(9.30 hodin)
(pokračuje Ratiborský)
Pozměňovací návrh také zohledňuje významné postavení národního CERT. Tento bezpečnostní tým je vykonávaný dle veřejnoprávní smlouvy uzavřené s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost a jeho primárním úkolem je řešení a koordinace řešení bezpečnostních incidentů. To umožní Vojenskému zpravodajství předávat své poznatky a vydávat varování soukromým subjektům o možných hrozbách a chystaných kybernetických útocích na jejich sítě tak, aby jim bylo předejito a byly ochráněny jak firmy, tak nemocnice, banky, úřady, ale v konečném důsledku všichni obyvatelé České republiky.
Pozměňovací návrh také reflektuje požadavky na koncepční změnu výběru osoby inspektora kybernetické obrany, když se nově má jednat o osobu jmenovanou z odborníků mimo struktury Vojenského zpravodajství, než jak navrhuje vládní návrh zákona. Dává se tím prostor k výběru erudované osoby, která má renomé v rámci odborné veřejnosti a bude moci lépe naplnit záměr v provádění kontroly ze strany nezávislé důvěryhodné osoby. V návaznosti na to se stanovuje, že činnost inspektora kybernetické obrany může být vykonávána jak v rámci vojenského služebního, tak i zaměstnaneckého poměru, kdy však bude příslušníkem Vojenského zpravodajství. Tato skutečnost je zásadní pro záměr vykonávání vnitřní kontroly a doplnění tak externích nezávislých kontrolních mechanismů.
Pozměňovací návrh v neposlední řadě zohledňuje i dílčí připomínky, kterým je vyjasnění procesních podmínek umisťování nástrojů detekce, především pro příklady prodlužování lhůty, kde bylo dodáno, že před každým takovým rozhodnutím musí dojít k opětovnému posouzení důvodnosti naplnění podmínek takového kroku. Všechny tyto výše uvedené změny vznikly v rámci diskuzí a připomínek odborné veřejnosti k návrhu zákona.
Nad rámec toho pak pozměňovací návrh přináší také změnu v úpravě orgánů nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky. Současná právní úprava totiž obsahuje požadavek, že vláda musí vždy Poslanecké sněmovně navrhnout nejméně dvojnásobný počet osob, než je počet obsazovaných míst v orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb. Při první volbě by se tedy mělo jednat o nejméně deset kandidátů. Orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb však do dnešního dne nezahájil svou činnost. Základním důvodem této skutečnosti je pravděpodobně nízký počet osob, jež by splňovaly zákonem vymezená kritéria. Navrhuje se proto, aby zákon neobsahoval povinnost vlády navrhovat minimálně dvojnásobný počet kandidátů do orgánů nezávislé kontroly zpravodajských služeb, než je počet obsazovaných míst. Zásadní skutečností je, že Poslanecká sněmovna není návrhy vlády vázána. Může je odmítnout a nikoho z kandidátů členem orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb nezvolit. Za takové konstelace je požadavek na nutnost dvojnásobného počtu kandidátů především při první volbě nejenže nadbytečný, ale přímo kontraproduktivní.
Co se týká požadavků na členství v orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb, tak stávající úprava obsahuje dávno nepřiměřený kvalifikační předpoklad v podobě nutnosti dosažení právního vzdělání. Úkolem orgánu nezávislé kontroly je sice kontrola zákonnosti činnosti zpravodajských služeb včetně kontroly dodržování základních práv a svobod, ale i s ohledem na obsah vládní novely, který rozšiřuje kompetence na podílení se na zajišťování obrany v kybernetickém prostoru, je zřejmě, že pro řádný výkon kontroly mohou být zásadním přínosem mnohem více znalosti z jiných oborů. Nejen, že dané kritérium může být ve svém důsledku další překážkou pro výběr vhodných kandidátů, ale bylo by i vhodnější, aby v rámci tohoto orgánu působily osoby se znalostmi nejen z právní oblasti, ale i z oblasti bezpečnostní, kybernetické, zpravodajské či ochrany osobních údajů. V neposlední řadě pak pozměňovací návrh přichází s doplněním opomíjené oblasti, která je pro zdárné naplnění obrany kyberprostoru stěžejní. A tím je postavení jednotlivých příslušníků, kteří mají činnost kybernetické obrany v rámci Vojenského zpravodajství vykonávat.
