká, že Sněmovna souhlasí s prodloužením nouzového stavu. Já u sebe nemám přesnou formulaci.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já to mám, přečtu to. Abychom to formulovali přesně, návrh vlády, o kterém teď budeme hlasovat, je: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s prodloužením doby nouzového stavu, a to na dobu končící uplynutím dne 31. března 2021."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 14, přihlášeno 153 poslanců, pro 68, proti 45. Konstatuji, že s návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Máme ještě nějaká usnesení? Nemáme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ne, to je vše.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Končím tento bod. Zahájím tedy další bod jednání schůze Poslanecké sněmovny, respektive počkám na pana místopředsedu Pikala, který mě přijde vystřídat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat, a to dalším bodem, kterým je bod čtvrtý, což je

Aktualizováno 7. 11. 2021 v 15:55.