(16.30 hodin)
(pokračuje Výborný)
Z tohoto důvodu navrhujeme doplnit do přechodných ustanovení jasné stanovení, že v případě, že dojde k upuštění od vymáhání, tak v tomto případě, u dětských dlužníků, že nebyla v tomto případě porušena povinnost spojená se správou veřejného majetku, to znamená povinnost péče řádného hospodáře. Je to navrženo do přechodných ustanovení, ale zajistí to právní jistotu pro zástupce samospráv, úředníky, veřejnou správu a tak dále, abychom skutečně zamezili této obavě, která, i když může být neodůvodněná, přesto existuje a způsobuje obavy z těch kroků.
Poprosím tedy potom o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V rozpravě vystoupí paní poslankyně Valachová a připraví se pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Valachová: V obecné rozpravě, kolegové: víte, že zákaz dětských dluhů, jestli se to dá říci, je moje srdeční záležitost, takže jsem ráda, že se opravdu dostane na to, že zákaz dětských dluhů bude platit. Za sociální demokracii jako poslanecký klub stanovisko: jsme moc rádi, že zákaz dětských dluhů, vypadá to tak, dokážeme jako Poslanecká sněmovna schválit, protože tento cíl jsme si dali v takzvané Druhé šanci, kterou jsme zformulovali pro poctivé placení dluhů a žádné dlužní otroctví v dubnu 2019. A jsem ráda, že společně s vámi se nám daří řadu těch věcí, na které se dlouho čekalo, naplňovat.
Druhá poznámka, protože chci být stručná, a hlavně chci, abychom prošli dál přes druhé čtení se zákazem dětských dluhů. Avizuji pozměňovací návrh, který jsme připravili společně s paní poslankyní Válkovou a který nám pomohla připravit paní ministryně spravedlnosti. Jedná se o velmi užitečnou věc, která souvisí s ochranou práv dětí. Je to tedy možnost, aby opatrovnické soudy měly možnost získání opisu z Rejstříku trestů. Jedná se samozřejmě o práva dětí, o jejich ochranu a bezpečí a tak dále. Takže k tomuto pozměňovacímu návrhu se následně v podrobné rozpravě přihlásím. Je připraven a je na tom shoda.
Děkuji samozřejmě kolegyním za vzájemnou spolupráci.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Patrik Nacher vystoupí v obecné rozpravě. Prosím, máte slovo.
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, já si samotný obsah tohoto velmi důležitého tisku nechám na třetí čtení. Tady bych chtěl navázat na svoji předřečnici s tím, že jsme dětské dluhy a zákaz dětských dluhů řešili opakovaně. Já bych to rozdělil, aby to bylo úplně jasné, pracovně na vztah do minulosti a do budoucnosti. Teď tady máme před sebou druhé čtení ve vztahu do budoucnosti, ale ve vztahu do minulosti jsme změnili insolvenční zákon, kde právě dluhy vzniklé před 18. rokem věku dotyčného dlužníka se budou moci oddlužit rychleji. Byli zařazeni do zvlášť zranitelných osob. To znamená, že tím jsme vyřešili už ty dluhy, které už dneska tady existují.
Mluvím tady o tom proto, že jak o tom hovořila kolegyně Valachová, tak ono to má samozřejmě určitý přesah do společnosti. Nejenom že my tady změníme zákon, ale my potom můžeme na úrovni samospráv zastavovat již běžící dětské exekuce. A tam bych řekl, že je přímá spojitost, že kdykoli jsme to tady probírali, tak se podařilo něco někde zastavit. V momentě, kdy jsme tady probírali novelu insolvenčního zákona, kdy jsme tady načetli tisk 456 jako poslaneckou iniciativu - to je to, co teď máte před sebou, co je ten vládní návrh - tak se podařilo v Praze zastavit asi 150 exekucí na dětské dlužníky v rámci Dopravního podniku Praha.
