Úterý 9. února 2021, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Tomáš Hanzel)
477.
Finanční závazky státu obsažené v Koncesionářské smlouvě
na Projektování, výstavbu, financování, provozování a údržbu dálnice D4
v úseku Háje - Mirotice a provozování a údržbu existujících přiléhajících
úseků Skalka - Háje a Mirotice - Krašovice, projekt PPP
/sněmovní tisk 1123/
Tento materiál uvede místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček - ale s přednostním právem se mi tady hlásí pan předseda Kubíček. Prosím.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Podle informací, které jsem dostal, zpravodaj výboru Honza Bauer má covid a není účasten, takže já navrhuji změnu zpravodaje a byl bych to já. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Ano, o tom hlasovat nebudeme, protože je to zpráva. Já poprosím pana ministra, aby se ujal slova, a poprosím o klid v jednacím sále. Pokud chcete projednávat jakékoliv věci, prosím v předsálí. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, PPP - po mnoha letech máme šanci posunout se dál v projektu, který zahrnuje spolupráci privátního sektoru a státního sektoru. Zvolili jsme proto úsek dálnice D4 z Prahy, směr České Budějovice, takzvaná Strakonická, 32 kilometrů. A musím říci, že opravdu poctivou prací mých kolegů na Ministerstvu dopravy jsme docílili toho, že jsme realizovali a nakonec i vláda schválila koncesionářskou smlouvu, a to 4. 1. tohoto roku.
Co je podstatné, byla soutěž. Ta soutěž byla férová, bylo více zájemců čili konsorcií a díky tomu se nám podařilo vysoutěžit z našeho úhlu pohledu velmi rozumnou cenu, a to takovou cenu, která je v tuto chvíli výhodnější, než kdybychom stavěli klasickým způsobem.
Dovolím si ta čísla představit. Pokud bychom investovali v tuto chvíli tento úsek, čistá cena prostřednictvím stávajícího systému by byla 11,3 miliardy, nově 10,8 miliardy. Provozní náklady k tomu příslušející, které jsou spojeny s vlastním provozem a následně s obnovou v průběhu života, by byly řádově okolo 5,5 miliardy korun, v tuhle chvíli jsme na 3,5 miliardy korun. Na druhou stranu musíme platit finanční náklady, to je pravda, které jsou na úrovni 2 miliard korun. Když to sečteme a podtrhneme, cena standardním způsobem 16,9 miliardy, cena nově 16,5 miliardy. "Nově" říkáme prostřednictvím tohoto instrumentu.
Pokračujeme dále. Kdybychom jeli standardní cestou, museli bychom v každém případě počítat s faktorem rizika, který se logicky v tuto chvíli přenáší na koncesionáře. Faktor rizika je ohodnocen částkou 4 miliardy a v neposlední řadě musíme počítat i se zaplacenou daní z příjmů, kterou bude platit tento nový vehikl, takzvané SPV.
Sečteno, podtrženo se vším všudy, limitní cena pro nás byla 23,6 miliardy, aby se nám to vyplatilo, za předpokladu, že diskontujeme cenu peněz na současnou hodnotu, v tuto chvíli jsme na částce 16,5 miliardy, čili z tohoto úhlu pohledu je projekt výhodný.
Nejde ale jenom o tu finanční část, která vychází s ohledem na hodnotu peněz, ale jde i o část kvalitativní. Máme v ruce nástroj, jehož prostřednictvím můžeme - a to tím, že dávkujeme postupně zdroje a peníze, které budeme vyplácet koncesionáři - si dostatečně efektivně hlídat kvalitu.
Současně zde vytváříme - a nemyslím to zle - určitou vnitřní konkurenci, to znamená, máme možnost porovnat si, jakým způsobem budeme stavět tento projekt, jakým způsobem se staví projekty ostatní. Co je důležité, je konsorcium, které je vysoutěžené, je konsorcium validní, jsou v něm skutečně bonitní nadnárodní subjekty a subjekt, který bude realizovat vlastní stavbu, je subjekt, který u nás již dálnice staví, dokonce patří mezi hlavní spoluhráče našeho státu, a staví je dobře.
