Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

2.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení
a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 243/2020 Sb., o pravomoci Policie České republiky a obecní policie
postihovat porušení krizových opatření a mimořádných opatření nařízených
v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2 na území České republiky
/sněmovní tisk 1111/ - zkrácené jednání

bychom podle paragrafu 99 odst. 5 měli posoudit, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného návrhu zákona ve zkráceném jednání. Otevírám rozpravu. Ptám se, zda má někdo zájem diskutovat o zkráceném jednání. Pokud se do rozpravy nikdo nehlásí, což nevidím, rozpravu končím.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednání Vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 243/2020 Sb., o pravomoci Policie České republiky a obecní policie postihovat porušení krizových opatření a mimořádných opatření nařízených v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2 na území České republiky, sněmovní tisk 1111, ve zkráceném jednání."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro toto usnesení? Kdo je proti?

V hlasování číslo 15 přihlášeno je 97 poslanců, pro 52, proti 16. Návrh byl přijat.

 

A já tedy otevírám bod číslo dva. Ještě jednou to tedy musím přečíst: Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 243/2020 Sb., o pravomoci Policie České republiky a obecní policie postihovat porušení krizových opatření a mimořádných opatření nařízených v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2 na území České republiky, sněmovní tisk 1111, zkrácené jednání.

Předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček. Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, já budu velmi stručný a úvodem svého vystoupení chci říci, že cílem tohoto návrhu není žádná dodatečná represe či budování policejního státu, ale ten cíl je velmi jednoduchý. Jde nám o to, abychom v situaci, kdy se v rámci krizových opatření pohybujeme ve dvou zákonech, pohybujeme se v zákoně na ochranu veřejného zdraví a pohybujeme se v zákoně krizovém, tak abychom sladili také možnosti tato nařízení vymáhat a případně jejich porušení trestat.

Když to zjednoduším, ten deficit je v zákoně krizovém. Krizový zákon vznikl dlouho, dávno v minulosti, v době, kdy jediná katastrofa velkého rozsahu, se kterou měla tato země zkušenosti, byly povodně, a takto byl psán. A krizový zákon, tak jak je napsán, neumožňuje za jeho porušení, resp. za porušení nařízení z něj vyplývajících, trestat fyzické osoby podnikající a osoby právnické, což zákon o ochraně veřejného zdraví umožňuje. Tudíž my jsme si na rezortu vnitra jako na gesčním rezortu tohoto deficitu vědomi dlouhodobě a po jarních zkušenostech tato novela, nebo tato úprava, kterou zde dnes přednáším, je i součástí té velké novely krizového zákonodárství, která je stále v připomínkovém řízení. Nicméně to jednání se protahuje a praxe ukazuje, že je velmi komplikované pro policii, ale i pro další, zejména správní orgány postupovat tak, že podle jednoho zákona trestat mohu a podle toho druhého zákona trestat nemohu. Tudíž navrhujeme velmi jednoduchou věc, tyto dva zákony sesouladit.

Sankce v té novele krizového zákona zůstávají stejné. Po jednání bezpečnostního výboru jsme tam ustoupili z jednoho návrhu, vyhověli jsme panu poslanci Váchovi, a tudíž sankce zůstávají stejné, a jde pouze tedy o sesouladění těchto dvou zákonů. Věřím, že většina v Poslanecké sněmovně se ztotožní s tímto záměrem a tento návrh zákona podpoří. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane ministře. Výbor pro bezpečnost, jemuž byl vládní návrh přikázán rozhodnutím předsedy, jej projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako tisk 1111/1. Pan poslanec Zdeněk Ondráček je připraven, aby nás informoval o projednání návrhu a případně pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolte, abych vás seznámil s usnesením číslo 199 ze 47. schůze výboru pro bezpečnost, která se uskutečnila dnes, a dovolte mi, abych vás seznámil s těmi výsledky.

Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním vystoupení ministra vnitra Jana Hamáčka a zpravodajské zprávě Zdeňka Ondráčka, a po obecné a podrobné rozpravě

I. navrhuje podle § 99 odst. 3 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, aby se k návrhu zákona konala v plénu Poslanecké sněmovny obecná rozprava.

II. Navrhujeme, aby se podle téhož ustanovení citovaného zákona uskutečnila podrobná rozprava vůči celému návrhu normativního obsahu.

III. Navrhujeme, aby Poslanecká sněmovna ukončila projednání sněmovního tisku 1111 do středy 9. prosince 2020 včetně.

IV. Doporučujeme - a teď bych si dovolil, abyste věnovali pozornost - Poslanecké sněmovně, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas ve znění tohoto přijatého pozměňovacího návrhu: V části první čl. I se bod 3 zrušuje. To je to, na co upozornil pan ministr vnitra, kdy sankce u některých porušení zákona, které se navrhovaly zvýšit, zůstávají neměnné a zůstávají v té stávající podobě, která byla.

V. Pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny.

VI. Ukládá mně jako zpravodaji výboru, abych s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu, což jsem právě učinil.-

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. A nyní bychom hlasováním rozhodli o tom, zda v této věci povedeme obecnou rozpravu. Přivolal jsem kolegy z předsálí. Dám ještě trochu prostor. Mám pocit, že ta kvóta není naplněna.

 

Ještě pro ty, co přišli do sálu, hlasujeme o tom, zda se povede obecná rozprava.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování číslo 16 přihlášeno je 96, pro 78, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Povedeme tedy obecnou rozpravu, kterou tímto otevírám. S přednostním právem...

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já si dovolím navrhnout omezení rozpravy na pět minut v obecné i podrobné rozpravě pro jednoho poslance. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a budeme hlasovat bezprostředně o návrhu, který zazněl, to znamená omezení řečnické doby v obecné rozpravě na pět minut, v podrobné také na pět minut.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 17 přihlášeno 96, pro 48, proti 15. Návrh nebyl přijat.

 

Tak. V rámci obecné rozpravy se s přednostním právem první přihlásil pan... Pardon, kontrola hlasování. (Probíhá kontrola hlasování.) Takže kontrola ukončena. A s přednostním právem vystoupí pan místopředseda Tomio Okamura.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, vláda nám tady předkládá návrh na změnu krizového zákona. Jenže nelze začínat od konce, jelikož tyto zákony ve své podstatě v uvozovkách porušují jak jiné běžné zákony, tak i Ústavu. A jejich princip vychází z principu zákona o krajní nouzi. Tu trestní zákon definuje takto: Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem, není trestným činem." V našem konkrétním případě jde o to, že ústavní práva jde omezit v případě, kdy hrozí skutečné nebezpečí a škody nejen na životech značného rozsahu. V případě krajní nouze nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak, anebo způsobilý následek je zřejmě stejně závažný, nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, anebo byl ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet.

Princip je doufám jasný. Pokud hrozí nebezpečí, nějaká škoda či újma, mohu na odvrácení takového nebezpečí použít prostředky, které by za normální situace byly protizákonné, to zásadní ovšem je, že škoda, kterou porušením zákona způsobím, musí být menší než ta, co hrozí, a dané nebezpečí musí být bezprostřední. To znamená, že nesmím způsobit víc nebo stejné škody jako užitku. Myslím, že tento princip přiměřenosti zcela logicky musí platit i v případě krize a stavu nouze. Věřím, že s uvedenými principy nelze nesouhlasit. Asi jen šílenec by řekl, že na prostředcích nezáleží. Pokud někdo hasí požár benzinem, tak ho omlouvá dobrý úmysl.

