Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomáš Hanzel)

497.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití
nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 531/10/ - vrácený Senátem

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 531/11. Informace k pozměňovacím návrhům vám byly rozdány do vaší pošty. Vítám mezi námi senátora Miroslava Balatku a prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, znovu se zde setkáváme k projednávání návrhu novely takzvaného horního zákona, který zpracoval Český báňský úřad společně s MPO.

Dovolte mi rekapitulaci. Dle platného znění horního zákona je v současnosti 40 % výnosů z úhrad účelově určeno přímo Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu životního prostředí k odstraňování škod způsobených dobýváním ložisek nerostů, na likvidaci a zajištění opuštění důlních děl, sanaci, rekultivaci a revitalizaci dotčených pozemků, ochranu a evidenci surovinových zdrojů. Na co reaguji? Reaguji na senátní návrh, který to vrátil Sněmovně právě s tímto pozměňovacím návrhem, který navrhuje rozdělit tyto výnosy z úhrad vydobytých nerostů mezi obce, stát a nově i mezi kraje, a to tak, že do státního rozpočtu má jít téměř o 50 % méně výnosů, než je tomu dnes. Proto jsem vlastně uvedl v úvodu to, jakým klíčem se to rozděluje.

K čemu by došlo? Schválením tohoto pozměňovacího návrhu by došlo k významnému omezení jak Ministerstva průmyslu, tak životního prostředí plnit povinnosti uvedené v § 33 horního zákona čili odstraňování škod způsobených dobýváním ložisek nerostů, likvidaci zajištěných opuštěných důlních děl, sanaci, rekultivaci, revitalizaci všech dotčených pozemků a tak dále. Současně by zde vznikla mezera, která neřeší, kdo by tedy tyto činnosti místo MPO a MŽP zajišťoval, a to je ještě otázka, z jakých finančních zdrojů.

Na schůzi Senátu zaznělo, že ambicí tohoto pozměňovacího návrhu má být skutečnost, že kraje lépe přerozdělí prostředky obcím zasaženým hnědouhelným dobýváním. Rád bych uvedl, že jak MPO, tak MŽP ze získaných prostředků financují odstraňování škod způsobených dobýváním ložisek nerostů a tak dále, sanaci po celé České republice, jinými slovy, pomáhají v tuto chvíli všem obcím, všem krajům. Jinými slovy, tyhlety peníze, tyhlety zdroje opětovně dáváme zpátky s tím, že odstraňujeme staré ekologické zátěže, které jsou způsobeny dobýváním, a do značné míry tak můžeme toto dělat ve všech regionech.

Je pravda, že bezesporu by kraje dotčené dobýváním hnědého uhlí získaly do svých rozpočtů o něco více prostředků - abychom byli přesní, jedná se o desítky milionů korun, což s ohledem na to, kolik se chystáme těmto dotčeným krajům dávat z úhlu pohledu všech zdrojů typu takzvaného Just Transition Fundu nebo fondů spojených s ostatními evropskými zdroji, je zanedbatelná část, ale fakticky by se v tuhletu chvíli do značné míry omezila činnost Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva životního prostředí.

Schválení tohoto pozměňovacího návrhu by tedy mělo za následek, jak už jsem říkal, významné snížení prostředků, které by šly do ostatních strukturálně postižených regionů, zejména potom v Moravskoslezském kraji. Pokud by prostředky získané kraji měly zjednodušeně řečeno směřovat k odstranění následků po těžbě, mělo by být rozpočtové určení úhrad krajů takto vysloveně stanoveno. Pro konkrétní představu jsem si ještě nechal provést srovnání konkrétních částek a provést přepočet přerozdělení prostředků z roku 2019, ať máme přesnější představu. Takže za rok 2019 šlo do státního rozpočtu 515 milionů korun, z toho do rozpočtu Ministerstva průmyslu bylo 144 milionů korun a do životního prostředí 61 milionů korun. Z této částky bylo v roce 2020 použito přibližně zaokrouhleně 148 milionů na pomoc regionům, čili je zřejmé, že ty peníze se dávají zpátky, jak už jsem říkal, v souladu s účelovým určením. Pokud bychom provedli přepočet prostředků podle předloženého pozměňovacího návrhu, obdrželo by Ministerstvo průmyslu pouze 70,6 milionů korun, čili je to v tuto chvíli přibližně polovina, na realizaci projektů k tomu určených a chyběla by logicky částka přibližně stejně velká. Tím pádem bychom tyto projekty nebyly schopni realizovat, takže opět by na tom byly bity kraje.

Sečteno a podtrženo jsme toho názoru, že by to mělo zůstat tak, jak to bylo přijato Poslaneckou sněmovnou, a proto vás, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, prosím a žádám, abyste tento pozměňovací návrh nepřijali a hlasovali proti němu. Doporučuji, aby tento pozměňovací návrh nebyl definitivně Poslaneckou sněmovnou přijat. Děkuji mockrát.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji, pane ministře. V tuto chvíli poprosím, aby se slova ujal pan senátor. Prosím, máte slovo.

 

Senátor Miroslav Balatka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené poslankyně, vážení poslanci, pokusím se vás přesvědčit, že změny navržené Senátem jsou potřebné nejen jako pomoc krajským rozpočtům, ale také jako náprava nespravedlivého rozdělení úhrady za vytěžený nerost u povrchového dobývání. Jedná se o hnědé uhlí a takzvané ostatní nerosty.

Tento pozměňovací návrh je poměrně jednoduchý. Nemění výši poplatku, ale mění rozdělení úhrady za vytěžený nerost. U hnědého uhlí je úhrada nyní rozdělena tak, že z něj 33 % dostanou obce, v jejichž katastru těžba probíhá, a 67 % končí ve státním rozpočtu. Z těchto 67 % bychom chtěli část nově alokovat do rozpočtů krajů, jak už tady říkal pan ministr, ve kterých těžba probíhá a které jsou těžbou zatíženy. Z těchto peněz by mohly kraje hradit projekty na svůj rozvoj, to znamená, že by bylo rozdělení následující: 33 % pro obce, to zůstává beze změny stejné, 37 % nově pro kraje a 30 % pro státní rozpočet.

Jenom poznamenám, že například u úhrad za hlubinnou těžbu černého uhlí, ropy nebo plynu odchází do státního rozpočtu pouze 25 % z úhrad. Celých 75 % končí v regionech. Vzhledem k tomuto nepoměru a také vzhledem k tomu, co jsem říkal v úvodu, toto nově navrhované rozdělení považuji za spravedlivější. Karlovarský kraj by tím získal do rozpočtu navíc přibližně 45 milionů ročně, Ústecký kraj potom přibližně 180 milionů. Nejsou to, jak vidíte, z hlediska velikosti rozpočtů žádné obrovské peníze. Zbytek republiky si myslím ani nevšimne, že takové částky ve státním rozpočtu chybí. V souvislosti s útlumem těžby budou navíc tato čísla klesat. Ale v Ústeckém a Karlovarském kraji, odkud, a to si dovolím zdůraznit, odkud tyto peníze pocházejí, se za ně dá pořídit mnoho dobrého pro jejich obyvatele.

Tento pozměňovací návrh se týká i nového rozdělení úhrad za vytěžený nerost, za povrchové dobývání takzvaných ostatních nerostů, typicky kamenolomů nebo pískoven. Těch je po celém území více než 900 a poměr rozdělení úhrad je podobný jako u hnědého uhlí, to znamená, že větší část z tohoto poplatku končí dnes ve státním rozpočtu, ne v regionech, kde se těží. Přesněji řečeno, 38 % končí v obcích a 62 % dostává stát. I zde bychom tímto pozměňovacím návrhem chtěli nově přidat kraje, ve kterých tato těžba probíhá. Státu by stejně jako u hnědého uhlí zůstalo 30 %, tedy o 5 % více než u černého uhlí, ropy nebo plynu. Kraje by podle tohoto návrhu dostaly 32 %. Tyto prostředky by mohly kraje použít například na opravu silnic, které jsou zničené provozem nákladních aut z lomů, a snižování dopadů povrchové těžby kamene.

Tento návrh Přemysla Rabase a dalších senátorů není nijak nový. Je inspirován poslaneckým pozměňovacím návrhem z roku 2016. V Senátu byl doporučen podvýborem pro regiony v transformaci a stálou komisí pro rozvoj venkova. V senátním hospodářském výboru nebyl tento pozměňovací návrh načten a výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí doporučil přijmout zákon ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Pokoušeli jsme se pro tento pozměňovací návrh získat podporu napříč senátními kluby a na plénu Senátu pro tento návrh po bohaté rozpravě nakonec zvedlo ruku 62 senátorů ze 74 přítomných.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám, pane senátore. Chce se k předloženým pozměňovacím návrhům Senátu vyjádřit zpravodaj garančního výboru, pan poslanec Leo Luzar, případně další zpravodajové ostatních výborů? Nikoho nevidím. Otevírám rozpravu a s přednostním právem se mi hlásí do rozpravy pan poslanec Feri. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane senátore, k návrhu vystupuji z důvodu, že jsme předkládali obdobný pozměňovací návrh jak v roce 2016, tak i v rámci projednávání tohoto tisku v Poslanecké sněmovně. Předkládali jsme ho i variantně, například s tím, že by alikvotní část byla alokována například ve prospěch Státního fondu životního prostředí. Neprošlo to a jsem rád, že se nám sem vrací teď v tady té podobě ze Senátu.

