Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

3.
Vládní návrh zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021
/sněmovní tisk 1160/ - zkrácené jednání

Je navrženo zkrácené jednání, to znamená, že bychom podle § 99 odst. 5 měli posoudit, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného návrhu zákona ve zkráceném jednání. Otevírám o zkráceném jednání rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Pokud se tedy do rozpravy nikdo nehlásí, rozpravu končím a přikročíme k hlasování.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021, sněmovní tisk 1160, ve zkráceném jednání."

Rozhodneme v hlasování číslo 41, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 41, z přítomných 155 pro 134, proti nikdo. Návrh byl schválen. Budeme tedy pokračovat ve zkráceném jednání.

 

Zahajuji tedy projednávání tisku 1160. Děkuji paní ministryni financí, že zaujala místo u stolku zpravodajů, děkuji také zpravodaji rozpočtového výboru Kamalu Farhanovi, že je u stolku zpravodajů. Požádám paní vicepremiérku, ministryni financí Alenu Schillerovou, aby z pověření vlády tento tisk uvedla. Máte slovo, paní vicepremiérko.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi odůvodnit návrh zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021, jehož cílem je v dnešní složité době ekonomicky podpořit osoby samostatně výdělečně činné, společníky malých společností s ručením omezením a takzvané dohodáře. (Hluk a neklid v sále.)

Nový kompenzační bonus bude představovat součást inovované státní podpory, která by měla být jednodušší, přehlednější a zároveň univerzálnější. Dojde tak k nahrazení většiny sektorových programů a podpora se kromě nového bonusu bude vyplácet ještě z programu Antivirus a připravovaného programu Ministerstva průmyslu a obchodu, pracovně nazvaného COVID-21.

Nový kompenzační bonus se z hlediska dopadů, které budou kompenzovány, vrací k loňskému jarnímu pojetí, kdy jej dostávaly osoby, na které dopadla současně epidemie jako taková, nikoliv pouze ti, koho se týkala omezující opatření státu, jako tomu bylo na podzim. Nově je však -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně, já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid. Já vím, že situace je ve sněmovně napjatá, že tady panuje spousta emocí, ale pokud diskutujete něco jiného, než je tisk 1160, prosím zásadně v předsálí! A požádám o to i kolegy nalevo v sále. Děkuji. Pokračujte, paní ministryně.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Nově je však zaveden kvantifikátor, který zajistí, že se kompenzační bonus dostane pouze těm, kteří jsou současnou situací skutečně výrazně dotčeni. Pro vznik nároku na kompenzační bonus bude posuzován pokles příjmů odpovídající tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z dané podnikatelské činnosti, a to oproti srovnávacímu období z doby před vypuknutím koronavirové krize, přičemž nárok vznikne v případě, kdy tento pokles činil alespoň 50 %.

Kompenzační bonus bude zvýšen na 1 000 korun na den, tedy celkem 31 tisíc za měsíc s 31 dny. Bonus bude současně individuálně zastropován tak, aby nedocházelo k nespravedlivé překompenzaci v případě subjektů s malými tržbami, např. důchodce či student, který si přivydělává podnikáním. V případě dohodářů pak bude zachována stávající výše bonusu 500 korun na den. I v případě, že podnikateli neklesly uvedené příjmy, bude mu moci vzniknout nárok na kompenzační bonus za dny, kdy měl nařízenou karanténu nebo izolaci, a to ve výši 500 korun. Podmínkou je účast na nemocenském pojištění.

Velmi důležitou změnou je to, že bonusová období již nebudou nijak svázána s trváním nouzového stavu. Naopak budou vždy vymezena kalendářním měsícem, což je stabilní a srozumitelné řešení.

Návrh zákona zavádí dvě bonusová období odpovídající únoru a březnu letošního roku. Nicméně vláda současně získá mandát zavést další bonusová období vždy jako kalendářní měsíc až do konce roku, pokud budou v té době ještě trvat krizová opatření. První bonusové období nového bonusu v únoru 2021 se bude částečně překrývat s posledním bonusovým obdobím podzimního kompenzačního bonusu. Vztah mezi nimi bude vyřešen přechodným ustanovením, a to cestou započtení.

Kompenzační bonus bude možné kombinovat pouze s programem Antivirus a programem COVID - Nájemné. Kombinace s jinými podporami nebude možná, a to ani s připravovaným programem COVID-21, neboť oba programy budou koncipovány tak, aby se vhodně doplňovaly, a nikoliv překrývaly. Žadatel tak nebude nucen podávat žádosti na dvě různá období. Kompenzační bonus bude opět spravován jako daň podle daňového řádu, a to orgány Finanční správy České republiky. Nadále bude využívána relativně jednoduchá žádost, kterou bude možné podat také pomocí emailu, jakkoli se zde odrazí změny v koncepci kompenzačního bonusu, kdy bude zejména třeba posoudit zmíněný pokles příjmů.

