Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

32.
Návrh poslanců Lucie Šafránkové, Tomia Okamury, Radima Fialy
a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb.,
o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 652/ - druhé čtení

Prosím, aby předložený návrh uvedla za navrhovatele poslankyně Lucie Šafránková. Tak, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vám krátce představila některé základní záměry a cíle našeho návrhu na změnu zákona o pomoci v hmotné nouzi. Těmi hlavními jsou zejména odstranění anebo alespoň absolutní minimalizace nejrůznějších forem zneužívání dávek pomoci v hmotné nouzi, nastavení jasných, jednoznačných, spravedlivých a vymahatelných pravidel pro jejich čerpání, posílení kontrolních kompetencí pracovníků úřadů práce a vytvoření prostoru pro možnost uplatnění systému rychlých a citelných sankcí pro osoby, které náš sociální systém různými způsoby zneužívají. Soubor těchto návrhů také znamená posílení efektivních nástrojů státu pro boj s různými sociálně patologickými jevy v naší společnosti, které můžeme v koncentrované podobě vidět, a se všemi negativními důsledky, například ve vyloučených lokalitách.

Náš návrh vznikal v těsné a intenzivní spolupráci s odborníky z praxe, kterým tímto velmi děkuji za jejich odbornou a účinnou pomoc. Já si toho osobně velmi vážím. Chceme jako hnutí SPD, aby se státní pomoc v hmotné nouzi napříště stala prostředkem v zásadě pouze pro ty životní situace, kdy si její příjemce anebo žadatel o ni z objektivních důvodů nemůže dočasně obstarat příjem vlastní prací či podnikáním, případně když mu jeho nízký příjem nestačí na pokrytí základních životních potřeb pro něho a jeho děti.

Současné legislativní, procesní a institucionální nastavení mechanismů a praxe v této oblasti sociálních dávek umožňuje v mnoha ohledech netransparentní a účelové jednání, navíc často fakticky nepostižitelné. Proto je nutné v zákoně učinit takové změny, které by tento stav ukončily, respektive je maximálně omezily, nemluvě o významné úspoře veřejných prostředků, které by tyto navrhované změny přinesly. Jde nám o zvýšení adresnosti vyplácení těchto sociálních dávek ve smyslu omezení okruhu jejich příjemců pouze na osoby, které se dočasně ocitly ve složitých životních situacích a ve skutečné faktické hmotné nouzi a které se snaží z těchto situací vlastními silami aktivně dostat. Zde je zcela na místě, když jim stát podá pomocnou ruku, stejně tak jako starobním důchodcům a osobám se zdravotním postižením. Tam je také sociální pomoc státu zcela namístě.

Náš návrh obsahuje a přináší sedm konkrétních změn.

Jednak je to možnost vyřadit z okruhu příjemce dávek pomoci v hmotné nouzi osoby, které neplní povinnosti zákonného zástupce dítěte, spojené s povinnou účastí dítěte v mateřské školce v rámci posledního roku předškolního vzdělávání.

Dále chceme přiznat úřadu práce pravomoc vyřadit z okruhu příjemců ty osoby, které porušily režim dočasné pracovní neschopnosti plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu.

Za třetí chceme dát možnost vyřadit z okruhu příjemců dávek pomoci v hmotné nouzi i ze samotného okruhu osob v hmotné nouzi ty občany, kteří setrvávají v pracovní neschopnosti, respektive v režimu dočasné neschopnosti, plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu i po uplynutí doby, která je rovna maximální podpůrčí době pro pobírání nemocenské u zaměstnanců a živnostníků, tedy 730 dní za sebou jdoucích.

Čtvrtá změna je zjednodušení a zrychlení procedury, vyloučení určitých subjektů z okruhu takzvaných společně posuzovaných osob, jestliže neplní příslušné podmínky a jestliže je tato skutečnost bez pochybnosti prokázána. Dále se jedná o vyloučení z okruhu takzvaných společně posuzovaných osob těch občanů, kteří nepřiznávají žádné příjmy, nepracují, nepodnikají a ani si práci aktivně nehledají.

Šestou změnou je zavedení povinnosti zahrnout mezi příjmy uváděné v žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi i příjmy z dávek z pěstounské péče v těch případech, jestliže se jedná o pěstounství v rámci rodiny a přímých příbuzenských vztahů.

A poslední, sedmou změnou se jedná o zjednodušení a zpřísnění procesu odebrání či snížení dávky pomoci v hmotné nouzi, respektive zamítnutí žádosti o takovou dávku, jestliže její příjemce nebo žadatel neumožní úřadu práce vstup do obydlí a kontrolu či sociální šetření v místě, směřující k potřebnému ověření skutečností rozhodných pro vznik nároku na příslušnou sociální dávku.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, od projednávání tohoto návrhu v prvním čtení na jaře loňského roku jsem na jeho podobě dále usilovně pracovala, například co se týče jeho zpřesnění a rozšíření. Chtěla bych touto cestou moc poděkovat kolegům a kolegyním Markovi Novákovi, Hance Aulické Jírovcové, Janě Pastuchové, panu doktoru Plzákovi, dále bych také chtěla poděkovat Honzovi Bauerovi, Aleně Gajdůškové a mnoha dalším, že mi v této práci pomáhali. Výsledkem této práce je vznik komplexního pozměňovacího návrhu k naší původní předloze, kterou vám tady za chviličku představí pan poslanec Marek Novák. Chtěla bych také ocenit i tu skutečnost, že v poslední časové fázi se do této naší práce zapojilo svým dílem i Ministerstvo práce a sociálních věcí, za což jim také velmi děkuji. A vás prosím o jeho podporu v dalších čteních. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak to byla Lucie Šafránková. Návrh jsme v prvém čtení přikázali výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 652/2 až 8. (Předsedající je upozorněn na nepřítomnost ministrů v sále.)

Ano, je to pravda, nemáme tady žádného ministra, takže já tedy vyhlásím pauzu pět minut, aby se někdo z ministrů dostavil. Vyzývám tedy vládní strany, aby zajistily přítomnost alespoň jednoho ministra na jednání schůze Poslanecké sněmovny. Takže pauza je do 14.43.

 

(Jednání přerušeno ve 14.38 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.43 hodin.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pauza uplynula, já mám informaci, že paní ministryně směřuje, tak ještě dvě minuty? Jak to vidíte? Tak tři minuty dáme ještě? Tři. Takže z důvodu stálé nepřítomnosti ministra vlády vyhlašuji ještě 3 minuty pauzu, takže do 14.46.

 

(Jednání přerušeno ve 14.44 hodin.)

 

Haló, můžete mi zapnout mikrofon? Ano. Prosím vás, požádal bych technické zázemí, abyste mi nevypínali mikrofon, tady jste mi vypnuli mikrofon bez mého vědomí. (S úsměvem:) To už by se to posouvalo trošku jinam, to vypínání. To bychom se tady ocitli bez komunikace. Paní ministryně sice je, ale vyhlásil jsem do 14.46 přestávku, takže vydržíme, musíme to vydržet do 14.46 hodin.

 

(Jednání pokračovalo ve 14.46 hodin.)

 

Tak, pauza uplynula, ministra máme, takže budeme pokračovat. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 652/2 až 8. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro sociální politiku poslankyně Hana Aulická Jírovcová a informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážení kolegové a kolegyně, já budu velmi rychlá. Na 55. schůzi výboru pro sociální politiku bylo dne 9. září 2020 přijato usnesení k návrhu poslanců Lucie Šafránkové, Tomio Okamury, Radima Fialy a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 652:

"Po úvodním slově zástupce skupiny předkladatelů poslankyně Lucie Šafránkové a zpravodajské zprávě poslankyně Hany Aulické Jírovcové a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

1. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby vyslovila souhlas s návrhem poslanců Lucie Šafránkové, Tomio Okamury, Radima Fialy atd., sněmovní tisk 652, dále jak je uvedeno v rámci přijaté změny;

2." - zde se mění účinnost, ale ta, jak víme, bude ještě upřesněna v dalších pozměňujících návrzích, které budou předneseny kolegou Novákem - "a zmocňuje zpravodajku výboru, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy."

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní prosím, aby se postupně ujali slova zpravodaj výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, poslanec Karel Rais, a zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, poslanec Jaroslav Kytýr, a informovali nás o projednání návrhů a případné pozměňovací návrhy odůvodnili. Požádám tedy pana poslance Jaroslava Kytýra. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Kytýr: Děkuji za slovo, pane předsedající. Výbor pro veřejnou správu se tímto sněmovním tiskem zabýval na svém jednání dne 10. září 2020 s následným usnesením, který byl poslancům dodán jako sněmovní tisk 652/6.

Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své 40. schůzi po odůvodnění předlohy panem poslancem Ing. Pavlem Jelínkem, Ph.D., a po zpravodajské zprávě přednesené v zastoupení panem poslancem Jaroslavem Kytýrem a po rozpravě přijal usnesení, kterým

1. doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 652/0 projednat a schválit v předloženém znění;

2. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu, a pověřuje předsedu výboru, aby usnesení zaslal předsedovi Poslanecké sněmovny.

Toť z jednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní se táži, zdali má zájem někdo za výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, mám to tady, jestli nás chce někdo informovat. Ale nebudeme nikoho nutit.

Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu a do té mám přihlášeného pana poslance Marka Nováka. Prosím. Připraví se paní poslankyně Eva Fialová. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil a zároveň požádal o podporu pozměňovacího návrhu Marka Nováka, Lucie Šafránkové, Aleny Gajdůškové, Hany Aulické Jírovcové, Jana Bauera, Jany Pastuchové, Lenky Dražilové, Evy Fialové, Davida Kasala, Karla Raise a Věry Procházkové k návrhu poslanců Lucie Šafránkové, Tomio Okamury, Radima Fialy a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk č. 652, který je v systému zaevidován jako sněmovní dokument 7034.

Tento návrh navazuje a zpřesňuje předloženou novelu Lucie Šafránkové a dalších, která má za cíl zamezit nadužívání sociálních dávek, nastavit jasné parametry a postupy tak, aby nebylo možno systém zneužívat osobami, či dokonce skupinami osob. Předně bych vám chtěl poděkovat za to, že samotný návrh novely byl valnou většinou vašich hlasů 5. června propuštěn do druhého čtení. V následujících minutách vás seznámím s hlavními body pozměňujícího návrhu. Nicméně nejprve si dovolím krátce shrnout vznik našeho komplexního pozměňujícího návrhu.

Po prvním čtení původního poslaneckého návrhu kolegyně Šafránkové bylo ústy ministryně práce a sociálních věcí sděleno, že pracuje na komplexním pozměňovacím návrhu tak, aby ministerstvo odstranilo údajné vady, které návrh obsahoval. Vzhledem k tomu, že do konce června nebyla ochota ze strany ministerstva dostát svému slovu, dohodli jsme se napříč politickým spektrem společně s Lucií Šafránkovou a zpracovali jsme komplexní pozměňující návrh.

Jednalo se o intenzivní práci během letních prázdnin, kdy jsme procestovali celou republiku, konzultovali návrhy s odborníky i pracovníky Úřadu práce. Výsledkem byl komplexní pozměňující návrh přijatý výborem pro sociální politiku dne 10. září 2020. Velkým překvapením byl pro nás fakt, že ministerstvo po tom, co zjistilo, že na návrhu pracují poslanci sami, zpracovalo velmi rychle svůj návrh, který vyšel právě ze zjištění poslanců Nováka a Šafránkové, ačkoli s námi dříve spolupracovat odmítlo! Tento návrh předložilo taktéž výboru pro sociální politiku a ten jej na svém jednání nepřijal.

Vážení přátelé, teprve v této chvíli, po třech měsících intenzivní práce, jsme se s ministerstvem konečně domluvili, že zpracujeme jeden společný návrh. Pro nás je totiž klíčová budoucnost, spravedlnost sociálního systému, a v konečném důsledku také navýšení pracovní kapacity. Také z těchto důvodů jsme přistoupili na nabídku ministerstva a začali spolupracovat na finálním zpřesnění návrhu zákona.

Co mě mrzí a dodnes mrzet nepřestane, je fakt, že díky těmto peripetiím jsme zbytečně ztratili čas. Samotný komplexní pozměňovací návrh obsahuje přes sedm desítek změn, které vám nyní popíšu.

V zákonu o pomoci v hmotné nouzi navrhujeme následující. Doplňujeme výjimky, podle kterých se z pomoci v hmotné nouzi vyloučí osoby v případě jejich sankčního vyřazení z důvodu porušení režimu dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti při nemoci nebo úrazu. Obdobně při vyloučení osob z hmotné nouze navrhujeme postupovat u osob, které nejsou uchazeči o zaměstnání, ale jejich zdravotní stav odpovídá stavu dočasné pracovní neschopnosti. V dalších ustanoveních oproti stávající úpravě doplňujeme podrobnou úpravu obdobnou právní úpravě platné pro uchazeče o zaměstnání i pro osoby, které uchazeči o zaměstnání nejsou a v současné době u nich není dodržování režimu pracovní neschopnosti kontrolováno. V loňském roce bylo porušení režimu zjištěno celkem ve 26,08 % kontrol. Obdobně jako v případě zaměstnání může uchazeč o zaměstnání Úřadu práce doložit důvod, proč k danému porušení režimu došlo, například kontrola ve zdravotnickém zařízení. V takovém případě pak nedojde k vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.

Návrh dále specifikuje, za jakých podmínek není osoba v hmotné nouzi, pokud si nezvyšuje příjem vlastním přičiněním. Jedná se o osoby, které neuplatnily svoje pohledávky, nároky nebo majetek. To již v současné praxi funguje, ale je potřeba tyto okolnosti jasně vymezit v uvedeném ustanovení.

Dnes není v praxi zcela zřejmé, kdy se osoba pro účely nároku a výše dávek pomoci v hmotné nouzi považuje za osobu samostatně výdělečně činnou. Proto navrhujeme, že za osobu samostatně výdělečně činnou se považuje taková osoba, která svoji samostatnou výdělečnou činnost nepřerušila nebo neukončila.

Dále navrhujeme rozšířit okruh osob, které mohou být vyřazeny jako příjemci dávek pomoci v hmotné nouzi z důvodu neplnění povinností zákonného zástupce dítěte, spojených s řádným plněním povinné školní docházky, i o osoby, které neplní tyto povinnosti ve vztahu k povinnému předškolnímu vzdělávání. Máme totiž za to, a odborníci to také potvrzují, že poslední rok předškolní docházky je klíčový pro zdravý vývoj dítěte a pro jeho integraci mezi vrstevníky. Nemůžeme podporovat chování, které vede k tomu, že děti jsou bezdůvodně z tohoto vzdělávání vylučovány.

Dalším bodem novely je návrh, aby se doba nezpůsobilosti rozšířila ze tří na šest měsíců, a to i v případech, kdy je dávka z uvedených důvodů nejen odmítnuta, nicméně také zamítnuta. V případě jakékoli nespolupráce tak nebude žadatel považován za osobu v hmotné nouzi na dobu šest měsíců. Lhůta šesti měsíců je již aplikována v praxi v případech, kdy osoba neuplatňuje své nároky, pohledávky nebo majetek. Dochází tedy jen k narovnání těchto lhůt pro systém pomoci v hmotné nouzi. Navíc je ponecháno v těchto případech správní uvážení Úřadu práce, kdy osoba může být nadále považována za osobu v hmotné nouzi, pokud to odůvodní konkrétní okolnosti.

V rámci zohlednění pandemické situace pak navrhujeme jako pomoc seniorům, aby se příjmy z důchodu nezapočítávaly pro dávky pomoci v hmotné nouzi z 80 %, ale nově pouze ze 70 %, tedy shodně, jako se započítávají příjmy ze zaměstnání. Nevidíme totiž důvod, proč by měli být senioři penalizováni za to, že celý život v této zemi vytvářeli hodnoty a platili daně.

Vypouští se původní odstavec, který se týká příjmů pro přiměřené náklady na bydlení. Ustanovení je pro praxi matoucí, týká se pouze příjmů pro přiměřené náklady na bydlení u příspěvku na živobytí. Samotný započitatelný a i nezapočitatelný příjem je pro účely nároku a výši příspěvku na živobytí zakotven v zákoně o životním a existenčním minimu, což je dostačující.

Taktéž nově vkládáme ustanovení, které zamezí situacím, kdy například povinná osoba hradí výživné na dítě v soudem stanovené výši a ještě navíc přispěje určitou finanční sumou na vzdělání nebo mimoškolní aktivity dítěte. Jedním z příkladů může být například úhrada letního tábora. Podle aktuálního znění zákona o životním a existenčním minimu by tento příjem snížil výši dávek. Protože podle nás jde o nepřiměřené opatření, navrhujeme možnost správního uvážení nepřihlížet k takovému příjmu. Nemůžeme trestat děti za to, že jim rodiče chtějí zkvalitnit život.