Žádný z projektů obdobného charakteru na bázi PPP, který toto konsorcium dělalo v minulosti, nezbankrotoval, neskončil, to znamená i zde je dostatečná míra garance, že spolupracujeme s validním subjektem. V každém případě je to současně i instrument, kterým můžeme odlehčovat průběžně státnímu rozpočtu, a to i v dobách, kdy nebudeme tolik investovat jako dnes. Určitě víte, že do dopravní infrastruktury dáváme rekordní zdroje. Zatímco rozpočet na rok 2020 byl na úrovni přibližně 83 miliard, rok jsme skončili na 120 miliardách, tento rok - myslím tím minulý rok - jsme skončili na 121 miliardách. Tento rok máme rozpočet na 127,5 miliardy, nicméně mohou nastat horší doby a v každém případě bude dobré, pokud budeme mít alternativu toho, že budeme moci PPP dělat. Čili toto je pro nás i vzorem, inspirací, a do značné míry i proto je velmi důležité, aby se nám podařilo, abychom mohli třeba i ostatní úseky dalších dálnic, nebo i jiných dopravních staveb, stavět tímto způsobem.
Co je podstatné, po pětadvaceti letech provozu koncesionář musí dálnici předat zpět státu, a to ve velmi vysoké kvalitě, přičemž ta je a vždycky byla i klíčem k hodnocení těch nabídek. Jinými slovy, stát tak po uplynutí koncesní lhůty nebude nucen na další opravy vynakládat další významné zdroje, neboť právě tyto zdroje na obnovu jsou zahrnuty již v platbách za dostupnost.
Poslední, co bych k tomu ještě zmínil, je to, jakým způsobem jsme vlastně - jakým klíčem - se dostávali k ceně 16,5 miliardy korun, protože logicky při pohledu na vlastní investici a na splátky, které jsou, nám vyjde cena jiná, a to cena na úrovni 32 miliard korun. Je to pochopitelně dáno tím, že to je platba v pětadvacetiletém horizontu, takže to diskontujeme, a diskontní faktor byl vzat jako faktor na úrovni 4,04 %, čili to je ta diskontní sazba. Proč 4,04 %? Je to dáno součinem inflace, kterou jsme srovnali na 2 %, a současně průměrné výnosnosti aktiv v Evropské unii - kdybychom dnes peníze uložili, dostaneme za ně 2,94 %, ale zase na druhou stranu od toho odečítáme reálnou výnosnost státních dluhopisů z posledních let, která je minus 0,9. Sečteno, podtrženo jsou to 2 %. Ta když přidáme k inflaci, tak jsme právě na těch 4 %, proto to tím násobíme. Takže je to bezpečný výpočet, který pracuje podle našeho názoru s čísly, která jsou dobře, nebo když ne dobře, tak solidně predikovatelná a která vycházejí z reálných hodnot ceny peněz.
Jsem moc rád, jakým způsobem probíhala doposud diskuze. Jak na výboru rozpočtovém, tak na výboru hospodářském byl tento návrh přijat a současně jsem i rád, že jsme měli možnost se všemi, kteří o to měli zájem, se potkat na speciálním workshopu, kde jsem se svými kolegy ještě vysvětloval a zodpovídal celou řadu otázek. Mockrát děkuji za tu diskuzi, která doposud proběhla, a budu velmi rád, pokud tento návrh do značné míry pilotního projektu, který může být skutečně velmi významný pro budoucnost naší dopravní infrastruktury, podpoříte.
Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám, pane ministře. Já bych poprosil přece jenom o větší klid v jednacím sále. Není nás tady až tolik, abychom museli čelit tak vysoké míře hluku.
Tento sněmovní tisk byl přikázán hospodářskému a rozpočtovému výboru. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 1123/1 a 2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj hospodářského výboru, pan poslanec Roman Kubíček.
Pan poslanec Munzar se hlásí k hlasování. Prosím.
Poslanec Vojtěch Munzar: Já se omlouvám, hlásil jsem se ještě předtím, než vystoupil pan ministr. K poslednímu hlasování o programu, hlasování číslo 299: hlasoval jsem proti, na sjetině mám pro. Nezpochybňuji hlasování, nicméně pro stenoprotokol. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím, aby se slova ujal pan zpravodaj, informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, máte slovo.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, hospodářský výbor se věnoval této problematice na své 52. schůzi. Jenom ještě pro upřesnění - přes všechny informace, které jste dostali od pana ministra, padly tam i dotazy, jakým způsobem bude uskutečněna dopravní obslužnost od Písku do Českých Budějovic, tak informace, kterou jsme dostali: z Písku do Českých Budějovic bude tříproudá silnice, rychlostní komunikace, která bude navazovat hned na dostavbu tohoto úseku z D4, včetně obchvatu dotčených obcí, jako je Češnovice a Dasný.
