Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

493.
Ústní interpelace

Dnes bylo za účasti ověřovatelů vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše či na vládu České republiky jako celek, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16 hodin do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic. Upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Andreje Babiše, bude ihned zahájen bod interpelací na ostatní členy vlády.

A nyní dávám slovo panu poslanci Vojtěchu Munzarovi, který bude pana premiéra interpelovat ve věci nekončící chaos. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, vláda jak na běžícím pásu chrlí na naše občany jedno opatření za druhým. Jeden příklad za posledních deset dnů. Minulé pondělí jste zakázali stáčení piva do PET lahví s sebou z restaurací, abyste toto opatření nahradili za pár dnů naprostým zákazem prodeje rozlévaných a připravovaných nápojů v restauracích. To jste druhý den opravili zákazem prodeje nápojů do kelímků, abyste po pár dnech to sami označili za nesmysl a nahradili ho zákazem prodeje alkoholu do kelímků. V pondělí jste např. rozhodli o nových opatřeních s tím, že jste sice nechali otevřené všechny obchody, ale podle některých výkladů tohoto opatření by do mnoha z nich nesměli chodit lidé, což je podobné, jako dát možnost kinům promítat filmy, a to bez diváků. Tato opatření v sobě nemají žádnou logiku. Jsou chaotická a ve své podstatě šikanózní. Sami je po vydání označujete za nesmysl. Přesto co je psáno, to je dáno, tak to v právním státě chodí. Vláda se bohužel ukazuje nejen jako neschopná, ale zejména jako směšná. Těch posledních pár dnů byl další obrovský zásah do důvěry veřejnosti v to, co děláte. A pokud vláda sama ukazuje, že neví, co dělá, jak jí mají lidé věřit, zejména v těch zásadnějších věcech, které naší zemi ordinuje? Vláda, zejména při využívání svých mimořádných pravomocí, by se měla řídit tím známým - dvakrát měř a jednou řež.

Proto mi dovolte, abych vám předal dárek k Vánocům. Je to Kronika města Kocourkova. Tato kniha nemá být inspirací, pane premiére, ale mementem. (Poslanec Munzar předává knihu premiérovi.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Jestli pan poslanec skončil, tak já děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Dobrý den všem. Děkuji za ten dárek. (Prohlíží si knihu.) Vidím, že jsou tady i další knížky jako Kuře Napipi a jeho přátelé, Ferda cvičí mraveniště, Čmelák Aninka, Mravenci se nedají a O psu vzduchoplavci a Ferda Mravenec je ještě tady.

Pane poslanče, no, já tomu rozumím, co říkáte. Víte, to je situace, kdy možná jsme byli strašně vstřícní, protože pokud bychom zakázali vánoční trhy, jak je to v Rakousku, Německu nebo Polsku nebo Maďarsku nebo na Slovensku, tak bychom si odpustili ten postup od toho zákazu prodeje jídla a alkoholu. Potom lidi to obcházeli, šli do restaurací, potom bylo to pivo atd., nakonec ten kelímek a podobné nesmysly. No tak vždycky je to tak - pro dobrotu na žebrotu.

Samozřejmě ta opatření píšou právníci, my na vládě nejsme všichni právníci a samozřejmě se na to ptáme, ale ta právničina se dá různě interpretovat, takže občas samozřejmě ta opatření média a opozice různě interpretují a potom vlastně vznikají ta různá nedorozumění. Takže já myslím, že je potřeba z vaší strany kvitovat to, že pokud se něco stane a nikdo není (nesrozumitelné), tak se to snažíme napravit a to se i děje. Takže jsou to opatření Ministerstva zdravotnictví, která předkládá ministr zdravotnictví, my si to necháme vysvětlit a následně to schvalujeme. Schvalujeme to s jediným cílem - ochránit životy našich občanů. Ta situace není dobrá, počty nakažených stoupají a v podstatě i počty hospitalizovaných stoupají, takže situace není dobrá. Proto děláme ta opatření, a pokud to sledujete v Evropě, tak je to všude stejné, všude na síti, nebo opozice říká stejné věci, protože samozřejmě kdybyste vy byli ve vládě, tak to bude fungovat všechno perfektně. To si všichni tady pamatují, jak to fungovalo za vás. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane premiére, za odpověď, děkuji taky, že jste to vzal s humorem, tak to taky bylo míněno. Ale bohužel situace je daleko vážnější než jenom humor, a to proto, že mnoho lidí je na kraji své ekonomické existence, mnoho lidí v naší zemi je na pokraji z těch opatření, na pokraji svých psychických sil. A ono když pak sami řeknete, že jste to napsali špatně nebo že ta interpretace je špatná, sami to, co schválíte jako celek ve vládě - to není jenom ministr zdravotnictví - co schválíte jako celek na vládě, sami za pár dnů, za pár hodin označujete za nesmysl, tak to skutečně k nějakému psychickému klidu společnosti nepřispívá. Já si myslím, že skutečně to, co jsem řekl na konci svého úvodního vystoupení, že vláda má dnes kvůli nouzovému stavu velké, mimořádné pravomoci a měli byste daleko více vážit a skutečně dvakrát měřit, a teprve potom vydat nějaké opatření, které se dotýká přímo života lidí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér bude reagovat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak my samozřejmě jsme si toho vědomi, že ta opatření se dotýkají života všech lidí v naší zemi, a nás to samozřejmě mrzí, že právě tento rok, který je nejhorší v historii naší samostatné republiky, je takový, jaký je, a nás to samozřejmě velice mrzí a samozřejmě se snažíme dělat ta opatření ve prospěch našich občanů. Pokud vy byste chtěli nějak prospět našim občanům, tak samozřejmě si myslím, že byste měli nějakým způsobem přemýšlet o tom, jestli přece jenom neumožníte schválení toho rozpočtu, protože pokud to neumožníte, tak veškerá ta pomoc, po které vy voláte, vlastně nebude možná. Takže já doufám, že o tom budete aspoň přemýšlet. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím paní poslankyni Šafránkovou, která bude interpelovat pana premiéra ve věci důchodové reformy. Prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, já si dovolím navázat na svou předchozí interpelaci na vás z letošního podzimu a ta se týkala toho, že vaše vláda za tři roky své existence nepředložila dosud svůj plán a představu důchodové reformy, přestože jde o závazek obsažený ve vládním programovém prohlášení na jednom z předních míst. Tehdy jsem se vás ptala, zda ještě vůbec v rámci vašeho volebního období takovou reformu předložíte a případně kdy. Odpověděl jste mimo jiné v tom smyslu, že reformu výdajové stránky důchodů umí dělat každý, ale že problémem jsou chybějící příjmy a že důchodovou reformu už pravděpodobně vaše vláda předložit nestihne a že s důchodovou reformou asi budeme muset počkat na příští sněmovnu.

Minulý týden byl veřejně prezentován návrh, který byl nazván důchodovou reformou. Vážený pane premiére, jak tento předložený návrh hodnotíte vy osobně? Jde podle vás o důchodovou reformu ve smyslu programového prohlášení vaší vlády? A jaký bude další osud tohoto návrhu, má vaší podporu? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A prosím pana premiéra o odpověď na přednesenou interpelaci.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Víte, paní poslankyně, můj problém je, že já říkám to, co si myslím, a říkám pravdu. A včera mi to vyčetli i moji kolegové, že i ten můj projev byl vlastně takový nepolitický, že nemluvím jak politici. Já mluvím tak, jak to myslím, mluvím pravdivě a mluvím stejně tady nebo někde jinde. A řekl jsem na to svůj názor. A v podstatě důchodová reforma, o tom se mluví tady třicet let. A byly na to komise a v podstatě to nedopadlo, protože zkrátka na důchodovou reformu je skutečně potřeba dohoda všech parlamentních stran a hnutí.

A samozřejmě paní ministryně Maláčová na to vytvořila důchodovou komisi, tam bylo asi, nevím kolik, 45 lidí, a to řešili. A v podstatě teď vlastně bylo oznámeno, že důchodová komise předložila do mezirezortu 11. 12. návrh důchodové reformy. To mezirezortní řízení končí 13. ledna, takže uvidíme, jak se k tomu postaví jednotlivá ministerstva.

A pro mě bylo prioritní to, že jsme našim důchodcům pomohli, že jsme jim navýšili o tolik důchody jako nikdy, že jsme jim dali ty slevy na jízdné. To se plno lidem nelíbí, že jsme jim dali teď před Vánoci pět tisíc kvůli tomu, abychom ji vylepšili životní situaci vzhledem k nárůstu životních nákladů. Takže my pro ty důchodce, já se angažuji. Já myslím, že si pamatují, jak to bylo za našich předchůdců. A splníme to, co jsme řekli, že určitě průměrný důchod bude podstatně vyšší příští rok než 15 tisíc, to byl náš závazek. Takže my v reálu ty důchodce podporujeme.

No a samozřejmě ta důchodová reforma, ano, ono je velice jednoduché najít a jako říct ty výdaje. A já myslím, že i vaše strana říká minimální důchod atd. No horší je to s těmi příjmy a tam je vlastně pes zakopaný. Takže uvidíme po mezirezortu, co z toho návrhu, já ho neznám do detailu, ale pokud chceme řešit důchody nějakým dramatickým navýšením daní a navýšením hlavně daní u zaměstnanců a odvodů, tak samozřejmě to byl ten problém, o kterém jsme dvakrát jednali na koalici. Jednali jsme i s předsedkyní té komise paní Nerudovou 4. února na Úřadě vlády.

Takže se tomu věnujeme, ale klademe jednoduché otázky, na které nedostáváme odpovědi. Tak uvidíme v rámci toho mezirezortu, co kolegové vlastně k tomu řeknou, a samozřejmě se s tím budeme zabývat dál.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Já vám děkuji, pane premiére, ale přesto jste mi na mé otázky zcela neodpověděl. Já jsem ráda, že jsme tento rok přidali důchodcům pět tisíc korun, protože spousta důchodů je pod hranicí deseti tisíc, což je naprosto katastrofální v dnešní době.

Ale já jako mladší ročník se chci podívat i na budoucnost. A chci, abychom měli jasno, co bude za deset, za dvacet, za třicet let. Vy jste tady ve vládě už tři roky a doposud se vlastně nic nestalo. Teď je tady nějaký návrh na stole a já se chci zeptat, jaký je váš osobní názor na tento návrh. A jaká je vaše osobní představa o důchodové reformě? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak jenom zopakuji to, že na rozdíl od těch, kteří mluví o té reformě a říkají, co všechno udělají pro ty důchodce, a neudělali nic, tak já pro ně dělám. A i to jízdné, ta sleva, to je hned na první straně našeho programového prohlášení vlády. A my jsme ještě jako menšinová vláda hnutí ANO v roce 2018 navýšili důchody o devět set, a opakovaně o devět set. A ještě jsme dali i tisíc korun důchodcům nad, myslím, 85 let. Takže snižovali jsme i DPH na léky a příspěvek na léky atd. Já myslím, že děláme konkrétní kroky ve prospěch důchodců.

A samozřejmě uvidíme, co je v tom návrhu. Ale pokud já mám mluvit za sebe, tak velice stručně, na důchodech se musí podílet zaměstnavatel, stát a zaměstnanec nějakým způsobem. Ale samozřejmě na to je potřeba mít nějakou dohodu, protože pokud děláme kvazireformu, tak to je na strašně dlouhé období, takže měli by s tím souhlasit všichni. A tam uvidíme, jak to dopadne s tím návrhem. Já neznám detaily, já jsem jenom v tisku viděl, ani jsem to nečetl, jaké jsou návrhy. Ty návrhy jsou fajn. Otázka je, jestli mají finanční krytí. A tam já nemám informace. A mám obavu jenom, že to finanční krytí bude mít negativní dopad pro všechny zaměstnance. Pro všechny. Takže uvidíme, jaký je ten návrh, a určitě budeme ještě o tom diskutovat dlouze.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak děkuji. Nyní paní poslankyně Kovářová bude interpelovat ve věci očkování bez plánu. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, před několika dny jste očkování označil jako jediný konec covidové traumy. Nechal jste se také slyšet, že to nejdůležitější, co vlastně řeším, včera, ráno, dnes, je očkování. Proto je pro mě s podivem, když uvážím, kolik sil v této záležitosti dle svých slov věnujete, že je vláda s vypracováním očkovací strategie tolik pozadu a že zatímco sousední Německo už má touto dobou vypracovaný precizní detailní scénář, který obsahuje informace o tom, jakým způsobem kdo, a dokonce i kde se bude očkovat, má postavená speciální centra, vyčlenilo vyškolený specializovaný personál, který bude očkování provádět, a stanovilo přesné datum, od něhož se rozjede plošné očkování, Česká republika žádný přesný logistický plán nemá. A ačkoliv by podle nedávného vyjádření vládního koordinátora pro vakcinační strategii měla první várka vakcíny dorazit 28. 12., dle vašich slov snad někdy po Vánocích, nevím, my přesně nevíme, co s ní uděláme.

Pojďme si nalít čistého vína. Vláda v oblasti očkování naprosto selhala. S tříměsíčním zpožděním oproti jiným evropských státům začíná psát nějaký obecný plán, který snad v dohledné době dokončí, a vy, pane premiére, se namísto aktivní práce na strategii rozkřikujete v kritice propagačního letáku Ministerstva zdravotnictví.

Proto se vás, pane premiére, ptám, jak bude vypadat vakcinační strategie České republiky. A prosím, nekrmte nás obecnými informacemi o tom, že budeme očkovat důchodce, lékaře a sestřičky. Já se ptám konkrétně, kdy, koho a jak budeme očkovat a kdy bude Česká republika proočkovaná. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Mě vždycky fascinuje, já bych to nedokázal, tak dezinformovat a říkat nepravdy. Mě poučili kolegové, že nemáme říkat lhát, tak říkám nepravdy.

Toto je strategie očkování proti nemoci COVID-19 Ministerstva zdravotnictví České republiky ze 6. 12. 2020 (ukazuje) schválená vládou 7. 12. 2020. 9. 12. 2020 tahle strategie byla zaslána na maily opozice, takže vy ji máte. Toto je očkovací strategie německá (ukazuje). Má úplně přesně stejný počet stran, 16 stran, je úplně stejná. Proč říkáte, že nejsme připraveni, když je to lež? Není to pravda. Jsme připraveni.

My čekáme, že konečně Evropská unie, konkrétně ta léková agentura, potvrdí, že vakcína Pfizer je O.K. A když jsem se předsedkyně Evropské komise ptal, jak je to možné, že už se ve Velké Británii očkuje od 8. 12. 2020 a americká FDA to schválila, Izrael očkuje, a budeme mít stejnou vakcínu Pfizer, tak samozřejmě říkám: A jak máme argumentovat, že Velká Británie už očkuje? To znamená, že když někdo je mimo Evropskou Unii, tak očkuje dříve? Místo toho, abychom my očkovali dřív než Velká Británie? A nebyl jsem sám. Takže mělo to být 15. 12. 2020. Tak snad teď údajně se to povede. A všechny členské státy Evropské unie dostanou..., respektive z toho skladu Pfizeru v Belgii vyjedou auta najednou. Evropská unie to pojala jako marketingovou akci s cílem začít očkovat všude. Takže nevím, kam chodíte na ty informace?

Samozřejmě, že jsme připraveni. Připraveni jsme, protože my jsme nakoupili pět druhů vakcín. Pět druhů. První vakcína od Pfizeru bude teď schválena a předpokládá se, že přijde do České republiky asi 26. prosince tohoto roku. Takže 27. prosince, to je myslím neděle, přijde deset krabic, 9 750 dávek. V jedné krabici je 975 dávek. Při minus 70 stupních je to dodáno do nemocnice Motol. Koupili si mrazák za 450 tisíc, zítra ho dodají. A víme přesně, jak to budeme dělat. Tak proč říkáte, že...To, že to říkají média, stále, a někdo tam něco vykládá a nejsou schopni vůbec vnímat to, co my říkáme, to je nezajímá, protože to zase je potřeba útočit na vládu, tak já tomu rozumím. Ale není to pravda. Takže máme úplně... To, že Německo to staví na stadionech, tak my máme 29 očkovacích center, kam to ten Pfizer bude dodávat. A potom samozřejmě přijde AstraZeneca, Moderna, Johnson & Johnson a CureVac. Na to všechno VZP a další pojišťovny budou soutěžit s distributory. Takže všechno se připravuje.

Zahájíme očkování, tak rozhodlo Ministerstvo zdravotnictví, že budou očkováni lékaři a sestry, ti, kteří jsou v první linii a bojují s covidem. Tak to rozhodlo Ministerstvo zdravotnictví. Takže já skutečně nevím, o čem vy mluvíte, protože nemluvíte pravdu. (Upozornění na čas.) Pracuje se na tom, je to velice konkrétní a samozřejmě začneme očkovat stejný den jako všechny členské státy Evropské unie.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím o dodržování času. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane premiére. Takže víme, že v Motole si nakoupili mrazáky. Já se tedy ptám, kde jsou ty další mrazáky. Přibližně jsme se dozvěděli, že tedy další dávky přijdou potom. Tak se ptám: Kdy potom? Jestli byste nám mohl jenom konkrétně trošku říci aspoň měsíc, odkdy by bylo možné očkovat těmi jinými dávkami a jakým způsobem to tedy bude dále distribuováno a zda jsou připravena ta centra. Řekl jste, že budou lékaři a sestřičky v první linii. A kdo bude dále následovat? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď na doplňující dotazy.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Paní poslankyně, váš problém je to, že vy nečtete ty materiály, které vám posíláme. Vy jen potřebujete tady mluvit na mikrofon a snažíte se lidem vnutit věci, které už dávno víte. Tady vám můžu číst: Pfizer, leden - 279 tis. dávek, pacienti - 139 tis. AstraZeneca, Moderna, je to rozepsané až do září. My jsme objednali 4 miliony dávek od Pfizeru pro 2 miliony lidí. AstraZeneca jsme objednali 3 miliony pro 1 500 (?). Moderna, objednáno 1,908 milionu dávek pro 954 tisíc. Johnson & Johnson je jediná vakcína, která se očkuje jednou. Všechny ostatní dvakrát. To znamená Pfizer, ty, které naočkujeme 27., 28. prosince, musíme naočkovat do 21 dní. Je to tu všechno rozepsané.

Chápu, že vy nás považujete za totální pitomce. Ale nejsme takoví. Nejsme. Víte? Samozřejmě, že to řešíme. Včera jsem strávil dvě hodiny v Motole. Ano, sehnat mrazák na minus 70 je složité. Můžete si z toho dělat srandu. Včera večer jsem mluvil i s ředitelem Vojenské nemocnice. Tam jsou dvě očkovací centra. V Praze jsou očkovací centra. Se šéfem Asociace krajů jsem o tom mluvil. Takže i to původní rozhodnutí, že se to bude vlastně očkovat jenom v Praze a v Brně, tak samozřejmě tam jsou nějaké úvahy, jestli těch 10 krabic rozdělat a vozit to dál. Na tom všem se pracuje. (Upozornění na čas.) Takže asi tak.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní bude poslanec Stanislav Blaha interpelovat ve věci "pane premiére, děkuji, jste skvělý". Prosím.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Vážený pane premiére, podařilo se vám nemožné. Zase o nás jednou mluví celá Evropa, jsme slavní. Vaše prohlášení ke střetu zájmů, který podle EU máte, jsou věhlasná. Jste žijící legendou. Troufnu si říci, že tak slavného státníka jsme neměli minimálně od dob Tomáše Garrigua Masaryka. Jste také zkušený stratég. Všichni víme, že za to vděčíme tomu, že Česko řídíte jako firmu.

Způsob, jakým nás provázíte druhou vlnou, celý národ obdivuje už od září. Lékaři, sestry, hospodští, podnikatelé, rodiče školáků. Jsem si jistý, že když se sejdou tito lidé doma u večeře, mluví jen o vás.

Milujete přírodu, obdivujete motýle a včele, do řek vracíte raky, vlastníma rukama vybíráte ze stromů kůrovce. Jste velký zemědělec a fanoušek řepky. V několika chemičkách po celém Česku si mícháte vlastní hnojiva. Všichni známe příběhy farmářů, které jste laskavě zbavil těžké lopoty, když jste násilně zabral jejich půdu. Určitě na vás do dnes vzpomínají.

Jste také velký budovatel. Všichni jsme slyšeli o vašem národním investičním plánu a opakovaně i o tom, jak jste rozproudil opravu uherskohradišťské věznice. My to v Hradišti s napětím pozorujeme a věznice se nám opravdu mění před očima. Každý den z ní odpadne nový kus omítky nebo střešní tašky. Je to dechberoucí proces.

