Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Petr Fiala)

14.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2021
/sněmovní tisk 1067/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Paní místopředsedkyně vlády, prosím máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, velmi stručně. Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2021 schválila Poslanecké sněmovna Parlamentu v prvním čtení. Návrh státního rozpočtu byl projednáván v příslušných výborech Poslanecké sněmovny a nyní mi dovolte poděkovat všem gesčním výborům za projednání jednotlivých kapitol státního rozpočtu a zejména rozpočtovému výboru pak za souhrnné projednání a zpracování podkladů pro druhé čtení.

Předpokládám, že na dnešním jednání budou předneseny pozměňovací návrhy k návrhu státního rozpočtu, a v této souvislosti bych chtěla poznamenat, že kapitola Všeobecná pokladní správa má rozpočet výdajů ve výši více než 227 miliard korun obsažených v desítkách položek. Předem upozorňuji, že jakýkoliv pozměňovací návrh, který by se týkal právě kapitoly Všeobecná pokladní správa, musí bezpodmínečně obsahovat i konkrétní specifikaci dotčených položek, jinak je takový návrh nehlasovatelný.

Dále bych chtěla poznamenat, že zákon o rozpočtových pravidlech jasně definuje zákonnou minimální výši vládní rozpočtové rezervy, která činí 0,3 % celkových výdajů státního rozpočtu.

stanovisko k navrženým pozměňovacím návrhům sdělím při hlasování ve třetím čtení. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím tento návrh přikázal k projednání rozpočtovému výboru. Usnesení rozpočtového výboru máme k dispozici jako sněmovní tisk 1067/2. Zpravodajkou rozpočtového výboru je paní poslankyně Miloslava Vostrá. Prosím paní zpravodajku, aby se ujala slova.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, rozpočtový výbor se zabýval státním rozpočtem na své 48. schůzi 25. listopadu a přijal usnesení číslo 486, které máte k dispozici. Nicméně dovolte mi, abych vás s ním seznámila.

Rozpočtový výbor

I. konstatuje, že všechny výbory Poslanecké sněmovny projednaly kapitoly a okruhy státního rozpočtu podle usnesení Poslanecké sněmovny č. 1336 ze dne 11. listopadu tohoto roku a přijaly k nim svá usnesení s výjimkou petičního výboru, který k návrhu rozpočtu kapitoly 304 - Úřad vlády ČR usnesení nepřijal;

II. konstatuje, že následující výbory doporučily Poslanecké sněmovně přijmout tato doprovodná usnesení:

1. Návrh hospodářského výboru: "Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby s ohledem na potřeby zajištění obecné připravenosti státu na řešení krizových situací, potvrzenou (?) současným vývojem pandemie SARS-Cov-2, akcentovala výdaje na modernizaci pohotovostních zásob vytvářených Správou státních hmotných rezerv a zároveň zajistila personální posílení státních hmotných rezerv s cílem zajistit dostatečnou kapacitu logistických a distribučních činností pro práci státních hmotných rezerv v krizových situacích."

2. Návrh volebního výboru: "Poslanecká sněmovna upozorňuje vládu, že v roce 2021 může skončit až 8 členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Pokud jim nebude obnoven mandát, bude nutné vyplatit odstupné celkem až 3 800 000 korun, které nejsou v tuto chvíli zahrnuty v rozpočtu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání."

3. Návrh zemědělského výboru: "Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby v průběhu roku 2021 dále posilovala rozpočtovou kapitolu 329 Ministerstva zemědělství za účelem financování opatření realizovaných v souvislosti s klimatickou změnou.";

