(11.20 hodin)
(pokračuje Langšádlová)
Myslím si, že jsme si všichni dobře vědomi, že nějaká opatření být musí. Taky jsme si vědomi, že na každém z nás záleží, jak se tady bude infekce šířit. Ale opravdu tohle je skupina, kterou nesmíme nechat padnout, pokud nám záleží na tom, aby tady i nadále byla střední třída, která je základem pro každou demokratickou společnost. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupkyni navrhovatelů paní kolegyni Langšádlové. Nyní pan poslanec Feranec jako zpravodaj pro prvé čtení a poté otevřu rozpravu. Máte slovo, pane zpravodaji.
Poslanec Milan Feranec: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, zpravodajská zpráva bude velmi krátká. Návrh skupiny poslanců z 5. 10. 2020 vláda projednala 4. 11. 2020, dala k tomu nesouhlasné stanovisko. Organizační výbor navrhuje jako garanční výbor výbor rozpočtový. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za krátkou zpravodajskou zprávu a otevírám rozpravu, do které mám nejdříve přihlášky s přednostním právem - paní Pekarová Adamová, paní ministryně financí Schillerová, potom pan zpravodaj a potom další kolegové. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Vážené dámy, vážení pánové, já jsem velice ráda, že po dlouhém úsilí se podařilo dostat tento zákon na jednání naší Sněmovny a že je možné k němu konečně vést férovou diskuzi. My jsme o to usilovali, jak již víte, několikrát, měli jsme i mimořádnou schůzi, která k tomu byla svolána. Bohužel, reakce z vládních stran byla vždy zamítavá, takže jsem ráda, že už konečně můžeme tu diskuzi vést.
Připomenu krátce historii tohoto návrhu. Když na jaře byla první vlna, která se z dnešního úhlu pohledu snad ani vlnou nazývat nedá, byla to taková vlnička, žádali jsme vládu o to, aby připravila jasnou legislativu, která bude řešit právě odškodňování postižených firem, živnostníků. Protože v tom momentu - a vzpomeňme na to, jak se tady vedly ty debaty - se hodně řešilo, zda podle krizového zákona je vůbec možné požadovat odškodnění pro zavřené a jinak omezené provozy. Tehdy se hodně vedly právní výklady, bitvy právních výkladů, že zákon, který máme víceméně psaný na trochu jiné situace, než je epidemie, ale spíše na živelné pohromy, se kterými jsme se tady v minulosti už mnohokrát setkali, zkrátka neřeší takovéto rozsáhlé uzávěry ekonomiky. Proto jsme chtěli, aby se do té věci vnesl pořádek, aby se do toho vneslo jasno, aby všichni věděli - nejenom samotní postižení podnikatelé, ale stát, úřady - jak s tou situací zacházet a na co mají lidé mít nárok v případě, že vláda svým rozhodnutím jejich činnost zakáže či výrazně omezí. Stát jim zakázal činnost v prvopočátku třeba na několik týdnů, ale dnes vidíme, že nakonec došlo k uzávěrám na měsíce a někteří stále v té uzávěře jsou. To znamená, jejich fixní náklady, které platí dál, sice musí hradit, ale nemají jedinou korunu příjmu, protože poptávka po jejich službách je zakázána. Není to proto, že by poskytovali špatnou službu, že by třeba v hospodě byla nemilá obsluha, měli zvětralé pivo a špatně vařili, ale je to proto, že si tam nikdo z nás sednout a najíst se nemůže. Maximálně mohou provozovat okénko a v tom případě je to stálé omezení příjmů.
Jak šel čas, chtěli jsme po vládě, aby takovouto legislativu připravila. Ostatně má k dispozici ministerstva a ministerstva stovky, tisíce úředníků, které si platí právě ti postižení ze svých daní proto, aby, když se cokoli takového nenadálého stane, stát fungoval, byl nápomocen a mohl řešit tu situaci. Nedošlo k tomu, byť Sněmovna přijímala i usnesení, kterým k takovému kroku vládu vyzývala. Proto jsme přes letní měsíce, kdy situace byla o něco klidnější, ten návrh připravili sami. Předložili jsme jej s tím, že jsme si vědomi toho, že je potřeba o něm vést debatu - a k tomu konečně dochází; debatu o tom, jaké konkrétní parametry tam mají být.