Potvrzuji tu zásadní věc, že zastavování těchto exekucí bylo celkem komplikované, protože zprvu to bylo dáno jako pokyn, a skutečně vedení té městské firmy se bálo, že by je někdo mohl pronásledovat, že nerozhodují v rámci správného hospodáře, takže pak nakonec z toho byl obchodní pokyn.
Tím jsem tedy chtěl říct, že i to, že my to tady projednáváme, tak to magnetizuje, že bychom to potom měli i přenést o tu úroveň níž do komunální politiky, na kraje a podobně, abychom zastavovali už ty běžící.
Tolik tedy stručná poznámka v rámci druhého čtení. Pokud jde o obsah, já si potom k tomu něco řeknu až v třetím čtení. A děkuju za rychlý a hladký průběh tohoto návrhu.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuju. Pan poslanec Feri. Prosím, máte slovo.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, souhlasíme s tím, že dětské dluhy je potřeba nutně řešit. Jsme rádi, že jsme se tady k tomu dneska mohli sejít. Ale zároveň máme za to, že bohužel s ohledem na projednávanou covidovou legislativu Poslanecká sněmovna není s to schvalovat běžné předlohy zákonů, které se týkají úprav kodexů soukromého práva. To znamená, že cítíme-li, že jsou nějaké nutnosti, které je potřeba udělat v rámci občanského zákoníku nebo občanského soudního řádu, tak bohužel běžnou předlohou, běžným legislativním procesem toho nejsme schopni dosáhnout, protože prostě do konce volebního období není čas. Řešíme jiné věci.
A proto jsem se rozhodl podat i pozměňovací návrhy, které mírně přesahují otázku, ke které tedy ta předloha jako taková směřuje. Ústavně-právní výbor mi dal v jedné z těchto věcí za pravdu. Týká se to úpravy držby, což je v rámci soukromého práva a v rámci soudního civilního sporu poměrně okrajová záležitost. Nápad těch věcí je asi do sta ročně. Ale myslím si, že to může být zajímavý a účinný nástroj v rámci litigací.
Proto tedy navrhuji dva pozměňovací návrhy, ke kterým se posléze přihlásím. Jeden se týká úpravy svémocného rušení. V současné době je to upraveno tak, že ruší-li někdo vaši držbu, tak jste povinni vy prokazovat, že ten rušitel ruší svémocně. Laicky řečeno to znamená, že vy máte prokazovat, že ten další člověk, který ruší vaši držbu, nemá žádný právní titul, na základě kterého to rušení probíhá, což vlastně je v rozporu s jakýmikoli zásadami civilního procesu. Je to kritizováno odbornou veřejností, například panem doktorem Spáčilem z Nejvyššího soudu, který je patrně největší odborník v České republice na věcná práva.
Další pozměňovací návrh se týká takzvaných petitorních námitek. Posesorní řízení se týká zásadně jenom otázek držby a jejího svémocného rušení, nikoli otázek práva k držbě.
Poslední věc je trochu z jiného soudku a týká se dědického práva. S kolegou Kohoutkem předkládáme pozměňovací návrh, který má zatraktivnit tento dědický titul a tento nástroj, který byl do dědického práva s rekodifikací zařazen: dědické smlouvy jsou nástroj, který znal už ABGB, to znamená rakouský obecný zákoník, zakotvený v roce 1811. Byl to velký návrat, bylo anoncováno, že se to začne hromadně využívat, protože to je dvoustranné právní jednání - zůstavitel se dohodne, koho povolá jako dědice. Bohužel to nedošlo využití. V současné době se uzavírá do dvou set dědických smluv, což je v nepoměru s nějakými více než deseti tisíci závěťmi každý rok.
To znamená, chceme odstranit to, co pokládáme za určité hrdlo lahve, to znamená možnost pořídit jenom o 3/4 pozůstalosti - zůstává tam takzvaná falcidiánská kvarta, která nemůže být zatížena odkazy nebo dědickou smlouvou. ***