A nyní již k usnesení hospodářského výboru z 52. schůze ze dne 3. února roku 2021 k finančním závazkům státu obsaženým v koncesionářské smlouvě na Projektování, výstavbu, financování, provozování a údržbu dálnice D 4 v úseku Háje-Mirotice a provozování a údržbu existujících přiléhajících úseků Skalka-Háje a Mirotice-Krašovice, projekt PPP, sněmovní tisk 1123.
"Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyslechnutí výkladu ministra dopravy Karla Havlíčka, zpravodajské zprávě, kterou za omluveného poslance Jana Bauera přednesl poslanec Roman Kubíček, a po rozpravě souhlasí s finančními závazky státu obsaženými v koncesionářské smlouvě na Projektování, výstavbu, financování, provozování a údržbu dálnice D4 v úseku Háje-Mirotice a provozování a údržbu existujících přiléhajících úseků Skalka-Háje a Mirotice-Krašovice, projekt PPP, v nominální výši 18 761 377 912 korun a 446 191 297 eur, vyplácenými dle návrhu koncesionářské smlouvy."
To je vše z usnesení hospodářského výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Rovněž vám děkuji. Poprosím paní zpravodajku rozpočtového výboru, poslankyni Ivu Kalátovou, aby se ujala slova a informovala nás o jednání výboru a přednesla návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Iva Kalátová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Rozpočtový výbor na své 50. schůzi dne 3. února 2021 přijal ke sněmovnímu tisku 1123 toto usnesení. Po úvodním slově ministra dopravy Karla Havlíčka, zpravodajské zprávě poslankyně Kalátové a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky přijmout následující usnesení: "Poslanecká sněmovna souhlasí s finančními závazky státu obsaženými v návrhu koncesionářské smlouvy na Projektování, výstavbu, financování, provozování a údržbu dálnice D4 v úseku Háje-Mirotice a provozování a údržbu existujících přiléhajících úseků Skalka-Háje a Mirotice-Krašovice, projekt PPP, v nominální výši 18 761 377 912 korun českých a 446 191 297 eur, vyplácenými dle návrhu koncesionářské smlouvy.";
II. zmocňuje zpravodajku, aby s tímto usnesením seznámila Poslaneckou sněmovnu - což jsem právě splnila.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Rovněž vám děkuji a zahajuji všeobecnou rozpravu, do které mám elektronicky přihlášeno v tuto chvíli pět poslanců. Poprosím poslance Jana Jakoba, aby se ujal slova. Připraví se poslanec Kolovratník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Jakob: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové. Tady zaznívá takové zaklínadlo - projekt PPP. Ale ono to není úplně přesné. Myslím, že to, co je nám tady navrženo, ta smlouva koncesionářská, je spíše dodavatelským úvěrem s outsourcingem údržby po dobu splácení tohoto úvěru. Zároveň lze těžko v tuto chvíli vyčíslit ony náklady, které to s sebou ponese, protože to bude ovlivněno inflací a zároveň taky kurzovými riziky. Nicméně se domnívám, že tato rizika z dnešního úhlu pohledu nejsou taková, aby to bylo zásadní pro nepřijetí tohoto návrhu.
Já osobně návrh podpořím ze dvou důvodů: protože tento úsek dálnice je opravdu potřeba - je to evidentně nejrychlejší cesta, jak dosáhnout toho, aby byl postaven, a z druhého hlediska, aby se tento způsob vyzkoušel pro budoucnost, kdy to budeme muset určitě vyhodnotit. Doufám a věřím, že projekt bude úspěšný. A pokud se podaří, byl bych dokonce i pro to, aby se forma koncese rozšířila i směrem k opravdovým PPP projektům ve smyslu, aby investor potom měl podíl na zisku z užívání produktu. Dokonce bych to rozšířil i na samotné projednávání územně-plánovacích podkladů a dokumentací.
Děkuji, tento návrh podpořím a jsem zvědav, až to budeme po letech vyhodnocovat, jak dopadne. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Také vám děkuji. V tuto chvíli vystoupí poslanec Martin Kolovratník. Připraví se poslankyně Matušovská. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Kolovratník: Dobré odpoledne. Chci moc poděkovat poslanci Jakobovi za jeho vstřícná slova. Trochu s napětím jsme se báli nebo čekali, jaký bude postoj opozice k tomuto projektu, k tomuto návrhu. Teď minimálně v prvním případě jsem slyšel vstřícná slova. Nechci předjímat, jak bude vypadat další rozprava, ale veliké poděkování, že pan poslanec jako Středočech se k tomu postavil čelem a projektu důvěřuje.
