Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Neautorizováno !

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

365.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 289/2005 Sb.,
o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů,
a některé další zákony
/sněmovní tisk 800/ - třetí čtení

Ještě než udělím slovo s přednostním právem předsedovi vlády České republiky Andreji Babišovi, požádám sněmovnu o klid! Máme před sebou zákon ve třetím čtení, budeme rozhodovat o vážných věcech. Prosím tedy, aby tady byla dostatečně důstojná atmosféra pro projednávání. Ještě chviličku, pane premiére. Děkuji. Máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Dobrý den, kolegyně, kolegové. Chtěl bych pověřit tímto ministra životního prostředí pana Richarda Brabce předložením sněmovního tisku 800, aby v souladu s ustanovením § 93 odst. 1 ve spojitosti s § 57 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Děkuji za pochopení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi vlády za toto sdělení. Je to věcí vlády, kdo je pověřen obhajovat vládní návrh zákona. Respektujeme to. Děkuji panu ministru životního prostředí Richardu Brabcovi, že zaujal místo u stolku zpravodajů, a děkuji také panu poslanci Ratiborskému, který zastoupil zpravodaje výboru pro obranu pana poslance Bělicu. Nyní tedy zahájíme projednávání.

Já ještě počkám. Pokud diskutujete jiná témata, než je Vojenské zpravodajství, prosím v předsálí! Vím, že senátní vratka řadu lidí vedla k zamyšlení, jak dál, ale přesto jsem přesvědčen, že už je potřeba se věnovat novému bodu. Děkuji.

Projednáváme tedy vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle sněmovního tisku 800. Požádám pana ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby z pověření vlády, které jsme právě slyšeli, tento tisk ve třetím čtení uvedl. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, dovolte mi stručně ve třetím čtení ještě uvést tento tisk, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o Vojenském zpravodajství, byl projednáván na příslušných výborech Poslanecké sněmovny a výsledné řešení v podobě pozměňovacích návrhů je vyústěním společné práce všech zúčastněných, tedy jak Ministerstva obrany, Vojenského zpravodajství, tak i jednotlivých představitelů napříč politickým spektrem, ale i odborné veřejnosti a soukromého sektoru. Významným posunem je zohlednění postavení soukromého sektoru jako partnera při řešení krizových situací. Vojenské zpravodajství bude spolupracovat přímo se subjekty, které se již aktivně na ochraně českého kybernetického prostoru podílejí. Samotné odhalování útoků bude prováděno výlučně cíleně na základě předem definovaných ukazatelů a koordinované spolupráce s ostatními bezpečnostními složkami a soukromým sektorem.

Případný zásah vůči kybernetickým útokům bude Vojenskému zpravodajství umožněn jen jako krajní řešení národní sebeobrany, když budou ohroženy životy lidí, například z důvodu vyřazení IT systému nemocnice nebo elektrárny, a to navíc jen když to nepůjde řešit jinak a bude nutné konat co nejrychleji. Vždy se ale bude jednat o koordinovaný postup s ostatními prvky systému národní bezpečnosti.

Nové činnosti Vojenského zpravodajství budou podléhat kontrolním mechanismům zaručujícím dodržování zákonných mantinelů, například povinnost vedení auditních záznamů o provozu nástrojů detekce, jež budou plně přístupné kontrolním orgánům. Kromě vnitřní kontroly bude na tuto činnost dopadat systém takzvané trojstupňové kontroly, konkrétně ze strany za prvé vlády, vláda jako celek může žádat informace, za druhé Parlamentu, stálá komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství, a konečně za třetí, orgánu nezávislé kontroly. Zatím není ustaven, ale bude se jednat o druhý stupeň parlamentní kontroly. Nad rámec výše uvedeného bude pro účely kontroly nakládání s daty výraznou novinkou i funkce inspektora kybernetické obrany. Jmenován bude vládou na návrh ministra obrany, a to vždy po projednání ve výboru pro obranu Poslanecké sněmovny. Tato osoba bude při výkonu své funkce nezávislá a při svém rozhodování vázána pouze právním řádem. Jeho primárním úkolem bude dozorovat nad ochranou dat a informací zpracovávaných Vojenským zpravodajstvím a souvisejících postupů při výkonu kybernetické obrany, a to včetně dodržování základních práv a svobod.

Hlavním cílem návrhu je, abychom byli připraveni na moderní hrozby a tím předcházeli možným negativním následkům, respektive abychom byli schopni adekvátně reagovat na ohrožení, která jsou v dnešní době bohužel více než reálná. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi za úvodní slovo z pověření vlády a nyní požádám zpravodaje garančního výboru, pana poslance Ratiborského, aby pozměňovací návrhy, které jsou v tisku 805, případně odůvodnil, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu o projednání ve výboru. Máte slovo, pane zpravodaji.

 

Poslanec Michal Ratiborský: Děkuji za slovo, pane předsedající. Garanční výbor, výbor pro obranu, přijal na své 41. schůzi 3. února toto usnesení: "Výbor pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jako garanční výbor po projednání Vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk číslo 800, po druhém čtení v Poslanecké sněmovně doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR hlasovat ve třetím čtení o návrzích podaných k návrhu zákona podle sněmovního tisku 800/5 v následujícím pořadí:

Za prvé hlasovat o návrzích podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, budou-li ve třetím čtení předneseny.

Za druhé pozměňovací návrh D1 poslance Kopřivy.

Za třetí pozměňovací návrh D2 poslance Kopřivy. V případě přijetí D2 se stávají nehlasovatelnými návrhy A24 a C2, body 5, 6 a 7.

Za čtvrté pozměňovací návrh D3 poslance Kopřivy.

Za páté pozměňovací návrh D4 poslance Kopřivy. V případě přijetí D4 se stává nehlasovatelným C2, bod 4.

Za šesté pozměňovací návrh D5 poslance Kopřivy.

Za sedmé pozměňovací návrh C2, body 1, 2 a 3, usnesení ústavně-právního výboru. V případě přijetí C2 bodu 3 se stane nehlasovatelným A21.

Za osmé pozměňovací návrh C2 bod 4, usnesení ústavně-právního výboru, nehlasovatelné, pokud by byl přijat D4.

Za deváté pozměňovací návrh C2, body 5, 6 a 7, usnesení ústavně-právního výboru, nehlasovatelné, pokud by byl přijat D2.

Za desáté pozměňovací návrhy A1 až A38, usnesení výboru pro obranu. A21 je nehlasovatelné, pokud by byl přijat C2 bod 3. A24 je nehlasovatelné, pokud by byl přijat D2. B2 a C1 jsou nehlasovatelné, protože jsou totožné s usnesením Stálé komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství a ústavně-právního výboru.

Za jedenácté o návrhu zákona jako celku ve znění přijatých pozměňovacích návrhů."