III. zmocňuje mě jako předsedkyni zpravodajku, abych vás s tímto usnesením seznámila.

Dovolte mi jenom připomenout, že rozpočtový výbor nepřijal tu část, která doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit se státním rozpočtem pro rok 2021 souhlas. Proto je v podstatě ten návrh usnesení pouze v té konstatační části, tak jak jsem vás s ním seznámila. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní zpravodajce. K předloženému návrhu zákona otevírám podrobnou rozpravu. Do rozpravy s přednostním právem je jako první přihlášen místopředseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura a po něm s přednostním právem se stanoviskem klubu ČSSD pan poslanec Roman Onderka. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, naše hnutí SPD je proti takto navrženému státnímu rozpočtu, a to z mnoha více než zřejmých důvodů. V prvé řadě se jedná o to, že vláda odmítá škrtnout zbytné výdaje, které teď v krizi nepřinášejí nic slušným lidem. Na jednu stranu vláda vyplácí peníze politickým neziskovým organizacím podporujícím migraci do České republiky, nakupuje drahou zahraniční armádní techniku, a tím teď v krizi podporuje mnohem vyspělejší západní ekonomiky, vysílá české vojáky do bojových misí do střední Afriky a Afghánistánu, zatímco jiné členské státy NATO vojáky stahují domů, a na druhou stranu vláda nemá dostatek peněz na podporu slušných občanů. A to je přece špatně.

Rozpočet je potřeba restrukturalizovat a hnutí SPD na to upozorňuje dlouhodobě. Vláda ale nemá odvahu a podle všeho už ani koaliční sílu správný rozpočet připravit, protože vztahy vládních stran hnutí ANO, ČSSD a KSČM jsou v poločasu rozpadu. A doslova na to doplatí všichni slušní občané České republiky.

Jsem rád, že i díky hlasům poslanců SPD budou jednorázově navýšeny o 5 tisíc korun invalidní a starobní důchody. Jsou to i sirotčí a vdovské důchody. Jsem rád, že i díky hlasům SPD dostanou důchodci přidáno i příští rok. Jsem rád, že i díky hlasům poslanců SPD bude zrušena superhrubá mzda, aby zůstalo pracujícím lidem více peněz v peněženkách. Ale to nestačí.

Česká armáda měla podle nedávné dohody ministryně financí s ministrem obrany Lubomírem Metnarem, oba za ANO, dostat v příštím roce rekordních 85 mld. korun, to znamená o téměř 13 mld. více než letos. Hnutí SPD podporuje českou armádu a naše vojáky, o tom žádná. Ale teď v krizi je podle našeho názoru potřeba drahé zahraniční nákupy, které desítkami miliard podpoří německou, francouzskou a americkou ekonomiku, odložit.

Rozpočet navíc počítá s digitální daní, která má přinést 2,5 mld. navíc, na druhé straně vůbec neřeší daňové změny, které navrhují sami členové vlády. Návrh státního rozpočtu se schodkem 320 mld. korun nepočítá s dopady zrušení superhrubé mzdy. Poslanci hnutí SPD hlasovali pro zrušení superhrubé mzdy a zvýšení slevy na poplatníka, protože chceme nechat více peněz v peněženkách pracujícím lidem, a jako jediní jsme zároveň představili i balík rozpočtových úspor, kde na to vzít. Některé z položek jsem před chvílí jmenoval. Vláda ale úspory nepotřebných výdajů odmítá.

Je děsivé, že vláda rozpočet prostě střelí nějak od boku. A vláda si nedala ani práci, aby alespoň formálně seděl. Formálně znamená, aby seděla alespoň hrubá čísla. Ale smutná realita je ve skutečnosti taková, že i ta čísla jsou jen divadlo, kdy vláda tu přidá, tu škrtne, ale nikdy nevíme, jakou skutečnou efektivitu ta předváděná čísla budou mít, přesněji, posléze se to dozvídáme z kontrolních nálezů Nejvyššího kontrolního úřadu, který už standardně po desetiletí vždy a téměř všude konstatuje, že se peníze neutrácejí efektivně, pokud se rovnou nerozkrádají.

Jen z posledních zpráv Nejvyššího kontrolního úřadu. Například do přípravy úložiště radioaktivního odpadu investoval stát už téměř 2 mld. a navzdory tomu zatím nemá jasno ani v tom, kde by mělo vzniknout. A to plánujeme dostavby jaderných bloků za stovky miliard. Opět nejde o to, zda máme dostavovat, či ne, ale jak amatérsky a draze na tom vláda pracuje. A faktem je, že myšlenku jaderné energie tohle fušerství dehonestuje, jelikož to, že stavba jaderných bloků bude opožděná a prodražená, je sázka na jistotu a nejde jen o miliardy, ale o každodenní efektivitu.