A k tomu všemu jste pravdomluvný, skromný a jde vám o štěstí nás všech. Ve vaší rodné zemi vás odmítají odstranit ze seznamu spolupracovníků StB. My Češi ale víme proč. Je to kampaň. Skromnost vám nikdo upřít nemůže. Proč byste si bral na stavbu Čapího hnízda peníze z evropských fondů, kdybyste byl bohatý? Proč by právě Čapím hnízdem neprotekly stamiliony za reklamu jiných vašich firem? Rozhodně ne kvůli krácení daně. Z toho bych vás opravdu nepodezíral.

Pane premiére, mám ale jen jednu zásadní otázku. Myslíte si, že si vás opravdu zasloužíme?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď na tuto interpelaci. Dovolím si podotknout, že interpelace by měly směřovat k věcem v působnosti. Nicméně rozumím. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak pane poslanče, děkuju za pochvalu. Říkáte, že jsem skvělý, tak to je fakt dobrá zpráva.

Vy mě stále interpelujete s tou věznicí. Já jsem vám 8. prosince napsal dopis, kde jsem shrnul ta fakta, kde píšu: Rád bych vám připomněl, že tato jedinečná kulturní památka s pohnutou minulostí chátrá již desítky let a žádná vláda před naším příchodem s tím nic nedělala. Dokonce ani žádná vláda pod vedením ODS, která se podílela na vládě zhruba 12 let. Věznice byla navíc od roku 1991 do 1994 ve vlastnictví vašeho města - minule jste lhal, že nebyla - které již po třech letech nečinnosti to prodalo státu za 16,5 milionu korun.

Až na základě mé návštěvy - protože jsem skvělý, jak říkáte - v květnu 2016 v pozici ministra financí se konečně podařilo dát věci do pohybu. Ano, já jsem viděl ta zvěrstva, co se děla v té věznici. A díky uzavřenému memorandu o spolupráci v roce 2016, které jsem tehdy inicioval, a následně převodu areálu věznice na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v roce 2017 jsme mohli konečně zahájit přípravy na rekonstrukci této významné památky, o které vy jenom mluvíte, a neudělal jste vůbec nic.

Ještě v témže roce jsme zajistili studii jak využití bývalé věznice, tak i rozmístění jednotlivých státních institucí na území města. V roce 2018 schválila regionální dislokační komise záměr vybudovat v areálu důstojné muzeum totality - nevím, proč jste to neudělali po revoluci hned - a umístit zde okresní soud, okresní státní zastupitelství a probační a mediační službu.

V roce 2019 schválilo Ministerstvo financí investiční záměr na rekonstrukci areálu věznice. Na realizaci přípravných prací již bylo ze státního rozpočtu vyčleněno 90 milionů korun. Celková částka na rekonstrukci je 436 milionů. - Díky mně, pane kolego, díky mně. Protože jsem skvělý, jak říkáte.

Není pravda, že se ve věci nic neděje. Na jaře letošního roku bylo z areálu věznice vyvezeno 133 tun odpadu a sutě, budova byla rovněž v červenci tohoto roku poprvé v historii kompletně stavebně technicky zaměřena. V současné době v areálu probíhají dva povinné průzkumy, a to stavebně technický a stavebně historický průzkum. Následně bude mimo jiné zpracován archeologický průzkum, připravena dokumentace pro územní rozhodnutí, stavební povolení, dokumentace provedení stavby a samotná rekonstrukce. Vše na základě transparentních veřejných zakázek. Dokončení rekonstrukce se předpokládá v roce 2028. V podrobnostech odkazuji na harmonogram, který tvoří přílohu dopisu. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových se veškeré práce snaží maximálně urychlit, nicméně je třeba respektovat právní předpisy s ohledem na to, že se jedná o významnou nemovitou kulturní památku.

Místo vaší kritiky bych naopak očekával poděkování za to - ale vy jste mi vlastně poděkoval - že na rozdíl od mých předchůdců i z řad ODS i na rozdíl od vás jsem učinil a činím reálné kroky k záchraně unikátní památky ve vašem městě, kde jste starosta, a neudělal jste pro to vůbec nic.

Rád bych také připomněl, že město Uherské Hradiště dostává mnohem víc peněz od státu než před mým nástupem do politiky. V roce 2013 získalo město ze státního rozpočtu 115 milionů korun, v roce 2019 už 132,4 milionu korun, přestože jste se na rekonstrukci věznice odmítli finančně podílet. Doufám, že to slyší všichni obyvatelé Uherského Hradiště. Váš primátor se odmítl podílet. Současně nevím, z čeho usuzujete, že stát odmítl vaší žádost o odkoupení věznice. Žádnou takovou žádost neeviduje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Závěrem si vás, vážený pane starosto, dovoluji upozornit na speciální webovou stránku ÚZSVM, která věnuje aktuálnímu dění ve věznici, její historii i plánu do budoucna https://www.uzsvm.cz/vezniceuh. Kontaktní osobou ve věci rekonstrukce bývalé věznice je generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřina Arajmu.

Takže máte to černé na bílém. Já mám ještě tady přehled veškeré korespondence s vaším městem. 30. 11. 2017 jsme vás požádali o vyčíslení finanční částky v korespondenci. 22. 2., to znamená - kolik je to - tři měsíce potom, jsme vás urgovali. Ani za tři měsíce nejste schopen odpovědět. 2. 3. 2018 - (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Pane premiére, opět jste mi neodpověděl na otázku. Já samozřejmě číst umím a ten váš dopis jsem si přečetl a chystám reakci, protože i v něm je spousta nepravdy. Vy pořád zmiňujete, že já jsem nebyl schopen něco opravit. Ta věznice byla prodána státu v 94. roce, protože tady chtěl mít zásadní investiční záměr. Od té doby město nemá žádný vliv na to, co se v tomto objektu vlastněném státem děje. A proč ji zmiňuji? Já ji zmiňuji jenom proto, že ať jsem se vás při interpelacích zeptal na cokoliv, vždy jste mi vyčítal věznici, kterou město prostě nevlastní a jenom hyzdí naši městskou památkovou zónu. Proto ji prostě teď neustále opakuji a zmiňuji.

No a k té otázce. Znovu opakuji. Pane premiére, myslíte si, že si vás zasloužíme?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Otázka jasně zazněla. Prosím o odpověď na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže pane poslanče, vy jste mohl projevit zájem o tu věznici tak, jak jsem tam byl 2016. Proč jste neprojevil zájem? Mohl jste si to vzít do města, ne? Postarat se, když vám to tedy vadí. Takže já to dělám za vás a mě ještě kritizujete. Ona tady je celá korespondence, stálé urgování, neodpovídáte, a tak dále, celá anabáze. A to píšou úředníci, ne já.

A na otázku, jestli si nevím co zaslouží nevím kdo, vám můžu jenom říct, že jsem vám už dávno zaplatil. Protože díky mně jsme dostali 42 miliard navíc, díky mé urputnosti. A to jsem vyjednal pro Českou republiku navíc. A nebudu tady mluvit o tom, jak naši předchůdci vyjednávali v Evropské unii a co tam vyjednali. Téměř nic.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, budeme pokračovat. Nyní pan poslanec Valenta bude interpelovat ve věci oficiálního postoje České republiky k mezinárodní zdravotnické organizaci. Prosím.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane předsedo vlády, dosluhující americký prezident Trump pozastavil financování jediné organizace, která má koordinaci celosvětového boje proti nákaze koronavirem v popisu práce. Podle něj Světová zdravotnická organizace, chcete-li WHO, zásadně pochybila. Nevarovala prý svět včas před šířením koronaviru a údajně stranila čínskému režimu.

Mluvčí OSN Stephan Dujarric uvedl, že Spojené státy podaly generálnímu tajemníkovi OSN formální oznámení, že z WHO vystupují k 6. červenci 2021. Evropská unie ale vyzvala Spojené státy, aby přehodnotily své rozhodnutí. Obrátila se na ně předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a šéf unijní diplomacie Josep Borrell. WHO musí být nadále schopno řídit mezinárodní reakci na pandemie, tu nynější i ty budoucí. Z tohoto důvodu je účast nezbytná a nutná, uvedli společně v prohlášení.

Ale kde stojíme my jako Česká republika ve vztahu k WHO? Jsme v tomto ohledu tedy v souladu s postoji unie evropské, které jsme členem, nebo spíše inklinujeme k postoji našeho transatlantického partnera, unie americké? Pane premiére, domnívám se, že u nás se začíná rozmáhat politika strkání hlavy do písku místo toho, abychom se k zásadním mezinárodním otázkám a problémům stavěli čelem. Vláda by přitom měla zahraniční postoje země jasně formulovat a zřetelně prezentovat a to se v mnoha případech neděje.

Proč také například mlčíte k zamýšlené anexi palestinských osad na pravém břehu Jordánu? Přitom současně vyčítáme některým ministrům, že potom sdělí svá individuální stanoviska, i když tato samozřejmě nejsou oficiálním postojem celé vlády. Nemyslíte si, že jde již o systémové selhávání vrcholového exekutivního orgánu, kterému vy předsedáte?

Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Já jsem to úplně nepochopil, tu interpelaci. Tak pokud se ptáte na WHO, tak je pravda, že WHO od počátku měla různá kontroverzní vyjádření. Já jsem se taky jednou k tomu nějak vyjádřil a taky jsem s ní jednal, když jsem se zajímal samozřejmě v rámci protidrogové komise na jejich analýzy. Takže já nevím, co bych vám na to odpověděl. To samozřejmě my, Česká republika a Ministerstvo zdravotnictví, jsme přistupovali i kriticky k té reakci WHO na pandemii a vlastně v rámci EU vyvíjíme na WHO tlak, aby šla nezávislá mise do Číny k objasnění původu viru způsobujícího onemocnění COVID-19, aby byla uskutečněna co nejdříve, aby mezinárodní experti byli vpuštěni na všechna místa související s výskytem viru. A my máme dohodu o spolupráci, dvouletou smlouvu, kde můžeme využívat WHO na expertizy a taky finanční prostředky, můžeme tam čerpat 170 tisíc dolarů. Připravují se nějaké projekty v oblasti reformy psychiatrické, ale také finanční udržitelnosti zdravotních systémů nebo auditů systémů veřejného zdravotnictví.

Takže ta spolupráce tady je a partnerem České republiky je Evropská regionální úřadovna, která sídlí v Kodani a je vedena od února 2020 Belgičanem Hansem Klugem. Ten samozřejmě si uvědomuje i nutnost zoptimalizovat personál úřadovny, tak administrativní procesy a tak dále. Takže my se zúčastňujeme jednání řídících orgánů WHO a my tam máme svého zástupce, což je náměstkyně ministra zdravotnictví paní Šteflová. Takže samozřejmě my se k tomu stavíme objektivně a to je asi tak všechno, co k tomu můžu říct.

Co se týče zahraniční politiky jako takové, tak samozřejmě je tady koordinace mezi vládou a prezidentem, je tady ministr zahraničních věcí, snažíme se ty věci koordinovat a já si myslím, že máme k těm nějakým zásadním věcem stejné pozice, nebo téměř stejné pozice.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec se hlásí o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za odpověď, pane premiére. Já to ještě zjednoduším. Vy jste osobně přistupoval k pozici WHO vždycky velice kriticky, naposledy tedy na Valném shromáždění OSN, myslím, že se to konalo v září tohoto roku. Ale jestli vaší odpovědi tedy správně rozumím, tak jste i nadále s prací WHO nespokojen, obdobně jako zmiňovaný Donald Trump. A proto svoji otázku ještě zopakuji. Co tedy bude Česká republika do budoucna dělat? Bude iniciovat nějaké změny ve strukturách WHO, nebo dokonce snad se někde uvažuje o opuštění této organizace? Znova připomínám, že názor Spojených států je ve zřejmém protikladu s názorem Evropské unie, které my jsme jako Česká republika členem.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Je pravda, že já jsem byl kritický a WHO, určitě je důležitá organizace. Ta organizace by neměla dělat žádnou politiku, mělo by to být skutečně jenom o zdravotnictví, a ano, pan prezident Trump byl velice kritický, teď přijde nová administrativa Spojených států, takže uvidíme. Ale to není podstatné, co říkají Američani. Podstatné je, co říkáme my, a my si myslíme, že spolupráce s WHO má smysl, i když například v rámci pandemie COVID-19, když vystupovali a říkali, že roušky nejsou potřeba, nebo další věci, a vlastně přišli pozdě s konstatováním, že skutečně se jedná o celosvětovou pandemii, ano, tak jsme se k tomu kriticky vyjadřovali. A to neznamená to, že by byl nějaký důvodu tu organizaci opustit, protože je to členství pro nás výhodné z hlediska expertů, z hlediska dat, z hlediska přehledu zdravotních problémů na celé planetě.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní bude pan poslanec Lipavský interpelovat ve věci Dukovany II. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Lipavský: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, dámy a pánové, děkuji za slovo.

Já bych se vás, pane premiére, chtěl zeptat, na základě té schůzky stálého výboru pro výstavbu jaderné energie, která proběhla minulý týden, kam se věci posunuly. Za prvé by mě zajímalo - mám šest dotazů, takových základních. Jak to tedy bude s cenou za elektrickou energii, co budou občané mít na svých složenkách a jestli jste tedy - za druhé - ochoten podpořit ty naše pozměňovací návrhy, konkrétně ten pana poslance Třešňáka, který v té smlouvě mezi státem a společnosti Dukovany II, která bude vyrábět tu elektrickou energii, která prostě zafixuje tu částku, aby se z toho nestala černá díra do rozpočtu, do peněženek daňových, občanů.

Také bych se chtěl zeptat, jestli už víte, kdy proběhne schůzka s předsedy poslaneckých stran, kde se má řešit ta druhá otázka, ta geopolitická otázka toho, koho přizvat, koho nepřizvat do tendru. Je to velice důležitá věc, bavili jsme se o tom tady minule.

A vlastně asi poslední otázka, která mě zajímá, tak jak moc spolu ve vládě mluvíte s panem vicepremiérem Havlíčkem, protože ten vlastně po tom výboru a ve čtvrtek a v úterý prezentoval, že nic nebrání tomu, aby ten zákon byl přijat a schválen, a víceméně ačkoliv jak ta ekonomická, tak i ta bezpečnostní otázka prostě není vydiskutována, nevládne na tom politická jednota, tak jak bývá mylně uváděno, tak přesto jej, tento zákon, stále tlačíte Sněmovnou, ale spíše jakoby náhoda a otázka nějaké nedohody nad rozpočtem, že o tom v pátek možná budeme mluvit, asi se možná ta debata otevře, ale rozhodně se nestihne ten zákon přijmout. Takže mě by zajímalo, jestli se spolu taky o tom ve vládě bavíte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za dotaz. K tomu postupu, přípravě nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany II bych rád tedy informoval o aktuální situaci po zasedání Stálého výboru pro výstavbu jaderných zdrojů v České republice, které se uskutečnilo dne 9. prosince. Stálý výbor se zabýval několika body, z nichž tím nejdůležitějším - a bezpochyby určitě asi tam míříte i vy - byla problematika základních bezpečnostních zájmů státu a zahájení tendru.

Úvodem bych chtěl připomenout, že co vše se nám vlastně podařilo za uplynulé období, kde vlastně teď, v jaké situaci jsme a kde stojíme. Investorský model byl potvrzen již v roce 2019, letos jsme připravili a schválili model financování a dodavatelský model, v červenci byly podepsány smlouvy s investorem, konkrétně rámcová smlouva a první prováděcí smlouva o spolupráci při výstavbě nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany v České republice. Ve třetím čtení se v Poslanecké sněmovně nachází vládní návrh zákona, opatření k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice, který je klíčový pro realizaci projektu a řešení tržních selhání podobně jako v případě OZE. Dále byla připravena poptávková dokumentace k výběrovému řízení, která je v těchto dnech finalizována.

V podstatě poslední věcí, kterou zbývá dořešit, je zapracování základních bezpečnostních požadavků státu do poptávkové dokumentace na výběrové řízení na dodavatele nového jaderného zdroje, konkrétně se jedná o otázku, které uchazeče pro účast v tendru oslovíme. Tato věc byla diskutována minulou středu na stálém výboru, kdy byl přítomen zástupce vaší strany pan poslanec Třešňák. Pan ministr Blatníček... (Směje se, pobavení v sále.) Omlouvám se - Havlíček představil čtyři varianty.

Shodli jsme se se zástupci opozice, že tato otázka je nanejvýš důležitá, také citlivá, a proto je třeba ji probrat na setkání předsedů politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Toto setkání by se mělo uskutečnit v lednu. A já samozřejmě dneska nechci nějak předjímat nějaké výsledky. Rád bych zdůraznil, že si všichni uvědomujeme, že ohledně rozvoje jádra v České republice musí být široký politický konsenzus, je to základní předpoklad pro úspěch projektu Dukovany II i další nové jaderné zdroje. O tento široký konsenzus a transparentnost se také na stálém výboru ze strany vlády snažíme.

Mohu za sebe pouze zopakovat, že vláda chce férovou soutěž s cílem zajistit co možná nejnižší ceny pro české domácnosti a podniky, nicméně bezpečnostní zájmy státu jsou klíčovým aspektem, který musí být investorem po celou dobu, to je při přípravě projektu, výstavbě i v provozu, zohledněn. Na základě uzavřených smluv mezi státem a investorem má stát právo kdykoli vstoupit do průběhu výběrového řízení na dodavatele jaderné technologie vedené ČEZ a zohlednit své bezpečnostní zájmy ve výběru dodavatele jaderné technologie, ale i v subdodavatelském řetězci. Zabezpečení energetické soběstačnosti státu je naším společným zájmem, a proto by bylo fajn, abychom z jádra nedělali zbytečně vnitropolitické téma a táhli za jeden provaz tak, jak se nám to doposud dařilo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Jan Lipavský: Pane premiére, já musím s velkou lítostí konstatovat, že jste mi neodpověděl ani na jeden z těch dotazů, které jsem položil. Já vám je tedy zopakuji a v případě, že mi neodpovíte znovu, tak vám je podám písemnou interpelací, abych se nějakým způsobem posunul k tomu, že mi na to odpovíte.

Takže se ptám, jak to bude s tou cenou, jestli podpoříte pozměňovací návrh, který zabrání tomu, aby mohl stát uzavřít výkupní cenu, která bude extrémně nevýhodná pro daňového poplatníka. To, že bude schůzka v lednu, to víme, ale pochopil jsem z vaší odpovědi, že asi nebyla svolána. To bych očekával, že bude konkrétní odpověď. A také jste mi vůbec neodpověděl na to, proč tlačíte ten zákon v situaci, kdy ekonomická ani bezpečnostní otázka stále není vyjasněna. Takže já si kladu velké otázky o tom, jak je ten tendr připravený a zdali je vůbec připravený. Dneska se k tomu také vyjadřoval Senát. A prosil bych o odpovědi. Děkuji. (Upozornění na čas.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: K té první otázce - já neznám pozměňovací návrh vašeho poslance. V každém případě ohledně ceny elektrické energie zítra ráno máme k tomu jednání mezi MPO, Ministerstvem financí a vládním zmocněncem Mílem, protože v rámci toho zasedání jsem nedostal úplně odpovědi na moje otázky. Je jasné, že náš zájem je co nejvýhodnější financování, a z toho plyne co nejvýhodnější cena pro naše občany, pro podniky, podnikatele, živnostníky. Takže to samozřejmě já forsíruju. Mluvil jsem o možnosti půjčky v rámci recovery fundu, takže na to se budu ptát. Mluvil jsem o financování back-to-back, takže na to chci dostat odpovědi. A samozřejmě je absolutně nutné, aby došlo k dohodě mezi státem a ČEZ předtím, než se vyhlásí soutěž. Nechápu, proč se o tom uvažovalo bez této zásadní věci.