Dnes platí, že vláda může vyhlásit nouzový stav v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Vir covid a panika kolem něj ukázaly, že nám tu chybí jak pevná definice epidemie, tak i to, co je nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožuje životy a zdraví.

Dovolte mi citovat z petice části lékařů určené české vládě. Cituji: "Tento typ koronaviru nepředstavuje pro zdravé občany v produktivním věku vážnou hrozbu, jestliže nejsou dlouhodobě vystaveni vysoké dávce viru. Pokud se tato skupina populace s virem setká, většinou nevykáže žádné, nebo jen mírné příznaky odpovídající běžnému chřipkovému onemocnění. Jistou hrozbu může virus představovat pro starší a chronicky nemocné občany, a to zhruba ve stejné míře jako jiné koronavirové, chřipkové a další virové infekce. Věříme, že naše zdravotnictví je na vysoké úrovni a je schopno se o ohroženou skupinu obyvatel postarat. Mnohem větší nebezpečí pro celkové zdraví lidu představuje mediálně vytvořený obraz nemoci covid. Nikdy v minulosti nebylo obyvatelstvo informováno o jedné konkrétní nemoci tak dlouho, tak detailně a všemi médii naráz. Veřejnost je následkem toho nebývalým způsobem vystrašena." Stále cituji z toho dopisu, který proběhl i médii.

"Existuje mnohem více a závažnějších onemocnění, než je COVID-19, a lidé jimi nejsou neustále všemi médii stresováni. Zaměřit pozornost veřejnosti na jeden konkrétní typ koronaviru je nebezpečný precedens vzbuzující strach a devastující psychiku lidí a jejich sociální vztahy, který může mít nedozírný ničivý dopad na ekonomiku a celkový život společnosti." Konec citátu z petice části lékařů určené české vládě.

Ano, citovaný apel je několik měsíců starý, a jak jsem říkal, proběhl i mainstreamovými médii. Ale statistiky dnes začínají ukazovat, že je pravdivý. Pravda, nemáme stále žádnou relevantní statistiku, kolik lidí doopravdy na covid zemřelo a kolik onemocnělo skutečně jen na covid, ale víme s jistotou, že se nám zvýšila oproti průměru úmrtí lidí, kteří nejsou, opakuji, vůbec nejsou jakkoliv zasaženi virem covid. Takže kromě ekonomických škod tu máme zcela průkazně doložitelné ztráty na životech vyvolané stresem, odkládáním zdravotní péče z důvodu jiných onemocnění, než je covid, a děsivým představením kolem covidu.

To, že tu stále dokola vláda vydává covid pozitivní za nemocné, je nejen lež, ale je to skutečně závažné šíření poplašné zprávy, která v důsledku skutečně ničí zdraví a lidské životy. Ochrana zdraví před jakýmkoliv nebezpečím, před jakoukoli nebezpečnou infekcí je vždy namístě včetně krajních opatření, jako je stav nouze a krizová opatření. Ale abychom takové stavy mohli vyhlašovat, je třeba nastavit zcela jasná pravidla pro to, co je skutečná epidemie a co je nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožuje životy. Z pohledu epidemiologů to až donedávna bylo strašně jednoduché. Počítal se počet nemocných, tedy skutečně nemocných s teplotou a dalšími obtížemi, kteří u lékaře dostali neschopenku, na počet obyvatel v daném kraji. Pokud tento počet překročil 3 tisíce, později už jen 1 500, vyhlašovaly kraje a krajské hygieny protiepidemická opatření.

Vládou navrhovaný zákon, který tady teď projednáváme, ještě více než dosud zasahuje do práv a svobod občanů zaručených Ústavou a v případě skutečného nebezpečí se s nimi (s tím?) zřejmě většina z nás smíří. Problém je, že tu skutečně nemáme jasné mantinely, kdy je nebo není možné tyto zákony použít, a veřejnost je tak oprávněně znejistěna. Tady bych chtěl zdůraznit, že teď já tady nemluvím vůbec o covidu ani tak, já mluvím celkově o ukotvení toho zákona, o tom rozsahu a o tom, že nejsou stanoveny mantinely pro to, jak ho použít nebo ne. Dávám jenom ty konkrétní příklady, které se týkají současné situace, ale nehovořím teď o tom covidu jako takovém, to už jsme probrali v předešlém bodě. A aby to bylo jasnější, podle dlouhodobých sledování je např. každoročně nakaženo virem chřipky zhruba 33 % obyvatel a z tohoto celkového počtu nakažených 26 % onemocní, z toho je 1 % hospitalizováno, a z celkového počtu hospitalizovaných v důsledku chřipky, to znamená její komplikace, nebo na základě existujícího onemocnění, zemře zhruba 8 %.

Jde o dlouhodobé průměry, nicméně jde v praxi o čísla v České republice v řádu milionu nemocných a tisíců úmrtí. Znamená to, že pokud se smíříme s nouzovými stavy kvůli covidu, pak i kdyby zmizel, a jako že nezmizí, stále tu budeme mít dokola se opakující vlny skutečných, zdůrazňuji skutečných epidemií, kdy onemocnění miliony a více lidí, opakuji nemocní, nikoliv že budou jen pozitivní. Například v roce 2018 tu bylo přes 950 tisíc občanů skutečně nemocných chřipkou, nemocných, kteří leželi s horečkou. To ostatně platí i dnes. Ovšem pokud někdo má chřipku a je současně covid pozitivní, je to bonus pro covid, aniž by kdokoli zkoumal ohrožení chřipkou. Letošní rok byl šílený precedens. A je teď na vládě, zda společnost doslova vymknutou z kloubů vrátí do původního stavu, nebo v tom šílenství zabředneme navždy.

Takže když shrnu náš postoj vůči tomuto vládnímu návrhu, a znova říkám, teď nemluvím už o té zdravotní stránce, já mluvím o tom, že nejsou nastaveny mantinely na použití těch krizových zákonů, a vidíme to právě i teď v této situaci, že to není úplně jasné, proto se právě mezi tím potácí i vláda v podstatě. Tak já říkám, když to shrnu, ten náš názor na ten váš návrh, nastavte jasná pravidla, kdy ta vaše opatření mohou platit, a můžeme o tom vést diskuzi. Neříkám, že jsme pro nebo proti, prostě diskuzi. Ale ještě víc utahovat šrouby a omezovat občanská práva a likvidovat zemi, aniž by byla jasná pravidla proč - a znovu říkám, aby tady nesklouzla ta diskuze teď jenom prostě k tomu covidu, já mluvím o tom nastavení těch mantinelů v tomto zákoně - aniž by byla jasná pravidla proč, je skutečně ne nesmysl, ale připadá mi to, že je to opravdu i protiústavní. A já myslím, že by si občané zasloužili, aby jasně bylo zřetelné, kdy a jak takovéto zákony, které zásadně omezují práva občanů, aby to bylo zřetelně jasné nebo více upřesněné, jakým způsobem je používat a za jakých situací.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Do rozpravy je dále přihlášen pan poslanec Bojko.

 

Poslanec Marian Bojko: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já nebudu teď mluvit dlouho. Jde mi hlavně o to, abychom podnikatele netrestali ještě více, než jsou chudáci potrestaní. Tady naši páni poslanci i vlastně členové vlády v nedávné minulosti navštěvovali restaurační zařízení a porušovali zákon, nebo nařízení vlády, co se týče nějaké konzumace alkoholu a tak dále, a nakonec dostali nějakou symbolickou pokutu 3 tisíce, takže já doufám, že naše orgány policie atd. budou takhle benevolentní a shovívaví i v případě porušení nějakých zákonů podnikatelů.

