Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

352.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických
pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 503/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga, dobrý den, a zpravodaj garančního výboru, což je výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, poslanec Lukáš Bartoň. Návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 503/3, který byl doručen dne 16. prosince 2020. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 503/4.

Nyní se táži navrhovatele, tedy pana ministra, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Pane ministře, máte zájem vystoupit před otevřením rozpravy? Nemáte, v pohodě. Takže já otevírám rozpravu a jako první je přihlášen pan poslanec Ivo Pojezný, připraví se pan poslanec Martin Baxa. Tak, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivo Pojezný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, pane ministře, dovolte i mně, abych se krátce vyjádřil k novele zákona o pedagogických pracovnících a přednesl tak nejen svůj názor, ale také stanovisko klubu Komunistické strany Čech a Moravy. I proto musím na začátek zdůraznit naši jednoznačnou podporu názoru široké pedagogické veřejnosti, bývalých ministrů školství, děkanů pedagogických fakult, školských odborů, profesních organizací, ale hlavně učitelů, ředitelů a významných osobností české pedagogiky, kteří se na ni dívají poměrně kriticky.

Ten největší a nejproblematičtější bod je i pro nás § 9a, který má umožnit výkon přímé pedagogické práce absolventům jakéhokoliv magisterského studijního programu, pokud slíbí, že do tří let od (zahájení) výkonu profese absolvují studium pedagogické způsobilosti, a k tomu stačí podpis ředitele školy a jeho svolení. Vidíme, že právě tato záležitost vyvolává největší odpor pedagogické veřejnosti a považují ho za pohrdání pedagogickým vzděláním a degradaci profese učitele. Zdůvodněním tohoto paragrafu je nedostatek učitelů, což by se zdálo poměrně logické, a také posílení ředitelských kompetencí. Já však to vidím jako poměrně krátkozraké řešení. Navíc chci zdůraznit, že co se týče nedostatku učitelů, jedná se v České republice pouze o lokální záležitost, není to celoplošné.

Navíc si myslím, že klesne kvalita vzdělávacího procesu v celém učitelském sboru. Já osobně jako dlouholetý speciální pedagog si nedovedu představit, že takový nový v uvozovkách odborník na pedagogiku bez odborného vzdělání bude vyučovat třídu například s inkludovanými dětmi, které mají kombinované vady nebo psychiatrické problémy. Jak si s nimi poradí, těžko odhadovat, když s těmito dětmi těžko pracují i fundovaní odborníci. Nemluvím o tom, co navíc vyvolá tato záležitost ve sboru, kde za stejně kvalifikovaného bude považován vedle odborníka amatér jen díky podpisu ředitele školy. Chci také připomenout kolegům, že odborníci z praxe už dnes mohou vyučovat ve středním školství a na odborných učilištích právě v odborných předmětech.

Poslanci Komunistické strany Čech a Moravy některé dílčí změny podpoří, například doplnění některých činností mezi pedagogické pracovníky, ať už je to školský psycholog, logoped, sociální pedagog. Podpoříme zavedení definice třídního učitele, úpravu uvádějícího učitele a adaptačního období. Ale co chceme hlavně, aby se učilo nejen kvalifikovaně, ale také aprobovaně s vysokým standardem kvality. Proto profesní kvalifikace musí zůstat věcí státu, a ne záležitostí ředitele školy. Pokud zůstane § 9a v této novele, tak komunistická strana návrh novely nepodpoří. Tolik z mé strany.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Martina Baxu, připraví se pan poslanec Antonín Staněk. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Baxa: Dobré popoledne. Pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové, dovolte mi, abych vás krátce seznámil se svým postojem k tomuto návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících i s tím, jakým způsobem se k němu postaví klub poslanců Občanské demokratické strany.

Návrh novely byl Poslanecké sněmovně předložen již před poměrně dlouhou dobou a v mezidobí došlo k jedné důležité změně. Vláda schválila klíčový dokument pro budoucí rozvoj našeho školství, a to je Strategie 2030+. Já jsem se při této příležitosti do této strategie znovu podíval, co tato strategie říká o kvalifikaci učitelů, o podpoře vzdělávání učitelů, o roli ředitelů škol. V strategické linii č. 3, která se tímto zabývá, se uvádí, že školy potřebují schopné ředitele a dobře připravené, motivované učitele, a říká, že dobře připravení a motivovaní učitelé jsou předpokladem kvalitní výuky. Hovoří také o tom, že jednou z důležitých rolí našeho vzdělávacího systému má být to, aby se bránilo deprofesionalizaci učitelů, aby se zpřehlednil kvalifikační systém vzdělávání a aby se také zkvalitnila výuka na pedagogických fakultách. Neboli, milé kolegyně, milí kolegové, se ve Strategii 2030+ nikde nehovoří o tom, že by mělo být v následujících letech cílem v českém vzdělávacím systému přivádět do něj učitele, kteří nemají k tomu kvalifikaci získanou na školách připravujících učitele.

Záměrně používám to slovo fakulty, školy nebo fakulty připravující učitele, nikoli přímo pedagogické fakulty. Ostatně já sám jsem učitelskou kvalifikaci získal nikoli na Pedagogické fakultě, ale na Filozofické a Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, ale v učitelském oboru. Považuji to za velmi varující věc. Pokud se klíčový dokument strategie vzdělávání v naší zemi soustřeďuje na to, aby učitelé byli na svou profesi dlouhodobě, kvalitně, pečlivě připravováni, tak si myslím, že tento krok v podobě návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících v tuto chvíli vypadá, že je v rozporu s touto strategií. A je to buď otazník, nebo i možná přímo vykřičník, který by nás měl varovat a velice pečlivě vést k tomu, jak posuzovat tento návrh novely zákona.

Musíme také, pane ministře, konstatovat, že v posledních týdnech k tomuto legislativnímu návrhu dorazila stanoviska, která nelze přejít tím, že se jedná o nějaký názor, který nemá kvalifikovanou oporu, nebo že se jedná jenom o nějaké dojmy. Pokud se proti této novele postaví Asociace děkanů pedagogických fakult v České republice, pokud se proti této novele postaví takové autority pedagogické vědy v naší zemi, jako je třeba paní profesorka Spilková, tak bezpochyby je to další moment, kdy se má člověk soustředit na to, zda to, o čem máme hlasovat, je, nebo není správné.

A považuji, pane ministře, z vaší strany za jistým způsobem - bych řekl - neangažované, že jste neměl ambici ve veřejném prostoru se těmto argumentům postavit a vést o tom opravdu velkou, kvalifikovanou diskuzi. Nelze prostě přejít názory těchto odborníků jenom nějakým mlčením, nebo možná někde nějakým interním komentářem. Jedná se o tak závažnou novelu, že by mělo jasně zaznít to, z jakých důvodů Ministerstvo školství nesouhlasí s těmito stanovisky, jakým způsobem čelí argumentům tak vážným, jako je třeba Asociace pedagogických fakult nebo někteří jednotlivci, kteří jsou autoritami ve svém oboru.