Schůzka stran. Samozřejmě myslím, že teď řešíme rozpočet, příští týden je daňový balíček a je jasné, že ta schůzka bude v lednu. Není problém, můžeme určit termín. A samozřejmě budeme řešit bezpečnostní rizika. Takže myslím, že situace je jasná. A nechceme zdržovat, ale je potřeba skutečně dotáhnout jednání s ČEZ. Proto je to trojčlenka, cena financování, zásadní vliv na cenu energie. Chceme co nejnižší cenu pro naše občany, pro firmy. No a samozřejmě tam chybí do té trojčlenky cena investice a vklad ČEZ. (Upozornění na čas.) A o tom bude ještě debata.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní paní poslankyně Maříková bude interpelovat ve věci test jako propustka. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, ministr obchodu, průmyslu a dopravy, multifunkční Karel Havlíček, v rozhovoru pro iDNES odpovídal na otázku, zda by bylo možné podmínit určité typy služeb, třeba posilovny nebo ubytování na horách, které nyní v sezóně budou uzavřeny, negativním antigenním testem. Pan ministr odpověděl, že zatím to není možné, jelikož žijeme v právním státě. Neříkám, že se k tomu nedá časem dojít, ale nikdo nemůže donutit nikoho, aby se šel testovat. To by nastaly obrovské právní spory a to nás bude čekat i v rámci očkování. Ale není vyloučené, že se časem touto formou půjde. Teď to testují na Slovensku, kde takto vyzkoušeli hotely. Ano, může to být jedna z variant, ale je třeba to právně domyslet.

Pane premiére, uvažuje vláda o právní úpravě, která by umožňovala podmínit určité typy služeb negativním testem, nebo dělá si v této věci právní analýzu, zda by to bylo do budoucna možné? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za krátký dotaz a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Ano, je pravda, že řešení pandemie nebo vstup do nějakých objektů nebo na nějaké akce touhle formou se diskutuje. Na nás se obrátily různé iniciativy, například i pan Landa s panem Ledeckým, kteří mají nějaký projekt. Slavia Praha testovala část diváků. Určitě je dobré motivovat lidi k testování antigenními testy. To vlastně začalo včera. Původně to mělo být od zítra. Myslím si, že už je tam rezervace více než 200 tisíc lidí. Byl jsem informován, že systém rezervace funguje. Takže ano, debata o tom nás čeká, ale v této situaci, kdy skutečně nárůst pandemie pokračuje, tak to samozřejmě bude otázka debaty, až se možná situace významně změní. Ale já tady nemůžu nic ani slíbit, ani říct konkrétně. Ale my evidujeme, že firmy testují z vlastní iniciativy, to je dobře. A je tam samozřejmě debata, jak motivovat lidi, aby zkrátka se nevyhýbali testování např. ze strachu, že přijdou o část mzdy. To mají za úkol ministři Maláčová, Schillerová, Havlíček, aby přišli s nějakým návrhem, abychom tenhle problém vyřešili.

Takže k tomu vašemu dotazu. Ano, je pravda, že byly takové úvahy, ale určitě to nebude v tomhle roce, že bychom to nějakým způsobem převedli do praxe.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane premiére, dá se tedy očekávat, že takové podmínění by bylo v případě, když už bude i očkování, že ten, kdo by se odmítl nechat naočkovat, že by byly ty služby podmíněné třeba právě negativním antigenním testem? A jak byste řešili otázku diskriminační, že by občané vnímali, že pokud se odmítnou nechat otestovat a bude jim znemožněn třeba vstup do posilovny nebo nějakého hotelu a vnímali by to jako diskriminaci, jak byste právně řešili toto?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Právě proto jsme to neřešili, protože my tady nechceme mít dvě kategorie občanů, kteří budou mít test a nějakou výhodu a ti druzí nebudou. Takže tohle není dořešeno a budeme o tom vést diskusi a uvidíme podle vývoje očkování a celkové situace, jestli k tomu dospějeme, nebo ne. Ale v této chvíli není k tomu žádné rozhodnutí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím pana poslance Jandu, který bude interpelovat ve věci stavu Národní sportovní agentury. Prosím.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, minule jste se bil do prsou, že Národní sportovní agentura je vaše dítě. Tak já vám říkám, že jako rodič jste totálně selhal, protože to vaše dítě vám nějak zparchantělo. Že tři čtvrtě roku slibované dotační programy a výzvy byly vypsány z pondělí na úterý, a ne všechny, bych ještě pochopil, je pandemie. Že jsou tyto programy špatně vypsané a např. pro hendikepované sportovce úplně nevhodné, to už mě zlobí. Že malá města chtějí stavět haly pro děti v rozmezí 50 až 70 milionů, ale kvůli parametrům programu nejsou schopny halu postavit pod 150 milionů, to už mi tuhne krev v žilách. Ale že okrádáte děti o peníze, které jim náležitě patří, tak to už je naprosto odporné. 30. listopadu totiž nabyla účinnosti smlouva mezi agenturou a jakousi společností, která za 6 milionů bude agentuře zpracovávat dotační žádosti. A já se ptám proč.

Na agentuře je k dnešku 60 lidí, a ještě si žádala o navýšení. Jak je proboha možné, že Ministerstvo školství bylo schopné zpracovat vše ve 12 lidech? Dvanácti lidech. A agentura to při 60 lidech nezvládá, a ještě si najme jakési externisty za 6 milionů. A to ani nemluvím o tom, jak se zajistí, aby ti externisté nebyli ve střetu zájmu.

Pane premiére, víte vůbec, co se vám na agentuře děje a že jste okradli děti o skoro 6 milionů, za které mohly ty děti sportovat?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď na tuto interpelaci.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Mně říkali kolegové, že mám být v klidu. Ale prosím vás, neříkejte, že někoho okrádáme. Jaké děti okrádáme? Vy víte, jak se rozdělovaly peníze do sportu za vás? V baru v InterContinentalu. A jenom do dvanácti. Ten člověk, co to rozděloval, už nebyl schopen po dvanácté to rozdělovat. Takže bych si vyprosil, abyste tady říkal, že někoho okrádáme.

Já když jsem se stal ministrem financí, a protože jsem sportovec, tak jsem po vás zdědil 3,4 miliardy. Po vás, po vaší vládě. A příští rok je to 11,8, tedy pokud samozřejmě bude rozpočet. Pokud byste mohl, pane poslanče, hlasovat pro ten rozpočet, protože když ho nepodpoříte, tak budete hlasovat proti sportovcům, proti navýšení rozpočtu pro sportovce, jo? Doufám, že to všichni slyší. Tak neříkejte, že jsme někoho okrádali.

A jak se rozdělovaly peníze předtím? Pamatujeme si na Sazku, tu jste taky zničili úplně. To kdysi patřilo sportovcům, za vás. To si tu můžeme připomínat různé věci. Tak já bych pěkně prosil, abyste nemluvil, že někoho okrádáme. Nikoho neokrádáme.

Sportovci vždycky chtěli agenturu. A my jsme udělali maximum, aby vznikla. Ona vznikla. Rozděluje peníze transparentně. Nerozděluje peníze po barech ani po bytech. Takže to je ten základ. A nikoho neokrádáme.

Takže byly vypsané ty výzvy. Ano, je teď období, kdy dojíždějí programy MŠMT a vznikají samozřejmě programy pod agenturou, ano. Je tam nový koncept, že chceme samozřejmě podporovat nové programy, které předtím vůbec nebyly. A ta agentura samozřejmě jako nový orgán vlastně ve velmi krátkém časovém horizontu připravila návrh novely zákona o podpoře sportu tak, aby mohla saturovat negativní dopady způsobené nouzovým stavem a vládními opatřeními.

Hned v roce 2020 se vypsaly čtyři výzvy na podporu sportovního prostředí zasaženého pandemií COVID-19. A ty výzvy COVID - Sport na podporu sportovního prostředí, ve kterém se do dnešního dne podařilo zadministrovat téměř 1 200 žádostí a podpořit přes 1 000 žadatelů. Dvě mimořádné výzvy na podporu profesionálních sportovních soutěží, přičemž jedna z těch výzev byla vyhlášená ve spolupráci s Ministerstvem obchodu a průmyslu, když k podpoře podnikatelských subjektů ve sportu není agentura zákonem zmocněná. V těchto výzvách bylo v rekordním čase zadministrováno přes 160 žádostí za více jak půl miliardy korun. Po notifikaci v Evropské komisi je agentura připravena okamžitě všechny žádosti vyplatit.

Výzva pro významné sportovní akce pro rok 2020, které se v České republice díky pandemii konaly neplánovaně či v rozšířeném formátu, kdy v naprosto nadstandardním čase devět týdnů k vypsání dotačního titulu byly podpořeny všechny řádné přijaté žádosti v celkové výši téměř 19 milionů korun. Takže to agentura zvládla. A samozřejmě pro rok 2021 vypsala velké množství neinvestičních výzev pro podporu v různých oblastech sportovní aktivity. Významné sportovní akce 2021, Významné sportovní akce pro zdravotně postižené 2021, Univerzitní sport 2021, Můj klub 2021, Pohyb a zdraví 2021, zcela nový program Provoz a údržba na příští rok, zastřešující sportovní organizace na příští rok, podpora sportovních klubů a tělovýchovných jednot pro zdravotně postižené na příští rok, podpora sportovních svazů, které v sobě obsahují tři výzvy vypisované MŠMT - REPRE, TALENT a ORGANIZACE SPORTU pro svazy. V oblasti investic do sportovní infrastruktury jsou nyní schváleny tři investiční programy - Regionální sportovní infrastruktura, Nadregionální sportovní infrastruktura, Výstavba standardizované sportovní infrastruktury. Do týdne po schválení investičních programů vypsala Národní sportovní agentura první tři nejdůležitější investiční výzvy. Ve výzvě Můj klub je podáno 7 151 žádostí, což činí o 800 žádostí více než v loňském roce u MŠMT. S novou výzvou Provoz a údržba má velmi pozitivní zpětnou vazbu od žadatelů a zastřešujících servisních organizací, pro které pořádá Národní sportovní agentura pravidelné semináře. V této souvislosti se - (Předsedající: Čas, pane premiére.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz? Prosím.

 

Poslanec Jakub Janda: Mám zájem o doplňující dotaz. Přesně tyto výzvy, co jste četl, ty jsem chtěl řešit v písemných interpelacích, na které vy nechodíte. Je už to asi pošesté.

Co se týká toho, že jste okradli děti, tady je ta smlouva na 6 milionů. (Ukazuje.) Takto se někde dá 6 milionů. Kdo to všechno, ty výzvy, administroval? MPO. To nejsou schopni na agentuře při šedesáti lidech? To, co mi tady čtete, čtete mi už minimálně pošesté, já už to znám nazpaměť. Zadejte, prosím vás, svému PR týmu, ať vám napíše jednou něco jiného, protože já to poslouchám tady toto pořád dokola.

Tady vám rád předám smlouvu, kde je 6 milionů na administrativu žádostí nějaké cizí společnosti. Tak proč tam zaměstnáváme šedesát lidí? To nejsou schopni administrovat? Já to nechápu. A těch 6 milionů - víte, co za to ty děti mohly mít? Ty stadiony, různé kluby jste mohli stavět. A dneska, dneska to dáme nějaké firmě, tady máte 6 milionů, tady nám to zadministrujte. A tím to končí. (Předává premiérovi.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím o odpověď pana premiéra na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Pane poslanče, vy snad soutěžíte se svým kolegou v demagogii. Znovu opakuji, za vás byl rozpočet 3,6 miliardy, za nás je 11,8 miliardy. A já se určitě na to podívám. Já nevím, co to je za smlouvu, nechám to prověřit, nemám s tím problém. Ale podstata je, že my pro ten sport něco děláme, na rozdíl od vás. Vy akorát o tom mluvíte, stále tady vystupujete. Tak dobrý.

A písemné interpelace? Já jsem nikdy nepochopil, proč vlastně máme písemné interpelace. Vy mi napíšete, já vám odpovím. Piráti mi napsali - co mi to napsali, asi 29 žádostí, že co pracuju, nebo co dělám nebo nevím co už, nějaký nesmysl, aby zahltili naši administrativu. Ale já na písemné interpelace nechodím a ani nebudu chodit, protože je to ztráta času. Já vám odpovím. A když chcete, přijďte na Úřad vlády, sedneme si s Hniličkou. Ale vy potřebujete akorát tu kameru. Ale všichni, co se koukají, vědí, že já pro ten sport jsem udělal nejvíc v historii naší země. A mám na to papír.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A budeme pokračovat. Nyní bude paní poslankyně Richterová interpelovat ve věci "z jakých zdrojů čerpáte?". Než dorazí k mikrofonu, seznámím sněmovnu s omluvou pana ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka, který se omlouvá od 14 hodin do konce jednacího dne. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo vlády, vy jste tady dnes říkal, že strategie očkování je finální. Mě to dost překvapilo, protože za Piráty zasíláme, už jsme zaslali, podrobný dopis s připomínkami. Rozhodně hotová není.

Dále jste nedávno prohlásil, že opozici, včetně nás Pirátů, prý těší růst počtu nakažených a zemřelých. Jenže za prvé bohužel k tomuto neblahému vývoji dochází kvůli zanedbání příprav vaší vlády v létě a za druhé, já jsem se osobně tady na tomhle místě od jara ptala, jak vypadají přípravy na druhou vlnu. Bylo to bagatelizováno i vámi osobně. A od září jsme tvrdě varovali, chtěli jsme větší razanci za celý klub Pirátů. A nic. A v tomhle světle mě překvapuje, co říkáte. A vyplývá mi z toho logická otázka, z jakých zdrojů čerpáte, pane premiére, své informace, ať už jde o boj s covidem, zdroje pro informované rozhodování, anebo ať už jde o zdroje pro názory na kolegy, stejně zvolené poslance, jako jste vy.

A abyste čerpal i z jiných zdrojů, mám tu pro vás, vážený pane předsedo vlády, knihu. (Ukazuje.) Knihu Česko inspirativní, mimo jiné o tom, jak se právě Piráti zapojili do boje s koronavirem, a o jiných skutečných výsledcích naší práce, nikoliv o pouhých snech. Je to práce od Brna po Ostravu, z Chrudimi po Jihlavu a máte ji i s věnováním, ať máte další zdroj informací. (Předává knihu premiérovi.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Čas, paní poslankyně, vypršel. Takže poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já jsem rád, že Piráti nás kopírují a že taky udělali knihu. Já jsem ty moje knihy rozdal, asi 460 tisíc. A lidi to čtou a je to fajn kniha. Ale naše hnutí dělalo vždycky inspirace pro další a postupně jste se ten marketing naučili od nás, ale já mám radost.

A co se týká názoru na vás jako na Piráty, čerpám z vlastní hlavy. Selský rozum. A vy jste tady skutečně největší ohrožení naší země tou vaší politikou. Z vás jde skutečně strach. Ale dobrý, však vy jste tady ta nová naděje, všichni vám fandí, takže uvidíme.

Co se týče covidu, samozřejmě na to tady máme Ministerstvo zdravotnictví, které to má v gesci. A my samozřejmě ve vládě projednáváme návrhy ministra zdravotnictví, takže čerpáme ze zdrojů Ministerstva zdravotnictví. Já nevím, vy říkáte, že jsme selhali. Tak potom selhaly všechny vlády v Evropě i na světě. Všude je druhá vlna, bohužel. My jsme to určitě dělali s maximálním nasazením, abychom ochránili životy našich spoluobčanů, takže nevím, co nám vlastně chcete vyčítat. Nebudeme se vracet k těm různým výrokům těch vašich lidí. Vy nás kritizujete a dobře víte, že jste nás vždycky kritizovali. Naopak když jsme zavírali, tak jste nás kritizovali, když jsme otevírali, tak jste nás kritizovali, a stále dokola. Takže nevím, co bych na to řekl. Takže my pro to děláme maximum. A můžeme si tady vykládat, kdo co říkal v minulosti a kdo co doporučoval a tak dále. Já skutečně nevím, co byste udělali pro zvládnutí pandemie u nás. Popsali jste plno papíru, teoretických věcí, a to nejenom proto, že nemáte vůbec představu, jak funguje reálný život a jak funguje stát. A to je všechno.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Zeptám se paní poslankyně, jestli má zájem o doplňující dotaz. Je tomu tak. Prosím tedy.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Oceňuji ten klidný tón, nicméně neoceňuji, že nejsou dokládané ty výroky, které nám připisujete, pane premiére. Já nevidím žádný z toho, co jsme říkali, co by bylo v nepodporu opatření. Pouze jsme chtěli zdůvodnění a chtěli jsme třeba cílenost, a nikoliv plošnost v okamžicích, kdy to nebylo odůvodněné. A proto se ptám na ty zdroje. Chci, abyste dokládal svá tvrzení o nás. My jsme třeba po vaší vládě chtěli plán a sami jsme na konci dubna 2020 dodali Budoucnost řešíme teď, každý to najde na webu - Budoucnost řešíme teď, komplexní plán postupu. Tiskli jsme štíty na 3D tisku a rozváželi po nemocnicích, naši lidé vyvíjeli eRoušku, chytrou karanténu, tam se také podíleli naši IT dobrovolníci na vývoji plicních ventilátorů CoroVent. Veškeré dobrovolnické činnosti, tam se také všude zapojovali a organizovali je. To jsme dělali, pane premiére. Ty zdroje máte v té knížce.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Čas vypršel. Prosím pana premiéra, jestli má zájem o odpověď na doplňující dotaz. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Ten projekt CoroVent - já jsem dal z vlastních peněz milion korun, víte, abych to podpořil. Ale zkrátka ten projekt nedopadl, protože nemá certifikaci.

A můžeme se bavit o tom, kdo co dělal. Já nevím, vy jste už zapomněla, že pan Bartoš nás kritizoval 17. 8. a říkal: vláda opět přichází s plošným nošením roušek, to je asi jediné řešení, které zná, a tak dále. Můžeme si tady jako vyčítat.

A co já si o vás myslím? Já vycházím z toho, že vy jste strana, která je promigrační, vy říkáte, že my tady migranty zvládneme, a já říkám, že my žádné imigranty tady nechceme. Vaše neomarxistické názory jsou známé, váš ministr financí tady vlastně navrhl to zdanění těch podnikatelů, tím je vlastně vyžene úplně mimo, ty startupisty a inovisty. Takže vy jste extrémní levice. A propagujete drogy, já nechci, aby moje děti braly drogy, a tak dále. Viděl jsem to video té vaší europoslankyně, jak říká, že má ráda drogy. No tak to bylo taky zajímavé.

Takže já jen čerpám z těch zdrojů a to je všechno. A proto mám názor, že vy jste největší ohrožení této země, naší kultury. A vy jste strana, která je podporovaná podle mého názoru názory ze zahraničí, a hlavně z Evropského parlamentu. A jste hrozba pro naši zemi a to je všechno. A to budu tvrdit, i když nebudu v politice.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní bude pan poslanec Holík interpelovat ve věci Bečva. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane ministře, před dvěma týdny byl tady ve Sněmovně předčasně ukončen bod jednání znečištěná Bečva. Já spolu s poslanci ze Zlínského kraje, tedy konkrétně s kolegy Gazdíkem a Blahou, jsem před závěrečným hlasováním žádal ministra životního prostředí o vystoupení. Žádosti nebylo vyhověno a z tohoto důvodu se obracím na vás.

Od havárie bez tří dnů uplynuly tři měsíce a my stále neznáme viníka. Podotýkám, že jde o největší ekologickou katastrofu v tomto století. V tisku se stále omílají teorie: Deza - ano, ne, Deza - ano, ne, Energoaqua - ano, ne, ano, ne. Je tady ještě další teorie japonská, že reakcí zbytků fenolu a zbytků kyseliny dusité vznikl kyanid.

Vážený pane premiére, já tady nejsem od toho, abych řešil teorie. Já žádám urychlené vyšetření a seriózní informace. Už teď se řada lidí domnívá, že viník se kryje a šlendriánství zůstane nepotrestáno.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za dotaz. Takže já můžu jenom zopakovat, že samozřejmě ani já, ani žádný jiný člen vlády rozsah a závažnost havárie na řece Bečvě nijak nezpochybňujeme. A jak jsem uvedl před dvěma týdny při odpovědi na obdobnou interpelaci paní předsedkyně Pekarové Adamové, poslal jsem dopis policejnímu prezidentovi ČR, ve kterém jsem jej s plným respektem k nezávislosti vyšetřování požádal, aby vyšetřování probíhalo co nejrychleji. Pan policejní prezident mě ujistil, že Policie ČR vede řízení s ohledem na všechny zásady vedení trestního řízení, a to včetně jeho rychlosti. Klíčové datum přitom přijde již za pár dnů, a to 20. prosince 2020, kdy by měly být dle vyjádření ministra vnitra pana Hamáčka hotov znalecký (posudek), který, jak doufám, zásadně posune policejní vyšetřování směrem k odhalení viníka havárie. Do té doby mohu pouze rekapitulovat již známé informace.