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji. Očekával jsem spíš jiné vyjádření, ale dobře, budeme to opakovat. Já jenom konstatuji, že usnesení garančního výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 800/6. Vítám mezi námi ministra obrany Lubomíra Metnara a ptám se, jestli před otevřením rozpravy chce ještě nějak doplnit slova pana ministra Richarda Brabce. Nechce. Tak já otevírám rozpravu a požádám o slovo prvního přihlášeného, Pavla Žáčka. Připraví se Radovan Vích. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, v první řadě bych rád poděkoval zástupcům vojenské zpravodajské služby, kteří komunikovali s námi jako se zástupci parlamentních stran, trpělivě vysvětlovali, případně s legislativci měnili některá sporná ustanovení a body obsažené v návrhu novely zákona o Vojenském zpravodajství. Ačkoliv se s některými názory nemusím úplně ztotožňovat, jejich profesionální přístup oceňuji a podporuji. Snahu napravit stávající neuspokojivý stav, to jest absenci adekvátní obrany proti kybernetickým útokům ze strany státních i nestátních aktérů, považuji za velmi důležitou a klíčovou hlavně do budoucna, protože bezpochyby budeme čelit stále většímu množství útoků v kybernetickém prostoru včetně útoků proti prvkům naší kritické infrastruktury.

Zpět k samotnému návrhu novely zákona. Řada věcí byla oproti původní předloze po vzájemné dohodě zakomponována do kompromisní podoby komplexního pozměňovacího návrhu. Panuje zde všeobecná shoda nejen napříč politickým spektrem, ale i v rámci odborné veřejnosti, že Česká republika tento zákon potřebuje k posílení a doplnění bezpečnostního systému České republiky. Pod záštitou Svazu průmyslu a dopravy České republiky společně s představiteli sdružení a spolků ICT Unie, CZ.NIC, NIX.CZ, Výboru nezávislého ICT průmyslu, seznam.cz, AFCEA a samotných představitelů Vojenského zpravodajství i Ministerstva obrany vznikla platforma, v rámci níž se dojednala úprava původního kontroverzního znění.

Nakonec se podařilo návrh zákona doladit natolik, že výsledný materiál představuje moderní a funkční právní předpis umožňující důslednou obranu České republiky v kybernetickém prostoru. V rámci pozměňovacího návrhu došlo mimo jiné i k zakomponování méně invazivních variant provádění detekce, než je navrhované umísťování vlastních nástrojů detekce ze strany Vojenského zpravodajství. Dohodou o spolupráci nelze sjednat předávání metadat ve větším rozsahu, než ke kterému by Vojenské zpravodajství mělo přístup v případě umístění vlastních nástrojů.

K úpravě možnosti Vojenského zpravodajství vyžadovat součinnost: v konkrétních případech a po nezbytně nutnou dobu, pokud by bylo nutné reagovat neprodleně a hrozilo by jinak nebezpečí z prodlení, a to s využitím nástrojů a opatření, které subjekt již provádí.

K úpravě podmínek provozování vlastních nástrojů detekce Vojenského zpravodajství: k jejich nasazování dojde až v krajním případě, kdy není možné zajišťovat detekci na základě dohody o spolupráci, případně by uzavření takové dohody v konkrétním případě nebylo možné dosáhnout. Bude nutné, aby tuto skutečnost vyžadoval i důležitý zájem obrany státu, to znamená, že dané umístění nástrojů detekce musí být pro zajištění státu zásadní. Splnění těchto podmínek bude součástí odůvodnění správního rozhodnutí o jejich umístění, a tedy bude i předmětem případného rozkladu. Soudní přezkum ve správním soudnictví má pak být dostatečným nástrojem pro kontrolu proti zneužívání tohoto institutu.

Nástroje detekce nemohou být použity k aktivnímu zásahu, v případě nasazení nástrojů detekce ze strany Vojenského zpravodajství se totiž musí jednat striktně jen o pasivní zařízení, která mohou pouze zaznamenávat zákonem stanovený rozsah metadat. Zohledňuje se postavení národního CERTu a jeho schopností, to znamená Vojenskému zpravodajství se umožní komunikovat přímo s tímto subjektem, který se také výrazně podílí na ochraně českého kybernetického prostoru.

Úprava výběru osoby inspektora kybernetické obrany: má se jednat o osobu jmenovanou z řad odborníků mimo struktury Vojenského zpravodajství. Činnost inspektora může být vykonávaná jak v rámci vojenského služebního, tak i zaměstnaneckého poměru, kdy však vždy bude zařazen ve spojeneckém zpravodajství. Tato skutečnost je zásadní pro záměr vykonávání vnitřní kontroly a doplnění tak externích nezávislých kontrolních mechanismů. K inspektorovi pro kybernetickou obranu bude možné podávat podněty, přičemž závěry jejich posouzení budou v případě nespokojenosti těchto osob dokumenty, na jejichž základě se ochrany svých práv budou moci dovolat soudní cestou.

V neposlední řadě se snažíme o naplnění záměru zřídit nezávislou a expertní kontrolu zpravodajských služeb tvořenou z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných osob, abychom mohli garantovat hlubší kontrolu činnosti zpravodajských služeb a zároveň ochránit základní lidská práva a svobody. I zde suplujeme nedostatečnou práci vlády a nabídli jsme jí v tomto konkrétním případě pomocnou ruku.

Přes všechny tyto pozitivní změny, které jsem uvedl, musím konstatovat, že i nadále bude nezbytné neustále analyzovat naplňování tohoto zákona, věcně řešit případné otazníky, zejména ve vztahu ke zmíněné ochraně základních lidských práv a svobod a s tím související kontroly činnosti Vojenského zpravodajství v tomto novém segmentu kybernetické obrany. Dříve či později také budeme muset vyhodnotit, zda bylo nutné takto výrazně posilovat pravomoci jedné konkrétní zpravodajské služby, anebo zda šlo zvolit jiný model ukotvení kybernetické obrany tak, jako je tomu například u některých našich klíčových spojenců.

Závěrem bych se ještě chtěl stručně vyjádřit k návrhům od kolegy z Pirátské strany. Návrhy předložené poslancem Kopřivou vykračují v jistém smyslu, dokonce popírají důležitá kritéria pro vznik orgánu nezávislé kontroly a zasahují do samotných principů daného orgánu, na něž byl v rámci podrobné diskuze při přípravě zákona v minulosti kladen důraz. Je poněkud zarážející nepochopení role Vojenského zpravodajství v rámci kybernetické obrany, kdy navrhovaná podoba zákona rozhodně neumožňuje provedení aktivního zásahu Vojenského zpravodajství na žádost Policie České republiky, jak by implikoval jeden z pozměňovacích návrhů. Samozřejmě netuším, jak jsou motivovány tyto pozměňovací návrhy, zda jde o neznalost, či záměr, jak znefunkčnit část tohoto mechanismu, který vytváříme, ale v této podobě jsou pro nás nepřijatelné, a proto je nemůžeme podpořit.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pavlu Žáčkovi. Ještě než dám slovo panu poslanci Radovanu Víchovi, konstatuji omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny od předsedy vlády Andreje Babiše z dalšího jednání z pracovních důvodů.

Nyní pan kolega Radovan Vích. Připraví se pan poslanec Kopřiva. Máte slovo.

 

Poslanec Radovan Vích: Dobré dopoledne, děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, dovolte mi přečíst krátké stanovisko poslaneckého klubu hnutí Svoboda a přímá demokracie k novele vládního návrhu zákona o Vojenském zpravodajství.