Kompenzační bonus bude tak jako dosud snížením příjmové strany veřejných rozpočtů u daně z příjmu ze závislé činnosti, to je včetně dopadu do rozpočtu obcí a krajů. Tento dopad bude nicméně z výrazné většiny kompenzován, a to ve formě příspěvku odpovídajícího 80 % reálného propadu inkasa, který bude postupně vyúčtováván. Opuštění principu, kdy státní rozpočet a rozpočty samospráv spolu dýchají v dobrém i ve zlém, není sice systémové, avšak považuji to za vhodný kompromis, který by měl podpořit rychlý průběh legislativního procesu v obou komorách Parlamentu.

Odhadovaný negativní rozpočtový dopad návrhu zákona připadající na první dvě bonusová období činí 19,4 miliardy korun na veřejné rozpočty, z toho 18 miliardy na státní rozpočet, 1,1 miliardy na rozpočty obcí a 0,4 miliardy na rozpočty krajů.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni financí a místopředsedkyni vlády a konstatuji, že rozpočtový výbor, jemuž byl vládní návrh zákona přikázán rozhodnutím předsedy, jej projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 1160/1. Požádám zpravodaje rozpočtového výboru, pana poslance Kamala Farhana, aby nás informoval o projednání tohoto návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Kamal Farhan: Pane předsedající, děkuji za slovo. Já bych jenom krátce ve své zprávě shrnul některé základní body, když podrobně se k tomu vyjádřila paní ministryně.

Víme, že navržený kompenzační bonus s dosavadními kompenzačními bonusy sdílí zejména základní právní rámce. Cílem nového kompenzačního bonusu je opět zmírnit dopady současné pandemie. Jedním ze zásadnějších bodů namísto současné vazby na bezprostřední omezení nebo zákaz činnosti ze strany státních opatření bude nový kompenzační bonus poskytován obecně ke kompenzaci dopadů na činnost subjektů kompenzačního bonusu, které nastaly v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření v souvislosti s epidemií koronaviru. Podmínky tady již zmínila paní ministryně. Jak uvedla, tak maximální výše kompenzačního bonusu bude činit 1 000 korun, tedy celkem 31 tisíc korun za měsíc s 31 dny. V případě osob činných na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti půjde o výši 500 korun na den.

Relativně samostatným případem vzniku nároku na kompenzační bonus je případ nařízené karantény nebo izolace podle zákona o ochraně veřejného zdraví v případě osoby samostatně výdělečně činné či společníka, společnosti s ručením omezeným, kde je při splnění ostatních podmínek odhlédnuto od výše uvedeného testu poklesu příjmů a sama skutečnost trvání této karantény nebo izolace splnění této podmínky nahrazuje. V takovém případě bude aplikována výše kompenzačního bonusu 500 korun. Bonusové období, jak již tady bylo zmíněno, je od 1. února 2021 do 31. března 2021 a vláda může nařízením stanovit jako další bonusové období kalendářní měsíc v období od 1. dubna 2021 do 31. prosince 2021, a to po kalendářní měsíc, kdy lze předpokládat trvání krizových opatření podle § 1.

Jinak si myslím, že to byly takové základní body tohoto návrhu, a podrobně nás s tím seznámila paní ministryně.

A teď mi dovolte, abych přečetl usnesení rozpočtového výboru z 51. schůze ze dne 17. února 2021. Týká se vládního návrhu zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021, sněmovní tisk 1160, projednávaného ve stavu legislativní nouze.

Po úvodním slově paní ministryně a mojí zpravodajské zprávě a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny

I. navrhuje Poslanecké sněmovně, aby se o návrhu zákona konala obecná rozprava;

II. navrhuje Poslanecké sněmovně, aby se vedla podrobná rozprava ke všem částem návrhu zákona;

III. navrhuje, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR své jednání ukončila nejpozději do 12.00 hodin dne 19. února 2021;

IV. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby s vládním návrhem zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021, sněmovní tisk 1160, vyslovila souhlas ve znění pozměňovacích návrhů schválených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR;

V. zmocňuje mě jako zpravodaje výboru, abych vás s tímto usnesením seznámil na plénu - což tímto činím, a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy.

Toť vše. Děkuji, pane předsedající, za slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zpravodaji. A protože jednáme podle § 99 odst. 5, je potřeba podle § 99 odst. 3 rozhodnout, jestli povedeme nebo nepovedeme obecnou rozpravu a zda omezíme řečnickou dobu až na pět minut podle § 99 odst. 7.

 

O tom rozhodneme v hlasování pořadové číslo 42. Protože jsem požádal kolegy, kteří diskutovali jiná témata, aby odešli do předsálí, tak zagonguji a dám znamení, že budeme hlasovat, s tím, že je tady návrh na to, že povedeme obecnou i podrobnou rozpravu. O obecné rozpravě se musí rozhodnout. Rozpočtový výbor ji schválil, ale je to na nás. A omezení řečnické doby až na pět minut a na dvě vystoupení pro jednoho poslance.