Chápu výtku, kterou často opakuje paní ministryně, že je nutné vyčíslit náklady pro stát. Ale ono to je ve své podstatě nemožné v případě, že nevíme, jak dlouho a kolik takovýchto provozů bude omezených. A nevíte to nikdo z vás, takže se nemůžeme v tomto případě vzájemně osočovat, kdo tam tu informaci má nebo nemá přidat. My jsme si vědomi také toho, že to řešíte celou řadou různých programů, COVID - Nájemné, COVID - Gastro apod. Některé z nich, protože už jsou jich dohromady desítky, by díky přijetí této legislativy mohly být zrušeny. Mohla by být nahrazena ta forma pomoci, která probíhá skrze ministerstva, formou pomoci, která by probíhala skrze zákon, který by ministerstva aplikovala a který by byl pro všechny předem jasný. Ty podmínky by byly velmi transparentní, neměnné a všichni by věděli, co mají doložit, co mají dělat, aby podporu od státu, odškodnění - to je důležité, to je lepší výraz, protože oni by o žádnou podporu nežádali, kdyby podnikali - tak jaké odškodnění mají za tu situaci od státu nárok získat.
Pokud chceme, aby naše ekonomika vydržela tento obrovský nápor, tuto obrovskou ránu, kterou některé sektory zažívají, je zkrátka nutné tu pomoc mít. A já tím nechci říci - a nechci tady teď vyvolávat debatu o tom, jestli pomoc státu je dostatečná nebo není v současných pravidlech - že vůbec nepomáháte. To bych si nedovolila říct. Já se jenom domnívám, že pomoc by mohla být lepší v tom smyslu, že by skutečně byla jasná, daná zákonem a měl by na ni zkrátka každý, kdo ty podmínky splní, nárok. Víte sami, že i různé podnikatelské svazy dávají svoji oponenturu k jednotlivým vládním programům právě proto, že tu a tam ty programy zapomínají na jeden či onen sektor nebo část toho sektoru, protože podmínky jsou nastavené poměrně přísně. Tohle by se přesně odstranilo. Tím zákonem by se to odstranilo, bylo by to mnohem jednodušší a ve finále by to bylo jednodušší i pro samotný stát, který by nemusel řešit desítky programů, desítky různých podpor, ale měl by jasně dané mantinely pomoci, které by byly dané právě tím, co tady teď projednáváme.
Pevně věřím, že všichni chcete vnést jasno do vládní pomoci, že chcete, aby taková pravidla tady byla, protože ulehčí život všem - nejenom podnikatelům a jejich zaměstnancům, nejenom vládě, ale i úředníkům na ministerstvech, kteří to pak posuzují. A tohle by měl být náš cíl - přehlednost, transparentnost, zjednodušení a tím pádem i zrychlení té samotné pomoci, kdy by nemuseli jednotliví podnikatelé, živnostníci na ni čekat dlouhé měsíce, ale zkrátka byla by pomoc na jejich účtech mnohem dříve, a tím pádem by byla efektní.
Pevně věřím, že jsme schopni se dohodnout na konkrétních parametrech. Pojďme se bavit o tom, jaká výše odškodnění má být, jestli to má být 100 % fixních nákladů, jak navrhujeme v případě úplného uzavření, nebo 50 % v případě omezení. Pojďme tuto debatu vést. Pojďme zákon posunout do druhého čtení a společným úsilím tak, jako my jej z opozice vyvíjíme třeba směrem k debatě o kurzarbeitu, kterou tady několik měsíců vedeme, tak jej společným úsilím pojďme pozměnit tak, aby vyhovoval i vám, aby vyhovoval i vládním stranám, aby vyhovoval napříč politickým spektrem, abychom se za něj mohli společně postavit a říct: Tohle, milí podnikatelé a živnostníci, tady pro vás máme, předkládáme a tohle teď bude platit.
Já vám děkuji za to, že k tomu takto přistoupíte, protože si myslím, že tady je ve hře mnohem víc než to, kdo si za co připisuje politické body. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Pekarové Adamové. Nyní s přednostním právem ministryně financí a místopředsedkyně vlády Alena Schillerová, připraví se zpravodaj s přednostním právem, poté kolega Výborný také s přednostním právem. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, troufám si tvrdit, že tu mezi námi není nikdo, kdo by pochyboval o nutnosti a povinnosti státu přiměřeně kompenzovat podnikatelům a firmám dopady protiepidemických opatření. Hned po zajištění veřejného zdraví je totiž ekonomika druhým nejdůležitějším tématem, které v souvislosti s pandemií musíme řešit. Zároveň jsou to oblasti vzájemně provázané, protože není možné mít fungující zdravotnictví, pokud jsou ekonomika a veřejné finance v rozvalu. Takže tady si myslím, že se určitě shodneme. ***