Chci tady, kolegové a kolegyně, stručně vystoupit vlastně trochu v jakoby volné roli zpravodaje - předsedy podvýboru pro dopravu, kde se tato věc také několikrát probírala a delší čas zpátky. Kolegové z Ministerstva dopravy nám první úvodní informace přinesli už před dvěma lety, v roce 2019. Pak jsme se k tomu v loňském roce na podvýboru pro dopravu několikrát vrátili, řekněme v takových přípravných jednáních, prezentacích. Vše tedy vyvrcholilo tak, jak řekl podle procedury pan zpravodaj Roman Kubíček, na hospodářském výboru.
Chci tím říct to, že ten projekt ze strany Ministerstva dopravy nebyl připravován nějak ve spěchu, v kvapíku, nebo bez výměny informací právě ve smyslu vztahu komunikace mezi Ministerstvem dopravy a námi, Poslaneckou sněmovnou. Ta otevřenost byla opravdu maximální, velká. Tímto mohu panu ministrovi poděkovat za profesionální přípravu, že všechny otázky nás poslanců, a je jedno, jestli z řad koaličních, nebo opozičních, byly zodpovězeny. I materiály, které jsme dostali, byly dopřesněny, vysvětleny do poslední koruny. Takže tolik k procesu prezentace, představení informací, toho, o čem za malou chvíli a proč budeme o tom závazku státu rozhodovat.
A teď povím i za sebe - pokud třeba ještě někdo z vás není přesvědčen nebo váhá, třeba se mi povede vaše stanovisko posunout směrem k podpoře projektu: jaké vnímáme výhody, co si myslíme, že je na tom projektu velmi dobré a prospěšné.
Zkuste si ten pronájem, platbu za dostupnost, v uvozovkách pronájem, představit jako jakýsi leasing. Je to opravdu velmi volné přirovnání, ale s tím rozdílem, že majetek, ta dálnice, těch 32 kilometrů, bude v majetku státu. Celou dobu to bude v našem majetku a stát bude moct v případě nějakých změn, nespokojenosti o tom rozhodovat, měnit, opravit svá rozhodnutí. Ale tím, kdo se tady bude starat, kdo bude vše zajišťovat, bude právě ten vysoutěžený dodavatel, ten, kdo tu dálnici zajistí, postaví a bude udržovat.
Údržba je velmi důležité slovo, to je potřeba také vysvětlit. Skrývá se pod tím to, že dodavatel se o dálnici bude starat kompletně se vším všudy. To znamená, představte si pod tím jak údržbu investiční, provozní, to znamená technický stav komunikace. My vůbec nebudeme muset - nebo ŘSD nebo Ministerstvo dopravy nebude muset - řešit, kdy se mění povrchy, jak se frézuje. Zkrátka přímo ve smlouvě je jasně, exaktně řečeno, v jakém technickém stavu dlouhodobě, nonstop, ta silnice má vypadat. Z toho mála, jak jsem nahlédl - nejsem odborníkem na technické normy, ani nemohu být - ty požadavky jsou poměrně přísné, třeba až do takového detailu, jako je rovnost příčných sklonů na 1 milimetr na 1 metr, a tak dále a tak dále.
Ve chvíli, kdy dostupnost, za kterou bychom by si měli platit, nebude dodržena, ať z důvodů technických, technických nedostatků, anebo z důvodu, že třeba nějaký jízdní pruh bude uzavřen, průjezdnost bude omezena, tak hned v tu chvíli se platba patřičně tím poměrem snižuje. Takže i toto je ve vztahu dodavatel a stát nastaveno, popsáno, velmi jasně a je to oboustranně velmi férové.
A stejně tak je v těch platbách schována i zimní údržba. To znamená to, co občas bývá předmětem mediálních přestřelek, anebo i nás, politických: opět na tomto úseku dodavatel bude mít plně ve své kompetenci a odpovědnosti, aby zajišťoval plnou průjezdnost ve smyslu celoroční, především tedy zimní údržby a péče o stav vozovky.
