Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

(pokračuje Vojtěch Pikal)

338.
Střednědobý výhled státního rozpočtu České republiky na léta 2022 a 2023
/sněmovní tisk 1068/

Je to bod 338, který otevírám, a prosím, aby tento materiál uvedla místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Prosím, ujměte se slova.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych uvedla střednědobý výhled státního rozpočtu ČR na léta 2022 a 2023, který byl vládou schválen dne 19. října 2020, a vláda ho dle zákona o rozpočtových pravidlech předkládá Poslanecké sněmovně na vědomí.

Základní údaje předloženého střednědobého výhledu státního rozpočtu ČR na léta 2022 a 2023 jsou předkládány v této podobě: pro rok 2022 -

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní ministryně, já vás přeruším a požádám o větší klid v sále. Z nějakého důvodu se nám rozproudily diskuze. Prosím, pokračujte.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Pro rok 2022 příjmy státního rozpočtu 1 378,6 mld. korun, výdaje státního rozpočtu 1 664,6 mld. korun, saldo státního rozpočtu minus 286 mld. Pro rok 2023 příjmy státního rozpočtu 1 431,4 mld. korun, výdaje státního rozpočtu 1 683,4 mld. korun, saldo státního rozpočtu minus 252 mld. Výdaje navržené ve střednědobém výhledu státního rozpočtu na léta 2022 a 2023 jsou v souladu s výdajovými rámci stanovenými v rozpočtové strategii sektoru veřejných institucí ČR, kterou schválila vláda dne 30. dubna 2020, včetně povolených úprav vyplývajících ze zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a v roce 2020 i ze zákona č. 288/2020 Sb., kterým se stanoví termín předložení návrhu státního rozpočtu ČR na rok 2021 vládě a Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.

Makroekonomický rámec střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2022 a 2023 a navazující prognóza příjmů sektoru vládních institucí vycházejí z makroekonomické predikce MF ze září 2020 zpracované na základě dat k 9. září 2020. Makroekonomický rámec střednědobého výhledu státního rozpočtu a predikce příjmů byly dne 21. září 2020 v souladu se zákonem č. 23/2017 Sb. o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, posouzeny výborem pro rozpočtové prognózy. Výbor vyhodnotil jak makroekonomickou, tak fiskální prognózu jako realistickou.

Dále bych ráda uvedla pár slov k základním makroekonomickým ukazatelům. V letech výhledu by se růst reálného HDP mohl pohybovat kolem 2,2 procenta ročně, přičemž by měl být tažen domácí poptávkou. Spotřebu domácností by měla podporovat opět sílící dynamika disponibilního důchodu doprovázející postupné ekonomické oživování. Růst tvorby hrubého fixního kapitálu by se měl pohybovat okolo 3,5 procenta. K dynamice investic by měly přispívat jak soukromé investice, tak výdaje sektoru vládních institucí. Pozitivně bude působit také realizace projektů spolufinancovaných fondy EU, včetně realizace projektů hrazených z nových nástrojů v rámci takzvaného Next Generation EU.

Saldo zahraničního obchodu by k růstu ekonomiky mělo přispívat neutrálně, respektive mírně záporně. Míra inflace by se v letech 2022 a 2023 mohla pohybovat na úrovni 2 procent inflačního síle České národní banky. Proinflačně by měl působit obnovený růst jednotkových nákladů práce a domácí poptávky v době uzavírající se mezery výstupu. Očekávané pozvolné posilování koruny vůči oběma hlavním světovým měnám bude mít na spotřebitelské ceny opačný dopad. Administrativní opatření změny regulovaných cen a nepřímých daní by na inflaci v letech výhledu měly působit v rozsahu půl procentního bodu.

