(14.40 hodin)
(pokračuje Luzar)
Když se podíváme na znění toho textu, tak mám obavu, hmatatelnou obavu, že došlo k nepochopení smyslu tohoto návrhu zákona. Tento zákon by měl nahradit nouzový stav. Je to tak? Já si myslím, že není, protože tady došlo historicky k tomu, a je tady i vina vlády a pana ministra, když se nouzový stav zaměnil, ten terminus technicus, za ta opatření, která byla činěna, a díky tomu název nouzový stav byl diskreditován v očích veřejnosti. Já si myslím, že to všichni cítíme v debatách s občany, že jim se něco nelíbí, můžou to být ty boty, může to být doprava, cokoliv, a řeknou: za to může nouzový stav, když zrušíte nouzový stav, bude hned lépe. No, není to tak, přece. Nouzový stav je určité opatření z krizového zákona, které hovoří o tom, jak v určitých věcech fungovat. Ta opatření s tím nemají vůbec nic společného.
Výhodou nouzového stavu je ale jedna věc. Jelikož všechna takováto opatření v různých stadiích omezují osobní svobodu člověka, omezují jeho vůli a možnosti, tak je zde v těchto zákonech zakomponována parlamentní kontrola. Parlament má jasnou definici toho, jak tyto zákony řešit, jak se k nim stavět, jak je například rušit. Ale v původním návrhu tohoto zákonného opatření při epidemii, lidově zvaného pandemickým zákonem, toto nebylo. Původní návrh byl čistokrevně technokratický návrh činnosti Ministerstva zdravotnictví v rámci takovéto pandemie. Dokonce se ani nezměnil příliš od toho, co tady ve Sněmovně už jednou bylo, a byl součtem věcí, které na ministerstvu za tu dobu tři čtvrtě roku zkušeností, skoro už roku, nabrali a snažil se zákonně podchytit ty věci, které byly jednotlivě schvalovány.
Co nastalo? Tento zákon původní, který připravovali nějakou dobu odborníci na ministerstvech, předpokládám, i za účasti odborníků z Ministerstva vnitra a dalších zainteresovaných ministerstev, legislativci, se dostal do parlamentu a v průběhu včerejška, pokud jsem správně informován, nechci nikomu brát čas, možná že dokonce 48 hodin a nejenom 24 hodin, došlo k výrazným změnám tohoto zákona, výrazným změnám toho typu, že každý přinesl nějaký papír A4 anebo více a jak pejsek a kočička vařili dort, tak to takhle s prominutím slátali dohromady a vznikl návrh. I to je možné, takhle tvořit zákony. Ale tady bych očekával, že tento návrh vezmou zase zpátky ti legislativci a budou se tímto zákonem velice poctivě zabývat a upozorňovat na rizika z tohoto zákona vyplývající. Ale k tomu bohužel nedošlo, protože není v lidských silách za pár hodin projet a dát dohromady tak důležitý zákon v tak obsáhlých změnách, které jsou za těch 48 hodin navrženy, aby byly vychytány všechny chyby. A ten zákon důležitý je, protože velice výrazně omezuje lidská práva občanů České republiky. To si řekněme.
Dneska, když se na ten návrh dívám, si říkám, jestli nakonec nebyl lepší ten nouzový stav - já se omlouvám, kolegyně, kolegové a občané. Protože ten nouzový stav byl aspoň propracovaný, každý věděl, jak funguje a kdy může skončit, každý se na to těšil a různě tlačil na to, ať se ta etapa posune, nebo zrychlí, nebo naopak prodlouží, ale byl jasný a fungoval, byť ne v té represivní části, to už ale není vina toho zákona, to už je vina jiných aplikačních vrstev zákona krizového řízení, zákona, díky kterému nouzový stav funguje. To, co máme před sebou, je s prominutím slátanina. Slátanina zbožných přání politických stran, které cítily šanci a dostaly vládu do úzkých, a ona hlavně chce, aby už něco platilo, aby už to měla jako etapu za sebou. Kdybychom třeba my do toho zákona napsali cokoliv, tak ono by to tam asi bylo, protože už tady nebyla vůle ze strany exekutivy bránit ničemu. A proto se do toho zákona mohly dostat i vyložené hlouposti.