Toto opatření rovněž vytvoří prostor pro správní uvážení úřadu v mimořádných situacích, jako je například pandemie COVID-19, kdy se v praxi prokázalo, že toto uvážení je potřeba mít zakotvené v zákoně. V současné době je toto uvážení upraveno pouze pro uplatnění nároků, pohledávek a majetku.

Návrhem, který se týká nezapočítávání příjmů u studujících dětí, směřujeme na jejich motivaci dokončit vzdělání s povinnou praxí. V současné době se příjem dětí v době studia započítává jejich rodičům pro výši a nárok na dávky pomoci v hmotné nouzi. Toto vede ke snížení nebo odejmutí dávek pro celou rodinu, což je pak rodinou dítěti vyčítáno a tato skutečnost dítě demotivuje nadále ve vzdělání a povinné praxi či brigádě.

Specifikujeme pojem podstatný pokles příjmu, protože v současné době je tento pojem vykládán víceméně metodicky a místy nejednotně. Podstatný pokles příjmu dle našeho návrhu nastane v případě, dojde-li ke snížení nebo ztrátě příjmu alespoň o jednu třetinu, což je zároveň výklad současné většinové praxe. Také se musí jednat o snížení nebo ztrátu opakujících se příjmů, ne pouze o snížení jednorázového plnění.

U zvýšení příjmu vlastní prací doplňujeme, že osoba musí být i nadále aktivní v hledání si zaměstnání, jestliže si má navýšit rozsah a intenzitu výdělečné činnosti či vykonávat lépe placenou práci. Za projevenou snahu o zvýšení příjmu vlastní prací se přidává také spolupráce v rámci sociální práce s obcemi v přenesené působnosti. Máme za to, že tím přispějeme k lepšímu zapojení žadatelů o dávky do společnosti a k jejich vyšší společenské odpovědnosti.

Přesně se specifikuje, jak má vypadat potvrzení o pracovní neschopnosti u osob, které nejsou nemocensky pojištěny, a nemají tedy regulérní neschopenku. Vychází se již ze zaběhnuté praxe a úprava je převzata ze zákona o zaměstnanosti.

Dále se v souvislosti s touto novelizací doplňuje povinnost podrobit se za účelem posouzení zdravotního stavu a vydání lékařského posudku vyšetření u smluvního poskytovatele zdravotních služeb určeného krajskou pobočkou Úřadu práce, a to vždy na výzvu krajské pobočky Úřadu práce.

Přidává se rovněž povinnost dodržovat režim pracovní neschopnosti pro účely dávek pomoci v hmotné nouzi. Zde jasně definujeme pojem režim pracovní neschopnosti pro účely dávek pomoci v hmotné nouzi. Tato úprava zahrnuje osoby, které nejsou uchazeči o zaměstnání, a osoby, které byly z evidence uchazečů o zaměstnání vyřazeny z důvodu porušení režimu pracovní neschopnosti při nemoci nebo úrazu.

Vedle toho navrhujeme další opatření, které pomůže seniorům. Dojde k vypuštění ustanovení, ve kterém je zakotveno, že pokud osoba obdrží důchod, musí vrátit vyplacené částky příspěvku na živobytí. Tento postup se v praxi téměř nevyužívá. Naopak přináší spíše problémy a to jak ohledně správního řízení, tak i z pohledu a kritiky seniorů. Zrušení tohoto opatření nebude mít vliv ani pozitivní, ani negativní na státní rozpočet, naopak ušetří zbytečnou administrativní práci a zátěž.

Nově bude možno snížit výši příspěvku na živobytí, pokud je osoba žadatele nebo příjemce této dávky v pomoci v hmotné nouzi posuzována společně s jinými osobami. Jde o případy, kdy některá z těchto osob není považována za osobu v hmotné nouzi nebo není oprávněnou osobou. Výše příspěvku na živobytí se tedy nově stanoví bez celé částky živobytí připadající na tuto osobu.

Zpřesňuje se situace, kdy dlouhodobý příjemce příspěvku na živobytí neklesne na existenční minimum v rámci své částky živobytí. Jde o stav, kdy je příjemce dávky výdělečně činný a rovněž se po něm vyžaduje, aby měl z této činnosti příjem.

Dále upřesňujeme úpravu podmínky pro zvýšení částky živobytí pro zohlednění případů, kdy osoba je sice výdělečně činná, ale má jen nižší úvazek a vykonává takzvanou levnou práci. Pro zvýšení dávky se musí snažit o navýšení rozsahu a intenzity její výdělečné činnosti či vykonávání lépe placené práce. Pokud tomu tak nebude, nebude této osobě částka na živobytí navýšena o 40 % rozdílu mezi životním a existenčním minimem. V současné době se totiž stává, že osoba má nízký pracovní úvazek, a přestože je jí nabídnut úvazek vyšší, tato osoba nabídku nepřijme, částka na živobytí se této osobě nemění. Dávka tak zůstává stále z našeho pohledu vysoká. Navrhované opatření již na předešlý příklad bude reagovat právě snížením částky na živobytí. Tímto budeme jednoznačně motivovat příjemce dávek k vlastnímu přičinění o zkvalitnění jejich života.

Upravujeme poskytování doplatku na bydlení do bytů, jejichž aktuální stav není vhodný pro trvalé bydlení osob. Jde zejména o byty, které mají takzvanou historickou kolaudaci, ale jejich vlastníci se nestarají o jejich údržbu a v současné době jsou tyto byty vybydlené, zdevastované či hygienicky nevyhovující. Za účelem zamezení výplaty dávky do nevyhovujících prostor pro bydlení navrhujeme výslovně upravit základní standardy pro bydlení u bytu, na který bude dávka poskytována.

Na základě tohoto opatření bude moci být dávka poskytnuta pouze do bytu aktuálně vhodného pro bydlení. Tento pojem "vhodný" navrhovaný zákon zavádí pro účely hodnocení základních standardů pro bydlení, přičemž za byt vhodný pro bydlení bude považován pouze byt splňující zákonem stanovené podmínky. Některé podmínky bude moci vyhodnotit přímo Úřad práce a k některým hodnocením, například hygienické podmínky či stavebně-technické požadavky, si bude moci Úřad práce vyžádat stanovisko dalších orgánů či úřadů příslušných k hodnocení těchto skutečností.

Je tedy jednoznačně deklarováno, že podpora bydlení ze strany státu realizovaná prostřednictvím dávky bude poskytnuta výhradně do takových prostor, které splňují alespoň minimální hygienické a technické standardy pro trvalé bydlení a netrpí vadami, které mohou ohrozit jeho obyvatele na zdraví, či dokonce životě. Vhodnost bytů se bude primárně prokazovat prohlášením žádosti o doplatek na bydlení.

V případě, že náprava nebude ve stanovené lhůtě zjednána, osoba nárok na dávku na bydlení ztratí, a to od čtvrtého měsíce následujícího po dni, ve kterém uplynula lhůta pro zjednání nápravy. Návaznost spolupráce pověřených obecních úřadů a orgánů OSPOD si zároveň klade za cíl řešit konkrétní případy nikoliv pouze sankcí ve formě odejmutí dávky, nýbrž i formou pomoci při řešení jejich bytové situace, respektive vyvedení těchto osob z nevhodného bydlení. Zpřísňuje se výpočet výše doplatku na bydlení v situaci, kdy osoba společně posuzovaná není osobou v hmotné nouzi.

Vylučuje se postup podle kontrolního řádu a zakotvuje se oprávnění Úřadu práce provádět kontrolu dodržování režimu pracovní neschopnosti u osob, které nejsou uchazeči o zaměstnání.

Dalším opatřením je změna místní příslušnosti pro řízení týkající se přiznání dávek. Podle našeho návrhu by nově místní příslušnost byla primárně v obvodu toho úřadu, kde daná osoba skutečně bydlí, nikoliv tam, kde má trvalé bydliště. Odstranila by se tak nutnost dojíždění na často vzdálený úřad nebo zdlouhavý proces dožádání u místně příslušného úřadu.

Co se týče novely zákona o státní podpoře, zde jsou dopady v rámci opatření souvisejícími s příspěvky na bydlení a ty bych rád zmínil. Je to například úprava okruhu společně posuzovaných osob pro účely přidělení a výpočtu příspěvku na bydlení. Příkladem nedokonalosti současné právní úpravy může být situace, kdy v jednom bytě žijí dva okruhy společně posuzovaných osob. Tuto situaci právě v navrhovaném pozměňovacím návrhu řešíme.