Já chci jenom něco přečíst, něco jsem našel na internetu, něco jsem z toho vypustil, ale nastínit tu zoufalou situaci těch podnikatelů, těch lidí, co mají hospody, kteří někteří už je neotevřeli, protože už prostě na to nemají sílu potřetí a nevědí, co bude, a pak jsou ti zoufalci, kteří opravdu, zoufalá situace, zoufalé činy jsou ze zoufalých situací. Někteří ti podnikatelé jsou opravdu zoufalí a někteří prostě už skončí.

Zkuste si představit, kdyby vám někdo před rokem řekl, že každý pátý živnostník zkrachuje a už nikdy se mu nebude znovu dařit, pojďme se rozpočítat, a na koho to vyjde, ať se jde klidně třeba zabít, že chudí ještě víc zchudnou a ti opravdu bohatí, těm i ostatním pomůžeme ještě více zbohatnout, že zavřeme a zničíme hospody, restaurace, kavárny, bary, vinárny, dobře, necháme pár výjimek, kdo přežije, ale o těch rozhodne někdo jiný, že postupně, nenápadně, každý minimálně desátý přijde o práci, že se vystrašíme šíleným způsobem, až nás to bude každého třetího dohánět k úzkostem, depresím, sklonu k sebevraždám, že se začneme bát dosud nějaké normální věci, třeba že můžeme onemocnět, a dokonce i zemřít, že začneme udávat své sousedy za nějaké extrémní nesmysly, třeba jako že dýchali čerstvý vzduch na procházce, místo aby se dobrovolně dusili hadrem na puse, že nechceme dýchat čerstvý vzduch, že k životu nepotřebujeme kyslík, že věříme, že nejlepší je trávit hodně času ve vysokých koncentracích CO2, že donutíme děti být smutné, bát se všeho, sebereme jim radost ze života, že sebereme dětem kamarády, že chceme mít naše děti mnohem hloupější, že chceme, aby naše děti nechodily do školy, že uděláme naše děti závislé na počítačích, sezení u obrazovek, hraní her, že přestaneme sportovat, že uděláme maximum pro to, aby se zhoršil náš zdravotní stav, že zajistíme, aby se naše děti bály ven, aby se nestýkaly s kamarády, aby už ani žádné neměly a nechtěly mít, že se postaráme o to, aby efektivní likvidací dětské psychiky z nich vyrostli traumatizovaní jedinci, že souhlasíme, že nebudeme mít svobodu, že souhlasíme, že někdo jiný bude rozhodovat o našem životě a jeho kvalitě, že souhlasíme, že již zdravotnický systém nefunguje pro lidi, jen pro byznys, a když mi doopravdy bude něco, s čím by mi měl lékař pomoci, akceptuji, že té pomoci se tak snadno nedoberu, na prevenci se vykašleme, počkáme, až se naše nemoci rozvinou, že souhlasíme, že nejlepší řešení důchodové reformy je najít způsob, jak co nejméně nápadně, avšak efektivně zabít lidi důchodového věku, začneme těmi v domovech důchodců, zabráníme komukoliv v kontrole tohoto procesu, svede se to na něco jiného, že dobrovolně si budeme dennodenně pouštět cílené lži z televize a budeme se těšit, až jim uvěříme a začneme je považovat za pravdu. To se nám opravdu uleví. Že těch, co přijdou o živobytí, bude tolik, že už ani ve svém okolí nebudou mít nikoho, kdo by jim pomohl. Pojďme to udělat tak, aby se každý bál o svou budoucnost, ani přátele už nepodporoval a nepodržel nad vodou, že už si nebudeme užívat života, nebudeme chodit za zábavou, do divadel, na jarmarky, poutě, trhy, koncerty a podobně. Nestojíme o to. Že zakážeme zpívat, že se začneme bát lidí, že všechny, kteří nepřistoupí na naši dohodu, budeme označovat za sobce, tupce a škodiče, zlé lidi, kteří nemají ve společnosti co dělat. Že peníze jsou všechno, uděláme všechno pro to, abychom je měli, a klidně obětujeme naše děti, naše zdraví a naše životy. Uděláme z peněz modlu. Že nepotřebujeme přátele. Že za zdravé a normální budeme považovat ty, kteří chodí často k lékaři a lékaři neodmlouvají a ani se na nic nedotazují a okamžitě uposlechnou pokynů. Shodujeme se, že pacient nepotřebuje a nemá být informován o podstatě, přínosech a nežádoucích účincích zákroků, úkonů, užívání farmaceutických přípravků. Že se přestane dodržovat Ústava České republiky, náš stát bude řídit pár loutek a třeba nějaký hygienik. Že nám nebude vadit, že si kdokoli z vlády vydává protiústavní pokyny, budeme prostě poslouchat, i kdyby nás to mělo zabít. Poslouchat se musí. Že už nikdy neuvidíme hvězdy, protože po setmění se ven nebude smět, že chlapi nebudou chodit na pivo, ženy nebudou chodit na dámské jízdy s kámoškami, že zavřeme většinu obchodů, nebudeme mít kde dětem nakoupit na novou sezónu vhodné oblečení a obuv, že omezíme otevírací doby úřadů a pošt, abychom mnohem více času trávili ve frontách, že nechceme být asi zřejmě dále svobodnými lidskými bytostmi, chceme umírat zaživa. Nevadí nám to. Chceme, aby nám někdo přesně říkal, co kdy a jak máme dělat, a když neuposlechneme, aby nás opravdu hodně ošklivě potrestal.

To jsem si nikdy nemyslel, že něco takového nastane, že - já mám pořád pocit, že žiju v nějakém matrixu, že jsem v roce 1989, když ti zlí komunisté předali tu republiku těm hodným komunistům a že se za 31 roků probudím v Severní Koreji. A pořád si myslím, že spím. A doufám, že se z toho snad probudím, a opravdu si nepřeju, aby zoufalí podnikatelé byli trestáni za své zoufalé činy. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Jako další je do rozpravy přihlášen pan poslanec Vích.

 

Poslanec Radovan Vích: Dobrý večer všem. Děkuji za slovo, pane předsedající. Já budu mnohem stručnější. Já jenom doplním to, co tady nebylo řečeno ze strany našeho předsedy, pana Tomio Okamury.

My jsme byli proti tomu, aby se tento zákon projednával ve zkráceném jednání, nicméně Sněmovna rozhodla jinak. Takže za nás tento zákon je předkládán prostě ve špatné době a zavádí další represe a restrikce proti našim občanům a právnickým osobám, a navíc v době, kdy z důvodu koronaviru dochází paradoxně k poklesu kriminality. Prostě trpělivost občanů dosáhla maxima a nálada ve společnosti není dobrá a v tom my projednáváme novelu tohoto zákona.