Situace na trhu práce je prozatím vlivem vládních programů podstatně lepší, než by odpovídalo hloubce ekonomického propadu. I tak lze ale do budoucna vlivem recese počítat s oslabením poptávky po práci. Míra nezaměstnanosti by se po dosažení vrcholu v roce 2021 měla v dalších letech díky ekonomickému růstu nepatrně snižovat, neměla by však klesnout pod hranici 3 procent. Dynamika růstu průměrné mzdy by se mohla pozvolna zvyšovat na hodnotu kolem 3 procent v roce 2023.

Nyní bych vás ráda podrobněji seznámila s některými tituly příjmové strany státního rozpočtu v návrhu na léta 2022 a 2023. Příjmy z daní a poplatků se odhadují ve výši 773,1 miliardy korun v roce 2022 a 803,4 miliardy korun v roce 2023. Daňové příjmy na rok 2022 oproti návrhu rozpočtu roku 2021 rostou o 37,1 miliardy korun. Nárůst daňových příjmů mezi rokem 2023 a 2022 je odhadován na výši 30,3 miliardy korun. Jednoduchá daňová kvóta, která zahrnuje pouze daňové příjmy veřejných rozpočtů, bude činit 18,3 procenta HDP v roce 2022 i v roce 2023. Složená daňová kvóta bude činit 33,8 procenta HDP v roce 2022 a 33,6 procenta HDP v roce 2023. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvků na státní politiku zaměstnanosti jsou rozpočtovány ve výši 562,8 miliardy korun v roce 2022 a 580,7 miliardy korun v roce 2023. Tyto příjmy na rok 2022 jsou v porovnání s návrhem rozpočtu na rok 2021 vyšší o 14,3 miliardy korun, to je o 2,6 procenta. Příjmy z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů nejsou do návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2022 a 2023 zapracovány z důvodu příliš vysoké nepřesnosti při jejich odhadováních.

Dále mi dovolte podrobněji seznámit s výdaji střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2022 a 2023. Celkové výdaje bez prostředků EU a finančních mechanismů jsou pro rok 2022 navrženy ve výši 1 664,6 miliardy korun a v porovnání s rokem 2021 jsou nižší o 10,1 miliardy korun, pro rok 2023 jsou rozpočtovány ve výši 1 683,4 miliardy korun, to je o 18,8 miliardy korun více než v roce 2022. Na výdajové straně rozpočtu patří k nejdůležitějším mandatorní sociální výdaje státního rozpočtu. Pro rok 2022 jsou rozpočtovány ve výši téměř 856 miliard korun a budou tvořit 51,4 procenta celkových výdajů státního rozpočtu bez EU a finančních mechanismů. Pro rok 2023 jsou rozpočtovány ve výši 866,1 miliardy korun, což bude představovat rovněž 51,4 procenta celkových výdajů státního rozpočtu bez EU a finančních mechanismů.

Mezi nejdůležitější mandatorní sociální výdaje patří výdaje na důchody, které se rozpočtují ve výši 549,2 miliardy korun pro rok 2022, to je o téměř 12,4 miliardy korun více než v roce 2021. Pro rok 2023 se rozpočtují tyto výdaje ve výši 561,8 miliardy korun. Výdaje na dávky nemocenského pojištění nadále porostou v souvislosti s růstem mezd, od kterých je jejich výše odvozena, a vývojem nemocnosti pro rok 2022 se navrhují výdaje v částce 44,3 miliardy korun, což je o 0,7 miliardy korun více než v roce 2021. A pro rok 2023 je navržena částka 44,6 miliardy korun. Na platbu státu do systému zdravotního pojištění jsou pro rok 2022 rozpočtovány prostředky v objemu 128,5 miliardy korun, což je o 1,2 miliardy korun méně než pro rok 2021. A na rok 2023 jsou navrženy ve výši 128,3 miliardy korun. Výdaje na státní sociální podporu a pěstounskou péči se rozpočtují ve výši 49,4 miliardy korun v roce 2022, což je o 0,1 miliardy korun více než pro rok 2021 a ve výši 49,5 miliardy korun v roce 2023. Výdaje na příspěvek na péči jsou navrženy ve výši 33,4 miliardy korun v roce 2022, to je o 0,4 miliardy více než pro rok 2021. Na rok 2023 jsou navrženy rovněž ve výši 33,4 miliardy korun.