Opusťme legislativní pojmy jako úhrada z vydobytého nerostu a pojďme si říct lidsky, o co jde. Jde o to, jestli peníze z těžby, zejména hnědého uhlí, zůstanou v regionech, kde patrně nejlépe vědí, co s nimi mají dělat, anebo jestli půjdou do centrálního rozpočtu, pak se to bude nějak přerozdělovat a budeme se tvářit, že se tam ty peníze vlastně nějak vrací, ale ne všechny, a tak podobně. Mám za to, že to je věc, která je nad koaliční nebo opoziční politikou, a že by všichni poslanci z Ústeckého kraje nebo z Karlovarského kraje pro to měli zvednout ruku. Já jsem se narodil v Kadani, téměř na prahu uhelného lomu. Jsou tu kolegové, kteří také bydlí u uhelných lomů, u uhelných elektráren. A všichni víme, jak to v těch regionech vypadá, že jsou to regiony silně postižené těžbou a následnou výrobou elektřiny a že tam ty peníze mají zůstat. Je tu přede mnou paní kolegyně Mračková Vildumetzová z Karlovarského kraje.

Tady to prostě není o tom, opozice - koalice. To je primárně o tom, jestli chceme, aby regiony měly ty peníze, mohly s nimi hospodařit, pomohlo by to transformaci, anebo jestli věříme tomu, že to stát dokáže líp. Já věřím samosprávám, já věřím krajům. Myslím si, že s tím dovedou hospodařit lépe. Podporujeme senátní verzi a rád bych všechny poslance z těchto regionů vyzval, aby tak učinili také. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V obecné rozpravě vystoupí pan poslanec Leo Luzar. (Kdosi se hlásil.) Pardon. (Dohoda mezi poslanci.) Tak pan poslanec Luzar. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Nerad jsem předběhl kolegu, ale asi to bylo přehlédnuto. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, k návrhu ze Senátu si dovolím pouze hovořit nebo konstatovat jediné: když můj předřečník hovořil o tom, že tento návrh není nový - senátoři pouze modifikovali, popřípadě osvojili si určitý model, který tady již byl ve Sněmovně hlasován v různých variantách a byl Sněmovnou většinově odmítnut - nic proti tomu. Ta myšlenka samozřejmě bude zaznívat skoro u každého zákona, který nějak dělí peníze mezi obce, kraje a státní rozpočet.

Dokážu si představit podstatně více těchto zákonů - budou tu zástupci samospráv, budou tu zástupci krajů, popřípadě státní rozpočet, chtít více prostředků. Tady je předložen model, který hovoří o tom, že kraje si pomohou v řádu možná milionů korun, desítek milionů korun, že by si pomohly do svých rozpočtů. Já chci upozornit na to, že to - pardon za ten výraz - nejsou velké peníze, které by krajům v této věci mohly výrazně pomoci, zvlášť když tyto peníze nejsou účelově vázány. Ten návrh totiž není pojat jako účelové vázání těchto prostředků třeba právě do opravy postižených komunikací. Bude čistě na úvaze samosprávy konkrétního kraje, kde ty peníze použije a jestli opravdu zvýhodní tu obec, přes kterou kamiony nebo nákladní auta jezdí, anebo to použije akutně někde vedle. To je jedna z mých drobných výhrad k tomuto návrhu. A pokud by to opravdu kolegové ze Senátu mysleli konkrétně vážně v těchto lokalitách, tak účelovost by tam mohla být - nebo měla by být - napsaná.

Druhá věc, na kterou chci upozornit, je, že všichni jsme si vědomi z různých krajů, že existuje takzvaná určitá nevraživost mezi kraji týkající se přerozdělení prostředků podle počtu obyvatel, podle rozlohy krajů, podle zatížení krajů. Ty kraje mezi sebou mají určité pnutí a vytýkáme si navzájem přidělované prostředky. Já jsem z Moravskoslezského kraje a my úpěnlivě žádáme vládu, aby už konečně poslala ty miliardy, které jsou nám slíbeny a měly by přijít. Ale určitě druhým krokem budu slyšet výrazy z jiných krajů, které říkají: vždyť vy už vlastně máte dost, vy dostáváte za úhradu z tamtoho, vy dostáváte za úhradu z tamtoho, my chceme taky ty miliardy a chceme si na ně taky sáhnout, protože máme taky zdevastované prostředí, máme taky určité restrukturalizační problémy.

Mám mírně obavu, že bychom vypustili džina z lahve, pokud začneme do jednotlivých zákonů takhle zobávat, byť v dobré víře: tady vezmeme milion, tady vezmeme druhý milion - a že ztratíme základní myšlenku, že tady přijdou velké peníze na pomoc krajům z evropských peněz, přijdou tady velké peníze i z českého státního rozpočtu. O ty bychom se měli hlavně přičinit, aby kraje tyto prostředky dostaly, a ne jít touto formou, kterou považuji částečně za modifikaci RUDu, to znamená úpravu RUDu jako takového.

To je moje drobná výhrada k předkladatelům - že bych ještě chápal, kdyby to bylo účelově vázáno, ale takhle to opravdu považuji za obcházení rozpočtového určení daní. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan předseda Stanjura se hlásil do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak teď ta debata už probíhá regionálně. Je to docela pochopitelné, když si přečteme pozměňovací návrh, který přišel z naší horní komory. Máme tři kraje, které jsou strukturálně postižené a které se musejí vyrovnávat s postupným útlumem těžby uhlí. Na náš kraj horní komora bohužel zapomněla. Zapomněla. Když se podíváte, jak se chystá Just Transition Fund, tak se bude týkat tří krajů - Moravskoslezského, Ústeckého, Karlovarského. Souhlasím s tím, že bychom se měli všichni soustředit na to, ať ty peníze smysluplně využijeme v krajích. Asi rozumím těm pohnutkám, ale nerozumím tomu, že jste na Moravskoslezský kraj zapomněli. Já vím, že tam máte hnědouhelný... ale uhlí není jenom hnědé, ale i černé, a my se potýkáme desítky let s postupným omezováním těžby uhlí.

Považuji debaty politiků o tom, kdy nařídíme konec těžby uhlí, za trochu zbytečné, protože nakonec rozhodne reálný ekonomický život. Myslím, že k útlumu nakonec dojde ještě dříve, než se všechny uhelné a postuhelné komise dohodnou, protože to začne být ekonomicky nevýhodné; bude velký tlak i z bankovního sektoru, aby se takový typ podnikání nepodnikal. Myslím si, že se na to musíme podívat realisticky, tak to prostě je. To rozhodnutí už padlo a my se máme soustředit na to, abychom těm regionům pomohli.

Když se podíváte na různé žebříčky, kde se hodnotí kvalita života v našich obcích, třeba všech trojek, skoro vždy na posledních příčkách končí města a obce z těchto tří krajů - a není to chyba samospráv, ani obecních, ani krajských. Reálně tyto tři kraje potřebují pomoc z centrální úrovně, protože jsou víc zasaženy a budou víc zasaženy, a tady se na to bohužel nemyslí. Já nebudu nijak příkrý nebo kritický k tomu návrhu, jenom jsem chtěl říct, že ty tři kraje si samy prostě nepomohou.

Mnohé jsme zvládli sami, náš kraj za ty roky prošel opravdu obrovskou změnou. A jen tak mimochodem, co říkal můj předřečník: ty miliardy slibovala vláda Miloše Zemana. Kdo si na první dobrou vzpomene, ve kterých letech vládla? Skoro nikdo z nás si nevzpomene, kdy to bylo. No, bylo to v minulém století a tisíciletí, kdy ty sliby zazněly poprvé. Ty peníze jsme do dneška neviděli. A například projekty pro odstraňování škod po důlní činnosti - já jsem ten projekt podal za naše město někdy v roce 2006, 2007 a loni byl schválen na MPO. Třináct let! A to jsme se řídili poučkami marketérů a nazvali jsme to Poklad na Stříbrném jezeře, protože je Stříbrné jezero v Opavě - a ani to nepomohlo, dvanáct nebo třináct let se to řešilo.

Takže myslím si, že teď ta debata o rozdělení desítek milionů - to nezpochybňuji. Možná by bylo ještě poctivé, aby zaznělo, protože já to z hlavy nevím, kolik je dneska rozpočet Karlovarského kraje a kolik je přibližně rozpočet Ústeckého kraje, abychom věděli, jestli to navýšení je o 5 %, 10 %, 15 % nebo o kolik těch peněz je víc. Já myslím, že to číslo bude spíš nižší než vyšší.

A za sebe jen zopakuji: mrzí mě, že jste zapomněli na ten třetí kraj, který je postižen útlumem těžby, protože na rozdíl od poslanců z Ústeckého a Karlovského kraje - já rozumím tomu, že tady vůbec nehraje roli, kdo je ve vládní, či opoziční lavici - pro nás ostatní z dvanácti krajů je to hlasování ještě těžší než pro ty z těch dvou krajů, pro ně je to v zásadě jednoduché. Tomu já rozumím. Ale pro nás ostatní je to hlasování o mnoho těžší než pro kolegyně a kolegy z těchto dvou krajů.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S přednostním právem se hlásí pan senátor. Pak mám v obecné rozpravě přihlášeného elektronicky - a má přednost - pana poslance Krejzu a z místa pana poslance Pávka. Prosím, máte slovo.