Podle SPD byla možností novela zákona o ochraně veřejného zdraví, nikoliv novela krizového zákona, která je v současné době prostě pro nás nepřijatelná. Navíc se jedná o další přenos výkonu státní správy na samosprávu, a to v době, kdy správní orgány a oerpéčka jsou dlouhodobě personálně nenaplněny, a jedná se o novou povinnost, která jim přibude bez předchozího projednání. Takže další problém potom vidíme i v tom, že... v tom oprávnění strážníků, kterým současný zákon o obecní policii neumožňuje vstup do provozoven mimo pracovní dobu, pokud se nejedná o provozovnu, kde jsou provozovány hazardní hry, a strážníci městské policie budou muset stejně na místo v takovém případě volat Policii České republiky. A těch, jak víme, nám v současné době tisíce chybí. Takže to řešení je jinde, včetně prevence a výzvy k dodržování, a nikoliv vytvářet policejní stát a strpění omezení ze strany fyzických a právnických osob. Takže to jsou ty důvody, proč nemůžeme podpořit tento návrh.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Prosím pana poslance Munzara, připraví se pan poslanec Volný Lubomír.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý večer, kolegyně a kolegové, dobrý večer, pane ministře. Z mého pohledu tento zákon zákona de facto plně odráží charakter přístupu vlády k našim občanům, zejména živnostníkům a podnikatelům. Místo prevence a vysvětlování se vláda zaměřuje hlavně na restrikce a sankce.

Pane ministře, vláda nevysvětluje občanům mnohé svoje kroky, a tím už dávno prohospodařila důvěru občanů v to, co děláte. Vláda a vládní představitelé zároveň vysílají signály, že vláda nedůvěřuje občanům, a mnohdy to vypadá, že je bere za své protivníky. .

I tento návrh je vlastně odrazem této nedůvěry. Pak se ale, pane ministře, nedivte, že sama vláda nemá důvěru pro to, co dělá. Dávno jste prohospodařili důvěru v opatření, která jak na běžícím pásu naší společnosti ordinujete, aniž byste je měli mnohdy empiricky podložené. Já se nedivím, že ochota občanů dodržovat mnohá chaotická a nelogická rozhodnutí se zmenšuje. Přesto je valná většina dodržuje se zaťatými zuby. Já rozhodně nevyzývám, aby občané opatření nedodržovali, ale nedivím se rostoucí skepsi, nedivím se rostoucímu zoufalství v tomto životě bez naděje, kdy prakticky každý den musí sledovat, co si na ně zase vláda vymyslela.

Jeden příklad za všechny, už tady o něm bylo několikrát hovořeno, je nejnovější evergreen, což je zákaz prodeje alkoholických nápojů z restaurace s sebou. Přímo prodejem alkoholických nápojů vláda zdůvodňuje návrh zákona v důvodové zprávě. Dnes sice pan ministr zdravotnictví říkal, že se to změní, říkal to i pan premiér, ale přesto je prodej alkoholických nápojů jedním z vyjmenovaných důvodů v návrhu na zpřísnění sankcí. V restauraci si nemůžeme koupit točené pivo v PET lahvi s sebou, ale vedle ve večerce nebo v supermarketu můžeme. Opravdu, já nevím, jaký je v tom epidemiologický rozdíl, ovšem ekonomicky je to, pane ministře, další restrikce pro fungování restaurací. Je to další zásah do jejich ekonomické činnosti, a tedy do živobytí jejich majitelů a zaměstnanců, stejně jako nijak nevysvětlené omezení jejich otevírací doby do osmi hodin, stejně jako diskriminace malých specializovaných obchodů ve srovnání např. s velkými supermarkety.

Všechny tyto své zákazy a příkazy, které, pane ministře, mnohdy vypadají jako vycucané z prstu, chcete vynucovat těžkými finančními sankcemi. Ale více tisknout pěst není řešení. Lidé nejsou poddaní, jsou to občané. Stát má být jejich partnerem, nikoli drábem. To je důvod, proč nebudu hlasovat pro tyto nové sankce. A tím druhým důvodem je také, že nebudu legitimizovat vaše chaotická opatření tím, že budu hlasovat pro to, aby se do zákona dala věta, že jsou lidé povinni je strpět.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Lubomír Volný, připraví se... Omlouvám se, faktická poznámka, pan poslanec Mašek.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já bych jenom chtěl zareagovat prostřednictvím pana předsedajícího na pana kolegu Munzara. Tady byla řečena jedna závažná věc. Vy jste vyjádřil, pane kolego, určité pochopení pro to, že někteří lidé už toho mají dost. Ne že byste to úplně podporoval, ale že mohou asi i nedodržovat ta opatření. Tady je právě určitá hrozba, protože teď tedy jsme si schválili pokračování nouzového stavu a právě v tom nouzovém stavu nemůže Policie České republiky právě kontrolovat, příslušníci policie a strážníci obecní policie neměli oprávnění v mezích své působnosti kontrolovat dodržování krizových opatření. A také tam byla mezera v tom, že právnické osoby a podnikající fyzické osoby nebyly povinny strpět omezení podle krizového zákona vydaného na základě § 5 písmeno e). A to se tady v podstatě tímto zákonem napravuje, protože určitá hrozba šíření epidemie např. tím, že by hospodští nějakým masovějším způsobem překračovali dobu provozu těch svých provozoven, což se už začalo někde dít, že to prostě běželo až do rána apod. a nemohlo to být sankcionováno. Takže já si myslím, že je to omezeno opravdu jenom na souvislost s touto epidemií a je, si myslím, potřeba to tímto způsobem ošetřit, aby ta policie a strážníci měli nějakou možnost konat účinně na místě. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Další faktická poznámka, pan poslanec Klaus, poté pan poslanec Munzar.

 

Poslanec Václav Klaus: Já bych reagoval na předřečníka. Já myslím, že ta věc je trošku jinak. Tady část Sněmovny, a je to skoro polovina, si nemyslí, že opatření vlády jsou ve své většině promyšlená a smysluplná, že mají reálný základ a nějakým způsobem vláda ví, co dělá. Považuje tato opatření za chaotická, no a logicky proto ještě méně chce asi tato stejná část Sněmovny, aby za jejich porušování nebo přesné nedodržování padaly drakonické tresty. Vy rozdělujete občany této republiky, protože část lidí nemá žádný ekonomický dopad těch všech opatření, která se dějí, a část obrovský. To samé je v přístupu k tomu, jak ti lidé věří vládě, že opatření, která dělá, mají nějaký vliv na chod pandemie. Čili je to velice nebezpečný krok, my pro něj hlasovat logicky nebudeme. Když jsme nehlasovali ani pro ta samotná chaotická opatření, tak logicky nebudeme hlasovat, aby za to ještě byly drakonické tresty.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka, pan poslanec Munzar.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já chci také zareagovat vaším prostřednictvím. Já si myslím, že účel nesvětí prostředky a v tomto případě, on to tady řekl kolega Klaus vaším prostřednictvím, my nesouhlasíme s mnohými opatřeními. Já jsem to tady řekl.

Ty důvody, proč nebudu hlasovat, jsou dva. Jedním z důvodů je, že nechci legitimizovat sankcemi ta opatření vlády, která považuji mnohdy za chaotická a nelogická. A ten druhý důvod skutečně je, že podpořit v tomto případě vládu, aby mohla, řeknu, sankcionovat vynucování opatření, která prostě nemají mnohdy logiku - mluvil jsem tady o pivu, mluvil jsem tady o otevírací době -, nepovažuji za správné. Já jsem tady rozhodně nevyzýval nikoho, aby to nedodržoval. Řekl jsem dokonce, že většina, valná většina z nich, podnikatelů a živnostníků, se zaťatými zuby se to snaží dodržovat. Ale na druhou stranu vidím, a já s těmi lidmi mluvím, vidím určitou narůstající skepsi k těm opatřením, protože mnohdy nedávají skutečně žádnou logiku. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Tak do obecné rozpravy pan poslanec Volný, připraví se pan poslanec Benda.