Na straně druhé, milé kolegyně, milí kolegové, se ale také musíme podívat na současnou realitu českého školství, na situaci v některých regionech, v některých druzích škol a v některých oblastech vzdělávání. Já jsem si už tuto finální podobu, podobu předtím než... nebo po té delší době, co zde byla předložena, si dovolil přeposlat několika desítkám ředitelů škol, s nimiž konzultuji své otázky v oblasti školství a vzdělávání. A musím říct, že třeba ze vzorku 20 ředitelů škol různého typu od základních škol přes gymnázia až po školy odborné velká většina těch ředitelů buď řekla, že jim tato novela nevadí, nebo že s ní dokonce mírně souhlasí. Mluvíme-li o ředitelích jako o lídrech pedagogického procesu, tak je samozřejmé, že v žádném řediteli nemůže vzbudit přímo nadšení, pokud by do škol měli přicházet ti, kteří nebyli připravováni přímo profesionálně na výkon pedagogického povolání. Je ale prostě faktem, že v některých regionech, jako je Ústecký nebo Karlovarský kraj, na některých typech škol anebo v některých aprobacích je opravdu velmi obtížné v současné době získat člověka, který by byl schopen na škole působit, vyučovat. A věřím tomu, že ředitel školy je schopen posoudit, zda uchazeč, kterého přijímá do zaměstnání, a bude-li sledován a patřičně veden, je schopen kvalitně zajistit výuku.

Jsem tedy přesvědčen, milé kolegyně, milí kolegové, pane ministře, o tom, že by mělo při obhajobě této novely, při obhajobě tohoto zákona jasně zaznívat to, že se jedná o úpravu dočasnou, a ne dočasnou ve smyslu účinnosti toho zákona, ale ve smyslu toho, že by ministr školství, Ministerstvo školství, vláda měli mít ambici hovořit o tom, že to, co se teď navrhuje, představuje nějaký můstek k překonání obtížné situace, ve které se nacházejí některé regiony, některé školy, protože je nedostatek učitelů v některých aprobacích, a klást si tu ambici, aby se v souladu se Strategií 2030+ tento stav z českého školství postupně odbourával.

Ostatně, pane ministře, zajímalo by mě, zda na otázku, zda třeba ve Finsku, jehož vzdělávací systém obdivujeme a k němuž se vztahujeme, existuje možnost, aby tam učili nekvalifikovaní učitelé, tak bych si sám sobě odpověděl, že rozhodně ne, prostě proto, že tam je kvalita pedagogických fakult a prestiž učitelského povolání postavena tak, že by to úplně vylučovalo variantu, že by ve Finsku mohl učit někdo, kdo nemá k tomu odbornou průpravu.

Vyzývám vás tedy, pane ministře, abyste nejenom zde na půdě Poslanecké sněmovny, ale i ve své činnosti ve vládě směřoval k tomu, aby tato novela zákona o pedagogických pracovnících byla vnímána jako dočasná, aby to bylo jenom nějaké přechodné řešení na odstranění palčivé situace v některých školách - ten stav tam známe, stávající úprava je prostě problematická, po roce vypisování konkurzů a tak dále - a abychom měli ambici dosáhnout toho, že v českých školách, tak jak říká Strategie 2030+, budou působit učitelé, kteří mají odbornou kvalifikaci nebo si tuto kvalifikaci získají. Chci také říct, že je mnoho případů, kdy právě učitelé nebo pedagogové působící ve školách, kteří tu odbornou kvalifikaci nemají, jsou obohacením školy. Myslím si, že je zapotřebí vyjádřit respekt, úctu všem těm, kteří na školu nastupují do toho obtížného prostředí, aniž by měli za sebou odbornou průpravu, ale musíme říci, že máme směřovat ke stavu, kdy ve školách budou učit ti, kteří k tomu budou dlouhodobě připravováni.

Kolegyně, kolegové, já navrhnu poslancům poslaneckého klubu ODS, aby tuto novelu podpořili v kontextu toho, že se jedná o dočasné řešení nějakého neuspokojivého stavu. Ale moje výhrady, které jsem zde sdělil, nejsou jen pro tento okamžik, pro tento text, který je tady, ale které, pane ministře, mluví k vám, k vládě v tom, aby měla ambici pracovat na tom, aby dlouhodobě takový stav v českém školství nebyl. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktická poznámka - pan poslanec Václav Klaus. Faktickou poznámku tady mám jednu. A potom se tedy připraví pan poslanec Antonín Staněk. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobré ráno, dámy a pánové. Já jsem se přihlásil v úvodu řeči, abych reagoval vaším prostřednictvím na pana poslance Baxu. Pak ten závěr byl trošku jiný. Na úvod se mi zdála dojemná shoda klubu ODS a KSČM v takové té adoraci různých úředníků a vysokých škol a pedagogických věrozvěstů vůči ředitelům škol. Pak na závěr jste řekl, že tento zákon také podpoříte, takže to už bych se býval nehlásil.

Nicméně bych chtěl říct za nás, že já si myslím bytostně, že ředitelé školy vědí lépe, co je pro jejich současnou situaci dobré a nutné. Daleko více než státní úředníci, daleko více než různí akademici. A je zcela jasné, že různé vysoké školy, které samozřejmě mají finanční prospěch z toho, že doškolují ředitele školským managementem a podobné nesmysly, které se zavedly, proti tomu vystupují. Já sám jsem dostal desítky různých dopisů a podobně. Ale tak je to takřka vždycky, když jde o peníze a zájmy různých skupin.

Naše srdce je na straně ředitelů. Kdyby bylo po mém, já ten zákon o pedagogických pracovnících zruším ad hoc, protože ve školách by se nestalo naprosto nic. Ředitelé drží české školství v chodu, zaplať pánbůh. A my tento zákon v závěrečném čtení také podpoříme. A samozřejmě i náš pozměňovací návrh.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní ještě jedna faktická poznámka - pan poslanec Karel Rais. Stále je připraven pan poslanec Antonín Staněk. Prosím, pane poslanče, dvě minuty.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji vám. Mě trochu vyprovokoval pan kolega Klaus, protože dlouhodobě podporuji zvýšení manažerské role ředitelů, a myslím si, že to, co říkal, je naprostá pravda. Rozhodně ředitel ví lépe než lidi tady v Poslanecké sněmovně nebo úředníci v Praze, koho si má, či nemá vzít. On ředitel je taky hlídán, a to institucí, která zřizuje základní nebo střední školu. Takže jeho případná špatná volba vede pochopitelně k negativní reakci ze strany rodičů nebo ze strany okolí zřizovatele. To je jedna věc.

Mně to připomíná diskuzi před pěti lety, kdy jsme tady diskutovali o monopolu mezinárodních studijních programů, které byly na úrovni vysokých škol, a taky jsem je nechtěl samozřejmě pustit mimo. Co se stalo? V podstatě nic. Pořád je tady kvalita jednak univerzit a kvalita i těch institucí, ke kterým se pan kolega vyjadřoval trochu hanlivěji, myslím tím instituce, které dělají doplňkové pedagogické studium při univerzitách a které už dneska jsou schopny zajistit jakousi kvalifikaci. Takže třicet roků tady jsme, 6 000 až 11 000 učitelů chybí, časový prostor na to , aby ten monopol v podstatě vyřešil tenhle problém, tady je, a jestliže není schopen vyřešit tady tu absenci, tak pak logicky nastupuje ministerstvo.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To byly všechny faktické poznámky v tento moment, takže budeme pokračovat v rozpravě. Přihlášen je pan poslanec Antonín Staněk a pak budeme případně pokračovat dále. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Staněk: Děkuji za slovo, pane předsedající. Mohu vás ujistit, že mým cílem není zde vydržet do 14. hodiny, protože předpokládám, že dohody jsou nějak učiněny. Mým cílem je pouze shrnout argumentaci, kterou jsem už zčásti představil během druhého čtení. (V sále je rušno.)

