(10.10 hodin)
(pokračuje Okamura)
Vážným problémem, ke kterému vláda mlčí, je to, že vládní restrikce jsou přímo odpovědné za rekordní nárůst úmrtí nesouvisejících s covidem. Na to se úplně zapomíná. Stále více lékařů poukazuje na to, že umírají lidé, kteří kvůli vládním opatřením nuceně zanedbali například preventivní prohlídky a léčbu závažných chorob. Ano, mluvím o rakovině, mluvím o kardiovaskulárních chorobách apod. A to je problém. To je problém, který je nutné řešit.
Vážená vládo, i z tohoto důvodu se nemůžete jen tak odvolávat na ochranu zdraví, jelikož v tomto čase vládní opatření naopak zdraví mnoha občanů přímo ohrožují. Ostatně víme, že s koncem zimy přichází čas, kdy počty nemocných celkově začnou klesat, a jaro současný stav ukončí. Chápu, že pokud vláda udrží restrikce, bude moci vydávat pokles nakažených, nemocných a umírajících za svoji zásluhu. Ale všichni už dnes víme, že tomu tak není a nebude. Čím dříve vrátíte život do normálních kolejí, tím lépe pro nás všechny. A věřte, že bude i lépe pro vládu, protože náprava způsobených škod bude trvat léta.
Vážený pane premiére, vraťte lidem svobodu osobní i ekonomickou. Z výše uvedených důvodů poslanci hnutí SPD nepodpoří prodloužení nouzového stavu. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic SPD.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi Tomio Okamurovi za jeho vystoupení.
Nyní se stanoviskem poslaneckého klubu KSČM vystoupí Zdeněk Ondráček, připraví se pan předseda ODS Petr Fiala. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážení páni ministři, kolegyně a kolegové, jak bylo panem předsedajícím sděleno, předstupuji před vás se stanoviskem klubu KSČM k žádosti vlády o prodloužení nouzového stavu.
Já jsem si velmi pečlivě vyslechl úvodní slovo pana premiéra i následující vystoupení pana ministra zdravotnictví. V mnoha věcech s nimi lze souhlasit, např. s vyjádřením pana ministra zdravotnictví, že v daném legislativním nastavení nelze některé věci činit, a zmiňoval Správu státních hmotných rezerv, lůžka, ventilátory, zmiňoval nasazení sil a prostředků Armády České republiky popř. příslušníků bezpečnostních sborů. V podstatě řekl, že jediným cílem, proč dále prodlužovat nouzový stav, je omezování mobility obyvatel. Já bych při tomto vyjádření vždycky očekával, že když vláda předstoupí a bude žádat o prodloužení nouzového stavu, že předloží sérii opatření, která je potřeba učinit mezi tou žádostí a uplynutím dané lhůty, a že ta opatření budou i legislativně technického charakteru, a ne že zde budeme poslouchat vyjádření člena vlády, že legislativní nastavení není v pořádku a že by bylo s ním potřeba něco dělat. No my to víme, tak to pojďme dělat a pojďme vytvořit pracovní skupiny a k tomu se dostaneme.
Mně to totiž přijde, že omezování mobility obyvatel, které navrhuje Ministerstvo zdravotnictví, je v podstatě jak z jedné pohádky, kdy generál X zná jediné pravidlo: obětovat levé křídlo. Přitom generál Y zná to pravidlo jiné: on obětuje obě křídla. Ale já nechci obětovat ani levé křídlo, ani pravé křídlo. Já chci nějakým způsobem řešit danou situaci. A myslím, že většina z nás, kteří zde jsme, víme, že to nebude jednoduché a že to není otázka týdne, měsíce, ale možná, že to je otázka i celého roku, nebo popř. delšího období. A že naší snahou by mělo být vytvořit takové právní prostředí, abychom se naučili s tímto koronavirem nebo s jakoukoli jinou jeho mutací žít a dostat situaci pod kontrolu a samozřejmě i ekonomiku a další věci s tím související.