Od 20. září je potvrzeno několik úniků škodlivých látek v nadlimitních koncentracích do Bečvy v areálu Tesly Rožnov - kyanidy, nikl a dusitany. Jak jsem již uvedl, tak první nejvýznamnější případ otravy Bečvy kyanidem vyšetřuje nadále Policie ČR. V souvislosti s otravou Bečvy kyanidy také Česká inspekce životního prostředí do dnešního dne provedla 30 šetření a zahájila 15 kontrol v různých firmách, včetně těch v areálu Tesla Rožnov, včetně společnosti Deza. Česká inspekce životního prostředí a nepochybně i Policie ČR sledují informace, které se k otravě Bečvy objevují v médiích, a pracují s nimi.

Podnět vztahující se na druhý případ aktuálně prošetřuje úřad v Rožnově pod Radhoštěm. Že původcem říjnovým úniků škodlivých látek jsou firmy v areálu Tesly Rožnov, potvrdil i sám provozovatel výústí z něj. Na jednání ve Valašském Meziříčí 2. prosince se zástupci odboru životního prostředí Krajského úřadu Zlínského kraje a náměstkyně zlínského hejtmana Hanou Ančicovou se ministr Brabec a starosta Valašského Meziříčí dohodli, že krajští úředníci využijí maximálně svých zákonných možností, aby v hospodaření s odpadní vodou z areálu Tesla Rožnov zjednali co nejrychlejší a nejúčinnější nápravu. Aktuálně mají s provozovatelem výústí otevřená dvě správní řízení, která se vztahují k provozování výústí a vypouštění odpadních vod z areálu. Dohodli se, že je to v tuto chvíli nejrychlejší cesta, jak dostat areál do zákonných limitů. Další vývoj na straně krajského úřadu však neznám.

Na Ministerstvu životního prostředí mezitím zahájili práce na novele vodního zákona, který zvýší maximální sankci ze současných 5 na 50 milionů korun a jasně vymezí zákonem i navazující vyhláškou kompetence jednotlivých úřadů při řešení mimořádné havárie, která přesahuje území jedné obce, nebo dokonce kraje. Havárie na Bečvě prokázala, že zákony jasně nespecifikují, jakým způsobem řídit práce na havárii, pokud je její rozsah takový jako v případě otravy Bečvy kyanidy v září. Vznikne také jednotný registr výústí vedoucích do hlavních vodních toků, protože informace, které mají úřady k dispozici, jsou nyní roztříštěné. V něm by se sbíhaly také údaje o firmách a látkách, především nebezpečných, se kterými ve svých provozech pracují. Už dříve ministr Brabec také oznámil, že legislativu dále upraví v oblasti vypouštění a ohlašování látek znečišťovateli do toku, aby byli znečišťovatelé pod větší - a to i veřejnou - kontrolou. Konkrétně na Bečvu Ministerstvo životního prostředí jako pilotní projekt ve spolupráci s podnikem povodí umístí přístroj pro dlouhodobý monitoring kvality vod. Ministerstvo životního prostředí se také společně s Ministerstvem zemědělství a vedením Českého rybářského svazu již v září dohodlo na pomoci rybářům se znovuzarybněním řeky. Současně probíhá na řece Bečvě výzkum ekologického stavu řeky zadaný výzkumným institucím, na jehož základě pak bude ministerstvo spolu se správcem toku Povodím Moravy postupovat při revitalizaci řeky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz? Má. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane premiére, slyšel jste tu ránu, jak ten kámen mi spadl ze srdce. Takže já jsem velice rád, že už za dva dny se dozvím, kdo je skutečný viník a co s tím uděláme. Mám trošičku obavu, jestli to za ty dva dny stihneme, ale jsem optimista. Chci jenom říct, že odpovědní ministři jsou vaši podřízení, protože vy jste nejvyšší představitel výkonné moci. Chci ještě jednou říct, objektivní šetření je převážně hlavně ve vašem zájmu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér bude chtít reagovat? (Ano.) Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já s tou vaší poslední větou souhlasím. Ano. Tahle věc se zneužívá politicky už dlouho proti mně. Takže vlastně krajské volby byly o Bečvě. Někteří tady předvedli obvinění, potom se omlouvali, ale samozřejmě já mám zájem, aby se to vyšetřilo. Proto jsem i napsal panu policejnímu prezidentovi.

Ale mýlíte se, když říkáte, že jsou to moji podřízení. Vláda rozhoduje ve sboru, takže ministři nejsou moji podřízení. A je to samozřejmě záležitost dvou ministrů, ale i policie je nezávislá, takže i pan ministr vnitra má také jenom vlastně omezené kompetence a vůbec nemůže do toho zasahovat, stejně jako pan ministr Brabec, který má inspekci, která je nezávislá. Takže není to tak, jak si myslíte. Kdyby to tak bylo, kdybychom to mohli řídit, tak mi věřte, že už to je dávno vyšetřeno.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní ještě ve zbývajícím čase může paní poslankyně Kovářová přednést interpelaci ve věci stát se brání odškodňování. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, s vyhlášením nouzového stavu a mimořádných opatření, kterými se omezily a následně zavřely restaurace, malé obchody, služby a další běžný život se omezil, byly na stát podány stovky žalob o odškodnění. To se dalo samozřejmě očekávat. Ale nešlo předejít situaci, kdy bude zahlcen soudní systém? Na jaře se totiž v tisku objevila informace, že vláda nepočítá s vytvořením mechanismů pro odškodňování firem kvůli restriktivním opatřením, která kabinet přijal kvůli pandemii koronaviru, a podnikatelé se mají bránit u soudu.

Spoléhá vláda v tomto případě na to, že se lidé nebudou chtít soudit a své požadavky na odškodnění nevznesou? Minimálně u několika stovek podnikatelů se tak nestalo a žaloby podali. Samozřejmě lze o oprávněnosti těchto žalob vést diskuzi i na základě toho, že stát vyhlásil celou řadu kompenzačních programů, ale jak se stále častěji ukazuje, tyto kompenzační programy nepokrývají všechna zasažená odvětví podnikání a to je chyba. Nikdo soudný nepochybuje o tom, že podpora především drobného podnikání je velmi důležitá.

Vážený pane premiére, neuvažujete nyní o změně přístupu k požadavkům podnikatelů na odškodnění v důsledku vyhlášení mimořádných opatření, která jim zásadně zasahují do běžného podnikání a způsobují nemalé finanční škody, které nejsou kompenzovány z kompenzačních programů? A víte o tom, která odvětví vládními programy propadla, a dovedete vysvětlit občanům, proč se tak stalo? A co se popřípadě chystáte v jejich prospěch podniknout a hlavně kdy? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra ve zbývajícím čase o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže mám minutu. Ano? Je to tak?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Máte dvě minuty, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji. Dobře. Tak já odpovím jinak, paní poslankyně. My jsme podpořili v rámci pandemie podnikatele, živnostníky, zaměstnance a je to celkově přímo, nepřímo až 245 miliard. A teď v rámci této vlny jsme rozhodli o kompenzaci 10 miliard a vy děláte všechno proti tomu, aby to dostali, protože těchto 10 miliard nebude vyplaceno v roce 2020, vznikne to jako nárok jednotlivých ministerstev. A když budeme mít rozpočtové provizorium, a vy nechcete vnímat tu situaci a my jsme tu podporu na ten rozpočet zatím nenašli, tak zkrátka ani těch 10 miliard nebudeme schopni vyplatit. Takže vy tady mluvíte o podpoře, a sami děláte všechno proti tomu, aby zkrátka ti podnikatelé těch 10 miliard, které jsme teď vlastně rozhodli, dostali. Tak já skutečně tomu nerozumím, proč to děláte. Měli byste si skutečně uvědomit dopady rozpočtového provizoria. A jeden z dopadů je, že těch 10 miliard, které nestihneme vyplatit, se přenesou do nároků. V rámci rozpočtového provizoria ty nároky nemůžou být vyplacené. Takže zkuste o tom přemýšlet, jestli byste skutečně ten rozpočet nepodpořili, když už teda mluvíte o tom, že chcete podporovat ty podnikatele, ale děláte pravý opak.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové, je 16.01, ukončili jsme interpelace na premiéra České republiky a budeme pokračovat ústními interpelacemi na ostatní členy vlády.

Vyzývám pana poslance Petra Beitla, aby přednesl ústní interpelaci na ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se pan poslanec Pavel Jelínek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Beitl: Vážený pane předsedající, vážená nepřítomná paní ministryně, vážení kolegové, už v březnu 2019 jsem zde apeloval na zvýšení limitů v úhradové vyhlášce pro sociální služby. Musím konstatovat, že maximální úhrady se nezvyšovaly od roku 2014, přičemž stále rostou náklady jak na platy, tak na mzdy a ceny energií a potravin. Odpověděla jste mi, že úhradovou vyhlášku měnit ministerstvo nehodlá, protože nechcete zatěžovat seniory. Dostáváme se tedy do situace, že ačkoli chcete seniory chránit, obrací se tato situace paradoxně právě proti nim. Výsledkem je totiž, že dostávají méně pestrou, kvalitní a výživnou stravu, protože sociální služby ve svých rozpočtech zkrátka už nemají prostředky na to, aby stravu dále dotovaly. Celkem 65 % pečovatelských služeb nakupuje obědy pro seniory od externích dodavatelů a 62 % má problémy dostat se do stanovených cen, to je 75 korun na jeden oběd. Pobytové sociální služby v 75 % uvádějí, že stanovené maximální úhrady jsou nereálné a v důsledku toho jsou pak nuceny seniorům poskytovat nutričně méně hodnotnou stravu, než by bylo potřeba. A nejenom seniorům, ale i osobám se zdravotním postižením, které to potřebují především. Někteří se snaží rozdíly financovat z darů nebo hledají zdroje v režijních nákladech svých už tak napnutých rozpočtů, a přitom by stačilo navýšit úhradu alespoň o 20 korun za den a v případě obědů jen o 10 korun na 85 korun za oběd.

Vážená paní ministryně, znovu na vás proto apeluji, abyste iniciovala zvýšení maximálních úhrad za pobytové a stravovací služby. Ujišťuji vás, že prospěch z toho budou mít v prvé řadě senioři a uživatelé, které byste jako ministryně měla chránit. (Předsedající: Čas!) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož paní ministryně není přítomna, na interpelaci bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem písemně.

Dalším v pořadí je pan poslanec Pavel Jelínek rovněž s interpelací na paní ministryni Janu Maláčovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, vážená nepřítomná paní ministryně, v koncepci Ministerstva práce a sociálních věcí s výhledem do roku 2020 je v části Informační systémy a komunikační technologie jako cíl zavedení jednotného řízení centralizace ICT technologií a dat s ochranou osobních údajů. Tento cíl měl být naplněný opatřením zpracovat návrh systémových opatření směřujících k jednotnému řízení a centralizaci informačně-komunikačních technologií Ministerstva práce a sociálních věcí, převedení technologické struktury do státních datových center centrálně poskytovaných resortům, např. datové centrum Státní tiskárny cenin, centralizace aplikační vrstvy s adekvátní kapacitou a datovou sběrnicí pro výměnu informací, zabezpečení dostatečně výkonné infrastruktury pro všechny vrstvy včetně uživatelské.

Jelikož se dlouhodobě nedaří informační systémy v resortu Ministerstva práce a sociálních věcí stabilizovat, ptám se: Je technologická infrastruktura Ministerstva práce a sociálních věcí převedena do datových center centrálně poskytovaných resortům? Pokud ne, v jakém stupni rozpracovanosti je tento přesun, kde je infrastruktura z datových center Ministerstva práce a sociálních věcí jak z Prahy, tak z centra v Plzni? Platí stále Ministerstvo práce a sociálních věcí datový spoj do datového centra v Plzni?

Dále, jelikož jsem nenašel ve veřejně dohledatelných zdrojích uspokojivou odpověď, ptám se, zda existuje koncepce Ministerstva práce a sociálních věcí na období od roku 2021 a dále pro jednotlivé součásti činnosti resortu Ministerstva práce a sociálních věcí s důrazem na informační systémy a komunikační technologie. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Já jsem vás chtěl nechat dokončit větu. Vy jste si všiml, že už jste za časovým limitem, takže všechno dopadlo dobře. Na interpelaci bude rovněž odpovězeno písemně, protože paní ministryně je nepřítomna a omluvena.

Další v pořadí vystoupí pan poslanec Petr Třešňák s interpelací na pana ministra zdravotnictví Jana Blatného, připraví se pan poslanec Petr Bendl. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Třešňák: Pěkné odpoledne, vážený pane ministře. Dovolte mi, abych položil otázky za platformu Klik za fair play. Předpokládám, že i vy jste se musel setkat za poslední dny s e-maily od příznivců této iniciativy za lepší zdravotní stav našeho národa. Vzhledem ke krátkému času na interpelaci si dovolím tedy ocitovat jen část jejich e-mailu a požádám vás o veřejnou odpověď na ni. Cituji tedy: "Abychom dali najevo náš nesouhlas, připravili jsme víkendovou akci Klik za fair play, v rámci které otevřeme naše sportovní centra a lidé budou moci přijít a projevit svůj nesouhlas klikem za fair play. Tímto projeví podporu otevření sportovišť natrvalo a případně danému centru mohou finančně pomoci. Další akce naší iniciativy budou následovat, pokud se k nám vláda nezačne chovat jako k rovnocennému partnerovi a nepřestane s okamžitou platností diskriminovat náš sportovní sektor. Co požadujeme:

1. Otevření všech sportovních center a sportovišť. Na základě studií provedených ve světě, v ČR např. daty z ÚZIS, je šíření infekce v těchto provozech minimální.

2. Rovnocenný přístup. V případě kompenzací je potřeba nastavit podmínky pro všechny uzavřené sektory v principu fair play.

3. Řešení krize prevencí. Již teď je nutné začít pracovat s rizikovou skupinou a dětmi, které ztratily v době uzavření pohybové návyky. Není možné, abychom děti vedli k pasivním aktivitám, jako je sledování televize, sezení u počítačů nebo mobilních telefonů apod., místo toho, aby se věnovaly sportovním aktivitám. Do budoucna nám tento trend přinese další komplikace v podobě nemocných osob s civilizačními chorobami, jako je obezita, cukrovka, vysoký krevní tlak a jiné, které vycházejí z nedostatku pohybu a nezdravého životního stylu." Konec citace.

Otázka na vás, pane ministře, zda se tedy postavíte také k této iniciativě a zda budete jako ministr zdravotnictví propagovat dále zdravý životní styl, a to právě i v době koronaviru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Poprosím opravdu všechny poslance, aby si hlídali čas, který mají na položení interpelace. A poprosím pana ministra o odpověď. Než dorazí k pultíku, tak přečtu omluvu paní ministryně financí Schillerové, která se omlouvá dnes od 16 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, pane poslanče, v rámci odpovědi na interpelaci týkající se opatření upravujících provoz sportovišť, zejména tedy bohužel v nastávajícím, nově nastávajícím systému číslo 4, nebo úrovni číslo 4 toho protiepidemického systému, mně dovolte připomenout hlavní východiska, která jsou používána v procesu nastavování těch protiepidemických opatření.

Prvním důležitým východiskem je hodnocení rizika šíření nákazy v závislosti na časovém a distančním faktoru, na charakteru prostoru, ve kterém se ta osoba pohybuje, a v neposlední řadě i na typu tělesné aktivity vykonávané v tom hodnoceném prostoru. Druhým důležitým východiskem je potom skutečnost, že u infekčních nemocí se vzdušným mechanismem přenosu, či takzvaná kapénková infekce, mezi které onemocnění, o kterém zde mluvíme, bezesporu patří, není z objektivních důvodů ve všech případech možné jasně označit prostředí, ve kterém se pacient nakazil. A z uvedených důvodů je vykázání nebo přesná definice místa nákazy zejména při komunitním šíření v rovině pravděpodobnosti a nedá se hovořit o jasně prokázaném, nebo spíš prokazovatelném faktu. A pokud se ve vykazování případů neobjevují sportoviště v takové míře, která by jim akcentovaně jaksi patřila při tom daném stupni rizika, je to zejména z výše uvedených důvodů.

Já zcela jasně vnímám potřebu sportovních aktivit v kontextu zdravého životního stylu, ale je pravda, že právě u sportovních aktivit se zvýšenou dechovou činností v uzavřených prostorách, kde jsou si lidé blízko, je rizikem, které je obecně popisováno. Že bychom měli my nebo jakákoliv jiná země nějaká přesná nebo tvrdá data takzvaná k tomu, abychom to mohli vyvrátit nebo prokázat na konkrétních případech, ta situace tak bohužel nestojí. A když srovnáme tuto aktivitu v rámci třeba ostatních aktivit v obchodech a v pohybu na pracovišti, tak bohužel musíme konstatovat nepříznivou kombinaci toho časového a distančního faktoru společně se zvýšenou mírou dechové aktivity a frekvence, která v tom smyslu posouvá sport především v jeho volnočasové a neorganizované aktivitě do rizikové skupiny.

Já si plně uvědomuji to, co říkáte, i to, co říkají lidé v té aktivitě, není to žádným způsobem snaha o to brojit proti sportu. Vítám rovněž řadu aktivit, které byly směřovány k tomu, abychom proaktivně vymysleli, jakým způsobem bude sport umožněn. V tom rizikovém stupni 4 nebo 5, do kterého možná budeme směřovat, si to opravdu nějak uvědomit neumím, nebo představit neumím. U nižších stupňů rizika naopak do budoucna ano. Jenom si myslím, že jsme se snažili i v tomto smyslu vyjít neorganizovaným nebo amatérským sportovcům vstříc v tom stupni číslo 3, kde jsme se snažili udělat všechno pro to, aby při dodržení různých opatření a případně testování byly ty aktivity povoleny, a tak to i bylo. Ale v současné době, kdy se situace bohužel opět zhoršuje, musím upřednostnit preventivní opatření, která jsou zaměřená na ochranu zdraví, před tímto jinak jistě prospěšným, nebo touto jinak jistě prospěšnou snahou.

Takže myslím si, že do budoucna můžeme a měli bychom společně připravit systém na to, abychom, jakmile to bude opět možné, udělali všechno pro uvolnění těch sportovních aktivit. V současné době, kdy se ta opatření bohužel musí zpřísňovat, si to ale uvědomit nebo představit nyní neumím. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak já vám také děkuji. A pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Petr Třešňák: Tímto děkuji panu ministrovi za vcelku obsáhlé vysvětlení. Nicméně má doplňující otázka tedy zní: Pokud by se dlouhodobě předpokládalo, že zůstaneme ve stupni 4 matice PES, a znemožňovalo by to právě jakékoliv sportovní aktivity třeba v řádech měsíců, nepředpokládáte, že by na základě, dejme tomu, i dalších tvrdých dat došlo k tomu, že by se ve stupni 4 toto opatření zmírnilo? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan ministr odpoví. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji, pane předsedající. Pane poslanče, takhle striktně bych to neřekl. Já si myslím, že ve chvíli, kdy budeme vidět, že i přesto, že ta situace se nelepší zásadně, tak nedochází ke zhoršování v nemocnicích, nedochází k přetížení zdravotního systému, tak můžeme postupně nastavovat ta nová pravidla. Já vím, že třeba národní agentura sportu navrhuje pilotní projekt, kterým bychom vyzkoušeli, jak spolehlivě preventivně působit, případně zařídit testovací kapacity pro sportovce včetně mladých lidí nebo dětí, tak aby bylo možno sportovní činnost obnovit. Já to určitě budu podporovat, i jsem takto dnes odpověděl předsedovi asociace. A do té doby také se začne rozbíhat vakcinace, která nám tu situaci ulehčí. Takže udělám všechno pro to, abychom mohli ten restriktivní přístup změnit i případně v době, kdy budeme trvat ve stupni číslo 4.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Petr Bendl s interpelací na pana ministra zdravotnictví Jana Blatného. Připraví se pan poslanec Marek Výborný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, já bych vás, pane ministře, neobtěžoval dnes otázkou v rámci interpelací, kdybyste mi už byl býval odpověděl na tutéž otázku při projednávání žádosti vlády na nouzový stav, o prodloužení nouzového stavu.

Já jsem se vás tehdy ptal, zdali počítáte s tím, že dojde k odměně mimořádných výkonů zdravotníků, kteří po první vlně odměnu dostali. Všichni jsme ji společně podporovali. Teď se o ní tak nějak jako nemluví. A tak jsem chtěl, aby tady zaznělo jasné, konkrétní slovo. Ta situace, víte sám, není potřeba tady ty věty opakovat, je mimořádná, dlouhodobé vytížení lidí, kteří pečují o zdraví občanů. Nebudou pravděpodobně moci využívat dovolené, protože prostě personálu je málo, nedočkají se Vánoc, nedočkají se zaslouženého odpočinku na konci roku. A bylo by dobře, abychom je za tento mimořádný výkon odměnili. Zřizovatelé zdravotnických zařízení žádné takovéto mimořádné peníze nemají, nepočítá se s nimi v systému a bylo by dobře, kdyby došlo tak jako po první vlně i k nějaké mimořádné odměně těch, kterých se to týká.