Já jsem se informoval a ptal jsem se i kolegů z Ministerstva dopravy, jak si vlastně představují kontrolu. Zkuste si to představit tak, že dodavatel tady bude v jakémsi - teď nechci říci konkurenčním, ale podobném - vztahu ke státu, k Ministerstvu dopravy, jako třeba ŘSD. To znamená, bude to jiná entita, která se o těch 32 kilometrů bude starat, a předpokládáme tedy, (že) zaměstnanci buď Ministerstva dopravy, nebo SFDI v relativně malém týmu budou dnes a denně v terénu, budou mít vlastní vozidlo a techniku, budou moci přímo v terénu se dívat, jezdit, osobně kontrolovat, jestli garantovaný stav je opravdu dodržovaný.
A asi poslední dva argumenty pro. Ten první je finanční z hlediska cash flow. Pokud se dnes Sněmovna rozhodne podpořit tento projekt, tak bychom na jaře měli začít stavět. Ale platby, ty náklady, které stát ponese, budou posunuty až do roku 2024, kdy nabíhají první splátky za dostupnost. To je určitě velmi zajímavé a lákavé z hlediska tvorby rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Mimochodem, toto se ani většinově nepromítá do bilance státního dluhu.
Druhá výhoda, i kvůli které se u vás chci přimluvit o vaši podporu, je ta, že pokud se tento projekt povede jako pilotní, Česká republika získá určitý kredit u velkých mezinárodních společností, ať už dopravních, nebo stavebních, stavitelských, nebo i finančních, pojišťovacích. Ve finančních kruzích budeme seriózním partnerem. Resort dopravy, ať už do budoucna v jakémkoliv politickém, vládním složení, bude mít v ruce efektivní, zajímavý nástroj pro případné - opakuji případné - další podobné projekty po České republice. V tuto chvíli třeba uvažujeme o dálnici D35 ve východních Čechách, o druhé spojnici Čech s Moravou
Ale vždy podtrhujeme - tedy já podtrhuji - to slovo případné. Už jsem byl dotazován, jestli tak nebudeme stavět všechno. Tak určitě ne, měl by to být určitý mix v státních investicích a toto by bylo dobré, kdybychom i sem mohli sáhnout.
Takže tolik ode mě na podporu. Děkuji za pozornost. Pane ministře, budu držet palce, abychom dnes byli úspěšní. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl navázat na slova pana poslance Kolovratníka, který mluvil o podpoře, kterou tomuto projektu dává opozice. Normálně by tady názor Občanské demokratické strany sděloval kolega Jan Bauer, který je sněmovním zpravodajem tohoto našeho materiálu. Ten je nemocen, tak se s dovolením ujmu této role já. Mám k tomu také trochu právo, protože jsem podobně jako Jan Bauer Jihočech a pro nás je ten projekt velmi významný.
Já jsem jeho přípravu tady u nás ve Sněmovně sledoval velmi podrobně, zúčastnil jsem se jednání podvýboru pro dopravu, kde byl tento projekt projednáván na jednání hospodářského výboru, který se k projektu vyjádřil pozitivně. Musím říct, že ten projekt je dobře připravený. Myslím, že k jeho realizaci tedy zbývá už jenom naše rozhodnutí. A já bych chtěl vyjádřit postoj klubu ODS. Náš klub tento návrh podpoří.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. V obecné rozpravě vystoupí paní poslankyně Matušovská a připraví se pan poslanec Polanský. Prosím máte slovo.
Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji, pane místopředsedo. Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte mi, abych se vyjádřila k pilotnímu projektu dálnice D4. V první řadě bych ráda připomněla, že naše strana se financování prostřednictvím PPP projektů dlouhodobě brání. Nebudu zdržovat dlouhým vysvětlováním, proč tomu tak je. Možná máte všichni v paměti D47, teď už tedy D1 a D3. Ale i díky pandemii však myslíme i na druhou stranu mince. A i když máme tento rok nejvíc peněz v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, chápeme nedostatek peněz, který může nastat v budoucnosti.
Zároveň podporujeme potřebu stavět kvalitní dopravní infrastrukturu, a to jak silniční, tak železniční. Za ty dva roky, co nás Ministerstvo dopravy a Státní fond dopravní infrastruktury na podvýboru pro dopravu a na hospodářském výboru seznamuje s tímto projektem, jsme vznesli spoustu dotazů, výtek, požadavků, od informací na Rezervní fond, garanci kvality, jaké bude zpoplatnění dálnic a jestli nedojde k narušení celistvosti silniční infrastruktury.