Nyní bych se chtěla zmínit o některých dalších zásadních výdajových oblastech státního rozpočtu. V platové oblasti na léta 2022 a 2023 není zapracován meziroční plošný růst prostředku na platy a ostatní platby za provedenou práci. O kolik bude případně navýšen objem prostředků na platy, to bude předmětem diskuze na vládě a diskuze se sociálními partnery při sestavování návrhu státního rozpočtu na rok 2022 a bude to zejména ovlivněno vývojem ekonomické situace. Výdaje na výzkum, vývoj a inovace bez EU a finančních mechanismů jsou zahrnuty v celkovém objemu 38 miliard korun v roce 2022, to je o půl miliardy korun více než v roce 2021. Pro rok 2023 jsou navrženy rovněž ve výši 38 miliard korun. Výdaje kapitoly Ministerstva obrany v roce 2022 dosáhnou částky 95,2 miliardy korun, to je o 9,8 miliardy více než v roce 2021. V roce 2023 budou činit 101,7 miliardy korun a podíl výdajů kapitoly Ministerstva obrany na HDP bude v roce 2022 činit 1,56 procenta, v roce 2023 dosáhne hodnoty 1,6. Kapitálové výdaje státního rozpočtu bez prostředků EU a finančních mechanismů se na rok 2022 plánují ve výši 79,3 miliardy korun, pro rok 2023 jsou navrženy ve výši 84,1 miliardy korun. Výdaje kapitoly Státní dluh jsou pro rok 2022 navrženy v objemu téměř 50 miliard korun, což je o 2 miliardy korun více než v roce 2021. Pro rok 2023 jsou celkové výdaje ve výši 52 miliard korun. Podíl státního dluhu na HDP ke konci roku 2022 by měl činit 44,4 %. To je o 2,8 procentního bodu více než v roce 20221. Ke konci roku 2022 bude činit podíl 46,6 %.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Mám tady nějaká přednostní práva, ale předpokládám že to je až do rozpravy. Takže nyní budeme pokračovat. Tento sněmovní tisk projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 1068/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru poslanec Jiří Dolejš.

Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo. V tom dnešním rozpočtovém maratonu nám nezbývá nic jiného než zvládnout i tento úkol. Připomenu, že součástí zákona o rozpočtových pravidlech je povinnost, když předkládáme návrh státního rozpočtu, spolu s tím předložit jako samostatný tisk i střednědobý rozpočtový výhled.

Pochopitelně stejně jako jsme diskutovali nad návrhem státního rozpočtu, který vycházel z čísel z letošního září, a někteří z vás si tady kladli otazník, do jaké míry jsou ta čísla ještě reálná a do jaké míry je reálný celý ten návrh rozpočtu, tak ze stejných čísel vychází pochopitelně i tento střednědobý výhled a nemůže být jinak. Prostě to tak je a změnit to nemůžeme. Takže můžeme samozřejmě teď ještě vesele v páteční odpoledne brousit svůj prediktivní ostrovtip, jak se to bude vyvíjet reálně, do jaké míry aktuální prognózy změní situaci, do jaké míry případné schválení daňového balíčku posune charakter těch rozpočtových dějů v roce 2022 a v roce 2023, ale asi nakonec neskončíme u ničeho jiného, než že se vypořádáme s navrženým usnesením, které projednal rozpočtový výbor, který doporučil Poslanecké sněmovně, aby tento střednědobý výhled akceptovala v podobě vzít na vědomí.

