(10.40 hodin)
(pokračuje Kopřiva)
Nicméně to rozhodně neznamená, že bychom nechtěli, aby nás Vojenské zpravodajství bránilo v kyberprostoru, jsme otevřeni dalším diskuzím a určitě časem bude potřeba tuto diskuzi znovu otevřít. A já bych chtěl poděkovat Vojenskému zpravodajství za činnost, kterou vyvíjí, i za komunikaci, kterou s námi vedlo. Takže ještě jednou a naposled: není to skutečně nic proti Vojenskému zpravodajství jako instituci. My máme důvěru v tuto instituci, nicméně legislativně i z pohledu veřejné důvěry, důvěry občanů v tajné služby, si myslím, že legislativně by se ta kontrola měla lépe ošetřit.
Na závěr ještě poslední dodatek k orgánu nezávislé kontroly. Opravdu nevím, čím by náš pozměňovací návrh šel proti smyslu. Myslím si, že cílem nás všech tady - a zaznívá to opakovaně na výboru pro obranu a na dalších fórech, že je potřeba ten orgán obsadit. On je zřízený, ale nefunguje. Takže ještě jednou bych asi chtěl vyjádřit lehké rozhořčení z toho, proč pozměňovací návrh je tak nepřijatelný: tam snižujeme věk ze 40 na 30 let, zvyšujeme odměnu tomu člověku a jenom říkáme, že nemá být členem, příslušníkem bezpečnostních sborů, že stačí jeden rok místo tří let. Podle mě to nejde proti smyslu, naopak. My chceme, aby se ten orgán naplnil, aby začal fungovat. Věříme, že by to zase zvýšilo důvěru i veřejnosti ve Vojenské zpravodajství, pokud by se ten orgán podařilo naplnit. Doufám, že se to jednoho dne podaří, ať už ten náš pozměňovací návrh projde, nebo ne.
My jako klub Pirátů budeme, jak už jsem říkal, dále otevření diskuzi o tom, jak ten orgán naplnit, aby mohl začít fungovat, stejně tak komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství tady ve Sněmovně. Budeme rádi, a já mám důvěru v její členy a v jejího předsedu kolegu Víta Rakušana. Co mám informace, byť nejsem člen té komise, tak tam komunikace zase probíhá úplně v pořádku a je to partner pro Vojenské zpravodajství.
Takže opět bych se chtěl přimluvit za to, abyste ještě, vážené kolegyně, vážení kolegové, zvážili podporu třeba toho pozměňovacího návrhu, který pouze říká, že zprávy té komise mají být rozšířené o nějaké metriky, které by pomohly poslancům se orientovat v tom, jak Vojenské zpravodajství funguje.
To už je ode mě vše. Vím, že můj projev byl delší, nicméně leží to tady tři roky. Pracovali jsme na tom poměrně intenzivně, považuji to za důležitý tisk z pohledu i ústavně-právního, z pohledu soukromí, takže mi to nedalo a musel jsem pokrýt skutečně všechny zdary a nezdary, co se na tom zákoně povedly a nepovedly. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kopřivovi. Nyní pan poslanec Ondřej Profant, připraví se Leo Luzar. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Ondřej Profant: Dobré dopoledne. Já bych chtěl vypíchnout jenom několik věcí, které tu již řekl můj předřečník. Na výboru pro obranu nebyl podpořen náš návrh D5 na zjednodušení podmínek obsazování orgánu nezávislé kontroly. Pokud je všechno tak v pořádku, proč ten orgán ještě není obsazen? Je to jednoduché: máme tu nějaký orgán, nějak ho předpokládá vláda, určitě jsou tu věci, které by měl řešit, a není obsazen. Pak je asi něco špatně se vstupními podmínkami.
Chápu, že někomu naše změny můžou připadat příliš radikální, ale on je to docela klíčový orgán. Ty podmínky jsou samozřejmě vždycky minimální. To, že třeba snižujeme věkovou hranici, neznamená, že tam automaticky bude člověk na té věkové hranici. Bude tam, až pokud bude takový člověk vybrán, pokud třeba nebude žádný jiný uchazeč. To, že zvyšujeme peníze: tak zrovna tohle je nejvyšší zájem národní bezpečnosti - mít demokratickou kontrolu, mít profesionální kontrolu, a zároveň ti lidé budou mít přístup k nejtajnějším informacím, takže to, že za to budou oceněni i jinak než čestně, nám přijde docela přiměřené.
