(15.00 hodin)
(pokračuje Okamura)
Epidemie je moment, kdy významná část populace onemocní, v minulosti to bylo vždy v řádu milionu a výše, tady taky vidíme ten rozdíl. A vždy to museli být lidé skutečně nemocní. A opatření by měla mít vždy nějaký logický základ. Zákaz návštěv v nemocnici nebo v domově seniorů v závažných případech logiku má. Zákaz sednout na lyžařský vlek je jak z nějaké zdrogované dílny. Nutit lidi, aby seděli doma místo toho, aby sportovali a posilovali tak svoji imunitu, opravdu jen krizi prohlubuje a zvyšuje už prokazatelně škody jak ekonomické, tak zdravotní a sociální.
Rád bych také připomněl, že vláda měla z minulosti tzv. akční plán, jak čelit podobným chorobám, a také tzv. pandemický plán. A ani jedním z plánů se neřídí, ale od jara vymýšlí stále nové a nové a často nesmyslné věci. Ukazuje se, že vir jako jiné viry se sezónně šíří a kulminuje bez ohledu, zda byly školy jako u nás zavřené, nebo jako ve většině světa otevřené. A ukazuje se, že průběh vln je podobný, ať už tu byly totální uzávěry ekonomiky. Ukázalo se, že statisticky nejlepší Finsko nikdy nedělalo plošná opatření, ale vždy jen lokální. Slyšel jsem nějakou argumentaci, že je tam jiné počasí. No, to nebudu teď komentovat. Mimochodem, tedy to Finsko dělalo to, co Česká republika dělala při všech epidemiích v posledních padesáti letech.
Napadá mě - neexistuje žádný lék. No a v tom je problém. Všichni vymýšlejí, co zavřít, ale nikdo nehledá ty léky. Přijde vám to taky podivné?
A teď bych se vyjádřil o očkování. Testování a očkování podle názoru hnutí SPD nesmí být pro naše občany povinné. Testování, očkování na covid. Na covid. Nesmí být pro naše občany povinné, ale na bázi dobrovolnosti. Občanská práva nesmí být podmiňována testováním a tímto očkováním. Zatímco v USA, Velké Británii, Rusku a Číně se již dávno očkuje, v podmínkách České republiky stále čekáme na schválení vakcíny orgány EU, respektive Evropské agentury pro léčivé přípravky. Vláda ANO, ČSSD s podporou KSČM v této věci zaspala a chybí očkovací plán, strategie a očkovací centra. Občanům také chybí základní informace o tom, jak dlouho vydrží imunita získaná po takové vakcíně a jaké jsou vedlejší účinky jednotlivých vakcín. Pro SPD je zároveň nepřijatelné, aby si občané, kteří se pro vakcinaci svobodně rozhodnou, nemohli vybrat, jakou očkovací látkou se případně nechají očkovat.
Testování a očkování nesmí být pro naše občany povinné, ale na bázi dobrovolnosti. Pokud se někdo rozhodne, že se nenechá očkovat či testovat, nesmí být kvůli tomu omezena jeho ústavní práva. Odmítáme zároveň společný očkovací průkaz EU, neboť tím vzniknou dvě kategorie lidí - očkovaných a neočkovaných. A jsme přesvědčeni také o tom, že se jedná o obrovský byznys pro výrobce vakcín a dalšího potřebného materiálu, což o té netransparentnosti nákupu těch vakcín ostatně i veřejně hovoří bývalý ministr zdravotnictví a europoslanec SPD Ivan David, který má informace přímo z Evropské unie.
A já bych chtěl rozhodně zdůraznit, co se týče očkování, abyste nám tady nepodsouvali, SPD, nějaké nepravdy, proto to řeknu a doufám, že to zazní jasně. Nemám nic proti očkování jako takovému a jistě se shodneme, že u různých nemocí lidstvu různá očkování zásadně pomohla. To přece nikdo nezpochybňuje. Ale pro SPD je důležitá ta dobrovolnost, aby občané měli možnost té volby. A je úkolem státu a Ministerstva zdravotnictví, aby občanům srozumitelně vysvětlili, proč by se očkovat tedy měli nechat a proč ne. A bohužel tady to vázne, jak víme. To vysvětlování ze strany ministerstva v podstatě nefunguje. A do toho se občané dozvídají, že by snad - pan ministr Havlíček to naznačoval minulý týden v rozhovoru - mělo podmiňovat, ten, kdo se nenechá očkovat, tak že by měl nějak znevýhodněn, že by mu měla být omezena základní práva a svobody oproti těm, co se očkovat nechají, a tak dále. To je přece nepřijatelné. To je úkol státu, je to úkol ministra zdravotnictví a vlády vysvětlit i řadovému občanovi laikovi, proč takový nebo makový krok je dobrý a proč není dobrý, aby se každý o tom mohl rozhodnout. Úzká skupina nemůže přece rozhodnout o životech deseti milionů lidí. Je to jednoznačně úkol státu a tady to prostě ze strany vlády nefunguje.
