(12.30 hodin)
(pokračuje Beitl)
Rodiče ale nepotřebují vychovávat. Nepotřebují, aby je stát chránil novou regulací. Oni sami nejlépe vědí, kam a proč své děti vodí, a umějí se rozhodnout pro místo, kde jejich děti tráví čas, zatímco oni pracují. Navíc skutečně nevím o tom, že by v dosavadním provozu dětských skupin existoval problém. Naopak se přirozeně ujaly, vznikají flexibilně tam, kde je poptávka, a rodiče jsou s nimi spokojeni. Nevidím jediný důvod, proč by stát měl strkat nos do věcí, které podle současné legislativy fungují dobře.
Pokud bychom zákon v předložené podobě schválili, docílíme jediného. Vyženeme rodiče, kteří dnes služeb dětských skupin využívají, do soukromých školek, kde budou platit mnohem vyšší částky. A jsem přesvědčen, že si nepolepší ani stát. Protože tímto zákonem omezíme možnosti rodičů, a tím pádem zkomplikujeme návrat do práce mnoha daňovým poplatníkům.
To všechno se děje jenom proto, že došly evropské finance a vláda nechce ve financování dětských skupin pokračovat, a tak se tváří, že tu vzniká něco nového a pro rodiče příznivého. Bude se to staronově jmenovat jesle a vytáhne to trn z paty rodičům nejmenších dětí. Jenže je to podvod. Protože sice budeme mít jesle, ale nebudeme mít dnešní dětské skupiny.
Dámy a pánové, mě tento přístup velmi mrzí. A mrzí mě o to víc, že by stačilo, aby vláda dodržovala svá vlastní rozhodnutí. Už v roce 2017 přijala usnesení číslo 654 - O koncepci rodinné politiky, kterým se ukládá realizovat mikrojesle a současně po ukončení financování z Evropského sociálního fondu zajistit dlouhodobé financování dětských skupin z národních zdrojů. Vláda tedy žádné zadání k transformaci dětských skupin na jesle nedala. Zaznělo jen jasné zadání na nastavení financování z národních zdrojů. Tomu se ale v předloženém návrhu věnuje v zásadě jen jeden paragraf.
My jsme si samozřejmě vědomi obrovského časového presu, do kterého nás vláda dostala. Financování prostřednictvím Evropského sociálního fondu končí a je třeba zajistit přechod na financování ze státního rozpočtu, a včera už bylo pozdě. Na druhou stranu vláda opětovně ukázala, že když chce, umí jednat rychle, a to nejen u covidových zákonů, ale i u běžné legislativy. Naposledy například u poslední insolvenční novely, kterou zveřejnila v pátek, a už ve středu byla po jednání vlády ve Sněmovně.
Je to zodpovědnost této vlády, aby okamžitě vyřešila další fungování dětských skupin. A pokud jsou důvody, proč to udělat nechce, tak je to opět její zodpovědnost to rodinám vysvětlit.
My se nechceme nechat vydírat. Odmítáme měnit koncept dětských skupin jen na zařízení pro nejmenší děti. Celý ten zákon je špatný, i při nejlepší vůli neopravitelný a zcela nadbytečný. Povede k zániku dětských skupin a poškodí rodiče i děti, které do nich docházejí. Proto ať se vláda k návrhu vrátí, proškrtá ho a vrátí ho v podobě, která bude řešit výhradně financování a ekonomický provoz dětských skupin. ODS je pak připravena pro něj zvednout ruku klidně i ve zrychleném legislativním režimu.
Tedy na závěr. Navrhujeme vrátit návrh vládě k přepracování. Současně vyzýváme vládu, aby v co nejkratším termínu předložila zákon v podobě, která bude řešit výhradně financování dětských skupin, ale nebude je měnit na regulované jesle pouze pro nejmenší děti. Pokud budeme v příští vládě, mohu slíbit, že prostředky na provoz dětských skupin vyčleníme, protože podpora rodin a svobodná volba rodičů při výběru péče o vlastní děti bude naší absolutní prioritou.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Váš návrh jsem si poznamenal. Budeme o něm potom hlasovat. Mám tady dvě přihlášky s přednostním právem. Je to paní poslankyně Kovářová za klub - nebo to je jedno, stejně jste v pořadí. Potom paní poslankyně Pekarová. Jenom upozorním, že máme pevně zařazený bod na 12.40, kde vás budu muset přerušit. Tak prosím.