 

Senátor Miroslav Balatka: Děkuji za slovo. Já bych jenom rád zareagoval na mé dva předřečníky. Nejdřív na pana poslance Luzara (správně Stanjuru). Moc mě mrzí, co tady říkal. Tady nejde o to, že bychom zapomněli na Moravskoslezský kraj. Jak všichni víme, v Moravskoslezském kraji se netěží hnědé uhlí, ale těží se tam černé uhlí, a poplatek za vydobytou těžbu se samozřejmě platí i za černé uhlí. Nicméně v Moravskoslezském kraji 75 % z tohoto poplatku končí v regionálních rozpočtech, to znamená v rozpočtech obcí, a pouze 25 % z těchto peněz odchází do státního rozpočtu. V tomto je ten nepoměr. To znamená, my jsme na nic nezapomněli. My jsme nezapomněli na Moravskoslezský kraj, logicky - ten už je vyřešený. (S úsměvem.) My jsme řešili hnědé uhlí, kde právě ten poměr - a mluvil jsem tady o tom na počátku - je přesně obrácený, to znamená, že 33 % dostanou obce a 67 % končí ve státním rozpočtu. To bych jenom rád zareagoval na pana Stanjuru.

A potom co tady říkal pan poslanec Luzar ohledně účelové vázanosti té platby. Samozřejmě jsme o tom přemýšleli, jestli má smysl nějakou účelovou vázanost těchto prostředků dělat nebo nedělat, protože v současné době je 40 % z těch prostředků. Nakonec jsme zjistili, že se jedná o tak malé objemy, jsou to řádově desítky milionů korun, že účelová vázanost nám přišla (jako) ne úplně šťastné řešení. Nicméně kraje mají své priority, mají své volené zástupce, znají situaci a ví, kde peníze nejlépe použít. Proto jsme nakonec účelovou vázanost do tohoto návrhu nezahrnuli. Já si myslím, že bychom možná měli krajům více věřit s tím, že znají potřeby svých regionů a svých občanů a ví nejlépe, kam tyto prostředky nainvestovat. Znovu opakuji, nejedná se o nějaké velké peníze, jsou to řádově desítky milionů korun.

Jenom ještě doplním, zaznělo tady z úst pana ministra, že v roce 2019 148 milionů šlo na sanaci těžby nebo na podpůrné projekty v rámci pomoci krajům. Podle našeho návrhu by až 210 milionů šlo těm krajům, to znamená těm samotným krajům to pomůže v daleko větším objemu než v současné době, a proto taky tento návrh navrhujeme a proto si myslím, že je dobré ho schválit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: S faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Procházková. - Ruší to, přihlásila se do obecné rozpravy, takže teď vystoupí pan poslanec Krejza.

 

Poslanec Karel Krejza: Milé kolegyně, milí kolegové, hlavně z Ústeckého a Karlovarského kraje. Je pravda, že ty částky jsou marginální z hlediska státního rozpočtu, nicméně vzhledem k situaci třeba v ústeckém regionu, který samozřejmě znám nejlépe, každá takto volná koruna nesmírně rozpočtu pomůže. Po předchozích vládách tam musí koneckonců i hejtman, kterého dobře znáte, řešit spolu s námi mnoho problémů. Autobusová doprava 900 milionů plánovaných, letos minus 600, a takhle bychom mohli pokračovat. 180 milionů - 140 milionů korun jsou volné zdroje, které by kraji nesmírně pomohly, samozřejmě i Karlovarskému.

Předpokládám, že všichni, kteří mají k těmto dvěma krajům - a je mně líto, že se zapomnělo na ten Moravskoslezský, ale já myslím, že to kolegové z Moravskoslezského kraje pochopí - budou hlasovat pro tuto jednoduchou novelu, která opravdu nemá žádný vliv na státní finance, ale velmi významný vliv na krajské finance, a bylo by mi velmi líto, kdyby i zde sedící hejtman Moravskoslezského kraje své kolegy ze strukturálně postižených regionů nepodpořil. Takže vás o to žádám. Opravdu marginálie, která nám v Ústí a v Karlových Varech velmi pomůže.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Procházková v rozpravě, připraví se pan poslanec Pávek. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Procházková: Děkuji za slovo. Dobrý den všem. Víte, pan senátor Balatka mně volal a žádal mě o mé stanovisko. Já jsem mu řekla, že principiálně nejsem proti, určitě. Problém je ale úplně někde jinde. Víte, já jsem byla na zastupitelstvu Karlovarského kraje - jako poslankyně, nejsem krajská zastupitelka. Zastupitelstvo zavázalo své poslance, aby hlasovali pro tento návrh. Podotýkám, že nás tedy nemají co zavazovat. Pan senátor Balatka je krajský zastupitel, a když se hlasovalo o rozpočtu pro tento rok, ten rozpočet je minusový na rozdíl od rozpočtu, který připravilo minulé zastupitelstvo, kde jsem byla zastupitelka, a ten byl vyrovnaný. A já se zeptám na jednu věc. Můžete se mi, pane senátore, zavázat, že peníze, které bychom získali, by byly opravdu využity za tímto účelem?

Na rozdíl od toho, když to dostane Ministerstvo pro životní prostředí, kde jsou peníze účelově vázány a jsou jasně použity na rekultivace, pro DIAMO a tak dále, tak tady bohužel mám trošku strach z toho, co se tam teď v Karlovarském kraji odehrává, kdy se rozdávají peníze historicky čtyřem uvolněným radním, kteří nás budou stát za ty čtyři roky asi 16 milionů. To taky není málo peněz, jestli se nemýlím. Je to tedy jenom zaokrouhlené, protože ještě budou mít kanceláře, budou mít auta - to se opravdu u nás nikdy nestalo, abychom měli tolik podle mého názoru zbytečných uvolněných radních.

Tak mám takový pocit, že pak by to mohlo být využito na zcela jiné věci než za tím účelem, jakým to je. Takže když to není účelově vázané, já pro to ruce zvednout nemůžu, protože když si představím, že kraje, které pěstují víno, by mohly říct: a my chceme zpátky daně, protože to víno se pěstuje u nás. To je takový příklad. Takže ten systém bude porušený, určitě se všichni následovně začnou ozývat, a navíc nemáme jistotu, že to opravdu bude použito pro to, pro co to má být. Navíc část - a to jste i vy tady řekl - ta procenta jdou už teď obcím. Obcím, které opravdu velmi dobře vědí v tom kraji, na co mají peníze použít. Takže tam jdou ty peníze, a navíc do krajů to jde ještě přes Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Takže já bohužel se zdržím hlasování, nebo lépe řečeno, asi budu úplně proti, protože si nejsem jista, že ty daně budou použity za tím účelem, za kterým budou vybrány. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Než dám slovo panu poslanci Pávkovi, jsou tady dvě faktické poznámky. První je pan poslanec Dominik Feri, připraví se pan poslanec Ivan Adamec, s přednostním právem se hlásí pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo. Nezlobte se, ale mně ten příměr s vínem nepřijde úplně přiléhavý, protože dopady pěstování vína a dopady masivní povrchové těžby jsou myslím trochu odlišné. Lidé jezdí na vinařské stezky, nejezdí se dívat na velkolom Nástup Tušimice, i když už se to začíná zlepšovat a stává se to turisticky atraktivní.

Co je nutné říci: ty peníze nemají mašličku právě z toho důvodu, aby si zastupitelstvo mohlo samo říct: potřebujeme to na tady to, potřebujeme to na zlepšení nějaké situace v obci, která - nevím - třeba tam například došlo k propuštění nějakých zaměstnanců, nebo k čemukoliv, co ten kraj bude potřebovat. To je právě to, že kraje to vědí lépe, že si to dovedou nějakým způsobem říci. Určitě bych sem nepřenášel nějaký boj o to, jestli má někdo uvolněnou funkci a auťák a sekretářku nebo ne, to si myslím, že se sem opravdu nehodí, ale ty peníze směřují do krajů a tam zůstanou.

Jestli tu pan ministr v úvodní řeči apeloval a vytvářel dojem, jako kdyby se snad ty peníze vypařily, tak to není pravda. Ty peníze tady pořád jsou, zůstanou tady, zůstanou v regionech. Jaká je tam teď vláda, to je jedna věc, třeba pak tu bude vládnout zase hnutí ANO a ty peníze přijdou vhod. To znamená, v Ústeckém kraji vládne například hnutí ANO, to znamená, není to opozice versus koalice, peníze zůstávají v regionech a samy si to nejlépe rozhodnou. Já si myslím, upřímně, že hlasovat proti nebo zdržet se a ještě to říkat v souvislosti s tím, že jsou tam nějaké uvolněné funkce a na to jdou peníze - ne, to se opravdu nedělá pro ty uvolněné radní, s autem a se sekretářkou, to se dělá pro lidi, kteří tam žijí, těm ty peníze pomůžou.