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, opravdu velmi snažně vás prosím o pozornost. Vím, že aktuálně žijeme v nesmírně složité době, která mění naše priority, a řešíme problémy, o kterých se nám ani nesnilo. Nicméně žijeme a pracujeme také v době, která nahrává i takovým situacím, kdy zcela stranou pozornosti dochází ke změnám zákonů, jež v minulosti neměly šanci na úspěch, a dnes možná právě proto, že svou pozornost upíráme k boji s pandemií, nenápadně proplouvají legislativním -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já vás přeruším a požádám vaše kolegy o klid. Věřím, že i pro vás to bude lepší, pokud kolegové přímo před vámi nebo před řečnickým pultem vám budou věnovat pozornost, nebo své diskuze přesunou jinam. Děkuji. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Antonín Staněk: (Poslanec Klaus se u řečnického pultu ptá poslance Staňka, jak dlouho asi bude hovořit.) Nevím, deset minut, ani ne, pokud nebudu přerušován, ale děkuji za to kvůli klidu v Poslanecké sněmovně, tak se budu snažit opravdu být věcný a rychlý.

Nicméně žijeme a pracujeme v době, která nahrává i takovým situacím, kdy zcela stranou pozornosti dochází ke změnám zákonů, jež v minulosti neměly šanci na úspěch, a dnes možná právě proto, že svou pozornost upíráme k boji s pandemií, nenápadně proplouvají legislativním procesem. V tuto chvíli mám na mysli právě projednávaný sněmovní tisk 503, to jest novelu zákona o pedagogických pracovnících.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, za dobu, kterou jsem měl doposud díky svým voličům možnost strávit v Poslanecké sněmovně Parlamentu, jsem poznal, že zde sedí významné osobnosti naší společnosti, a vaším prostřednictvím tu je zastoupeno i spektrum mnoha rozličných profesí. Kolegyně a kolegové, ať si to připouštíme, nebo ne, máme svými činy a jednáním nepochybně výrazný vliv na klima ve společnosti, a je tak naší povinností právě těmito činy a jednáním přispívat k tomu, abychom příznivé společenské klima utvářeli.

Kolegyně a kolegové, po pádu totalitního režimu, kterému se ani ideologickými deformacemi nepodařilo zničit dobrou úroveň českého školství, se zdálo, že konečně přestane platit to proslulé "koho bohové nemilují, toho učiní učitelem". Bohužel se mnohá očekávání nenaplnila a naopak během prvních deseti let po sametové revoluci byly učiněny dva pokusy o degradaci profesní přípravy budoucích učitelů. Absurdní je, že vždy vzešly z Ministerstva školství. Vskutku neznám žádné jiné ministerstvo, které by se takto chovalo k pracovníkům svého resortu.

První pokus se odehrál v letech 1992 až 1993. K učitelské kvalifikaci podle tehdejšího záměru Ministerstva školství nemělo být zapotřebí vysokoškolského studia. Hrozilo nebezpečí, že učitelé nadále budou méně vzdělaní než značná část rodičů. Jménem Asociace děkanů pedagogických fakult v České republice navštívili páni profesoři Mezihorák a profesor Kotásek tehdejšího ministra školství pana profesora Petra Piťhu a ten nakonec uznal, že má-li růst vzdělanost národa, nemůže naopak klesat vzdělanost učitelů, a tento pokus ministerských úředníků dále nedoporučil a neschválil.

Po deseti letech se situace opakovala. Příslušný náměstek ministra školství opět usoudil, že nedostatek učitelů vyřeší to, že jimi budou třeba i jen maturanti, přičemž to bude mít ještě jeden bonus, a to, že takoví učitelé nebudou ani platově nároční. Tehdejší předseda výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu Parlamentu České republiky profesor Mezihorák, emeritní děkan Pedagogické fakulty v Olomouci, uspořádal na půdě Senátu reprezentativní veřejné slyšení na téma Příprava učitelů, perspektiva české vzdělanosti, během kterého významné osobnosti české pedagogiky takový záměr Ministerstva školství svými argumenty rozhodně odmítly. Všechny příspěvky včetně příspěvku profesora Mezihoráka s názvem Memorandum českého učitele lze dohledat v senátním archivu a hlavní z nich jsou dostupné i v publikaci se stejným názvem, jako bylo téma slyšení, která vyšla v roce 2021 v Nakladatelství Olomouc, a můžete se s nimi seznámit.

Tehdejší ministryně školství Petra Buzková, ač nevzešla z pedagogické sféry, dobře porozuměla a následně vyslyšela argumentaci odborné veřejnosti a pan náměstek musel couvnout. Bohužel se ale nepodařilo zabránit absurdnímu a nesmyslnému strukturování pedagogického studia, jež s sebou přineslo výrazný negativní zásah do podoby obsahu pregraduálního vzdělávání budoucích učitelů. Velký respekt před oběma ministry školství, kteří našli odvahu a vyslyšeli argumentaci odborné veřejnosti, a také velké poděkování odborníkům, díky jejichž aktivitě a osobnímu nasazení zvítězil nakonec zdravý rozum a podařilo se tyto devastační pokusy zhatit.

Všichni ti, kteří se v minulosti zasloužili o vítězství zdravého rozumu a komu nebyla úroveň profesního vzdělávání učitelů lhostejná, doufali, že další pokus již nepřijde. S trpkostí však konstatuji, že třetí takový pokus je právě na prahu svého schválení. Je k neuvěření, že po téměř dvaceti letech nyní přichází další pokus v podobě trojského koně umístěného do právě projednávané novely zákona o pedagogických pracovnících pod § 9a. Už sice nenavrhuje likvidaci pedagogických fakult, jen chce doširoka otevřít prostor pro vstup v podstatě kohokoli na pozici učitele. Prostor pro odborníky je již dnes ale dostatečně otevřen platnými legislativními normami, a nyní tak má být ještě bezbřehý. Má záležet jen na subjektivním posouzení ředitele, zda někoho bez pedagogické kvalifikace přijme. Deficit pedagogicko-psychologické, oborově a předmětově didaktické odborné přípravy pak má případně vyrovnat nějaký pedagogický kurz, o kterém ani není jisté, že jej bude nutné absolvovat.

Já se pak v závěru zeptám pana ministra, aby mě odkázal na konkrétní text, ať už ve stávajícím zákoně o pedagogických pracovnících, nebo v novele, který tuto mou domněnku, že není zaručeno to, aby pedagog, který se stane učitelem na základě rozhodnutí ředitele, si bude muset dokončit pedagogické vzdělání, protože jsme to tam ani s odborníky, kteří to četli, nenašli. Ale mýliti se je lidské a taky my jsme mohli něco přehlédnout.

Problém, jejž mimo jiné v předkládané novele vidíme, je v tom, že ředitelé, které administrativa, jež je hojnější než z minulém režimu a která je tak oblíbená u školní inspekce, často zbavuje možnosti vyrůstat v osobnosti pečující především o výchovu a vzdělání. Náhle dostávají neomezené personální kompetence. Vůbec nezpochybňuji to, že ředitelé škol tyto manažerské schopnosti mají a dokážou je zvládat. Na druhou stranu ale opravdu je to trojský kůň v rukou ředitelů škol a oni sami možná později poznají i tu negativní stránku této novely. Už by se nemuseli tito ředitelé řídit objektivními kvalifikačními kritérii, nýbrž mohli by zcela subjektivně někoho si vybrat a přijmout. Jistě, neudělají to, pokud jim opravdu je o kvalitu vzdělávání, a já tomu věřím. Záhy by však poznali, že tento danajský dar a cesta do školních pekel může se obrátit i proti nim.