Je jasné, že nějaké úvahy se mohou odehrávat. Faktem také je, to připomenu, jenom taková malá glosa, že nám Ministerstvo financí poskytlo jako informaci určité své úvahy o dlouhodobější konsolidaci veřejných financí, ale i tento materiál vycházel z určitých oficialit. Můžeme tušit, že ona konsolidace se minimálně protáhne v čase a že ještě nemáme jasnější představu, protože to bude věcí příštího parlamentu, o jaký mix příjmových a výdajových opatření se bude tato konsolidace opírat. K tomu těžko víc něco dodat, než, podtrhuji, že bylo doporučeno vzít na vědomí, a také o tomto usnesení nechám pak ve finále hlasovat. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A já otevírám rozpravu, do které se mi jako první přihlásil poslanec Ferjenčík z místa, nicméně mám zde písemnou přihlášku pana předsedy Kalouska, která by měla mít přednost. Takže prosím.

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já nechci dlouho zdržovat. Pan zpravodaj popsal tu situaci celkem přesně. Je to samozřejmě prognózou úplně stejně na vodě, jako je státní rozpočet, který jste právě schválili. A mně na tom děsí jiná věc. Řeknu dvě čísla: 286 a 252. Vláda předpokládá konsolidaci tempem skutečně pouze půl procenta hrubého domácího produktu, to znamená, nechce nikde krotit výdaje. V podstatě jenom spoléhá na mírný hospodářský růst, který bude startovat. Pokud se stane realitou to, co budeme projednávat v úterý, tedy daňový balíček, tak to nebude 286 a 252 pro léta 2022 a 2023, ale obě ta čísla budou začínat trojkou.

My si prostě nemůžeme dovolit, my si opravdu nemůžeme dovolit v následujících letech dělat deficity, které pro příští dva roky budou 200-, 300miliardové a v těch dalších také. Pan premiér tady jako strašnou hrůzu říkal, že přes dvě vlny finanční krize, která byla od Lehman Brothers, skutečně kumulativně za šest let, za šest let narostl dluh o 670 mld. Ale kolegové, počítejte, za kolik vy ho chcete udělat v rámci letošního roku, příštího roku a tohoto střednědobého výhledu? Jste vysoko přes milion. (Reakce z pléna.) Řekl jsem milion - vysoko přes bilion. Dynamika nárůstu toho dluhu je prostě zničující. A tohle je rozpočtová politika, o které jsem přesvědčen, že si nemůžeme dovolit.

Rozpočtový výbor navrhoval, rozpočtový výbor navrhuje vzít tento střednědobý výhled na vědomí, ale já odmítám vzít na vědomí, že se tu plánuje 286 mld. v roce 2022 a 252 mld. v roce 2023 s rizikem, že to bude o 100 mld. víc. Já to prostě odmítám vzít na vědomí. My musíme být schopni konsolidovat mnohem rychleji, než předpokládá skutečně zbabělá politika vlády, populistická politika vlády a neodpovědná politika vlády. Nemůžeme hlasovat pro návrh usnesení.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní poslanec Ferjenčík.

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, pan Kalousek popsal jeden z problémů toho výhledu, a to především problém výhledu veřejných financí. Druhá věc je ten samotný dokument. Považuji za velmi nešťastné, že vláda k němu přistupuje tak, že ho sestavuje čistě formalisticky, aby splnila tu zákonnou povinnost, ale reálně se nesnaží odrazit v tom rozpočtovém výhledu své vlastní rozpočtové priority. Takže například platy učitelů v tom rozpočtovém výhledu zahrnuty nejsou, takže ten s nimi nepočítá, přestože v rozpočtu výrazně rostou a doufáme, že budou růst i nadále, nebo se je aspoň podaří udržet v tom stávajícím rozsahu a poměru vůči hrubému domácímu produktu. Stejně tak rozvoj sociálních služeb ve výhledu není zahrnut.