 

Poslanec Lubomír Volný: Ještě jednou dobrý večer, dámy a pánové. Já bych chtěl nejdříve ocenit to, že v tom návrhu, jestli jsem to pochopil správně, v tom komplexním pozměňovacím návrhu se nezvyšují ty sankce, které byly až do dnešního dne, že se akorát v uvozovkách pouze ten návrh snaží rozšířit množství osob, které mohou být nějakým způsobem postiženy za to, že porušují vládní nařízení.

To jsem rád, že ty sankce nebudou zvýšeny, nicméně ve stejný okamžik nemohu tento návrh zákona podpořit, protože jej vnímám jako další utažení šroubů, jako další kolečko toho pověstného salámu v té salámové metodě, kterou postupně ta vláda si umetá cestičku k tomu, aby represivní složky státu potlačovaly jakýkoli odpor vůči nařízením vlády. Zrovna teď, zrovna v tento okamžik policisté v Praze zastavují akci hospodských, kteří nejen v Praze, ale po celé republice se rozhodli, že neuzavřou své podniky tak, jak by je uzavřít měli. A přesně k tomu tento přístup vlády povede. Každé další utažení šroubů, každé další kolečko pověstného salámu povede k tomu, že budete vzbuzovat odpor v lidech vůči vašim rozhodnutím.

Já když chodím po ulici, jezdím městskou hromadnou dopravou nebo jedu vlakem, tak nejsem svědkem žádného masivního porušování vládních nařízení. Ten největší hřích, který jsem viděl dneska při cestě z Ostravy do Prahy, byl úplně stejný, jako vidím tady ve Sněmovně - to je nos, který je vystrčený ven z roušky, špatné použití roušky. Jinak lidé dodržují vládní opatření. Snaží se občas nadechnout v okamžiku, kdy před sebou prostě nemají nikoho na dva metry, a až potom si třeba nasadí roušku.

Lidé nejsou zodpovědní nebo občané nejsou zodpovědní za to, jestli se koronavirus nějakým způsobem šíří nebo nešíří kvůli tomu, že by se chovali nezodpovědně. To není pravda. Absolutní většina občanů této země se chová zodpovědně. Absolutní většina nakažených, pokud jsou ta data, která mám já k dispozici, v pořádku, pokud ne, tak mě můžete opravit, se nakazí v práci, doma anebo při cestování. My máme v obchodě 15 m2, ale když jedete vlakem a máte smůlu, tak jedete na jedné noze, a to ještě na nějaké cizí, protože prostě v tom vlaku je tak málo místa, že ti lidé si dýchají přímo z úst do úst, prakticky si poskytují první pomoc.

Takže pokud se něco děje špatně v této zemi s ohledem na epidemiologickou situaci, tak to není proto, že by lidé nechtěli nebo nedodržovali nařízení vlády. Je to proto, že ta nařízení vlády jsou opravdu chaotická, zmatečná, a lidé už chtějí protestovat. A nejenže chtějí protestovat, už protestují. Dneska protestovali před Sněmovnou. Co bylo velice zajímavé, bylo to, že v okamžiku, kdy tady demonstrovali lidé reprezentující liberálně demokratický náhled na společnost, tak nám stáli přímo za okny, bombardovali pana premiéra petkami. Dělali nám tady dusno. A dneska, když podstatně menší skupina lidí chtěla protestovat proti opatřením nebo proti nouzovému stavu, tak ta ulice byla najednou zavřená. Je to takové zajímavé. Všechno v průběhu jednoho volebního období jedné Sněmovny. Uvidíme, jestli budou ještě nějaké další demonstrace liberálních demokratů, jestli bude ta ulice za Sněmovnou opět otevřená.

Takže tento zákon je dalším utahováním šroubů, dalším pověstným kolečkem ze salámové metody. Proto jej nemůžeme podpořit. A jediná šance, jak dosáhnout toho, že ta opatření budou ještě víc respektována, je ta, že ta vláda sama půjde příkladem a nebude každý měsíc nebo každých 14 dnů vyrábět někoho, kdo se někde nechá nachytat při nedodržování vlastních nařízení. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Pan poslanec Benda, připraví se pan poslanec Kolářík.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo vlády a ministře, dámy a pánové, jestli něco pokládám za opravdu zcela zbytného projednávat v tuto chvíli, tak je to tato vládní novela zákona o krizovém řízení. Je to fakt jenom absolutně zbytečný vládní omyl, kterým se pokouší připoutat pozornost na to, že zvyšuje svoji přísnost vůči nedodržování pravidel, která si vynucuje. Já to pokládám za úplně zbytné. Proto ta reakce veřejnosti je taky taková zdivočelá. Nakonec se ukázalo, že od toho jediného zvýšení sankce vláda fakticky ustoupila, rozhodnutí výboru pro bezpečnost podle všeho poměrně jednomyslné říká, žádné pokuty se zvyšovat nebudou. Tak já tedy fakt nevím, proč se takovéhle věci dělají. Proč se nosí do Sněmovny v nouzovém stavu, proč se nosí, že se musí projednat za tři nebo za čtyři hodiny, když jediný efekt je, že z toho přechodného zákona, který jsme tady přijímali, o pravomocech policie při porušení krizových opatření a mimořádných opatření, tak se to najednou vyndá a dá se to do krizového zákona a budeme mít pocit, že se něco výrazně zlepšilo. Ještě v podobě, ano, pan ministr bude říkat, že se tam dodaly, že se musí opatření podle krizového zákona dodržovat. To jest ona změna článku... paragrafu 29 odstavce 9.

Já vždycky tyhle pokusy ex post něco zhojovat pokládám za strašně nebezpečné. Jediný výsledek bude ten, že všechny ty soudy, které proběhnou po tom, co jste udělali do dneška, prohrajete. To bude jediný výsledek takového právního kutilství, které se tady teď objevuje zase samozřejmě bez projednání ve všech orgánech, všude. Najednou se řekne, doteď to neplatilo, doteď zřejmě jste nic dělat, dodržovat krizový zákon nemuseli. Milé právnické a fyzické osoby, nic jste dodržovat nemusely, protože my, vláda, přicházíme s tím, že se tam tato pravomoc musí doplnit. To jsou tak nešťastné kroky.

A jinak mi řekněte, co to přináší nového. Policejní sankce tam byly, byly podle toho přechodného zákona, který jsme nějak chápali. Ta debata tady kolem něj proběhla už v květnu. Říkali jsme, nedělejte to. Snažte se spíše s těmi lidmi mluvit. Říkáme to vládě celou dobu. Říkejte těm lidem, co mají dělat, a pořád jim něco nezakazujte a nepřikazujte a nezakazujte a nepřikazujte. Bohužel vláda tímto způsobem uvažovat neumí a má pocit, že musí všechny řídit jako loutky.

Kdybychom mnohem více říkali: Milí občané, tohohle se vyvarujte, tohohle se vyvarujte, tam nechoďte. Milí hospodští, zavřete už v osm, v deset je pozdě. Ne. Musíme mít pořád zákazy a příkazy. Pokládám ten zákon za úplně zbytečný, nepřinášející v této podobě vůbec nic nového a jenom ohrožující případné sankce, které padly do dneška, do minulosti, protože jasně ukazují, že ty sankce byly neoprávněné tím, že si to vláda sama přizná. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Pan poslanec Kolářík, připraví se pan poslanec Pávek.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Děkuji za slovo. Já budu taky stručný, je pokročilá hodina, tak ať to máme rychle dodělané.