A tak se vás chci zeptat, počítáte s tím, kdy a jestli to bude ve stejné výši jako naposledy? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji. A poprosím pana ministra zdravotnictví o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, pane poslanče, já shrnu jenom velice krátce tu první vlnu, o které jste mluvil. Za první vlnu došlo tedy k vyplacení těch plošných odměn zaměstnancům nemocnic a sociálních služeb, což byly dva dotační programy, záchranek a domácí péče v rámci kompenzační vyhlášky, a kraji. Průběžně se stále tedy vyplácejí odměny za péče o hospitalizované covid pacienty, konkrétně je to 500 korun na hodinu pro ty, kteří pracují na jednotkách intenzivní péče, a 200 korun za hodinu na standardní lůžka. A v rámci novely kompenzační vyhlášky bude možno stanovit odměny ještě i za tu první vlnu i pro segmenty, které odměny nedosáhly, kam patří třeba dopravci, kteří transportovali covid pozitivní pacienty, hemodialýzy apod.

Pro rok 2021 jednak budou pokračovat ty odměny za péči o koronavirové pacienty na jednotkách intenzivní péče i nadstandardu. Bude tam časové omezení dvaceti dní, což je doba, po kterou je ten pacient veden jako infekční, takže to bude pokračovat. To jsou kompenzace pro ty nemocnice. A když jste se mě ptal minule, tak jsem vám odpověděl obecně, protože jsme ještě byli v nějakém jednání, kde jeho takovou téměř finální formou bude jednání, které by mělo být tento pátek mezi vedením všeobecné pojišťovny, Lékařské komory a vlády. Diskutují se tedy plošné odměny za druhou vlnu pro všechny pracovníky ve zdravotnictví, tak abychom se právě nedostali do situace, kdy to třeba dostali jenom lidé, kteří byli v nemocnicích, a ti, kteří byli mimo nemocnice, to nedostali. Ta částka, tu já vám nyní říci přesně neumím. Ale je cílem, aby byla adekvátní a aby byla důstojná. Dopředu říkám, že bude určitě trvat opět nějakou dobu, než bude vyplacena, ale v každém případě počítáme s tím, že budou zdravotníci ohodnoceni zvláštními odměnami i za svoji nebývalou aktivitu a pomoc v rámci druhé vlny, která teď ještě pořád probíhá.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za to, že s tím počítáte. Ale neuspokojilo mě, a tomu asi budete rozumět, že jsem se nedozvěděl kdy a v jaké výši. Mohl byste alespoň reagovat na to, říct, kdy nejpozději? Bude to do konce ledna? Ono by bývalo bylo nejlepší, kdyby ti lidé dostali tu odměnu třeba před Vánoci, aby si aspoň tu pohodu vylepšili možná i tou mimořádnou finanční injekcí, kterou si bezesporu zaslouží. Můj dotaz je: Umíte alespoň tedy říct, dokdy určitě?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím pana ministra. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Paradoxně ta injekce, o které mluvíte, přišla v listopadu, takže vlastně před Vánoci, byť to bylo za jaro. To zpoždění není dáno nějakou neochotou, ale tím, že tak jak byl ten titul nastaven, tak byl připraven, v červnu o něm bylo rozhodnuto, potom byl rozeslán do všech nemocnic, které vrátily zpátky na ministerstvo - a vím to sám, protože jsem sám v té době jednu z těch nemocnic vedl, nebo se podílel na jejím vedení - rozeslaly informace, které byly zpracovatelné, k tomu rozhodnutí ministerstva o výplatě. Koncem září, konkrétně 27. září 2020 byly všechny ty údaje na ministerstvu. Potom se měsíc zpracovávaly a posílaly se peníze a další měsíc trvalo, než se to vyplatilo. Takže jakkoli se zdá, že to trvalo dlouho, tak to bylo dáno zejména složitostí toho procesu uvnitř těch nemocnic.

My se snažíme, aby ta nová odměna byla zpracovatelná jednodušeji. Cílem je, aby k ní mohlo dojít v průběhu prvního čtvrtletí příštího roku, protože bude hrazena z prostředků, které jsou v roce 2021. Prostředky, které jsou v roce 2020, není možné použít v té výši, protože se opět bude jednat o miliardy, o miliardy korun, nebo spíše desítky miliard korun. Takže určitě to bude v příštím roce a je snahou, aby to bylo v prvním kvartálu příštího roku. I o tom budeme jednat. A jaká bude ta konkrétní výše, to vám nyní neřeknu, ale budou to desítky tisíc korun.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím poslance Marka Výborného, který vystoupí s interpelací na pana ministra zdravotnictví Jana Blatného. Připraví se poslankyně Olga Richterová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, do znační míry jste reagoval na mnou připravenou interpelaci už odpovědí na interpelaci kolegy Třešňáka, která se dotýká právě sportovišť a sportovních zařízení. Nicméně dovolte mi ten dotaz ještě doplnit o jednu zásadní věc. Pokud už v tom čtvrtém a pátém stupni vláda přistupuje k uzavření sportovních zařízení, chci se zeptat, proč vláda nezahrnula tato zařízení, fitness centra a podobně, do kompenzačních programů? Přijde mi to těžko zdůvodnitelné a logicky nespravedlivé, pokud kompenzace budou připadat jiným obchodům, případně provozovatelům služeb, že tato sportovní zařízení, která budou opakovaně uzavírána, do těchto kompenzačních programů nespadají. To je jedna část mého dotazu.

A druhá. Dovolte mi zeptat se také, zda Ministerstvo zdravotnictví počítá při vypočítávání skóre toho epidemiologického systému PES se zohledněním takzvaného kritéria indexu rizikovosti, protože i na základě konzultací, které probíhají v rámci anticovidového týmu v KDU-ČSL, ODS a TOP 09 s odborníky, jsme přesvědčeni o tom, že ten index rizikovosti se výrazně liší například u supermarketů, kde je daleko vyšší ten index než například u fitness center, muzeí či galerií. Jsme přesvědčeni o tom, že tento index rizikovosti by měl být zohledněn při definování těch kritérií omezování provozu, protože právě toto zohledňuje rizikovost těch jednotlivých provozů včetně daných fitness center.

Prosím tedy o odpověď, zda ministerstvo počítá v rámci vašich odborných týmů se zohledňováním tohoto kritéria v rámci systému PES. Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, pane poslanče, tu obecnou odpověď už máme za sebou, tak bych ji jenom opakoval. K těm konkrétním.

Pokud se týká kompenzací, tak souhlasím s tím, co říkáte. Ministerstvo zdravotnictví není ten, kdo by ty kompenzace určoval, ale jednoznačně rozumím tomu, co říkáte, a i tomu, že by to zohledněno být mělo, a myslím si, že i při konzultacích třeba s Hospodářskou komorou, s dalšími, kteří jednají s MPO, což je jejich partner, tak toto lze podpořit určitě, to rád udělám.

Pokud se týká indexu rizikovosti, tak jeho výpočet se různí u různých studií. Některé naopak třeba zrovna vámi zmíněná fitness centra považuji za jedny z nejrizikovějších aktivit, některé jiné studie dávají jiné výsledky. Náš protiepidemický systém je asi nejbližší německému, kde vlastně ty čtyři hlavní parametry, které používáme, jsou dané spíše tím, jak se nemoc šíří v té populaci obecně, než jednotlivým zohledňováním těch rizikových skóre. Němci mají tři úrovně omezení, my jich máme pět. Oni jim říkají trochu jinak, ale v podstatě, když se podíváte na ty výstupy, tak jsou si velmi blízké a je to i jedna z našich inspirací.

Dovolím si ještě upozornit na to, že kromě objektivního zhodnocení rizikovosti té dané aktivity je potřeba také myslet na její nezbytnost zejména v těch vyšších stupních omezení, kde - jakkoli rozumím, že je žádoucí, aby člověk i sportoval, tak nakoupit si jídlo a potraviny prostě musí. Takže i ve chvíli, kdy bych vyhodnotil pobyt v obchodě jako více rizikový než pobyt ve fit centru, tak si musím vybrat, co musím nechat povolené a co mohu v preventivní snaze o snížení toho šíření onemocnění uzavřít. Takže toto je další důvod, který je motivem toho, proč není možné zohledňovat vždy jenom tu rizikovost. Stejně tak je to třeba s galerií. Já rozumím tomu, že galerie, ve které je pět lidí, je jistě méně riziková než obchod, ve kterém je 500 lidí. Ale v době komunitního šíření a snahy obecně o omezení pohybu lidí v rámci celého prostoru daného státu je ta druhá aktivita zbytná. Ten obchod je nezbytný, to druhé je zbytné. Ale to prosím neznamená, že by bylo zbytečné, aby to nevypadalo, jako že se snažím říci, že by sport nebo kultura byly zbytečné. To samozřejmě ne.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz? Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Já bych chtěl předně, pane ministře, poděkovat za tu avizovanou podporu směrem ke kompenzacím vůči provozovatelům třeba těch sportovních zařízení. To je určitě dobře a já za to děkuji.

A jenom rychlý doplňující dotaz. Mám tomu tedy rozumět tak, a já jsem určitě neplédoval za to, aby index rizikovosti byl tím jediným kritériem, ale jestli tedy ministerstvo vůbec uvažuje, že by to zařadilo do té série kritérií při posuzování toho skóre, toho PES, anebo jestli z těch důvodů, které jste zmiňoval - protože já rozumím tomu, že supermarkety například pro nákup, ale pouze potravin, by v těch nejhorších stadiích nebo v těch nejhorších stupních měly být otevřeny. To je samozřejmě jasné a rozumné. Na druhou stranu se domnívám, že při boji s tou pandemií musíme zohledňovat například i potřebu nejenom toho uzavření, ale pokud jsou některé provozy, situace jako muzea, galerie a podobně, kde nehrozí to riziko, tak lidem umožnit vůbec opustit tu bublinu těch jednotlivých domácností. Myslím, že i ten sociální kontakt (upozornění na čas) je velmi důležitý. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan ministr má zájem odpovědět, tak mu udělím slovo. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji, pane předsedající. Velmi krátce. Ten konkrétní index není počítán tak, že by a priori ovlivnil to rizikové skóre, tak jak tomu není ani ve většině jiných zemí, které hodnotí svá rizika většinou dokonce pouze takzvaným expertním názorem. Obecně jenom řeknu, že prioritou je zdraví, po zdraví je ekonomika a potom jakési obecné blaho, kam patří i tyto aktivity. Takže v tomto systému postupujeme. A myslím si, že ty prováděcí tabulky v podstatě zejména v těch nižších rizikových skóre to do jistě míry zohledňují. Takže tam je právě zohledněno to, že ty aktivity, které nejsou považovány za příliš rizikové se snažíme umožnit.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Vystoupí s další interpelací paní poslankyně Olga Richterová, rovněž s interpelací na pana ministra zdravotnictví Jana Blatného, připraví se pan poslanec Jan Čižinský. Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Chtěla bych úvodem poděkovat panu ministrovi, že sem dochází. Je to, jak sledujeme na stavu ministerských křesel, velmi řídký jev. Takže díky za to.

Já mám konkrétní otázky k té strategii očkování, která za nás není úplná. My jsme vám k tomu poslali i podrobný dopis. Tohle vše jsem vám poslala i v přípravě na tuto interpelaci. Ať se tady dostaneme opravdu ke konkrétnostem, tak to řeknu stručně.

Nám bohužel v té strategii, když jsme ji četli podrobně, chyběly odborné zdroje, chybělo nám tam nějaké zohlednění těch rozdílných biologických vlastností jednotlivých vakcín. Stejně tak nás zajímá, jakým způsobem byly definovány ty jednotlivé indikační skupiny a jejich prioritizace. Jsme vlastně jediná země Evropské unie s tou formulovanou očkovací strategií, kde tenhle dotaz nebyl specifikován, dotaz ECDC. Stejně tak jde o to, že u těch indikačních skupin je potřeba znát jejich velikost. Jde o to, kolik lidí v té konkrétní skupině zhruba je. To by nám také přišlo nutné specifikovat. A stejně tak ty odhadované kapacity. U jednotlivých fází té očkovací strategie chybí odhad například týdenní očkovací kapacity, kolik se v tom daném týdnu zvládne.

To jsou všechno otázky, řekněme, logistické. Nás k tomu zajímají ty konkrétní prováděcí věci. A stejně tak jde i o strategii komunikace, a to jsou poslední připomínky, ta je tam formulována poměrně vágně na deseti řádcích textu. Takže se ptáme, jak vlastně hodláte tu komunikaci vést, když je potřeba vysvětlovat proč a kdo spadá do prioritních skupin a která očkovací látka se bude u koho používat. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Také vám děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, paní poslankyně. Ministerstvo zdravotnictví připravilo tu obecnou verzi očkovací strategie, to je ten dokument, který jste měla k dispozici na počátku prosince, kdy byla schválena vládou, a ta strategie je předložena tak, aby reflektovala ty nejaktuálnější požadavky a informace před zahájením vakcinace, zejména před dobou, kdy bude více známo o tom, kdy a jak budou distribuovány další vakcíny.

Pod vedením pana doktora Blahuty, mimo jiné člověka, který se zasloužil i o úspěch eReceptu a který má zkušenosti v této oblasti logistiky, vznikl tým, který je složený jednak z lidí vevnitř, jednak vně Ministerstva zdravotnictví i zástupců zdravotních pojišťoven, těch, kteří budou také distribuovat vakcíny, kromě společnosti Pfizer, která si distribuci zařizuje sama, Sdružení praktických lékařů a dalšími.

To, po čem vy voláte, a jistě oprávněně, potom ta detailní prováděcí vyhláška, která přesně určí, jak se kdy co kam dostane, obecně, nejenom u té vakcíny Pfizer. A tam je úkol, který jsem dal, aby tato strategie byla, nebo ne strategie, ale tato prováděcí část byla upřesněna, nebo vytvořena do 23. prosince, a bude samozřejmě rovněž k dispozici i pro vás.

To, co teď řešíme, jsou očkovací centra pro očkovací látky od firmy Pfizer, která jako jediná pravděpodobně během několika dní získá registraci Evropské unie. Je to látka, kterou se očkuje už ve světě v některých dalších zemích. A tam je definována přesně síť konkrétně 29 očkovacích center, která jsou k dispozici, jsou nadefinována a je tam počítáno se dvěma velkokapacitními centry, která budou nicméně aktivována podle dodávek nejspíše až po měsíci březnu, ne proto, že by to nebylo možné dřív, ale protože to dřív nebude potřeba.

Pro vaši informaci, je zklamáním nás i všech ostatních evropských zemí, že dodávky těch vakcín, včetně vakcíny Pfizer, nebudou tak rychlé, jak se původně předpokládalo. Navíc například jsme původně byli informováni, že budou ještě v prosince k dispozici stovky tisíc těch dávek. Nakonec je to desítka tisíc. Ale ono to bude dokompenzováno v průběhu prvních dvou až tří měsíců toho dalšího roku. Jenom pro vaši informaci, podle sdělení firmy Pfizer bude pro Evropskou unii k dispozici asi 200 milionů dávek a pro Českou republiku jsou to 4 miliony dávek. To znamená, my jsme využili vlastně všechny ty kapacity, které jsme mohli dostat. Budou postupně nabíhat i ty další vakcíny, ale tam opravdu zatím není přesně ustanovena ta logistika, ne proto, že by to Česká republika nevěděla, ale proto, že ty informace zatím nejsou upřesněny od dodavatelů ani od Evropské komise.

V současné době, tedy k vašim konkrétním dotazům, máme nadefinovánu síť pro vakcíny Pfizer. Ta bude schopna obsloužit denně přes 13 tisíc pacientů a toto množství odpovídá dávkám, které budou do České republiky dodávány. Pro ostatní vakcíny, které potom mají příznivější požadavky na teplotní řetězec, bude klíčová i páteřní síť praktických lékařů, kde počítáme s více než 5 tisíci praktických lékařů. Mimo jiné třeba svoji pomoc při vakcinaci nabídli i praktičtí lékaři pro děti a dorost, kteří sami očkovat nebudou. Počítáme s očkováním denně až 50 tisíc pacientů. Tato síť společně s dalšími zdravotnickými zařízeními a očkovacími centry zajistí, že v České republice bude moci být včas naočkován každý, kdo bude mít zájem, v kontextu těch dodávek, tak jak jsou plánovány.

Otázka indikačních skupin je řešena ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami a ÚZIS. Pracujeme na tom, a je to tak domluveno, aby v prvé řadě byli očkovány ohrožené skupiny, což jsou kromě sociální péče a seniorů zejména zdravotníci (upozorněn na čas), kteří se starají o ty nejtěžší pacienty.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. A paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz, takže budete mít prostor dokončit. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Já děkuji za tu odpověď, která naznačuje, že tedy není finální dokument, že dostaneme další informace, to je dobře. Nicméně tam skutečně u těch indikačních skupin je velmi důležité mít jasné ty priority. Protože to, co jste zmínil, jsou vlastně velice velké skupiny lidí. Tak na to bych se ptala. Potom u té strategie komunikace. Prostě pro úspěch je ta komunikace zásadní. Mě zajímá, zda třeba chystáte překlady relevantních studií, jejich shrnutí, odborných shrnutí. Lidé si budou jistě dohledávat řadu informací. Je to tak v pořádku.

Já bych si přála, abyste co nejvíce relevantních informací nabídli. Stejně tak si myslím, že se dá inspirovat třeba Dánskem, kde je vlastně vysoká míra té compliance, té podpory ze strany veřejnosti, protože velice dobře vysvětlují a komunikují. A to i třeba u ostatní vakcinace. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, paní poslankyně, jenom krátce. Dokončuje se implementace toho systému, který bude zajišťovat i zvaní těchto pacientů tak, aby probíhalo pozvání těch, kteří patří do těch daných skupin. Ono totiž i uvnitř těch prioritních skupin se ještě nadále musí prioritizovat právě proto, že ty vakcíny nepřijdou naráz, ale že budou chodit postupně, a týká se to potom i dalších lidí v rámci integrovaného záchranného systému, armády, kritické infrastruktury.

K těm informacím. Například jedna z prvních, která tedy je, a je to zase řešeno na celoevropské úrovni, jakmile sem přijde vakcína Pfizer, tak bude spuštěn web, který je připraven, ale který nemůže být spuštěn dříve, než bude ta vakcína zaregistrována, přeložený do sedmadvaceti evropských jazyků. Bude informovat jak o té vakcíně, tak o způsobu vakcinace. Toto je jeden z požadavků na toho výrobce, který on musí splnit, podobně tomu bude i u těch dalších. My samozřejmě toto budeme monitorovat a doplňovat.

Máme k dispozici podle mého soudu docela zajímavou a úspěšnou britskou kampaň, která je přeložena do českého jazyka a která se používá při přípravě té české kampaně, která v tom velkém státním gardu začne od začátku příštího roku. Na našich stránkách vidíte, že bylo už tedy zveřejněno to řízení, nebo ten požadavek, takže to by mělo být dokončeno teď také před Vánoci. A je samozřejmé, že všechny informace, které budou k dispozici od těch výrobců, budou k dispozici i českým pacientům. Tam jenom upozorňuji na to, že výrobci si striktně hlídají to, aby jakékoliv informace nezveřejnili předtím, než je vakcína zaregistrována. Ono by to totiž nebylo zákonné. Takže to paradoxně omezuje dostupnost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Jan Čižinský vystoupí s interpelací na pana ministra zdravotnictví Jana Blatného, připraví se pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Vážený pane ministře, oslovuji vás ohledně lesních klubů, které se od března nacházejí ve velmi složité situaci. Na rozdíl od lesních mateřských škol, tedy v podstatě shodných zařízení pro předškolní děti, nemohou vykonávat svou činnost. Od ministerstva dostaly právní výklad, který vyvozuje zákaz jejich provozu ze zákazu shromažďování, přitom v praxi mezi provozem lesních mateřských škol a lesních klubů není v podstatě žádný rozdíl. Lesní kluby mohou bez problémů splňovat veškeré hygienické požadavky, které jsou kladeny na lesní mateřské školy. Jediný rozdíl je v právní formě. Provozovatelé, děti, ale hlavně rodiče doplácejí na čistě formální posouzení lesních klubů, které podle stanoviska ministerstva spadají pod spolkovou činnost, a není vůbec zohledněno, v čem tato činnost věcně spočívá.