O tom rozhodneme v hlasování pořadové číslo 42, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 42 z přítomných 154 poslanců pro 108, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Protože jsme rozhodli o tom, že povedeme rozpravu, tak se, než k ní přistoupíme, hlásí místopředseda klubu hnutí ANO Roman Kubíček. Pane místopředsedo, máte slovo.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já si dovolím navrhnout omezení rozpravy v obecné i podrobné rozpravě pro jednoho poslance na délku pěti minut. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. O tom rozhodneme v hlasování pořadové číslo 43, tedy o tom omezení, které tady bylo oznámeno. Kdo je pro v hlasování pořadové číslo 43? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 43 ze 153 přítomných 84 pro, 14 proti. Návrh byl přijat.

 

Já tedy otevírám rozpravu a jako první je s přednostním právem z pozice stanoviska poslaneckého klubu podle § 58 odst. 3 přihlášen Mikuláš Ferjenčík za klub Pirátů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, my vítáme obecný záměr tohoto návrhu. Myslíme si, že je dobrý nápad rozšířit ten kompenzační bonus, aby na něj skutečně dosáhlo více podnikatelů. Současně z toho máme trošku obavy v jednom konkrétním aspektu. Dneska nějakých 120 tisíc lidí dostává kompenzační bonus a Ministerstvo financí dosud neodpovědělo na otázku, kolik z nich o něj v důsledku tohoto návrhu přijde. To je jeden otazník. A druhý otazník je, kolik z nich ho v důsledku tohoto návrhu bude dostávat v nižší výši.

Protože tento návrh je prezentován mediálně jako návrh na zdvojnásobení kompenzačního bonusu, ale to je bohužel zavádějící. Tohle je návrh, který zvyšuje ten maximální strop kompenzačního bonusu na tisíc korun na den, ale současně se ta částka odvíjí od doloženého propadu tržeb proti roku 2019. Doufám, že pan kolega Volný předloží svůj pozměňovací návrh, který už je v systému, myslím kolegu Volného z hnutí ANO, a poté už to bude i proti roku 2020, což by ten návrh výrazně vylepšilo. Každopádně se bude kompenzovat jenom ten propad tržeb. Ten princip je obecně správný, ale zvlášť vůči tomu předchozímu období za ten rok 2018 až 2019 to nemusí být vždy úplně odpovídající reálnému propadu toho aktuálního podnikání. A my se bojíme, že někteří živnostníci v důsledku tohoto o bonus přijdou.

Z toho důvodu navrhujeme řadu úprav, především, a to je asi ta nejdůležitější úprava, navrhujeme spodní strop toho bonusu na úrovni 500 korun. Chceme, aby lidé měli garantováno, že pokud už ten kompenzační bonus dostanou, tak alespoň ve stejné výši, jako je tomu dnes. Přijde mi, že očekávání veřejnosti, která jsou, že se to zdvojnásobuje, skutečně budou i tak zklamaná, ale je potřeba aspoň, aby lidé nepřišli o tu pětistovku, kterou dostávají dneska, zvlášť v situaci, kdy jim nejsou odpuštěny povinné odvody. Takže toto je první návrh, který předložíme v podrobné rozpravě.

Dále navrhujeme úpravu rozhodného období pro dohodáře, protože dnes tam zůstala úprava z toho předchozího období, ale to není úplně šťastné, protože můžou být i lidé, kteří byli propuštěni až třeba v lednu, ale v období září až prosinec ještě práci měli, a není úplně fér je z toho vynechat. Tak to je spíš takový technický pozměňovací návrh, jak upravit to rozhodné období pro dohodáře, a rozšířit tak počet dohodářů, kteří budou moct tento bonus čerpat.

Navrhujeme i úpravu, aby pěstouni nemuseli prokazovat, že omezená činnost je jejich primární zdrojů příjmů. Prostě pěstouni OSVČ, kteří jsou zasaženi tou krizí, by podle nás měli dostat nárok na tu podporu, zvláště ve chvíli, kdy se bude skutečně odvíjet jenom od propadu příjmů, takže tam ani nehrozí nějaké překompenzace.

Dále předkládáme varianty snížení tohoto nutného propadu, aby se člověk do toho programu kvalifikoval. Myslíme si, že těch 50 % je i vzhledem k inflaci a vzhledem k růstu ekonomiky v roce 2019 poměrně málo, a navrhujeme pokles 40 %, případně spolu s dalšími kolegy 30 %.