Další životní situace, na kterou návrh reaguje, je narození dítěte nesezdaným rodičům. V případě jejich rozchodu je vhodné přímo v zákoně upravit, že se nezletilé nezaopatřené dítě bude posuzovat s tím rodičem, kterému bylo svěřeno do péče. V těchto případech, kdy je o svěření do péče rozhodnuto soudem, by pak odpadlo někdy složité dokazování nevedení společné domácnosti těchto rodičů.

Kritizovány jsou situace, kdy příjemce příspěvku na bydlení či některá ze společně posuzovaných osob vlastní další bytovou jednotku, kterou může využít pro levnější bydlení, nebo pro zvýšení příjmů jejich pronájmem. Vzhledem k tomu, že někteří majitelé bytů či nemovitostí, ve kterých se nachází pronajímané byty, nejsou ani po opakovaných urgencích ze strany poživatelů příspěvku na bydlení, ani na výzvu úřadu práce ochotni předložit vyúčtování zálohově placených služeb, navrhujeme umožnit poskytování příspěvku na bydlení i nadále.

Mění se také úprava zápočtu příjmu osob samostatně výdělečně činných. Vzhledem k tomu, o jaké množství změn se jedná, jelikož je to 72 paragrafů v původním znění pozměňovacího návrhu, navrhujeme dělenou účinnost, nicméně v následujícím znění pozměňovacího návrhu navrhujeme nově vzhledem k tomu, jak dlouho se tento zákon projednává, účinnost ještě dále odložit, a to trojí účinnost od 1. 1. 2022, od 1. 7. 2022 a od 1. 7. 2025. Tato účinnost je následně předložena ve sněmovním tisku 7374. K oběma tiskům se následně přihlásím v podrobné rozpravě.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s faktickou poznámkou. Mám tady dvě faktické poznámky. Za prvé vystoupí pan poslanec Mikuláš Ferjenčík a připraví se na faktickou pan poslanec Roman Sklenák. Takže, pane poslanče, vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem se chtěl zeptat kolegy Nováka, proto čekám, až bude mít prostor mě poslouchat, tak jsem se chtěl zeptat na otázku, kde já chápu jako srozumitelný a pochopitelný a i správný záměr zajistit, aby děti chodily do školy. A chápu, že ten nástroj je vymyšlený tak, že když nebudou chodit do školy, tak rodičům odebereme dávky, což je bude motivovat, aby je tam posílali. Ale chci se zeptat, jakým způsobem ten návrh řeší problém, kdy rodič se snaží dostat dítě do školy, ale dítě tam nechodí, protože chodí za školu a podobně. Což ze zkušeností, se kterými jsem se setkal, je také často problém, že skutečně je často víc problém na straně dětí než na straně rodičů, případně je to řekněme nějaký životní styl ve vyloučených lokalitách. A jakým způsobem chcete řešit situaci rodičů, které se v dobré víře snaží děti do školy dostat, ale ty děti tam nechodí, a tím pádem potrestáme jak rodiče, tak sourozence a další­? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Další faktická poznámka, pan poslanec Roman Sklenák. Prosím, vaše dvě minuty, máte slovo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo, pane předsedající, já se v tuto chvíli nechci vyjadřovat ani k té materii, ani k tomu, co zde přečetl pan poslanec Novák. Jenom poprosím, jestli by se mohli ztišit kolegové tady před řečništěm.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak já požádám sněmovnu o klid! Prosím.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji, protože chci shodou okolností mluvit i k vám. Považuji totiž způsob projednávání tohoto druhého čtení za ne úplně korektní. V minulém volebním období tady byla některá nepsaná pravidla a já si myslím, že by bylo dobré se k nim vrátit. Jedno z těch pravidel bylo, že pokud jsme měnili program schůze, tak jsme vždy měnili program na následující den -prostě z toho prostého důvodu, když se člověk připravuje na schůzi, aby měl jistotu, že alespoň ten den, kdy sem jde, ví, co bude projednáváno. Tenhle bod byl zařazen dnes a já reaguji na pana poslance Nováka, splňuji podmínku faktické připomínky. Protože on mimo jiné v úvodu se vyjadřoval k činnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, co dělali, jak spolu spolupracovali. A kde je paní ministryně, aby na to mohla reagovat? Ptala se mě mimochodem i paní ministryně Schillerová. No, není tady, protože má jiný program a my jsme to zařadili před pár hodinami.

Uvědomte si, že v programu máme 502 bodů. Současná probíhající schůze má 502 bodů. Není možné být připravený na 502 bodů a čekat, kdy nějaká většina tady vytvořená si něco prosadí na ten den. Takže moje prosba k vám všem: prosím, vraťme se k praxi, že budeme měnit vždy program minimálně s jednodenním předstihem.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní ještě faktická poznámka, paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová, a dále se připraví paní poslankyně Eva Fialová v obecné rozpravě. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Budu velmi stručná. Já bych vaším prostřednictvím chtěla reagovat na kolegu Sklenáka. Musím se zastat tady předkladatelů z SPD, protože ten návrh byl přednesen včera, neprošel, a proto, je to zcela logické, se přednesl dneska znova. Bylo tady řečeno kolegou Novákem, že vlastně až po té - a teď nevím, jak to nazvat přesně - značné urgenci a vidině toho, že by opravdu prošel pozměňovací návrh, na kterém participovalo několik poslanců z různých stran, Ministerstvo práce a sociálních věcí začalo reagovat s tím, že by se nějak rádo podílelo. I ze strany ministryně práce a sociálních věcí bylo deklarováno, že se chce podílet na tom pozměňovacím návrhu. Tudíž já teď trošku nechápu reakci pana kolegy Sklenáka, protože i pozměňovací návrh, který zde přednesl pan kolega Novák, je udělán ve spolupráci s paní ministryní Maláčovou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní další faktická poznámka a je to paní poslankyně Kateřina Valachová. Potom se připraví pan poslanec Roman Sklenák. Paní poslankyně Valachová, vy stornujete faktickou? Dobře, takže má prostor pan poslanec Roman Sklenák. Prosím.

 

Poslanec Roman Sklenák: Já jenom, když to paní poslankyně Aulická nechápe, tak jí to zkusím vysvětlit ještě jinak, vaším prostřednictvím. Teď se dívám do systému k tomuto tisku a tam přibývají pozměňovací návrhy. Druhé čtení slouží k tomu, abychom také mohli předložit své pozměňovací návrhy. A pakliže se stane to, co se stalo dnes, tak teď řada poslanců se svými spolupracovníky honem dopisuje, aby stihli vložit do systému. Takže o tom to je. Ta praxe, která tady byla, byla lety vyzkoušena, proto jsme k ní dospěli a proto se dodržovala.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku pan poslanec Ondřej Profant a připraví se v obecné rozpravě paní poslankyně Eva Fialová. Ta je ovšem připravena, už jsem říkal před chvílí. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ondřej Profant: Dobré odpoledne. Já naprosto chápu rozčarování kolegů z ČSSD a mám vlastně otázku i na ně, jestli tu je tedy někdo, kdo nám přednese stanovisko za paní ministryni, za ministerstvo atd.? Chápu, že ministerstvo se podílelo na komplexním pozměňovacím návrhu, ale to asi není všechno. Nevíme, co se tam třeba podařilo vyjednat, co se tam nepodařilo vyjednat, jestli je to opravdu tak konsenzuální, a tak jestli třeba někdo z kolegů ze stejné strany neví stanovisko, nemůže nám ho krátce tlumočit? Nebo jestli se třeba paní ministryně nedostaví za nějakou dobu, jestli k tomu nejsou nějaké informace?

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní v obecné rozpravě vystoupí paní poslankyně Eva Fialová a připraví se paní poslankyně Alena Gajdůšková. Tak, paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo. Hezké odpoledne všem. Já jenom krátce okomentuji tento návrh tisku. Chtěla bych z tohoto místa poděkovat prostřednictvím pana předsedy Lucii Šafránkové, Markovi Novákovi, Janě Pastuchové, Hance Aulické a všem, kteří odvedli kus práce, a následně i ministerstvu, které dalo velký podíl na tom, aby vznikl tento komplexní pozměňovací návrh, který před chvílí představil velice podrobně Marek Novák. Ty věci, které jsou zahrnuté v pozměňovacím návrhu, opravdu vychází z praxe, vychází z praxe od lidí, kteří se každý den potýkají s nelehkou situací, kteří řeší dennodenně problémy, co se týká nadužívání, nespravedlivého systému, nedosažení na nějaké hmotné nouze atd., neadekvátního bydlení v podmínkách, které nejsou důstojné pro nikoho, který řeší školství, docházku dětí do škol.