Já chápu smysl toho zákona dopravit do našeho právního řádu něco, co tam chybí, a to je nějaká pokuta pro právnické osoby, které v tuto chvíli nejde trestat za nedodržování opatření. Nicméně nechápu to načasování teď, v momentě, kdy celá veřejnost je naladěná opravdu negativně. Ta vláda, která každou chvíli mění svoje opatření, dělá celkem velký chaos. Kolikrát ti lidé ani nevědí, co platí, jestli můžou nakupovat v neděli, nebo jestli můžou být do deseti nebo do osmi v hospodě, nebo jestli si můžou koupit petku piva tam, nebo nemůžou. A my přicházíme s debatou o tom, že jim budeme dávat větší tresty, že zavedeme nějaké tresty. Že prostě v této těžké době, kterou oni prožívají, jim chceme ještě přitížit.

Já bych chápal, kdybychom tady do devíti do večera řešili, jak jim pomoct v té situaci, jak to vymyslet tak, aby to bylo dobře, aby ta ekonomika nekrachovala, aby ti lidé mohli nějak fungovat, nějakými (nesrozumitelné), nějaké opatření prostě, které by jim pomohlo. A my tady místo toho do večera řešíme, jakým způsobem je sankcionovat za to, že to nebudou dodržovat.

Chápal bych to v momentě, kdy ty pokuty se dávají v té maximální výši, ti lidé se tomu smějí a nechtějí to pochopit a dělají to stále a neustále. Ale v momentě, a říkal to tady i premiér, kdy největší pokuta, která byla udělena, byla dva a půl tisíce, tak nechápu to zvedání té částky na nějakou větší. Nedává mi to vůbec smysl. Jak jsem řekl, spousta lidí ani neví, jaká ta opatření jsou v tuto chvíli v platnosti, a my tady diskutujeme o tom, jakým způsobem je pokutovat. Proto my jako Piráti tento zákon nepodpoříme.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Pávek v obecné rozpravě.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já si z toho odnáším dneska velmi špatný pocit. Pocit, že tahle vláda opravdu upřímně nenávidí všechny malé, střední podnikatele a živnostníky, kterým likviduje jejich živnosti, jejich příjmy, jejich životní existenci. A aby toho nebylo dost, tak přichází ještě s návrhem posílení policejní represe. Místo toho, aby se snažila získat důvěru a budovala důvěru, což se jí tedy evidentně nedaří, tak posiluje represi.

Pro mě naprosto nepřijatelné. A jak já vnímám náladu ve společnosti, tak se obávám, že se schyluje k občanské neposlušnosti, což je ústavní právo každého z nás. A možná právě proto, že si to ta vláda uvědomuje, tak chce posílit právě ta represivní opatření. Nepřijatelné z mého pohledu. Děkuji vám.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Ptám se, kdo dál má zájem o vystoupení v obecné rozpravě. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Otevírám rozpravu podrobnou. Zde je přihlášen jako první pan poslanec Feri. Ten ještě momentálně není v sále. Ptám se, zda někdo další má zájem o vystoupení v podrobné rozpravě. Jestliže nikoho nevidím, nezbývá mi, než podrobnou rozpravu ukončit. Mluvím velmi pomalu, kdyby náhodou pan poslanec ještě vstoupil do sálu. Nicméně končím podrobnou rozpravu tedy v tuto chvíli.

Ptám se, zda je zájem o závěrečné slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedo. Já si dovolím jenom ve zkratce reagovat na proběhlou rozpravu.

Pan poslanec Munzar zmínil, že návrh zákona se snaží legitimizovat sankce. Ono to není potřeba, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, protože sankce v zákoně už jsou. A ty se nemění, protože jsem vám na začátku hned řekl, že v článku 1 se bod 3 vypouští, tzn. sankce jako takové, které v současném stávajícím zákonu jsou, se nemění. Takže my nechceme žádné sankce legitimizovat. Nebo ne nechceme, zůstávají stejné.

Pan poslanec Lubomír Volný. Pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, salámová metoda utahování šroubů. Ne, ono nejde o žádnou salámovou metodu, ono jde o odstranění disproporce sankcionování mezi fyzickými osobami a právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami. Protože v současné době můžete fyzické osoby sankcionovat za porušení tohoto zákona, ale nemůžete sankcionovat právnické osoby a podnikající fyzické osoby. Takže tím smyslem je odstranění té disproporce.

Tázal jste se, proč se ta akce, která se tady dneska možná koná, uzavření ulice Sněmovní, nekonala před půl rokem, a koná se dneska. To je celkem jednoduché, stačí si přečíst zákon o právu shromažďovacím, kde v příloze najdete, ve kterých ulicích se nesmí konat jakékoli shromáždění. To vychází ze zákona. Pokud se to v minulosti dělo, tak to bylo porušení zákona, které mělo být sankcionováno, ale nebylo, protože policie to tenkrát, řekněme, nechala, ale na výboru pro bezpečnost jsme to projednali a od té doby se tak neděje.

A pan kolega poslanec Lukáš Kolářík se ptal, proč je to řešeno teď. No protože je tady ta disproporce. A jestliže chceme odstranit to, aby někdo dostával pokuty nebo byl sankcionován jenom proto, že je zaměstnancem té či oné restaurace, popř. jiného zařízení, a vykonává tam jakoukoli práci v pracovním poměru, ale ten, kdo je jeho zaměstnavatel a který mu tu práci možná nařídí, by sankcionovaný nebyl, tak asi byste sám cítil, že tam ten problém je. Takže smyslem toho zákona je, aby byl sankcionován ten, kdo porušení zákona buď nařídil, anebo ho sám provedl. Proto ten zákon odstraňuje tu disproporci mezi trestáním fyzických osob, právnických osob a podnikajících fyzických osob. To je smyslem toho zákona. O problému se ví od jara tohoto roku z prvního covidu, akorát tím legislativním kolečkem - vláda resp. ministerstvo, připomínkové řízení atd. - prostě to trvalo tak dlouho, že přišla druhá vlna. A teď my musíme říct, jestli tu druhou vlnu chceme nechat projít tímto způsobem, že někdo porušuje vědomě zákon, anebo jestli to chceme nějakým způsobem řešit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezký večer. (K ministrovi u stolku zpravodajů přichází poslanec Feri.) To bylo závěrečné slovo zpravodaje. Teď tedy závěrečné slovo pana ministra. Pan ministr se hlásí. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Já tedy, pokud je to možné, protože se přiznám, že už trochu moje znalost jednacího řádu není taková, jako bývala, tak pokud je to možné, abych teď svým vystoupením jako ministr otevřel rozpravu podrobnou, tak to činím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. To je jiná záležitost. (Poslanec Feri: Pane ministře, děkuji.) Pane poslanče, já vám udělím slovo. Pan ministr podle jednacího řádu otevřel uzavřenou rozpravu podrobnou, ve které bude vystupovat pan poslanec Feri, který zmeškal své vystoupení v řádně otevřené podrobné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Omlouvám se a děkuji panu ministrovi, máte plus, díky. (Ozývá se smích v sále.) Já se hlásím ke svým pozměňovacím návrhům. Jsou to sněmovní dokumenty 7068, 7069, 7070, 7071. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Doufám, že si to zpravodaj zaznamenal, že ty pozměňovací návrhy má k dispozici. Nyní tedy uzavírám podrobnou rozpravu, pokud se do ní nikdo nehlásí. Nikoho nevidím, takže podrobná rozprava je uzavřena. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo. Pane ministře? Ano.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Já už jenom velmi stručně, protože jsem to řekl v úvodu, potom kolega Ondráček to víceméně doplnil. Opravdu to není šikana, není to snaha někoho dusit, ničit, likvidovat. Ale prostě z mého pohledu má zákon platit pro všechny. Podle mě není možné, aby tady byla skupina obyvatel, kterou lze za stejný čin trestat, a pak tady byla skupina obyvatel, kterou trestat nelze. A to je vlastně základ, ze kterého jsme vycházeli při formování této novely. A já si prostě myslím, že jsme právní stát. Že není možné, aby za prvé za porušení zákona nikdo trestán nebyl, a za druhé, aby si ten zákon někdo vykládal svévolně a prostě se rozhodl pro to, že je v nějaké těžké situaci, tak ho nebude respektovat. To je pro mě taky těžko pochopitelné. To bychom za chvilku mohli zjistit, že spousta řidičů je v těžké životní situaci a prostě místo padesátkou přes ty obce bude jezdit sedmdesát. A to z mého pohledu je cesta, po které bychom se vydávat neměli.