Vládní návrh zákona o Vojenském zpravodajství tomuto úřadu svěřuje kybernetickou obranu České republiky. Chtěl bych zdůraznit, že tento návrh sem přechází už z minulého volebního období a v mezidobí byl zřízen Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost, nicméně vláda se rozhodla, že tuto gesci bude mít v podřízenosti Vojenské zpravodajství. Novela předpokládá, že Vojenské zpravodajství bude umísťovat na veřejných komunikacích, na veřejných komunikačních sítích takzvané nástroje detekce. Může se stát, že kvůli těmto hrátkám na síti v uvozovkách nastanou mimo jiné výpadky internetového připojení pro domácnosti a firmy.

Vzhledem k rizikovosti této nové pravomoci Vojenského zpravodajství je důležitá její důkladná kontrola. Předkladatel navrhl vytvořit kontrolní orgán - inspektora pro kybernetickou obranu. Ten ale má být podřízený přímo ministrovi obrany a jenom připomínám, že ministrovi obrany je podřízeno i samo Vojenské zpravodajství. On by rozhodoval o použití kybernetické obrany nebo útoku prováděném Vojenským zpravodajstvím. To není podle mého názoru vhodná ani dostatečná kontrola. Je třeba, aby také parlamentní kontrola neobsahovala nějaká zbytečná omezení.

Pozměňovací návrhy k tomuto tisku i v případě jejich přijetí tento návrh zákona vylepšují jen mírně. Legislativní změna, pokud zákon projde, je zásadní a jedná se z našeho pohledu o zásah státu do soukromí občanů. Z těchto důvodů hnutí Svoboda a přímá demokracie novelu tohoto zákona nepodpoří. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Radovanu Víchovi. Nyní pan poslanec František Kopřiva, připraví se Ondřej Profant. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, protože, jak už tady zaznělo, tento zákon zde leží skutečně dlouho a prošel velkým, překotným vývojem, budu poněkud zevrubnější. Vezmu to podrobně, co se tam povedlo, co se tam nepovedlo z pohledu Pirátské strany, a děkuji panu ministrovi, že nakonec dorazil. To byla jedna z věcí, co mně přišla škoda, že takhle zásadní zákon by tady neprezentoval ministr obrany, ale ministr životního prostředí, tak jsem rád, že nakonec se to napravilo.

Jak už tady říkali mí předřečníci, leží to tady v podstatě od minulého volebního období, nějaká první verze v tomto období přišla před zhruba třemi lety, takže my na tom pracujeme už poslední tři roky i ve spolupráci s Vojenským zpravodajstvím. My jako Pirátská strana jsme si k tomu založili i pracovní skupinu se zástupci soukromého sektoru operátorů i různých profesních sdružení a nevládních organizací, které řeší internet a kyberbezpečnost, kyberobranu.

Jenom chci deklarovat, že tedy to, co teď shrnu: nejdřív řeknu, co se povedlo opravit v zákoně, potom, co se z našeho pohledu nepovedlo, a pak se ještě vyjádřím k pozměňovacím návrhům jak ústavně-právního výboru, tak k těm pěti našim. Takže ne vždycky srovnávám komplexní pozměňovací návrh s tím sněmovním tiskem, ale i s těmi předchozími verzemi, co se tam třeba povedlo vyjednat vlastně už do komplexního nebo už i do sněmovního tisku.

Jako zásadní úspěch vnímáme, že se podařilo jasně vymezit, co detekční zařízení nebo dříve sondy mají vlastně sledovat v internetových kabelech, když to řeknu lidově, v internetové komunikaci, protože tam původně byl pojem neadresná data, což by mohlo i naznačovat, že se třeba může jednat o sledování přímo obsahu komunikace uživatelů na internetu. Nakonec se to podařilo přeformulovat na metadata. Je tam hezká definice metadat, která zaručuje, že detekční zařízení budou sledovat pouze provoz a metadata, nikoli obsah, což pomůže Vojenskému zpravodajství naplnit jejich úkol, ale zároveň to je dobrá pojistka, že se nebude sledovat přímo obsah komunikace uživatelů.

Další věc je, že se povedl změnit model, kdy Vojenské zpravodajství samo říkalo, že chce jednat s operátory, s provozovateli sítí jako s rovnými partnery, takže vlastně došlo trochu k převrácení toho modelu, že se tam nebude a priori v první řadě umísťovat nástroj detekce, ale že bude moct Vojenské zpravodajství uzavřít smlouvu s provozovateli sítě a budou moci spolupracovat víc jako partneři. Nebude to vlastně násilím montováno do komunikačních sítí, což je mnohem lepší model, když Vojenské zpravodajství bude partnerem pro provozovatele sítě.

Komplexní pozměňovací návrh také obsahuje výjimku z mlčenlivosti pro provozovatele sítě. Ti se nově budou moct obrátit na členy kontrolních orgánů, pokud by měli podezření, že Vojenské zpravodajství překročilo své pravomoce. To je další důležitá pojistka.

Původní návrh obsahoval také velmi nekonkrétní podmínky pro správní řízení s provozovateli, ve kterých by se rozhodovalo o umístění nástroje detekce v infrastruktuře provozovatelů sítě. Mezi náležitosti, které by muselo rozhodnutí o umístění nástroje detekce obsahovat, je doba, na kterou lze povinnost provozovatelům sítě uložit, a omezení, že rozhodnutí může ukládat umístění nástroje detekce na 12 měsíců s možností prodloužení na dalších 6 měsíců. Rozhodnutí musí nově také obsahovat další náležitosti podle správního řádu, což zvyšuje možnost přezkumu takového rozhodnutí.

Dále se povedlo do komplexního pozměňovacího návrhu vtělit rozšíření krytí škody na jakékoli škody vzniklé při výkonu kybernetické obrany, a to včetně nemajetkové újmy, což zlepšuje vymahatelnost možných škod při kybernetické obraně. Zase je to lepší pro provozovatele sítí.

Původní návrh obsahoval poměrně vysoké sankce, které byly stanoveny pro provozovatele na 50 milionů korun. V průběhu vyjednávání se podařilo dojednat snížení sankcí, aby skutečně odpovídaly možné závažnosti porušení zákona, takže nově tam je za některé skutkové podstaty navrženo 15 a 5 milionů korun.

Komplexní pozměňovací návrh lépe upravuje kompenzace, aby provozovatelům sítě vznikl nárok na všechny efektivně vynaložené náklady vzniklé při detekci v kybernetickém prostoru, nikoli jen náhradu provozních nákladů zachycených v účetnictví.

To jsou věci, které se podařilo do komplexního pozměňovacího návrhu vtělit a jsou to rozhodně kroky správným směrem.