Pozměňovací návrh doplňuje zavedení povinnosti absolvovat vyšetření na polygrafu jakožto nástroje vnitřní kontroly. A dále přichází s ustanoveními, která reflektují specifické postavení Vojenského zpravodajství jakožto zpravodajské služby, která se stává v případě nových kompetencí oproti běžné službě vojáka z povolání ještě výraznější. Návrh tedy doplňuje vládní novelu o jeden konkrétní bod rozšiřující mechanismy kontroly a o soubor výjimek reflektujících specifické postavení osob, které mohou vykonávat nové kompetence v natolik specifických činnostech spojených s obranou státu v kybernetickém prostoru. Zejména ve výjimečných případech, kdy to vyžaduje důležitý zájem služby, povolat občana do služebního poměru, nebo zařadit příslušníka Vojenského zpravodajství na příslušné místo, i když nesplňují kvalifikační předpoklady nebo podmínky zdravotní způsobilosti stanovené pro dané služební místo ve Vojenském zpravodajství.
Dále tento návrh zákona projednával ústavně-právní výbor, a to celkem dvakrát: dne 4. 11. 2020, kdy projednávání přerušil, příslušné usnesení naleznete pod číslem tisku 800/1, a poté dne 18. 11. 2020 doporučil přijetí zákona Sněmovně usnesením pod číslem tisku 800/4. Návrhem zákona se zabývala i Stálá komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství, která návrh projednala dne 5. 11. 2020 a doporučila Sněmovně přijetí tohoto návrhu usnesením pod číslem tisku 800/3.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane zpravodaji. Přečtu ještě jednou dodatečnou omluvu. Omlouvá se pan ministr Jan Blatný z dnešního celého jednacího dne z pracovních důvodů.
Teď poprosím, aby se postupně ujal slova někdo ze stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství - jestli je zde pan poslanec Lipavský? Není. Paní poslankyně Černochová, prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Černochová: Ano, pane předsedo, já jsem místopředsedkyně této ctěné komise, takže si dovolím zastoupit pana kolegu poslance Lipavského a sdělit Sněmovně, že stálá komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství, tisk 800, novelu zákona o Vojenském zpravodajství projednala dne 5. listopadu 2020 a doporučila Sněmovně tuto novelu schválit ve znění pozměňovacích návrhů, které jsou totožné s pozměňovacími návrhy přijatými výborem pro obranu, které zde zdůvodnil pan zpravodaj, poslanec Ratiborský.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Dále bych poprosil, aby se slova ujal ještě někdo za ústavně-právní výbor. Pana předsedu nevidím, ale paní poslankyně Válková, prosím.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Takže já v tom případě nevyužiji své přihlášky, protože ústavně-právní výbor se opakovaně zabýval - projednával tento tisk. Nakonec k němu zaujal souhlasné stanovisko. My jsme nejvíce diskutovali dvě věci.
První se týká toho, co zde již bylo řečeno, že když má nějaká instituce - a oprávněně, protože jsme slyšeli od paní ministryně, v jakém světě žijeme a jak ta kybernetická bezpečnost je důležitá - tak rozsáhlá oprávnění a může v podstatě sledovat i v pohybu aktivity osob, které by mohly být nepřátelské naší zemi, tak musí zde být - jinak je to polovičatý zákon, jak jsme opakovaně i optikou ústavně-právní o tom jednali na ústavně-právním výboru - tak je to instituce, která musí být dobře kontrolovaná. A parlamentní kontrola, víme, že má své limity. Logicky. A je to tak i správně. Obzvlášť v této oblasti.
Nicméně tam se předvídá zřízení kontrolního orgánu. Vládu z toho v tomto ohledu těžko vinit, protože původní kritéria byla nastavena tak přísně, že je v podstatě není možné splnit. Takže pokud vím, tak tam bylo navrženo asi pět nebo sedm lidí. Je třeba, jak už tady bylo řečeno, mnohem více, aby bylo z čeho vybírat. Čili se zdá, že je to nesplnitelný úkol. A já věřím, že si to uvědomuje i vedení Vojenského zpravodajství, že v tomto ohledu je to věc, a tu jsme projednávali na ÚPV spolu s dalšími, řekněme technicko-bezpečnostními aspekty, kdo kam a za jakých podmínek může nainstalovat krabičku, která samozřejmě bude zachycovat příslušné informace, zda by to měl být operátor, nebo zda samotní pracovníci. A tady musím říci, že došlo ke kompromisu, se kterým můžeme takzvaně žít, takže ústavně-právní výbor nakonec řekl ano.
Nicméně převládá tam stálé znepokojení z toho, že nemáme kontrolní instituci, a proto samozřejmě budeme podporovat pozměňovací návrhy, které v tomto ohledu změkčují pravidla tak, abychom ji vůbec mohli zřídit, aby vláda mohla jmenovat do té kontrolní instituce lidi, kteří jsou kompetentní. Aby to nedopadlo tak, že tady budeme mít několik let velmi mocnou instituci, která ale nebude nikým kontrolovaná v odborné oblasti, řekněme odborně technologické. V té parlamentní jistě, jak už tady moje předřečnice paní poslankyně Černochová vaším prostřednictvím, pane předsedo, zmínila, to jistě funguje.
Takže za ústavně-právní výbor ano. ***