To samé posílení nebo lepší vymezení pravomocí zdejší parlamentní komise. To je naše vizitka, my jsme nejvyšší civilní orgán, který dozoruje státní exekutivu. Logicky, já jsem se o tom se zpravodajci bavil, spolupráce je velmi profesionální a myslím, že bychom jasně měli říct, začít linkovat, co přesně hlídáme, kontrolujeme, aby to nebylo jenom takové hezké povídání, ale aby tam zcela jasně byly předávány zvláště statistické údaje, abychom se opravdu přiblížili třeba k západním státům, které opravdu parlamentní kontrolu mají silnější. Kdykoli jsem zažil v komisích nějakou vyhrocenější situaci, vždycky jsem se dověděl: Tohle nesmíme, tohle vám nedám atd. To pak není kontrola, to je pak hádka a je to zbytečné a nedůstojné. A já samozřejmě chápu, že když je situace vyhrocená, když je to aktivní, tak je to problematické.
Myslím si, že právě proto teď, s čistou hlavou, bychom měli schválit jasné věci jako statistické údaje o sondách. To opravdu nikoho nemůže poškodit, to je opravdu proto, abychom měli dlouhodobý přehled, aby do jisté míry třeba i komise byla zodpovědná za to počínání, co se případně může dít. Protože když nenastavíme ty kontrolní mechanismy dobře, tak to samozřejmě ve skutečnosti je na konci nepříjemné úplně pro všechny. Když vám nikdo včas neřekne: Hele, tohle už asi není dobré, tak pak třeba uděláte spíš chybu. Všichni děláme chyby a vlastně není zájem snad nikoho tady, aby se ty chyby děly. Takže to je pozměňovací návrh D2.
Takže to jsem chtěl vypíchnout, že opravdu ty problémy tu objektivně jsou, že pozměňovací návrhy nejsou nějaká drastická změna. Jsou to parametrické změny, upřesnění drobností. A úplně nechápu takovou sílu nepodpory pro tyto pozměňovací návrhy. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Profantovi. Nyní pan poslanec Leo Luzar, který je zatím poslední přihlášený do rozpravy ve třetím čtení. Ano, vidím další přihlášku kolegy Staňka. Máte slovo, pane poslanče,.
Poslanec Leo Luzar: Dobrý den, dámy a pánové, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, asi jsem byl jediný, na kterého bylo apelováno, aby zkrátil své vystoupení a nezdržoval příliš, přesto si neodpustím krátký exkurz do vzniku tohoto zákona a do debat, které při něm stály.
Rád bych připomenul, proč Vojenské zpravodajství. Ta debata se vedla kolem toho, že tady máme více orgánů státní moci, ať už tajnou službu, Vojenské zpravodajství, NÚKIB a další instituce, které jsme zřídili, aby chránily kybernetickou bezpečnost České republiky. A zrovna Vojenské zpravodajství se rozhodlo jít touto cestou a zákonem si zařídit možnost černých krabiček umístěných na síti a monitorování. Ta debata, jak si vzpomínáte, byla docela živá a my jsme upozorňovali, že hlavním cílem by měla být obrana českého kyberprostoru, k tomu tady máme instituci a zrovna Vojenské obranné zpravodajství k tomu příliš nepatří, neboť v něm spatřujeme spíše reakci možného útoku na případné reakce do budoucna. Ale budiž, byli první a přišli s touto myšlenkou.
Mě zarazily argumenty, které tady zaznívaly, a vzpomeňte si, bylo to v době kybernetického útoku na OKD, bylo to v době kybernetického útoku na benešovskou nemocnici, všechny ty důsledky k tomu byly zdůrazňovány, a zvláště z určitého politického spektra této Sněmovny, které když vidí ruské vejce, tak mu naskakují pupínky. Bylo řečeno, že je jasně prokázáno, že se jedná o útok ruských hackerů spojených s ruskou vládou a že je třeba proti nim tvrdě bojovat a zakročit, a proto je to Vojenské zpravodajství to nej nej, které tady v této věci jasně musí sehrát svou roli. Už ale úplně mimo pozornost těchto mikrofonů - a proto zde vystupuji - vám unikla, drahé kolegyně a kolegové, informace, že se dneska ukázalo, že za tím stojí obyčejní kriminálníci z Ukrajiny, kteří tímto získali obrovské prostředky i v rámci vydírání firem a společností. Mezinárodní bezpečnostní organizaci Evropské unie ve spolupráci s ukrajinskou policií se podařil zátah na ně a rozbili tuto skupinu. Čili minimálně neočekávám, že ti, kteří za vším viděli ruský vliv, se tady přijdou omluvit, ale to je už bohužel kolorit této Sněmovny. ***