Ale především je to zase něco, čehož nesmyslnost se vyjeví názorně, když si to jen představíme v jiných resortech. Jaké odborníky by bylo vůbec reálné získat z oborů vesměs daleko lépe placených než ty neúspěšné nebo nejslabší, kterým by i dosud běžný a bědný učitelský plat mohl stačit? A navíc, kdyby tato absurdita nezafungovala, proč by se mělo nedůstojné honorování pedagogů do budoucna řešit? Novela navíc přichází v době, kdy se konečně začala řešit důstojnější úroveň odměňování pedagogů, takže mnozí stávající si již rozmýšlejí odejít do důchodu nebo do jiných profesí. A pedagogické fakulty vychovávají počty učitelů, které jsou schopny nahradit ten odchod, přirozený odchod, který české školství zaznamenává.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, všechny tři pokusy, jak ty dva historické, tak i ten současný, si jako zásadní argument berou fakt, že je nedostatek učitelů, zvláště pak v oblastech vzdálenějších od přirozených center a v Praze. Řešením má být dramatické snížení požadavků na kvalifikaci budoucích učitelů. Tento aktuální třetí pokus je o to absurdnější, jak už jsem řekl, (že) přichází totiž v době, kdy konečně po letech slibů přišel platový čin, učitelské platy přestávají být diskriminační a všechny politické strany slibují, že rychle porostou i nadále. Záměr Ministerstva školství se jeví aktuálně ještě méně pochopitelným po čerstvém slibu pana premiéra, že se po letošním 15procentním navýšení opět skokově učitelské platy zvýší v příštím roce o další procenta.

Takže hlavní, ztracený klíč k řešení nedostatku učitelů, který byl desítky let znám, ale hledán byl jenom ústně, se nyní konečně nalezl a začal být reálně používán. Také díky tomuto pozitivnímu kroku vlády již slýchám, že ti, kteří chtěli ze školství zběhnout, zůstanou, učitelé - čekatelé důchodů už do důchodu nespěchají a početní absolventi pedagogických fakult jsou ochotni dělat to, co vystudovali. To je zároveň s trvalým posilováním pozice prestiže učitele také proti narůstající agresivitě dětí a někdy i jejich rodičů cesta, kterou se mělo jít už dávno. Bohužel ministerstvo, jakoby přitakávajíc tomu rozšířenému názoru, že školství rozumí každý a učit může také každý, navrhuje cestu rezignace na nejvyšší kvalifikaci právě těch, kdož mají v rukou to nejcennější, co národ má.

Jan Picek, předseda Asociace děkanů pedagogických fakult, v této souvislosti zaslal nám poslancům otevřený dopis, ve kterém se objevuje několik klíčových myšlenek a důležitých argumentů. Zcela přirozeně potvrzuje právo nás poslanců - ale také zdůrazňuje naši zodpovědnost v dané věci - rozhodnout. Je důležité, aby v naší společnosti byla uznávána potřebnost učitelské profese a byla dostatečně oceněna její složitost. K tomu, jak už jsem řekl, dochází. Pokud se prestiž tohoto nelehkého povolání zvýší, jistě v něm bude mít zájem působit dostatečný počet kvalitních osobností, ať zvolily cestu k učitelství jakoukoliv. A proto se domnívám, že tato novela, pakliže by měla existovat a mít funkci, měla by mít opravdu pouze dočasný charakter, rozhodně ne charakter dlouhodobý, nebo dokonce, tak jak je předkládána, zásadní.

Vážené kolegyně a vážení kolegové, nevím, jestli si uvědomujete, že učitelská profese patří mezi regulovaná povolání, což znamená, že je to právě stát, který určuje podmínky jeho vykonávání, což zpravidla znamená, že je to stát, kdo předepisuje odpovídající vzdělání nebo složení určitých zkoušek. Z toho vyplývá, že pedagogické fakulty připravující budoucí učitele na jejich profesi mají striktní podmínky, jak má tato příprava vypadat. I proto všechny jejich studijní programy zaměřené na přípravu učitelů podléhají schvalování regulátorem, to jest Ministerstvem školství, a musí naplnit poměry mezi základními složkami učitelské přípravy - například je nutné rozlišovat mezi přípravou učitelů pro druhý stupeň základních škol, přípravou učitelů pro střední školy, musí tam být určitý objem určitého typu předmětů a podobně. Ovšem to, co vyplývá z návrhu novely, při posuzování kvalifikace vlastně říká, že je vlastně úplně jedno, jaký obsah vzdělávání budoucí učitelé absolvují. A já se s panem profesorem Pickem ptám, zda to nebude mít v dlouhodobém horizontu dopad na celkovou úroveň učitelů, zejména pak na středních školách.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vláda České republiky v roce 2020 schválila dokument Strategie vzdělávání (vzdělávací) politiky České republiky do roku 2030+ ve znění, které v části 3.1 explicitně hovoří o ochraně před deprofesionalizací učitelství. Hovořil o tom tady i můj předřečník. Dnes schvalovaná novela zákona o pedagogických pracovnících, tak jak sepsána, však otevírá učitelské povolání odborníkům z jiných profesí, a to v principu i těm, jejichž odbornost nemusí mít s vyučovacími předměty na školách nic společného. Je tak v kontextu zmiňovaného vůbec možné chápat strategii státu ve vztahu k učitelské profesi jinak než jen (jako) cár papíru, výsměch odborné pedagogické veřejnosti, a to všechno v době, kdy si s velkou slávou připomínáme, sice už v loňském roce, 350 let od úmrtí Jana Amose Komenského a současně se připravujeme připomenout 430 let od jeho narození.

Pane ministře, obracím se na vás s konkrétním dotazem, a to - ještě jednou to zopakuji - kde je v novele o pedagogických pracovnících exaktně uvedeno, že zaměstnanci, kteří jsou absolventy akreditovaného magisterského studijního programu a kterým ředitel školy písemně uznal předpoklad odborné kvalifikace učitele druhého stupně, respektive učitele všeobecně vzdělávacích předmětů školy, a splněný... musí zahájit příslušné - já už končím - kvalifikační studium. Podle toho, jak já, a nejen já, ale i další odborníci novelu čtou, se v ní nic o povinnosti začít do tří let studovat pedagogickou kvalifikaci nehovoří. Já se omlouvám, možná pan ministr - nechci to zdržovat - slyšel jste celý ten dotaz, nemusím ho opakovat? (Reakce mimo mikrofon.) Děkuji. Budu rád, pokud na něj dostanu odpověď.

Pane ministře, v novele se také píše o odbornících do škol, ale na druhém stupni základních škol přece žádné odborné vyučovací předměty nejsou. Jsou tam výhradně všeobecně vzdělávací vyučovací předměty. Navíc paragraf, o kterém zde vedeme debatu, se přece odborných vyučovacích předmětů vůbec netýká. Odborné vyučovací předměty jsou výhradně na středních odborných školách, učilištích a jejich učitelé mají výjimku z kvalifikace v zákoně již nyní.

Takových nejasností a problémů je v dané novele ještě několik. A protože jsem slíbil, že není mým cílem obstruovat projednávání tohoto zákona a být nepřiměřeně dlouhý, a protože očekávám, že i odpovědi na mé otázky zaberou nějaký čas, tak se blížím ke svému závěru nebo k závěru svého projevu. Nicméně, jak už jsem na úvod řekl, § 9a je v tuto chvíli naprosto nepřijatelný, pokud nebude objasněno to, co jsem se ptal, tedy zda je tu povinnost studovat do tří let příslušné vzdělání, a ten § 9a je v tuto chvíli pro poslanecký klub, ale i především pro mě důvodem, že máme v tuto chvíli velký problém podpořit novelu zákona jako celek, byť cítíme, že v novele je celá řada pozitivních věcí, ale ten § 9a je zásadní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Klaus, poté se v rozpravě připraví pan poslanec Mihola. Prosím.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den. Já pomůžu tady v tom trošku zdržování sociálnědemokratickému klubu a ještě vystoupím v reakci na slova svého předřečníka, vaším prostřednictvím.