Pro příklad možná to nejdůležitější. Do toho původního zákona, který byl vykostěn o jakoukoliv parlamentní kontrolu, některá z politických stran, nevím která, dodala v § 1 článek 3, který zní: Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona je vyhlášen stav pandemické pohotovosti. Tento stav lze ukončit, když bude hlasovat Sněmovna... a tak dále. Toto má být dle předkladatele ta jistina parlamentní kontroly. Je to hloupost, protože v celém tom návrhu se už nikde jinde nehovoří o pandemické pohotovosti. Všechny ostatní návrhy hovoří o mimořádných opatřeních. Čili my tímto schválením, vy tímto schválením schválíte nějaký stav pandemické pohotovosti, ale nikde dál není řešeno, co obnáší ta definice slova pandemická pohotovost. Je na základě pandemické pohotovosti možno udělat ta mimořádná opatření? V jakém rozsahu? Anebo my skončíme pandemickou pohotovost, Parlament, hlasováním, ale přijde Ministerstvo zdravotnictví, Krajská hygienická stanice nebo Hygienická stanice města Prahy a může za účelem likvidace epidemie nebo nebezpečí opětovného vzniku nařídit mimořádné opatření. Nenařídí pandemickou pohotovost, nařídí mimořádné opatření. Čili ta definiční nejistota je zcela zřejmá. Je to jeden z příkladů toho, jak je tento návrh šitý horkou jehlou, a je to pouze zbožné přání k uplatnění tohoto zákona.
Původní návrh měl aspoň nějakou hlavu a patu. Hovořilo se o tom, že součástí by mělo být, aby přešla zodpovědnost na krajské hygienické stanice. Zákon o krajských hygienických stanicích tady také někde v šuplatech leží, byla obava, že to nezvládnou, všechno je možné. Hovořilo se také o tom, že součástí bude, aby byl jasně definován třeba vztah k ozbrojeným složkám, třeba i IZDS nebo k policii. A tady v tom návrhu zase čtete, že Ministerstvo zdravotnictví požádá složky integrovaného záchranného systému. Chápete slovo požádá? To není nařídí, požádá. A na požádání já můžu odmítnout. Čili úplně ztrácím smysl pandemického zákona v tom chápání, že Ministerstvo zdravotnictví nařídí složkám záchranného systému, aby nastoupily. Ono je pouze požádá, ale na požádání vy můžete odmítnout. Totéž se týká toho, že požádá vládu, aby rozhodla o použití armády, ale ta to může odmítnout také. Čili v čem je změna oproti stávajícím zákonům o ozbrojených silách České republiky, popřípadě o krizovém řízení? Vlastně žádná. Je to pouze a jedině deklarace.
Co se tam ale dostalo, je ta úlitba těm politickým stranám, které dneska pro to budou hlasovat, a to je ta věc týkající se určitých odškodnění, je to ten § 8, který tam byl dodán až dneska ráno, který hovoří o tom, jak se bude postupovat v rámci náhrady škod. Ten je možná propracovaný, ale také velice, řekl bych, nejistý nebo neznalý v praxi uplatnění. Padnou těmito náhradami škod - jelikož tento zákon je plánován vydat dnešním dnem, schválením - všechny ostatní programy, které jsou? Tady se o tom v podstatě nepíše. Čili schválením tohoto zákona, toho stavu, který je nadepsán pandemická pohotovost, končí dle mého názoru všechny ostatní podpůrné programy, protože ty hovoří o pandemii covid a dál a mají jiný titul, jiný název, jiné chápání v rámci nouzového stavu. Protože tady je zapracovaná náhrada škody a ty zákony taky hovoří o náhradách škody. Dublují se, rozpojují se nebo budou násobeny? To tady vůbec není řešeno, protože někdo přišel na toto jednání, přinesl jeden list papíru: prosím zapracovat. Nikdo jiný se tím nezabýval, protože neměl čas, tak se to dalo tak dohromady, ono to asi nějak projde. Budu mile překvapen, když na tom zjistím, že už měsíce na tom pracují právníci a specialisté, kteří to takhle zapracovali, ale potom ať jsou tam uvedeni, ať víme, kdo je zodpovědný, když to náhodou nevyjde. Kdo bude zodpovědný. Kteří legislativci se na tom podíleli. ***