Vím, že vás v této věci oslovila Asociace lesních mateřských škol otevřeným dopisem. Její zástupci vám navrhli řešení, které je podle mého názoru velmi rozumné, aby existující výjimka ze zákazu shromažďování více než šesti osob, která se vztahuje na školy a školská zařízení, byla doplněna výjimkou pro obdobná zařízení předškolního vzdělávání a péče o děti do šesti let. Bohužel usnesení vlády číslo 1334, kterým je toto opatření s platností od zítřka realizováno, uvedenou výjimku stále neobsahuje. Nic nového v tomto ohledu nepřinesla bohužel ani dnešní aktualizace schválená vládou.

Chci se vás proto zeptat, co vládě a vám brání vyřešit situaci lesních klubů stanovením navrhované výjimky a jestli vaše ministerstvo pracuje na nějaké jiné variantě řešení. Jde o dost velkou skupinu předškolních dětí. A předškolní výchovu není možné realizovat distančně, na tom se shodneme a na tom spočívají všechna nařízení. Proto je nutné nějaké řešení najít. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Také děkuji. Poprosím pana ministra o jeho odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, pane poslanče, lesní kluby mohou být v provozu v souladu s k danému dni platným usnesením vlády, pokud v nich nebude současně přítomno více osob, než je daný počet stanovený pro pobyt ve vnitřních prostorech pro hromadné akce, přičemž není rozhodující, zda děti pobývají na veřejně přístupném místě, nebo na soukromém pozemku, to je v prostoru lesního klubu. Přestože lesní kluby zajišťují péči o děti především ve venkovních prostorech, každý lesní klub musí mít vytvořeno i zázemí pro stravování a odpočinek a s ohledem na tuto skutečnost bylo přijato toto hodnoticí kritérium.

Problém je v tom, že lesní kluby na rozdíl od lesních mateřských škol zařazených do školského rejstříku, a to je tedy spíše oblast resortu Ministerstva školství než Ministerstva zdravotnictví, nejsou regulovány školským zákonem a nespadají pod výkon státního zdravotního dozoru orgánu ochrany veřejného zdraví. To je ta právnická překážka. Přestože lesní kluby, a to máte úplnou pravdu, zajišťují obdobnou činnost jako lesní mateřské školy, které tam zařazeny jsou, nelze, a to je podstatné, s ohledem na zachování rovného přístupu k dalším podobným aktivitám, zařízením a podobně udělit lesním klubům výjimku. Jinými slovy, většinou se jedná o spolky, o zapsané spolky anebo podobné aktivity. A ve chvíli, kdy by byla udělena výjimka jim, potom by pochopitelně nebylo spravedlivé, kdyby nebyla udělena výjimka jiným srovnatelným právním subjektům. Jejich provoz se tedy řídí obecnými podmínkami stanovenými v aktuálně platném usnesení vlády pro hromadné akce ve vnitřních prostorech bez ohledu na to, jestli zajišťují, nebo nezajišťují výuku, právě proto, že nejsou v tom školském rejstříku.

V této situaci ale podotýkám, že vnímám tu vaši opakovanou informaci a samozřejmě já sám dostávám řady e-mailů od lidí, kteří se o děti takto starají, a jednoznačně to vnímám jako aktivitu velmi bohulibou a správnou, a proto jsem požádal odbornou skupinu epidemiologů, aby zkusila najít nějaký způsob, jakým toto vyřešit, a se závěry budou zástupci lesních klubů a veřejnosti seznámeni. Já zatím ten jejich závěr ještě nemám, proto ho nemáte ani vy, ale snažím se najít řešení a vnímám, že tato otázka zatím řešena reálně dobře není, je řešena jenom správně formálně, a tam je bohužel ten rozdíl oproti těm mateřským školám, o kterých jsem mluvil.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Takhle, určitě se shodneme, že co se týče epidemiologického hlediska, tak vlastně mateřské školy jsou na tom, v uvozovkách, hůře než ty lesní kluby nebo lesní mateřské školy. Přece jenom ty lesní kluby, lesní mateřské školy se pohybují více venku, respektive snaží se pohybovat vůbec venku. Takže co se týče epidemiologického hlediska, tak se skutečně domnívám, že to není vyvážené. Ale velmi by mě vlastně zajímalo, které jsou ty srovnatelné subjekty, které by mohly být diskriminovány, protože upřímně řečeno mě vlastně žádné nenapadají kromě nějakých třeba odpoledních aktivit, ale to lze přece v tom nařízení zmínit, že se jedná jenom o ty, kam rodiče dávají celodenně své děti k péči, aby mohli pracovat. Takže jestli jsou nějaké jiné subjekty srovnatelné, tak poprosím o jejich zmínění tady.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji moc. Vy, pane poslanče, uvažujete logicky velmi správně. Já tomu úplně rozumím. Ani jeden z nás není právník pravděpodobně, nebo nevím, jestli vy jste právník, já ne. A já jenom musím konstatovat, že ten problém je opravdu formální a právní. Ve chvíli, kdy povolím jednomu zapsanému spolku činnost - protože já nemohu do toho nařízení vlády dát, že něco, kde dávají lidé nebo rodiče děti do péče někoho jiného, já musím postupovat tak, abych to právně, anebo aspoň takto mě informuje můj právní odbor - musím to definovat jako nějaký subjekt a ten subjekt je stejný, ať už se jedná o spolek, který poskytuje ten lesní klub, anebo o spolek, který poskytuje naprosto jinou, daleko méně podstatnou a třeba i epidemiologicky jinak závažnou aktivitu. Takže to je ten pravý důvod, který zatím k tomu vede. A já s vámi souhlasím a snažíme se najít způsob, jakým tuto legální bariéru obejít.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí vystoupí pan poslanec Vít Kaňkovský na pana ministra zemědělství Miroslava Tomana, připraví se pan poslanec Jakub Janda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne. Vážený nepřítomný pane ministře, kůrovcová kalamita je pro českou přírodu podobným strašákem, jako je pro české občany onemocnění COVID-19. Neexistuje na ni lék. A všichni víme, jakým závratným tempem mizí naše smrkové porosty, musím říci nejenom smrkové porosty, se všemi důsledky, které to má pro naši krajinu, na celý ekosystém a také na vlastníky lesů. Kromě toho přibývají ale další negativní následky kůrovcové kalamity, a to je už v tuto chvíli velmi katastrofický stav silnic nižších a středních tříd, ale také lesních cest, to znamená ať už nezpevněných, nebo zpevněných komunikací uvnitř lesních porostů.

A sem směřuje můj dotaz. Tak jak mohu říci ze svého rodného kraje, Kraje Vysočina, který je kůrovcovou kalamitou asi zasažen úplně nejvíc, nebo patří k těm nejvíce zasaženým krajům, tak u řady vlastníků pozemků je už dneska problém se na lesní pozemek dostat, protože ty vnitrolesní komunikace jsou ve velmi, velmi ubohém stavu a ti vlastníci někdy mají velký problém s tím, jakým způsobem zrekultivovat lesní cesty, protože ne vždycky lesní cesty patří jim. Takže se chci zeptat, zda Ministerstvo zemědělství vnímá tento problém a zda je připraveno těm tisícům hlavně těch malých a středních vlastníků v tomto směru pomoci. To znamená, jestli chystá nějaký dotační titul, jakým způsobem zlepšit stav lesních cest. Protože pokud chceme obnovit lesní pozemky, tak je potřeba, aby se k nim vlastníci také dostali. Takže budu rád za písemnou odpověď na svůj dotaz. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Ano, na tuto interpelaci bude odpovězeno písemně.

Pan poslanec Jakub Janda vystoupí s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Vážený nepřítomný pane ministře, kroky vlády v posledních dnech zásadním způsobem ovlivňují zimní lyžařskou sezónu. Ve třetím stupni se lyžovat nemohlo, ve čtvrtém už ano. Lyžaři ale nebudou moci na horách přespat, protože nejdříve vláda hotely a restaurace otevřela, ale sebrala jim klientelu, protože zavřela lanovky a vleky. Teď lanovky a vleky spustila, ale hotely a restaurace naopak zase zavřela. Zimní sezóna však trvá jen tři měsíce a přes Vánoce jsou největší tržby, a je opět zavřeno. Většina zařízení už stejně neotevře, protože nemá šanci se nadechnout. To jsou ztráty, které už nikdy nelze nahradit kompenzacemi a které se dle propočtů přibližují 20 miliardám.

Otázkou je, proč vláda takto jedná, když neexistuje relevantní důkaz o tom, že by se nějak masivně šířila nákaza v hotelech. Takový zákaz je úplně zbytečný, protože návštěvníci hor se stejně ubytují v pronajatých chatách. Dochází ke kuriózním situacím. Například v Harrachově, kde se na můstcích nemůže skákat, ale zároveň se vedle nich lyžuje. Není jasné, zda mohou probíhat školní lyžařské kurzy, protože děti musí někde přespat. Nevíme, zda se mohou ubytovat sportovní reprezentační družstva, nebo zda mohou využívat oddílové chaty.

Ptám se vás proto: Proč znovu uzavíráte provoz ubytovacích zařízení? A kdy v tomto chaosu specifikujete přesné podmínky provozu? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně v souladu s jednacím řádem.

Dalším v pořadí je pan poslanec Martin Jiránek s interpelací na pana ministra zdravotnictví Jana Blatného. Připraví se pan poslanec Ondřej Profant. Prosím, máte slovo. (Chvíle čekání.)

 

Poslanec Martin Jiránek: Dobrý den, kolegyně, kolegové, omlouvám se za zdržení.

Pane ministře, dobrý den. Věřím, že si všichni uvědomujeme, že očkování proti covidu je důležité jak pro návrat do normálnějšího stavu, tak zároveň jde o velmi citlivou věc z pohledu potřebné důvěry veřejnosti. Včera jste v médiích sdělil, že lidé si nebudou moci vybrat, jakou vakcínu dostanou. Jak jsem pochopil, tak omezení volby je primárně z logistických důvodů. Dokážu pochopit, že každý praktický doktor bude mít jen těžko všech pět druhů vakcíny. Na druhou stranu už nyní sleduji lidi na sociálních sítích, kteří si vybírají tu či onu vakcínu, protože studují její složení, způsob vývoje či statistiky z testování. A může se stát, že jedna nebo více vakcín bude veřejností preferována. A stejně tak se může stát, že třeba jedno virální video může naopak silně poškodit jméno jedné z nich. Pak mohou nastat situace, že se někteří lidé budou registrovat na očkování a na očkování jim nenabídnou jimi preferovanou vakcínu a oni se očkovat nenechají. Nebo budou i regiony, které budou mít díky rozdílným vakcínám rozdílnou proočkovanost.

Chápu, že je to logisticky obtížné, proto mou dnešní interpelaci berte víc jako konstruktivní apelaci, abyste na to mysleli v přípravě strategie očkování a speciálně při komunikaci důvodů, proč a jak by se lidé měli očkovat. Bude to hodně citlivé a bylo by vhodné těmto možným rizikům raději předcházet než na ně v časovém presu reagovat. Děkuju moc.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o jeho odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Pane předsedající, dámy a pánové. Pane poslanče, děkuji. Já to vnímám velmi podobně. Je to samozřejmě nesmírně citlivé téma. A já jenom zopakuji, že v rámci té první části, která je teď už téměř jistá, víme, že vakcínou Pfizer budeme schopni obsloužit zhruba 13 tisíc pacientů denně. Jakmile budou potom i ostatní vakcíny, tak to bude přes 50 tisíc pacientů denně. Nicméně nejsme schopni - a to ne že my jako Česká republika, ale obecně celá Evropská unie a troufnu si říct, že celý svět - ovlivnit dodávky vakcín minimálně v prvním roce. A ten rok je samozřejmě kritický, zejména jeho první polovina. Takže to samo o sobě, aniž bychom to my nebo kdokoli jiný chtěl omezovat, povede k tomu, že nebude možné vyhovět všem těm přáním. Není to zlá vůle, není to snaha omezit zákonná práva lidí, ale je to dáno tím, že tyto vakcíny opravdu nebudou k dispozici všechny pro všechny. Já jsem třeba mluvil konkrétně o vakcíně Pfizer, tak předpokládáme, že chceme naočkovat zhruba 7 milionů lidí, ale v tom prvním roce dostaneme zhruba vakcíny pro 2 miliony lidí od této firmy. Kdyby teoreticky všichni chtěli vakcíny Pfizer, tak se na ně nedostane. A bude to tak i ve všech ostatních zemích. To není problém České republiky.

Právo toho člověka je, a tomu bude samozřejmě stoprocentně vyhověno, dostat veškeré informace o té vakcíně. Tam odkazuji jenom na to, že musíme počkat, až ji výrobce z legálních důvodů uvolní. A pochopitelně ve chvíli, kdy ten člověk přijde na očkovací místo, kde nebude vakcína, kterou on by požadoval, tak pochopitelně se může rozhodnout, že se nedá očkovat, a může se přihlásit na jiné očkovací místo, kde budou mít jím preferovanou vakcínu. Zatím ale výrobce neumí v žádné zemi zajistit, aby se nestalo, že ten člověk opravdu třeba nebude mít možnost si vybrat přesně tu vakcínu, kterou chce. Takže není to odpírání této možnosti, je to jenom z logistických a výrobních důvodů. Minimálně v tom začátku, kdy je potřeba zajistit celosvětově tuto dodávku, tak to omezení tam je. A samozřejmě v budoucnu toto pomine, ale my se teď bavíme o první polovině roku. A souhlasím s vámi, že je to potřeba komunikovat velmi citlivě. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem položit doplňující dotaz. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Jiránek: Velmi krátkou reakci, nebo spíš dotaz. Takže jestli to dobře chápu, tak v rámci portálu, přes který se lidé budou moci registrovat na očkování, tak bude i jasné, které místo má kterou vakcínu, aby si ten člověk mohl předem vybrat, tak já si radši odjedu 30 kilometrů dál pro tu, kterou já preferuji?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji. Určitě není problém, aby tato informace byla zavzata. A vždycky když se bude ten člověk objednávat, tak samozřejmě bude vědět naprosto přesně, kam se objednává, bude mít možnost i telefonického kontaktu s tím centrem, takže určitě lze spoléhat na to, že informaci o tom, kterou vakcínu dostanete v případě, že tuto informaci budete chtít mít, která vám bude nabídnuta, abych to řekl přesněji, tak k této informaci se bude moci každý člověk dostat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Ondřej Profant vystoupí s interpelací na paní ministryni Marii Benešovou. Připraví se paní poslankyně Karla Maříková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Profant: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážená paní ministryně, zákon o právu na digitální služby předpokládá katalog služeb. Ten zmapuje agendy jednotlivých resortů a nastíní plán jejich digitalizace. První verze se objevila ve vládním systému eKLEP 7. 12., avšak vaše ministerstvo nedodalo ani jednu službu. A nebavíme se jen o službách určených k digitalizaci, ale vaše ministerstvo nedodalo do katalogu vůbec žádnou službu, kterou poskytuje občanům, ani v té nedigitalizované podobě. Přitom například Company Law Package vám nařizuje zajistit zakládání firem on-line. Koneckonců sám jsem v této Sněmovně předložil legislativní úpravu, která má toto zajistit.

Vážená paní ministryně, opravdu vaše ministerstvo neposkytuje vůbec žádné služby občanům?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Dobré odpoledne. Vážený pane předsedající, pane poslanče, dámy a pánové, není pravda, co zde bylo řečeno, že bychom jako ministerstvo neposkytovali služby občanům. A pokud jde o ten katalog služeb, tak na něj jsme se samozřejmě zaměřili a je to velmi náročný úkol, kde je třeba koordinace s dalšími devíti podřízenými organizacemi a subjekty, jako je třeba Česká advokátní komora, Notářská komora. Sedmého prosince jsme dodali Ministerstvu vnitra zhruba asi 88 % informací, které byly potřeba. A z toho jsme ještě pracovali na nedodaných agendách: mezinárodní justiční spolupráce, Vězeňská služba a evropský veřejný žalobce. Uznávám, že to byly velmi náročné úkoly. A ještě nám to trošku zkomplikovala právě ta současná koronakrize, protože jeden nám onemocněl, pokud jde o Vězeňskou službu, tedy stěžejní expert, a potom u evropského veřejného žalobce bylo třeba zajistit evidenci služeb a agendu s malým množstvím služeb.

V současné době je stav takový, že to samozřejmě doháníme, napravujeme. A co se týče těch tří agend, které nebyly ministerstvu prozatím dodány, tak v rámci této agendy justiční spolupráce nebyla identifikovaná žádná služba k evidenci. Pokud jde o Vězeňskou službu, tak s ohledem na vypjatý časový rámec a skutečnost, že na straně rezortní organizace došlo ke komplikacím, to byla ta závažná nemoc pracovníka, byly Ministerstvu spravedlnosti dodány podkladové materiály ve stavu, který je ještě dopracováván. V tuto chvíli pracuje příslušný útvar v součinnosti s Ministerstvem vnitra na nápravě a bude to tedy brzy dohoněno. Pokud jde o evropského veřejného žalobce, jedná se o nově vznikající agendu, která je platná od 20. 11. tohoto roku, a evidenci služeb v rámci této agendy plánuje Ministerstvo spravedlnosti realizovat v nejbližší době.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Takže pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Profant: To velmi rád slyším, paní ministryně, a děkuji za to. Ale ono to přece jenom v tom mezirezortním připomínkovém řízení s tou nulou vypadalo děsivě, tak já se omlouvám za tu řečnickou hyperbolu. Nicméně doufám, že se digitalizaci bude dařit, a je proto potřeba zajisté spolupráce mezi rezorty. A doufám, že ta se uskuteční.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Takže můžeme přistoupit k další interpelaci a tou je interpelace paní poslankyně Karly Maříkové na pana ministra zdravotnictví Jana Blatného. Připraví se pan poslanec Patrik Nacher.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, v reportáži CNN Prima News, kde se vyjádřila také hlavní hygienička Rážová, bylo řečeno, že lékař, který bude očkovat, zaznamená dotyčného do elektronického registru a vznikne povinná studie, a jakmile uplyne nějaká doba po očkování, odebere se naočkovanému krev a poté se bude zjišťovat množství protilátek a účinnost vakcíny. To by měl mít na starosti Státní zdravotní ústav ve spolupráci s praktickými lékaři. Ředitel Státního zdravotního ústavu Pavel Březovský sdělil v reportáži, že toto je vlastně podmínkou, abychom řekli, že peníze, které byly investovány do této akce, byly investovány účelně.

Pane ministře, jaká studie bude probíhat? Kolik občanů bude do této studie vůbec zahrnuto? A bude studie probíhat na nějakou jednu konkrétní očkovací látku, nebo na všechny, které tady budou použity? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Pane předsedající, dámy a pánové, paní poslankyně, ta informace, která byla podána médii ohledně plánované studie zjištění účinnosti vakcín proti koronaviru a chování imunitní odpovědi, byla mylně interpretována. Nemá se jednat o žádnou celonárodní, ani deskriptivní či analytickou studii populace. Cílem je zjištění reakce imunitního systému po vakcinaci na koronavirus, respektive zjištění doby případného vyvanutí, odeznění té imunity, jinými slovy, jak dlouho budou ty protilátky přítomny. Studie bude prováděna pouze v podmínkách Státního zdravotního ústavu, kde dotčenou kohortou na bázi dobrovolnosti, a oni se tak sami rozhodli, budou jejich zaměstnanci, a to z důvodu ideální kombinace očkovacího centra a Národní referenční laboratoře, to znamená, že tato studie bude nabídnuta pouze v rámci Státního zdravotního ústavu. Je to jejich projekt, je uvnitř tohoto ústavu.

Design studie je nyní projektován, já o něm detailní informace ještě nemám. A jistě předpokládá samozřejmě dílčí rozdělení respondentů, respektive pohlaví, věk, zaměstnání a tak dále, aby bylo možno s tím potom nějakým způsobem pracovat. V žádném případě se nejedná o žádnou plošnou studii, povinnou studii nebo něco, co by bylo podmínkou vakcinace nebo s ní bylo svázáno. Pro běžnou populaci je to interní studie, pro kterou se rozhodl Státní zdravotní ústav rovněž na bázi dobrovolnosti u svých zaměstnanců.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, jak se tedy bude zjišťovat u jednotlivých konkrétních vakcín, jak dlouho přetrvávají u očkovaného protilátky? A nepřekročilo to trošku pořadí? Neměla být nejdřív takováto studie, abychom věděli, jak skutečně dlouho protilátky u dotyčného budou, a pak mělo být očkování v takové míře, v jaké se plánuje?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný To je dotaz, který by byl býval směřoval spíše na agentury, které registrují ta léčiva. Nicméně obecně je u vakcín už nyní prokázáno, protože ten vývoj trvá nějakou dobu a hlavně navazuje na vývoj podobných vakcín, na podobná infekční agens z minulosti, takže už nyní je patrno a známo, jak dlouho jsou přítomné protilátky po vlastním onemocnění. Jsou informace o tom, že přítomnost protilátek po vakcinaci bývá vyšší, a tudíž bude trvat déle než po té nemoci samé. A je to standardní postup při vývoji i ostatních vakcín ve chvíli, kdy je uvádíte na trh. Takže to se spíše dostáváme do oblasti regulace léčiv jako takových. A jinak pro vakcínu stejně jako pro jakýkoliv jiný léčivý přípravek následně probíhají klinické fáze takzvané čtvrté úrovně, nebo chcete-li postmarketingové SURVIVES, ty studie, které nadále velice precizně monitorují, jakým způsobem se ten lék chová v populaci.