Bohužel z pohledu Pirátské strany - a to je důvod, proč zákon jako celek nemůžeme nakonec i přes komplexní pozměňovací návrh podpořit - je jednak ta věc, že aktivní zásah, na kterém zákon stojí, je to gros toho návrhu, a my chceme, aby Vojenské zpravodajství mělo větší pravomoci v kybernetickém prostoru, a uznáváme, že je nutné, abychom se stejně jako v konvenčních doménách mohli bránit i v kyberprostoru. V komplexním návrhu došlo k lepšímu vymezení mantinelů. Jsou tam teď podmínky, že musejí být ohroženy důležité zájmy státu ve značném rozsahu, útok trvá nebo bezprostředně hrozí a nelze ho odvrátit jinak, a ty musejí být splněny kumulativně. Přesto tam zůstává problém, že ty podmínky jsou nedostatečné, že mohou být naplněny celou řadou i méně závažných situací. Jedním z problémů je například ten, že uvedené podmínky jsou mírnější, než by bylo ukládáno mezinárodním právem interpretovaným v takzvaném talinském manuálu, který kybernetické operace podle nás omezuje víc než předložený návrh. Tím pádem by podle nás mohlo dojít k situacím, kdy v národním prostředí, pokud dojde k atribuci útočníka, by mohly být použity tyto aktivní zásahy, přičemž by za stejných podmínek byl na mezinárodní úrovni stejný aktivní zásah považován za akt mezinárodní agrese v rozporu s Chartou OSN. Je to sporné. My respektujeme, že Vojenské zpravodajství tuto pravomoc potřebuje, nicméně představovali jsme si ještě o něco lepší vymezení aktivních zásahů. Je to přece jenom legislativní precedent do budoucna pro Vojenské zpravodajství. Na tom se skutečně ještě mohlo zapracovat.

Co je tam ještě problematické? Vlastně to byl krok zpět, protože Vojenské zpravodajství samo přistoupilo na lepší úpravu v zákoně, jak se má připojit detekční zařízení u provozovatele sítě. Ve sněmovním tisku, co přišel v březnu loňského roku, naopak bylo ustanovení, že detekční zařízení je připojeno odbočně a předává data pouze jednosměrně, což pro mapování komunikačních toků postačuje. Toto ustanovení taky vylučovalo používání aktivních sond nebo nástrojů detekce, protože aktivní sonda by byla zapojena in-line přímo v cestě a mohla by do komunikace teoreticky přímo vstupovat, třeba selektivně blokovat některé komunikační toky, například některé weby, nebo se vydávat za někoho z účastníků komunikace. A to opravdu není pro účely monitoringu kybernetického prostoru potřeba. Ačkoli předložený návrh vylučuje možnost provádět aktivní zásahy přímo pomocí detekčních zařízení - a to je správně, z komplexního pozměňovacího návrhu bohužel vypadlo vhodné doplnění o odbočném připojení detekčního zařízení, což je krok zpět a vlastně to opět v podstatě zamlžuje definici detekčního zařízení, respektive jak má být umísťováno.

Poslední věcí, která zůstává trochu problematická, a zase naprosto chápeme, že tajné služby mají spolupracovat se zahraničními partnery a zvyšuje to efektivitu kybernetické obrany, nicméně vyžaduje to mezinárodní spolupráci na poměrně vysoké úrovni, předávají se poměrně citlivé údaje, a návrh neobsahuje žádné ustanovení, nebo aspoň nějaký rámec, který by mezinárodní spolupráci upravoval. Takže tam je v podstatě plná volnost, což je samozřejmě jednodušší pro Vojenské zpravodajství, ale představoval bych si, že tam nějaké mantinely nastavené budou.

V poslední řadě, co se týče neúspěchů, se vyjádřím k pozměňovacímu návrhu ústavně-právního výboru. Ten jednak doporučil komplexní pozměňovací návrh, což je v pořádku a já za to děkuji ústavně-právnímu výboru, nicméně potom navrhuje ještě další pozměňovací návrh, který máme označený v proceduře jako C2, a to, upřímně řečeno, příliš nechápu. Čekal jsem od ústavně-právního výboru, že se spíš zastane kontroly a brzd a protivah, když se zvyšují pravomoce Vojenskému zpravodajství, nicméně pozměňovací návrh ústavně-právního výboru bohužel zase oklešťuje ty dojednané změny, konkrétně kontrolu. Vypouští možnost, že by orgán nezávislé kontroly mohl provádět kontrolu na základě podnětu provozovatelů sítě, to znamená, že se operátor může obrátit na kontrolní orgán, pokud má nějaké podezření. To je prosím pěkně odstavec 4 v článku 1 v dosavadním § 16l, nově 16m.

Dále se tam vypouští, že orgán nezávislé kontroly předkládá vládě a Poslanecké sněmovně, ministru obrany podrobnou zprávu o kontrole činností. To je odstavec 2 v původním § 16h, nově 16i. A potom se tam velmi redukuje odstavec 3 v dosavadním § 16k, nově 16l. Tam bylo uvedeno, co se bude dít se zprávou vnitřního inspektora, a ten odstavec byl poměrně zásadním způsobem osekán. Já to považuji za škodu. Je podle mě škoda, že z toho nakonec vypadly kontrolní mechanismy, na které Vojenské zpravodajství samo přistoupilo.

V posledním bloku svého vystoupení bych rád shrnul ještě naše pirátské pozměňovací návrhy a i v reakci na pana kolegu Žáčka, prostřednictvím pana předsedajícího, úplně nechápu tu poznámku, stejně tak nechápu, proč třeba hnutí ANO nepodpořilo například pozměňovací návrh, který se týká orgánu nezávislé kontroly, protože paní vládní zmocněnkyně pro lidská práva paní Válková tady říkala ve druhém čtení, že podpoří pozměňovací návrhy, které rozšiřují kontrolu, respektive které umožňují, že by se orgán nezávislé kontroly naplnil, a nakonec na garančním výboru pro obranu hlasovali i třeba kolegové z hnutí ANO proti.

Já se k tomu hned dostanu. Je to pozměňovací návrh D5. Týká se to orgánu nezávislé kontroly, který existuje, ale není naplněn. Děkuji kolegům, že už v komplexním pozměňovacím návrhu se snižují nároky na obsazení nebo na členy toho kontrolního orgánu, konkrétně v komplexním pozměňovacím návrhu se vypouští nutnost právního vzdělání a také to, že musí vláda předložit Sněmovně dvojnásobek nominantů. To je rozhodně krok správným směrem.

My jsme se v pozměňovacím návrhu rozhodli ještě tyto podmínky zjednodušit, a skutečně nevím, které nich jsou proti smyslu toho kontrolního orgánu. Snižujeme tam věk těch lidí ze 40 na 30 let. Dále říkáme, že nominant by neměl být příslušníkem bezpečnostního sboru, že by stačil pouze jeden rok namísto tří let, a zvyšujeme platový koeficient z 0,25 na 0,75, aby se tam vůbec někdo hlásil, aby se to mohlo obsadit kvalitními lidmi, protože jak víme, soukromý sektor prostě platí lépe a nemůžeme se divit, že se tam moc lidi nehrnou. Nechápu, proč tento pozměňovací návrh neprošel. Já si myslím, že to je plně v souladu s tím, co je v komplexním pozměňovacím návrhu. Paní vládní zmocněnkyně tady ve druhém čtení říkala, že by to podpořila, nakonec to nezískalo podporu vlastně téměř nikoho na garančním výboru. To je můj pozměňovací návrh D5, který bohužel tedy nezískal doporučující stanovisko garančního výboru.