Abych uvedl další příklad, opět ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu. Ministerstvo pro místní rozvoj při pronájmu nebytových prostor na Staroměstském náměstí v Praze nesjednalo v roce 2014 nájemné alespoň ve výši, která byla v daném místě a čase obvyklá. Za dobu od uzavření smlouvy do konce kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu tak snížilo Ministerstvo pro místní rozvoj výnosy ze státního majetku a příjmy státního rozpočtu nejméně o 41 mil. korun. Nájemce navíc neplnil všechny sjednané povinnosti, ale ministerstvo vůči němu neuplatnilo žádné smluvní sankce. V dalším případě Ministerstvo pro místní rozvoj nevymáhalo soudně pohledávku za více než 8 mil. korun, a došlo tak k jejímu promlčení. Dodám, že ministerstvo vedou ministři za hnutí ANO již sedm let. A abych byl férový, tak dodám, že v té době byla ministryní předchůdkyně současné paní ministryně.

Vážené dámy a pánové, v debatách o jakýchkoliv rozpočtech létají miliardy a stamiliony na stranách příjmů i výdajů. Kdysi, před mnoha lety, vydala Evropská unie jednu kupodivu přínosnou studii se jménem Faktor IV. Tato studie dokládala, že prakticky ve všech oblastech lze s pomocí změn chování nebo s pomocí nových technologií ušetřit aspoň čtvrtinu energie. Mně dodnes chybí podobná analýza studií k hospodaření státu, která by bezpochyby musela konstatovat, že bez výrazných změn zákonů, jen když budeme pracovat a hospodařit efektivně, také dosáhneme bez problémů minimálně čtvrtinových, tedy pětadvacetiprocentních úspor.

Nebát se a nekrást, říkal prezident Masaryk, a já bych to doplnil na nebát se myslet a nekrást. Vláda hnutí ANO, ČSSD a KSČM bude nepochybně přemýšlet, kde vzít, a budou chtít někomu brát, protože odmítají provést škrty. Proč mají takzvaní nepřizpůsobiví lidé stále stejně horentní dávky, zatímco pracující lidé přicházejí o práci, o příjmy a dostávají se do problémů? Jakékoli zvyšování daní slušným lidem považuji v této situaci za krádež peněz, které si občané, živnostníci a podniky vydělali svou prací.

Nebát se myslet platí jak pro vládu a ministry, tak pro ty, kdo vedou státní firmy a měli by státu vydělávat peníze. Odstrašujícím příkladem je management České pošty, která má na jednu stranu obrovské množství poctivých a špatně placených pracovníků, jako jsou například doručovatelé, a na druhé straně je po desetiletí zamořena vysokými manažery v tom nejhorším slova smyslu, kteří berou milionové odměny a milionové zlaté padáky.

Pošta vloni vykázala ztrátu 363 mil. korun a aktuálně vyhlásila záměr propouštět asi 1 500 zaměstnanců, z toho má být 700 poštovních doručovatelů. Když tohle slyšíte a vidíte, je to na omdlení. A na vyhazov nejen pseudomanažerů, ale také rezortního ministra, který má poštu v gesci. Zde je potřeba hlasitě zdůraznit, že Česká pošta spadá pod ministra vnitra a předsedu ČSSD Jana Hamáčka. A ten by měl ze své neschopnosti vyvodit plnou odpovědnost.

Za prvé, koho chtějí ti géniové propouštět, když pošta tradičně a dlouhodobě svou práci nestíhá s výmluvou, že nejsou lidi? Ještě jednou připomenu, že propouštění se má týkat doručovatelek, šoférů, co vozí balíky, nebo lidí za přepážkami. Nikoli neschopných manažerů. Například česká divize celosvětového zásilkové obra DHL loni navýšila tržby meziročně o téměř 100 mil. korun na 7,6 mld. Mírně jí vzrostl provozní zisk na více než 130 mil. Příznačné je, že navzdory růstu tržeb tato zahraniční firma danila o 30 mil. korun méně než předloni. Přitom např. rozvoj e-shopů, a tím pádem poštovní přepravy, je ukázkovým modelem, jak přichází stát o peníze, a to ve všech rovinách.