A poslední, také spíše technický pozměňovací návrh je prodloužení toho srovnávacího období pro začínající podnikatele z šesti na osm měsíců. To skutečně si myslím, že není nic proti ničemu, ale určitě kdo jste někdy podnikal, tak víte, že ten začátek bývá velice těžký, a pokud srovnáváme propad těch aktuálních příjmů s tím startem podnikání, tak to vůči těm začínajícím podnikatelům není moc fér. Proto si myslíme, že posunout to období z šesti na osm měsíců, aby člověk mohl skutečně brát jenom ty poslední tři, dá nějakým začínajícím podnikatelům šanci splnit ty podmínky. Podobně když si vezmeme to jarní období, a když někdo začal v lednu 2020, tak první tři měsíce, co připadají v únoru, je leden až březen, kdy ten podnikatel začínal. Druhé období, kdy připadá v úvahu, je duben až červen, to znamená období, kdy v dubnu a květnu byl ještě lockdown, takže tam se nedají očekávat nějaké rozumné tržby. To znamená, umožnit těmto podnikatelům, co začali v lednu 2020, aby uplatnili to období červen, červenec, srpen, kdy přece jenom už ta ekonomika se rozběhla, podle nás je velmi férové a zvýší to tedy šanci těchto lidí kvalifikovat se pro podporu, kterou si zaslouží.

Takže to jsou naše pozměňovací návrhy. Doufáme, že aspoň některé z nich vláda akceptuje, protože skutečně jde spíše o věci, které zmenší nějakou konkrétní nespravedlnost, a každopádně nakonec ten návrh asi podpoříme, protože máme za to, že na tuto podporu dosáhne více lidí než dnes, byť máme tedy obavu z těch jednotlivců, kteří kvůli některým konkrétním parametrům nebo nějakým specifikům svého konkrétního podnikatelského příběhu z té podpory vypadnou, proto i apeluji na to zmírnění těch kritérií.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ferjenčíkovi za jeho vystoupení a dál v rozpravě vystoupí paní poslankyně Šafránková, připraví se Jan Volný. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, paní ministryně, dovolte mi, abych vám krátce představila pozměňovací návrh, který za hnutí SPD předkládám společně se svou kolegyní Monikou Jarošovou k návrhu zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021. Navrhujeme, aby nárok na tento kompenzační bonus měly všechny fyzické osoby, které jsou společníky společnosti s ručením omezeným a které současně splňují podmínku, že jejich podnikání a výdělečná činnost byly zasaženy vládními omezujícími opatřeními souvisejícími s epidemií koronaviru, bez dalších omezujících podmínek, zejména bez té, aby nárok na kompenzační bonus měli pouze společníci maximálně dvoučlenných eseróček.

Předložená vládní norma je ve vztahu ke společníkům mnoha společností s ručením omezeným, kterým bylo vládou pozastaveno podnikání, a které tudíž přišly o veškeré své příjmy anebo o valnou většinu z nich, jednoznačně a nepřijatelně diskriminační. Návrh postrádá i věcnou logiku. Současné restrikce přece mají negativní ekonomický dopad na všechny subjekty v příslušných omezených odvětvích podnikání, obchodu a služeb bez ohledu na to, zda je tvoří jedna, dvě či více osob. Proto navrhujeme z textu zákona zcela vypustit jakákoli omezení přístupu ke kompenzačnímu bonusu pro společníky společností s ručením omezeným týkající se počtu osob, kterými jsou tyto společnosti tvořeny. A já vás poprosím o jeho podporu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Šafránkové. Mám tady - faktická poznámka pana kolegy Přemysla Mališe. Pokud to nebylo, tak odmazáván řečníka a dávám slovo panu poslanci Janu Volnému, připraví se Jan Jakob. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já si vám dovolím představit svůj pozměňovací návrh, který je v systému pod číslem 7555. Předmětem tohoto pozměňovacího návrhu je, že v § 8 odstavec 3 se číslice 2019 nahrazuje číslem 2020 a na konec textu odstavce se doplňuje věta, která zní: Lze-li takto určit více období, je srovnávajícím obdobím to, které si subjekt kompenzačního bonusu zvolí.

Důvodem tohoto rozšíření je snaha poskytnout příjemcům kompenzačního bonusu širší možnost uspět v testu poklesu příjmů a zohlednit různorodé situace, které můžou nastat. To znamená, zpříjemňujeme celý ten proces vyhodnocování a rozhodování.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Volnému. Nyní pan poslanec Jan Jakob, připraví se Marian Jurečka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já musím na úvod konstatovat, že v posledních dnech se evidentně ledy hnuly, za což jsem rád, aspoň směrem k tomuto návrhu zákona, ve kterém je promítnuta řada věcí, které kolegové z opozice tady řadu měsíců navrhovali. Takže za to jsem rád, nicméně i přesto je celá řada věcí, které by v tom návrhu ještě šly vylepšit, respektive rozšířit okruh těch podporovaných, protože jak jsem už tady v minulém bodu říkal, tak považujeme podnikatele a živnostníky za klíčový motor pro budoucí rozhýbání naší ekonomiky. Proto si společně s naší paní předsedkyní Markétou Pekarovou Adamovou dovoluji navrhnout několik pozměňovacích návrhů. Zkusím je velmi stručně představit.

První z nich zužuje okruh kombinace podpor v tom smyslu, že by si podnikatelé nemohli žádat o podporu v rámci kompenzačního bonusu, když čerpají jinde. V tuto chvíli nevíme přesně, jak bude vypadat COVID-21, a pro mnohé by to mohlo být složité.

