(15.50 hodin)
(pokračuje Ondráček)

Otázkou je, jak to bude po případném přechodu do pátého stupně "psa". Zde bych chtěl požádat, jestli taková situace nastane, aby vláda a Ministerstvo zdravotnictví zvážily, jestli v případě v tom přechodu po zahájení nového roku, jestli by do školy měly chodit pouze první a druhé ročníky, popřípadě bych se přimlouval, aby to byl první stupeň, to znamená do páté třídy, aby to byly děti, které v případě, že zůstanou doma, musí jejich rodiče čerpat na ně ošetřovné. Tímto důvodem bychom částečně ušetřili lidi, kteří by nezůstali doma, nemuseli bychom vyplácet ošetřovné na tyto rodiče. Ti rodiče by nám nechyběli jak v podnikání nebo v průmyslu, ale ani ve zdravotnictví a v sociálních službách, kde je nutně potřebujeme. Ale jsou to věci, o kterých jsme připraveni v případě, že vláda bude mít zájem, kdykoliv jednat. Tímto bychom i snížili dopady na ekonomiku. Souhlasím i s tím, že nastavení kompenzací by mělo být pružnější.

Vedle těch dvou zmíněných důvodů je zde ten důvod sociální. To jsou asi ty důvody a ty dopady, které jsou spoluobčany nejvíce vnímány. Návštěvy příbuzných, v nemocnicích, sociálních zařízeních, nemožnost obvyklého sdružování se, svatby, pohřby, ale i zmiňované bohoslužby. Jsme národ hospod, kde se toho probere asi nejvíce, kde se s jistotou hraničící v podstatě se skutečností dozvíte zaručenou pravdu na veškeré dění u nás i ve světě. Zde selhává vláda a její mediální poradci doslova prohrávají. O roli médií v této oblasti raději pomlčím, protože ta je spíše, řekněme, negativní. Ta sociální oblast je velmi důležitá a bude mít i velký význam právě teď, v období vánočních svátků a přechodu z roku 2020 na rok 2021.

Politické důvody, které jsou, ty si musí zhodnotit každý politický subjekt sám, to, zda je dobré se tvářit populisticky a říct, za každou cenu rozvolníme, rozvolníme, nejsou důvody pro nouzový stav, a oslovovat tímto své voliče, anebo zda se bude chovat racionálně, řekněme pragmaticky, a bude posuzovat i veškeré jiné dopady, které jsou. A těmi jinými dopady, a u těch bych se zastavil více, jsou dopady právní.

Právní důvody, proč mít či nemít nouzový stav. Takže rozhodnutí pro nebo proti. Proti můžeme říct, že mnohá z těch nařízení lze nařídit nebo zakázat podle zákona o veřejné ochraně zdraví. Tyto oblasti, které lze podle tohoto zákona omezit, najdeme v § 69 odst. 1 zákona. Tato opatření se realizují, ale řekněme, mnohá z nich jsou sporná a na samé hraně výkladu zákona. Samozřejmě hodně záleží na kvalifikovaném odůvodnění, což řekl i Městský soud v Praze letos na jaře. V případě jejich napadení by o nich musel znovu s konečnou platností rozhodnout soud. Namátkově z těch sporných opatření uvedu třeba zákaz společného zpěvu, myslím, že je to pro deset a více osob, nebo hodně diskutované je omezení provozu služeb, jako kadeřnictví, pedikúry, kosmetiky, kterého jsme byli svědky ve čtvrtém stupni, teď tedy zatím ne. Právní diskuse by mohla být i o rozestupech a metrech čtverečních na jednoho nakupujícího.