Zatímco Česká pošta dělá ztrátu a žádá naopak, aby ji stát dotoval, soukromé zahraniční firmy jsou v zisku a i to málo, co přiznají, osekávají rok co rok na minimum. Nic ve zlém proti nim. Dělají to, co jim vláda umožňuje. Vláda hnutí ANO, ČSSD a KSČM. A ta podporuje nadnárodní korporace na úkor českých firem. To vidíme i dnes, kdy musí být zavřené české obchody, zatímco nadnárodní řetězce se stejným sortimentem mají otevřeno. Tento způsob jednání vlády je pro SPD nepřijatelný.

Ale zpátky k České poště. Vláda má vyloženě povinnost dělat maximum pro to, aby státní firma prosperovala a tvořila příjmy do státního rozpočtu. A samozřejmě má také povinnost dělat vše pro to, aby zahraniční firmy nechávaly přiměřený díl zisku u nás. Ministr vnitra a předseda ČSSD Hamáček, pod kterého pošta spadá, měl možnost ukázat, co v něm je, a udělat z České pošty ziskovou firmu, která má potenciál dělat stamilionové čisté zisky a zaměstnávat desetitisíce lidí. Neukázal nic a opět zklamal.

Takhle bychom mohli pokračovat donekonečna. Ale zmíním jen to, že SPD navrhla konkrétní pozměňovací návrhy v řádu více než dvou desítek miliard. Konkrétní pozměňovací návrhy k tomuto návrhu státního rozpočtu na příští rok. Tyto naše pozměňovací návrhy by celkem bezbolestně a ihned ušetřily peníze tak, že na jednu stranu finančně podpoříme slušné občany a na druhou stranu naopak škrtneme zbytečné státní výdaje. O v současnosti naprosto scestných nákupech zahraniční bojové techniky, které armádě nijak výrazně nepomohou, jsem již hovořil. Tyto nákupy jsou jen injekcí pro zahraniční firmy a zahraniční ekonomiky a jdou bezesporu minimálně odložit. Jsme ve stavu, kdy má stát pomáhat českým firmám a jejich zaměstnancům. Určitě je k diskuzi kontinuální modernizace české armády, ale je nutné, aby na ní teď v krizi profitovaly primárně české firmy s českými zaměstnanci, které platí daně u nás v České republice, nikoli zahraniční subjekty.

Navrhujeme pochopitelně další škrty zbytných výdajů. Například u takových vládou navržených absurdit, jako je poradní orgán vlády pro rovnost mužů a žen, gender. Zbytečných, neproduktivních genderových specialistů se nám krajinou potuluje spousta a je celkem zbytečné jimi zaplevelovat jak vládu, tak rozpočet. A stále čekám odpověď od pana premiéra Babiše, kdy mi slíbil, že se podívá, tady před měsícem mi to slíbil, tady ve Sněmovně, že se podívá na to, proč vláda vyplácí např. politické neziskové organizaci, Organizace na pomoc uprchlíkům se jmenuje, vede to nějaký pan Rozumek, proč této organizaci a dalším proimigračním organizacím, které doslova podporují migraci do České republiky, proč jim vláda z ministerstev vyplácí peníze. Vláda otevřeně podporuje migraci do České republiky.

A znova připomínám, že tato Organizace pro pomoc uprchlíkům v čele s nějakým panem Rozumkem dokonce zažalovala Českou republiku v zastoupení nelegálních afghánských migrantů, a světe div se, ještě na českém soudu vysoudili 180 tis. pro každého toho nelegálního migranta, že prý s nimi tady úřady, konkrétně policie nezacházela, tak jak měla. Že prý je umístili do nějakého chybného zařízení nebo co. A to je opravdu skandální. Takže vláda v rozpočtu vyplácí peníze politické neziskové organizaci podporující migraci do České republiky, která se ještě soudí s Českou republikou, a ještě vysává peníze z našeho rozpočtu následně další na podporu nelegálních afghánských migrantů, a vláda to dál platí! Je to otevřeně proimigrační vláda, která podporuje nelegální migraci z muslimských zemí. Nic víc se na to říct nedá. Pana premiéra už jsem se dvakrát na to ptal, jako co s tím udělá. Pan premiér vždycky řekne, že to zjistí, a skutek utekl. Takže to je v tom rozpočtu dál, krátce řečeno. A dál to vláda hnutí ANO, ČSSD a KSČM bude platit, tady tyhle proimigrační neziskovky.