Kapitálové výdaje jsou tam zahrnuty ty z národních zdrojů, ale ten dokument znemožňuje porovnatelnost se současnou situací. Jestliže tam je 70 mld. za rok 2022 a 84 mld za rok 2023, ale přitom za rok 2020 máme 174 mld., za rok 2021 186 mld., tak buď přiteče těch 100 mld. z Evropy, ale potom my si to skutečně nemůžeme porovnat, takže ten dokument je přijímán čistě formálně, aby si vláda odfajfkovala svou povinnost, ale reálně se podle něj nikdo nemůže orientovat, dokonce ani ty resorty si nemůžou říct, že to, co mají ve výhledu, budou pak mít reálně v tom rozpočtu na příslušné roky. Takže tento přístup považuji za velmi nešťastný.

Stejně tak tam vůbec nejsou zahrnuty další evropské zdroje. Přitom zrovna rozpočtový výhled by byl jeden z těch nosičů, který bu umožňoval nějakou smysluplnou debatu nad rozdělováním těch evropských zdrojů a jejich využíváním v součtu s těmi zdroji národními, protože jinak se tady bavíme o 180 mld. z plánu obnovy, které jdou mimo rozpočet. A my si potom nemůžeme porovnat, jestli výdaje v oblasti životního prostředí stoupají, nebo klesají. A podobně je to s modernizačním fondem, s víceletým finančním rámcem. Skutečně tu reálnou rozpočtovou politiku vlády je potom velmi obtížné sledovat.

Takže bych chtěl apelovat na vládu, aby ten přístup změnila, aby skutečně používala ten nástroj tak, aby bylo možné sledovat stav veřejných financí, aby to nebylo jenom o tom, odškrtnout si, odškrtnout si domácí úkol, dostát zákonným povinnostem, ale přitom vyrobit dokument, který je úplně mimo realitu. Ještě jeden příklad. Paní ministryně tady mluvila o tom, jak bude narůstat ta složená daňová kvóta, a přitom v úterý nejspíš dojde k poklesu složené daňové kvóty o 100 mld. korun, což budou relativně významná procenta. A to v tom dokumentu vůbec zohledněné není.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. To byla poslední přihláška do rozpravy, kterou v tuto chvíli eviduji, a pokud se nikdo další nehlásí, tak já všeobecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova ze strany ministryně nebo... Ze strany ministryně je zájem. Prosím.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Jenom velmi stručně. Už to nechci natahovat, vyvolám zas několik faktických poznámek a reakcí.

Tak já myslím, že víme, v jaké situaci se nacházíme. Taková zdravotní a z ní vyplývající ekonomická krize tady ještě nebyla. Já už jsem nechtěla protahovat hlasování o státním rozpočtu, ale šlo mi hlavou to, co řeknu teď. Celý více než půl rok tady poslouchám různé návrhy opozice, různé záseky na výdajové, ale i na příjmové straně, různé výčitky, jak jsme měli pomoci ještě těm a tam oněm atd. Ruku pro rozpočet nikdo z vás nezdvihl, dokonce jste nepovažovali vůbec ani za problematické rozpočtové provizorium. Tak, hlasování je za námi a střednědobý výhled, vy víte dobře, že je orientační, že je nastaven o snižování strukturálního schodku, o půl procentního bodu, a tak jak doporučují všechny světové autority, říkala jsem to tu několikrát, že máme konsolidovat pozvolna, že máme dát peníze do ekonomiky, že máme prostě dát peníze lidem. Budeme tady příští týden hlasovat o balíčku, tak jak se říká po chodsku, hin sa hukáže, protože to bude skutečně velice zajímavé hlasování a jasně vyprofilovaný ideologický střet v tomto postoji k řešení krize.

