Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

1.
Návrh zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19
a o změně některých souvisejících zákonů
/sněmovní tisk 1158/2/ - vrácený Senátem

Senát vrátil návrh zákona o pozměňovací návrhy, jeho usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 1158/3. Informace k pozměňovacím návrhům vám byly rozdány do vaší pošty. Vítám mezi námi pana poslance (senátora) Romana Krause, už je tady přítomen. A prosím, aby za navrhovatele k usnesení Senátu a k předložení pozměňovacích návrhů se nejdříve vyjádřil pan ministr zdravotnictví Jan Blatný. Požádám také, aby byli připraveni zpravodajové garančních výborů, a protože kolega Válek je omluven, tak potom požádám o to, aby garanční výbor, výbor pro zdravotnictví, někoho nominoval, abychom mohli zprávu výboru vyslechnout. (V sále je hluk.)

Požádám sněmovnu o klid a pana ministra Jana Blatného o slovo. Ale ten hluk je tady přílišný. Vážené kolegyně a kolegové, zaujměte místo, tak jak je určeno v zasedacím pořádku, nebo debaty přesuňte do předsálí, prosím, aby pan ministr zdravotnictví Jan Blatný mohl v důstojné atmosféře přednést své slovo k výsledku projednávání v Senátu. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Dovolte mi, abych před vás dnes opět předstoupil s návrhem takzvaného pandemického zákona, tentokráte po jednání Senátu, který ho ve středu večer nakonec rozhodl vrátit zpět Poslanecké sněmovně se svým návrhem změn.

Senát navrhuje zákon schválit s úpravou, která jasně stanovuje, že opatření podle pandemického zákona mohou být nařízena toliko za trvání stavu pandemické pohotovosti a jejím skončením pozbudou platnost. Stejný režim se navrhuje i pro plošná opatření podle § 69 odst. 1 písm. b) a i) zákona o ochraně veřejného zdraví, která mohou omezit cestování a dopravu, konání nejrůznějších akcí či uzavřít školy, ubytovací zařízení nebo provozovny stravovacích služeb. Tento návrh, který fakticky staví napevno režim mimořádných opatření právě ve vztahu k existenci pandemické pohotovosti, považuji za přínosný a mohu s ním souhlasit.

Senát dále navrhuje podmínit vydávání mimořádných opatření krajskými hygienickými stanicemi podle tohoto zákona předchozím souhlasem vlády. Stejně jako je tomu u opatření nařizovaných Ministerstvem zdravotnictví. I tuto změnu mohu podpořit.

Dovolím si vás nyní proto požádat, abyste svým hlasováním podpořili takzvaný pandemický zákon v podobě, kterou schválil Senát. Děkuji vám za pozornost a za podporu tohoto návrhu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zdravotnictví Janu Blatnému a požádám nyní pana senátora Romana Krause, aby se ujal slova a informoval nás o projednání v Senátu. Prosím.

 

Senátor Roman Kraus: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, tento takzvaný pandemický zákon byl 24. února 2021 rozhodnutím Senátu, usnesením číslo 117, vrácen Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Teď krátce k legislativnímu procesu. Poslanecká sněmovna postoupila návrh tohoto zákona 19. 2. Senátu a organizační výbor Senátu přikázal tento zákon výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu a výboru ústavně-právnímu. Oba výbory projednaly tento návrh zákona 24. února. Garanční výbor pro zdravotnictví doporučil Senátu projednávaný návrh zákona vrátit Poslanecké sněmovně s příslušnými pozměňovacími návrhy, stejně tak ústavní výbor. Tam ty pozměňovací návrhy byly podstatně extenzivnější a týkaly se ještě § 10, 11, 12, 14, 15, 17 a 21. Následně se návrhem zákona zabýval Senát, který tentýž den, to znamená 24. února, na své 6. schůzi rozhodl o projednání ve zkráceném řízení.

Pozměňovací návrhy výboru pro zdravotnictví byly bez problémů schváleny, pozměňovací návrhy ústavně-právního výboru, které se odlišovaly těmi navíc podanými v bodech 6 až 21, nebyly schváleny. Dále byly předloženy ještě další pozměňovací návrhy panem senátorem Láskou a panem senátorem Wagenknechtem. Ani tyto pozměňovací návrhy nebyly schváleny. Takže se zákon dostává zpátky k vám k dalšímu rozhodnutí s pozměňovacími návrhy výboru pro zdravotnictví.

V závěrečném hlasování pléna Senátu byl tento návrh s pozměňovacími návrhy přijat 58 hlasy ze 72 přítomných, 6 senátorů bylo proti. Paragrafované znění těchto pozměňovacích návrhů máte před sebou v materiálu, který jsme vám poslali. A já bych teď krátce jenom na konec okomentoval navrhované změny tak, jak je již vysvětlil i pan ministr Blatný.

My jsme tam přidali do § 2 odst. 2 písm. e) kromě slova "zákazu" i nemožnost omezit schůze, zasedání a podobné akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů atd., protože jsme si zcela jistě mysleli, že je potřeba bez jakýchkoli omezení pořádat tato setkání. V § 2 odst. 4 tam podle mne klíčové je to, že všechna tato mimořádná opatření mohou být jen vydávána pouze ve stavu pandemické pohotovosti, což z toho textu původně nevyplývalo. Třetí změnou je to k § 3, odst. 3 a 4 o nařízení mimořádných opatření; v té původní verzi bylo, že vláda schvaluje pouze opatření celoplošná, vydávaná Ministerstvem zdravotnictví, nikoli však krajskými hygienickými stanicemi, a my jsme se chtěli vyhnout tomu, aby případně mohlo dojít - já si myslím, že by se to nestalo, nicméně potenciální nebezpečí tam bylo - že více hygienických stanic na území České republiky se domluví a vyhlásí stejná mimořádná opatření a omezení, a že by bylo dobře, aby i tato rozhodnutí krajských hygienických stanic byla pod kontrolou vlády.

Další dvě změny v § 8 a § 16 jsou víceméně formální. V jednom jsme změnili pád slova "prováděním" na "provádění". V tom druhém jsme pouze k výčtu přidali ještě obce s pověřením obecním úřadem. Takže to jsou spíše změny technické.

Já si myslím, že námi vrácený návrh s pozměňovacími návrhy je konformní všem jednáním, která tomu předbíhala, že umožní Ministerstvu zdravotnictví, krajským hygienickým stanicím a ostatním mimo nouzový stav provádět téměř veškerá opatření, že to bude dobrý nástroj k tomu, aby se nám podařilo zvládnout tuto situaci epidemie onemocněním COVID-19, a že je to dostatečně silný nástroj, aby se tak stalo. Proto vás prosím o schválení našeho vráceného návrhu s pozměňovacími návrhy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu senátorovi za jeho vystoupení. A než budeme pokračovat, konstatuji omluvu pana poslance Mariana Bojka od 9 do 11.45 z dnešního jednání. Už je tady. A zároveň ho upozorňuji, stejně jako kolegu Volného, Lubomíra Volného, že nemají zakrytá ústa a nos, že tedy porušují nařízení vlády. A žádám je, aby se začali chovat podle své ústavní přísahy, to znamená, že budou dodržovat Ústavu a zákony České republiky, a uděluji jim napomenutí.

Kolega Válek tady není jako zpravodaj, ptám se tedy paní předsedkyně výboru pro zdravotnictví, paní poslankyně Věry Adámkové, jestli má zájem vystoupit v rozpravě. Není tomu tak. Můžeme tedy přistoupit k vlastní rozpravě. Jako první je přihlášen pan místopředseda Tomio Okamura, vidím přihlášku pana předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka, ale až po kolegovi Ferim, který má stejné přednostní právo, když tady není přítomen kolega Válek.

Pane místopředsedo, já vám ještě neudělím slovo a znovu požádám Sněmovnu o klid! Ještě jednou zopakuji, že je potřeba, abyste se usadili na svých místech a případné debaty o jiném tématu, než je tisk 1158, přesunuli do předsálí. Ještě počkám, až se ty hloučky rozpustí. Máte slovo, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, budeme tady dnes znovu hlasovat o takzvaném pandemickém zákonu, což je v podstatě a v principu pouze jinak pojmenovaný další nouzový stav na další rok. Je to tady, hlasujeme a budeme hlasovat o takzvané vratce ze Senátu. Takže si dovolím připomenout, kdo minulý týden hlasoval pro pandemický zákon tady ve Sněmovně.

Jediný poslanecký klub, který hlasoval proti pandemickému zákonu, byl poslanecký klub SPD. Pro tento pandemický zákon, což je, jak jsem již uvedl, v podstatě jinak pojmenovaný nouzový stav na další rok, pro tady ve Sněmovně hlasovali kromě hnutí ANO a ČSSD také poslanci Pirátů, ODS, TOP 09, STAN, KDU-ČSL, a co se týče poslaneckého klubu KSČM, tam se někteří zdrželi. To znamená, nehlasovali aktivně proti.

Zopakuji důvody, proč hnutí SPD a poslanecký klub SPD jako jediný poslanecký klub v Poslanecké sněmovně tento zákon nepodpořil: protože nebyly zapracovány tři naše hlavní připomínky. Za prvé jsme chtěli, aby skutečně docházelo ke kontrole, k důsledné kontrole Poslaneckou sněmovnou, a navrhovali jsme, aby každých 14 dní o vládních opatřeních musela tady hlasovat Poslanecká sněmovna a projednat je. To tam zapracováno nebylo.

Druhá naše výtka je, že zároveň s opatřeními musí vláda navrhnout kompenzace. Tu větu jsme tam chtěli dát. Hnutí SPD prosazovalo, aby tam tato věta byla, aby zároveň s opatřeními musela vláda navrhnout také kompenzace. A opět to tam nebylo zapracováno.

A za třetí jsme chtěli, aby opatření musela být podrobně a srozumitelně vysvětlena, nikoli jenom někde na webu Ministerstva zdravotnictví, což si neumím představit, že by třeba osmdesátiletí občané tam něco hledali. A opět to tam nebylo dostatečně zapracováno, přičemž právě to, že vláda zároveň s opatřeními nenavrhuje kompenzace, jeden z největších problémů dosavadního stavu, to, že lidé nemají peníze, firmy krachují, lidé přicházejí o práci, a také že opatření nejsou podrobně, srozumitelně a důvěryhodně vysvětlena. To je přece taky jeden z největších problémů dosavadní vlády.