To je opravdu pro nás zcela nepřijatelné. Hnutí SPD říká, že my potřebujeme peníze pro slušné lidi, pro naše slušné občany. Seniory, invalidy, samoživitele, pracující lidi, pracující rodiny s dětmi, studenty. To jsou naše priority.

Svoje vystoupení na téma vládou předloženého návrhu státního rozpočtu na rok 2021 bych zakončil výrokem klasika: "To se nám to hoduje, když nám jiní půjčujou!" Bohužel na rozdíl od Haškova feldkuráta Katze my a naše děti ty dluhy, které nám tu nasekala vláda, platit budeme. Pro nás není přitom ideologický problém, aby si stát půjčil a investoval. Naopak, tak to dělá každý prozíravý hospodář. Ale problém je, když se skutečně jen půjčuje, někteří hodují a na zbytek čeká jenom splácení. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic SPD.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Omluvy členů vlády: ministr zdravotnictví Jan Blatný se omlouvá od 14.15 do konce jednacího dne z neodkladných pracovních důvodů a z pracovních důvodů se od 12 hodin dnes do konce jednacího dne omlouvá ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček.

Nyní vystoupí s přednostním právem za klub ČSSD pan poslanec Roman Onderka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Roman Onderka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně a ministři, kolegyně, kolegové, jenom krátká reakce kolegovi Okamurovi. Bylo by dobré mluvit o tom, co člověk ví, a ne plácat věci jen proto, aby se dostal na stránky tisku či médií. Na poště restrukturalizace, kterou navrhuje pan ministr vnitra, se dotkne konkrétně například u pozice pošťáka asi tří set zaměstnanců. Managementu pošty se snížily platy o 5 %. Já si myslím, že ty kroky, které dělá management na poště a Ministerstvo vnitra pod vedením Jana Hamáčka jsou pozitivní nejen proto, aby se pošta dostala konečně do černých čísel a mohla fungovat jako každá normální firma, ale zároveň aby tyto změny byly co nejcitlivější s ohledem na sociální věci. Takže prostřednictvím pana předsedajícího pane Okamuro, jestli chcete informace, mluvil jsem asi před třemi minutami s předsedou České strany sociálně demokratické a ministrem vnitra Janem Hamáčkem a je připraven vám dát jakékoliv informace, abyste příště neříkal na tento mikrofon věci, o kterých buď nevíte, anebo je máte z doslechu.

Co se týče rozpočtu, který nyní projednáváme ve druhém čtení, je potřeba říci, že sociální demokracie vnímá, v jaké se nacházíme době, a proto zopakuji, tak jak jsem již řekl při projednávání při prvním čtení, že sociální demokraté podpoří rozpočet, který odsouhlasila vláda na svém jednání. To znamená rozpočet s deficitem 320 mld. Pandemie COVID-19 znamená bezprecedentní zásah do chodu státu i ekonomiky České republiky. Nezbytné výdaje na zastavení či omezení pandemie a náprava vzniklých škod vyžaduje mimořádně vysoký schodek rozpočtu a dluhové zatížení příštích generací. Za této situace je nezbytné soustředit všechny dostupné prostředky na výše zmíněné cíle, které budu definovat.

Neopomenutelnou součástí státního rozpočtu České republiky jsou bezesporu dotace nestátním neziskovým organizacím. Na základě usnesení vlády ze dne 9. září 2019 číslo 639 bylo hlavními oblastmi státní dotační politiky vůči těmto organizacím pro rok 2021 ustanoveno celkem 18 oblastí, na které bylo v roce 2020 určeno 8 mld. 15 mil. korun z veřejných prostředků. Celkové neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím byly podle finálního účtu státního rozpočtu na rok 2019 16,6 mld. korun. Za současné krizové situace považujeme za nesprávné, aby stát v tuto chvíli tyto prostředky nesoustředil na největší hrozbu. Rozhodující část prostředků určených neziskovým organizacím by po dobu pandemie dle našeho názoru měla být dočasně přesměrována na podporu zdravotní péče a ohrožených skupin na boj s pandemií, na pomoc nejvíce ekonomicky postižených kategorií obyvatel - seniory, matky samoživitelky, čerstvé nezaměstnané - na rozvoj tělesného a duševního zdraví populace, na sport, kulturu a na podporu vědy, zejména s přihlédnutím k inovacím v medicíně.