Ještě projdu naše další pozměňovací návrhy. D1 má za úkol ošetřit, že Vojenské zpravodajství nebude provádět aktivní zásah na žádost Policie ČR. Chceme, aby mohla probíhat součinnost mezi Vojenským zpravodajstvím a Policií ČR, ale bohužel v tom návrhu teď není explicitně ošetřeno, že Vojenské zpravodajství nemůže provádět aktivní zásah tady doma v Česku na žádost Policie ČR, který by se netýkal kybernetické obrany, ale třeba nějakého trestněprávního řízení. Proto navrhujeme vyškrtnout spolupráci s Policií ČR.

V pozměňovacím návrhu D2 chceme posílit kontrolu Vojenského zpravodajství, konkrétně se zvyšují pravomoci kontrolních orgánů, tedy i sněmovní komise, naší sněmovní komise. Rozšiřuje se tam výčet informací, které se mají předkládat kontrolním orgánům ve zprávě o činnostech Vojenského zpravodajství. Rozšiřuje se tam výčet informací, které si kontrolní orgán může proaktivně vyžádat, zprávy o nedostatcích v oblasti zajišťování ochrany dat a informací, které zpracovává inspektor, a dále dohody o spolupráci mezi Vojenským zpravodajstvím a provozovateli sítě. To jsou ty smlouvy, na základě kterých se budou předávat informace o netflow, jak jsem o tom už mluvil. Pak v pozměňovacím návrhu rozšiřujeme výčet informací, které si kontrolní orgány mohou vyžádat, a navrhujeme, aby se provozovatelé sítě mohli obracet nejen na ten orgán nezávislé kontroly, ale i na naši sněmovní komisi.

Pozměňovací návrh D3 upravuje obsah zprávy o činnostech Vojenského zpravodajství. Jde nám o to, aby kontrolní orgány měly možnost lépe sledovat v čase, jakou aktivitu Vojenské zpravodajství vyvíjí a nastavuje tam nějaké metriky, například meziroční srovnání počtu umístěných nástrojů detekce, počtu písemných smluv, o kterých jsme tady už mluvili, počtu případů využití součinnosti a tak dále. Takže jsou tam nějaké metriky, které by v čase mohly ukázat nějaký třeba zásadní nárůst umístěných nástrojů detekce, kde by kontrolní orgány, které mají kontrolovat - pokud se zvyšují Vojenskému zpravodajství pravomoci, tak podle nás se má zvýšit, zlepšit i kontrola. A nejde skutečně o žádnou buzeraci, ale čistě o to, aby členové sněmovní komise měli možnost sledovat nějaké základní metriky o činnosti Vojenského zpravodajství třeba meziročně.

Poslední pozměňovací návrh - respektive já jsem to vzal ze začátku od konce - D4 pouze upravuje to, že by se k závěrům šetření vnitřního inspektora mohla vedle orgánu nezávislé kontroly vyjádřit zase naše sněmovní komise. Myslím si, že to není nic proti ničemu, aby naše sněmovní komise měla přístup ke stejným informacím jako orgán nezávislé kontroly.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, já jsem shrnul nejprve, co se tam z našeho pohledu povedlo. Myslím si, že návrh doznal dost zásadních změn k lepšímu - jak už v průběhu vyjednávání za poslední tři roky, tak i v průběhu posledního zhruba roku do komplexního pozměňovacího návrhu. Chtěl bych poděkovat ještě jednou kolegům, kteří komplexní pozměňovací návrh pomáhali připravit a podpořili ho. Stejně tak chci poděkovat Vojenskému zpravodajství, které s námi skutečně naprosto bezproblémově komunikovalo. Jejich komunikace byla vstřícná, snažili se vysvětlovat důvody, proč potřebují rozšířit pravomoci a tak dále. Tady opravdu nebyl jediný problém.

Co je podle mě problematické, že takto zásadní tisk, já to dokonce považuji za asi nejzásadnější zákon předkládaný Ministerstvem obrany v tomto volebním období, kdy se nastavuje nějaký precedens pro operace v kybernetickém prostoru pro Vojenské zpravodajství. Očekával bych, že pan ministr bude aktivnější, bude více komunikovat i jak směrem k veřejnosti, tak k nám poslancům, byť vím, že byl na garančním výboru, že se účastnil jednání v průběhu, ale celkově si myslím, že když se takhle zásadně navyšují pravomoci Vojenskému zpravodajství a jsou tam nějaké problematické věci z pohledu třeba soukromí uživatelů na internetu nebo nějakých ústavních brzd a protivah, tak vláda by měla být ta, co převezme politickou zodpovědnost a řekne tady nahlas, že se to nebude zneužívat, že za to přebírá politickou zodpovědnost, a pokud by třeba nedej bože došlo k nějakému zneužití, tak je to na politické zodpovědnosti vlády. A tady v tom Vojenské zpravodajství s námi komunikovalo nad rámec toho, co by se od něj vyžadovalo. To nebyl vlastně jejich úkol, to je úkol vlády. Takže bych chtěl poprosit i pro příště - a chápu, že se to zařazovalo různě na poslední chvíli, a ne vždycky úplně jsme se to dozvěděli v předstihu - tak bych byl rád, kdyby takhle z našeho pohledu zásadní předloha byla lépe komunikována ještě i ze strany vlády.

Jak už jsem říkal v úvodu, ale já to ještě raději zopakuji, Pirátská strana nechce zavádět nějakou neomezenou anarchii na internetu. Jsme si vědomi toho, že vzrůstá počet hrozeb a počet útoků v kybernetickém prostoru, například i na nemocnice během nouzového stavu během první vlny pandemie. To je skutečně závažné. Naopak jsme konstruktivní a plně chápeme, že se legislativa musí přizpůsobovat tomu, aby Vojenské zpravodajství mohlo pružně reagovat na nové hrozby, aby mohlo odvracet útoky třeba i aktivním zásahem. Nicméně z důvodu věcí, které jsem říkal v tom bloku, co se nepovedlo, stále tam zůstávají ještě nějaké z našeho pohledu ne úplně dobře ošetřené věci, ne úplně explicitní formulace, které by ošetřovaly, že třeba bude dostatečně probíhat kontrola, tak z toho důvodu klub Pirátů ten zákon ve výsledku podpořit nemůže.

Nicméně to rozhodně neznamená, že bychom nechtěli, aby nás Vojenské zpravodajství bránilo v kyberprostoru, jsme otevřeni dalším diskuzím a určitě časem bude potřeba tuto diskuzi znovu otevřít. A já bych chtěl poděkovat Vojenskému zpravodajství za činnost, kterou vyvíjí, i za komunikaci, kterou s námi vedlo. Takže ještě jednou a naposled: není to skutečně nic proti Vojenskému zpravodajství jako instituci. My máme důvěru v tuto instituci, nicméně legislativně i z pohledu veřejné důvěry, důvěry občanů v tajné služby, si myslím, že legislativně by se ta kontrola měla lépe ošetřit.