Zároveň mi dovolte, abych poděkoval panu premiérovi i panu ministru zdravotnictví za všechny schůzky a všechny informace, které jsme si v průběhu posledních dní a hodin předávali, protože kdyby takto fungovali i jiní členové vlády, bylo by to určitě na pochválení. Ale jsou zde ministři, které jsme už neviděli řadu měsíců, a možná ani nevíme, jak už vypadají. U vás, pane ministře zdravotnictví, se to říct nedá. I touto cestou děkuji za všechno, co jsme spolu oddiskutovali za posledních pár dní i týdnů.
Vrátím se k tomu důležitému. Stále platí, že důvody pro posouzení žádosti o prodloužení nouzového stavu jsou zdravotní, právní, ekonomické, sociální, ale i politické.
Zdravotní důvody. Jejich zhodnocení udělal pan ministra zdravotnictví. Jaký je stav a vývoj, vidíme všichni sami.
Podle mě je zde úzká vazba mezi sociálními a ekonomickými důvody, nebo oblastmi, chcete-li. Měli bychom požadovat statistická a odborně podložená vysvětlení, proč, když je všude vše uzavřené, je tento vývoj. Evidentně je někde chyba. Tvrzení, že v jiných, okolních zemích tomu není jinak, mně stačit nemohou a nestačí ani většině obyvatel. Řeknu to natvrdo: Je mi jedno, co dělají Němci. My žijeme v České republice, jsme Češi, a jaké si to uděláme, takové to budeme mít. Nemůžeme se pak vymlouvat ani na to, že to Němci dělali stejně blbě.
Vakcinace není všespasitelná, tak jak o ní pan ministr zdravotnictví informuje. A už určitě ne s tím vědomím, že nás pan premiér seznámil s vývojem o snížení dodávek od společnosti Pfizer. Samozřejmě, můžeme si klást otázky, proč už vláda nejedná o dodávce dalších, jiných vakcín, ať z Ruska, nebo z Číny. Proč zase čekáme na Němce? Proč nemůžeme jít vlastní cestou, jako to třeba udělali Maďaři? Záleží nám snad více na našich občanech? Já se domnívám, že snad ano. Co pro to vláda dělá? Mlčí, svaluje vinu na tu prokletou a byrokratickou Evropskou unii, že ruská ani čínská vakcína není schválena EMA, to je ta evropská agentura, a podobné výmluvy. K čemu tedy platíme celý Státní ústav pro kontrolu léčiv? Kdyby pan premiér alespoň zvedl telefon a do toho Ruska zavolal, ale bohužel, v tomto případě je to marné, je to marné.
Medicínské hledisko opustím, protože zde nejsem na té silné parketě a určitě jste zde někteří kolegové zdravotníci, lékaři podstatně lépe informováni. Já vycházím z dat, která mi pan ministr a Ministerstvo zdravotnictví poskytovali, a s těmito daty já pracuji.
Pro mě je důležité i to hledisko právní. Na tom rozboru pro a proti, která jsem zmínil při svém posledním vystupování při prodlužování nouzového stavu v prosinci, se v podstatě v zásadě nic nezměnilo. Ústřední krizový štáb, jehož jsem členem, mi na moji žádost předložil některé informace potřebné pro posouzení žádosti o prodloužení nouzového stavu při této žádosti. V tuto chvíli tedy mohu s plnou vážností říci, že si umím představit chod státu i bez vyhlášeného nouzového stavu. Ale - ale - je k tomu potřeba součinnost vlády a odstranění některých drobností. Do té doby je potřeba nouzový stav podržet. Rozeberu argumenty.
Bylo zde zmiňováno nařizování práce, studenti. Nařizovaná pracovní povinnost pro studenty byla ukončena usnesením vlády číslo 1336 z roku 2020 a veškeré nařizování práce bylo ukončeno. V současné době je nařizována práce pouze studentům... nebo chcete-li říct z rozhodnutí hejtmana Jihomoravského kraje a ke dni 14. 1. bylo vydáno 190 pracovních příkazů. Jinde v republice studenti pracují na základě dohod, popř. jiných pracovních poměrů. A situace je zvládnutelná. ***
