(11.40 hodin)
(pokračuje Lipavský)
Pokud se nadesignuje souběh reaktorů v dukovanské lokalitě tím způsobem, že například jeden reaktor se odstaví trošku dříve, tak pak se ukáže, že tam je dostatek vody na chlazení. V případě, že se postaví větší reaktor, ale prvních pět let provozu například, to znamená po dobu toho plánovaného souběhu, bude provozován na nižší výkon, tedy bude potřebovat méně vody, a pak se jeden z těch starších reaktorů odstaví a potom může být využit na plnou kapacitu, pak není problém soutěžit větší výkon.
Bývá také argumentováno, že větší výkon nemůže být soutěžen z toho důvodu, že ty komponenty jsou příliš velké a že by do dukovanské lokality nešly dopravit. Já říkám: ať se s tím vypořádá dodavatel, ať navrhne, jakým způsobem budou ty části doručeny. Možná se vyplatí - možná se ušetří několik miliard, když se za daleko menší peníze opraví třeba nějaká silnice, rozšíří se silnice. A ty studie jsou poměrně jednoduše udělatelné, takže je to na nich.
Poslední argument, který slýchávám, proč to nemůže být vyšší výkon, je, že by do sítě byl připojen příliš silný zdroj. Byl bych tedy rád, aby nám byla předložena příslušná studie od ČEPSu, která připojuje ty zdroje, kde by to rozebrali. Protože v situaci, kdy natáhneme tendr, to znamená nebude to těch sedm měsíců nebo nyní rok, jak říkal po schůzce předsedů pan vicepremiér Havlíček, tak to má další efekt, který je naprosto zásadní, a to je zapojení českého průmyslu do celé zakázky. V situaci, kdy historicky jedna ze společností dělá projekty, má zde šest reaktorů, to znamená Rosatom, samozřejmě má i napojení na české firmy a má plnou podporu státu, protože pro Ruskou federaci otázka jádra není ekonomickou záležitostí, pro ně je to otázka politického vlivu, to znamená tam je plná podpora ze všech sfér, prostě ty firmy mají obejité, mají naslibováno.
Slýcháme často o takzvané české cestě, to znamená že my si budeme stavět elektrárnu a dodavatel dodá například jenom ten reaktor a příslušné části. To je iluze, mnohokrát to již i v médiích z různých stran zaznělo, že takto asi už to dnes nepostavíme. Nejen že se změnila struktura českého průmyslu, ona se změnila i bezpečnostní kritéria a požadavky kladené na realizaci těchto staveb. Je to vše poměrně komplikovanější. K tomu se odkazuje náš požadavek, aby stavba byla realizována takzvaně na klíč. Ať nám to ten dodavatel dodá celé, ať to garantuje za fixní cenu a na klíč.
Co my tedy považujeme za naprosto zásadní, je, aby se z toho nestaly další soláry. Aby to nebyl ten solární průšvih z roku 2010 v obměněné podobě pro jednu firmu bez cenového stropu, a nakonec to zaplatí odběratelé elektrické energie, pokud se ta cena přešvihne, platbou za jistič. Takže pro nás je naprosto klíčová podmínka zastropování ceny, kterou stát vůči ČEZu, protože neexistuje jiná společnost v České republice než ČEZ, která by byla ochotna a schopna takovýto projekt připravit na základě toho, jak je nyní zákon designovaný, jak je připravený. Bez toho, aniž by tato podmínka prošla, rozhodně nedokážeme zákon jako celek podpořit. Všechny naše požadavky a podmínky směřují k tomu, aby ten projekt byl realizovatelný, aby byl dlouhodobě udržitelný a aby se vyplatil. Přistupujeme k tomu ne způsobem: chceme udělat všechno pro to, aby se ta stavba nezrealizovala. Nicméně zákon nyní není v takové podobě, aby ta stavba, aby ten projekt byl realizovatelný a nestaly se tou příslovečnou černou dírou na peníze.