Já osobně bych chtěla tady říct, že my jsme zvolili tuto cestu, takže já rozumím, že s bývalým ministrem financí se nemůžeme potkat. Nemůžeme. A to je o tom názorovém střetu v pořádku, on aspoň zůstává konzistentní, od té doby, co byl ministrem financí, tak zůstává v těch názorech konzistentní, v pořádku. A my jsme vám zaslali na rozpočtový výbor konsolidační strategii, jasně jsme tam deklarovali, kde vidíme cestu. Nejsou tam úplně všechny evropské peníze, my máme celou řadu peněz ještě na cestě, asi 300 mld.

Platy tam jsou, pane poslanče Ferjenčíku. Jsou tam platy, ale nepočítáme s jejich navyšováním nebo s jejich další valorizací, nebo to bude otázka dalších dohod, dalších dohod i příští vlády se sociálními partnery. Takže je to jedna ze strategií prostě ty platy nevalorizovat, nebo je valorizovat minimálně, nevalorizovat provozní výdaje, počítat, zapojit evropské peníze, ale skutečně konsolidovat postupně a mírně, aby ten dopad na lidi a na společnost byl co nejmenší. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Hlásil se mi pan poslanec Ferjenčík, ale nedisponuje přednostním právem, které by mi umožňovalo v tuto chvíli mu dát slovo, takže pan předseda Kalousek s přednostním právem. Prosím.

Poslanec Miroslav Kalousek: Dovolte jenom stručnou reakci, abych objasnil, že tady mluvíme každý o něčem jiném. Když paní ministryně tak trochu jako vyčítá opozici, že navrhovala ještě tu pomoc, tu pomoc, tu pomoc, ať už na výdajové straně bilance, či na příjmové straně bilance, ale přitom jako nikdo nechcete podpořit ten rozpočet. Ten rozdíl je v tom, paní ministryně, že ta pomoc by klidně mohla být větší, ale musela by být jednorázová. Všechny státy kolem nás realizují jednorázovou pomoc jako jednorázový impulz buď zasažené profesní skupině, nebo zasažené ekonomice, ale impulz, který okamžitě mohou škrtnout v okamžiku, kdy ta krize odezní. A tak také vypadají konsolidační plány zemí kolem nás. Ale to není případ vaší rozpočtové politiky. Případ vaší rozpočtové politiky se bude realizovat v mandatorních výdajích. Podíváme-li se ve střednědobém výhledu... (V sále se hlasitě baví skupina poslanců.) Pánové, nezlobte se. To nedám, tohle!

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já požádám o větší klid v sále. Prosím.

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Podíváte-li se ve střednědobém výhledu na podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů, no tak prostě v těch letech, v tom střednědobém výhledu, je máme přes 80 % příjmů a ty nesnížíte jednorázově samozřejmě, to nejde, jako tu jednorázovou pomoc. Takže v tom je ten zásadní rozdíl. Zatímco civilizované státy kolem nás realizují jednorázovou pomoc, a masivní, ale po odeznění krize ty výdaje prudce klesnou směrem k vyrovnaným rozpočtům, tak politika této vlády toho není mocna, ta naopak tu jednorázovou pomoc dává relativně malou. Vzpomeňte si, že slibovali 1,2 bil. korun do ekonomiky. Pokud vím, tak se nedopočítáme ani 120 mld., to znamená, jsme někde na 10 %, jestli jsme na 12, tak se omlouvám, ale víc to není. Ale celý ten problém se odehrává v těch mandatorních a kvazimandatorních výdajích, ten se odehrává ve strukturálním deficitu. Hluboce lituji každého, kdo si s tím bude muset nějak poradit, protože to strašně bolí a bude to bolet díky vaší neodpovědné politice.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní budeme pokračovat. Pan zpravodaj má možnost nyní závěrečného slova. Prosím.