Myslím, že tady mohou všichni z regionů hlasovat pro tento návrh bez jakýchkoliv pochybností svědomí. Jsou to peníze do regionů, tam vědí nejlépe, co s nimi dělat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec Ivan Adamec, připraví se paní poslankyně Procházková. Všechno faktické poznámky.

 

Poslanec Ivan Adamec: Ano, děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych měl dotaz, vaším prostřednictvím, na paní kolegyni paní poslankyni Procházkovou. Já jsem nerozuměl pojmu minusový rozpočet. Opravdu to v samosprávě neznám, tenhle pojem, a byl bych rád, kdybychom si to vyjasnili. Samozřejmě já chápu, že vy jako poslankyně za hnutí ANO zřejmě v současné době v Karlovarském kraji jste v opozici, pokud mě paměť neklame, tak se vám nemusí líbit, co tam ta stávající koalice dělá, ale to není předmětem jednání tohoto pléna. My bychom měli rozhodovat bez ohledu na to, kdo zrovna, jaká politická reprezentace, v jednotlivém kraji nebo obci vlastně působí. Já si myslím, že to je vždycky jednou tak a jednou jinak a že bychom měli rozhodovat podle toho, co je pro kraj, pro ty obce dobré a co nikoliv. To si myslím, že je zásadní pohled, takže se přiznám, že jsem trošku té argumentaci nerozuměl, a už vůbec jako člověk, který dělá rozpočty, městské rozpočty i krajské rozpočty řadu let. Tak bych opravdu chtěl od vás, abyste mi tady vysvětlila, prostřednictvím pana předsedajícího, co to je ten termín minusový rozpočet. Já to fakt nevím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Procházková, připraví se paní poslankyně Kalátová, pak s přednostním právem pan předseda Stanjura a pan senátor. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Procházková: Děkuji, že jste mě vyzval, pane poslanče, prostřednictvím předsedajícího. No, šlo mi o provozní rozpočet, který je historicky poprvé minusový, to aby bylo jasno. Ale jinak já jsem hned na začátku svého vystoupení řekla, že mi principiálně vůbec nevadí, naopak, že bych byla pro, i panu senátorovi jsem to řekla, byla bych pro, ano, určitě. Náš kraj je postižený a já jsem se tam narodila, já tam bydlím, mám tam všechny, obě děti, rodinu, všechno. Ale šlo mi vysloveně o ten problém, že to není účelově vázané, a nejsem první, kdo to tady řekl. Já si myslím, že je potřeba to říct, že nám jde o to, aby tyhle kraje - silnice dělají všechny kraje, ale tyhle postižené kraje aby to dostaly opravdu na to, na ten účel, ze kterého se vybírají daně.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, paní poslankyně Iva Kalátová s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslankyně Iva Kalátová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem také z Karlovarského kraje a nikdy by se mi asi nestalo, abych se dostala do situace, kdy bych zvažovala, zda svůj region mám, nebo nemám podpořit. Paní kolegyně Procházková vysvětlila mnoho. Já bych k tomu ještě řekla: jsem v rozpočtovém výboru a opozice nás neustále tlačí do toho, že máme škrtat výdaje. Paní kolegyně chtěla pouze upozornit na to, že náš rozpočet v Karlovarském kraji namísto toho, aby když mi teče do bot a mám málo finančních prostředků, tak je budu šetřit, tudíž snížím provozní výdaje, jak to jde - naopak, my jsme je v Karlovarském kraji navýšili. Takže to bych jenom chtěla říct k tomu, co řekla paní kolegyně Procházková, a já se k jejímu stanovisku připojuji. Mně taky vadí, anebo respektive chybí mi zásadní rovina, a to je účelovost vázaných prostředků.

Pan kolega Feri má jednoznačně pravdu v tom, že územní rozpočty vědí velice dobře, co s těmi prostředky mají dělat, ale tady jde o prostředky kraje, nikoliv obcí, ty zůstávají zachovány a to se mi líbí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: V tuto chvíli vystoupí pan předseda Stanjura s přednostním právem a připraví se pan senátor. Na pana poslance Pávka snad taky někdy dojde. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Omlouvám se panu poslanci Pávkovi. Řečeno s klasikem, šíří se nám tady takový nešvar. Dlouhodobě protestuji, když si kolegové z Prahy vyřizují pražskou politiku v Poslanecké sněmovně, a dneska řešíme karlovarskou politiku v Poslanecké sněmovně, a tedy prosím všechny, abychom to řešili na krajích, případně na obcích, a neřešili to v Poslanecké sněmovně. Aby mé vystoupení bylo dobře pochopeno, pan senátor mě nepřesvědčil, že na nás nezapomněli, ale já se řídím heslem "přej a bude ti přáno". Moje poznámka nesměřovala k tomu - já jsem říkal, že ani není kritická - že bych nehlasoval, mě můj kolega Karel Krejza přesvědčil, abych to podpořil, přestože se na nás zapomnělo. Kdybych měl trošku parafrázovat pana senátora, tak říká: vy už máte dost. Tak nemáme dost, my bychom chtěli ještě víc, že jo.

Myslím si ale, že podstatnější bude debata o tom, jak krajům dlouhodobě pomáhat. Proto jsem mluvil o žebříčku měst, kde se hodnotí kvalita života. Můžeme je zpochybňovat, ale opakovaně se města z těchto tří krajů umísťují v dolní polovině, a opakuji, není to ani vina ani obecních, ani krajských samospráv. Takže ten návrh toho moc nepřináší, ale proč ne. Možná příště přijde něco i pro náš kraj.

Otevírat debatu rozdělení RUDu mezi 14 krajů, to udělá každý chytrý ministr financí, protože je jasné, jak ta debata dopadne. Ty kraje se prostě nedohodnou. Jediné, na čem se dohodnou, že chtějí větší krajíc na úkor státu nebo obcí, tomu rozumím. V okamžiku, kdy řeknete: ano, není to nespravedlivé, domluvte se - 14 hejtmanů, 14 krajských reprezentací, tak aby se někomu přidalo, se musí někomu ubrat, a nenajdete jeden jediný kraj, a je jedno, jaká politická reprezentace ten kraj vede, který by to odsouhlasil, protože doma by to nikdo neobhájil. Tak to je takový zbytečný stesk. Já si také myslím, že ty parametry nebyly zvoleny úplně šťastně. Myslím, že náš kraj by si zasloužil větší podíl, ale vím, že to není možné dojednat, a nemá cenu ztrácet čas marným jednáním o tom, jak procenta někde pohnout o nějakou tisícinu nahoru nebo dolů.

Omlouvám se paní poslankyni Procházkové, já jsem nechtěl zabředávat do definice, co je minusový rozpočet. Jak není minusový rozpočet, tak nemůže být ani minusový provozní rozpočet. Ještě bych rozuměl, že provozní rozpočet je nejvyšší v historii. Tomu rozumím, to se dá i změřit, ale jinak minusový provozní rozpočet vlastně není, protože bychom museli proti tomu něco postavit - daňové příjmy, vlastní příjmy, všechny příjmy, já nevím co, a fakt to sem nepatří do té debaty.

Myslím, že možná původní návrh, aby to došlo do Fondu životního prostředí, který tady také neprošel, měl své ratio. Já myslím, že dlouhodobě podceňujeme otázku odstraňování starých ekologických zátěží. Teď se dívám na vládní poslance. Vzpomeňte si na debatu, když jsme rušili Fond národního majetku, kdy jsme upozorňovali na to, že dramaticky klesnou finance státu na odstraňování starých ekologických zátěží, a opět se to týká v mnohém těchto tří krajů, a podívejte se na realitu. Pokud budeme tímto tempem odstraňovat staré ekologické zátěže, tak skončíme asi za 102 nebo 104 let, teď úplně přesné číslo nevím, ale to číslo klesá k jedné miliardě ročně v celém státě, a to je tedy zoufale málo. A tam bychom měli napnout sílu.

Tady to rozhodneme hlasováním. Myslím si, že debata o těch dejme tomu 210 milionech, i když je to hodně optimistické, vlastně nevyřeší, ať hlasování dopadne jakkoliv, strukturální problémy těchto tří krajů. Buď se politická reprezentace shodne, to znamená, i těch ostatních 11 krajů uzná, že tyto tři kraje si nejsou schopny pomoct samy - ne proto, že by byly neschopné, ale proto, že tam ty problémy jsou strukturální a systémové - a pak hledejme nástroje, ať už z evropských peněz, nebo z českého národního rozpočtu, jak těmto krajům pomoci tak, aby se zlepšila kvalita života lidí, kteří v těch krajích žijí, tak, aby se v těch žebříčcích pravidelně neumísťovaly v druhé polovině. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: S přednostním právem vystoupí pan senátor, pak se hlásí pan ministr životního prostředí a pak možná pan poslanec Pávek. Prosím, máte slovo.

 

Senátor Miroslav Balatka: Děkuji za slovo. Já jenom krátce zareaguji. Byl jsem tady vyzván k nějaké reakci, tak abych na ni odpověděl. Každopádně moc děkuji panu poslanci Stanjurovi, který mluvil přede mnou. V podstatě řekl 90 % toho, co jsem tady chtěl říct i já.