Poslankyně Věra Kovářová: Tak to bych byla nerada. Dobré dopoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych jen chtěla na úvod říci, že jsem v minulém volebním období tady byla a pomáhala jsem z opozice právě s kolegy prosadit zákon o dětských skupinách. Tak jen na začátek chci říci, že jsem - a klub STAN - jsem podporovatelem dětských skupin. To nám ovšem nebrání v tom, abychom se vymezili a provedli kritiku některých bodů v tomto zákoně. Na úvod jen podotýkám, že zákon propustíme do druhého čtení s tím, že buď po dohodě s paní ministryní a ostatními kolegy a kolegyněmi připravíme pozměňovací návrhy, buď takové, které půjdou napříč ve shodě, nebo některé, které se budeme jednotlivě snažit prosadit.
Myslím, že tady zazněla celá řada výhrad, a je jasné, že dětské skupiny plní svoji roli. Já jsme se tehdy rozhodla pro podporu dětských skupin ze dvou důvodů. Prvním důvodem bylo to, že v regionech okolo velkých měst nebyla absolutně místa v mateřských školách a dětské skupiny byly rychlým řešením pro zajištění kapacity mateřských škol, a to také z toho důvodu, že to neznamenalo pro zřizovatele mateřských škol velké finanční náklady. Druhým důvodem bylo to, že v malých obcích zase nemohli zřídit mateřskou školu, protože neměli dostatečný počet dětí, a v posledních letech vznikla celá řada dětských skupin, které jsou právě v těchto malých obcích. Proto si myslím, že to je právě jeden z důvodů, který bychom měli napravit a umožnit mít dětskou skupinu i do věku šesti let v malých obcích, a to z toho důvodu, aby nemusely děti odjíždět a mohly zůstat ve své obci.
Paní ministryně na mě tlačí, abychom prošli hlasováním ještě dnes. Ukazuje na mě, že tři minuty. Myslím si, že veškeré důvody, které jsme chtěli vyjmenovat, zazněly jak od pana poslance Čižinského, tak od paní poslankyně Richterové. Já tedy vyhovím paní ministryni a své vystoupení ukončím a doufám, že ve druhém čtení se shodneme na pozměňovacích návrzích, které budou řešit ony nejtěžší problémy a nejpalčivější problémy tohoto zákona. Protože dětské skupiny mají u nás místo. Celá řada lidí se věnuje právě práci v dětských skupinách a umožňuje rodičům zajistit buď kapacitu v předškolním vzdělávání, nebo také alternativu. A doufám, že paní ministryně mi vyhoví u některých pozměňovacích návrhů tak, jako já jsem jí dnes vyhověla, a končím tímto svoji řeč.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní dostane prostor ještě s přednostním právem paní poslankyně Pekarová Adamová. A znovu upozorňuji, že ve 12.40... bohužel, je mi líto.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Ano, dobrý den, dámy a pánové. Já se tedy omezím opravdu jenom na dvě stručné věty. Záleží mi na tom, aby rodiče dětí měli možnost dále využívat služby dětských skupin, ale považuji za nutné, abychom v druhém čtení celou řadu věcí v tomto návrhu opravili. Přesto je ale podle mě důležité, abychom financování zajistili, protože tato služba je prostě nezbytně nutná. Proto podporuji to, abychom ten zákon opravdu posunuli dál a stihli jej opravit. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: S přednostním právem Jan Chvojka, předseda klubu ČSSD.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo. Hezké dopoledne, kolegyně a kolegové... vlastně už odpoledne. Já bych chtěl na základě diskuze, která proběhla, navrhnout, abychom zkrátili lhůtu pro projednávání ve výborech na 30 dnů. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, poznamenal sem si. K tomuto hlasování už teď v tuto chvíli zajisté nedojde, ale na 30 dnů, Jan Chvojka.
Teď tedy nemám nikoho přihlášeného do obecné rozpravy, takže obecnou rozpravu končím. Táži se, zda je zájem o závěrečná slova. Paní ministryně, paní zpravodajko? Zájem není. Takže stále máme ještě prostor, teď je otázka, jestli to stihneme. ***