Další z pozměňovacích návrhů odstraňuje jistou nespravedlnost, když někdo má více společností a je v nich společníkem, tak podle toho návrhu může čerpat pouze jednou. Je to nespravedlnost vůči těm šikovnějším, kteří měli nebo mají více společností a o to více v tuto chvíli se situací bojují.

Třetí v řadě s týká doplnění tohoto návrhu zákona a o to, aby mohlo být odpuštěno zdravotní a sociální pojištění. Mí kolegové to už navrhovali několikrát, notabene úspěšně probíhalo na jaře loňského roku. Považujeme to taky za klíčovou podporu.

V neposlední řadě je to návrh, kterým se upravuje číslovka, která stanovuje tu mez, kdy podnikatelé na kompenzační bonus dosáhnou. My navrhujeme tu mez zvýšit z 50 na 70 procent, tedy umožnit více subjektům, podnikatelům, se o kompenzační bonus ucházet, tedy ta hranice je třicetiprocentní, k čemuž se připojili kolega Ferjenčík, a jak jsem koukal na pozměňovací návrhy, tak těch variant bude navrženo vícero.

Nepochybně nám bude vyčítáno, že to bude mít obrovský dopad do rozpočtu, nicméně my jsme přesvědčeni, ostatně bavili jsme se o tom u minulého bodu, že podpora podnikatelů, to, aby přežili, je naprosto klíčové pro budoucnost naší země. Tímto směrem dát prostředky je určitě velmi účelné a účelnější než některé jiné odvody, které se tu vyplácejí ze státního rozpočtu. Budu moc rád, když naše pozměňovací návrhy podpoříte. My jsme připraveni návrh zákona ve výsledném znění podpořit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jakobovi. Nyní pan poslanec Marian Jurečka, zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Dobrý už večer, já vás zdravím v této večerní hodině, paní ministryni, pana ministra, kolegyně, kolegy. Musím na úvod poděkovat, ocenit, že tady tento návrh je. A teď to nemyslím vůbec ironicky. Protože ten návrh reaguje - paní ministryně říkala, že je dojatá, ale nevypadá tak - ne, občas je trošku dobré i to odlehčit - ale vlastně ten návrh v některých oblastech reaguje na to, po čem jsme tady dlouhé měsíce volali. To znamená zpřístupnit podmínky pro ty uchazeče, aby dosáhli na kompenzační bonus. To jsme tady i v minulosti navrhovali v některých pozměňovacích návrzích za KDU-ČSL i za opozici, aby ty podmínky pro vstup nebyly tak tvrdé.

Také jsme tady vedli několik debat a sporů okolo živnostníků, živnostníků, kteří nemají provozovnu. Samozřejmě na jedné straně je dobré toto tady připomenout, ocenit, ale samozřejmě na druhé straně je potřeba potom sledovat i velmi bedlivě ostatní programy, které budou znamenat určitou revizi a případně snížení, to znamená, jaký bude výsledný efekt pro živnostníky a pro vybrané skupiny v některých oborech, aby to fakticky neznamenalo třeba i zesložitění té situace.

Já jsem si dovolil k tomuto sněmovnímu tisku připravit tři stručné pozměňovací návrhy. Aniž bychom to konzultovali spolu, tak jsme se tady setkali s kolegy piráty s jedním pozměňovacím návrhem a to je definování té minimální částky, aby minimální částka byla 500 korun, protože tak jak jsme si to modelovali, tak by mohlo dojít k situacím, že u některých případů by ta částka mohla být ještě nižší než 500 korun, to znamená, chceme tady stanovit ten spodní strop, aby to bylo opravdu minimálně těch 500 korun pro toho, který bude mít nárok na získání kompenzačního bonusu.

Pak jsem si dovolil dát návrh, který by řešil otázku zpětné účinnosti, jak to řeší i tato vládní novela, nebo tato předloha, která jde zpětně k 1. únoru. Já si dovoluji navrhnout zpětně k 1. lednu 2021.

A pak ještě jednu drobnou úpravu, která reaguje i na dnešní schválení pandemického zákona, kdy navrhujeme rozšíření textace v § 1, aby nárok na tuto podporu měli i ti, kteří budou dotčeni krizovými opatřeními, a tedy nejenom ve smyslu krizového zákona, ale právě i ve smyslu zákona o ochraně veřejného zdraví či právě toho dnešního tzv. pandemického zákona.

Takže to jsou tři poměrně stručné návrhy. Myslím si, že mají svoje ratio. Velmi bych prosil o případnou podporu těchto návrhů. A to je vše. V podrobné rozpravě se k nim přihlásím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marianu Jurečkovi. Nyní ještě v obecné rozpravě paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás seznámila se třemi pozměňovacími návrhy, které podávám společně s kolegou Ferjenčíkem.