Na závěr ještě poslední dodatek k orgánu nezávislé kontroly. Opravdu nevím, čím by náš pozměňovací návrh šel proti smyslu. Myslím si, že cílem nás všech tady - a zaznívá to opakovaně na výboru pro obranu a na dalších fórech, že je potřeba ten orgán obsadit. On je zřízený, ale nefunguje. Takže ještě jednou bych asi chtěl vyjádřit lehké rozhořčení z toho, proč pozměňovací návrh je tak nepřijatelný: tam snižujeme věk ze 40 na 30 let, zvyšujeme odměnu tomu člověku a jenom říkáme, že nemá být členem, příslušníkem bezpečnostních sborů, že stačí jeden rok místo tří let. Podle mě to nejde proti smyslu, naopak. My chceme, aby se ten orgán naplnil, aby začal fungovat. Věříme, že by to zase zvýšilo důvěru i veřejnosti ve Vojenské zpravodajství, pokud by se ten orgán podařilo naplnit. Doufám, že se to jednoho dne podaří, ať už ten náš pozměňovací návrh projde, nebo ne.

My jako klub Pirátů budeme, jak už jsem říkal, dále otevření diskuzi o tom, jak ten orgán naplnit, aby mohl začít fungovat, stejně tak komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství tady ve Sněmovně. Budeme rádi, a já mám důvěru v její členy a v jejího předsedu kolegu Víta Rakušana. Co mám informace, byť nejsem člen té komise, tak tam komunikace zase probíhá úplně v pořádku a je to partner pro Vojenské zpravodajství.

Takže opět bych se chtěl přimluvit za to, abyste ještě, vážené kolegyně, vážení kolegové, zvážili podporu třeba toho pozměňovacího návrhu, který pouze říká, že zprávy té komise mají být rozšířené o nějaké metriky, které by pomohly poslancům se orientovat v tom, jak Vojenské zpravodajství funguje.

To už je ode mě vše. Vím, že můj projev byl delší, nicméně leží to tady tři roky. Pracovali jsme na tom poměrně intenzivně, považuji to za důležitý tisk z pohledu i ústavně-právního, z pohledu soukromí, takže mi to nedalo a musel jsem pokrýt skutečně všechny zdary a nezdary, co se na tom zákoně povedly a nepovedly. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kopřivovi. Nyní pan poslanec Ondřej Profant, připraví se Leo Luzar. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Profant: Dobré dopoledne. Já bych chtěl vypíchnout jenom několik věcí, které tu již řekl můj předřečník. Na výboru pro obranu nebyl podpořen náš návrh D5 na zjednodušení podmínek obsazování orgánu nezávislé kontroly. Pokud je všechno tak v pořádku, proč ten orgán ještě není obsazen? Je to jednoduché: máme tu nějaký orgán, nějak ho předpokládá vláda, určitě jsou tu věci, které by měl řešit, a není obsazen. Pak je asi něco špatně se vstupními podmínkami.

Chápu, že někomu naše změny můžou připadat příliš radikální, ale on je to docela klíčový orgán. Ty podmínky jsou samozřejmě vždycky minimální. To, že třeba snižujeme věkovou hranici, neznamená, že tam automaticky bude člověk na té věkové hranici. Bude tam, až pokud bude takový člověk vybrán, pokud třeba nebude žádný jiný uchazeč. To, že zvyšujeme peníze: tak zrovna tohle je nejvyšší zájem národní bezpečnosti - mít demokratickou kontrolu, mít profesionální kontrolu, a zároveň ti lidé budou mít přístup k nejtajnějším informacím, takže to, že za to budou oceněni i jinak než čestně, nám přijde docela přiměřené.

To samé posílení nebo lepší vymezení pravomocí zdejší parlamentní komise. To je naše vizitka, my jsme nejvyšší civilní orgán, který dozoruje státní exekutivu. Logicky, já jsem se o tom se zpravodajci bavil, spolupráce je velmi profesionální a myslím, že bychom jasně měli říct, začít linkovat, co přesně hlídáme, kontrolujeme, aby to nebylo jenom takové hezké povídání, ale aby tam zcela jasně byly předávány zvláště statistické údaje, abychom se opravdu přiblížili třeba k západním státům, které opravdu parlamentní kontrolu mají silnější. Kdykoli jsem zažil v komisích nějakou vyhrocenější situaci, vždycky jsem se dověděl: Tohle nesmíme, tohle vám nedám atd. To pak není kontrola, to je pak hádka a je to zbytečné a nedůstojné. A já samozřejmě chápu, že když je situace vyhrocená, když je to aktivní, tak je to problematické.

Myslím si, že právě proto teď, s čistou hlavou, bychom měli schválit jasné věci jako statistické údaje o sondách. To opravdu nikoho nemůže poškodit, to je opravdu proto, abychom měli dlouhodobý přehled, aby do jisté míry třeba i komise byla zodpovědná za to počínání, co se případně může dít. Protože když nenastavíme ty kontrolní mechanismy dobře, tak to samozřejmě ve skutečnosti je na konci nepříjemné úplně pro všechny. Když vám nikdo včas neřekne: Hele, tohle už asi není dobré, tak pak třeba uděláte spíš chybu. Všichni děláme chyby a vlastně není zájem snad nikoho tady, aby se ty chyby děly. Takže to je pozměňovací návrh D2.

Takže to jsem chtěl vypíchnout, že opravdu ty problémy tu objektivně jsou, že pozměňovací návrhy nejsou nějaká drastická změna. Jsou to parametrické změny, upřesnění drobností. A úplně nechápu takovou sílu nepodpory pro tyto pozměňovací návrhy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Profantovi. Nyní pan poslanec Leo Luzar, který je zatím poslední přihlášený do rozpravy ve třetím čtení. Ano, vidím další přihlášku kolegy Staňka. Máte slovo, pane poslanče,.

 

Poslanec Leo Luzar: Dobrý den, dámy a pánové, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, asi jsem byl jediný, na kterého bylo apelováno, aby zkrátil své vystoupení a nezdržoval příliš, přesto si neodpustím krátký exkurz do vzniku tohoto zákona a do debat, které při něm stály.

Rád bych připomenul, proč Vojenské zpravodajství. Ta debata se vedla kolem toho, že tady máme více orgánů státní moci, ať už tajnou službu, Vojenské zpravodajství, NÚKIB a další instituce, které jsme zřídili, aby chránily kybernetickou bezpečnost České republiky. A zrovna Vojenské zpravodajství se rozhodlo jít touto cestou a zákonem si zařídit možnost černých krabiček umístěných na síti a monitorování. Ta debata, jak si vzpomínáte, byla docela živá a my jsme upozorňovali, že hlavním cílem by měla být obrana českého kyberprostoru, k tomu tady máme instituci a zrovna Vojenské obranné zpravodajství k tomu příliš nepatří, neboť v něm spatřujeme spíše reakci možného útoku na případné reakce do budoucna. Ale budiž, byli první a přišli s touto myšlenkou.