Návrhy SPD nebyly zapracovány, takže skutečně se potvrdilo, že to je pouze jinak pojmenovaný takzvaný nouzový stav. Hnutí SPD tedy nepodpoří tento pandemický zákon. Nebudeme hlasovat pro a nebudeme ani měnit naše konzistentní stanovisko, takže budeme proti. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi Tomio Okamurovi. Nyní faktická poznámka Zdeňka Ondráčka. Připraví se pan poslanec Dominik Feri s přednostním právem a potom Jakub Michálek s přednostním právem. Máte slovo k faktické poznámce, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Já si dovolím fakticky reagovat na pana místopředsedu Okamuru v tom výčtu, kdo jak hlasoval. Pane místopředsedo, já samozřejmě chápu, že pro vás je nad rozlišovací schopnost to, jestli někdo hlasuje pro, proti nebo se zdrží. Ale mluvte prosím vás pravdu. Vy jste hlasovali proti, ale ukažte mi jediného poslance KSČM, který hlasoval pro. Takže prosím vás, neříkejte tady, že KSČM hlasovala pro pandemický zákon. Lžete!

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přeji hezký den. Nyní s přednostním právem pan poslanec Dominik Feri jako místopředseda klubu. A připraví se pan poslanec Jakub Michálek za Piráty a potom pan poslanec Marek Výborný. Prosím.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, vážený pane senátore, pokládám pandemický zákon za výsledek velmi křehké politické dohody a jsem velmi rád tomu, že vláda s opozicí spolupracovala. Senát sehrál velmi dobrou úlohu, protože se podařilo odstranit legislativně technický nedostatek, jestli to tak mohu pojmenovat, a je dobře, že se sem tento návrh v této podobě vrací. Na druhou stranu musím říci, že jsme v trochu jiné situaci, než ve které jsme byli, když začínala jednání o této předloze, a sice je tu žádost o prodloužení nouzového stavu, nebo respektive řeší se také to, jestli má vláda vyhlásit nouzový stav nový.

Dnes tu schválíme pandemický zákon. A když to řeknu úplně naplocho, schválíme tady zákon, který bude velmi pravděpodobně, pakliže tedy stále platí to, co zmínil pan ministr zdravotnictví na jednání, které jsme před chvílí měli, že tady vlastně budou tři paralelní systémy. Jeden neaktivní, to bude pandemický zákon. Opatření budou stále vyhlašována podle krizového zákona, to znamená, budou to opatření krizová. A do toho bude ještě zákon o ochraně veřejného zdraví.

A tady to, prosím, mějte na paměti. Rád bych, aby to pan ministr možná vysvětlil. Když tedy tady schvalujeme pandemický zákon, a dohodli jsme se, že ho chceme, protože to není jenom rovnítko k nouzovému stavu, jsou tam prostě nějaké záruky, které pokládáme za nutné, to znamená například, že to bude odůvodňované, že tam bude nějaká úprava náhrady škody, že máme třeba - to nevím, jestli úplně taky vešlo v nějakou širší známost - že kdokoli z nás poslanců a senátorů bude moci přednostně žádat o informace, a to je myslím velmi dobré: když se vás zeptají občané, nevím, třeba kdy se něco otevře nebo jak se tady toho obchodu dotýká to opatření, tak ministerstvo bude muset přednostně odpovědět do 14 dnů.

Ale nerozumím tomu, proč, když schválíme pandemický zákon, by část těch v současné době krizových opatření nešlo podle pandemického zákona vyhlásit? Proč to ministerstvo nechce? Proč už nechce dát všem těm podnikatelům, kterým zavřelo obchody, jasné vodítko, že můžou v nějakém režimu, který byl určen a není tak neurčitý, jako je to u krizového zákona, že mohou žádat o tu náhradu škody? Já bych to měl za dobré, nehledě na to, že opatření podle pandemického zákona budou muset být podrobněji zdůvodňována. To znamená, z jakého důvodu vláda chce ten nejtěžší kalibr, to znamená krizová opatření v rámci nouzového stavu, a nevyužije pandemický zákon? To tady opravdu potom děláme píárovou věc, protože ten zákon bude ležet. Já rozumím tomu, že nejtěžší nebo nejsilnější kalibr je ten nouzový stav, pak je pandemický zákon a potom je zákon o ochraně veřejného zdraví. Ale proč nevyužijeme pandemický zákon, když ho máme?

Za nás: my podpoříme senátní vratku. Jak říkám, je to myslím si zdařilá úprava a v tom čase to bylo maximum možného. Na druhou stranu, když jsme něco přijali, tak ať tady nevytváříme zákon pro zákon, ale ať ministerstvo řekne. Ano, tak to přepíšeme, a udělá to tak. Ale ne že se tady prostě řekne: Bude pokračovat nouzový stav nebo vláda vyhlásí opětovně nouzový stav, a všechno pojede ve starých kolejích. To jsme tady opravdu ten týden potom, když to takto bude, vlastně vynaložili vniveč, byť možná čas toho pandemického zákona přijde třeba za měsíc nebo za dva. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem předseda klubu Pirátů Jakub Michálek. Přečtu dvě omluvy. Paní poslankyně Miloslava Rutová se dneska omlouvá z důvodu nemoci a potom se ještě omlouvá z pracovních důvodů pan poslanec Jan Volný. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pandemický zákon opravdu není žádná spása. Ale co to je? Je to dlouhodobý rest, který tady máme víc jak rok. V Německu pandemický zákon přijali v březnu. A co se teď děje? Teď máme zdravotní krizi, protože jsme to pustili, a v Německu, kde to zvládali, měli pandemický zákon, tak tam teď odvážíme část našich hospitalizovaných.

Pandemický zákon je o mírnějších opatřeních. Možná že kdybychom ho měli, byli bychom teď na tom lépe, a budeme ho určitě potřebovat i v budoucnu, až budeme rozvolňovat. Takže není pravda, že se nic nezmění. Ten zákon prostě objektivně je potřeba.

Výsledek určitě není dokonalý, zejména otázka, jakým způsobem se vláda vypořádala s kompenzacemi. Tam cítím deficit, protože skutečně bylo namístě vyplácet aspoň částečně kompenzace průběžně. Nejde samozřejmě tady o to, aby se vyplácel ušlý zisk, to určitě nejde, aby se vyplácel všem firmám ušlý zisk z peněz daňových poplatníků, ale současně nějaká částka by tam měla být. Postup Ministerstva vnitra, kdy zamítli všechny žádosti, veškeré náhrady škody, si myslím, že je neadekvátní.

Pandemický zákon sám o sobě je určitě lepší než nic, než ho teď zamítnout. Protože pokud bychom ho zamítli, tak ti živnostníci dostanou v režimu bez pandemického zákona, bez krizového zákona, kdyby nebylo nic, dostanou čistou nulu, protože se uplatní zákon o ochraně veřejného zdraví, který počítá s tím, že stát náklady nehradí vůbec.

Myslím si, že z toho důvodu je žádoucí, aby pandemický zákon byl schválen. A chtěl jsem poděkovat senátorům, že opravili ty nedostatky, které tam byly, a v podobě, ve které byl postoupen ze Senátu, ho podpoříme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní ještě vystoupí pan poslanec Marek Výborný za KDU-ČSL a potom se připraví pan poslanec Milan Brázdil. Pan poslanec už běží. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, pane premiére, pane ministře, kolegyně, kolegové, budu velmi krátký. Stanovisko poslaneckého klubu KDU-ČSL: My jsme tady už minulý týden jasně deklarovali to, že jsme uvítali po mnoha měsících možnost shody a dohody spolu s vládou. Aktivně jsme se podíleli na tvorbě pandemického zákona. Znovu děkuji panu ministrovi zdravotnictví za součinnost a spolupráci. Jsme přesvědčeni o tom, že to je přesně ten režim, který možná nevyužijeme, nebo nevyužije vláda ve dnech bezprostředně následujících, ale jednou přece přijde ten stav, kdy se nám podaří celou epidemii zlomit a kdy se budeme posunovat do stavu normálu. A pak bude potřeba, na mezistav mezi nouzovým stavem a stavem, kdy se budeme řídit zákonem o ochraně veřejného zdraví, bude vhodné využít právě tento pandemický zákon a stav pandemické pohotovosti, kde už budou více šetřena práva a svobody občanů.

Bohužel plně respektujeme také to, že tak, jak tady zákon byl tvořen - opravdu v šibeničních lhůtách několika desítek hodin - tak že došlo v původní sněmovní verzi k některým chybám. Ta nejzávažnější byla v rozporu mezi § 1 a 2, kdy by fakticky opatření ministra zdravotnictví mohla platit dál i poté, co by se Sněmovna usnesla o ukončení pandemické pohotovosti nebo pandemického stavu. To je potřeba napravit. Senátoři si toho správně všimli. Je dobře, že tady v tomto smyslu i horní komora zafungovala jako pojistka toho, abychom nedali do právního řádu něco, co je zjevně takto problematické.

A já děkuji i Sněmovně, že se takto rychle sešla, ač samozřejmě situace okolo pandemie a data se během týdne dramaticky změnila a zdá se, že původní stav, nebo původní vize, že se budeme moci od soboty, respektive neděle, řídit tímto zákonem a pandemickou pohotovostí, nebude možná. Přesto je důležité, abychom tento legislativní rámec - protože my se tady skutečně bavíme o mantinelech, o vykolíkování hřiště pro exekutivu, pro Ministerstvo zdravotnictví a pro vládu - abychom ho tady měli i do budoucna.

Proto KDU-ČSL, náš poslanecký klub, podpoří verzi tohoto zákona ve znění postoupeném Sněmovně Senátem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí v obecné rozpravě pan poslanec Milan Brázdil. Připraví se pan poslanec Leo Luzar. Aha, vy se jdete převléknout. (Poslanec Brázdil si obléká vestu lékaře záchranné služby.) Tak vám dáme prostor, abyste si vzal vestu. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Dobrý den, kolegyně, kolegové, všichni, kdo mě budete slyšet. Dovolte, abych před vás předstoupil ne jako poslanec, ten je na hierarchii vážnosti lidí až úplně na dně, ale jako lékař - záchranář, který je úplně nahoře. Chci vystoupit apoliticky a chci tu vystoupit v montérkách. Nemáme jako hasiči a policajti nějaké krásné reprezentativní uniformy, prostě jsme v tomhle.

Nebojte se, pane ministře, není to infekční, je to vyprané, nemusíte se ničeho bát. Nicméně víte, kdo se bojí? To se bojím já. Já se bojím smrti. Já se bojím toho, že onemocním. Víte proč? Protože já jsem neočkovaný. Já bych chtěl být očkovaný. Proč jsem neočkovaný? Protože se bojím médií. Jako lékař, který má nějaký úvazek na záchranné službě, bych mohl být očkován, ale zároveň jsem poslanec, a to se hodí všem těm médiím, která nás dehonestují, kdo dříve, kdo později, jak to, že jsi očkovaný. Tak já jsem to neudělal, já jsem dostal strach, že mě budou tahat po médiích a dělat ze mě hňupa, tak jsem to prostě neudělal. A bojím se, bojím se, že budu infekční, roznesu to. Nicméně se snažím chovat racionálně, snažím se chovat tak, abych se neinfikoval a neinfikoval nikoho jiného.