První se týká kompenzací pro samosprávy. My samozřejmě vítáme, že Ministerstvo financí po předchozím odmítání nově do zákona o kompenzačním bonusu vložilo právě mechanismus, který zmírňuje negativní dopady do rozpočtů samospráv. Ovšem není možné souhlasit s tím, že tomu tak bude pouze ve výši 80 % skutečných dopadů zákona o kompenzačním bonusu. Ministerstvo financí opakovaně uvádí, že obce, města a kraje musí dýchat se státem. A s tím souhlasíme. Ale v případě kompenzačního bonusu není možné souhlasit. Tak jako v době hospodářského růstu rostou samosprávám příjmy, tak v době krize naopak klesají. Ale toto se děje pouze v důsledku mechanismu, který spočívá ve stanovení procentního podílu na výnosu sdílených daní. Tedy v době rostoucího inkasa příjmy rostou i samosprávám, v době poklesu inkasa sdílených daní naopak rozpočty samospráv mají nižší příjmy ze sdílených daní.

Na obce, města a kraje ovšem principiálně nelze přenášet dopady vládních rozhodnutí, tím spíše v situaci, kdy je žádoucí podpora lokální a regionální ekonomiky, v níž právě samosprávy sehrávají klíčovou úlohu. To již překračuje meze solidárnosti, jak je uvedeno výše. Pokud by samosprávám nebyly tyto dopady kompenzovány ve skutečné a plné výši, byly by současnou krizí zasaženy dvakrát. Jednak poklesem výběru sdílených daní z důvodu omezení ekonomiky na základě mimořádných opatření vlády a dále pak v důsledku vyplácení kompenzačního bonusu za tato mimořádná opatření a stále jejich 20procentního podílu na jeho výplatě. To již není solidárnost rozpočtu samospráv se státním rozpočtem, ale jde stále o přenos nepříznivých dopadů vládních rozhodnutí na samosprávy. Z těchto důvodů navrhujeme, aby obcím, městům a krajům byl negativní dopad tohoto zákona do rozpočtu samospráv kompenzován ve skutečné výši dle jejich podílu na výplatě kompenzačního bonusu, tedy ve výši 100 %.

Druhý pozměňovací návrh se týká společností s ručením omezeným a také rodin, tedy v rámci právě tohoto podnikání. Návrh zákona zahrnuje mezi subjekty kompenzačního bonusu také společnosti s ručením omezeným, resp. jejich společníky. Těmito společníky mohou být i členové jedné rodiny, a to bez omezení počtu společníků v takové společnosti. V ustanovení § 5 návrhu zákona je uvedeno, kdo se za členy rodiny považuje. V definici jsou obsaženi pouze příbuzní v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle zákona upravujícího registrované partnerství. Sami předkladatelé poté v důvodové zprávě připouštějí, že se jedná o užší definici, než která je obsažena v jiných právních předpisech. Výše uvedená definice člena jedné rodiny se zdá být velmi úzká a zcela opomíjí další příslušníky rodiny, jak ji obecně vnímáme. A předkladatel zákona toto pojetí nikterak neodůvodňuje.

Navíc občanský zákoník obsahuje v § 700 definici pojmu rodinný závod. Pojem rodinný závod, tím se také inspirovali předkladatelé pozměňovacího návrhu, tedy já a pan poslanec Ferjenčík, a navrhujeme upravit zákon tak, aby se za člena jedné rodiny považoval např. i bratranec či osoby sešvagřené. Mohou existovat případy, kdy jsou společníky společnosti i příbuzní, kteří by nespadali do definice uvedené ve vládním návrhu zákona.

Dále některá malá s. r. o. mají i tři společníky a jedná se o opravdu malé firmy. Pokud se navrhovatel zákona o kompenzačním bonusu rozhodl definovat malé firmy počtem společníků, nikoliv pomocí jiného kritéria, jeví se nám jako vhodné rozšířit maximální počet společníků společnosti s ručením omezeným, která má být subjektem kompenzačního bonusu. Tady bych poprosila, zda by bylo možné hlasovat o každém bodu návrhu samostatně.

Poslední pozměňovací návrh shrnu velmi stručně. Tam se jedná v podstatě o to, aby obcím a krajům, zkrátka samosprávám, byl kompenzován výpadek příjmů z kompenzačního bonusu i za to období zpětně, protože za toto období, které končí v lednu, jim tyto kompenzace vyplaceny nebyly. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Kovářové a ptám se, kdo se dál hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, a mohu tedy obecnou rozpravu ukončit. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě. Není tomu tak, ani od paní vicepremiérky, ani od pana zpravodaje. Budeme se zabývat rozpravou podrobnou. Jako první je přihlášená paní kolegyně Šafránková v podrobné rozpravě. Máte slovo, paní kolegyně.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji. Já bych se ráda tímto přihlásila ke svému pozměňovacímu návrhu, který jsem podrobně odůvodnila v obecné rozpravě a je veden pod číslem sněmovního dokumentu 7482. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Jan Hrnčíř, připraví se Jan Volný. Prosím, nechte pana kolegu Hrnčíře projít. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se chtěl přihlásit ke svému pozměňujícímu návrhu, který je v systému veden pod číslem 7493. Jedná se o to, že ve vládním návrhu se v rozhodném období posuzuje, zda byl pokles příjmů podnikatelů nejméně o 50 %. Já to měním na 35 % - tak aby měli nárok při poklesu jenom 35 %. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Jan Volný, připraví se Vojtěch Munzar. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji za slovo. Já jenom formálně. Přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, který jsem vložil pod číslem 7555. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan kolega Vojtěch Munzar, připraví se Marian Jurečka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, já jsem v obecné rozpravě nemluvil, proto tady nepřečtu jenom dvě čísla svých dvou pozměňovacích návrhů, ale dovolte mi, abych je také trošku zdůvodnil.