Já to snad trošku odlehčím. Máme takový emotivní týden. Nejprve pan Kalousek po mnoha letech se rozloučil, pak dominoval včera ten incident, dneska to je zatím takové klidnější. Doufám, že to tak zůstane.

Ale chci říct jednu věc. Heleďte, tady probíráme tento zákon, snášejí se tu argumenty, ale nezapomeňme na to, že nás poslance také nikdo nezkouší, abychom složili poslanecké minimum, než tady nastoupíme do lavic. A pan Pikal by skládal poslanecký management, vysokoškolské studium. Samozřejmě ze začátku mu to tak úplně nešlo, pletl se. Teď už se ale vypracoval a patří k elitám našich místopředsedů při řízení schůze, a onot o tak nějak podobně je i v těch školách. Takže to je důvod, proč jsem na straně těch ředitelů a tady tak trošku neomdlívám z toho, když různí i vzdělaní lidé k tomu něco říkají.

Ještě řeknu vtip - úplně s tím nesouhlasím, ale někdy se ve sborovnách říká - a ten zní: Kdo neumí, učí, a kdo neumí učit, učí, jak učit. Tak to je takový vtip, který řada mých kolegů vždycky říkala. Neříkám, že je pravdivý, ale zrnko pravdy na tom také někdy je.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Necítil jsem potřebu se nechat vystřídat, i když jsem byl oslovován.

Pan poslanec Staněk bude reagovat s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Antonín Staněk: Děkuji za slovo. Děkuji svému předřečníkovi panu kolegovi Klausovi, vaším prostřednictvím, za rozšíření vtipného okénka tohoto už pomalu pozdějšího odpoledne, nicméně vtipů na učitelskou profesi bychom mohli ještě snést hodně.

V žádném případě jsem ve svém slově nezpochybňoval roli ředitelů. Nemám problém ani s tím, že se jim přidává tato zodpovědnost. Ale chtěl bych se jenom zeptat, pane poslanče Klausi, vaším prostřednictvím, pane předsedající, myslíte si, že je nezbytně nutné, aby například budoucí žadatelé o řidičský průkaz absolvovali také autoškolu, ve které budou vyučováni učiteli učitelů, aby získali odbornou, třeba řidičskou kvalifikaci? Protože já znám spoustu mladých lidí, kteří se učí řídit na silnicích páté třídy nebo někde na parkovištích, učí je to jejich rodiče a mnohdy umí řídit lépe než oni. A v podstatě se ptám, proč tedy vlastně potřebujeme autoškoly, proč potřebujeme, aby se vzdělávali například trenéři, protože přece trénovat umí každý, a dokonce reprezentační družstvo může vést kdokoliv, kdo v hospodě umí sestavit dobrý tým, a podobně. Prostě je tu dána určitá povinnost, určitá kvalifikace. A znovu zdůrazňuji regulaci učitelského povolání. A na základě toho se domnívám, že bychom neměli snižovat tyto kvalifikační předpoklady. Ale to jenom na okraj. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a pan poslanec Klaus bude reagovat s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Václav Klaus: Tak jenom vteřinku, nekonfrontačně. Myslím si, že lidé mají dělat řidičák a dělat zkoušky, to je trošku jiná věc. Co se týče trenérů, tam si myslím, už takovou pravdu nemáte. Když si vzpomenu na Ivana Hlinku a takové ty nejlepší trenéry, ti zrovna nebyli nějací akademičtí vyškolení lidé, ale prostě rozuměli svému sportu, měli charisma, měli sílu strhnout ten mančaft, a proto vyhrávali. Úplně stejně je to s řediteli škol, kteří dobře vědí, kdo ten jejich mančaft ve škole táhne, koho tam mají dát, a samozřejmě drtivá většina ředitelů tam dává lidi s plnou pedagogickou aprobací, pokud je má. Pakliže nejsou, tak ti ředitelé musí výuku zajistit a leží to na nich. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, paní poslankyně Valachová bude ještě reagovat s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Pane předsedající, samozřejmě budu si třikrát opakovat, že debata, která se vede v posledních minutách, je nadsázka a trošku pokus o humor při pátečním odpoledni, odlehčit atmosféru po těžkém týdnu, nicméně pevně věřím, že se nedívají nebo nebudou dívat na tento přenos studenti středních škol, protože to je možná přesně ten důvod, proč se ti nejlepší studenti nehlásí na pedagogické fakulty a ti nejlepší absolventi pedagogických fakult nejdou učit. Myslím si, že celá vládní politika, která posledních pět let probíhá, měla za cíl přesně tohle změnit. Osobně si myslím, že se to daří, ale asi není náhodou, že debata se zvrtla způsobem typu - jak říkám, věřím, že to je vtip - že kdo neumí, učí, a kdo neumí učit, učí učitele. Vtipné to není. Já myslím, že to je jeden z důvodů, proč jsme se dostali v učitelské profesnosti tam, kam jsme se dostali, a možná je smutné, že vládní návrh zákona k tomu dává příležitost, takovouto debatu vést, a že zatím Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na tuto debatu nezareagovalo, že nic takového vládní návrh neobsahuje a že ta argumentace je úplně mimo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Budeme pokračovat v rozpravě. Pan poslanec Mihola, připraví se paní poslankyně Valachová. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem proti novele zákona o pedagogických pracovnících a stejně jako někteří moji předřečníci k tomu dodám, že je mi to i trochu líto, poněvadž je v ní řada zajímavých a prospěšných pozměňovacích návrhů. Některé jsem se tam snažil přidat také svou aktivitou. Bohužel k naprosté většině z nich na školském výboru pan ministr zaujal negativní stanovisko. Tyto pozměňovací návrhy, ať už jsou to příplatky pro třídní učitele, nebo školní psycholog, speciální pedagog a další, podpořím stejně jako návrh pana zpravodaje kolegy Bartoně ohledně garance 130 % platu učitelů vůči průměrné mzdě.

Co se týká té diskuze tady, nechci ji dál rozšiřovat, už všechno podstatné snad zaznělo, ale mrzí mě opakovaně, že tady ty školské, tolik diskutované zákony nejsme schopni dostat do podoby, do formy, aby procházely ne s koaliční většinou, což by ani v tuhle chvíli nefungovalo, ale prostě s nějakým širokým konsenzem, protože víte, jaká je setrvačnost a jak se to těžko potom vrací zpátky. Tady vidíme na jedné straně různé pochybnosti, teď i nové pochybnosti jsem tady vnímal od kolegy Baxy z ODS, je tady nesouhlas koaličního partnera, je tady nesouhlas tolerujícího partnera, kolega Václav Klaus tady přednedávnem říkal, že by bylo nejlépe celou novelu zahodit. Tak já myslím, že to není úplně ideální situace pro zákon, který ovlivňuje mnoho věcí a týká se mnoha lidí.

To podstatné přitom, kvůli čemu novela je tady předložena, ve skutečnosti ten návrh neřeší. Skutečným řešením problému je zvýšení platů učitelů na slíbenou úroveň, a to tak, že to bude motivovat ty, kteří ze školství kvůli platu odešli, aby se do něj zpátky vrátili, a ty, kteří aktuálně studují na fakultách nejenom pedagogických, ale na fakultách připravujících budoucí učitele, aby skutečně do toho pedagogického procesu nastoupili. A tuhle cestu pan ministr razí dobře, já mu v tom držím palce, i když mě mrzí teď těch devět procent a namísto toho čtyři, ale nebudu to rozebírat. V každém případě je to cesta a je to řešení. Tomu fandím. A naprosto nechápu, proč to kazí touto novelou, která je podle mě nekvalitní, a hlavně také špatně komunikovaná.

