(17.40 hodin)
(pokračuje Hyťhová)
Pro jistotu zopakuji, že index může teoreticky dosahovat hodnot nula až sto, má pět stupňů a vzniká prapodivným součtem celkem čtyř ukazatelů. Tedy počet nově pozitivních za posledních čtrnáct dní, počet pozitivních seniorů za posledních čtrnáct dní, průměrná pozitiva testů a reprodukční číslo. Ty jsou v něm zastoupeny v poměru 20 ku 20 ku 30 ku 30. Zásadní otázka zní. Proč je to zrovna v tomto poměru? Neboť tyto váhy jednotlivých ukazatelů jsou naprosto klíčové. Známe jejich konstrukci? Mohou je tvůrci "psa" nebo vy obhájit? Každý občan si relativně snadno může "psa" spočítat.
Vedou se vášnivé debaty o posunech mezi jednotlivými stupni, ale debata o základní konstrukci a nastavení celého nástroje se bohužel nevede žádná. A to je chyba, neboť jde o bezprostřední podklad pro rozhodování vlády. Chci se vás tedy zeptat, proč se tato debata nevede, nevedla a zda nyní se zaváděním "psa" číslo dva, který zohlední i antigenní testy, již konstrukci tohoto indexu ovlivňujícího miliony lidí řádně vysvětlíte. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za úplně přesné dodržení času. A poprosím pana ministra o odpověď. Prosím.
Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Milá paní poslankyně, jak jste sama řekla, tak skóre je počítáno za účelem jakéhosi deskriptivního popisu rizikovosti epidemické situace v České republice. Na jeho vytvoření, tak jak je možno zjistit i z metodiky, která je volně přístupná na stránkách Ministerstva zdravotnictví, se podílel panel odborníků z ÚZIS a z několika akademických prostředí ať už z České republiky nebo ze zahraničí. Tito lidé zodpovídali nikoli za to, jakým způsobem je potom vytvořena ta tabulka a co konkrétně v ní je, ale za to, jakým způsobem je kalkulováno právě to rizikové skóre. Na vyžádání je potom k dispozici i vlastní výpočet, což jsou vzorce složité pro běžné použití, ale nikoli tajné, takže není problém to dostat. Je pravda, že není mnoho zemí, které by nějaký specifický index používaly, ale byla to vlastně, jestli si vzpomenete, snaha a i přání obecně v České republice, aby nějaký takový předvídatelný a jasný index vznikl. Nebo aspoň něco, co by popisovalo situaci.
Řekl jsem už minulý týden, že jak se zdá, tak v podstatě systém, po kterém všichni volali, se částečně stal obětí svého úspěchu, protože ho nyní bereme jako naprosto ultimátní a jediný zdroj informací. Máte pravdu v tom, že řada lidí se k němu vztahuje. V té metodice je také uvedeno, že se jedná o velmi podstatný, ale nikoli jediný systém nebo jediný zdroj dat, který je používán k rozhodování. Je velmi podstatný. Myslím si a trvám na tom stále, že má svůj dobrý význam. Nicméně je to pořád tak, že zohledňujeme, a je to v té metodice uvedeno od začátku, i ostatní údaje se speciálním přihlédnutím k zatížení zdravotního systému. A ten, kdo udělal to rozhodnutí, je nakonec člověk, respektive tým expertů. A tady jsme úplně na stejné lodi jako všechny okolní země. Když zavoláme do Kochova institutu, se kterým pravidelně konzultujeme, když se zeptáme izraelských kolegů nebo rakouských, tak vždy dostanete jedno jediné sdělení: Rozhodujeme na základě expertního názoru. My k tomu máme ještě něco, co je schopné semikvantitativně definovat jaksi to riziko a pomáhat nám při těch rozhodnutích. Takže si myslím, že je to podpůrný, ale velmi podstatný nástroj, který můžeme používat.