Odpověděl bych, vaším prostřednictvím, pane předsedající, paní poslankyni. Já si myslím, že není nutné tady prát karlovarské prádlo. Opravdu ne. Myslím si, že teď dejme tomu není u moci v Karlovarském kraji hnutí ANO, za čtyři roky možná bude. Tady přece o tohle vůbec nehrajeme. Myslím si, že to je právě systémová věc, kterou by tento návrh měl řešit.

A chci jenom říct k tomu, jak jste říkala, že karlovarské zastupitelstvo vás úkolovalo. Vůbec ne. Karlovarské zastupitelstvo doporučilo, abyste podpořili nebo zvážili podporu tomuto pozměňovacímu návrhu jdoucímu ze Senátu. Doporučení, myslím si, že je celkem jasné, a musím říct, že pro toto usnesení hlasovalo drtivou většinou karlovarské zastupitelstvo včetně zastupitelů za hnutí ANO. Takže si myslím, že v tomhle není problém, a myslím si, že byste to také měla brát v úvahu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, ráda bych zareagovala na vystoupení dvou kolegyň poslankyň přede mnou. My jsme s paní poslankyní Krutákovou navštívily Karlovarský kraj, a jaké bylo překvapení, že ten kraj je nádherný, ale zároveň s sebou nese neuvěřitelné množství problémů. A jak zde zaznělo od pana kolegy Stanjury, prostřednictvím pana předsedajícího, ten problém je systémový - je potřeba řešit dopravní infrastrukturu a není to něco, co se dá odstranit během několika málo let. A proto si myslím, že pokud tady hovoříme o 210 milionech pro tři kraje, tak si myslím, že to je něco, co rozhodně neohrozí státní rozpočet, a těmto třem krajům může pomoci. Proto vás prosím o podporu tohoto návrhu, ať si o něm myslíte cokoliv, ale jde o podporu tří krajů, které jsou skutečně nejvíce postiženy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V tuto chvíli s přednostním právem vystoupí pan ministr životního prostředí Richard Brabec. Prosím, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Aby tady nevznikl dojem, kolegyně, kolegové, že Ministerstvo životního prostředí nějak kořistí z těch krajů - protože tady xkrát zaznělo, že my máme podíl právě z tohoto poplatku. Chtěl bych říct, že pokud se na to podíváme reálně, prostě z těch peněz, dáváme tam řádově každý rok více peněz, než kolik máme z tohoto poplatku. Jenom na kotlíkové dotace nebo na kotlíkové půjčky - protože kotlíkové půjčky byl program, který šel přímo do těch tří krajů, využily ho stovky obcí, a jestli se nemýlím, tak už teď převýšil miliardu korun. Ty peníze zůstávají obcím, stovkám obcí na jejich projekty. Je tady zvýhodnění, které jde samozřejmě na kotlíkové dotace pro tyto tři kraje. Je tady zvýhodnění na Novou zelenou úsporám. Ale to, co je opravdu budoucností těch krajů, tak to nejsou drobné. Budoucností krajů je samozřejmě především využití Fondu spravedlivé transformace, kde v příštích letech by mělo být zhruba 50 miliard korun, a také možnost využití Modernizačního fondu, kde je 150 miliard korun, a celá řada investic skončí v těchto třech krajích.

Takže já bych chtěl říct, že pokud budeme chtít strukturálně - a já jsem jednoznačně za to - těm krajům pomoct, tak to musíme opravdu udělat řádově většími částkami, a ty máme připravené, do těch krajů prostě půjdou a ty peníze tam skončí. A to není jenom o slibování. Troufám si říct, že kdyby nějaký ministr nebo ministryně životního prostředí přede mnou dávali ty peníze přímo do krajů už dříve, tak ty kraje také mohly vypadat jinak. My jsme tam dali několik miliard korun, přímo účelově do těchto krajů. A to, jak jsou kraje připraveny na nové období, právě ukáže, jak budou umět využít Fond spravedlivé transformace, který je obrovskou šancí na strukturální změny těch krajů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou paní poslankyně Procházková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Procházková: Děkuji za slovo. To, co říkal můj předřečník, musím potvrdit, ale je tady ještě jedna věc. Víte, těm krajům tohle principiálně nepomůže - opravdu to je drobínek. Ty kraje potřebují úplně něco jiného. My tam máme jenom dvě věci, máme lázeňství a máme tam služby, a vidíte, jak to tam teď vypadá. My jsme pořád hráz socialismu a míru. Do nás se vůbec nic neinvestovalo. My nemáme univerzitu, nemáme fakultní nemocnici. Už jsem to tady říkala několikrát. My potřebujeme hradit škody, které vznikly teď koronavirem, pro hotely, pro služby, pro lázeňství. To jsou věci, které potřebujeme řešit. Potřebujeme řešit vznikající nezaměstnanost, protože se musí propouštět na dolech. Tohle jsou důležitá fakta. My tam potřebujeme dálnici, další důležitá věc. A tohle je drobné, to je opravdu drobné.

Vy mi tady budete samozřejmě říkat: někde u něčeho musíme začít. Ano, ale pojďme se soustředit, pojďme síly všech poslanců a senátorů za kraj soustředit na tyhle velké věci, na důležité věci. Pojďme to tlačit před sebou, protože nejsme jediný kraj. Máme ještě spoustu dalších věcí, které potřebujeme nějak vylepšit. A tohleto soustředit se na to a dělat kvůli tomu zákony, porušovat určitá pravidla, si myslím, že je zbytečné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec Dominik Feri s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji. Já musím nesouhlasit s paní kolegyní Procházkovou, prostřednictvím pana předsedajícího. Mně 200 milionů nepřijde úplně málo. To jsou velký peníze. Rozumím tomu, že poslední rok tady lítají desítky a stovky miliard, takže se to zdá být v tom poměru málo, ale pojďme si to představit konkrétně. Co potom třeba řeknete jako krajští zastupitelé, jste-li, například nějakému občanovi, když řekne: Podívejte se, do mé obce snížili interval dopravy, autobus tam bude zajíždět jenom jednou denně namísto dvakrát, protože kraj musel šetřit. Nebo když se nenajdou peníze na opravu třeba nějakého učiliště, rekonstrukce nebo zateplení nebo cokoliv takového. To jsou ty konkrétní peníze. Na to by padly ty desítky milionů, tam ty peníze můžou směřovat. A na jiné investiční záměry. To znamená: ano, když proti tomu dáme balík nějakých desítek miliard na celkovou transformaci regionu, působí to možná jako málo peněz. Ale je to 200 milionů každý rok. Každý rok do toho kraje půjdou. A ne půjdou, musím se opravit - ty peníze tam zůstanou, protože to jsou peníze, které tam vznikly ve smyslu: tam se to vydobývá, ten region je tou těžbou postižen, a pak se má odvézt na náklaďáku do Prahy ty peníze? A odtamtud se mají vracet zpátky? Ne, nedává to smysl. Nechť tam ty peníze zůstanou, tam nejlépe vědí, co s tím udělají. Jestli to bude oprava něčeho, oprava silnic, je to na nich.

Možná jste teď v opozici, budete třeba v koalici, ty peníze vám přijdou vhod. A když možná změníte svůj názor, své stanovisko, tak pan ministr to zvládne a občané vás v tom regionu pochválí.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a v tuto chvíli pan poslanec Pávek v obecné rozpravě. Prosím, je to vaše.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo, pane předsedající, konečně. Milé kolegyně, milí kolegové, já bych chtěl udělat několik věcí. Za a) vyjádřit svoji podporu senátní verzi a za druhé vrátit debatu tam, kam patří, než se to tady zvrhlo v regionalismus, debatu o uhlí, investicích do potěžební revitalizace, útlumu těžby atd. Pojďme si říct, že všechny ty věci, které tady byly zmíněny z těch postižených regionů, a do toho počítám i Moravskoslezský kraj, jsou o řádech miliard a desítek miliard k tomu, aby tam opravdu bylo dosaženo té změny, po které toužíte. Já myslím, že se v té debatě tady zcela zapomnělo - a myslím si, prostřednictvím pana předsedajícího, že pan ministr Brabec to tady řekl jasně - to je úplně o jiných penězích než o tomto poplatku.

Tím bych zároveň reagoval na kolegu Luzara, prostřednictvím pana předsedajícího, který poukázal na to, že by to bylo narušení RUDu, rozpočtového určení daní. No, nebylo, protože se nejedná o daně. Nemá to s daněmi nic společného, je to malý poplatek konkrétně vázaný na nějakou činnost.

A teď chci říct to nejdůležitější, co v té debatě tady vůbec nezaznělo, a to je více než 900 pískoven a štěrkoven na území celé republiky. Celé republiky, i tam, kde pěstují víno, i ve všech ostatních. Problém, který tam vidím, a vidím ho reálně - mám před očima mnoho konkrétních míst, i třeba v našem Libereckém kraji, který není postižen žádnou těžbou hnědého uhlí nebo černého uhlí nebo jakéhokoliv jiného uhlí, ale pískoven a štěrkoven tam je poměrně dost, a enormní dopravní zátěž, kterou způsobují náklaďáky, které jezdí přetížené, protože se písek a štěrk vozí do vzdálenosti mnoha desítek kilometrů na stavby, tak ty se na tom vůbec nepodílejí. Ani ti dopravci, ani stavební firmy, nikdo jiný. To znamená, jestliže by kraji připadlo pár milionů nebo desítek milionů korun, tak je to na zalátání děr v krajských silnicích, a proto jsou tam ty kraje zmíněny. Obce dostávají část toho poplatku na navýšení kvality života, na kompenzace té činnosti jako takové, ale nikdo nepřispívá krajům na opravu krajských silnic, které procházejí těmi obcemi a po kterých jezdí mnohotonážní nákladní vozy.