A s tím přicházím - naprosto apolitická věc: s prevencí. My známe tři R, já je jenom lehce zopakuji. Roušky, nebo spíše respirátory. Všichni o tom víme. Jsou tu odmítači, nechtějí to. No dobře, já s tím nic nenadělám, prostě si to nedají, možná k nim teď bude policie agresivnější, aby to zvládli. Ale chci říct, že tito lidé, když to nechtějí, tak by mohli zvládnout alespoň to druhé R, a to jsou rozestupy. Nic to nestojí. Když budeme od sebe dál a dáme přednost někomu, ať si nakoupí, a potom budu mít chvilku zase já, prostě rozestupy, o to později se ta kapénka ke mně dostane a nebudu možná infikovaný a budu zdravý. Tím třetím R jsou, a to všichni víme, že jsou to ruce, ruce, upracované ruce plné mozolů, nebo popraskané ruce, ale taky šlechtěné ruce, které mají být čisté. Ježíš, objevili jsme Ameriku! Čisté, prosím vás, ale to není čisté ve smyslu, že si umyji ruku jen tak mýdlem. Ty ruce končí někde, nejsou to jenom dlaně, a ty ruce mají taky nějaké své plochy, čtyři plochy, a ta poslední je na špičce, a ty ruce bychom si měli umývat. Jak jednoduché, nic to nestojí, může to udělat každý a pomůže sobě i někomu jinému.

Velmi zanedbávaná prevence jsou oči. Na začátku to bylo: máme nosit ochranu očí. Ano, my nosíme takové kšilty. Oči totiž mají spojivky nebo spojivkový vak a tam je velká plocha k tomu, abychom byli infikováni. Co můžeme udělat? No prosím, všichni alergici to znají. Čistýma rukama si ty své oči umyjme. Umyjme si je opakovaně, propláchněme si je. O to menší nálož možná dostaneme spojivkovým vakem. To je mimo sliznice další cesta vstupu, a to je mimo sliznice nosu a úst.

Hygiena - ústa: prosím vás, my si všichni myslíme, že vyčištěním zubů to končí. Nekončí, tam to začíná. Pokračujeme tím, že bychom měli kloktat, častěji kloktat, ústní vody kloktat, cokoliv kloktat, a měli bychom se starat o své sliznice: dutiny nosu a dutiny úst. A to proto, že na zdravou sliznici nepůjde tolik mikrobů, bakterií, a tudíž i virů. A čím to udělám? No zvlhčením prostředí, ve kterém budu spát, v chladném prostředí, tedy péče i o tyto sliznice.

Kašlání: kolik z vás, kolik z nás ze všech umí kašlat? Lidi, to není to, že bez roušky, když musím zakašlat a zrovna jím, tak si dám ruce před obličej a kašlu do rukou, do dlaní. To je špatně! Pak jdete, těma rukama někam sáhnete a roznášíte to. A přitom stačí se na tu dorzální stranu vykašlat bokem a pak se s těmi dlaněmi jít samozřejmě umýt, otevírám kliku, otevírám všechno možné a vlastně neinfikuji dál. Kašleme na dorzální, tu odvrácenou stranu, než je vaše dlaň.

Očista jazyka: téměř nikdo o tom neuvažuje, ani jsem to neslyšel. To, že si očistíme pusu kartáčkem na zuby, fajn, ale pak by ještě bylo potřeba se nějakým způsobem starat o jazyk. Ten jazyk je tak hrbatý, má tam olakury a tak dále, nepůjdu do detailů, ale nějakou obyčejnou ostrou škrabkou typu, já nevím, dřívka od zmrzliny, si setřu jazyk tak, abych ho měl čistý - a to se podívejte, co tam najdete. Tedy další je péče o jazyk.

Výplach nosu: to vůbec nikdo neříká. Prosím vás, náš nos, sliznice, potřebuje být samozřejmě čistá, a přitom stačí, abychom si opakovaně párkrát za den vzali ať už třeba láhev na sportování a propláchli si slanou vodou, lžička do dvou deci, bez tlaku do jedné dírky a druhou to necháte vykapat, a náhle jste na tom mnohem, mnohem lépe a budete možná více zdraví. Toto jsou ty věci, které tady byly neustále říkány, že tady neustále řešíme jenom to zakazování, chceme lidem omezovat svobodu. Toto každého osvobodí a dělejte to, nic to nestojí.

Správné smrkání: ano, správné smrkání. Představte si, že náš národ - nevím, proč se to neučí, pár z nás umí smrkat. Prosím vás, smrkání není tak, že si vezmete chřípí nosu do palce a do ukazováku a přerušovaně stlačíte, zatlačíte, stlačíte, zatlačíte, to je špatně. Vy si tlačíte celý ten sekret, často i do paranazálních dutin - větší plocha, větší nálož. A náhle z toho je potom horší průběh nemoci. Smrká se tak, že se provede evakuace nosní dírky jedním prstem z jedné dírky a druhým prstem z druhé dírky. A to je to správné, a pak si to necpeme do paranazálních dutin, a s větší pravděpodobností neonemocníme nebo neskončíme až někde na JIP.

Velmi jednoduché, co každý může použít, je UV záření. Doma to máte, jsou to horská slunka. Někdo to má, někdo nemá. Horské slunko, to je vlastně náhražka za to, že nemůžeme někde k moři. Použijme ho. To UV záření nejenom že je něco jako germicidní záležitost, která zničí bakterie a viry, ale je to zároveň i něco, co vytvoří na vaší kůži vitamin D, a ten je pozitivní pro zvládnutí tohoto onemocnění.

A další ještě, prosím: otužování. Je tu velká vlna, otužují se lidé. Otužujme se a snažme se pečovat o naše zdraví i tím, že chodíme do sauny, když můžeme, v rámci všech pravidel. Mám-li svou saunu, pojďme do finské a podobně.

Sportujme. Budujme své pozitivní zdraví, pokud to jde, v rámci pravidel. Choďme na procházky. Dělejme všechno pro to, abychom byli...

A to je další, pečujme o vlastní psychohygienu. To, že nakonec to přežijeme, ale budeme nešťastní, nebudeme mít endorfiny z toho, že tu na tomto světě jsme, a rádi, tak to taky není dobré. Dělejme to, jak umíme. Čtěte si, choďte na procházky. Dělejme cokoli, co můžete, protože povede vás ke štěstí, a to má vliv, ta psychika, i na vaše zdraví.

Všichni známe testování, o tomto nebudu dlouho mluvit. Mimochodem, můj spolužák je Roman Prymula, neskutečně si ho vážím, a ten o tom určitě hodně mluvil, jak je důležité testovat, ale prosím vás, testování není léčebná procedura. To neznamená, že jste vyléčeni, i když jste pozitivní nebo negativní. Testování je vlastně snaha o izolaci těch, kteří pozitivní jsou, a zamezit šíření covidu. Takto k tomu přistupujte, se všemi chybami, které to má, i pozitivitou, negativitou.

A poslední je očkování. Jasně, to je to světlo na konci tunelu. Tady k tomu nebudu hovořit, nejsem v tomto úplně fundovaný, abych do detailů rozebral, ale jistě pan profesor Chlíbek, kterému jsem dělal přijímač na vojenské medicíně, jistě o tom promluví víc.

Dámy a pánové, kolegyně, kolegové, jsme ve válce. Jsme ve válce a umírají lidé. Já o tom vím hodně. Sloužím soboty, neděle. A umírají lidi na covid, umírají lidi s covidem, ale i taky během covidu nebo vedle covidu. Chtěl bych říct dva příběhy.

Jeden je o tom, že... Ano, nebudu dlouhý. Jeden příběh je paní z plného zdraví, po covidu, která si prodělala, důchodkyně. Náhle se cítí nevolně, jde se osprchovat a poté je tak dušná, že je potřeba příjezd záchranky, resuscitace, třičtvrtěhodinová resuscitace v overalovém oblečení, a ta paní takhle umírá. A pak je tu ještě další, jiný příběh, který neměl žádný covid. To jsou lidé - mám za poslední víkend dva - a tito lidé si berou životy. U mě to bylo, dvakrát se oběsili. A důvodem toho bylo, protože nebyli šťastní, neviděli světlo na konci tunelu. O tyto lidi je potřeba se taky starat. Psychohygienou, a když si nevíte rady, volejte, volejte pomoc jiné.

Skončím, byl jsem upozorněn, že jsem dlouhý. Skončím tím, že celý život, svůj dospívající a dospělý život, jsem se řídil jedním heslem, které teď řeknu, a to je, že každá vytrvalost je jakýsi malý pokus o věčnost. Prosím vás všechny, pojďte chvilku vytrvat, pokusit se o tu věčnost, zůstat tu a být zdravý. Tak se nezlobte, že jsem byl možná trochu emotivní, možná od tématu - ne. Je to něco, co jsem chtěl, aby všichni věděli, že tu máme i nějaká opatření, která můžou pomoci, a nemusí to být nějaké drakonické záležitosti. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí jako další pan poslanec, Leo Luzar, a připraví se pan poslanec Václav Klaus. Tak, pane poslanče, prosím, máte slovo. Jinak upozorním, že jednání bude pokračovat bez polední pauzy. Budeme pokračovat kontinuálně. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, děkuji svému předřečníkovi za jeho vystoupení. Zvlášť zajímavé bylo z toho pohledu, že se jedná o ctěného kolegu z vládního hnutí ANO 2011. Tato vláda, která sedí za mnou, má gros také v hnutí ANO 2011. A všímáte si, jak funguje komunikace v rámci jednoho hnutí? KSČM tady už půl roku žádá ministra zdravotnictví za hnutí ANO, aby se lidem snažil lidsky vysvětlit, co se v této společnosti děje, aby neměli depresivní stavy, aby nepáchali sebevraždy, aby viděli světlo na konci tunelu, aby používali UV záření, aby používali vitamíny, aby fungovali i na bázi podpůrných léků, o kterých se tady dlouho hovoří, jako Isoprinosine a Ivermektin. Ale nic, vláda raději jde na tiskovou konferenci, raději odpovídá na všetečné otázky novinářů, kteří se honí za senzací, místo aby normálním, standardním způsobem ve sledovaném čase lidem vysvětlila, co je čeká, co je nemine.

Součástí takzvaného pandemického zákona je i tato kampaň, vysvětlující občanům, co se chystá, protože občanům nemůžete jenom nařizovat a sankcionovat, ale musíte jim také jasně vysvětlit, proč to děláte. A to bohužel tato vláda nedělá, byť jsem již u tohoto mikrofonu čtyřikrát žádal pana ministra zdravotnictví, aby využil svého daru hovořit k lidem lidsky a snažil se jim lidsky vysvětlovat, proč je to důležité, proč se musí, tak stále toto odmítá. Nevím, co je toho příčinou, ale dneska to slyšel i ze svého vlastního hnutí od lékaře, který má plně pravdu, že se s těmi lidmi takhle nehovoří a že se jim to nevysvětluje. Tak snad to tedy konečně pochopí a začne to dělat, protože situace opravdu není dobrá.