A ten dotaz na to, jakým způsobem se ta čísla kalkulují, tak z velké části najdete na už nyní dostupné databázi metodik nebo v případě toho, že by někdo chtěl vidět i konkrétní vzorce pro ty výpočty, tak nejsou tajné, jsou samozřejmě k dispozici. A jak jste sama řekla, ten systém se nějakým způsobem bude dále vyvíjet a jakákoliv změna, ke které by případně došlo - já se snažím, aby alespoň ke konci roku byl se změnami minimálními - bude následně komunikována veřejně. Děkuji za váš dotaz.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz? Prosím.
Poslankyně Tereza Hyťhová: Děkuji panu ministrovi za odpověď. A ještě bych se ráda zeptala na doplňující otázku, a to jestli tedy Ministerstvo zdravotnictví a vláda počítá se stupněm nula. Vím, že jste o tom už v minulosti hovořil, byla tady o tom i debata na plénu, takže se chci zeptat, jestli něco takového chystáte a jestli to bude do té tabulky PES nebo nějaké jiné tabulky zkrátka vloženo. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím pana ministra.
Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji. Od začátku jsme mluvili, že systém nula je ten, kdy nebude ten systém potřeba. Ta tabulka je upravena tak, aby v tom stupni jedna bylo možno ji realizovat i bez potřeby nouzového stavu. A já jsem nesmírně rád, že tu diskusi vedeme, a jenom zopakuji své pozvání vlastně všech reprezentantů politického spektra i odborných komor a podobně do skupiny, která by byla informována jako první, do jakéhosi grémia, které by se podílelo na formování dalších názorů. Čímž nijak nechci, aby to bylo zcela jasně řečeno, převádět zodpovědnost za rozhodnutí ministerstva na kohokoliv jiného, ale je to možnost, jak si společně o všem pohovořit, jakým způsobem diskutovat takovéto otázky, a naše nabídka, abyste to byli právě vy, kdo budou první, kdo budou dané informace mít. Budu se těšit, že se to povede a že se budeme takhle vídat pravidelně se zástupci všech. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je poslanec Jiří Valenta s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka, ale poslanec Jiří Valenta není přítomen, tudíž jeho interpelace propadá.
Vystoupí poslankyně Olga Richterová s interpelací na paní ministryni Janu Maláčovou. Připraví se poslanec Martin Jiránek. Ne, ten stáhl svoji interpelaci, takže poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Bohužel paní ministryně Maláčová je opět nepřítomná. Má interpelace na ni se týká programu Antivirus a možnosti, jak by šlo vyřešit velikou tvrdost přístupu vůči firmám, které třeba s jednodenním zpožděním zaplatily odvody za své zaměstnance, a proto mají vracet kompletní podporu z toho programu Antivirus, nebo dokonce poslaly ty odvody za své zaměstnance včas, ale připsány byly pozdě na účet. Čili jde o obrovskou tvrdost přístupu, která jde proti smyslu programu Antivirus k zachování firem a zaměstnaneckých vztahů.
A to řešení, které by šlo použít, je vlastně naprosto jednoznačně dané, akorát v jiné judikatuře. Navrhuji paní ministryni, aby využila § 4 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a aby vydala všem okresním správám sociálního zabezpečení pokyn k tomu, jak a v jakých případech k prominutí pojistného přistoupit, a to i zpětně, protože ministr práce a sociálních věcí může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, a může pověřit správy sociálního zabezpečení, aby odstraňovaly tvrdosti v jednotlivých případech.
Takže paní ministryně, můžete například vydat pokyn týkající se výhradně mírného nedodržení lhůty pro provedení platby.
Stejně tak je tam sice ta věc, že je pravda, že pokud zaměstnavatel odvedl platbu až v den podání přehledu, tak zaplatil to zbývající pojistné pozdě, protože v zákoně o pojistném to tak je uvedené, ale podle zákona o pojistném nejde o přestupek. Tím je jen nedodržení lhůty pro předložení přehledu.
Tolik k tomu všemu. Doufám, že paní ministryně tuto možnost využije. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně.
Vystoupí v tuto chvíli poslanec Vojtěch Munzar s interpelací na pana ministra Jana Hamáčka. Připraví se poslankyně Tereza Hyťhová. Prosím. ***