Vedle toho však existují opatření, která bez vyhlášeného nouzového stavu realizovat nelze. Takovými opatřeními, to znamená pro nouzový stav, takovými opatřeními je omezení volného pohybu osob nebo možnost nařizovat pracovní povinnost pro studenty. U studentů se prosím zastavme, protože o tom zde nehovořil nikdo. Informace v číslech. V měsíci říjnu pracovalo ve zdravotnictví - vážené kolegyně z SPD, popřípadě z jiných stran, které jste pro okamžité zrušení nouzového stavu, poslouchejte bedlivě - v měsíci říjnu pracovalo ve zdravotnictví skoro 1 400 studentů, mediků, záchranářů, zdravotních sester. V měsíci listopadu bylo to číslo obdobné. V sociálních službách pak pracovalo dalších 600 studentů. Cirka 2 tisíce studentů pracovalo ve zdravotnictví a sociálních službách. Myslíte, že tam byli navíc? Že jsou zbyteční? Nebo jakým způsobem byste dokázali tato místa vykrýt tak, když tam ti pracovníci, kteří pracují trvale na těchto pozicích, prostě být nemohli, protože sami byli v karanténě, byli nemocní, popřípadě museli se starat o své děti v rámci ošetřování? Opravdu rád bych to slyšel, jakým způsobem dokážete nahradit 2 tisíce lidí ve zdravotnictví a sociálních službách. Pokud mi na to odpovíte, smeknu před vámi ten klobouk, pokud to dokážete, pokud to dokážete odůvodnit.

Mohl bych doložit i místa a počty nasazených vojáků. Bylo to zde zmíněno, ale řeknu jenom celkový počet, protože asi to není důležité. Celkový počet nasazených příslušníků armády České republiky bylo k 15. 12. 2020 - a znovu mě poslouchejte - 2 085. Umíte nahradit ta místa, kde pracovalo 2 085 příslušníků armády České republiky, někým jiným? Umíte to jiným způsobem než podle krizového zákona? Pokud to umíte, tak nám to řekněte a my budeme velmi vděčni. Já si to od vás velmi rád vyslechnu a chtěl bych to vědět. Jinou právní možnost jsem nenašel. Pokud ji umíte vy, tak nám ji prosím vás sdělte a neříkejte, že to je nesmysl a že nouzový stav nepotřebujeme. Potřebujeme zejména k tomuto důvodu. Zeptám se, proč tam ti lidé pracovali. Proč těch 2 tisíce studentů, 2 tisíce vojáků pracovalo? Znovu zopakuji - protože chyběl personál. A tam, kde chyběl personál ve zdravotnictví a sociálních službách, jsou to místa, která si můžeme dovolit zavřít? Jsou to úřady, nebo jsou tam lidi, kteří tu péči potřebují? Jsou tam pacienti? Jsou tam klienti sociálních služeb, kteří nejsou často schopni se o sebe postarat? To je necháte na holičkách? To vám to je úplně jedno, jak ti lidé dopadnou? Mně tedy ne. Pro mě život a zdraví lidí je na prvním místě. Politikaření si nechám až tu rovinu druhou. Takže bez nich by to prostě jednotlivá zařízení nezvládla a víme, že uzavřít tato zařízení nelze. To snad chápe i ten největší kritik nouzového stavu. Pokud ne, můžu pouze pokrčit rameny.

V současné době je situace trochu jiná. Počet hospitalizovaných klesl cca na polovinu, i když pomalu zase roste. Děti, no, chcete-li, spíš studenti, studenti medicíny, zdravotničtí záchranáři a medici. V podstatě to nařizování práce bylo ukončeno naposledy, myslím, k minulému týdnu, protože současný stav je takový, že zdravotnictví i sociální služby to už zvládají svými silami. Zatím při tomto počtu lidí. Vydrží to však i další týdny a měsíce? Vojáci jsou nasazováni stále a nedivil bych se ani, kdyby došlo k poměrně rychlému povolávání vojáků k plnění úkolů Policie České republiky. Policie České republiky podle požadavků Ministerstva zdravotnictví z pondělního Ústředního krizového štábu nasadí, nebo už ode dneška možná nasadila, dalších 150 příslušníků na další takzvané trasování, 150 příslušníků denně. Policie České republiky v současné době, nechci říct hlídá, ale monitoruje příjezd do České republiky cizinců, kteří sem přijíždějí třeba zatím lyžováním k nám do Krkonoš, jestli mají potvrzení o bezinfekčnosti. Policie České republiky plní řadu úkolů, které jsou na ni kladeny, a plní je s vypětím všech sil, které jsou, protože i policie trpí podstavem 3 500 lidí plus samozřejmě nákazovostí, popřípadě karanténami ve svém policejním sboru.***




Přihlásit/registrovat se do ISP