Takže není to šikana, není to zlý úmysl, je to prostě narovnání stavu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak děkuji panu místopředsedovi vlády, ministru vnitra za jeho závěrečné slovo. A můžeme pokračovat.

Po skončení druhého čtení tohoto návrhu je možné podle zákona o jednacím řádu pokračovat okamžitě se třetím čtením a my tak učiníme. Zpravodaj je připraven, pan vicepremiér je také připraven a já podle § 99 odst. 7 zákona o jednacím řádu zahajuji třetí čtení předloženého vládního návrhu zákona a žádám zpravodaje výboru pro bezpečnost pana poslance Zdeňka Ondráčka, aby spolu se mnou sledoval od stolku zpravodajů rozpravu ve třetím čtení, kterou otevírám. Nemám do ní žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Hlásí se pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Já vím, že spěcháte, pane předsedající, ale víme fakt, o čem budeme hlasovat? Pan zpravodaj to ví, ale to pokládám za poměrně jaksi ne úplně fér vůči této Sněmovně. Já vím, že to chceme všechno urychlit, ale bylo tady jisté pravidlo, že se aspoň jednou na klub, neřeknu každému poslanci, rozdalo to, o čem se bude hlasovat. Znali jsme návrh, který vzešel z bezpečnostního výboru, tomu rozumím. Ale v podrobné rozpravě zazněly čtyři návrhy pana poslance Feriho. Jestli tedy máme chodit na každý návrh se vším, co je uloženo pod čísly v Poslanecké sněmovně, můžeme, ale mně se nezdá, a zvlášť u takovéhle fakt jako absurdity, kterou pokládám za absurditu od počátku až do konce, úplně zbytečné to projednávat... Mně se nezdá úplně rozumné, abychom teď šli hlasovat a pan zpravodaj nám říkal jenom čísla, a nikdo neví, co si pod těmi čísly představit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám rozumím, rozumí vám i pan kolega Dominik Feri, který se hlásí k faktické poznámce, stejně jako zpravodaj. Nejdřív pan poslanec Dominik Feri s faktickou poznámkou, protože tady, i když zpravodaj má přednostní právo, tak faktická poznámka podle pořadí. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já to v krátkosti představím, bylo by to, myslím, slušné. Ty tři návrhy jsou varianty snížení a moderace maximální výše pokuty, která je ukládána právnickým osobám, resp. podnikajícím fyzickým osobám. Vláda navrhuje 3 miliony korun. Já si myslím, že dosažení účelu, tzn. jakési upozornění zejména provozovatelům hospod a restaurací, aby neotevírali a neporušovali tedy ta krizová opatření, tak se dá docílit i hranicí půl milionu, milion nebo 2 miliony korun. Je to takhle široce. Myslím si, že stanovovat tam 3 miliony takhle arbitrárně není správné.

A ten poslední pozměňovací návrh, ten čtvrtý, se dotýká toho, aby při tom, když je nařizována pracovní povinnost studentům, byl nutný předem souhlas ministra školství. Víte, že pracovní povinnost studentů byla poměrně kontroverzní. Jde jenom o to, aby ministr školství řekl ano, je to v pořádku, medici mohou jít pracovat do nemocnic a třeba si nějakým způsobem nahradí to učivo a bude nějaký režim zkoušení na konci. To je vše. Díky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana zpravodaje, tedy reakce na kolegu Bendu. Máte slovo, pane zpravodaji.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vzhledem k tomu, že pan předkladatel pozměňovacích návrhů, pan poslanec Feri, to v podstatě vysvětlil, protože ta hlasování - jsou to čtyři pozměňovací návrhy, z toho tři jsou alternativní, kde se mění pouze částka: půl milionu, milion nebo 2 miliony korun, tak o nich budeme hlasovat postupně od té nejnižší částky, která přijde. Takže tam si myslím, že to pan poslanec vysvětlil, a není to nic složitého, abychom to nedokázali pochopit a nemohli o tom rozhodnout v podstatě teď. A já vám samozřejmě můžu přečíst, i o co se jedná. Ale pokud si to vyžádáte, není problém.

A ta druhá věc, kterou navrhla skupina poslanců a načetl to pan poslanec Feri, je to pozměňovací návrh pana poslance Dominika Feriho, Františka Váchy a Vlastimila Válka. Mluví o té věci, kterou pan poslanec Feri načetl, to znamená ohledně těch studentů. Samozřejmě vám přečtu, pokud o to požádáte, celý pozměňovací návrh, o kterém zde hovoříme. Jsou to čtyři, pět řádků a můžeme to hlasovat jedním hlasování. Jsou to dva odstavce. Takže záleží na vás, pokud s tím budete takto souhlasit. Pokud si samozřejmě vyžádáte přestávku, není s tím žádný problém.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zpravodaji. Nyní ještě v rozpravě ve třetím čtení pan místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček. Máte slovo, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Já samozřejmě respektuji právo jakéhokoliv poslance navrhnout různé výše pokut a rozhodneme hlasováním. Jenom upozorňuji, že to je maximální výše, to znamená, že to není o tom, že každý, kdo poruší, tak mu správní orgán vypálí 3 miliony. Ty 3 miliony jsou tam proto, protože celá naše snaha je o to ty dva zákony sladit a v zákoně o ochraně veřejného zdraví je maximální výše 3 miliony. Pokud tam projde cokoliv jiného, tak prostě budou jiné stropy pokut v různých zákonech, podle kterých vydáváme nařízení. Nicméně o tom, jaká výše té pokuty bude, vždycky rozhodne ten správní orgán.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To je samozřejmé. Mluví se o limitu té pokuty. To je logické.

Ještě někdo do rozpravy ve třetím čtení? Pokud nikoho nevidím, i rozpravu ve třetím čtení uzavírám. Ptám se, jestli můžeme pokračovat závěrečnými slovy po třetím čtení? Pane ministře, pane zpravodaji? Není tomu tak. V tom případě požádám zpravodaje Zdeňka Ondráčka, aby nás seznámil s procedurou hlasování a potom se vyjádřil k jednotlivým pozměňovacím návrhům stejně jako pan ministr. Pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Legislativně technické nebyly žádné načteny a uplatněny, takže není o čem hlasovat.