Co se týče samotného zákona, KSČM při projednávání tohoto zákona tady v parlamentu říkala, že je šitý horkou jehlou, že je špatný, že tam jsou chyby, a dokonce jsme upozorňovali přesně na tu chybu, kterou nám Senát nyní vrátil. Já si tady dovolím citovat svého předřečníka, ctihodného Marka Výborného, vaším prostřednictvím, který si tady vyprošoval, vyprošoval si tady, že to není tak, jak my říkáme, že ten pozměňovací návrh byl konsenzus, že nebyl šit několika politiky na různých schůzkách, a říkal: "Já teď hovořím za KDU-ČSL, hovořím za AntiCovid tým ODS, politické strany TOP 09 a KDU-ČSL. My máme v rámci své odborné platformy řadu dalších odborníků, konzultantů, a to i na oblast krizové legislativy, zdravotnické legislativy, a skutečně v tomto smyslu naše podněty byly připravovány odborníky, a ne tak, jak vy jste tady říkal." Konec citace.

Tak, pane Výborný, vaším prostřednictvím, pana předsedajícího, kde jsou ty vaše odborné a jasně deklarované výstupy? Jasně se ukázalo, že ten zákon je šitý horkou jehlou, že je nekoncepční, že tam jsou vážné chyby. Jediné, co vás přimělo hlasovat pro, byly ústupky vlády, které se tam objevily v rámci podnikatelů a u kolegů Pirátů v rámci informačních technologií, které se tam dostaly, byť si myslím, že v pandemickém zákoně nemají co dělat. Pandemický zákon má být jasně deklaratorní a stanovovat pro občany to, co je nutné, a nezabývat se tím, jak budou cestovat informace, popřípadě jak bude co odškodňováno, protože stejně dopad toho pandemického zákona na občany bude různý, a jednotlivé věci, které tam jsou, nebude možno takto konkrétně řešit. Bylo to ignorováno.

Proto tady máme znovu tento návrh. A tady mohu říci, že KSČM svůj názor na tento zákon nezměnila. Ten zákon je nekvalitní, je šitý horkou jehlou a je vytvořen na objednávku, politickou objednávku, a to si občané České republiky nezaslouží, aby se měli řídit zákonem, který je nelogický a špatný. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní přečtu omluvu. Z důvodu nemoci se omlouvá paní poslankyně Lenka Dražilová. Budeme pokračovat. Nyní má slovo poslanec Václav Klaus a připraví se pan poslanec Lubomír Volný. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den, dámy a pánové, já se za Trikolóru vyjádřím k pandemickému zákonu. Trikolóra nepodpoří ani senátní verzi, ani původní sněmovní verzi. Jsme přesvědčeni, že se jedná jenom o jiný název pro nouzový stav.

Tady část opozice v nějaké snaze mít koláč a zároveň ho sníst se snaží vystupovat proti nouzovému stavu, ale zároveň ho nějakým způsobem podpořit. Mluvím o Pirátech, ODS a dalších stranách. Podle mě je to pozice, která je věcně neudržitelná. Vy se zaštiťujete pomocí podnikatelům. V pandemickém zákonu jsou milionové pokuty, samozřejmě pro podnikatele, jsou tam obrovské pokuty pro fyzické osoby, a případné kompenzace - já vám řeknu, jak to bude probíhat. Kamarádi politiků, ti možná nějakou kompenzaci dostanou, další desítky tisíc odkazujete na soud. Naši experti jasně ukazovali, když se kolik desítek tisíc najednou obrátí na soud, aby se domáhali kompenzace, jak to bude v praxi vypadat, kolik kdo čeho dostane. Dle našeho přesvědčení nic.

Myslíme si, že Česká republika má dostatek krizových zákonů, máme nouzový stav podle jednoho typu zákona, podle druhého a tak dále, čili v tom problém není. Poslední, co potřebujeme, je nějaká nová legislativa, kterou tady někdo ve dvě ráno při horečných politických jednáních dojednal. Myslím si, že není řešením. Navíc jak teď sledujeme tu situaci, tak i pro samotnou vládu je to málo, nebo ten pandemický zákon nemůže fungovat.

Když mám slovo, řeknu i k současné situaci. Za poslední rok máme schválené dva schodkové rozpočty v celkové ztrátě 1 000 miliard, máme 20 000 mrtvých, nejdéle zavřené školy v Evropě, desetitisíce lidí v obrovských ekonomických problémech, statisíce dalších přežívají jen na jakýchsi dočasných vládních podporách. Po takovémto roce jsme tedy dle vlády na prahu zdravotnické katastrofy. Namísto přiznání si faktů, že dosavadní strategie nebyla úspěšná, je zde snaha pokračovat stále po stejné cestě, cestě lockdownu a pasivity.

Trikolóra má dlouhodobě jiný názor. Myslíme si, že krizi musíme čelit aktivně - aktivitou, výrobou, zvyšováním počtu zdravotnického personálu a pomůcek, vlastní výrobou třeba licenční vakcíny, navýšením trasování a testování na pracovištích i jinde, aktivním úsilím v hledání nejúčinnějších léků a jejich standardizace, nejenom spoléhání na vakcínu, poučit se ze selhání společnosti při ochraně těch nejohroženějších, což byly domovy seniorů, ze kterých se rekrutuje skoro čtvrtina nebo více než čtvrtina zemřelých, nikoli čekat pasivně jako společnost zavření doma. Jsme přesvědčeni, že nechat ochranu na samotných firmách nemůže přinést horší výsledky. Firmy určitě nebudou dělat horší opatření nebo s menším zájmem než samotná vláda.

Samozřejmě čekám, že to, co jsem zde řekl, řada z vás odsoudí, ale když si přečtete včerejší vyjádření rakouského kancléře pana Kurze, tak není příliš odlišné. Zastávám poměrně podobný názor. To, co mi přijde nejhorší, je snaha hledat obětní beránky v současné těžké situaci, kterou u řady z vás vidím - snaha se z té situace...: na někoho ukázat: Ten za to může. Myslím, že to je nepřijatelné a nedůstojné. Kdybych chtěl být vtipný, tak první, co jsem dneska uviděl, když jsem šel do Sněmovny, byl pan ministr Hamáček bez roušky, jak tam kouří asi s dvanácti dalšími lidmi. Taky bych mohl na někoho ukazovat, ale samozřejmě to není žádné řešení té situace. Ale nechci mluvit o tomto.

Tolik tedy k pandemickému zákonu, a nezlobte se, já se tady ještě musím vyjádřit k incidentu, který se tady odehrál asi v 11.10 hodin. Jako předseda Trikolóry a muž se musím zastat své kolegyně. Tady jsme všichni horečně řešili, když se pan poslanec Volný tady přetahoval o mikrofon a choval se nedůstojně a neslučitelně se slušným chováním. V 11.10 tady pan Okamura sprostě řval na naši kolegyni Terezu Hyťhovou, zakazoval své spolustranici, aby se s ní bavila, a já, když jsem přišel do Sněmovny, jsem našel paní kolegyni v slzách. Já si myslím, že surovost vůči ženám je naprosto stejná věc za hranou občanského soužití a myslím, že se tím má zabývat mandátový a imunitní výbor. Jestliže v nějakých asijských kulturách je běžný nějaký svérázný vztah k ženám, tak bych vás rád vaším prostřednictvím vyzval, že tady jste v České republice a chovejte se podle toho. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. Já se bohužel z pozice předsedy nemůžu vyjádřit, ale já jsem s paní poslankyní Hyťhovou dneska vůbec nemluvil, já jsem mluvil pouze s naší poslankyní Maříkovou, takže by bylo dobré, abyste si přestal vymýšlet a přímo lhát. Já tohleto vůbec nechápu a jsem... já tohleto vůbec nechápu, já tomu nerozumím. Já jsem s vaší poslankyní vůbec nemluvil, ani jsem se na ni dneska nepodíval. Takže to je vše.

A dál, takže já se vrátím k řízení schůze. Faktická poznámka, ale já opravdu nemůžu reagovat, protože já řídím schůzi a nemá mě kdo vystřídat, ani na to už reagovat nechci. Myslím, že už jsem to řekl, ale dávám prostor na faktickou poznámku. Takže nechcete jít na faktickou? Dobře. Takže pan poslanec Lubomír Volný dostane... jo, jdete. Tak prosím.

 

Poslanec Václav Klaus: Já myslím, že od toho máme mandátový a imunitní výbor, aby se tím zabýval. Záminka údajně byla, že paní Hyťhová napsala na sociální sítě, že jste lhal ve Sněmovně o tom, že jste jediní, kteří nepodporují pandemický zákon. Ale nebudeme to tady rozpitvávat ani na základě faktických poznámek, ani na základě vašeho hovoření od pultíku. My to chceme řešit asi tímto způsobem.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pan předseda klubu SPD Radim Fiala. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Vážené dámy a pánové, já nevím, o co se to tady pan Klaus snaží. V takové složité situaci, kdy tady probíráme poměrně důležité materie, si tady vyřizuje své osobní emoce. Já si myslím, že to není namístě. Pojďme se vrátit k projednávanému programu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Jako další - já už jsem se k tomu vyjádřil - jako další vystoupí pan poslanec Lubomír Volný. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Já bych chtěl vaším prostřednictvím vyzvat jak předsedu Poslanecké sněmovny, tak všechny ostatní místopředsedy, aby přestali porušovat zákon a zneužívat své pravomoci, když mi dávají napomenutí kvůli tomu, že nenosím roušku. Nebyl jsem to já, kdo schválil nařízení Ministerstva zdravotnictví České republiky z 22. 2. 2021, kde na stránce 2, čl. I, odst. 3 písm. n) autor tohoto nařízení udělil výjimku ústavním činitelům. Takže to není moje chyba, stěžujte si na Ministerstvu zdravotnictví a mě už nenapomínejte, protože v tom případě také vaše chování přednesu jako stížnost mandátovému a imunitnímu výboru, protože toto napomínání je zneužíváním vaší pravomoci.

Teď se vyjádřím k pandemickému zákonu. Tento pandemický zákon je jedním z důvodů, proč vznikla naše mimoparlamentní vyšetřovací komise ke COVID-19. Autory tohoto zákona a lidi, kteří jsou zodpovědní za minimálně tři čtvrtiny všech zemřelých z 19 000 obětí v České republice, se pokusíme pohnat ke spravedlnosti legálními a zákonnými způsoby. V této zemi na základě opatření této vlády již zemřelo 19 000 lidí. V Bělorusku, které je stejně veliké, má 10 milionů obyvatel, zemřelo 1 900 lidí. V Bělorusku je vše otevřené, chodí se za zábavou, ekonomika funguje a mají desetinu, 10 %, obětí v porovnání s Českou republikou. Je to statistický fakt, před kterým neutečete.