Mě zarazily argumenty, které tady zaznívaly, a vzpomeňte si, bylo to v době kybernetického útoku na OKD, bylo to v době kybernetického útoku na benešovskou nemocnici, všechny ty důsledky k tomu byly zdůrazňovány, a zvláště z určitého politického spektra této Sněmovny, které když vidí ruské vejce, tak mu naskakují pupínky. Bylo řečeno, že je jasně prokázáno, že se jedná o útok ruských hackerů spojených s ruskou vládou a že je třeba proti nim tvrdě bojovat a zakročit, a proto je to Vojenské zpravodajství to nej nej, které tady v této věci jasně musí sehrát svou roli. Už ale úplně mimo pozornost těchto mikrofonů - a proto zde vystupuji - vám unikla, drahé kolegyně a kolegové, informace, že se dneska ukázalo, že za tím stojí obyčejní kriminálníci z Ukrajiny, kteří tímto získali obrovské prostředky i v rámci vydírání firem a společností. Mezinárodní bezpečnostní organizaci Evropské unie ve spolupráci s ukrajinskou policií se podařil zátah na ně a rozbili tuto skupinu. Čili minimálně neočekávám, že ti, kteří za vším viděli ruský vliv, se tady přijdou omluvit, ale to je už bohužel kolorit této Sněmovny.

Nyní se vrátím k tomu základu. Je tady návrh, který je vlastně kompromisním návrhem. Protože zpočátku Vojenské zpravodajství mělo obrovskou podporu vůči svému návrhu, než narazilo na operátory. Ti začali upozorňovat na technologické a technické problémy, které ten návrh má. A tady musím kvitovat, že jejich vyjednávací síla je podstatně větší než vyjednávací politická síla této Sněmovny. Na nás vcelku Vojenské zpravodajství nedalo, ale když se proti nim postavili ti poskytovatelé, tak couvli. Samozřejmě couvli do předem připravených pozic, jak se ve vojenské hantýrce ústupu říká, a připravili návrh, který je nám dnes k dispozici.

Když jsme se dívali na návrhy pozměňovacích návrhů, které zde jsou uvedeny, tak samozřejmě dbáme na to, aby základ byla maximální parlamentní kontrola. Protože doposud opravdu nejsme přesvědčeni, že takovýto masivní zásah do informačních technologií by mělo mít zrovna Vojenské zpravodajství. Opravdu bych chápal, kdyby to byl třeba NÚKIB nebo i Bezpečnostní informační služba. Vnímal bych to jako určité řekněme toleranční možnosti, že tyto služby by měly dostat tento přístup. Ale ono je to zrovna Vojenské zpravodajství.

Proto jsme se rozhodli, že vyslyšíme prosby po kontrole, které jsou spojeny s pozměňovacími návrhy D1 až D5. Když jsme se s nimi seznámili, tak musím říci, že nespatřujeme v nich to riziko, jak tady bylo řečeno a jak je zdůvodněno předkladateli, že jejich návrhy jsou odmítány, na výboru pro obranu byly odmítnuty, protože něco navíc a dále. Já spíše v tom navíc vidím právě tu bezpečnost a to, že se pod parlamentní kontrolu aspoň v minimální uznatelné míře dostanou tyto nové věci v rámci Vojenského zpravodajství. Pevně věřím, že se podaří díky těmto návrhům, pokud by prošly pozměňovací návrhy D1 až D5, okamžitě osadit kontrolní skupinu, osadit kontrolní orgány, protože si nedokážu představit, že se rozjede nějaká organizace a až následně nato se bude dělat kontrola. Ono by to asi mělo být naopak, nejdřív mít tu kontrolu a na základě toho potom rozjíždět tuto organizaci jako takovou.

Co se ale týče ostatních bodů, v těch se zdržíme, protože je to pro nás stále problém zaměření Vojenského zpravodajství. Doufám, že pokud se podaří naplnit parlamentní komisi, která by se tím měla zabývat, a budou-li přijaty návrhy D1 až D5, které zvýší kontrolu minimálně v statistickém chápání, takže ten zákon může být i k potřebě.

Ale pokud jsem správně pochopil předkladatele a navrhovatele zákona, tedy ne pozměňovacích návrhů, ale tohoto zákona, tak tyto návrhy odmítají. A pokud to tak bude, tak my tento zákon nepodpoříme a zdržíme se v rámci hlasování, protože bychom opravdu rádi, aby tady byla maximální parlamentní kontrola těchto záležitostí minimálně v tom statistickém slova smyslu, kolik bylo ročně povolení, těch zařízení je umístěno v naší síti, jak jsou využívána časově, statisticky. Prostě základní věci, abychom věděli, jestli tady dochází k nějakému umělému narušování svobody, potažmo jestli jsme více ohroženi nebo méně ohroženi, a aby to hlavně nebylo politicky zneužíváno.

A tady jsem upozornil na ten případ - tím jsem začal - jak došlo k brutálnímu politickému zneužití tragického případu napadení benešovské nemocnice a společnosti OKD hackery. A bylo to politické zneužití, aby se nakonec ukázalo, že to byl obyčejný kriminální čin zločineckých struktur z Ukrajiny. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji poslanci Leo Luzarovi. Nyní pan kolega Antonín Staněk. Nezjistil jsem, jestli to bylo s přednostním právem od kolegy Rakušana? Ne. Poté poslanec Vít Rakušan. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Staněk: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně a kolegové, nebudu vás dlouho zdržovat. Chtěl bych jenom konstatovat za poslanecký klub, že oceňujeme to, že vláda předložila novelu zákona o Vojenském zpravodajství, jež má za cíl zohlednit specifika kybernetického prostoru při obraně státu a jeho obyvatel. Oceňujeme i to, nebo respektujeme i to, že tato novela vychází z národní strategie kybernetické bezpečnosti České republiky a umožňuje detekovat kybernetické útoky a adekvátně na ně reagovat. Oceňujeme také to, že v průběhu projednávání této novely zákona došlo k významným kompromisům. Podoba, která je v současné době předkládána, splňuje i naši představu o tom, jak by tento zákon měl vypadat.

Z tohoto pohledu poslanecký klub podpoří pozměňovací návrhy, které prošly ústavně-právním výborem nebo jsou navrhovány ústavně-právním výborem a podporovány výborem pro obranu. Samozřejmě vnímáme i ty názory, které upozorňují na určitá rizika při využití zpravodajské techniky. Nicméně jsme přesvědčeni o tom, že stávající kapacity Poslanecké sněmovny a postupy, které v ní jsou, jsou v daném okamžiku dostačující. Proto další pozměňovací návrhy nepodpoříme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji poslanci Antonínu Staňkovi. Nyní poslanec Vít Rakušan, zatím poslední přihlášený do rozpravy. A znovu, než udělím kolegovi Rakušanovi slovo, žádám sněmovnu o klid.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pane ministře. V atmosféře, která je po včerejším dnu trošku rozjitřená, bych naopak chtěl chválit. Dokonce bych chtěl pochválit Vojenské zpravodajství, jeho pana ředitele Berouna, chtěl bych pochválit i pana ministra a vůbec kolegy ze všech stran ve Sněmovně, že jsme byli schopni hledat takový kompromis, který bude fungovat.

Za Starosty a nezávislé dopředu říkám, že my se vyjádříme hlasováním i pozitivně k některým pozměňovacím návrhům. Na druhou stranu zákon jako celek v předkládané podobě podpoříme. Zároveň bych tady chtěl říci jako předseda zmiňované komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství, že v této chvíli skutečně pan ředitel Beroun předváděl dobrou práci. Pan ředitel Beroun koneckonců nebyl tím, kdo se doprošoval o to, aby právě Vojenské zpravodajství bylo tím místem, na které spadne strategický úkol v ochraně České republiky. Tuto svoji roli přijal a veškerá komunikace a připravenost ke kompromisům byla z jeho strany celou dobu veliká. To říkám zcela zodpovědně jako předseda této komise, který s ním dlouho o této věci diskutoval.