K té konkrétní studii znovu říkám, já jsem její detail zatím neviděl, není ještě dokončen její design, ale obecně se měření provádí u všech podobných studií, takže se opakovaně odebírá krev na to, jestli ty protilátky jsou a v jakém titru, a potom se to hodnotí. Předpoklad účinnosti vakcíny by měl být takový, že bude minimálně tak jako je to u ostatních podobných virů, například u chřipky.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Patrik Nacher vystoupí s interpelací na pana ministra Blatného. Připraví se pan poslanec Karel Rais. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, vážená paní ministryně, pane ministře, mých deset poslaneckých kolegů, já bych pokračoval v interpelacích na ministra zdravotnictví týkajících se koronaviru. Tentokrát se nebudu ptát na světlo na konci tunelu, jak jsem se ptal minule, ale na ta jednotlivá opatření nebo na to jedno opatření.

Předpokládám, že všichni se shodneme na tom, že se chceme toho koronaviru zbavit co nejdřív a že jedna z cest, která k tomu vede, nebo jedna z nejdůležitějších, je dodržování opatření. Nicméně tato opatření musí mít samozřejmě v sobě nějakou logiku a musí být podložena nějakými čísly, daty, statistikou. Ideálně obojím najednou. Proto bych se chtěl pana ministra zeptat, proč se od zítřka tedy zavírají restaurační zařízení a fitness. Pokud si dobře vzpomínám, je to přesně 14 dní, co se restaurační zařízení otevřela, a ta čísla se začala zhoršovat, pokud si dobře vzpomínám, v pátek, v sobotu, v neděli, to znamená ve dnech, které následovaly. Jinými slovy, pokud platí teze, že to zpoždění má 14 dnů až tři týdny, inkubační doba apod., tak otevřené restaurace nemohly způsobit to zhoršení.

Takže můj dotaz je, proč tedy se jde tou cestou zavírání restauračních zařízení, proč se třeba nejde cestou nějakého jiného opatření ve vztahu k počtu míst, omezení, různých jiných hygienických opatření ve vztahu k těm restauracím, jakkoliv já samozřejmě vím a respektuji, přechod na PES 4 znamená zavření těch restaurací. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Pane předsedající, dámy a pánové, pane poslanče, situace se šířením epidemie zůstává v ČR i nadále vážná, nadále spíš dochází k jejímu postupném horšení. A já bych rád zdůraznil, že poté, co se nám podařilo snížit počty nově nakažených i počet pacientů v nemocnicích z vrcholu na přelomu října i listopadu, tak v posledních dnech je patrný opět mírný nárůst, ale konstantní.

Aktuální hodnota reprodukčního čísla se pohybuje lehce pod 1,2, nově počet diagnostikovaných je každý týden za poslední dva týdny zhruba o 15 až 30 % vyšší než v předchozím týdnu, a to prokazuje zvýšené riziko dynamiky šíření. Mezinárodní data i naše data ukazují na plošný kontinentální přenos, na vlastně populační šíření nákazy, a v řadě států, zatím to tak není u nás, výrazně roste už i mortalita, a to zcela bez ohledu na karanténní opatření, například Německo.

V ČR je zatím vývoj v nemocnicích bez vysoce rizikové eskalace, ale to je stav, který se může velmi brzo změnit, pakliže něco neuděláme. Již v dalších dnech můžeme očekávat počty nově diagnostikovaných nad 8 až 8,5 tisíc denně, pokud se ta strategie udrží tak, jak je nyní koncipována a nedojde k nějaké změně.

Já jsem si dovolil, protože si myslím, že je potřeba, aby Poslanecká sněmovna tuto informaci měla, dnes poslat vedení všech parlamentních stran a klubů takovou detailnější informaci o stávající epidemické situaci i o opatřeních, která jsou. Zítra vám ještě přijde do vašich pošt také srovnání opatření v ČR a v ostatních zemích, abychom si uvědomili, jak jsme na tom my vůči ostatním zemí. A právě proto potřebujeme udržet ta stávající omezující opatření, zejména ve chvíli, kdy nemáme lék, to světlo na konci tunelu, o kterém jste mluvil.

Jak dobře víte, my jsme zavedli ten systém protiepidemických opatření a nyní jsme v jeho čtvrtém stupni. Tam je potřeba omezit volný pohyb a i hromadné akce. A pokud se týká konkrétně restaurací, tak existují docela kvalitní studie. Já jednu z recentních jsem i sdílel nedávno. Jedná se o FDA podporovanou americkou studii, která prokazuje, že v místě, kde z principu nelze mít ochranu dýchacích cest, to znamená, právě jsou to restaurace, kde dochází ke konzumaci pokrmů a nápojů a k snížení distance, vzdálenosti mezi lidmi, je riziko přenosu tohoto onemocnění až dvakrát větší. Kromě toho se v restauracích také konzumují alkoholické nápoje, které bohužel ovlivňují naši schopnost a bourají naše volní bariéry, a toto prostředí jednoznačně je hodnoceno jako prostředí, které podporuje přenos infekčních onemocnění.

Pokud se týká fitness center, už jsme se o tom bavili, opět malá distance, maximální výdech a zase zvýšená fyzická aktivita, která zvyšuje riziko přenosu nákazy. Pokud budou některé přenos infekce podporující provozy uzavřeny a v jiných dojde k omezení, jako například k omezení počtu lidí v prodejně atp., tak jsou to jedny z věcí, kterými můžeme omezení této nemoci zpomalit. V případě vašeho zájmu můžu klidně i ty recentní studie třeba zaslat na váš e-mail nebo je nasdílet jinak, ale myslíme si, že děláme ta rozhodnutí na základě dat, která jsou dostupná, a i ve shodě s ostatními zeměmi, které mají zhusta opatření ještě přísnější než my. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Máte zájem o doplňující dotaz? (Ano.) Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Já možná jenom spíš jakoby... Pak v tom případě jde o tu komunikaci. Pochopil jsem to tak, že jde vlastně o prevenci, že i přesto tedy, že restaurace se na tom nemohly podílet ani teoreticky v té chvíli, protože byly zavřené a otevřely se a ta čísla se zhoršila v ten den nebo den poté, takže na to nemohly mít ani teoreticky vliv, tak to beru jako prevenci. Mně jde spíš o to, jestli se v těch dalších vlnách, protože my jedeme systém plyn - brzda, brzda - plyn, neuvažuje o nějakých opatřeních v těch gastronomických zařízeních vedoucích k menší kumulaci lidí. Zažil jsem omezení třeba wifiny, aby ti lidé v restauracích skutečně trávili jenom tu nezbytnou dobu, ze zahraničí, že ten, kdo tam chce jít, tak musí na sebe nechat mobil, případně občanku apod., že kdyby se něco zjistilo, tak aby byl kontaktován. Prostě jít jakoby cestou těchto (upozornění na čas) opatření, aby se to neopakovalo v těch dalších vlnách. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Já bych poprosil - tím, že nás je málo v sále, tak když tady mluvíte mezi sebou, tak to docela tady rezonuje a předpokládám, že toho, kdo mluví na mikrofon, to ruší. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych chtěl říct dvě věci. Já si nemyslím, že to je jenom prevence. Vy jste správně řekl, že se to projevilo už v době před několika dny, a to byl odraz něčeho jiného. To máte pravdu. To byl odraz toho, že ještě i v tom bývalém stupni čtyři se postupně přestávala dodržovat i ta opatření, která byla nastavena. Ale to, co se děje teď, to znamená další progrese, jste si určitě všiml, a je to i v té prezentaci, kterou prostřednictvím vašich předsedů dostanete k dispozici, že poslední týden ten nárůst byl velice mírný. Jednalo se o 4, 4,5 tisíce, do 5 tisíc. Najednou během posledních několika dnů, a to je to, co odráží otevření těch restaurací a všeho ostatního před 14 dny, začíná docházet k progresivnějšímu nárůstu na více než 8 tisíc během posledního dne. Takže naopak si spíše myslím, že když něco zásadního neuděláme, já spoléhám z velké části i na to populační testování a vychytání přenašečů z populace, tak se velice rychle můžeme dostat k hodnotám mezi 10 a 15 tisíci. A to bude ten projev rozvolnění.

Takže samozřejmě je to v principu prevence, ale spíše to potvrzuje to, co jsem říkal, že snížené omezení distančních kontaktů vede k potížím v tomto smyslu přenosu. A v tom systému, tak jak ho máme, ten je právě nastaven předvídatelně, proto jsme ho chtěli. Takže všichni víme, že ve stupni čtyři restaurace jsou zavřené, ve stupni tři jsou otevřené, takže to zase je jakási míra. O tom víme, že když se přejde z toho do toho, co to bude znamenat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další vystoupí pan poslanec Karel Rais s interpelací na paní ministryni Marii Benešovou, připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, 10. září letošního roku byl schválen Poslaneckou sněmovnou zákon č. 254, o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. Tento zákon měl být doplňován a konkretizován prostřednictvím prováděcích předpisů. Teprve 7. prosince vydalo Ministerstvo spravedlnosti čtyři vyhlášky k provedení zákona s účinností za tři týdny, to je od 1. ledna roku 2021.

Hlavními body mé interpelace jsou proto tyto tři skutečnosti:

Jak se mohou znalci připravit a postupovat od 1. 1. 2021 podle něčeho, o čem se dověděli až minulé pondělí, přičemž podle zákona jim za každé jejich porušení hrozí až likvidační pokuty? Například znalec se má pojistit na odpovědnost za újmu ve výši 1 milion korun a má doložit ministerstvu doklad o uzavření pojištění do konce kalendářního roku, který předchází roku, na nějž se pojištění vztahuje, tedy ještě letos. Je to v pořádku?

Podle zákona mají být vedeny dva informační systémy veřejné správy, a to seznam znalců a evidence posudků. Jsou oba připraveny ke spuštění v rutinním provozu? Oba informační systémy budou obsahovat velmi citlivá data o znalcích, ale také o klientech, takže se na ně vztahuje nařízení GDPR. Tak by mě zajímalo, jak jste se vypořádali s požadavky na tyto předpisy. Mám na mysli zejména bezpečnostní požadavky podle obou zákonů, jestli mají atestaci a kdo ji provedl.

A pak ten třetí, klasický dotaz, to je otázka těch odměn, kdy jsme čekali, že dostaneme výměnou za to, že budeme loajální vůči tomuto zákonu, tak že dojde k navýšení odměn, protože platnost posledních odměn je od 1. 1. roku 2003 (upozornění na čas), a říkalo se, že bude dvojnásobek, okolo 700, ale ta realita je úplně jiná. Tak jak je to prosím s odměnami? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní ministryně Marie Benešová odpoví. Poprosím ji o slovo. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Vážený pane poslanče, k vašemu dotazu ohledně vyhlášek vydaných k provedení nového zákona o znalcích a znaleckých kancelářích a ústavech uvádím toliko.

Tak vyhlášky byly vydány 26. listopadu tohoto roku a ve Sbírce zákonů byly publikovány 7. prosince tohoto roku. Jde o vyhlášku 503/2020 o výkonu znalecké činnosti, dále o vyhlášku 504 z téhož roku o znalečném a vyhlášku 505, kterou se stanoví seznam znaleckých odvětví, jednotlivých znaleckých oborů, jiná osvědčení o odborné způsobilosti, osvědčení vydaná profesními komorami a specializační studia pro obory a odvětví.

Pokud jde o zajištění přípravy na znalecké zkoušky, případně vzdělávání znalců, tak Ministerstvo spravedlnosti mělo původně v plánu uspořádat školení pro znalce věnovaná nové právní úpravě. S ohledem na nepříznivou epidemiologickou situaci a nemožnost pořádat hromadné akce však musel být tento záměr opuštěn. Jako alternativa hromadným školením se nabízela možnost uspořádat školení on-line pomocí videokonferencí. Po pečlivé úvaze a zhodnocení všech nedostatků tohoto řešení jsme se rozhodli namísto toho pořádat on-line semináře a vytvořit pro znalce vzdělávací videa, která by se na rozdíl od školení v reálném čase dala přehrávat, a zpětně tedy umožnila jejich efektivní vzdělávací možnost a pracovat s časem a sdělovanými informacemi. V listopadu tohoto roku ministerstvo spustilo nový portál pro znalce. Na tomto portálu bylo uveřejněno video věnované problematice znaleckých zkoušek a další videa budou v nejbližších dnech následovat. Na tomto portálu jsou průběžně uveřejňovány také odpovědi na konkrétní dotazy znalců a další informace a podklady týkající se výkonu znalecké činnosti.

Co se týče skript pro přípravu na obecnou část vstupní zkoušky znalce, ministerstvo plánuje s dostatečným časovým předstihem před prvním termínem obecné části zkoušek, tedy nejpozději v prvém čtvrtletí 2021, uveřejnit na portálu pro znalce oficiální studijní materiály. Znalci tedy nebudou odkázáni pouze na případné komerční studijní pomůcky a budou moci pro studium využít tento oficiální materiál.

Nový zákon o znalcích a znaleckých kancelářích a ústavech zavádí místo dosavadního seznamu znalců a seznamu ústavů nový seznam znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů. Též zavádí místo dosavadních znaleckých deníků novou evidenci znaleckých posudků. Nový seznam znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů i nové evidence znaleckých posudků budou informační systémy veřejné správy, které budou zajištěny standardními mechanismy tak, aby nemohlo dojít k úniku informací z těchto systémů. Tudíž jsou tyto informační systémy v souladu se zákonem.

Co se týče znalečného, platí, že výše časové hodinové odměny znalce se zvýšila poprvé 1. ledna 2003, přičemž se rovněž zvýšila odměna za pitvy, resp. některé další položky znalečného. Hodinová odměna se zvyšuje ze současných 100 až na 350 korun, za započatou hodinu na 300 až 450 korun. Ministerstvo spravedlnosti mělo snahu zavést ještě vyšší sazbu, nicméně z důvodů současné kalamitní situace a současné situace (Předsedající: Čas, paní ministryně!) jsme nemohli tuto taxu zvednout. Nicméně nás to netěší a samozřejmě plánujeme, pokud to tedy finance dovolí, tuto částku ještě zvýšit a s paní Schillerovou o tom jednám. To je asi vše.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Já bych poprosil opravdu dodržovat časové limity.

 

Poslanec Karel Rais: Dobře, budu dodržovat čas. Já jsem rád, že paní ministryně tady sdělila informace, co se týká těch studijních materiálů, protože to považuji za dost důležité, aby znalci měli ten studijní materiál k dispozici, viz třeba Ústav soudního inženýrství u nás v Brně, abychom měli kompletní informace. Docela rád jsem slyšel, že vlastně je jakási standardní ochrana těch informačních systémů. No a co se mi nelíbí, protože znalec má být špičkový odborník, těch 450 korun, i kdybych bral jako maximum, ta realita je taková, že tolik teď mnohdy nedostane, tak to považuji za dost takové - nevím, jak to říct - no špatné. A tam si myslím, že bychom měli v nějaké součinnosti něco dělat, protože inflace od roku 2003 po dnešní rok úplně devalvuje v podstatě i tohle navýšení. Děkuji. Dotaz nemám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak paní ministryně na to zareaguje.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová No tak pokud jde o ty peníze, samozřejmě já si je netisknu, pane poslanče, ač bych ráda, a bohužel situace letošního roku, dobře víte, jak vypadá, takže jsme se na víc nezmohli a s paní ministryní financí budu dál vyjednávat. Pokud jde o ty pokuty, co jste zmiňoval, no tak tam budeme samozřejmě ze začátku benevolentní. To jsou maximální sazby.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Vojtěch Munzar s interpelací na pana ministra zdravotnictví Jana Blatného. Připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Ano, děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, já bych vám chtěl na úvod poděkovat za to, že pravidelně chodíte odpovídat nám na interpelace, a beru to jako respekt k Poslanecké sněmovně a z toho mám velkou radost. Nicméně k interpelaci.

Zajisté si uvědomujete, pane ministře, že mnoho lidí je na pokraji své ekonomické existence. Mnoho lidí je také na pokraji svých psychických sil a to se týká podle mě skoro všech občanů naší země. Těžko vidí nějakou perspektivu, musí svůj život řídit podle spousty zákazů a příkazů. Některé z nich, jako třeba zákaz konzumace kávy z kelímku, který vy jste obhajoval, byly vysloveně z mého pohledu šikanózní. K tomu vláda vydává na návrh Ministerstva zdravotnictví jak na běžícím pásu různá chaotická opatření. Například ta, které se konkrétně týkají nápojů z restaurací, a já je nebudu vyjmenovávat, jistě víte, o čem mluvím a co se stalo za posledních deset dnů.

V pondělí jste rozhodli o nových opatřeních s tím, že jste sice nechali otevřené všechny obchody, ale podle některých výkladů tohoto opatření by do mnoha z nich nesměli chodit lidé. Já bych vás chtěl jenom, pane ministře, upozornit, že toto vše rozhodně nepřispívá k tomu, aby veřejnost brala vaše kroky vážně. Vy jste apeloval na naše občany, aby při interpretaci těch opatření používali zdravý selský rozum. Ale já bych k tomu chtěl říci, že by vláda měla začít u sebe a při formulaci těch opatření ho používat, a zároveň aby kladla důraz právě na precizní formulace a vysvětlování, protože co je psáno, to je dáno v právním státě.

Pane ministře, premiér vás vyzval, abyste si našel lepší píáristy. Já vás nechci k ničemu vyzývat. Já vás chci pouze požádat, abyste si našel lepší legislativce, kteří dokážou pregnantně a precizně formulovat opatření, která vydáváte. (Upozornění na čas.) Z mého pohledu je nutné ukončit tuhle parodii na nějakou bojovku pro občany. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, pane poslanče, já uvedu na začátek jenom jednu z těch vašich správných úvah, kterou jste řekl u komentáře k některým z těch opatření, že podle některých výkladů... Je to přesně tak, jak říkáte. Je to podle některých výkladů. A je pravda, že právní řeč, nebo řeč právníků je specifická a je opravdu často otázkou, jaký z těch výkladů kdo z nás zvolí. Některé ty výklady jsou kreativnější, některé méně.

Já se ale vrátím k těm konkrétním opatřením a dovolím si obrátit vaši pozornost na konkrétní data. Jak už jsem dnes uvedl, tak vzhledem k aktuální epidemiologické situace potřebujeme udržet stávající a omezující opatření, která přispívají, a je potřeba říct, že to tak opravdu je, k boji s epidemií. V době, kdy nemáme lék, kdy první vakcína dorazí teprve v následujících dnech, jsou to právě tato opatření, která brání přenosu onemocnění, a jsou vlastně jediným reálným nástrojem snižování šíření té infekce mezi lidmi a - to je ještě důležitější - zejména jeho dopadů na zdravotnický systém, na obsazenost lůžek v nemocnicích apod. Jak dobře víte, zavedli jsme systém protiepidemických opatření. Nyní se nacházíme, nebo budeme nacházet, v jeho čtvrtém stupni.

Potřebujeme omezovat volný pohyb osob, potřebujeme omezovat hromadné akce atd. atd. Proč? Není to proto, že bychom se snažili nějakou zvůlí omezovat životy lidí. Já naprosto souhlasím s tím, co jste řekl, že v podstatě není v této zemi jediný člověk, kterého by se ten stávající stav nedotkl, a buď zdravotně, nebo ekonomicky, nebo nedej bože v obou těchto aspektech. Nicméně to, že tato opatření, která činíme velmi podobně, ne-li shodně jako většina okolních zemí, a je to i důvod, proč zítra budete mít k dispozici právě tu tabulku srovnávající opatření mezi jednotlivými zeměmi - nenechme se uvést v omyl, že naše země postupuje více chaoticky nebo přísněji nebo méně koncepčně než země ostatní, tak to opravdu není. A tato opatření jsou platná a ukázaly to poslední měsíce.