Opatření, která tady byla zaváděna, byla zaváděna špatně, hloupě, byla neefektivní a vraždila lidi. Já už jsem v současné době přesvědčen, že vláda České republiky není tvořena hloupými lidmi, jsem přesvědčen, že na Ministerstvu zdravotnictví nepracují hloupí lidé, jsem přesvědčen o tom, že ani jeden z ministrů zdravotnictví nebyl hloupý člověk, jsem přesvědčen o tom, že ani premiér této země není hloupý člověk. Vidím za tím úmysl a obviňuji vládu této země z masové vraždy. Uděláme vše, co bude v našich silách, abychom je pohnali k zodpovědnosti, protože ta čísla jsou jednoznačná a jednoduchá.

V současné době už proběhlo 30 studií ohledně léku, který se jmenuje Ivermektin. Tento lék někteří lékaři používají tajně k léčení obětí covidu už od června, července loňského roku, stejně jako tajně používají Isoprinosine, který si vozí z Polska a dávají ho ve formě sirupu nemocným do čaje. Tajně léčí lékaři, tajně léčí zdravotní sestry. A to je ten důvod proč, přestože máme více nemocných než v Německu, máme méně mrtvých, protože ten prušácký systém, kdy německý doktor vám prostě nedá lék, který není povolený, u nás doktoři - naštěstí pro pacienty - obcházeli. A není asi náhodou, že první zmínky o použití Ivermektinu u nás přišly ze Slovenska, kde už se lékaři také nemohli dívat na umírající pacienty, vyzkoušeli na nich tento lék a v současné době s ním zachraňují tři čtvrtiny až 90 % všech postižených.

Tento zákon o COVID-19 je úplně zbytečný, protože my můžeme vyřešit covidovou krizi během dvou až tří týdnů. Stačí, aby tato vláda přestala chtít zabíjet lidi této země ve jménu svého byznysu. Poslední ukázku, kam se to žene, předvedl dneska premiér této vlády, který místo toho, aby dokázal během 04 dnů zlegalizovat Ivermektin, a mimochodem, dokázal to s Remdesivirem -- vyzývám vás všechny doma u televizních obrazovek, vyzývám vás všechny, co jste tady zůstali, najděte si Remdesivir na Wikipedii, paní kolegyně, prostřednictvím pana předsedajícího, bez úsměvu (Dívá se naproti do poslanecké lavice.) - 14. nebo 15. října státní orgány ČR požádaly o použití... no, jak se to jmenuje... Remdesiviru a na konci března tento lék byl podán prvnímu pacientovi, za 14 dnů ve jménu byznysu, kdy jedna dávka stála - nebo jedna léčba stála - 2 000 eur, tak to šlo za 14 dnů. Teď, když tady máme lék, který se na asijských trzích prodává za 1,50 jedna tabletka, tak místo toho pan premiér dělá v přímém přenosu v televizi reklamu léku za 25 000 korun. A ten název teď nevím, jestli přečtu úplně správně - Bamlanivimab. Takže my budeme platit 25 000 korun za Bamlanivimab místo toho, abychom platili 150 korun za Ivermektin.

Ptáte se, proč? Zamyslete se nad tím, že hnutí ANO i ČSSD klesají preference. Hnutí ANO klesají preference takovým způsobem, že pravděpodobně nevyhraje volby. ČSSD klesají preference takovým způsobem, že s pravděpodobností hraničící s jistotou nebude v příští Poslanecké sněmovně. A stále pokračují v této sebevražedné politice, minimálně politicky. Ignorují veškeré výzkumy, které existují. A my jsme se rozhodli s naší mimoparlamentní vyšetřovací komisí, že je poženeme k zodpovědnosti. To znamená, pane ministře, že od nás dostanete veškeré informace o Isoprinosinu, o Ivermektinu, abyste se nemohl nikdy hájit tím, že jste o tom nevěděl.

Stejné informace dostane premiér této vlády, stejné informace dostane ministr Hamáček, stejné informace dostanou všichni ministři této vlády. A jsem opravdu zvědav, jak budete posléze na policii vysvětlovat, že přestože jste dostali informace o tom, že se jedná o bezpečný lék, který byl podán 3 miliardám a 700 milionům pacientů, nemá prakticky žádné vedlejší účinky, používá se prakticky už globálně od Brazílie přes Indii, na Slovensku až k nám, takže jste nedokázali to samé, co jste dokázali s tím lékem, na který si zase nemůžu vzpomenout... Jak to bylo, Mariánku? Remdesivir. Ten jste dokázali schválit během 14 dnů.

A dneska nám tady budete cpát další experimentální lék, který za sebou nemá řádné klinické studie, o kterém nic nevíme, který stojí dalších 25 000 korun místo 150 korun, a budete s ním léčit naše pacienty. Proč? No, ve jménu byznysu. Stejně jako pan premiér neodpověděl, kolik procent testů provádějí firmy, které jsou obchodně nebo personálně spojeny s Agrofertem.

A tady se obracím hlavně na ODS a opozici demokratického bloku. My jsme tady tři roky, nebo dva roky určitě, řešili 50 milionů z Čapího hnízda. Kvůli 50 milionům z Čapího hnízda jsme se tady sešli speciálně třikrát, čtyřikrát? A vám nevadí, že je možná premiér v takovém střetu zájmu, že čerpá 75 % z 25 miliard? Jak je to možné, že to nevadí Pirátům? Ta informace tady zazněla opakovaně. Pan premiér na ni nikdy neodpověděl. Jak to, že to nevadí Pirátům? To už se chystáte do postele s ANO po příštích volbách? Jak to, že to nevadí ODS? Strašně vám vadilo 50 milionů dotace, a tady vám nevadí kšefty za desítky miliard korun u člověka, který může být ve vražedném střetu zájmu, protože kvůli 50 milionům korun pan premiér vraždit nebude, ale za 20 miliard, tím už bych si nebyl tak jistý.

Jak už jsem řekl, tento zákon je zbytečný, nemá důvod existovat, protože COVID-19 tady s námi nemusí být. Ale vy jej přesto schválíte. Schválí jej demokratický blok, schválí jej ČSSD, schválí jej ANO. Vy jej schválíte, protože jste dostali příkaz, stranický příkaz, tento zákon schválit.

Nebudete jednat podle svého poslaneckého slibu, ale budete jednat jako poslanecké ovce, protože jste dostali příkaz. A schválíte zákon, který bude v budoucnosti novelizován na jiné nemoci, protože jste odmítli, odmítli jste pozměňovací návrh, který by z něho udělal opravdu jenom zákon o COVIDu-19. To jste odmítli. Přijdou další nemoci, tento zákon bude zneužit na další totalitní posilování moci hygienické mafie, a vy všichni, kdo pro to zvednete ruku, za to budete zodpovědní. A vy všichni, kdo pro to zvednete ruku, se v tomto případě stanete vrahy, protože budete podporovat to, co vraždí lidi v ČR. Vy budete mít krev na rukou a vy budete vraždit.

Vzpomeňte si aspoň na jeden jediný okamžik, kdy jste uvažovali čistě a kdy jste ještě neuvažovali o tom, že chcete být poslanci. Vzpomeňte si na okamžik, kdy jste byli ještě normální, na okamžik, kdy jste ještě nechtěli kvůli politické kariéře vraždit lidi. Vzpomeňte si na okamžik, kdy jste měli ještě čisté svědomí, protože tady je lék, který je globálně vyzkoušený, a jsou dva. Jsou globálně vyzkoušené, jsou bezpečné. Za tři týdny může být konec jakékoliv krize a můžeme si žít úplně stejně svobodně jako v tom diktátorem řízeném Bělorusku.

Pana hejtmana Vondráka bych chtěl upozornit, že si musí vyměnit respirátor, protože se ho právě dotkl. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já bych jenom požádal poslance, aby se oslovovali prostřednictvím předsedajícího. A teď pojďme - dvě faktické poznámky a potom s přednostním právem se ještě přihlásil pan ministr Lubomír Zaorálek. Takže paní poslankyně Barbora Kořanová a dále se připraví pan poslanec Jiří Bláha. (Probíhá dezinfekce řečnického pultu.)

Takže vystoupí paní poslankyně Barbora Kořanová, prosím, vaše dvě minuty a připraví se pan poslanec Jiří Bláha. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Barbora Kořanová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já musím reagovat na pana kolegu Volného, vaším prostřednictvím. Pane kolego, já vás poslední dobou pozoruji. Poslouchám s vámi rozhovory a tak dále, a já musím říct, že vy nejste prase. Pavel Novotný je aspoň šašek, ale vy jste nebezpečný psychopat. Žádám předsedajícího nebo předsednictvo této Sněmovny, aby prostě něco s tímhle udělalo, s porušováním toho, že tito dva poslanci nenosí roušky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku pan poslanec Jiří Bláha a připraví se - zatím jako poslední - s přednostním právem pan ministr Lubomír Zaorálek. Prosím, máte slovo, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, já také musím reagovat na to, co jsme tady teď viděli, prostřednictvím pana předsedajícího. Přesně kvůli takovýmto lidem mám už 12 měsíců omezené podnikání. Lidé, kteří chodí do práce, nemají práci a přicházíme o desítky milionů korun. Jenom kvůli takovýmto lidem nemůžu svobodně podnikat, protože to, co tady dneska zažíváme, není proto, že je špatně nějaké nařízení, že jsme něco někomu neřekli, ale je to jenom proto, že se všichni chováme jako prasata, že nejsme schopni si říct, že jestliže tady máme nějakou epidemii, tak jí můžeme zabránit jedině tím, že se budeme chovat zodpovědně jeden k druhému, že budeme dodržovat to, co tady říkal asi před půl hodinou můj kolega: roušky, respirátory, ruce, rozestupy. To, že to půlka národa neřeší nebo to řeší jenom v zaměstnání, a jakmile přijdou před brány závodů, tak nedodržují nic, schází se všude od autobusových nádraží po zařízení, když jdou třeba sportovat atd. atd., to prostě je jenom hra s tím, že jako něco děláme, ale neděláme vůbec nic. A díky tomu jsme zavření. Ne kvůli tomu, že neumíme tady sestavit zákon nebo se dohodnout, že zneužíváme této situace k tomu, abychom získali body, ale je to jenom proto, že se chováme nezodpovědně jeden vůči druhému. A pan poslanec, prostřednictvím pana předsedajícího, Volný je toho příkladem. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktická poznámka - dvě přihlášky. Za prvé pan poslanec Lubomír Volný, za druhé paní poslankyně Zuzana Majerová a stále je připraven s přednostním právem ministr kultury Lubomír Zaorálek. Vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Volný: Takže, vaším prostřednictvím, pro pana kolegu Bláhu. Nevím teď, kde vás mám, ale asi mě slyšíte. Víte, kdybyste žil v diktátorském Bělorusku, tak by vám to vaše podnikání nikdo nezavřel. To vám tady zavřel někdo, kdo v porovnání se stejně velkým Běloruskem způsobil o 90 % více obětí. Zjistěte si to, Bělorusko - 1 900. Jsou tam statisícové demonstrace po X měsíců, nenosí se tam roušky, nedrží se rozestupy. U nás rozestupy, roušky, a ti, co nejvíc dodržují ta opatření, zejména mladí lidé, končí dneska na infekčním oddělení a bojují o život, protože kupříkladu - kolik mám času? To zvládnu - paní Martina Vašáková, předsedkyně České pneumologické a - to nepřečtu - společnosti, předpokládám tedy, že lékařka a vysoce odborná, jasně řekla, že respirátor se může stát biologickou zbraní, biologickou bombou. Přesně tak, jak jsem vám tady říkal s kolegou Marianem Bojkem už celý ten rok. Lidé, kteří jsou nemocní dva, tři dny, nevědí o tom, ale jsou skutečně nemocní, tak i když nosí jenom jeden respirátor těch osm hodin, tak si do něj nafoukají viry a potom si je zase vdechnou zpátky. A není to názor Lubomíra Volného. To je prosím vás názor paní Martiny Vašákové, předsedkyně České pneumologické komory nebo společnosti.