Tím bych trochu reagoval i na slova pana kolegy Luzara o tom, že moc nějakých silných ekonomických struktur je větší než moc poslanců. Já si naopak myslím, že debata byla vedena velmi férově. Samozřejmě že bylo nutné do debaty zapojit i operátory. To je prostě přirozené, protože bez shody s nimi bychom nedosáhli ani té parlamentní shody. Ale primární diskuze se od začátku odehrávala odborně na půdě Poslanecké sněmovny v komunikaci s ministerstvem, takže opravdu bych tady nezavdával nějaké pochybnosti o tom, že snad se prolobbovalo něco, co více vyhovuje nějakým soukromým firmám, než to, co by odpovídalo bezpečnosti České republiky. My samozřejmě podpoříme některé návrhy posilující parlamentní kontrolu.

Na druhou stranu všichni tady doufáme i v to, že ta velká kontrolní komise bude po nějakých legislativních úpravách skutečně už obsazena a že kontrola všech tajných služeb v České republice dostane legislativní rámec, který si zaslouží, protože všichni musíme žít v tom komfortním stavu, že jsme chráněni našimi službami, zároveň ovšem že tyto služby jsou pod tou kontrolou, jak naše legislativa předpokládá. Takže tady bych chtěl opravdu i vyzvat vládu, aby se skutečně pokusila co nejdříve dostát tomu, aby ta velká kontrolní komise, jak jí neodborně říkáme, byla co nejdříve obsazena.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji poslanci Rakušanovi. To byl poslední přihlášený do rozpravy. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí? Rozpravu končím a ptám se na závěrečná slova? Pan ministr? Ano. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr obrany ČR Lubomír Metnar Děkuji vám za slovo, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nebudu dlouhý, jenom krátce, protože byl to dlouhý proces, dlouhý příběh k tomuto zákonu, ke kybernetické obraně. A já bych chtěl poděkovat všem zúčastněným politickým stranám za jejich podporu, za věcné připomínky a jsem velmi rád, že teď tento zákon vyplní mezeru v obraně našeho státu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se na závěrečná slova zpravodajů. Nejdříve výbor pro obranu - ne. Pan kolega Lipavský, stálá komise - nemá zájem. Pan kolega Marek Benda za ÚPV - o závěrečné slovo nemá zájem. V tom případě požádám zpravodaje garančního výboru, aby nám zopakoval nebo alespoň přiblížil ten materiál, usnesení výboru 800/6, podle kterého se budeme řídit při hlasování. Pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Michal Ratiborský: Děkuji vám za slovo. Proceduru jsem v podstatě načetl už předtím, lehce předčasně. Takže nejdříve bychom hlasovali o návrzích podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, budou-li ve třetím čtení předneseny, které nebyly. Jako další bod budeme hlasovat pozměňovací návrh D1 poslance Kopřivy, jako třetí bod pozměňovací návrh D2 poslance Kopřivy, za čtvrté pozměňovací návrh D3 poslance Kopřivy, za páté pozměňovací návrh D4 poslance Kopřivy, za šesté pozměňovací návrh D5 poslance Kopřivy, za sedmé pozměňovací návrh C2, body 1, 2 a 3, usnesení ústavně-právního výboru, za osmé pozměňovací návrh C2, bod 4, usnesení ústavně-právního výboru, za deváté pozměňovací návrh C2, body 5, 6 a 7, usnesení ústavně-právního výboru, následně pozměňovací návrhy A1 až A38 a jako poslední bod budeme hlasovat o návrhu zákona jako celku ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Má někdo výhradu k proceduře? Není tomu tak. Já vás všechny odhlásím, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

 

Navrženou proceduru, kterou nikdo nechce pozměnit, budeme hlasovat v hlasování číslo 330, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 330, z přítomných 103 poslanců pro 102, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Budeme tedy postupovat podle schválené procedury a požádám pana ministra, aby vždycky hlásil stanovisko, stejně tak pana zpravodaje. První pozměňovací návrh, pane zpravodaji.

 

Poslanec Michal Ratiborský: Takže D1 pana poslance Kopřivy. Stanovisko výboru je nedoporučující. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování číslo 331. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 331, přítomno 103, pro 24, proti 64. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Michal Ratiborský: Další návrh je D2 pana poslance Kopřivy. Stanovisko výboru je nedoporučující. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování číslo 332. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 332, z přítomných 101 poslance pro 30, proti 54. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Michal Ratiborský: Další je pozměňovací návrh D3 pana poslance Kopřivy. Stanovisko výboru je nedoporučující. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování číslo 333. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 333, přítomno 102 poslanců, pro 22, proti 66. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Michal Ratiborský: Další je pozměňovací návrh D5 pana poslance Kopřivy. Stanovisko výboru je nedoporučující. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování číslo 334. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 334, přítomen 101 poslanec, pro 33, proti 55. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Michal Ratiborský: Další je pozměňovací návrh C2, body 1, 2 a 3 podle usnesení ústavně-právního výboru. Stanovisko výboru je doporučující. (Ministr: Souhlas.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování číslo 335. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 335, přítomno 100, pro 70, proti 11. Návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Michal Ratiborský: Dalším návrhem je pozměňovací návrh C2, bod 4 podle usnesení ústavně-právního výboru. Stanovisko výboru je souhlasné. (Ministr: Souhlas.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování číslo 336. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 336, přítomno 100 poslanců, pro 71, proti 11. Návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Michal Ratiborský: Jako další máme pozměňovací návrh C2, body 5, 6 a 7 podle usnesení ústavně-právního výboru. Stanovisko výboru: souhlas. (Ministr: Souhlas.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování číslo 337. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 337, přítomno 100 poslanců, pro 67, proti 11. Návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Michal Ratiborský: Jako další máme pozměňovací návrhy pod body A1 až A38 podle usnesení výboru pro obranu a stanovisko výboru je souhlasné. (Ministr: Souhlas.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování číslo 338. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 338, ze 100 přítomných poslanců pro 86, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy, pane zpravodaji?

 

Poslanec Michal Ratiborský: Ano, díky tomu, že prošly pozměňovací návrhy A1 až A38, jsou nehlasovatelné návrh B a C1, které jsou totožné. (Předsedající: Ano, logicky.) Takže budeme hlasovat o návrhu zákona jako celku. Stanovisko výboru je souhlasné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak to už není potřeba, to je jenom u pozměňovacích návrhů.

 

Přečtu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle sněmovního tisku 800, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahájil jsem hlasování číslo 339 a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 339, z přítomných 100 poslanců pro 72, proti 15. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Děkuji panu ministru obrany, zároveň i ministru životního prostředí, který měl úvodní slovo, děkuji zpravodaji a končím projednávání bodu číslo 365.

 

Podle schváleného pořadu schůze budeme pokračovat bodem číslo

Aktualizováno 5. 3. 2021 v 14:43.