Tak jako tak, říkám, že pro SPD je důležitá ta dobrovolnost. Občané musí mít dobrovolnou volbu, jestli to nechtějí, nebo ne, a to SPD rozhodně bude prosazovat i do budoucna a nikoho nemůžeme k takovým závažným krokům, které se týkají jeho zdraví, nutit. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám také děkuji. S přednostním právem vystoupí pan předseda Jurečka a připraví se pan poslanec Výborný, pak s přednostním právem vystoupí premiér Andrej Babiš a poslední s přednostním právem, kterého mám přihlášeného, je pan poslanec Ondráček. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, pane ministře, kolegyně, kolegové, je tady důležitý bod v závěru tohoto roku těsně před Vánocemi. A musím říct, že prodlužování stavu nouze je bod, který nemalá část občanů České republiky sleduje s obrovskou pozorností. Ano, jsou tady lidé, kteří to sledují s pozorností proto, protože spadají mezi ohrožené rizikové skupiny. Lidi, kteří mají sníženou imunitu a cítí se být ohroženi a je pro ně důležité, jaká opatření vláda zavádí, aplikuje pro ochranu jejich životů. Já musím říct za KDU-ČSL, vždycky na prvním místě byla, je a bude ochrana životů lidí. Bereme to velmi vážně, a proto jsme dopředu říkali, že se nebudeme stavět do role opozice, která to odmítá, aniž by chtěla znát nějakou hlubší debatu o těch parametrech.
Na druhou stranu ale, na jedné straně, pokud mluvíme o životech lidí, tak musíme mluvit také o živobytí těch lidí, protože ty věci spolu také velmi úzce souvisí. Nejenom mně, ale předpokládám, že většině tady z poslankyň a poslanců včetně členů vlády popisují lidé své příběhy, se kterými se setkávají. Lidé, kteří třicet let svého života, někdy tedy i méně, ale mnoho z nich od revoluce prakticky věnovali budování nějakého svého snu, budování svého podnikání, své živnosti, své činnosti, do které dali všechno. Dali do toho úspory, úsilí, energii a obrovským způsobem je to naplňuje a naplňovalo. A v letošním roce se dostávají do extrémně složité situace, kdy už podruhé z důvodu opatření vlády mají zavřeno. K té první vlně nějakým způsobem mnoho z nich říkalo, my to chápeme, máme tady nějaké úspory, překonáme to, lidi nepropouštíme, držíme své zaměstnance. A teď v té druhé vlně ti lidé už přicházejí a opravdu jsou zoufalí a říkají, my už žádné úspory nemáme. My máme problém vůbec zaplatit odstupné těm zaměstnancům, které budeme muset propustit. A mnoho z nich říká, my víme, že na konci roku zavřeme a třeba své podnikání po pětadvaceti, třiceti letech ukončíme a budeme hledat jinou formu toho, jakým způsobem uživit sebe, své manželky, své děti, své partnery, partnerky.
A tady já mám velký apel na pana ministra, který, pochopil jsem z jeho řeči, i tento rozměr těch opatření vnímá, a velký apel na pana premiéra, který teď před chvílí přišel. A my jako KDU-ČSL po tom opravdu voláme a dávali jsme tady i několik konkrétních návrhů a chceme to dělat dál. Prosím pěkně, změňte míru té podpory těm lidem, kterým je buď úplně zavřeno z nařízení vlády, anebo zásadním způsobem je to jejich podnikání omezeno a ztratili velkou část svých příjmů. Inspirujte se třeba těmi modely v Německu nebo v Rakousku. Minulý týden tady padala z úst pana vicepremiéra Havlíčka slova o stoprocentních kompenzacích pro ty, kteří budou teď zavřeni. Ale opravdu těm lidem nemůže stačit kompenzační bonus ve výši 15 tisíc, ze kterého musí odvést sociální a zdravotní, což prakticky čistého je zhruba 10 tisíc korun.
Já vás oba dva členové vlády, kteří tady jste, pane premiére i pane ministře, teď vyzývám, zkuste třeba leden prožít za 10 tisíc korun čistého, přinést to domů svým manželkám, rodinám a říct, toto je teď jediný příjem. Zaplatíme z toho ještě elektřinu, zálohu, zaplatíme z toho zálohu na plyn a teplo a zůstane nám třeba sedm, šest tisíc a teď tady budeme z toho v Průhonicích žít. Teď to nemyslím ironicky, teď to myslím pro ilustraci toho, jakým způsobem je potřeba pochopit, v jakých situacích se desetitisíce těch lidí ocitly.
Ti lidé nikdy nestáli s nataženou rukou, že by něco chtěli po státu, ale teď opravdu se dostávají do extrémně složité situace, kdy opatření vlády, která se snaží i ti lidé s nějakou dobrou vůlí vnímat a chápat jejich potřebnost, ale dostávají je do neřešitelného rébusu potenciálních dluhových pastí, ztrát střechy nad hlavou, ztrát svých domovů, svých bytů apod. Takže prosím pěkně, zvyšte kompenzaci alespoň na 20 tisíc korun. Oceňuji to, co se stalo minulý týden, že se aspoň umožnilo to základní, po čem jsme tady dva měsíce volali, a to je souběh těch různých typů podpor pro živnostníky. Napřed to nešlo, pak už to byl odmítáno z důvodu spíše politického a nakonec se to podařilo. Díky za to. Ale minulý týden tady seděla paní ministryně financí a říkala mně, když jsem tady apeloval na tu nelogičnost, že část živnostníků, kteří v minulosti měli nějaký nezdar v podnikání, ale prochází řádně procesem oddlužení, tak dneska nemají nárok na kompenzační bonus. ***