Já to chápu. Já chápu paní kolegyni, že se jí to nelíbí, protože bude mít na rukou také krev, nicméně vy vůbec nestudujete oponentní názory profesionálů v oboru. Vy se pořád díváte na Volného, který tady uplatňuje zákonnou výjimku, kterou mu dalo Ministerstvo zdravotnictví, mimochodem, nikdo s tím nic neudělá, ale nestudujete oponentní názory (upozornění na čas), a proto budete mít krev na rukou!

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktická poznámka, paní poslankyně Zuzana Majerová, a ještě jednu mám tady faktickou, je to pan poslanec Zdeněk Ondráček. Prosím, vaše dvě minuty, paní poslankyně.

 

Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková: Děkuji. Hezký dobrý den, kolegyně a kolegové. Já bych ráda zareagovala na předřečníka z ANO a na jeho konkrétní větu, že se tady k sobě chováme jako prasata. Tak když už jsme u těch prasat, tak by bylo velice dobré zmínit, kdo s tím začal. A než začnete lidi takto nazývat a osočovat, tak si uvědomte, že stejně jako ve výchově jsou děti odrazem svých rodičů, stejně tak společnost se chová podle toho, jako ti, kteří jim kážou. A my tady devět měsíců lidem zakazujeme žít a fungovat. Každý normální člověk, kdyby devět měsíců něco nefungovalo, tak změní strategii. Naše změna strategie je, že po devíti měsících místo jedné roušky nosíme dvě. Tak na to přijde i dítě v mateřské školce! A opravdu si vyprošuji, abyste takhle tituloval lidi kolem a lidi obecně, protože ti nejvyšší neustále ukazují na veřejnosti, že kážou vodu, ale pijí víno! Protože ono se to dobře rozhoduje, když máte plnou peněženku! Obzvlášť těm, co už jsou na dně!

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktická poznámka, pan poslanec Zdeněk Ondráček, a připraví se - ještě jednu faktickou poznámku, pan poslanec Jiří Bláha. Tak prosím, vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Já bych vás, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl poprosit, jestli bychom nemohli trošku ubrat na té rétorice. Chápu, že jste týden nebyli zde v Poslanecké sněmovně a neviděli jste tady to červené světélko, takže se potřebujete všichni zase předvést před novináři a před televizí, takže uberte na obou dvou stranách.

A zase na druhou stranu já si strašně vážím to, co tady říkal pan kolega Milan Brázdil, ale zase na druhou stranu si také přiznejte, a jenom se podívejme z toho, co Milan říkal, a co tady fungujeme. My si tady občas otřeme stolek, ale teď přede mnou tady bylo pět lidí. Všichni si tady takhle plácali po stole, po tom řečnickém pultu. Dotýkáme se mikrofonů. Všichni bychom byli za chvilku promoření. Minulý týden jsme si tady nechali udělat antigenní testy. Zjistili jsme, že někteří kolegové mají pozitivní výsledek. Máme tady kolegyně a kolegy, kteří jsou pozitivní, jsou v nemocnici nebo jsou prostě v nějakém stavu. Nepamatuji si, že by ti, kteří jsou okolo nich, popřípadě s nimi pracovali ve výboru, zůstali v karanténách nebo někde jinde. Takže, prosím vás, my jsme přesně jako v té fabrice. Chceme něco po lidech, ale sami to tady stejně nedodržujeme. Jestli vláda chce něco udělat od příštího týdne a chce nám zakázat, abychom chodili - nebo aby lidé chodili - kilometr, nebo maximálně abychom zůstali v okrese, já už jsem 14 dní v jednom zavřeném okrese, a výsledky stejně žádné nemáte. Tak jestli toho chcete docílit, tak zrušte také tři týdny Poslanecké sněmovny, protože jenom kážeme lidem, co mají dělat, ale chováme se úplně jinak! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: A nyní jako poslední s přednostním právem ministr kultury Lubomír Zaorálek. Další přihlášky nemám. Pane ministře, prosím.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Dámy a pánové, já se vám omlouvám, že vystupuji, a doufám, že mi to odpustíte, ale nemohu vám neříct jednu věc. Problém epidemie není v této zemi a na světě problém technokratický, je to problém kulturní. Když říkám, že to není problém technokratický, tak teď není na nás, abychom tady vystupovali a mluvili o nějakých zázračných lécích a technikách a o nějakých... To není naše role. To, co je vlastně nejpodstatnější, je, jak jsme schopni se v té epidemii chovat, jak kulturně se v ní chováme. To je úplně podstatné.

Tady jsou různí, kteří čtou zahraniční články a zkoumají, podle čeho se ten virus chová, a je to těžké říct. Ale jedna věc je docela zřejmá, která se dá dát jako závěr. Ten virus je velice efektivní vůči společnostem, které nedodržují pravidla. Tam, kde se nedodržují pravidla, tam ten virus prostě vítězí. Já věřím, že i profesoři, kteří tady jsou, budou v tomhle se mnou souhlasit. A rozumíte, každé bezohledné chování, dokonce i v této Sněmovně, to nedodržování pravidel, to je vlastně to nejhorší. Ta nekulturnost, která se tady děje, i ty výrazy, které tady létají, všechna tahle nekulturnost je vlastně největší podrážení nohou v boji proti viru. Chápete, ne debaty o lécích. To nám ani nepřísluší, ale to, jakou kulturu prezentujeme a jakou kulturu se snažíme přesvědčit ostatní, aby v této zemi panovala.

Řecký historik Herodotos už v 5. století před naším letopočtem byl jeden z prvních - to byl otec dějepisu - začal mluvit o tom, že etnika se dělí a liší podle toho, jakou mají toleranci vůči těm, kteří nerespektují pravidla. A je bohužel pravda, že česká společnost je zrovna ta, která by u Herodota patřila mezi ty, kde se vlastně toleruje, že pravidla porušují. Vidíme to skoro každý den. Mohu vám tady říkat řadu příkladů a je to to, co vlastně popuzuje. My jsme bohužel ti, kteří...

Já neříkám, že jsme špatní. Máme také schopnost improvizovat. Tahle schopnost souvisí i s určitými výhodnými vlastnostmi v evoluci, ale bohužel teď v epidemii je to prostě na draka! Tahle naše schopnost nerespektovat pravidla, dokonce to dávat na odiv, chápete, tyhle bezohlednosti se dneska obracejí proti nám. Když se mě někdo bude ptát, proč jsme na tom špatně, a měl bych na to laicky odpovědět, tak řeknu, tak je to právě kulturní problém. My to máme prostě v sobě, porušovat pravidla. I historický vývoj k tomu vedl.

A proto já se omlouvám, že jsem na to reagoval, i když se zdá, že je lepší mlčet - já vám rozumím, ale chtěl jsem to říci. Právě tohle, tahle bezohlednost, tyhle sprosté výrazy, ta nekulturnost, která tady ve Sněmovně se také projevuje, to je důvod, proč ten virus vítězí! Je to kulturní problém, ne technokratický!

A já to tady neříkám, abych teď na vás křičel, ale abych poděkoval opozici, poděkoval těm, kteří proti té nekulturnosti nám dneska podávají ruku. Kvůli tomu jsem vystoupil, protože jediná šance, rozumíte, jak v tomhle kulturně uspět... Nový Zéland. Nový Zéland je země, která má v něčem stejné vlastnosti jako my. Také mají tendenci porušovat pravidla a dokázali to změnit. Dokázali vytvořit velmi přísný systém. To znamená, i my s tou naší schopností improvizace a nerespektování pravidel, i my bychom měli být schopni si říci: teď to prostě nejde, teď tyhle vlastnosti jsou na nic, teď se pravidla respektovat musí.

A tohle je role nejenom vlády, ale i Sněmovny, všech, kteří dnes dělají politiku. A já vystupuji proto, abych poděkoval opozici za jednání, která se dnes vedla, děkuji za dohody, které se udělaly, a za to, že dneska tady snad nesedíme marně, protože se nakonec dohodneme. Jsou to kompromisy, to je naše práce. Ale to je to, co dnes musíme předvést v české společnosti, že jsme se dohodli a že preferujeme kulturnost proti nekulturnosti! (Potlesk poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vystoupení pana ministra kultury vzbudilo zájem poslanců o reakci, takže přečtu pořadí. Jako první vystoupí poslanec Lubomír Volný, druhý s faktickou poznámkou - všechno faktické poznámky - jako druhá v pořadí paní poslankyně Helena Válková a jako třetí pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Takže jako první, pane poslanče, dvě minuty máte, pan poslanec Lubomír Volný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Volný: Já bych chtěl napřímo říct panu Zaorálkovi, ministrovi pro všechno, že raději v očích některých nekulturní, ale živý. Takže můžete být kulturní, jak chcete, nebo se tvářit, že jste kulturní, ale když máte na rukou krev tisíců lidí, tak vám to moc nepomůže. On i takový Mengele byl kulturní člověk. (Projevy nesouhlasu a bouchání do lavic.) Já bych vás chtěl, pane předsedající, požádat o prodloužení mého vystoupení o 20 sekund.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak 20 sekund to nebylo, ale dám vám prostor, abyste se mohl vyjádřit v rámci faktické poznámky. Tak pokračujte.