Myslíme si, že i díky snaze Ministerstva dopravy nám na vše odpovědět a vyslyšet naše výtky i my můžeme říct, že jsme v tomto projektu spatřili určitý posun od minulých let i od dřívějších projektů a vidíme možnost urychlení výstavby dálniční infrastruktury. Ministerstvo dopravy se v této smlouvě snažilo z našeho pohledu popsat a pokrýt snad všechna rizika, na která si teď můžeme vzpomenout. I proto jsme se většinově jako klub KSČM rozhodli, že tento pilotní projekt podpoříme. Není to však automatická podpora všech PPP projektů. Rádi bychom po zprovoznění dálnice D4 v roce 2024 vyhodnotili všechny důsledky, problémy, a jestli bylo všechno uděláno tak, jak mělo být.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám také děkuji. Pan poslanec Polanský vystoupí v rozpravě a připraví se pan poslanec Ferjenčík. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ondřej Polanský: Děkuji, pane předsedající. Milé kolegyně, kolegové, drahá vládo. Já jsem vás přišel seznámit se stanoviskem klubu Pirátů k dnešnímu bodu. Nebudu chodit kolem horké kaše a rovnou prozradím, že Piráti se k souhlasu s těmito finančními závazky nepřipojí. Nepřipojí se nikoliv proto, že by projekt dálnice D4 nebyl potřeba. Z dopravního hlediska jde o velmi důležitý projekt, který by měl být chápán jako priorita české dopravní infrastruktury. Nemůžeme ale souhlasit s finančními závazky. O nich bude po mně mluvit kolega Ferjenčík.
Já bych zde jenom krátce shrnul, proč si myslíme ze Piráty, že v případě dálnice D4 nemělo být využito projektu PPP. Obecně ve světě se projekty PPP využívají ve dvou případech. Za prvé v případě, kdy stát nemá peníze na rozjetí nebo na financování daného projektu, a proto touto formou splátky odsouvá. Druhá varianta, kdy státy používají PPP nástroj, je v případě, že se jedná o projekt, na kterém stát nepracuje běžně. Jedná se o mimořádný projekt, u kterého není možno dohlédnout všechna rizika, ať už jde například o stavbu letiště, nebo nějaké velice složité technické infrastruktury, jako například Alžbětinská dráha (správně Alžbětina linka) coby součást projektu londýnského metra.
Ani jedna z těchto podmínek nebyla v případě dálnice D4 naplněna. Stát je schopen projekt zainvestovat z vlastních zdrojů, to za prvé. A za druhé, nejedná se o projekt, ve kterém by byla přehnaná rizika. Vzhledem k tomu, že pozemky jsou již vykoupené, stavební povolení je vyřízené a projekt je rozpracován do poměrně velké úrovně detailů, lze říct, že riziko na tomto projektu by spočívalo pouze ve vysoutěžení dodavatelů.
Závěrem bych rád ocenil Ministerstvo dopravy za komunikaci v této věci. Zaznělo to tady už od mých předřečníků. V případě PPP projektů ministerstvo bylo skutečně komunikativní, odpovědělo na všechny otázky, které byly potřeba, a za to mu tímto děkuji. Děkuji také za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám rovněž děkuji a v obecné rozpravě vystoupí pan poslanec Ferjenčík, zatím poslední přihlášený do rozpravy. Prosím, máte slovo.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, doplním kolegu Polanského a vznesu tu hlavní výhradu klubu Pirátů k tomuto projektu. Jde nám především o způsob financování. Pro nás není úplně srozumitelné, z jakého důvodu chceme, aby projekt financovali soukromníci za soukromé REITy za sazby, které dostávají soukromí investoři, ve chvíli, kdy stát si půjčuje daleko levněji.
Prostě si na 30 let půjčujeme na nějakou část toho projektu, dokonce za 4 %, o kterých mluvil pan ministr, zatímco kdyby stát použil dlouhodobé dluhopisy, tak to bude stát třeba 1,8 %, kdyby použil kratší dluhopisy, tak dokonce ještě méně. Dneska si půjčujeme za nula nebo třeba za 1 %. Takže tady vidíme hlavní problém.