Já tady možná zareaguji na pana Ferjenčíka, prostřednictvím pana předsedajícího. Neznám moc rodin, které by vyloženě trápilo, že dítě nedojde do školy, protože se to v současné době intenzivně řeší s rodiči, jsou na to další jiné způsoby, jak reagovat, je spousta organizací, které se tomuto věnují, a ti rodiče většinou s tím dospívajícím moc nezmůžou anebo je jim to samotným jedno.

Mě velice mrzí, že se od některých organizací zdůrazňují pouze negativa, ale musíme si uvědomit, že pokud každý bude dodržovat některá pravidla, každý, nechci dělat výjimky, tak nebude nikdy tímto postihnut a nikdy mu nebude odebráno. Pravidla jsou tu pro každého a mají platit pro každého. Jsou předjímány věci, které se nemusí stát, kdyby lidé tato pravidla dodržovali.

Navíc tento komplexní pozměňovací návrh je velice vyvážený a spíše uzavírá ty nůžky, které nám v současné chvíli ve společnosti vznikly, kdy někteří lidé již nedosáhnou na nějakou pomoc, a zavádí dobrou praxi, která vznikla pozorováním z terénu. Já za sebe jsem velkým zastáncem toho, aby dětem, které chodí na odbornou praxi, nebyl započítáván jejich příjem do celkového příjmu rodiny a zůstával dětem anebo té rodině navíc, protože tím je právě motivujeme, aby školu dodělaly a dostudovaly.

Dalším motivačním prvkem je pro důchodce nebo pro naše seniory, kteří si nemůžou aktivně zvýšit příjem, a spoustu a spoustu dalších věcí. Ale asi je to věc názoru každého z nás, kdo v té situaci žije, nebo kdo se s ní potýká a kdo s ní přišel do praxe. A tady patří velký dík všem, kteří se na tomto podíleli a X měsíců na tom intenzivně spolupracovali.

A nyní mi dovolte, já bych se ráda připojila k tomuto zákonu drobným pozměňovacím návrhem, který předkládám společně s kolegyní Evou Matyášovou a Pavlou Golasowskou, který se týká trošku jiné problematiky, a to poskytování mimořádné okamžité pomoci, o které jsme se přesvědčili, že je velice důležitá v době koronaviru. Je velice funkční, nicméně se řídí správním řádem. V zákoně je napsáno, že se vyřizuje bezodkladně, ale pokud není vyřízena bezodkladně, tak je podle správního řádu 30 dní na vyřízení žádosti, a to staví některé rodiny nebo jednotlivé žadatele do velice těžké situace, kdy můžou hrát dny, hodiny o to, jakým způsobem se bude vyvíjet další jejich život. Takže v tomto případě navrhuji malou drobnou úpravu při přidělování nebo uznání o rozhodnutí o mimořádné okamžité pomoci, aby bylo uvedeno bezodkladně, nejpozději však do 15 kalendářních dnů a následně i 30 dnů o podání odvolání, aby měl žadatel jasně informaci, jestli mu bude mimořádná okamžitá pomoc přidělena, nebo nepřidělena do čtrnácti dnů. Velice jim to tu situaci urychlí, ke které se přihlásím v podrobné rozpravě.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktická poznámka - pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. A připraví se paní poslankyně Alena Gajdůšková v obecné rozpravě. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Velmi děkuji kolegyni Fialové za reakci, zmínila právě to, na co se ptám, akorát mi neodpověděla přesně na to řešení, a to je, co se stane s těmi rodiči, co s těmi dětmi nic nezmůžou, což je termín, co vy jste právě použila. Mně vlastně nedává smysl, aby rodič, který má problém s obtížně zvladatelným dítětem v pubertě nebo těsně před pubertou, co typicky ještě v těch ghettech užívá drogy, bohužel, ho ještě tuplem potrestat tím, že nebude mít žádné peníze na živobytí. Nemyslím si, že to úplně vyřeší tu situaci, tak se chci zeptat, jakým způsobem to chcete řešit.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Faktická poznámka, vystoupí pan poslanec Marek Novák. Připraví se paní poslankyně Hana Aulická. Tak prosím.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo. Jenom prosím v krátkosti vaším prostřednictvím, pane předsedající, na kolegu Ferjenčíka. Prosím vás, máme jasně daný zákon, co se děje, když se rodiče nejsou schopni postarat o dítě. Na to je zákon, prosím. Takže jestli rodič není schopný zabezpečit ať už základní potřeby svého dítěte, povinnou školní docházku a tak dále, postupuje se dle zákona. Věřím, že ten zákon znáte.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktická poznámka - Hana Aulická. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Připraví se Mikuláš Ferjenčík. Tak prosím.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Já bych, vaším prostřednictvím, také chtěla reagovat na kolegu Ferjenčíka. Samozřejmě říkám, že můžou být rodiny, kde je takový problém, ale já si myslím, že se bavíme nejenom o rodinách, které jsou takzvaně na hmotné nouzi, ale myslím si, že to je docela běžný jev i rodin, které běžně chodí do práce, pracují a nepotřebují čerpat dávky hmotné nouze nebo ze státní sociální podpory. To je prostě holý fakt.

Jedna věc ovšem je, že my se tady nebavíme jen o pubertálních dětech, a většinou ty patnáctileté děti, které ani nemají ukončenou docházku, nám končí na úřadu práce, protože rodina je víceméně nutí k tomu, aby na úřad práce šly a další vzdělání neudělaly. A proto i v této změně je, že se nebudou posuzovat příjmy třeba z praxí, když ty děti půjdou dál třeba na další vzdělání, jenom pro to, aby nepřicházely o dávky. Takže to je jeden ten motivační fakt, který tam je.

Druhá věc je, že se tady bavíme o předškolní docházce, ale i té školní, o malých dětech, protože ti rodiče nemají absolutně žádné návky a ty návyky neučí ani své děti. A jestli jsou zvyklí vstávat v devět, v deset, v jedenáct, protože do rána do dvou, do tří hodin mají jiné motivační věci k tomu, aby nespali, tak se pak nedivte, že nejsou motivováni k tomu, aby své děti vedli do škol, když za to víceméně nejsou v uvozovkách nijak potrestáni, ale nic to nevede k tomu, aby se ty děti vzdělávaly.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku vystoupí pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Mám tady ještě jednu přihlášku na faktickou poznámku a je to pan poslanec Roman Sklenák. Tak, pane poslanče Ferjenčíku, máte dvě minuty. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl reagovat na kolegu Nováka, který říká, že tady máme zákon, který to řeší. Tak se ptám, z jaké analýzy tedy vychází to, že toto nové opatření, které má řešit vlastně stejný problém, bude efektivní.