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji. Není to pravda, že nejlépe se zvládá pandemie v zemích, kde se dodržují opatření. Už jsem to tady říkal a je to ověřitelný fakt. Nejlépe se pandemie zvládá tam, kde nejsou žádná opatření. Co s tím chcete dělat? Bělorusko - statisícové demonstrace, z našich milionů peněz placená opozice, tam kdyby lidé umírali na ulici nebo se hromadili v nemocnicích na chodbách nebo byla přeplněná krematoria, tak už to, pane kolego Bartoši, prostřednictvím pana předsedajícího, dávno víte. Minimálně vy od svých kolegů z pirátské strany v Bělorusku. Dozvěděli jsme se to v Číně, dozvěděli bychom se to v Bělorusku.

Chtěl bych upozornit pana ministra, že to nejsem já, kdo tady mluví sprostě. Jsou to jiní jeho kolegové. Vzdávají to i Rakušané, kteří si uvědomují, že svůj rakouský národ nepřinutí poslouchat, tak nevím, jak chcete vy přinutit ten náš. A nesouhlasím s vámi. My se máme zabývat léky, tady v této Sněmovně, když víme a vy to už také všichni víte, a je vaše povinnost podle vašeho slibu si to ověřit, že existují léky, které mají 80% účinnost a snižují smrtnost o -

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak jsem vám dal 10 sekund navíc, tak jestli se můžeme domluvit, děkuji. A když tak se kdokoliv může přihlásit znova. Takže pojďme, paní profesorka Válková, paní poslankyně Válková, pan poslanec Ferjenčík, pan poslanec Čižinský, pan poslanec Blažek je pořadí na faktické poznámky. Prosím, dvě minuty. Paní poslankyně Válková žádá o technickou pauzu, tedy o hygienické ošetření tady jednacího pultu. Tak jestli můžu požádat personál na žádost paní poslankyně Válkové, technický personál ve Sněmovně, aby vyhověl žádosti. Tak prosím, pán už přikročil. (Probíhá dezinfekce řečniště.)

Takže, paní poslankyně Válková, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Já to zkusím... (V sále je velký hluk.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vás požádám o klid, protože paní profesorka nemá tak silný hlas. Tak prosím o klid. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Pane místopředsedo, děkuji. Možná že ten hlas díky tomu, jak přednáším často, dovedu i zesílit. Já jsem vystoupila jenom kvůli tomu, abych řekla, že už minule jsem žádala, tenkrát jako dáma gentlemana, aby laskavě, když vidí, že sedíme v první řadě a ten odstup je opravdu minimální, pan poslanec Volný vaším prostřednictvím si nasadil roušku, aby v podstatě nás z první řady tady nenutil vždycky po každém svém projevu opustit sál, a tím uměle prodlužoval jednání k bodům, které si to nezaslouží. Nestalo se tak, naopak mně na mikrofon řekl, že když jsem vstoupila do politiky, že musím být dostatečně tvrdá. Já si takhle tvrdost nepředstavuji. Tvrdost je asi v tomto smyslu namístě, když jde o to, neustoupit z určitých zásad, principů, možná i při zdůvodňování zákonů, za kterými si stojíme, nikoliv pokud jde o zdraví. A já jsem velice přivítala projev pana ministra kultury, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, který hovořil o kultuře v této Sněmovně. Já mám ne pocit, já mám jistotu, že ta kultura se nám zhoršuje. Právě v krizových situacích, jako je tato pandemie, kdy už jsme opravdu na hranicích zdravotních, psychických a jiných možností, se ukazuje, jací opravdu jsme. Pojďme tedy prosím ukázat veřejnosti, že jsme lepší, než se na první pohled zdá. A to by bylo velice, velice žádoucí, protože je to jedna z věcí, kterou můžeme udělat snadno, rychle, nic nás nestojí a současně můžeme aspoň maličko zlepšit tu důvěru, která se blíží pomalu nule, protože veřejnost nám nevěří.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Čas! Já jsem vám dal o 10 sekund navíc, protože byl ten hluk v sále, takže jsem k tomu samozřejmě přihlédl, protože jste žena a budeme gentlemani. Takže nyní tedy vystoupí na faktickou poznámku pan poslanec Jan Čižinský, připraví se pan poslanec Pavel Blažek a pak pan poslanec Lubomír Volný. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Já bych rád zareagoval na pana ministra. Samozřejmě, naše chování je výrazem naší zodpovědnosti, ohleduplnosti, solidarity. S tím souhlasím.

Ale je to samozřejmě i problém technokratický. Prostě že jsou potřeba vakcíny, že je ke každé vakcíně potřeba jehla a stříkačka, že když jsou vakcíny, je potřeba je rozvézt. Že lidé mají vědět, když jsou indikováni k očkování, kde se registrovat a podobně. A v tomhle bohužel skutečně vláda velmi selhává.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktická poznámka, pan poslanec Pavel Blažek, máte dvě minuty. A připraví se pan poslanec Lubomír Volný. Prosím.

 

Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den. Děkuji za slovo. Já v reakci na pana poslance Volného. Jsou určitá jména, která by na tomto plénu vůbec neměla padat, a já to jméno nezopakuji, a už vůbec ne v té souvislosti, že bych řekl, že to byl nějaký kulturní člověk, byť asi chápu, jak to pan poslanec myslel. Ale představme si, že třeba budou zítra lidé patnáctiletí, šestnáctiletí mít takové ty výroky dne a tam bude, že v českém parlamentu někdo řekl, že tahle osoba zodpovědná za neuvěřitelná zvěrstva je kulturní člověk! Tak bych chtěl poprosit pana poslance Volného, aby tahle slova buď vzal zpět, anebo nějak dovysvětlil. Ale i v zahraničí představa, že o tomhle člověku vůbec mluvíme a řekneme, že má něco společného s kulturou, je prostě ostudou tohohle státu a téhle Sněmovny. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Budeme pokračovat. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Volný, poté pan poslanec Kobza. V tuto chvíli poslední faktická poznámka. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Volný: Prostřednictvím pana předsedajícího, pane kolego, minimálně lékaři se divit nebudou a nad ničím zvlášť uvažovat nebudou, protože každý lékař, každý lékař v této místnosti studoval práce na základě mučení a utrpení, které způsoboval Mengele v koncentračních táborech. Jeden vedle druhého tyto práce studoval, takže odborná veřejnost toto musí zvládnout.

Za druhé, my tady stojíme v situaci, kdy nám umřelo 19 000 lidí. Pro mě už žádné slovo - a vláda plánuje zabíjet dalších 19 000 - pro mě už žádné další slovo není příliš tvrdé. Neexistuje dostatečně silné slovo na to, co vy tady pácháte - no, většina opozice se teprv chystá to páchat - ale chystáte se to podpořit, protože tady umírali a umírají lidé. A já opakuji panu Bartošovi, prostřednictvím pana předsedajícího, nastudujete si to? Nastudujete si vědecká data o Ivermektinu? Nebo se tady budete se mnou jenom překřikovat? Kde je ta pirátská jinakost? Kde je ta pirátská jinakost, se kterou jste prý vstupovali do politiky? Zachraňte ty lidi! Ten lék funguje, ten lék léčí.

A tady k paní kolegyni, která zase musela odejít. No, nemusela by odejít, kdyby Ministerstvo zdravotnictví České republiky neschválilo výjimku pro ústavní činitele. My máme výjimku, ať se vám to líbí, nebo ne. Naše vyvedení bylo protiústavní, naše napomínání je protiústavní. Nehledě na to, že v tom další zákonu a v další vyhlášce jsou takové díry, o kterých se dozvíte, až budeme probírat krizový zákon. Protože nikdo teď v České republice nemusí mít nasazenou roušku na ústech a na nose. Nikdo! Já vám to vysvětlím později. Ale nikdo nemusí mít nasazenou roušku na ústech a na nose, tak kvalitní tady máme vládu. A já ji vyzývám, aby si to svoje poslední nařízení zkontrolovali, protože nikdo nemůže nikoho nutit, aby měl nasazenou roušku nebo respirátor. Děkuji. (Předsedající: Čas, pane poslanče!) Takoví jste profíci.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já požádám znovu o hygienickou přestávku a pak budeme pokračovat. (Probíhá dezinfekce mikrofonu a stolku.) Děkuji a prosím poslance Kobzu, připraví se poslanec Rakušan.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, členové vlády, pane senátore, dobrý den. To, čeho jsme tady svědky, se v šoubyznysu označuje jako ukrást šou. My jsme tady pro lidi. My jsme tady pro to, abychom hlasovali o vratce Senátu, jestli budeme rozhodovat mezi dvěma variantami zákona, buď sněmovní, anebo senátní. Nejsme tady pro to, abychom diskutovali Remdesivir a další záležitosti. Protože chápu, že pan kolega Volný si tím snižuje rozpočet na volební kampaň. Ale my tady jsme pro lidi, ne pro něj! Takže bych vás všechny prosil, vraťme se k tomu, k čemu jsme tady, vraťme se k tomu, že tady máme sloužit lidem a máme rozhodovat o zákonu, který zásadně ovlivní jejich životy. Takže vraťme se, prosím vás, k meritu věci, proč jsme se vlastně dneska sešli! Nezapomínejme na to! Děkuju vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za tuto poznámku, nicméně musím poznamenat, že bychom měli reagovat na předchozí rozpravy a také se držet tématu. Pan poslanec Rakušan, poté pan poslanec Volný opět. Prosím.

 

Poslanec Vít Rakušan: Vaším prostřednictvím, pane předsedající, jenom k panu kolegovi Volnému. Paní profesorka Válková neodešla kvůli tomu, že vláda něco pokazila. Paní profesorka Válková neodešla kvůli tomu, že vláda něco pokazila. Paní profesorka Válková odešla proto, že jste bezohledný sobec. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní pan poslanec Volný jako poslední přihlášený s faktickou poznámkou. Připomínám, že faktické poznámky by měly reagovat na vystoupení v rozpravě, nikoli na další faktické poznámky, ale tohle už tady asi dneska nezměníme. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji. Já, vaším prostřednictvím, ke kolegovi Rakušanovi. Já mám takový pocit z vystoupení některých svých kolegů a kolegyň, jako kdybych tady ve Sněmovně nebyl oblíbený nebo co. (Oživení v sále.) Jako kdybyste mě snad jakoby osobně neměli rádi. To je poměrně zajímavé. Já to chápu, že mě nemají rádi ti, kterým šlapu na jejich miliardový byznys, to pochopím, ale ti se nijak zvlášť nevyjadřují, ti sedí a jsou tiše, občas odejdou. Ale že vy, obyčejní pěšáci těchto velkých politických korporací, mě nemáte rádi, tak to je poměrně taková zajímavá věc.