To je hlavní důvod, proč chci tenhle zákon podpořit. Já vím, že to není účelově vázáno a že těm krajům nemůžeme říct, co s těmi penězi musejí udělat. Ale jsem si téměř jistý, že naprostá většina krajů, ať už tam vládne kdokoliv, vidí situaci se zátěží komunikací, které trpí nadměrnou zátěží kamionů a nákladních aut, která tam vozí ty suroviny, to znamená štěrk a písek. A proto chci podpořit návrh, aby část toho poplatku zůstávala v krajích. Věřím tomu, že i většina krajů to pochopí tak, že to je na kompenzaci těch škod, které byly těžební činností způsobeny, a dá je na opravu krajských silnic. Všechny kraje trpí nedostatkem peněz na opravu krajských silnic. Takže se nabízí i to, že ty kraje tyhle peníze, které jsou v řádech milionů nebo maximálně desítek milionů ročně, což je pod naši rozlišovací schopnost z hlediska státního rozpočtu, to je 0,00 a nějaké číslo, tady se hraje přece úplně o jiná čísla.

Takže jenom ještě jednou bych rád rekapituloval: Nejsou to daně, to znamená, nejde to proti rozpočtovému určení daní, je to poplatek. Přerozdělení tohoto poplatku, jakkoli není moc veliký, může přispět krajům na opravu komunikací, které trpí nadměrnou zátěží kvůli jakékoliv těžbě. Dotýká se to všech krajů a nemá to nic společného s těmi miliardami a multimiliardami, které mají jít do postižených regionů, které mají hnědouhelnou, černouhelnou a jakoukoliv jinou těžbu.

Já vám děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Hájek vystoupí v rozpravě a já ještě přečtu omluvu pana ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka, který se omlouvá dnes od 17 hodin z pracovních důvodů. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Hájek: Děkuji za slovo, pane předsedající, kolegyně, kolegové, já se také rád držím věcné logiky. Tento zákon jsme tady probírali ve třetím čtení 2. prosince. Je zajímavé, že pozměňovací návrh paní kolegyně Langšádlové, který pan Balatka opsal - opisovat by se nemělo, ale stává se to, opsal - to hlasování dopadlo tak, že ze 100 přítomných poslanců 11 bylo pro, 51 proti a zdrželo se 38. My bychom vůbec dneska neměli tady hodinu a půl diskutovat, protože Sněmovna se 2. prosince projevila jasně! Ódéeska celá byla proti! Dneska tady Ivan Adamec hovořil, jak bude podporovat Karlovarský a Ústecký kraj, ale 2. prosince při hlasování o pozměňovacím návrhu paní kolegyně Langšádlové se zdržel. To znamená - byl proti. V čem je tedy ta změna? Je ta změna v tom, že v Karlovarském kraji Piráti, pardon, STAN s Piráty, spolu vytvořili tu 11člennou koalici? To je asi ten hlavní důvod, pokud si nalijeme čistého vína.

My neřešíme příčinu a následek. Já jsem taky z uhelného regionu. Moje šachta bude příští rok slavit 200 let. Už nebude slavit, protože ji zavíráme. 200 let Hornoslezská pánev tady - nechci říct slovo živila, ale prostě ekonomický přínos pro Českou republiku byl jasný. Tak jak za komunistů severní Čechy držely ekonomiku Československa, tak nejenom za Československé socialistické republiky, ale 200 let bylo historicky Ostravsko ocelová páteř republiky.

A tady se něco domluvilo. Tady se domluvilo, že když došlo k privatizaci uhelného průmyslu, a jaké privatizaci? My tady dneska diskutujeme o 200 milionech. Kolik nám uteklo z OKD? Sto miliard! Sto miliard vzal Bakala! A co dneska řešíme my? My, stát, daňoví poplatníci řeší to, abychom OKD nějak bezpečně a v nějakém sociálním duchu utlumili.

Jak dopadly severní Čechy? Kde jsou peníze z Mostecké uhelné? Kolik to bylo miliard? Kde jsou? No nikde. Takže OKD vytunelované, a kdo bude dnes zahlazování důlních škod řešit, těch minulých? To znamená, za které se zavázal stát, tuším že v roce 1994. Za tyhle peníze, které jsou vybírány z poplatku za vytěžený nerost, skutečně musí Ministerstvu průmyslu a obchodu a životního prostředí, aby byly asanovány důlní škody, které vznikly ještě před privatizací. A je jich celá řada, pokud někdo přijdete do Moravskoslezského kraje, mohu vám jich ukázat desítky, možná pan hejtman mi s tím výčtem ještě pomůže.

Pan kolega Stanjura tady jednoznačně hovořil o tom, že Moravskoslezský kraj je na tom nechci říci hůře, ale minimálně stejně jako Karlovarský a Ústecký kraj, ale to je úděl našich tří regionů, a je tady nutné, pokud bych byl spravedlivý, tak řeknu: Pražáci, my jsme vám pomáhali dvě stě let, máte tady za komunistů metro, tak pokud chceme spravedlnost, udělám rozpočtově určení daní, že seberu Praze a dám to těmto třem regionům. Už tady se dívám, že se na mě ti Pražáci tady vrtnou.

Samozřejmě je tady nebezpečný precedens, to znamená, jestli řekneme O. K., my tady z uhlí vyděláváme peníze, tak musí jít do uhelných regionů, to znamená, kde získává dneska... nějakou nápovědu... nejvíc peněz? No z emisních povolenek. To znamená, řekneme: hurá, kdo máme elektrárnu v našem kraji, dáme rozdělení emisních povolenek, než je dostane tady pan ministr nebo Ministerstvo životního prostředí, a tam lítají - kolik, pane ministře? To jsou desítky miliard. Desítky miliard, pojďme na to. Já si myslím, že to každý kraj podpoří, zase převážná část elektráren je v severních Čechách, my tam máme jenom ty Dětmarovice v Moravskoslezském kraji, které nám moc peněz nedají.

Takže prosím vás, z mého pohledu systémové řešení je schválit to, co jsme jako Sněmovna schválili 2. prosince. Vysvětlete mi důvody, jestli jste 2. prosince všichni kromě jedenácti lidí hlasovali proti pozměňovacímu návrhu paní Langšádlové - a senátní návrh je kopií tohoto pozměňovacího návrhu, proč došlo k této změně. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Feri, poté s přednostním právem pan předseda Stanjura, poté pan senátor Balatka.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo. Mně přijde trochu zvláštní se navážet do Senátu, že si osvojil náš pozměňovací návrh. Mně to dělá radost, jsem tomu rád, protože ho pokládám za dobrý návrh. Je to asi podobně pitomé, jako kdybych se ofrňoval, že vládním poslancům píšou některé pozměňovací návrhy na ministerstvu. Ne, to je prostě realita, tak se to děje. Senát si to prostě vzal.

To, že ten návrh neprošel, mě tehdy mrzelo, ale není to asi o tom, abychom se tady pošťuchovali, kdo jak měl hlasovat, kdo jak hlasoval, a mávali tady stenoprotokoly a sjetinami hlasování. Děláme to snad pro lidi, aby tam peníze zůstaly. Je to zcela systémové řešení. Není to nějaké ad hoc, že tam teď pošleme jednou 200 milionů. Je to systémové, ty peníze tam zůstanou.

Ještě možná na závěr, proč jsme překvapení nebo proč byl pan poslanec, prostřednictvím pana předsedajícího, překvapen, že tady něco dvě hodiny řešíme. Za prvé, je to důležité téma, a za druhé, to, co tady všichni děláme a vytváříme, se jmenuje legislativní proces. Proces, nějaké řízení, které vychází z bodu A - podání k bodu B - vyhlášení ve Sbírce. A to, že Senát jako klíčový hráč v tom procesu řekl: ne, ne, ne, my k tomu máme také svoji výhradu, je v pořádku. A že Sněmovna má nějakou vůli, tak to je dobré, ale Senát má také nějakou vůli. Jestli to není zřetelné na horním zákonu, tak myslím, že u volebního zákona to všichni, kteří to nechápou, velmi brzo zjistí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času. Nyní pan předseda Stanjura, poté mám přihlášeného pana senátora Balatku. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Ono se říká, že je škoda zahodit šanci smečovat, když vám oponent takhle nahraje. Tak pro pana poslance Hájka, vaším prostřednictvím: jestli je někdo mistr změny názorů, tak je to vaše hnutí. Mohl bych teď vyjmenovávat jeden návrh za druhým, který ve Sněmovně neprošel, pak si ho osvojil Senát a pak prošel díky vašim hlasům v Poslanecké sněmovně, například kompenzace měst a obcí z prvních kompenzačních bonusů. Vzpomeňte si, asi šestkrát jsme o tom hlasovali, než jste změnili názor. To za prvé.