Poslanec Jiří Dolejš: Jen jsem chtěl reagovat v tom smyslu, že je pochopitelné, že se nám tady ještě trochu promítá diskuze, která probíhala nad státním rozpočtem, a ať již to bylo komentováno různě, tak faktem je, že podstatou toho, co se dnes kolem oběda stalo, je kompromis. A ten kompromis má i některé objektivní kořeny. Výsledek voleb v roce 2019 (?) vedl ke vzniku menšinové vlády. Výsledek těchto voleb také vedl k tomu, že v situaci, kdy se změnila příjemná konjunkturální situace v národní ekonomice, tak se reagovalo takticky a pro strategické spory a vydání se na určitých křižovatkách jiným strategickým směrem prostě už není prostor. Takže zcela logicky se tyto momenty budou otvírat. Já osobně si myslím, že ožije i jistý koncepční spor mezi politickou pravicí a politickou levicí, ale to prostě nedoženeme nad tímto materiálem. My samozřejmě máme jakožto představitelé politické levice jiné představy o daňových opatřeních, občas jsme je zkoušeli otestovat na tomto parlamentu, a nejenom jeho složení, ale i taktizování kolem přežití menšinové vlády tyto pokusy v podstatě znemožnilo a určitě si to budeme moci vyzkoušet ve volební kampani. Podobný problém - penzijní reforma. Také velmi strategická záležitost a budeme rádi, když se nám podaří projít připomínkovým řízením tak, abychom byli chytřejší, pokud jde o to to provést a finalizovat tento problém.

Takže to je jistý gordický uzel, který opravdu dneska nerozsekneme, a proto i my jsme připraveni takto takticky hlasovat, protože si myslíme, že jsou tyto dva dokumenty, tedy státní rozpočet a střednědobý výhled, spojeny jistou pupeční šňůrou, i když je nám jasné, že ty věci se dají do pohybu, že otevřou některé problémy nejenom z národohospodářského hlediska, ale i z hlediska politického. Což je moje poznámka, a jestli nebude další diskuse, můžeme hlasovat.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To bylo někde na hraně mezi zprávou, závěrečným slovem zpravodaje a zneužitím přednostního práva, nicméně ano, nyní bychom se tedy měli přesunout k hlasování o přednesených návrzích. Já poprosím pana zpravodaje, aby ho ještě jednou načetl.

Poslanec Jiří Dolejš: Ano. Tedy usnesení, o kterém bychom hlasovali, zní: Poslanecká sněmovna Parlamentu podle §4 odst. 5 zákona...

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pardon, já se omlouvám, já jsem se špatně podíval. My jsme měli ještě přistoupit k rozpravě podrobné v tuto chvíli. Já se omlouvám. Čili otevírám rozpravu podrobnou. Závěrečné usnesení budeme hlasovat až potom. Takže ptám se, jestli se někdo hlásí do rozpravy podrobné. Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím. Je zde žádost o odhlášení, všechny jsem vás odhlásil. Zeptám se znovu na zájem o závěrečná slova, ale předpokládám, že již všechno padlo, takže nyní bychom měli hlasovat o návrhu usnesení a já poprosím zpravodaje. Zároveň vás všechny poprosím, abyste se přihlásili a kolegy jsem do sálu k hlasování svolal. Prosím.

Poslanec Jiří Dolejš: Ano, k návrhu rozpočtového výboru na usnesení nebylo vzneseno žádných připomínek či alternativ, čili bychom hlasovali o tomto: Poslanecká sněmovna Parlamentu podle § 4 odst. 5 zákona číslo 218/2000 Sb., tedy zákona o rozpočtových pravidlech a o změně souvisejících zákonů, bere na vědomí střednědobý výhled státního rozpočtu České republiky na léta 2022 a 2023.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, to je návrh usnesení. Já zahajuji hlasování číslo 327. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Já vám děkuji.

Hlasování pořadové číslo 327, přihlášeno 95 poslanců a poslankyň, pro 54, proti 41. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen.

Tím jsme vyčerpali tento bod. Já děkuji zpravodaji. Zavírám bod číslo 338, posuneme se dál, to je k bodu číslo 339, který otevírám.

Aktualizováno 19. 1. 2021 v 14:43.