Já vám poradím, jak se mě zbavíte, ano? Můžu vám to poradit? (Předsedající: Pane poslanče, poprosím vás, abyste...) Mám na to minutu 25 a můžete se mě zbavit tím, že neschválíte pandemický zákon a už nikdy neprodloužíte nouzový stav. Protože jestli vy schválíte pandemický zákon, anebo někdo prodlouží nouzový stav, tak já a 30 dalších poslanců Volného bloku vás tady budeme strašit minimálně dalších osm let. A to si pište! (Odmítavá reakce v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Tím jsme vyčerpali faktické poznámky a nyní je přihlášena v obecné rozpravě paní poslankyně Valachová. Nicméně znovu požádám o hygienickou přestávku. (Probíhá očista mikrofonu.) Děkuji a budeme pokračovat. V rozpravě je přihlášena paní poslankyně Valachová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo. Musím říct, že jsem váhala, jestli mám vystoupit, nicméně ta přestřelka faktických poznámek a chování a výroky některých poslanců mě ubezpečily, že tento okamžik je správný. Mnoho jsme tady řekli o mnoha profesích, povoláních, o našich zdravotnících, o lékařích, o politicích. Ale neslyšela jsem tady, že by někdo upozornil na to, a asi nejsem jediná, komu píší lidé, kteří někoho ztratili. To znamená pozůstalí po těch, kteří přes všechny kroky, které děláme, podlehli COVID-19, přes všechnu snahu zdravotních sestřiček a lékařů.

Nevím, jestli tito lidé píší některým poslancům, kteří tady mluvili přede mnou, možná ne. Já jsem se rozhodla, že jenom stručně, protože ty dopisy jsou většinou velmi dlouhé, ale opravdu velmi stručně řeknu, s čím se na mě jedna z takových pozůstalých obrátila. Možná to některé předřečníky překvapí, ale požádala mě - a já se podle toho budu chovat - abychom udělali všechno pro to, abychom zamezili šíření COVID-19 včetně omezení pohybu a včetně omezení práv nás všech. Takže opravdu jenom velmi stručně. Možná vás také překvapí rychlost a dynamika toho příběhu, protože to je také jeden z důvodů, proč možná někteří podceňují situaci v České republice a myslí si, že nějakým politikařením nebo výměnou rádoby zajímavých glos tady na plénu Sněmovny něčemu pomohou.

"V sobotu 13. 12. (správně 13. 2.) jsem večer mluvila telefonicky s mojí mladší sestrou Marcelkou. Cítila se unavená, neměla chuť k jídlu a měla zvýšenou teplotu. Pojala jsem podezření." Zkracuji to. "V neděli 14. 12. (správně 14. 2.) jsme nechali sestru na infekční klinice, byla covid pozitivní. V pondělí 15. února mi sestra dvakrát během dne volala mobilem, byla spokojená, jaké je tam pěkné, nové prostředí a vlídný, ochotný personál - 15. 2. Ve čtvrtek 18. 2." - to je několik dní - "jsem ráno volala v 8 hodin, lékař byl k dispozici, v 10 hodin mi řekl, že nemá pro mě dobrou zprávu. Stav se zhoršil a je to otázka hodin. Na můj zoufalý dotaz, zda můžeme sestru navštívit, doslova řekl: 'Můžete se přijít rozloučit.' Synovec si ji pohladil po vlasech a s pláčem se rozloučil. Byla to první hodina u jejího lůžka. Já jsem zůstala. Za ty tři hodiny, co jsem stála u spící sestry, se mi promítl celý náš společný život. Cestou domů z nemocnice jsem ještě telefonicky mluvila s primářem o celkové situaci. Volal mi z domova a slíbil, že domluví s lékařkou ve službě, že jí budu volat kolem 22 hodiny s dotazem, jak se sestře daří. Na závěr řekl: 'Jsme už traumatizovaní, jak pacienti odcházejí a rodiny truchlí.' Všem jsem jeho prostřednictvím vyjádřila poděkování a obdiv za jejich vyčerpávající práci. Věřili jsme, doufali, že to sestra přece jen rozdýchá. V 19.15 zazvonil telefon a na druhé straně paní doktorka řekla: 'S lítostí vám musím sdělit smutnou zprávu.' Jsme zdrcení, zoufalí, nešťastní. Koronavirus "- teď už tady cituji slova pisatelky - "mi zabil sestru a my jsme jen bezmocně sledovali její marný boj."

A teď ta koncovka - podotýkám, že jsem to hodně zkrátila, kolegové, je to na šest stran: ať vláda vyhlásí maximální omezení pohybu a současně maximální finanční podporu na přežití. Kdybych mohla promluvit v hlavních zprávách, tak bych popsala, jak zoufalé je přicházet o člověka. Lidský život je křehký a musíme udělat vše pro to, aby se tato zkáza dál nešířila.

Děkuju. (Potlesk z lavic ČSSD, ANO a z vládní lavice.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. S faktickou poznámkou v reakci na toto vystoupení se přihlásil pan poslanec Volný. (Hučení v sále.)

Děkuji. Ještě přečtu omluvu. Pan poslanec Nacher se omlouvá z dnešního jednání z důvodu nemoci. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Volný: Prostřednictvím pana předsedajícího, paní kolegyni Valachové, i celému sálu, takto smutných příběhů se od počátku koronavirové krize událo v České republice 19 000. Takto smutných příběhů ve stejně velkém Bělorusku se událo 1 900. Takže tato dáma, tato sestra nemusela zemřít, pokud bychom se chovali stejně jako v Bělorusku. A k tomu, abych já mohl zodpovědně posoudit tento velice smutný a bolavý příběh, je to, že bych potřeboval vědět, jestli ta sestra, o které jste tady tak hezky mluvila, dostala Isoprinosine a jestli dostala Ivermektin. A jestli nedostala ani jeden z těchto léků, tak jí někdo vzal 80procentní šanci na přežití. A ten někdo by se měl zodpovídat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já znovu požádám o přestávku. Nicméně pokud se již nikdo další do rozpravy nehlásí, tak bych v tuto chvíli také rozpravu ukončil. A pak se případně zeptám, jestli bude zájem o závěrečná slova. (Probíhá dezinfekce řečnického pultíku a mikrofonu.)

Děkuji. (Zní gong.) Ještě seznámím Sněmovnu s omluvenkou. Pan ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga se nám omlouvá z pracovních důvodů. Nyní se zeptám, jestli je ještě zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě ze strany pana ministra nebo pana senátora. Není tomu tak.

V tom případě přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Já jsem již dříve zagongoval, takže poslanci se scházejí. Ještě zagonguji jednou. Samozřejmě dám čas všem dorazit, protože není potřeba, abychom zde seděli v této situaci namačkáni na sebe, takže naprosto chápu, že musejí kolegové dorazit i ze vzdálenějších míst.

Je zde žádost o odhlášení. Všechny vás odhlásím. Prosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami. Podotknu, že k přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. (Hluk v sále.) Je zde ještě nějaký problém s hlasovacími zařízeními? Nebo ne? Vidím, že kolegové ještě dorážejí do sálu.

Pan předseda Bartoš? Nefunguje hlasovací zařízení? (Ano.) Tak já odhlásím ještě jednou všechny. Prosím, zkuste se znovu přihlásit svými kartami. Pokud by byl nějaký problém... (Rozruch v sále.) Tak asi máme problém se zařízením. Já tady odhlašuji zuřivě, jak to jde.

Tak budu muset vyhlásit technickou přestávku, protože se nám zaseklo minimálně zobrazovací zařízení. Takže vyhlašuji technickou přestávku v tuhle chvíli na dvě minuty do 13.20. Podíváme se na to. Pak vás budu hned informovat o tom, jestli je problém dlouhodobějšího charakteru.

 

(Jednání přerušeno ve 13.19 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 13.20 hodin.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, s velkou lítostí vám oznamuji, že technický problém je vážnějšího charakteru, takže vyhlašuji přestávku na patnáct minut tak, abychom zprovoznili hlasovací zařízení, čili do 13.35.

 

(Jednání přerušeno ve 13.21 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 13.35 hodin.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane senátore, vážení členové vlády, budeme pokračovat, protože závada by měla být odstraněna. Poprosím vás, abyste se znovu přihlásili všichni svými kartami. Naše jednání jsme přerušili těsně před hlasováním o schválení návrhu v podobě senátní. Přednesu tedy návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona."

Je zde žádost o odhlášení? Mně asi nezbývá, než po proběhlých testech a restartu systému jsme opět tam, kde jsme jednání přerušili. Já se velice omlouvám, ale bohužel. Ano, nefunguje hlasovací zařízení, nefunguje odhlášení. Už. Budeme muset fungovat dávkově. Zkusíme vydržet chvilku, než se shromáždí...

Budu asi nucen přerušit jednání sněmovny znovu, na 20 minut tentokrát. Nefunguje hlasovací zařízení. Co můžu dělat? Můžeme samozřejmě hlasovat sčítaně, to je druhá možnost, že budeme hlasovat po jménech - já se tomu nebráním - případně formou skrutátorů. V tom případě bych přerušil jednání alespoň na nějakých 10 minut, abychom se na to připravili, protože to není běžný postup, na který by byla kancelář Sněmovny připravena.

Pozor, nejde odhlásit, nejde nic. Dám 5 minut, a poté buď budeme hlasovat po jménech, nebo to bude technicky opraveno. Připravíme obě možnosti. Přerušuji jednání ještě do 13.43 hodin.

(Jednání přerušeno v 13.38 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 13.45 hodin.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Vážené kolegyně, vážení kolegové, ještě budeme potřebovat asi 10 minut, abychom shromáždili skrutátory, což nás sice zdrží teď, ale ušetří nám to pak případně hodinu hlasování.

Už to snad jede, tak to zkusíme otestovat. Já vás poprosím, abyste se přihlásili. Než se nám počet přihlášených ustálí, tak uděláme nejdřív testovací hlasování a pak naostro ústavní čin. Já tedy děkuji všem, kteří jsou přítomni a přihlásili se, a já bych vás poprosil o testovací hlasování, třeba o tom, jestli je dneska úterý.

 

Zahájil jsem hlasování číslo 7. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Já vám děkuji.

V hlasování číslo 7 jsme zamítli, že by dneska bylo úterý, což považuji za poměrně dobrý výsledek.

 

Takže to vypadá, že hlasovací zařízení nám funguje, budeme tedy pokračovat. Já znovu přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, podle sněmovního tisku 1158/2, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 1158/3." To je návrh usnesení.

Věřím, že všichni, kteří chtějí, jsou přihlášeni, já zahajuji hlasování číslo 8 a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Já vám děkuji.

V hlasování číslo 8 je přihlášeno 156 poslanců a poslankyň, pro 124, proti 24. Já tedy konstatuji, že s návrhem zákona ve znění schváleném Senátem byl vysloven souhlas.

 

Pokud nikdo nemá námitek, také konstatuji, že jsme ho přijali. Tím bych tedy poděkoval panu senátorovi, poděkoval bych panu ministrovi v roli navrhovatele a konstatuji, že návrh zákona jsme tedy přijali. Tento bod je tím vyčerpán a můžeme ho zdárně ukončit.

Posuneme se k dalšímu bodu v dnešním pořadu, což je

Aktualizováno 7. 11. 2021 v 15:55.