Za druhé, oblíbená politická fráze, kterou používají mnozí, možná všichni: není to systémové. Na to je správná protiotázka, kdo určí, co je systémové. Já rozumím, když je někdo proti. To je přece legitimní názor. Říkám, rozhodneme o tom za chvíli hlasováním, a buď ten návrh projde, nebo neprojde. Myslím, že horní zákon je cennější v tom zbytku. Tohle je přece jenom dílčí část. Ale ta debata je prostě užitečná, protože ukazuje potřebu pomoci těm třem krajům.

Slyším i v tom politickém životě slova těch - je to vlastně dobře, aby ten, jak se to překládá, Just Transition Fund, Fond spravedlivé transformace - ještě jste nikdy neslyšeli hlasy z jiných krajů, proč to mají být jenom ty tři kraje, že by bylo dobré ty peníze dělit mezi všechny? Já už jsem to slyšel. A jsem proti, protože pak tu nevýhodu neodstraníme. Abychom ji odstranili a zlepšili kvalitu života ne volených zástupců, ale lidí, kteří tam žijí. A pak hrdý Opavan a hrdý občan našeho kraje: my potřebujeme pomoc, protože něco prostě nejsme schopni dělat z krajských či obecních rozpočtů, ale my na tom nejsme špatně, náš kraj. Náš kraj je skvělý, a pokud někdo říká, že náš kraj není skvělý, tak tam nikdy nebyl. A tak ,věřte nám, kteří tam žijeme celý život, my jsme toho za těch třicet let zvládli mnoho, a to by mohl uznat i pan poslanec Hájek, když si srovná náš kraj v roce 1989 a v roce 2021. Myslím, že naši občané to zvládli skvěle, a nebudeme se teď šokovat, kolik stovek tisíc lidí muselo změnit práci. Zvládli jsme to. Ale jsou věci, infrastrukturní - správná poznámka k povolenkám, ale to nejsou jenom elektrárny. Zdaleka to neplatí jenom elektrárny. Platí to také naše dopravní podniky. Já se ptám proč, jestli je to chytré, nebo není. Podle mě to chytré není. Platí to mnohé jiné firmy.

Takže bavme se o tom. To je vážná debata, ale ne v této chvíli, kdy rozhodujeme o návrhu Senátu. To, že to ve Sněmovně neprošlo, ještě neznamená, že se to neobjeví znovu. Děje se to velmi často, bohužel. Vzpomeňme si možná na vášnivou debatu o zrušení superhrubé mzdy, nakonec jsme schválili senátní verzi. Nakonec jsme hlasovali o tom, co byste nejdříve odmítli - kompenzace měst a obcí. To přece neprošlo ve Sněmovně. A v senátní verzi jsme i s hnutím ANO dohodu našli.

Takže neříkejme, že Senát nemá právo to navrhovat. Má právo. Velmi často kopíruje neúspěšné návrhy opozice, protože je jinak politicky složený, a tak to bylo vždycky. Když měla pravice převahu ve Sněmovně a levice převahu v Senátu, tak se to dělalo úplně stejně, že to, co neprošlo levici ve Sněmovně, velmi často vracel Senát do Poslanecké sněmovny. A v tom žádný problém není.

Já bych nechtěl hodnotit jednotlivé poslance podle toho, zda to podpoří, nebo nepodpoří. Takových hlasování tady budou ještě desítky nebo stovky. Máme jich stovky za sebou. Prostě nějak rozhodneme a každý si své hlasování určitě obhájí před voliči. To je důležité, abych uměl vysvětlit, proč jsem tak hlasoval. A jestli získám většinu, nebo nezískám, to už je jiná věc. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Teď tady mám elektronickou přihlášku pana poslance Adamce a pak vidím paní poslankyni. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já tedy musím ještě zareagovat na ctěného kolegu Pepu Hájka vaším prostřednictvím. Já jsem tady neříkal, že budu hlasovat pro senátní verzi. Já chápu, když se mluví o dolech, o hornické činnosti, kolega Hájek tady občas vidí rudě, ale já jsem tady nic takového neříkal. Já si za tím názorem stojím, co jsem tady posledně hlasoval, pro jakou verzi a co jsem odmítl. Ale já jsem tady reagoval na paní kolegyni Procházkovou, prostřednictvím pana předsedajícího. Na nic jiného v tuto chvíli. Tak prosím, když mě tady budete jmenovat, tak je potřeba fakt vážit slova, protože nic takového jsem tady neřekl, jakou verzi budu podporovat.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní poslankyni. Nezaznamenal jsem, jestli je to do rozpravy, nebo s faktickou poznámkou, nicméně nikdo jiný přihlášený není, takže prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Já se hlásím do rozpravy. Vážené paní poslankyně, poslanci, vážený pane předsedající. Také bych se ráda vyjádřila a vyjádřila bych se především informačně pro všechny poslance, že podvýborem pro veřejnou správu byl zřízen podvýbor pro regiony v transformaci. Je to podvýbor, který byl zřízen prakticky souběžně jako na půdě Senátu Parlamentu České republiky. První jednání se uskuteční již zítra, kde budeme také hovořit o programu tohoto podvýboru, a byli bychom rádi, aby v budoucnosti i ta jednání probíhala právě s podvýborem Senátu Parlamentu České republiky, kdy předsedou tohoto podvýboru je pan Balatka.

Jak tady dnes zaznělo, jsou tady samozřejmě výhrady, jsou tady pozitiva, negativa. Určitě tady zaznívá ten hlavní argument, a to je účelová vázanost prostředků. Pokud bude dnes návrh přijat nebo nepřijat, určitě se jím začneme na tomto podvýboru zabývat, protože zástupci toho podvýboru jsou ze všech těch tří krajů. Budeme tam mít 13 zástupců a v rámci toho podvýboru se mohou zúčastnit i další poslanci, kteří nejsou členem.

Chtěla bych říct, že v minulosti jsme tady předkládali například návrh na to, aby se vracely finanční prostředky v rámci emisních povolenek, kde jsme i jasně řekli, že by byla nějaká vázanost třeba i prostřednictvím ministerstva, a tak dále. Přesto je jasné, že pokud se to někdy dotýká jednotlivých krajů, vždycky každý tady nahlíží na to jako na celek. Ale chtěla bych říct ještě jednu důležitou věc z hlediska transformace regionů, a to je, že centrální uhelná komise, která zasedala mnoho měsíců, už má nějaký verdikt, který bude předkládat vládě. A musím říct, protože jsem byla členkou té uhelné komise, to usnesení, které jde na vládu, jde s třemi velmi důležitými věcmi pro tři strukturálně postižené kraje, pro ty kraje, kterých se bude transformace týkat.

To první, že primárně ty finanční prostředky z Just Transition Fundu, z fondu pro spravedlivý přechod, půjdou pouze do těch tří krajů, to znamená do kraje Karlovarského, Moravskoslezského, Ústeckého. Druhý, modernizační fond, do kterého půjde zhruba 120 miliard korun, takže firmy a společnosti, které budou žádat - protože primárně budou žádat ony do tohoto modernizačního fondu, budou mít vyšší bodové ohodnocení, pokud se budou hlásit z těchto tří krajů.

A to poslední, co považuji za velmi pozitivní, co se podařilo dojednat, že tyto tři kraje budou mít svoji obálku v rámci částky zhruba 40 miliard korun, která bude prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu, Národního plánu obnovy a Operačního programu Podnikání, inovace a konkurenceschopnost. Takže to se podařilo dojednat jak s Ministerstvem průmyslu a obchodu, s Ministerstvem životního prostředí. A s tímto usnesením se půjde i na vládu.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Další přihlášené do rozpravy v tuto chvíli nevidím. Pan senátor mě žádal o závěrečné vystoupení, takže prosím. Potom bude případně prostor na další závěrečná slova.

 

Senátor Miroslav Balatka: Děkuji za slovo. Rád bych na závěr - nebo nevím, jestli už je závěr, nevím, jak to tady přesně chodí, neznám jednací řád Sněmovny tak detailně - takže rád bych k tomu něco řekl a shrnul z mého pohledu to, co tady už zaznělo.

Stojím tu dnes před vámi jako představitel Karlovarského kraje, kraje, který je dlouhodobě opomíjen, kraje, který je na konci téměř všech žebříčků v České republice, kraje, který má nejnižší mzdy, nejméně vysokoškolsky vzdělaných lidí, nejnižší výkon ekonomiky, ale zato nejvíce exekucí; kraje, který v mnoha ukazatelích stále klesá níž, kraje, u kterého se dlouhodobě nedaří tyto trendy vůči zbytku republiky změnit. Stát jako takový v tomto dlouhodobě selhává, bohužel, a nůžky mezi regiony se stále více rozevírají. Jsem z kraje, kde díky tomu klesá důvěra v demokracii, kde je velmi nízká volební účast, jsem z kraje, kde Parlament má velmi malou důvěru. Jsem z opomíjeného pohraničního kraje, kde lidé často nevěří, že demokracie může cokoli změnit, protože ti v Praze pořád něco slibují, své sliby ale neplní, situace je stále horší a padáme níž. Jsem z kraje, kde se aktuálně potýkáme také s těžkou krizí zdravotnických zařízení v souvislosti s pandemií. Určitě jste slyšeli o situaci v chebské nemocnici -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: (Vstupuje do řeči.) Pane senátore, já vás přeruším a požádám sněmovnu o větší klid. Děkuji. Prosím, pokračujte.