A pak jsem se chtěl zeptat kolegyně Aulické Jírovcové, jestli skutečně nepropadávají tím sítem zákona ti rodiče, kteří se skutečně snaží, mají více dětí a třeba jedno je problémové, s tím jedním si nedokážou poradit, ale všechny ostatní do školy normálně chodí, takže tam se dá třeba doložit, že skutečně není problém na straně rodičů. Tak mi přijde, že hrozí, že tito lidé propadnou sítem a přijdou o peníze, ze kterých živí zbytek rodiny, a přitom skutečně neudělali nic špatného. Mě zajímá, jak je tohle vyřešeno.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí na faktickou poznámku poslanec Roman Sklenák a připraví se paní poslankyně Alena Gajdůšková v obecné rozpravě. Prosím.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji. My bychom tady, kolegyně a kolegové, měli vytvářet zákony pro všechny. A tady v reakci na kolegyni Aulickou Jírovcovou - ona mluví o nějaké skupině lidí, říká: Většinou to ti lidé mají tak a tak, oni většinou dlouho spí, a tak je potřeba zpřísnit zákon. Ale my prostě skutečně nemůžeme přesáhnout Ústavu, Listinu základních práv a svobod. Mimochodem i ve stanovisku vlády k původnímu tisku tohle bylo zmíněno. V našem ústavním pořádku je zakotveno, že každý, kdo je v hmotné nouzi, má nárok na přiměřené zabezpečení, to je základní princip vyspělé společnosti. A pokud je někdo v nouzi a přitom mu dítě chodí za školu, tak prostě není možné mu vzít to přiměřené hmotné zabezpečení a poslat ho pod most. V tom je to, co se tady asi střetává - ty dva pohledy na úpravu dávek v hmotné nouzi.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Faktická poznámka - mám připraveny dva poslance, za prvé je to paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová a pak je to pan poslanec František Kopřiva. A teď mi ještě naskočil pan poslanec Pavel Plzák. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Nechci zdržovat, protože opravdu máme jenom půl hodiny čas, než bude povinnost projednávání dalšího tisku. Každopádně na pana kolegu Sklenáka, prostřednictvím pana předsedajícího. Vy tady vlastně potíráte povinnost docházet do školy a vzdělávat se. Vždyť my tady máme povinnou školní docházku, a myslím si, že 90 % obyvatel České republiky se tím řídí. Tak proč bychom měli být slepí a neustále tady nechávat lidi, kteří záměrně - někteří už i záměrně - neplní tyto povinnosti? Řekněte mi, proč! Já vnímám a dlouhodobě to řešíme v Ústeckém kraji, že potřebujeme řešit právě tuto oblast, protože dlouhodobě na samosprávách, na obcích, na městech je tento stav neudržitelný. Protože to nenese jenom tím, že nechodí do školy, ale je to kriminalita. I ty malé děti dělají malé gangy a obtěžují, kradou a tak dále, pohybují se na místech, kde okrádají naše seniory, a tak. A já neříkám, že to jsou jenom lidi na hmotné nouzi. Já vám jenom obecně říkám, že je zcela normální chodit a posílat své děti do škol. A vy tady říkáte, že to budeme popírat jenom proto, abychom náhodou nikoho nepoškodili.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní zrekapituluji, protože mám tady čtyři faktické poznámky, tak abyste věděli. Jako první pan poslanec František Kopřiva, jako druhý pan poslanec Pavel Plzák, jako třetí paní poslankyně Kateřina Valachová, jako čtvrtý pan poslanec Roman Sklenák. Takže nyní má slovo pan poslanec František Kopřiva. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já mám dotaz na předkladatele. Může odpovědět asi kdokoli z nich, protože tady samozřejmě uvádí pořád ty nejhorší příklady jako argument, nějaké dětské gangy a podobně. A teď se přesuňme do toho, že už skoro rok tady žijeme v době covidu, distanční výuky, v podstatě s nějakými krátkými přestávkami, kdy výuka často není tak dobře organizovaná jako ta standardní, což naprosto chápu. Nechci tady teď vůbec kritizovat školy nebo pedagogy. Je to opravdu těžké, ale ta výuka nějak probíhá.

A teď tedy čtu v tom návrhu, že rodinám v hmotné nouzi se strhne pokuta z doplatku na bydlení a příspěvku na živobytí, pokud některý z členů rodiny spáchá takzvaný vybraný přestupek, což může být například při porušení vyhlášky obcí. (Připomínky z pléna.) Tak by mě tedy zajímalo, jestli se počítá i... Tak můžete odpovědět potom když tak tady na mikrofon. Já bych jenom -

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak moment. Prosím vás, kdo se hlásí do faktické poznámky, hlaste se tlačítkem, prosím vás. A máte nějakou námitku? (Reakce z pléna.) Pardon. Nechme faktickou poznámku, prosím vás.

 

Poslanec František Kopřiva: Já jsem se chtěl jenom předkladatelů zeptat, jestli je opravdu ošetřené, že se nebudou trestat i nějaké přestupky typu sáňkování na Petříně nebo podobné vyhlášky obsoletní, nebo které jsou úplně mimo. Tady jde skutečně o to, já chápu tu motivaci, že se mají posílat třeba nějaké fakt závažné věci. Ale jde mi tady o to, jestli to tam máte ošetřené v tom návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak prosím vás, nechme poslance se vyjádřit. Nyní vystoupí pan poslanec Pavel Plzák na faktickou poznámku a připraví se paní poslankyně Kateřina Valachová. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Máte dvě minuty.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych také na kolegu Sklenáka. Z jeho vyjádření jsem měl takový dojem, že on vlastně říká: Proč vlastně něco děláte, vždyť to je protiústavní. Dobře. Tak ale nemůžeme asi v tom případě nic. Tak navrhněte něco jiného. Já jsem byl možná jeden z těch iniciátorů, protože na mě se jako na poslance obraceli jak starosta, tak učitelé z obou základních škol ve městě Úpici, protože už si s tím prostě nevěděli rady. Možná škoda, že se neobrátili na vás, že byste jim s tím poradil. Proto jsem prosil své kolegy ze sociálního výboru a tak dále, kolegové opravdu objížděli. Vyjeďte do terénu a běžte mezi ty učitele a ty starosty a řekněte jim, že se s tím nedá nic dělat! To bych chtěl vidět potom, co si o nás budou myslet.

A mimochodem, i já jsem v tom směru interpeloval vaši paní ministryni. A víte, co mi řekla? Tak něco vymyslete! Tak kolegové něco vymysleli, když to nevymyslelo ministerstvo. Že se ministerstvo přidalo, výborně. Já to všechno podporuji. Ale vyjeďte si mezi ty lidi, vyjeďte si mezi ty učitele. Já vám klidně u nás sjednám schůzky. Můžete tam jít a uvidíte, s jakou se tam potážete.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktická poznámka - paní poslankyně Kateřina Valachová, připraví se pan poslanec Roman Sklenák. Paní poslankyně, máte slovo, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji vám, pane předsedo. Kolegyně, kolegové, vážená paní ministryně, několik slov na probíhající debatu. Myslím si, že pan kolega Roman Sklenák mířil trošku jiným směrem. Tento zákon vznikal za nějaké doby, následně byl upravován. V tuto chvíli jsme v úplně jiné situaci než v době vzniku dané novely. Jsme v situaci, kdy země je rok uzavřena v pandemii.

Co se týká rodin ekonomicky slabších, řešíme - a možná u mnohem většího množství lidí, než bychom si přáli, nikoli u rodin pouze v hmotné nouzi - že stále nemají objektivní podmínky pro přístup v rámci distančního vzdělávání online výuky, technického vybavení, počítače, konektivitu, internet do škol. Myslím si, že to je docela důležité, protože ta pravidla schvalujeme teď. Chtěla bych, abychom si to uvědomili.

Druhá záležitost, kterou chci připomenout, je také to, že se celkově zhoršuje naše hospodářská, ekonomická situace. Zatímco tento návrh vznikal v době hospodářského růstu a konjunktury, v tuto chvíli je jasné, že bohužel víc a víc lidí se bude potýkat, a nikoli svou vinou, ale vinou ekonomické situace, úpadku firem atd., s horšími životními podmínkami, bohužel. Ačkoli se budeme snažit například skrze kurzarbeit a další věci zajistit zaměstnanost, je jasné, že víc lidí bude třeba i v hmotné nouzi. To je také důležité si velmi uvědomit.

Já na to samozřejmě reaguji v rámci pozměňovacích návrhů a chci vás upozornit na návrh a poprosit vás o podporu, aby byly hrazeny náklady internetu, to reaguje na tu mou první poznámku. A chtěla bych vás poprosit, abychom tu rozpravu, jak vaším prostřednictvím, pane předsedající, žádá Roman Sklenák, vedli férově, byť samozřejmě času není nazbyt. Děláme zákony pro všechny.

Děkuji vám, pane předsedající.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Čas. Ano. Tak nyní tedy pan poslanec Roman Sklenák a připraví se za navrhovatele paní poslankyně Lucie Šafránková. Prosím.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Zareaguji na kolegyni Aulickou a pana kolegu Plzáka, kteří mě ve svých příspěvcích přímo oslovili. Za prvé samozřejmě vůbec nechci polemizovat, a nevkládejte mi to prosím, paní kolegyně, do úst, prostřednictvím pana předsedajícího, že by neměla být povinná školní docházka nebo že bychom neměli vyžadovat povinnou školní docházku. Já jenom prostě hovořím o tom, že v tomto případě ty represe nefungují.

A to je i odpověď panu kolegovi Plzákovi, že mám tedy něco vymyslet. Tak já vám řeknu to řešení. Na to už přišli samozřejmě jiní, podívejte se do zemí, kde to funguje. To řešení se jmenuje sociální práce. Pokud je někdo v takovéto situaci, je potřeba s ním sociálně pracovat. To je to řešení. Prostě vzít ty lidi za ruku, obrazně řečeno, a vést je životem. A to někam spěje.

Jestli si myslíte, že jim seberete dávky, oni se hluboce zamyslí a začnou se chovat jinak, tak vám garantuji, že tak to prostě není. Kdyby tento princip represí fungoval, tak nemáme například věznice plné recidivistů, protože by věděli, že když něco spáchají, půjdou do vězení. A oni to stejně opakují. Prostě tohle není nic, co bychom měli objevovat, to je popsáno. A měli bychom se inspirovat v zemích, kde sociální práci zvládají.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktická poznámka - Lucie Šafránková. Prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji. Já bych jenom, vaším prostřednictvím, chtěla reagovat na pana poslance Kopřivu, možná i částečně na pana poslance Ferjenčíka. Chtěla bych říct, že toto není předmětem sněmovního tisku 652, nýbrž sněmovního tisku 290, který se jistě tady bude brzy projednávat také ve druhém čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy vystoupí pan poslanec Martin Jiránek na faktickou. Dále je přihlášen pan poslanec Pavel Plzák a pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Zatím tři faktické poznámky. Tak, pane poslanče, prosím, máte slovo, dvě minuty.