Na mnohé dotazy jsme se od pana ministra z různých stran, nejenom ode mě, odpovědi prostě nedočkali. Prostě nedočkali. Mrzí mě, že nedal také šanci znovu tento zákon, tuto novelu prodiskutovat. Dával jsem návrh k novému projednání ve školském výboru. Myslím, že to bylo korektní stanovisko, bohužel podporu tady nenašlo.

Myslím si, vážené kolegyně, vážení kolegové, že rezignace na kvalifikaci je prostě chyba. S nedostatkem učitelů, a u nás je to problém především určitých regionů, to víme, se potýkají v Rakousku, v Německu i v jiných zemích, ale nepostupují takhle zjednodušeně jako my. Opakovaně se tady hlásíme a zdůrazňujeme Finsko. Naplno říkám: chtěl bych, aby české školství bylo jako finské. Ale nemůžeme si vybírat jenom to, co se nám hodí. Pan ministr mi jednou při diskuzi tady na to téma řekl: Finsko těžko doženeme - nebo napodobíme, abych se nehádal o slovíčka. Máte pravdu, pane ministře. S tímto přístupem nejenom Finsko, ale ani Rakousko a Německo nedoženeme. A budeme si muset dát velký pozor, abychom nejen na tyto země nezačali brzy ztrácet.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A další přihlášenou do rozpravy je paní poslankyně Valachová, v tuto chvíli jako poslední. Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, kolegové, kolegyně, vážený pane ministře, dovolte mi, abych se v rámci třetího čtení vyjádřila k jednotlivým pozměňovacím návrhům, které pokládám za důležité nebo které jsem spolu s ostatními kolegy podala. Nejprve zareaguji na obecnou rozpravu, která je dnes vedena.

Osobně mám pocit, že v případě bitvy slov o kvalifikovanost a nekvalifikovanost učitelů se míchá strašně moc věcí dohromady, jablka s hruškami, a někdo tam přimíchá i citrony a pomeranče. Také je důležité říct, a myslím, že i ti kolegové, kteří nejsou členy nebo členkami školského výboru, vidí, že onu nekvalifikovanost, kterou novela zákona o pedagogických pracovnících umožňuje podle návrhu, vnímá každý jinak. Zkrátka každý jinak si vykládá, co vlastně bude znamenat její schválení. Ani toto samozřejmě není dobrá zpráva.

Chtěla bych poděkovat odborné veřejnosti, ale také skupinám učitelů i ředitelů, odborným asociacím, kteří se na nás obracejí a dávají nám informace, argumenty týkající se právě tématu kvalifikovanosti nebo nekvalifikovanosti.

Z praktického pohledu bych opravdu chtěla poprosit, aby před hlasováním v třetím čtení zaznělo stanovisko Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k § 9a, konkrétně k větě: "Může ředitel školy písemně uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele - to jsou různé varianty - za splněný na dobu nejdéle tří let ode dne, kdy tuto pedagogickou činnost začal vykonávat." Takže ředitel může uznat nekvalifikovaného za kvalifikovaného, a to na dobu nejdéle tří let ode dne, kdy tuto pedagogickou činnost začal vykonávat. Nic dalšího tam není. A já si osobně myslím, že tohle je ten důvod, který možná vede k argumentačním bitvám, obavám a strachům, co vlastně budeme jako poslanci a poslankyně schvalovat. Nejsou to nějaké osobní strachy konkrétního poslance nebo poslankyně, dokonce bych řekla ani žádné konkrétní politické strany, ale je to shoda široké odborné veřejnosti. Z tohoto důvodu si myslím, že před hlasováním v třetím čtení bychom si tohle měli vyjasnit, a myslím si, že to je poctivé.

Druhá věc, která v obecné rozpravě zaznívala, a já už jsem na to upozorňovala v rámci druhého čtení, takže jenom stručně, kolegové. Není pravda, že Česká republika na svém celém území řeší nějaký skandální nedostatek kvalifikovaných učitelů a učitelek. Na to jsou tvrdá data, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je má, já je nebudu opakovat, zmiňovala jsem je ve druhém čtení. Tato tvrdá data ukazují, že jsou to procenta, opravdu jednotky procent u několika krajů. To samozřejmě neznamená, že bychom se touto situací neměli zabývat. Měli, ale rozhodně ne tak, že snížíme standard kvalifikovanosti a kvality učitelské profese, a tím vzdělávání našich dětí na celém území republiky. Naopak bychom měli podpořit všechny kroky pro to, aby v jednotlivých regionech tento problém byl odstraněn, ať podporou, například dílčími bonusy - a tuto kompetenci ředitelé škol samozřejmě mají, i zřizovatelé, bylo to tady zmiňováno - na nábor kvalifikovaných učitelů do těch regionů, ať dalšími pobídkami, které řada škol dnes dělá, například podporou zajištění bydlení, pokud jsou absolventi vzdáleni z jiných regionů, protože je pravdou, a to uznávám, že samozřejmě ne každý region má svou v uvozovkách blízkou pedagogickou fakultu. Ale tyto možnosti jsou, ředitelé a zřizovatelé, ti osvícení, je využívají a myslím si, že tím pádem není důvod snižovat požadavky na kvalifikovanost učitelů.

Problém je i načasování, kdy tuto debatu o kvalifikovanosti učitelů vedeme, protože nejenom inkluzivní vzdělávání, jak to tady padlo v několika příspěvcích, ale zejména doba dopadu COVID-19 do našeho vzdělávacího systému, a nejenom nyní, ale i následně, kdy se budeme muset vypořádávat s dopady na vzdělávání našich dětí, naopak bude vyžadovat vysokou, tu nejvyšší kvalifikovanost učitelek a učitelů. To, že tímto způsobem jdou ostatní zahraniční úpravy i země, tady také padlo.

Chtěla bych říct, že v případě, kdy se odkazujeme na ředitele a ředitelky škol, že oni napříště - a to tady padá, byť si myslím, že ten zákon to úplně tak neříká, ale zjevně si to většina lidí takto vykládá - že bude na řediteli, zda je učitel nebo učitelka kvalifikován nebo nekvalifikován, tak tady chci jenom upozornit na to, že ředitel nemá ani v zákoně o pedagogických pracovnících, ani ve školském zákoně žádný přímý vliv na metodickou, pedagogickou a didaktickou činnost každého konkrétního učitele a učitelky, to znamená vlastně na kvalitu vzdělávání dětí. Naopak metodika, didaktika a pedagogika jsou práva učitele výslovně zakotvená ve školském zákonu a ředitel má pouze obecnou povinnost ve své manažerské funkci dbát na celkovou kvalitu vzdělávacího procesu. Takto to je podle práva a podle zákona. Takže upozorňuji na to proto, abychom se netvářili, že ředitelé a ředitelky za nás všechno vyřeší. My bychom si to ulehčili, jim bychom nechali v rukou černého Petra a potom bychom se mohli tvářit jako zákonodárci, že už nás to vlastně nezajímá, jak je to s kvalifikovaností učitelů a učitelek v Čechách. A to si myslím, že nikdo z nás, kolegové a kolegyně, nechce.

Naposledy, protože se to dost často opakuje, chci říct, že nikdo nebrání a nikdy nebránil tomu, aby odborníci, nikoliv pouze učitelé odborníci, ale i z jiných profesí, nevstupovali do škol. Tyto možnosti máme, v rámci právních předpisů jsou využívány. Logicky jsou využívány zejména tam, kde tyto odborníky naopak potřebujeme z hlediska zajištění jejich dostatečné kvality i tempa inovací ve vzdělávání, a to jsou odborné předměty. A to ale v tuto chvíli už dávno probíhá.