Dalším naprosto zásadním a klíčovým parametrem toho, jestli je celý projekt ekonomicky výhodný, nebo ne, je cena peněz. Pan vicepremiér opakovaně argumentoval tím, že musíme přizvat co největší paletu možných dodavatelů. Bavíme se tři versus pět. Slyšeli jsme výzvu od konfederace odborových svazů, slyšeli jsme výzvu od Hospodářské komory, od Českého svazu průmyslu a dopravy: Pozvěte všechny. Pozvěte všechny. To bylo dopoledne dvacátého sedmého. O tři hodiny později jsme se dozvěděli, že Čína vypadává, to byl zajímavý moment celé kauzy. Nicméně to je falešné dilema a já mám zapotřebí toto falešné dilema vyvrátit.
Za prvé: cenu na klíč neovlivní to, jestli se bavíte se třemi nebo pěti možnými dodavateli, protože v takovémto počtu je to víceméně soutěžní dialog. Oni opravdu nesoutěží spolu na cenu, jako když jste někde na burze nebo na tržišti. Jde o to, jak kvalitní podmínky stát těmto dodavatelům připraví. (Poslanec Lipavský přichází o hlas, omlouvá se. Poslankyně Černochová mu nese lahev s vodou.) Děkuji paní předsedkyni Černochové za vodu. Jde o to, jaké podmínky stát dodavatelům připraví. Hovořil jsem zde o časové lhůtě, o výkonu reaktoru, to potom má velký vliv na to, jaká je cena na klíč. To znamená: postavíme vám elektrárnu za 140 miliard, 150 miliard. A zde hrajeme řekněme o jednotky až desítky miliard v rozdílu ceny.
Ale to, jestli se celá záležitost vyplatí - a přiznal to i člen vedení ČEZu pan Cyrani, nebo mluvil o tom poměrně jednoznačně v rozhovoru pro iROZHLAS - zásadní bude cena peněz, za kolik si investor, stát nebo ČEZ na tu stavbu půjčí. A to je naprosto šokující, protože zde vláda stále nemá jasno. A to je to, co zaznělo 27. ledna od pana premiéra, že to má být stoprocentně státní financování za 2 %. A já si kladu otázku, a opět tam chybí odpověď od pana ministra, jak to tedy bude financované. A jestliže nevíme, jak to bude financované, jak můžeme schvalovat zákon, který je přímou součástí toho finančního modelu? My říkáme, a říkáme to už několik let, ať to dělá celé stát. (Poslanec Lipavský opět přichází o hlas.)
Já se omlouvám, já si nyní vezmu pauzu a druhou část svého příspěvku dokončím, až se mi trošku vrátí hlas, a budu mluvit o té bezpečnosti. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. To byl pan poslanec Lipavský. Ohlásil, že se hlásí znovu do rozpravy. Nyní je přihlášen Leo Luzar a po něm z místa pan kolega Černohorský. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, je mi líto, že kolegu Lipavského postihla hlasová indispozice, rád bych si poslechl jeho projev v ucelené formě, protože kolega Lipavský, vaším prostřednictvím, opět nezklamal. Projekt, který nám tady neustále opakovaně přednáší, má dvě východiska. První východisko je: Nechci jadernou energetiku v České republice. To je zcela legitimní a osobně znám mnoho lidí, kteří mají podobný názor. Neskrývají ho, bojují za něj a nehledají zástupné problémy. Kdyby kolega Lipavský, vaším prostřednictvím, přiznal u tohoto mikrofonu, že jeho cílem je boj proti jaderné energetice, perfektně bych mu rozuměl a chápal bych ho a mohli bychom si o tom dlouze povídat.
Druhý moment, který v této věci je a který z toho projevu je zřejmý, je, kdyby tedy ta jaderná energetika byla, tak bych chtěl, aby to byla západní energetika, použiji-li krátce ten výraz, který je všeobecně vnímán, rozdíl mezi Východem a Západem. ***