První pozměňovací návrh se týká právě toho, co tady bylo v obecné rozpravě už diskutováno, a to je ten limit, ta hranice poklesu příjmů o 50 %. Z mého pohledu je to jedna z pastí tohoto návrhu, protože příliš zužuje to hrdlo, kterými se živnostníci dostanou k té slibované kompenzaci a kompenzačnímu bonusu. Chci zdůraznit, že já vítám ten posun z 500 na 1 000 korun a i to, že mohou být kompenzačním bonusem příjemci i těch sekundárně postižených živnostníků, nejenom těch přímo zavřených. Nicméně právě ti sekundárně postižení živnostníci, kteří mají poklesy menší než těch 50 %, tak přesto jim mnohé náklady zůstávají. A těch 1 000 korun na den není jen na jejich osobní potřebu, ale musí jim pokrýt právě ty trvající náklady. Zároveň podle mého názoru hranice 50 % trestá zejména ty, kteří se snažili a snaží aspoň částečně své příjmy nahradit, protože je museli nahradit a musí nahradit, protože musí platit ty své náklady. Ti se třeba těžko mohou díky své snaze dostat na těch 50 % propadu a díky té své snaze by přišli o nárok na kompenzační bonus, nedosáhnou na něj a za tu snahu budou trestáni.

Proto předkládám pozměňovací návrh ve dvou variantách. Jeden znamená pokles příjmů o 30 %, aby už tam vznikal nárok na kompenzační bonus, a ta druhá varianta je 40 %, tzn. v číselném vyjádření v zákoně je to 60, 70 %. To by byl první pozměňovací návrh, který najdete pod číslem 7559.

A druhý, 7560, to je podle mého názoru druhá taková trochu past v tomto návrhu. Je to souběh s dalšími programy. Hovoří se tam o Antiviru, hovoří se tam o COVID - Nájemném. Ale my všichni víme, že např. Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje další, univerzálnější kompenzační program. Dneska nevíme jeho nastavení, nevíme skutečně, jestli bude jeden, nebo budou dva. Možná se změní i ten název. Proto navrhuji umožnit i s dalšími kompenzačními programy souběh kompenzačního bonusu, tedy s programy, které přijdou. A snažil jsem se to napsat, aby to bylo s univerzálními kompenzačními programy. Takže 7560.

Děkuji za zvážení podpory těchto dvou mých pozměňovacích návrhů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vojtěchu Munzarovi. Nyní pan poslanec Marian Jurečka, připraví se Mikuláš Ferjenčík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Tak já jsem v obecné rozpravě k těm pozměňujícím návrhům říkal i odůvodnění a smysl těch pozměňujících návrhů, takže nyní se hlásím k sněmovnímu dokumentu 7544, což je pozměňující návrh, který řeší minimální spodní limit 500 korun. Pak je další dokument, 7545, který se... Pardon, já jsem to přehodil. Takže od 1. ledna zpětná účinnost 7544, spodní limit 500 korun je 7545 a upřesnění toho opatření v návaznosti na pandemický zákon je sněmovní dokument 7546. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo. Budeme pokračovat vystoupením pana poslance Mikuláše Ferjenčíka, připraví se Jan Jakob. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já ještě jsem opomněl odůvodnit v obecné rozpravě jeden pozměňovací návrh, který je velmi podstatný v současné době, kdy bojujeme s epidemií, a to je umožnit i živnostníkům, co jsou OSVČ, kteří si nehradí nemocenskou, aby nepřišli o těch 370 korun na den v případě, že budou v karanténě nebo v izolaci, které dostávají zaměstnanci. Máme za to, že je podstatná pozitivní motivace lidí, abychom společně tu epidemii zvládli, a tohle je jeden z nástrojů, jak k tomu přispět. To znamená, navrhujeme, aby stejně jako všichni zaměstnanci, i živnostníci, pokud budou v karanténě nebo v izolaci, dostali extra bonus, a to 370 korun na den. To je pozměňovací návrh pod číslem 7549.