Co se týká oborové odbornosti, chci jenom poznamenat, že tu samozřejmě má každý učitel nebo učitelka, ale vedle toho mají i další odbornosti z hlediska pedagogiky, didaktiky a metodiky, a to je problém, na který ukazujeme, jak ten nekvalifikovaný do budoucna tyto kompetence získá.

A chtěla bych říct, kolegové, kolegyně, že od roku 2015 jsme změnili profil učitelské profese, nastartovali nové kvalifikace, Národní akreditační úřad akredituje, všechny tyto kroky probíhají, posiluje se síť fakultních škol, absolventi škol - zvyšují se významně, o desítky procent, jejich vstupy do učitelského povolání, zkrátka systém funguje tak, jak byl nastaven. Obava je jednoduchá - že tento v podstatě zbytečný paragraf toto dobré, co je odpracováváno, může ničit.

Tolik tedy k obecné rozpravě. Znovu jenom upozorňuji, a prosím o odpověď před hlasováním ve třetím čtení, to znamená za splnění na dobu nejdéle tří let ode dne, kdy tuto pedagogickou činnost začal vykonávat, ta nová kompetence ředitele - kde jsou tedy ty záruky z hlediska doplnění kvalifikace? Protože to zaznívalo veřejně po dobu dvou let a pravděpodobně to zaznívalo i v rámci projednávání vládou.

Naposledy bych vás chtěla, kolegové, kolegyně, požádat o podporu pozměňovacích návrhů, které se týkají třídního učitele, uvádějícího učitele a specializovaných činností. O třídních učitelích, třídnictví a uvádějících učitelích a adaptačním období tady bylo řečeno mnoho, takže to nebudu opakovat. To, že to je žádoucí - o tom nikdo nepochybuje - zakotvit tyto dvě věci. Ale na co jsme možná zapomněli, jsou metodici školní prevence. Chci jenom říct, že i na ty můj pozměňovací návrh pamatuje, a já bych vás chtěla moc poprosit, abyste to podpořili, protože nejenom dlouhodobě, ale nyní právě v důsledku COVID-19 a dopadů do vzdělávacího systému, a návazně, kdy budeme muset různé rozdíly, které budou vznikat, a nerovnosti odstraňovat, a starosti, tuto profesi potřebujeme posílit. Metodici školní prevence na to dlouho čekají a já vás moc prosím, abyste je podpořili.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Požádám o větší klid v sále. To jsou v tuto chvíli všechny přihlášky do rozpravy. Pokud se nikdo další nehlásí, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova ze strany navrhovatele nebo zpravodaje. Pan ministr se hlásí. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji za slovo. Byl jsem vyzván k reakci, tak budu reagovat ve třech rychlých bodech.

Za prvé bych chtěl říct, že se jedná o vládní návrh, který na vládě byl schválen 14 hlasy ze 14 přítomných. To bylo k těm některým výhradám, myslím, pana poslance Miholy, jak je to nevládní či nedohodnuté. Ale to je v tuto chvíli úplně jedno, jsme ve Sněmovně. Sněmovna jest hegemonem, takže to plně respektuji.

Co se týká dotazu, který tu byl, respektive ještě jedné připomínky, že ředitel neodpovídá za pedagogický, metodický a další proces. (Předsedající svolává gongem poslance do sálu.) Samozřejmě že přímý výkon ve třídě je učitelský, to nikdo nezpochybňuje, ale ředitel hodnotí učitele právě na základě toho, jakým způsobem vykonává... Ohledně kvůli tomu chceme, aby tu byl pedagogický dozor, a kvůli tomu chceme, aby chodil na hospitace, a také kvůli tomu chceme, aby odměňování s tímto odpovídalo. Takže byť to není explicitně v zákoně a samozřejmě ve třídě je primární učitel, tak ředitel tuto zodpovědnost vždycky měl, má a já pevně doufám, že mít bude. (Hovoří velmi rychle.)

Co se týká odborné kvalifikace, chtěl bych říct, že předpoklad odborné kvalifikace ředitel školy uzná za splněný nejdéle po dobu tří let ode dne, kdy začne tento pedagog učit. To je (§) 9a, které jste citovali. Po uplynutí této doby musí splňovat podmínky odborné kvalifikace podle příslušného ustanovení zákona č. 563. To znamená, posouváme se do § 7a, kde jsou uvedeny společné způsoby získání odborné kvalifikace učitele druhého stupně základní školy a učitele všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy. To je ta provazba. A jenom chci říct, že to není, a opakuji to pokaždé již dva roky, i na setkání Asociace děkanů pedagogických fakult v roce 2019, kdy jsme se s nimi o tom bavili snad poprvé a rozhodně ne naposled, tak jsme se bavili o tom, že to samozřejmě nemá nahradit ten primární kanál, to znamená pedagogické fakulty jako takové. Je to sekundární kanál a je to o tom, že ředitel školy, který dnes rozhoduje o tom, kdo bude co učit, koho přijme, byť je to na výjimku, tak tady bude moci člověka s magisterským vzděláním vzít a poskytnout mu po dobu tří let podporu, aby si ten člověk nějakým způsobem doplnil doplňující pedagogické studium. Je to tedy další cesta, nezpochybňující vše, co tady bylo řečeno. Proto tento zákon není tak drastický, jak je tady někdy předesíláno v diskuzích.

Odpověď na otázku jsem dal, jak na první, druhou, tak i na třetí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Poslankyně Valachová bude reagovat s pomocí přednostního práva. Nicméně jsem již svolal kolegy do sálu a jako první budeme případně hlasovat o zamítnutí. Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji za odpověď. Ovšem ta znamená, že žádná podmínka, žádné pravidlo zahájit studium do tří let, jak to padalo na veřejných rozpravách ve školském výboru, neexistuje. Jenom chci říct, že tak, jak je to ustanovení popsáno, zkrátka uplynou tři roky, ředitel může znovu rozhodnout o dalších třech letech, nebo může ten nekvalifikovaný kolega přejít na jinou školu, mít další tři roky, a žádná pojistka, že do tří let. To znamená, že je to časově omezeno tak, jak to tady padalo v rozpravě, jakási naděje tam prostě není.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Jak jsem již říkal, budeme hlasovat o zamítnutí návrhu zákona, protože je to návrh, který dříve zazněl. Pak případně probereme proceduru. Věřím, že jsem všechny svolal do sálu a že všichni, kteří chtěli být přítomni, již jsou přítomni.

 

Takže opakuji, budeme hlasovat o zamítnutí.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 126 je přihlášeno 99 poslanců a poslankyň, pro 17, proti 63. Návrh na zamítnutí byl zamítnut.

 

A nyní tedy přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a při hlasování k nim sdělil stanovisko. Prosím. A prosím o klid v sále.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji za slovo. Procedura je ve sněmovním tisku 503/4. Procedura samotná má 30 bodů, přičemž dominantní většina z nich je, že se nějaký bod vylučuje s přijatým jiným pozměňovacím návrhem, či naopak, takže procedura je mimořádně složitá.

Prvním bodem bylo vlastně již hlasování o zamítnutí návrhu.

Druhým bodem je schválení legislativně technických změn, které navrhl školský výbor. Jsou čtyři, já je ve zkratce řeknu:

Jednak pozměňovací návrh 7069, který jsem načítal já, tak má být správně 7096, v proceduře je to tak dále označeno.

Pak dále, aby se daly hlasovat, je účinnost, v B7096, bod 6, se slova "1. července 2020" nahrazují slovy "1. července 2021" a slova "1. ledna 2021" nahrazují slovy "1. září 2021".