Já jenom připomenu konkrétní data. Zatímco ještě na konci září byla čtrnáctidenní incidence, tedy počet nově diagnostikovaných onemocnění covid okolo 30 tisíc, na začátku listopadu to bylo až 170 tisíc. A najednou na počátku prosince toto číslo padlo až na 50 tisíc, to znamená, více než třikrát se snížilo. A toto výrazné číslo, k té změně nedošlo samo o sobě. To je právě důsledkem těch opatření a samozřejmě toho, a především toho, že je lidé ve valné většině dodržovali, za což jim patří velký dík. No a protože v posledních dnech dochází k opětovnému, byť zatím pozvolnému nárůstu, je namístě opět, aspoň částečnými opatřeními a postupnými opatřeními zase zabránit zahlcení zdravotního systému, a tím i zbytečným úmrtím na koronavirus.

Já tady můžu ukázat i takový obrázek, který to shrnuje (ukazuje graf). Křivka té incidence je opravdu docela informativní. Takže i když na první pohled to může působit nepříjemně na řadu lidí, a já to naprosto chápu, tak ta opatření jsou efektivní a jsou velmi podobná, často shodná jako ve většině okolních zemí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec bude mít zájem o doplňující dotaz. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Možná než dotaz, tak spíš rychlý komentář. Vážený pane ministře, já rozumím tomu, co říkáte. Na druhou stranu já se vám snažím vysvětlit, že to, co třeba se stalo v minulým týdnu a na začátku tohoto týdne, přispívá pouze k většímu pnutí ve společnosti, že možná nějaký apel by byl daleko jednodušší než minulé pondělí zakázat stáčení piva v PET lahvích z restaurací tak to nahradit zákazem rozlévání nápojů v těch restaurací, abyste řekli, že to je chyba, a druhý den to museli opravovat. Pak jste přišli s tím, že ani káva do kelímku není možná v pátek, abyste to v pondělí změnili na alkohol. No tak to je jen příklad toho, že tohle lidé opravdu nemohou brát vážně, protože je to opravdu nesmyslné. A já bych vás chtěl požádat, abyste si na to za prvé dávali pozor, na toto. A za druhé, ani ta rychlost těch změn nepřispívá k tomu, že vy si to vlastně (upozornění na čas) můžete měřit v reálu, jak to funguje.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Tak další vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová s interpelací na paní ministryni Alenu Schillerovou, která je omluvená a není přítomná. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, v těchto dnech probíhá třetí čtení návrhu státního rozpočtu na rok 2021 a ve vzduchu visí otázka rozpočtového provizoria. Pan premiér, jelikož se mu nepodařilo vyjednat podporu státního rozpočtu na příští rok, začal hledat tisíce a jeden důvod, proč rozpočtové provizorium není možné a kdo by byl za něj zodpovědný. V jednom ze svých výroků pan premiér uvedl: Zeptejte se Tyla, to je náměstek. Ty IT systémy na financích nejsou připravené na rozpočtové provizorium. Ty počítače s tím budou mít problém. - Nerada bych zde hodnotila relevantnost výroku pana premiéra k argumentaci, zda podpořit státní rozpočet na rok 2021, či nikoliv, ale vás, paní ministryně, bych se ráda zeptala na materiální význam výroku pana premiéra.

Vážená paní ministryně, jsou IT systémy Ministerstva financí připraveny na případ, kdyby nebyl schválen návrh státního rozpočtu na rok 2021 a nastalo by zde rozpočtové provizorium? Pokud ne, kdo je zodpovědný za takové systémy, které nepočítají s možností rozpočtového provizoria a jaký by byl nyní postup Ministerstva financí? Děkuji předem za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Ano, na tuto interpelaci bude odpovězeno písemně.

Dalším v pořadí je paní poslankyně Tereza Hyťhová s interpelací na pana ministra Jana Blatného. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, chci se vás zeptat na poměrně zásadní záležitost, která každý den ovlivňuje v České republice životy milionů lidí, a to na konstrukci indexu PES. Konkrétně by mě, a jsem si jistá, že i mnoho dalších občanů, zajímalo, kdo a na jakém základě jakých dat rozhodl přiřadit čtyřem ukazatelům, na jejichž základě výpočet "psa" vzniká, jejich váhy. Tedy jinými slovy, míru, jakou tyto čtyři ukazatelé celkový index PES ovlivňují. Pominu nyní fakt, že kvalita vstupních dat, tedy kdo kdy jak a proč byl zrovna testován, se postupem času výrazně proměňuje, což využitelnost těchto dat zásadně snižuje. Pominu i to, že díky prokazatelné a nezanedbatelné míře falešné pozitivity testů v zásadě matematicky nikdy nelze dosáhnout ani stupně jedna, natož nula, který jste sliboval, ale zatím pořád není.

Pro jistotu zopakuji, že index může teoreticky dosahovat hodnot nula až sto, má pět stupňů a vzniká prapodivným součtem celkem čtyř ukazatelů. Tedy počet nově pozitivních za posledních čtrnáct dní, počet pozitivních seniorů za posledních čtrnáct dní, průměrná pozitiva testů a reprodukční číslo. Ty jsou v něm zastoupeny v poměru 20 ku 20 ku 30 ku 30. Zásadní otázka zní. Proč je to zrovna v tomto poměru? Neboť tyto váhy jednotlivých ukazatelů jsou naprosto klíčové. Známe jejich konstrukci? Mohou je tvůrci "psa" nebo vy obhájit? Každý občan si relativně snadno může "psa" spočítat.

Vedou se vášnivé debaty o posunech mezi jednotlivými stupni, ale debata o základní konstrukci a nastavení celého nástroje se bohužel nevede žádná. A to je chyba, neboť jde o bezprostřední podklad pro rozhodování vlády. Chci se vás tedy zeptat, proč se tato debata nevede, nevedla a zda nyní se zaváděním "psa" číslo dva, který zohlední i antigenní testy, již konstrukci tohoto indexu ovlivňujícího miliony lidí řádně vysvětlíte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za úplně přesné dodržení času. A poprosím pana ministra o odpověď. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Milá paní poslankyně, jak jste sama řekla, tak skóre je počítáno za účelem jakéhosi deskriptivního popisu rizikovosti epidemické situace v České republice. Na jeho vytvoření, tak jak je možno zjistit i z metodiky, která je volně přístupná na stránkách Ministerstva zdravotnictví, se podílel panel odborníků z ÚZIS a z několika akademických prostředí ať už z České republiky nebo ze zahraničí. Tito lidé zodpovídali nikoli za to, jakým způsobem je potom vytvořena ta tabulka a co konkrétně v ní je, ale za to, jakým způsobem je kalkulováno právě to rizikové skóre. Na vyžádání je potom k dispozici i vlastní výpočet, což jsou vzorce složité pro běžné použití, ale nikoli tajné, takže není problém to dostat. Je pravda, že není mnoho zemí, které by nějaký specifický index používaly, ale byla to vlastně, jestli si vzpomenete, snaha a i přání obecně v České republice, aby nějaký takový předvídatelný a jasný index vznikl. Nebo aspoň něco, co by popisovalo situaci.

Řekl jsem už minulý týden, že jak se zdá, tak v podstatě systém, po kterém všichni volali, se částečně stal obětí svého úspěchu, protože ho nyní bereme jako naprosto ultimátní a jediný zdroj informací. Máte pravdu v tom, že řada lidí se k němu vztahuje. V té metodice je také uvedeno, že se jedná o velmi podstatný, ale nikoli jediný systém nebo jediný zdroj dat, který je používán k rozhodování. Je velmi podstatný. Myslím si a trvám na tom stále, že má svůj dobrý význam. Nicméně je to pořád tak, že zohledňujeme, a je to v té metodice uvedeno od začátku, i ostatní údaje se speciálním přihlédnutím k zatížení zdravotního systému. A ten, kdo udělal to rozhodnutí, je nakonec člověk, respektive tým expertů. A tady jsme úplně na stejné lodi jako všechny okolní země. Když zavoláme do Kochova institutu, se kterým pravidelně konzultujeme, když se zeptáme izraelských kolegů nebo rakouských, tak vždy dostanete jedno jediné sdělení: Rozhodujeme na základě expertního názoru. My k tomu máme ještě něco, co je schopné semikvantitativně definovat jaksi to riziko a pomáhat nám při těch rozhodnutích. Takže si myslím, že je to podpůrný, ale velmi podstatný nástroj, který můžeme používat.

A ten dotaz na to, jakým způsobem se ta čísla kalkulují, tak z velké části najdete na už nyní dostupné databázi metodik nebo v případě toho, že by někdo chtěl vidět i konkrétní vzorce pro ty výpočty, tak nejsou tajné, jsou samozřejmě k dispozici. A jak jste sama řekla, ten systém se nějakým způsobem bude dále vyvíjet a jakákoliv změna, ke které by případně došlo - já se snažím, aby alespoň ke konci roku byl se změnami minimálními - bude následně komunikována veřejně. Děkuji za váš dotaz.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz? Prosím.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Děkuji panu ministrovi za odpověď. A ještě bych se ráda zeptala na doplňující otázku, a to jestli tedy Ministerstvo zdravotnictví a vláda počítá se stupněm nula. Vím, že jste o tom už v minulosti hovořil, byla tady o tom i debata na plénu, takže se chci zeptat, jestli něco takového chystáte a jestli to bude do té tabulky PES nebo nějaké jiné tabulky zkrátka vloženo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím pana ministra.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji. Od začátku jsme mluvili, že systém nula je ten, kdy nebude ten systém potřeba. Ta tabulka je upravena tak, aby v tom stupni jedna bylo možno ji realizovat i bez potřeby nouzového stavu. A já jsem nesmírně rád, že tu diskusi vedeme, a jenom zopakuji své pozvání vlastně všech reprezentantů politického spektra i odborných komor a podobně do skupiny, která by byla informována jako první, do jakéhosi grémia, které by se podílelo na formování dalších názorů. Čímž nijak nechci, aby to bylo zcela jasně řečeno, převádět zodpovědnost za rozhodnutí ministerstva na kohokoliv jiného, ale je to možnost, jak si společně o všem pohovořit, jakým způsobem diskutovat takovéto otázky, a naše nabídka, abyste to byli právě vy, kdo budou první, kdo budou dané informace mít. Budu se těšit, že se to povede a že se budeme takhle vídat pravidelně se zástupci všech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je poslanec Jiří Valenta s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka, ale poslanec Jiří Valenta není přítomen, tudíž jeho interpelace propadá.

Vystoupí poslankyně Olga Richterová s interpelací na paní ministryni Janu Maláčovou. Připraví se poslanec Martin Jiránek. Ne, ten stáhl svoji interpelaci, takže poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Bohužel paní ministryně Maláčová je opět nepřítomná. Má interpelace na ni se týká programu Antivirus a možnosti, jak by šlo vyřešit velikou tvrdost přístupu vůči firmám, které třeba s jednodenním zpožděním zaplatily odvody za své zaměstnance, a proto mají vracet kompletní podporu z toho programu Antivirus, nebo dokonce poslaly ty odvody za své zaměstnance včas, ale připsány byly pozdě na účet. Čili jde o obrovskou tvrdost přístupu, která jde proti smyslu programu Antivirus k zachování firem a zaměstnaneckých vztahů.

A to řešení, které by šlo použít, je vlastně naprosto jednoznačně dané, akorát v jiné judikatuře. Navrhuji paní ministryni, aby využila § 4 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a aby vydala všem okresním správám sociálního zabezpečení pokyn k tomu, jak a v jakých případech k prominutí pojistného přistoupit, a to i zpětně, protože ministr práce a sociálních věcí může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, a může pověřit správy sociálního zabezpečení, aby odstraňovaly tvrdosti v jednotlivých případech.

Takže paní ministryně, můžete například vydat pokyn týkající se výhradně mírného nedodržení lhůty pro provedení platby.

Stejně tak je tam sice ta věc, že je pravda, že pokud zaměstnavatel odvedl platbu až v den podání přehledu, tak zaplatil to zbývající pojistné pozdě, protože v zákoně o pojistném to tak je uvedené, ale podle zákona o pojistném nejde o přestupek. Tím je jen nedodržení lhůty pro předložení přehledu.

Tolik k tomu všemu. Doufám, že paní ministryně tuto možnost využije. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně.

Vystoupí v tuto chvíli poslanec Vojtěch Munzar s interpelací na pana ministra Jana Hamáčka. Připraví se poslankyně Tereza Hyťhová. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Vážený pane ministře, poslední dobou jsme byli svědky situací, kdy se policisté dobývali do restaurací pomocí beranidel. Já samozřejmě nikoho nevyzývám, aby porušoval vládní nařízení, i když sám s mnohými nesouhlasím, ale snažím se je dodržovat. Ale kladu si otázku nad přiměřeností takového postupu. Dobývat se beranidlem kvůli podezření z přestupku - je to podle vás opravdu přiměřené? A co může přijít dál? Zásah jednotky rychlého nasazení? Kde je ta hranice přiměřenosti?

Jsme v situaci, kdy vláda ohromným způsobem zasáhla do občanských práv a do svobody podnikání. I přesto, že účelem má být ochrana zdraví obyvatelstva, tak to nesvětí úplně jakýkoliv prostředek. Pokud podobné postupy vy jako ministr vnitra přejdete mlčením, nebo je budete dokonce obhajovat, tak je to výrazný signál státní moci, že vůči občanům je vše dovoleno a že žádné hranice neexistují, a bude se to brát také jako legitimizace těchto postupů.

Takže se vás chci zeptat na váš názor, zda je pro vás jako ministra vnitra přiměřené a adekvátní, aby se bezpečnostní složky dobývaly beranidlem do hospody kvůli podezření na přestupek. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně.

Vystoupí paní poslankyně Tereze Hyťhová, rovněž s interpelací na pana ministra Hamáčka, prosím.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane ministře vnitra Hamáčku, chtěla bych se vás zeptat jako místopředsedy vlády a také jako předsedy Ústředního krizového štábu. V úterý opět žádáte Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu. Jak se ukázalo například včera, tak vláda ve Sněmovně neměla většinu u tak zásadní věci, jako je státní rozpočet pro rok 2021. Nabízí se otázka, zda ji budete mít v úterý.

Jaké budou kroky v případě, že Sněmovna nouzový stav neprodlouží? Existuje totiž možnost, že by aktuálně platný nouzový stav nebyl prodloužen a skončil tak 23. 12. Vláda by však mohla vyhlásit nový nouzový stav, a tím obejít Poslaneckou sněmovnu. Vláda by se tak mohla sejít na nějakém mimořádném jednání 24. 12. a vyhlásila by například od 25. 12. nový nouzový stav, pro který by nebyl potřeba souhlas Poslanecké sněmovny, protože by se nejednalo o prodloužení stávajícího nouzového stavu, ale vyhlášení úplně nového nouzového stavu. Tímto by se to obešlo bez rozhodnutí Poslanecké sněmovny.

Podle mě by se jednalo o naprosto bezprecedentní popření ústavních zvyklostí a také by to bylo pohrdání Poslaneckou sněmovnou, která je přímo volena občany České republiky. Můžete prosím vyloučit variantu, že by vláda vyhlásila nouzový stav, i když by neměla podporu Poslanecké sněmovny pro prodloužení toho stávajícího? Předem vám děkuji za odpověď. Myslím, že tato otázka a její následná odpověď zajímá naše občany, a je mi líto, že tady dnes nejste. Ale doufám, že mi odpovíte alespoň písemně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Bude odpovězeno na tuto interpelaci písemně.

Pan poslanec Vít Kaňkovský vystoupí s interpelací na paní ministryni Janu Maláčovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Vážená nepřítomná paní ministryně Maláčová, už třetí rok v těchto zdech slýcháme o tom, že jednou z vašich priorit je v tomto volebním období schválit novelu zákona o sociálních službách. Slýchali jsme to tady už v minulém volebním období a víme, jak to dopadlo. Dopadlo to velkým fiaskem. V posledním roce volebního období sice byl předložen návrh novely zákona o sociálních službách, ale minulá Sněmovna už nedokázala tuto novelu schválit.

Nyní jsme v podobné situaci. Jsme zhruba deset měsíců před volbami a zákon o sociálních službách tedy znovu není. Takže se vás chci zeptat, paní ministryně, co je tedy skutečně vaší prioritou v tomto volebním období. Je to přechod z fungujících dětských skupin na jesle? Skutečně toto je to nejdůležitější, co je třeba v tomto volebním období potřeba udělat?

Takže se vás chci zeptat. Stihneme ještě projednat zákon o sociálních službách? Donesete ho skutečně ještě v tomto roce do Sněmovny a bude to vaší prioritou? Čekají na to jak poskytovatelé sociálních služeb, tak i klienti, protože zejména problém s financováním sociálních služeb je přímo odvislý od nastavení v zákoně o sociálních službách, a všichni dobře víme, že to je v posledních letech velký problém.

Takže já vás chci vyzvat, paní ministryně, jednak k písemné odpovědi a zároveň velmi, velmi, vás prosím, přineste sem novelu zákona o sociálních službách, ať můžeme udělat všechno pro to, aby do konce volebního období spatřila světlo světa. To znamená, aby byla schválena jak v Poslanecké sněmovně, tak v Senátu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně.

Další v pořadí na položení interpelace je pan poslanec Ondřej Profant. Není tady přítomen v sále. Další je pan poslanec Petr Bendl, není přítomen. Dále paní poslankyně Karla Maříková položí poslední interpelaci dnešního dne. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, podle Světové zdravotnické organizace by lidé, i když budou očkováni proti onemocnění COVID-19, měli nosit roušky. Bude se Česká republika řídit tímto doporučením? A proč ano, anebo ne a jak se k tomu stavíte vy osobně?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, paní poslankyně, ministerstvo mimořádným opatřením - které zde nebudu citovat, protože se jedná o alfanumerický kód na půlku řádku - ze dne 7. prosince zakazuje všem osobám s účinností ode dne 8. prosince pohyb a pobyt bez ochranných prostředků dýchacích cest - nosu a úst -, jako je respirátor, rouška a podobně. Důvodem je bránění v šíření kapének, a to zejména ve vnitřních prostorách. Jsem toho názoru, že ochrana dýchacích cest je, a na tom se asi shodneme, jednou z nejúčinnějších protiepidemických opatření a brání šíření aerosolu. Opakovaně vyzýváme, respektive edukujeme veřejnost, aby tyto nástroje využívala, a v této otázce ministerstvo diskutuje i s profesními odbory, se svazy, se zaměstnavateli a podobně.

Pokud se týká doporučení, které je vydané WHO a týká se roušek, tak samozřejmě Ministerstvo zdravotnictví jej respektuje a následně přijímá opatření, která jsou s tím v souvislosti. Pokud se tato opatření a tato doporučení budou měnit například i s ohledem na vakcinaci, o které jste se zmínila, tak pochopitelně ministerstvo v naší zemí i v ostatních zemích bude přijímat adekvátní kroky. Já si osobně myslím, že se to bude dále vyvíjet tak, jak se budou objevovat další informace v souvislosti s tím, jak například bude probíhat vakcinace a vývoj kolektivní imunity v naší zemi i v Evropě.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně má zájem vznést doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, pokud by WHO na tom svém doporučení trvala a my jsme se tím řídili, nemyslíte si, že by to bylo spíš odrazující pro společnost, co se týká očkování?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji. To je velmi důležitá a velmi zajímavá a v podstatě do jisté míry i jaksi etická otázka. Protože zase na druhou stranu víme, že někteří občané - a mají na to naprosto právo - se nechtějí očkovat. Někteří mají názor pozitivní. Ve chvíli, kdy by bylo třeba jasně řečeno, že ten, kdo je očkován, nenosí roušku, je to jakási identifikace té osoby. Já si myslím, že zatím na to ministerstvo nemá nějaký úplně jasný názor, ani nevíme, jakým způsobem se situace bude vyvíjet. Jen můžu konstatovat, že budeme vždy konat tak, aby to bylo pro dobro všech lidí a aby v žádném případě nebyli ti, kdo budou očkovaní, ani diskriminovaní, ani nějakým způsobem prioritizovaní tak, aby to bylo v rozporu s právy, které zaručuje naše Ústava a naše zákony.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, pane ministře. Děkuji vám všem a končím dnešní jednací den. Pokračovat budeme zítra v devět hodin ráno přerušeným bodem státní rozpočet na rok 2021. Děkuji a pěkný večer.

 

(Jednání skončilo v 17.58 hodin.)

Aktualizováno 19. 1. 2021 v 14:43.