Dále už jen tedy zmíním ty návrhy. Všechny návrhy předkládám společně s kolegyní Věrou Kovářovou od Starostů a s kolegou Tomášem Martínkem od nás z pirátského klubu. A jde o tyto návrhy:

Minimální garantovaná částka, pokud někdo dostane kompenzační bonus, 500 korun, to je číslo 7557.

Dále rozhodné období pro dohodáře tak, aby na to dosáhli i lidé, kteří přišli o práci např. později, až třeba v lednu, a to je číslo 7556.

Dále to, aby pěstouni nemuseli prokazovat, že omezená činnost je jejich primární zdroj příjmu. Vzhledem k tomu, že ta nová konstrukce je jenom na poklesu toho příjmu, tak tam skutečně nevidím důvod je z toho vyjímat, to je 7553.

Dále co podáváme společně kromě Věry Kovářové a kolegy Martínka ještě s kolegou Jakobem, to je pokles o 40 %, aby bylo také možné se hlásit o tento bonus, to je číslo 7550, samozřejmě v případě, že by neprošla varianta 30 nebo 35 %, kterou předkládají další kolegové.

A poslední návrh je pod číslem 7551 - prodloužení srovnávacího období pro začínající podnikatele. Jde o to, aby to bylo místo šesti osm měsíců. Skutečně vzhledem k lidem, co začali v roce 2020, kteří to měli extrémně těžké, je to velmi férové. Děkuji za podporu těchto návrhů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ferjenčíkovi. Nyní pan poslanec Jan Jakob, zatím poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju moc, pane předsedající. Jak jsem avizoval v obecné rozpravě, chci se přihlásit ke čtyřem pozměňovacím návrhům, které předkládám společně s kolegyní Markétou Pekarovou Adamovou.

První z nich je pod číslem 7512. Týká se možnosti kombinace některých podpor.

Druhý je pod číslem 7514. Jedná se o odstranění nespravedlnosti vůči společníkům, kteří mají více společností.

Další je pod číslem 7515, který zavádí odpouštění odvodů na zdravotní a sociální.

A v neposlední řadě pod číslem 7522, který předkládáme společně s kolegou Ferjenčíkem, je snížení hranice z 50 % na 30, aby se mohlo ucházet vícero podnikatelů, uchazečů o kompenzační bonus.

Budu velmi rád, když naše pozměňovací návrhy podpoříte. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jakobovi. Paní poslankyně Věra Kovářová ještě, jak avizovala v obecné rozpravě. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Chtěla bych se přihlásit ke třem pozměňovacím návrhům, které podávám společně s panem poslancem Ferjenčíkem. Tyto pozměňovací návrhy jsou vedeny pod sněmovním dokumentem 7561, 7562 a 7563. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Kovářové. Kdo se dál hlásí do podrobné rozpravy? Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím. Ptám se na zájem o závěrečná slova. Paní ministryně? Pan zpravodaj? Kolik budete potřebovat času, pane zpravodaji, na zpracování pozměňovacích návrhů? Prosím.

 

Poslanec Kamal Farhan: Po dohodě s legislativou jsme se domluvili, že budou potřebovat aspoň 35 minut. Sešlo se 21 pozměňovacích návrhů a některé se vylučují. Pokud je to možné, tak bych navrhl dvě věci. Buď zaprvé přerušit tento bod a pevně zařadit za 35 minut. (Předsedající: To můžeme udělat.) Anebo potom bych požádal o přestávku na legislativu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak já myslím, že můžeme udělat ještě další věc, že přerušíme tento bod a zařadíme bod číslo 4. (Poslanec Farhan: Takhle jsem to navrhoval.)

A po jeho ukončení - vy jste řekl za 35 minut - po jeho ukončení bychom pokračovali třetím čtením. To je varianta jiná, ne za 35 minut, protože ta debata bude pravděpodobně také kompaktní a můžeme se k tomu vyjádřit. Pan předseda (Vondráček) se hlásí, nebo ne? Ne. Dobře.

Padl návrh na přerušení a pevné zařazení bodu číslo 3 ve 20.40, dejme tomu. To je jedna varianta. A když to neprojde, tak to bude přerušení, zařazení bodu 4 a po ukončení bodu 4 zařazení třetího čtení bude varianta číslo dvě. Ano? Má někdo něco proti postupu předsedajícího? Není tomu tak. Nyní hlasujeme o přerušení na 35 minut. (Žádost o odhlášení.) Já vás všechny odhlásím. Požádám o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

 

Nyní hlasujeme o přerušení tohoto bodu do 20.40 a zařazení bodu číslo 4.

Je to hlasování číslo 44, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 44, z přítomných 125 pro 105, proti nikdo. (Přijato.)

 

Přerušuji tento bod do 20.40 pro zpracování pozměňovacích návrhů s tím, že budeme pokračovat bodem číslo 4, a třetí čtení bude pokračovat podle rozhodnutí Sněmovny. Předám řízení schůze.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Dobrý večer. Otevírám bod číslo

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 26. 5. 2021 v 16:39.