 

Poslanec Martin Jiránek: Dobrý den, kolegyně, kolegové. Já jsem měl takový dotaz, protože tady hodně řešila kolegyně Aulická s panem Sklenákem takové to v uvozovkách slovíčkaření, že většina z nich, část z nich, mnoho z nich atd. Tak bych se chtěl zeptat. Chápu, že to je problém, a rozumím tomu, že velká část z těch problémů tam opravdu jsou, souhlasím. Na druhou stranu vaše úpravy jsou poměrně přísné v dopadu na finanční život těch rodin. Mě by zajímalo, jestli se prováděla... nebo jestli máte nějaká čísla, kolika lidí bychom v dobré vůli nechtěli, aby se to dotklo, a kolika bychom chtěli, aby se to dotklo. Mně jde o ta čísla - a kterých se to reálně dotkne. Já chápu, že mi neřeknete 553 286, ale nějaké hrubé procento, nějaká čísla, kdy víme, že někdo něco třeba cíleně zneužívá, kolik jich to zneužívá a kolik ne. Protože my tady můžeme zasahovat řekněme do desítek tisíc, sto tisíc rodin poklesy těch dávek. Chápu, že v určitém procentu je to oprávněné, ale netuším - a bylo by dobré se o tom bavit - jestli je to procento 10, nebo je to procento 95. Děkuji moc.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktická poznámka - pan poslanec Pavel Plzák a jako zatím poslední na faktickou pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji a slibuji naposledy, pro pana kolegu Sklenáka, prostřednictvím pana předsedajícího. Právě že ta sociální práce nefunguje, bohužel. Běžte se tam zeptat, jak to funguje. Dítě nepřijde do školy, nepřijdou děti z rodin, kde rodiče po ránu vyspávají, takže nejsou schopni ani dítě vypravit do školy, učitelé, pedagogičtí pomocníci, kteří tam sedí, čekají na ty děti a děti nepřijdou. Takže se volá na OSPOD, OSPOD shání kontakt na rodinu, kontakt na rodinu není nebo neberou telefon, tak se tam někam jede, ale nikdy z toho nic není. To je prostě jenom ty, ty, ty. A pedagogové vám řeknou, že opravdu nic jiného než finanční motivace, ať je kladná, nebo záporná, na tyhle rodiny prostě nefunguje. Nefunguje. Oni si z ničeho nic nedělají.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní faktická poznámka - pan poslanec Mikuláš Ferjenčík a připraví se v obecné rozpravě paní poslankyně Alena Gajdůšková. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Já jsem chtěl reagovat na kolegyni Šafránkovou, která říkala, že vystupuji k jinému tisku. Nicméně já jsem tady celou dobu řešil otázku odebírání dávek v hmotné nouzi v případě, kdy děti nechodí do školy. Ten princip chápu, ale ptal jsem se na řešení situace rodičů, kteří se snaží dostat své děti do školy, ale ty děti tam nechodí. A pak kolega Novák mě odkázal na jiný legislativní rámec, nicméně to stále neřeší otázku například rodinných příslušníků, dalších dětí stejných rodičů, kde někteří do školy chodí. Takže jsem se ptal na tuhle věc. Mám za to, aspoň podle toho, jak jsem poměrně pozorně poslouchal představení pozměňovacího návrhu od kolegy Nováka, že toto je přesně obsahem toho tisku, tak nerozumím, proč mě tady napomínáte, že jsem mimo téma. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní ještě jedna faktická poznámka paní poslankyně Hana Aulická a stále je připravena Alena Gajdůšková. Tak prosím, dvě minuty.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Já se omlouvám kolegyni Gajdůškové, jenom bych víceméně chtěla odpovědět panu kolegovi z Pirátů vaším prostřednictvím, pane předsedající. Já si myslím, že čísla jako taková souhrnně nemáme. Jsem v komunální politice od roku 2002 a posledních osm let, teď už tedy i v krajské, se zabýváme opravdu dlouhodobě efektem nechození, nebo od té poslední reformy hmotné nouze, myslím z roku 2009. Zabýváme se opravdu tou neukázněností docházky a motivací nedocházky dětí těch rodin, aby posílali děti do škol. A musím říci, že ta čísla se různí, protože samozřejmě nějaké děti dávají do škol, úřady práce nějak reagují, potom reagují samozřejmě OSPODy, sociální pracovníci. Ale nedokážu říct, jestli si třeba samotné Ministerstvo práce zpracovává nějakou evidenci. Myslím si, že ne, že by to byly spíše odhady těch dalších neziskových organizací nebo agentur pro sociální začleňování.

Kdyby se ale dala tato čísla, která takhle jsou evidována na samosprávách nebo v rámci přenesené působnosti na sociálních odborech, tak si myslím, že bychom vycházeli z těch aktuálních dat. Ale dnes, pokud bychom to chtěli po ministerstvu, si myslím, že nejsme schopni dát tato aktuální data, protože se to samozřejmě různí. Tam je sice nějak nastavená sociální práce, ale pan kolega Plzák to řekl, ta sociální práce - můžete mít sto lidí, ale pokud ty rodiny nechtějí, odmítají spolupracovat, tak s nimi nic nezmůžete. Já neříkám, že jsou to všichni. Někteří potřebují opravdu dlouhodobé doprovázení víceméně i v dalších oblastech, jsou tam další zatěžující věci jako exekuce atd. Ale opravdu jenom ta sociální práce není spásná a ve velké míře nefunguje, protože ani ty rodiny nechtějí spolupracovat. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní ještě jedna faktická poznámka - pan poslanec Martin Jiránek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Jiránek: Já moc děkuji za odpověď. V části mi dává smysl, že ta čísla je samozřejmě složité najít. Každopádně doufám, že všechny strany - o nás, o Pirátech, se to hodně říká, že jsme evidence-based policy, že děláme politiku založenou na číslech. Jak bych to řekl: aspoň nějaká čísla by bylo dobré tady mít, protože dopady opravdu můžou být částečně devastující, když použiji expresivní slovo, pro část rodin, u kterých nechceme z logiky věci, aby se to zrovna jich dotklo, jak to tady uvádí třeba kolega Ferjenčík, a takových příkladů na hraně můžeme uvést víc. Opravdu bez čísel, na kolik lidí to dopadne, jak to na ně dopadne, kteří to zneužívají, kteří to nezneužívají, je těžší podpořit ten váš návrh, protože mi prostě neukazují argumenty založené na číslech. Takhle to řeknu. Děkuji moc.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí paní poslankyně Alena Gajdůšková v obecné rozpravě a připraví se paní poslankyně Kateřina Valachová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně a kolegové, přihlásila jsem se o slovo, protože chci podpořit komplexní pozměňovací návrh, u kterého chci ocenit, že v sociálním výboru skutečně nastala shoda, že jsme se dokázali domluvit tak, aby návrh, který původně byl návrhem paní kolegyně Šafránkové a SPD, byl takříkajíc bez jakýchkoli problematických částí - omlouvám se teď paní Šafránkové. Ale jak jsme ten návrh projednávali, v tom původním návrhu byla různá opatření, která byla ústavně sporná anebo byla upravena opačně, respektive jinak, než poté by z legislativního textu vyplývalo, působila by prostě jinak. Takže jsem skutečně ráda, že nakonec došlo k dohodě a tento pozměňovací návrh, který načetl a kde je tím hlavním předkládajícím kolega Marek Novák, je v dohodě sociálního výboru.

Ještě k tomu řeknu, že filozofie dávek v hmotné nouzi, ale i jiných dávek, ale zejména dávek v hmotné nouzi podle sociálních demokratů je, že musí fungovat jako trampolína. My nesmíme nechat zejména rodiny s dětmi spadnout do situace, ze které se již nedokážou dostat. Paní kolegyně Valachová upozorňovala na to, že s krizí, koronavirovou krizí, se můžou do problémů, skutečně ekonomických problémů, dostat i situace rodin, které pečují, které se starají, které doposud byly pracujícími a běžnými občany. Proto je třeba, abychom byli velmi a velmi opatrní s těmi jednoduchými řešeními. Dávky pomoci v hmotné nouzi mají pomoci lidem překonat krizi a navrátit se do normálního života, to je do práce, samostatného zajištění rodiny a péče o děti. Tak si to představujeme jako sociální demokraté.