Je celkem konsenzus na tom, že kvůli tomuto způsobu financování platíme nějaké 4 až 5 miliard Kč navíc, a my se jako Piráti pod těchto 5 miliard navíc nechceme podepsat. Ministerstvo argumentuje tím, že to je cena za to, že minimalizujeme svá rizika. To já chápu, ale z našeho pohledu je ta cena příliš vysoká, protože rizika tak vysoká nejsou vzhledem k tomu, že oproti jiným stavbám, které probíhaly i za nižší částku, ta stavba nevede tak náročným terénem. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Také děkuji. Další přihlášený do obecné rozpravy je pan poslanec Leo Luzar. Elektronická přihláška má přednost, takže prosím, pak se připraví pan poslanec Juříček.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážená paní ministryně, dámy a pánové, postavit dálnici D4 byl dlouhodobý úkol Ministerstva dopravy. Ač jsem z Moravskoslezského kraje a naše dálnice funguje, aspoň prozatím - a kolem Ostravy má své problémy - přesto vnímám stesky Jihočechů nad pokračující a dlouhodobou výstavbou této dálnice. Naráží-li se při té výstavbě na problémy, (jsou) hlavně majetkové, to si řekněme; on nebyl problém peníze, ale byl problém majetkový a výkupy. To jsme se pokusili v rámci hospodářského výboru iniciativou napříč všemi stranami v této Sněmovně vyřešit takzvanou novelizací čtyři sta šestnáctky a pevně věřím, že se nám to podaří a Ředitelství silnic a dálnic pokročí v této etapě rychleji v rámci přípravy staveb.
Nyní ovšem ale stojíme před modelem, který chce Ministerstvo dopravy vyzkoušet. Jako KSČM jsme přistupovali k této věci velmi, velmi opatrně. Uvědomujeme si určitá rizika, uvědomujeme si určité paralely například na Slovensku, kde tento model také realizují. Vnímáme problémy, které kolem možné výstavby jsou, a slyším i slova kolegyň a kolegů jako předřečníků, kteří upozorňují na určitá rizika. My jsme se snažili všechna ta rizika jak kvantifikovat, tak precizovat a v rámci telekonferencí, které jsme měli na toto téma, jsme se snažili s odborníky Ředitelství silnic a dálnic, Ministerstva dopravy i s panem ministrem tyto problémy vyřešit.
Ne vše se úplně podařilo - ty naše obavy rozptýlit, přesto vnímáme, že toto je určitý pokus dát na stůl kvantifikovaná čísla. My se zatím bavíme v teoriích, finančních teoriích, bankovních teoriích, stavařských teoriích, protože samozřejmě vše závisí také na tom, jak se podaří stavbu realizovat, jestli se dodrží termíny, časy, jestli se podaří odevzdat práci v takové kvalitě, jak má být odevzdána. A to všechno bude hrát v této věci docela výraznou roli.
Přistoupili jsme k našemu rozhodnutí podpořit tento projekt pouze s tou obavou, že čísla, která budou díky tomu na stole, budou sloužit pro Ministerstvo dopravy, popřípadě Ředitelství silnic a dálnic, jako argument pro to, jestli touto cestou může Česká republika ve výstavbě liniových sítí pokračovat, nebo ne. Protože si uvědomujeme, že máme před sebou vysokorychlostní železnici v jiném finančním období Evropské unie, kdy podpora už bude podstatně menší, protože Česká republika se pomalinku začne stávat plátcem, a ne příjemcem dotací, a budeme muset i na tuto problematiku začít umět reagovat. A toto je možná nějaká reakce, jak pokračovat dále a zapojit kapitál, aby tyto stavby, které jsou pevně spojeny se zemí - nelze odvézt, budou tady provozovány na českém území a jsou součástí české země - nám pomohl financovat.
Takže ať to shrnu na závěr, určitě většinově podpoříme tento projekt, ale s jednou podmínkou, a to pan ministr jistě ví a dá mi za pravdu, že to bereme jako pilotní projekt, abychom vyhodnotili efektivitu a účelnost této stavby, a samozřejmě bychom se velice neradi dočkali, kdyby obratem po schválení tohoto projektu se na dalším podobném projektu začalo pracovat a navrhovat, například v Pardubickém kraji, další a další. Ne, pane ministře, my bychom rádi, aby se nejdříve tento projekt rozjel a zjistila se jeho efektivita, jeho účelnost v praktické realizaci, a na základě toho vyhodnocení a z čísel jsme mohli přistoupit k tomu, jestli tento model financování nejenom tohoto krátkého úseku dálnice - upozorňuji, že to je opravdu krátký úsek dálnice - je aplikovatelný a použitelný i v jiných liniových stavbách České republiky. Stále máme určitou obavu zvláště z mandatorního zavázání státního rozpočtu na pětadvacet let, splácení atd., ale přesto potřebujeme ta čísla - pokud to nezkusíme na těch číslech, nebudeme mít nikdy konečné argumenty a nebudeme schopni vám váš model vyvrátit, protože reálná čísla mít nebudeme.