 

Senátor Miroslav Balatka: Na druhou stranu jsme nádherným místem s obrovským potenciálem, jsme také lázeňským krajem, jak už tu zaznělo, s krásnou přírodou, Krušnými horami a úžasnou atmosférou spojenou s velmi pohnutou historií 20. století. A také krajem, jehož nemalou část, Sokolovsko, čeká transformace spojená s koncem dobývání uhlí. Takových regionů se specifickými problémy je v České republice víc.

I proto jsem přišel s nápadem na ustavení senátního podvýboru pro regiony v transformaci, který by se těmito problémy systematicky zabýval, a jsem rád, že na půdě Senátu tento podvýbor vznikl a že mám tu čest mu předsedat. Na půdě Sněmovny, jak říkala moje předřečnice, paní Vildumetzová, vzniká nyní podvýbor s podobným zaměřením. A jsem rád, že i dolní komora se bude problematice našich převážně uhelných regionů věnovat. Velmi to vítám, děkuji a vítám to, že celý Parlament tím podle mého názoru vyslal jasný signál, že problémy těchto regionů vnímá a chce se jimi zabývat. Promiňte mi, prosím, tento trošku delší a obecnější úvod. Konečně se dostávám k tomu, proč to všechno říkám.

Chtěl jsem vás uvést do situace, jaká panuje v regionech, o kterých budete za chvíli také hlasovat. Chtěl bych vás požádat o podporu návrhu zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, které přijal Senát na své 5. schůzi dne 27. ledna 2021. Senát drtivou většinou přijal pozměňovací návrh, který navrhl a schválil ve své druhé schůzi již zmíněný senátní podvýbor pro regiony v transformaci, který je složen ze senátorů, kteří pocházejí z těchto regionů a situaci v nich znají. Návrh předložil senátor Přemysl Rabas z Chomutovska v Ústeckém kraji. Situace v Ústeckém kraji není o mnoho jiná než v Karlovarském, zpravidla jsou v žebříčcích o jedno místo před námi.

Myslím si zkrátka, že větší část poplatků za vytěžený nerost tak, jak je tomu u černého uhlí, by měla zůstat v regionech, kde se těží a kde se tyto peníze vybírají. Myslím si, že pokud zůstává z černého uhlí, ropy nebo plynu 75 % úhrad, je nespravedlivé a nesystémové, že u povrchové těžby hnědého uhlí nyní zůstává v regionech pouhých 33 %. Touto úpravou se napravuje tato nespravedlnost a pomůže se navíc dlouhodobě ekonomicky nejslabším krajům. Peníze se vrátí tam, odkud pocházejí. Nejde o žádné obrovské částky. Pro Karlovarský kraj to znamená přibližně 45 milionů ročně, pro Ústecký zhruba 160 milionů ročně. Ve státním rozpočtu jde o drobné, ale pro kraje jsou to významné částky -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: (Vstupuje do řeči.) Pane senátore, já vás znovu přeruším a znovu požádám sněmovnu o větší klid. Pokud, kolegové, potřebujete něco řešit, řešte to v klidu nebo mimo sál. Prosím, pokračujte.

 

Senátor Miroslav Balatka: Děkuji. Tento návrh také upravuje rozdělení poplatků za ostatní nerosty, typicky kamenolomy a pískovny. Takových je v České republice přes 900 a mnozí z vás mají představu nebo osobní zkušenost, jaké je to žít v jejich blízkosti. Myslím si, že i zde by mělo platit, že větší část poplatků za vytěžený nerost by měla skončit v regionech, kde těžba probíhá, a ne ve státní pokladně, jak je tomu dosud. Senátní verze novely napravuje i tuto nespravedlnost.

Už se blížím k závěru svého vystoupení. Chci vás požádat, abyste zvážili schválení zákona ve znění senátních pozměňovacích návrhů. Pro tuto změnu hlasovala drtivá většina senátorů napříč politickým spektrem a napříč republikou. Nebyli to jenom senátoři z Ústeckého a Karlovarského kraje. Pozměňovací návrh podpořili senátoři za ANO, za ODS, za STAN, za KDU-ČSL, za Piráty, za TOP 09, za ČSSD a další. Karlovarské krajské zastupitelstvo, jak už tady padlo, na svém zasedání 1. 2. 2021 schválilo naprostou většinou, a opět napříč politickým spektrem, usnesení, které podporuje tento senátní návrh, a uvítá jeho schválení ve Sněmovně.

V tomto návrhu nejde jenom o peníze. V objemech, o které se jedná, tyto peníze Ústecký ani Karlovarský kraj nespasí. V tomto návrhu jde ale o víc. Jde v něm také o jasnou a srozumitelnou zprávu obyvatelům těchto krajů, že parlament na ně nezapomíná, že parlament vnímá jejich situaci, že parlament vnímá to, že tyto kraje jsou dlouhodobě přehlíženy a doplácejí v mnoha oblastech na to, že byly a jsou špinavým energetickým zdrojem pro velkou část republiky. Že kromě svého zdraví a ne zcela utěšených životních podmínek doplácejí obyvatelé těchto krajů na zbytek republiky také nespravedlivým rozdělením úhrad za vytěžený nerost, který tento senátní návrh napravuje.

Prosím vás o podporu tohoto senátního znění zákona jménem občanů těchto krajů a také senátorů, kteří jsou členy podvýboru pro regiony v transformaci. Děkuji vám za pozornost a také za případnou podporu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To byla poslední přihláška v rozpravě, takže rozpravu končím. Ptám se, jestli je ještě zájem o závěrečné slovo ze strany ministra jako navrhovatele nebo ze strany zpravodaje. Nevidím. Takže v tom případě bychom měli hlasovat. Svolám kolegy. (Gong.) Nicméně byl jsem požádán o pět minut přestávky, aby stihli doběhnout všichni, kteří jsou v okolí. Nevím, jestli pět minut je třeba, ale vidím signalizaci. Tak pokud nikdo nic nenamítá, dal bych pauzu do 17.45 hodin před závěrečným hlasováním. Takže přestávka.

 

(Jednání přerušeno od 17.41 do 17.45 hodin.)

 

Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat. Nicméně zaznamenal jsem přihlášku s přednostním právem pana předsedy Bartoška. Prosím.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji. Kolegyně, kolegové, omlouvám se, ale vzhledem k tomu, že probíhá ještě jednání s premiérem, tak jsem byl požádán, abych si vzal přestávku na půl hodiny. To znamená, omlouvám se, ale do 18.15 si za klub KDU-ČSL beru přestávku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Je to na žádost klubu KDU-ČSL z důvodu jednání na úrovni předsedů politických stran. Pokud tedy nikdo nic nenamítá, v souladu se všemi předchozími zvyklostmi tohle přijmu, a vyhlašuji tedy přestávku do 18.15 hodin. Děkuji vám za pozornost a zachovejte nám prosím přiměřený klid.

 

(Jednání přerušeno v 17.46 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 18.15 hodin.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážené členky a členové vlády, budeme pokračovat v našem jednání, které jsme přerušili přestávkou, protože probíhalo jednání předsedů politických stran, které nicméně již mezi námi vidím, takže věřím, že můžeme pokračovat. Já ještě počkám, až se všichni poslanci shromáždí v sále. Budeme tedy pokračovat v projednávání bodu 497, což je Senátem vrácený návrh horního zákona. Jednání jsme přerušili před hlasováním, takže nyní přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců a já vidím, že se ještě všichni shromažďují, nicméně přednesu návrh usnesení. Návrh unesení zní:

"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 531/10, ve znění schváleném senátem podle sněmovního tisku 531/11. Vidím, že je ještě v sále ruch, slyším žádost o odhlášení, všechny jsem vás odhlásil. Prosím, přihlaste se znovu svými kartami.

 

Až se nám počet přihlášených ustálí, budeme tedy hlasovat o tom, jestli souhlasíme se zněním schváleným Senátem. Já věřím, že všichni vědí, o čem budeme hlasovat, že všichni, kteří chtějí být v sále, jsou v sále.

Zahajuji hlasování číslo 302 a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Já vám děkuji.

V hlasování číslo 302 je nakonec přihlášeno 169 poslanců a poslankyň, pro 58, proti 17. Návrh nebyl přijat. Takže já konstatuji, že návrh zákona ve znění schváleném Senátem jsme nepřijali.

 

Nyní tedy budeme hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslance. Většinu již máme nastavenu.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, tzv. horní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 531/10."

Zahajuji hlasování číslo 303, ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Já vám děkuji.

V hlasování číslo 303 je přihlášeno 173 poslanců a poslankyň, pro 160, proti nikdo. Konstatuji, že návrh zákona jsme přijali.

 

Já vám děkuji. Děkuji navrhovateli, děkuji panu senátorovi.

 

A přistoupíme k dalšímu bodu. Dalším bodem je

Aktualizováno 5. 3. 2021 v 14:43.