Takže první hlasování by byl návrh A. Je to pozměňovací návrh obsažený v usnesení výboru pro bezpečnost. Znovu připomenu, že se jedná o zrušení bodu 3 v části první článku 1. To znamená zvýšení jedné sankce z 20 na 50 tisíc - sankce zůstávají tak, jak byly v předchozím zákoně. To znamená, nic se nemění, nic se nenavyšuje.

Potom by bylo druhé hlasování, které by bylo alternativní. Je to návrh pod písmenem B poslance Dominika Feriho pod sněmovním dokumentem 7068, 7069 a 7070. Je to variantní řešení výše pokut u § 34 odst. 2 písm. d) krizového zákona. Je to za porušení povinnosti podle § 29 odst. 9 krizového zákona. Já vám to přečtu: Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny strpět omezení podle krizového opatření vydaného na základě § 5 písm. e). A abyste to měli úplné, tak § 5 písm. e) je, že za nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu lze na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit právo provozovat podnikatelskou činnost, která by ohrožovala prováděná krizová opatření nebo narušovala, případně znemožňovala jejich provádění.

Pan poslanec Dominik Feri navrhuje alternativně podle těch sněmovních dokumentů, které jsem zmínil číslicově, tuto výši pokut, která je v současném návrhu a už v podstatě v tom zákoně ve výši 3 milionů korun, jak zmínil pan ministr vnitra, upravit na částku 500 tisíc, 1 milion, anebo 2 miliony korun. Hlasovali bychom postupně od nejnižší částky do nejvyšší. Pokud by žádná z těchto částek nebyla přijata, zůstává v podstatě částka, která je ve stávajícím zákoně.

A potom je pozměňovací návrh pana poslance Feriho, který ho načetl, ale je to společný návrh pánů poslanců Feriho, Váchy a Válka, který je pod sněmovním dokumentem 7071, kdy se jedná o dva body, které se týkají, pokud můžu takto ve zkratce, těch studentů, kterým je nařizována práce podle zákona. A tyto dva návrhy můžeme hlasovat jedním hlasováním, protože se nevylučují.

Potom bychom hlasovali zákon jako celek.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. To je návrh procedury. Má někdo alternativu k proceduře hlasování? Není tomu tak.

 

Rozhodneme o proceduře hlasování v hlasování pořadové číslo 18, které jsem zahájil, a ptám se, kdo souhlasí s procedurou hlasování navrženou zpravodajem. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 18 z přítomných 99 pro 97, proti nikdo. Tato procedura byla schválena.

 

Můžeme tedy přistoupit k prvnímu pozměňovacímu návrhu, tedy návrhu výboru. Pane zpravodaji, vaše stanovisko?

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 19 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 19 z 99 přítomných 93 pro, proti nikdo. Návrh byl schválen. Druhý návrh?

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Druhý návrh je to variantní řešení výše pokut podle § 34a. Výbor pro bezpečnost se tím nezabýval, protože to bylo načteno až zde na plénu. První hlasování je, že by tato výše pokuty nebyla 3 miliony korun, ale 500 tisíc.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr stanovisko? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 20 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 20 z 97 přítomných pro 41, proti 5. Návrh nebyl přijat.

 

Druhý návrh? Pardon, pane zpravodaji, s přednostním právem se hlásí předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: U procedury jsem to ještě toleroval. Já bych poprosil zastupujícího předsedu klubu hnutí ANO, aby srovnal počet hlasujících. Nemůže jich hlasovat 40.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Teď nezpochybňujete hlasování? Zpochybňujete hlasování, dobře. Pane předsedo, vy jste mě přivedl do pěkného průšvihu. Já tomu rozumím, ale právo ohradit se proti výsledku elektronického zápisu o výsledku hlasování má ten, kdo nějakým způsobem hlasoval a jeho hlasování je zaznamenáno jinak, než byla jeho vůle. Čili teď musíme někoho vyvolat, kdo se hlásí. Pan kolega Feranec se hlásí.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, pane předsedající. Výsledek hlasování neodpovídá projevu mé vůle, zpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Teď je to dobře. Děkuji panu kolegovi Ferancovi.

A samozřejmě podle zákona o jednacím řádu výhrada proti zápisu o výsledku hlasování kolegy Ferance je důvodem pro to, aby Sněmovna rozhodla o tom, jestli přijímá tuto výhradu v hlasování číslo 21. Kdo je pro to, abychom přijali výhradu proti zápisu o výsledku hlasování? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 21. Z přítomných 98 pro 93, proti nikdo.

 

Budeme tedy opakovat hlasování o tom návrhu pod sněmovním dokumentem 7068, a to v hlasování číslo 22, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 22. Z 94 přítomných pro 41 poslanec, proti 4. Návrh byl zamítnut.

 

Budeme pokračovat druhým návrhem, alternativa.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Ano, druhý návrh, alternativní, je to samé, § 29 odstavec 9, výše jeden milion korun.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, rozhodneme v hlasování číslo dvacet tři, které jsem... (Nesouhlas.) Pardon, já jsem nenechal vyjádřit pana ministra. Prohlašuji hlasování číslo dvacet tři za zmatečné a odhlásím vás všechny. Požádám vás všechny o novou registraci, a jakmile se ustálí počet přihlášených, zeptám se pana ministra na stanovisko. Výbor k tomu stanovisko nezaujal vzhledem k tomu, že návrh byl předložen až ve druhém čtení ve zkráceném jednání.

 

Pane ministře, stanovisko. (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 24 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 24. Z 90 přítomných pro 38, proti 2. Návrh byl také zamítnut. Třetí návrh?

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Třetí návrh je v podstatě o tom samém, akorát výše pokuty 2 miliony korun.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Stanovisko, pane ministře? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo dvacet pět a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 25. Z přítomných 91 poslance pro 39, proti 2. Návrh nebyl přijat.

 

Budeme tedy hlasovat o posledním návrhu předloženém panem poslancem Ferim, a to sněmovní dokument 7071.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Zde jsou dva body týkající se studentů, jak již zmínil pan předkladatel v podrobné rozpravě, jsou to dva body, které můžeme hlasovat jedním hlasováním.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, to jsme si schválili. Pane ministře, stanovisko? (Neutrální.)

Zahájil jsem hlasování číslo 26 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 26. Z 94 přítomných pro 77, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy. Je tomu tak, pane zpravodaji?

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Ano, pane předsedající. Teď můžeme hlasovat o návrhu zákona jako celku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Také jsem o tom přesvědčen.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 243/2020 Sb., o pravomoci Policie České republiky a obecní policie postihovat porušení krizových opatření a mimořádných opatření nařízených v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS-CoV-2 na území České republiky, podle sněmovního tisku 1111, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahájil jsem hlasování číslo 27 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 27. Z přítomných 96 poslanců pro 53, proti 27. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru vnitra Janu Hamáčkovi, děkuji zpravodaji a končím bod číslo dvě této schůze. Zároveň konstatuji, že jsme projednali celý schválený pořad 76. schůze Poslanecké sněmovny, kterou tímto končím.

Podle povinnosti předsedajícího konstatuji, že se sejdeme zítra na schůzi svolané podle rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny na základě požadavku více než čtyřiceti poslanců, na schůzi, kterou obecně nazýváme protikorupčním balíčkem. Děkuji a přeji vám klidnou dobrou noc.

 

(Schůze skončila ve 21.25 hodin.)

Aktualizováno 19. 1. 2021 v 14:43.