Dále, v pozměňovacím návrhu PN Mihola G5200 se slova "§ 133 odst. 2" nahrazují slovy "§133". Tento paragraf totiž odstavec 2 nemá.

U PNY 7111, který omylem obsahoval dvakrát bod 3, se přečísluje, a ten druhý třetí bod má jako bod 4 a v proceduře je dále označován jako bod 4.

Tolik k proceduře. Dále následuje 27 dalších bodů, kde se hlasuje o jednotlivých pozměňovacích návrzích.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano. Procedura je tedy předložena jako sněmovní tisk. Pokud není nějaký zásadní zájem, tak věřím, že je dostatečně podrobně popsaná v sněmovním tisku, a můžeme ji tedy jako takovou schválit.

 

Zahajuji tedy hlasování o proceduře.

Hlasování jsem zahájil a ptám se, kdo je pro předloženou proceduru? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 127 je přihlášeno 100 poslanců a poslankyň, pro 97, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Prosím pana zpravodaje, aby nás postupně seznamoval s procedurou. Nyní tedy ty technické, předpokládám.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Bod 1 přeskakujeme, bod 2 je hlasování o legislativně technických úpravách, které školský výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano, ty jsme tady již podrobně představili.

 

Zahajuji hlasování číslo 128. Ptám se, kdo je pro předložené technické úpravy? Kdo je proti? (Ministr: Souhlasné stanovisko doplňuji.) Já se omlouvám. Kdo je proti?

V hlasování číslo 128 bylo přihlášeno 100 poslanců a poslankyň, pro 96, proti nikdo. Technický návrh jsme tedy přijali a nyní již věcné návrhy. Prosím pana zpravodaje o první návrh.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Bod 3 procedury je hlasování o pozměňovacím návrhu pana poslance Klause E4490, který je velice komplexní. Mění toho hodně. Je to změna téměř celého zákona. Školský výbor tento pozměňovací návrh nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím stanovisko ministerstva. (Nesouhlasné.) Děkuji.

Zahájil jsem hlasování číslo 129. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 129 je přihlášeno 100 poslanců a poslankyň. Pro 2, proti 82. Návrh byl zamítnut. Prosím další návrh.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Bod 4 hlasovací procedury, hlasování o výborovém návrhu A1 a A2 - zavedení školského logopeda. Stanovisko školského výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím stanovisko ministerstva. (Souhlasné.) Děkuji.

Zahájil jsem hlasování číslo 130. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji.

V hlasování číslo 130 je přihlášeno 100 poslanců a poslankyň. Pro 94, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Vzhledem k tomu, že byl přijat A1, A2 přeskakujeme bod 2 procedury a přicházíme k bodu 6 procedury, kterou hlasujeme, pokud nebyl schválen pozměňovací návrh pana poslance Klause.

Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu A3 a A4, který se týká doplnění studia pedagogiky do § 7a, a úprava § 22 tak, aby budoucí učitelé mohli získat kvalifikaci i studiem pedagogiky. Stanovisko školského výboru, školský výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím stanovisko ministerstva. (Souhlas.) Děkuji.

Zahájil jsem hlasování číslo 131. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 131 je přihlášeno 99 poslanců a poslankyň. Pro 92, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Přicházíme k bodu 7 procedury, kde bude hlasování o pozměňovacím návrhu Bartoň B7096. Tento pozměňovací návrh se týká platu pedagogických pracovníků a zavádí do zákona jejich ukotvení na minimální průměrný plat pedagogického pracovníka na 130 % průměrné mzdy v České republice. Stanovisko školského výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím stanovisko ministerstva. (Nesouhlas.) Děkuji.

Zahájil jsem hlasování číslo 132. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Já vám děkuji.

V hlasování číslo 132 je přihlášeno 98 poslanců a poslankyň. Pro 56, proti 14. Návrh byl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji. Bod 8 procedury můžeme přeskočit, protože ten by byl, pouze pokud byl schválen E4490. Stejně tak bod 9, protože byl schválen B7096. Bod 10 také můžeme přeskočit, protože byl schválen pozměňovací návrh Bartoň B7096. Bod 11 procedury také můžeme přeskočit, protože už byl schválen pozměňovací návrh, který ho vylučuje.

Bod 12 procedury můžeme hlasovat, protože nebyl schválen E4490. A nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu Bartoň B5358, který si klade za cíl zachování současného stavu akreditací u dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Školský výbor zaujal nedoporučující stanovisko.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím stanovisko ministerstva. (Nesouhlas.) Děkuji.

Zahájil jsem hlasování číslo 133. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 133 je přihlášeno 99 poslanců a poslankyň. Pro 23, proti 41. Návrh nebyl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Teď jsme nepřijali B5358, čímž můžeme hlasovat bod 13 procedury, protože ten lze, pokud nebyl ani E4490, ani B5358. Jedná se o pozměňovací návrh Vácha-Válek C4428. Jedná se opět o ponechání akreditací u dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Školský výbor nezaujal stanovisko.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Stanovisko ministerstva. (Nesouhlas.) Děkuji.

Zahájil jsem hlasování číslo 134. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 134 je přihlášeno 99 poslanců a poslankyň. Pro 35, proti 25. Návrh nebyl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Nyní přistoupíme k bodu 14 procedury, hlasování o pozměňovacím návrhu Bartoň B7097. Jedná se o doplnění § 22 o rodilém mluvčím pro výuku v cizích jazycích. K tomuto školský výbor zaujal nedoporučující stanovisko.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím stanovisko ministerstva. (Nesouhlasné.) Děkuji.

Zahájil jsem hlasování číslo 135. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 135 je přihlášeno 99 poslanců a poslankyň. Pro 22, proti 54. Návrh byl zamítnut. Prosím další návrh.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Dále budeme hlasovat v 15. bodu procedury o pozměňovacím návrhu Bartoň B5361. Jedná se o doplnění vládního návrhu § 9a a možnost uznání kvalifikace těm, kteří už učí minimálně deset let, z toho pět let současně na dané škole. Výbor k tomuto návrhu zaujal nedoporučující stanovisko.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Stanovisko ministerstva? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 136. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Já vám děkuji.

V hlasování číslo 136 je přihlášeno 99 poslanců a poslankyň, pro 29, proti 45. Návrh nebyl přijat.

 

Vzhledem k tomu, kolik máme čas, tak už bych se do dalšího hlasování nepouštěl, abychom nepřekročili dobu, která je vyhrazena pro projednávání třetích čtení. Takže všichni víme, kde jsme skončili. (Někteří poslanci už opouštějí sál.)

Je 14 hodin, tím uplynul čas, který je vyhrazený pro třetí čtení, a vzhledem k tomu, jaká je situace v sále, tak nevěřím, že bychom mohli ještě dnes v jednání pokračovat. Takže tuto schůzi přeruším.

Budeme pokračovat příští úterý, tedy 26. ledna, kdy je na pořadu v tuto chvíli blok bodů z prvního čtení, kde bychom měli začínat... (Hledá v podkladech.) Příliš mnoho tisků... Tady. Kde budeme začínat sněmovním tiskem 731, změna zákona o nepůvodních druzích, jedná se o implementaci EU, kde je několik dalších implementací. Jedná se o body 41, 42, 43, 44 a dále. Jedná se o sněmovní tisky 731, 758, 799 a dále.

Já vám děkuji. Sejdeme se tedy v úterý ve dvě hodiny a přeji příjemný víkend.

 

(Jednání skončilo ve 14.02 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 5. 3. 2021 v 14:43.