Ministerstvo práce a sociálních věcí nicméně podporuje revizi dávek, ale já nechci mluvit za MPSV, paní ministryně se omlouvala už ráno a pan Sklenák to tady rozváděl, že je trošku nešťastné zařazení toho, mě mrzí, že paní ministryně tady není. Ale chci poděkovat Ministerstvu práce a sociálních věcí za spolupráci při přípravě komplexního pozměňovacího návrhu, o kterém se bavíme a který rovněž upravuje parametrické úpravy jednotlivých dávek, které byly zamýšleny i v návrhu zákona o bydlení. Detaily pozměňovacího návrhu představil pan kolega Marek Novák. Já k tomu ještě učiním přece jenom poznámku. Jestli mají být uvedená opatření efektivní, tedy opatření v zákoně musí být doprovázena jinými opatřeními mimo dávkový systém. A to je záležitost samozřejmě Ministerstva práce a sociálních věcí, ale i municipalit, krajů a obcí.

Pak bych ještě ráda připomněla, že k tomuto tisku, který projednáváme, jsou předloženy další pozměňovací návrhy a já jsem ráda, že jsem se mohla připojit k pozměňovacímu návrhu, ke kterému se přihlásí v podrobné rozpravě paní kolegyně Kateřina Valachová, už o tom trošku mluvila. Cílem tohoto našeho pozměňovacího návrhu je započítávat internetové připojení do nákladů na bydlení pro účely nároku a výše dávek na bydlení a rozšířit také poskytování příspěvku na bydlení i do podnájmu. To jsou věci, které ukázala praxe, které vypluly na povrch v tom ještě silnějším rozsahu teď v souvislosti s pandemií, a vy víte, že jsme se snažili, abychom podpořili i finančně vybavení těch potřebných rodin výpočetní technikou, ale i přístupem k datům tak, aby mohly fungovat a zvládaly distanční výchovu.

Chci zdůraznit, že jsem velmi ráda, že návrh v podobě toho komplexního pozměňovacího návrhu tak, jak jsme se na něm v rámci výboru domluvili, balancuje práva a povinnosti příjemců dávek a obsahuje celou řadu pozitivních opatření. Byla tady otázka na nás na sociální demokraty, co jsme v tomto komplexním pozměňovacím návrhu prosadili. Tak já jenom krátký výčet: byly to nebo jsou to férovější podmínky hmotné nouze pro důchodce, důchody se započítávají ze 70 %, a nikoliv 80 % jako dnes, příjmy studentů z praxe nebudou rodinám snižovat dávky, příspěvek na bydlení bude možné čerpat nově i u podnájmů a do nákladů na bydlení se budou započítávat také náklady na internetové připojení. To jsou jenom asi ty nejzásadnější věci, které jsme tam chtěli prosadit jako sociální demokracie.

A ještě na závěr jednou prosím o podporu komplexního pozměňovacího návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí v obecné rozpravě paní poslankyně Kateřina Valachová a jenom upozorním, že v 16.00 hodin máme pevně zařazený bod. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji, pane předsedající. Já představím dva pozměňovací návrhy, které předkládáme. První se týká - a je to samostatný pozměňovací návrh - toho, co podle mého soudu je velmi důležité, a sice umožnit hradit dávkou na bydlení také fond v uvozovkách podnájemní v rámci družstevního bytového fondu. Na příště, pokud tento pozměňovací návrh podpoříte, já vás o to velmi prosím, by se tak za nájemce bytu pro účely zákona, který umožňuje získat dávku pomoc v bydlení, považuje i podnájemce celého bytu, který byt užívá se souhlasem vlastníka bytu. Pro účely tohoto zákona, jde-li o podnájemní vztah, nájemce vstupuje do práv a povinností vlastníka bytu a podnájemce do práv a povinností nájemce bytu.

Jednoduše řečeno, náš pořád ještě velký, byť v minulosti vybudovaný družstevní bytový fond by tak napříště, protože se jedná o velké množství družstevních bytů, navíc dostatečného standardu, kvality, přiměřenosti, mohl být takto zpřístupněn, protože formálně se jedná o podnájemní vztahy, tedy v uvozovkách, z hlediska jejich majitelů, pokud se rozhodnou je podnajmout lidem, kteří o to budou mít zájem. Já toto pokládám za v podstatě nejlevnější opatření pro rozšíření možnosti důstojného bydlení v tuto chvíli v rámci bytového fondu České republiky, protože tento družstevní bytový fond vlastně tímto způsobem nemůže být využit.

Všichni se chceme zbavit podstandardních a drahých ubytoven a já věřím, že tento pozměňovací návrh - a trošku zneužívám situace vaším prostřednictvím, pane předsedající - že také paní ministryně financí toto podpoří. Ministerstvo práce a sociálních věcí vyčíslilo dopady tohoto pozměňovacího návrhu na 800 milionů, nicméně současně proti tomu je potřeba započíst řadu dalších věcí a úspor, které samozřejmě v tuto chvíli vynakládáme - zvýšené náklady, a ještě k tomu špatným směrem, například právě na zmíněné podstandardní ubytovny, kterých se chceme zbavit, zejména samozřejmě z pohledu ochrany důstojnosti lidí, ale volají po tom také obce a města v řadě regionů, samozřejmě nejvíce v Moravskoslezském, Ústeckém či Karlovarském regionu.

Tento návrh tedy rozšíří okruh právních titulů k bytu o takzvaný podnájemní vztah, který může založit nárok na dávku na bydlení. Jednalo by se o příspěvek na bydlení. U uvedeného opatření bude přínosem zejména u uživatelů družstevních bytů. Členové bytových družstev, kteří mají byty v nájmu, podnajímají je se souhlasem bytového družstva, tyto byty, avšak podnájemníci nemají nárok na příspěvek na bydlení, i když jinak podmínky nároku splňují. Dosavadní striktní úprava, omezující rozhodné právní tituly pouze na vlastnický a nájemní vztah, je pociťována jako nespravedlivá, když smysl zákona je i v případech zejména družstevních bytů naplňován.

Tady jenom podotýkám, že ta nespravedlnost to odstraní nejenom z hlediska budoucích případných takových uživatelů, a jak říkám, bojem s podstandardními ubytovnami a jejich likvidací, ale také zlepší situaci lidí, kteří v tuto chvíli tímto způsobem družstevní byty využívají, nicméně nemohou dosáhnout na příspěvek na bydlení. Aby nedošlo ke zneužívání příspěvku na bydlení, je navrhováno, že se musí jednat o podnájem celého bytu, to je velmi důležité, protože znáte praktiky různých pokoutních ubytoven, kdy se snaží nejenom samozřejmě brát důstojnost takovým nájemcům nebo podnájemcům, ubytovaným lidem, ale samozřejmě i kořistit z dávek na bydlení. A že musí s tímto vztahem souhlasit i vlastník bytu, to je jasné.

Prostou aproximací podílu příjemců sociálních dávek na bydlení v nájemních bytech lze odhadnout, že zhruba 20 %z celkového počtu podnájemníků by mohlo splnit nárok na přídavek na bydlení, to znamená, okruh příjemců by mohl vzrůst o zhruba 20 000 až 30 000 příjemců.

Prosím, představte si, je to 20 000 až 30 000 slušných bytů, družstevních bytů, které mohou sloužit k ubytování a důstojnému bydlení lidí a rodin. Hrubým odhadem z průměrné výše dávky poskytované do nájemních bytů by pak náklady na podnájemní formu bydlení mohly dosáhnout cca 850 milionů. To je tedy ta částka, o které jste mluvila, a já věřím, že to je ten nejlevnější způsob, v tuto chvíli nejlevnější a nejrychlejší, jak možnost důstojnějšího bydlení, zpřístupnění důstojnějšího bydlení naplnit, a věřím, že se s tímto mým názorem ztotožníte, kolegové, nejenom vy a podpoříte ten návrh, ale především se s tím ztotožní Ministerstvo financí a tuto částku zajistí. Jak říkám, ve finále bude nižší, protože ušetříme na tom, na čem chceme, to znamená, nebudeme podporovat lichváře v ubytovnách.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Přerušuji projednávání tohoto bodu, protože je 16.00 hodin a máme tady pevně zařazené body. Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové.

 

V tuto chvíli budeme projednávat pevně zařazené body:

Aktualizováno 5. 3. 2021 v 14:43.