Takže za klub KSČM říkáme, že se na to díváme a budeme neustále sledovat průběh této realizace, budeme se snažit do toho vstupovat v duchu kontroly a hlídání, jak to probíhá, jestli jsou dodržovány parametry, které nám byly slíbeny, a pevně věřím, že se to podaří. Pokud ne, budeme i nadále velice ostražití vůči financování infrastrukturních staveb České republiky. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Než dám slovo panu poslanci Pavlovi Juříčkovi, tak vás poprosím, abychom se ztišili v jednacím sále. (S vyčkáváním mezi slovy: ) Míra hluku je zbytečně velká, neslyšíme, co jeden druhému říká, a bylo by fajn, abychom mohli jednat v důstojném prostředí. (Vyčkává na ztišení.) Jako ve škole. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Pavel Juříček: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já jsem původně nechtěl vystupovat, ale nicméně slyšel jsem tady několik zavádějících informací, tak jenom na ně reaguji. Za prvé, vždycky o tom rozhoduje čas, peníze a to, jakým způsobem je projekt připraven. My jsme to projednávali na hospodářském výboru velmi detailně a musím říct, že sám jsem byl překvapen, jakým způsobem Ministerstvo dopravy a pan ministr k tomu přistoupili. Notabene Martin Kolovratník, prostřednictvím předsedajícího, tady vysvětloval řadu souvislostí.
Prosím vás, je naprosto nesmysl si představovat, že dostanete třeba obligace, byť státní obligace, na 25 let, takže diskontní sazba 2 % je v tomto směru úsměvná. Další záležitost - inflace 2 %, vždyť my jsme inflaci za posledních 10 let nestlačili pod 2 %. A co se týká rychlosti a ještě cash flow, musíme si uvědomit, že vůbec první platby stát bude platit až v roce 2024, takže jak ty sazby, tak cash flow - a je nutné si uvědomit, že tady je závazek soukromé společnosti na 25 let z hlediska údržby a všeho. To jsou rizika spíš pro tu firmu nebo pro koalici těch firem, nikoliv pro stát.
A je nutné si uvědomit ještě jeden fakt, který tady nebyl zmíněn, protože tam se počítá s tím, že euro bude někde kolem - lehce, blízko - 29 Kč, a dneska máme euro 25,70 a pravděpodobně spíš bude klesat koruna vůči euru, takže tam je další potenciál, pokud se samozřejmě naše ekonomika bude vyvíjet aspoň trochu rozumně, tak určitě koruna vůči euru nebude 29, tam je další polštář potenciálních ještě 12 %.
Takže měli bychom spíš Ministerstvu dopravy a ministrovi poděkovat a říct: pusťme to, protože tady konečně máme také konkurenci vůči Ředitelství silnic a dálnic, a to je právě ta potřeba, na kterou tady v České republice bezpochyby léta čekáme. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Ferjenčík. Prosím, máte slovo.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jenom fakticky zareaguji na kolegu Juříčka. Když vezmeme posledních 10 let, to znamená od roku 2009 do roku 2019, kde jsou už aktuální čísla, tak inflace v sedmi z těchto 10 let byla pod 2 %. Takže to, co jste tady říkal, není úplně přesné.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: V tuto chvíli nemám nikoho přihlášeného do rozpravy ani elektronicky, ani z místa, tudíž obecnou rozpravu končím. Zeptám se, jestli je zájem o závěrečná slova? Není, takže přistoupíme k podrobné rozpravě. Otevírám podrobnou rozpravu, do které nemám nikoho přihlášeného, takže podrobnou rozpravu končím. Není zájem o závěrečná slova.
Poprosím pana zpravodaje hospodářského výboru, budeme hlasovat o návrhu usnesení, který pan zpravodaj přednesl. Budeme hlasovat o dvou návrzích usnesení. První hlasování bude o usnesení hospodářského výboru a druhé hlasování bude o usnesení rozpočtového výboru. Já vás všechny odhlásím, přihlaste se prosím svými identifikačními kartami.
V tuto chvíli budeme hlasovat o usnesení hospodářského výboru, jak bylo předneseno panem zpravodajem.
Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 300 přihlášeno 150 poslanců, pro 130, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.
A další hlasování bude o usnesení rozpočtového výboru, které přednesla paní zpravodajka.
Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 301 přihlášeno 150 poslanců, pro 131, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Tímto končím projednávání tohoto bodu.
Dalším bodem, kterým se budeme zabývat, je bod
Aktualizováno 5. 3. 2021 v 14:43.