Proto jsme se rozhodli podat doprovodné usnesení ke státnímu rozpočtu na příští rok, ke kterému se následně přihlásím v podrobné rozpravě. Toto usnesení zní: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá vládu České republiky, aby veškeré v tuto chvíli postradatelné dotační prostředky ze státního rozpočtu České republiky na rok 2021 směřovaly výhradně na podporu zdravotní, sociálně-ekonomické péče pro oběti pandemie a pro ohrožené cílové skupiny."

Sociální demokracie kromě jiného načetla do systému a podává několik pozměňovacích návrhů. Za moji osobu je to podpora živého umění a regionálních kulturních institucí, to znamená divadel v České republice, a to v navýšení na 300 mil. korun ke stávajícím 400. To znamená, celková výše by byla 700 mil. korun. Abychom získali těchto 300 mil., navrhujeme snížit výdaje kapitoly 398 ve specifickém ukazateli ostatní výdaje o částku 150 mil. korun, v té samé kapitole ve specifickém ukazateli odvody do rozpočtu Evropské unie o částku 80 mil. a výdaje kapitoly 398 opět ve specifickém ukazateli vládní rozpočtová rezerva o částku 70 mil. korun.

Je potřeba říci, že tento pozměňovací návrh spočívá v tom, abychom pomohli té oblasti, která to nejenom neměla jednoduché, ale která to měla absolutně nemožné z pohledu svého fungování v České republice v letošním roce, a můžeme očekávat, že i v roce příštím. Je potřeba si uvědomit, že regionální divadla, jak dneska v kultuře fungují, jsou živa buď z nějakých příspěvků, protože mohou být příspěvkovou organizací měst a obcí, a samozřejmě hlavně fungují z předplatného. Předplatné, které oni získávají, ale bohužel tito diváci nemohli uplatnit. Návštěvníci kulturních zařízení se do těchto divadel díky covidu a rozhodnutí vlády o opatřeních proti COVID-19 prostě na tato představení nedostali. Můžeme si říct, že tato divadla nehrála. Když se podíváme na situaci, jaká je v České republice, nebudou hrát do konce roku. Když se podíváme na to, jak by se rozvolňovalo v příštím roce, tak si můžeme říct, že leden, únor to moc nevidíme, v březnu možná. A v ten moment se dopracujeme k tomu, že z celé sezóny budou hrát možná dva, možná tři měsíce. A předplatné budou muset vracet.

Některá divadla mají to štěstí, že upoutala pozornost sponzorů a tito sponzoři jim věnují nemalé částky na fungování, protože si váží jejich činnosti. Ale je potřeba říci, že každý sponzorský dar je podmíněn samozřejmě i jeho plněním, to znamená například tím, že vystaví název firmy či nějaký její propagační materiál třeba ve foyer po období, a teď řeknu namátkově, třeba sedmi nebo dvanácti premiér a deseti klasických představení a podobně. Ty podmínky jsou samozřejmě různé. A ani toto nemohla ta divadla naplnit, protože žádné premiéry prostě nebyly. Tato divadla byla normálně zavřená. A já si myslím, že kromě toho, že lidé potřebují vždy to zásadní, to jest střechu nad hlavou, mít práci, aby vydělali peníze, aby měli na jídlo, potřebují i vyžití volného času. Potřebují i tu kulturní složku, která nám dává to důležité, obohacuje naše osobnosti na jedné straně a na druhé nám připomíná to dobré, ale i to špatné, co jsme historicky v minulosti udělali, abychom se z toho poučili.

To je jeden z pozměňovacích návrhů, který jsem podal. A přihlásím se opět v rozpravě podrobné.

Poslední věc, ke které chci mluvit, je pozměňovací návrh, který podal kolega Václav Votava. Jedeme na 50 procent v Poslanecké sněmovně, je na účast, to znamená, není přítomen. Přihlašuji se, budu se přihlašovat k tomuto pozměňovacímu návrhu za něj. Tento pozměňovací návrh se bude dotýkat vládního návrhu zákona o rozpočtu České republiky na příští rok, a to v tom smyslu, že bere částku 3 mil. korun Českému svazu bojovníků za svobodu a přidává 2 mil. korun legionářům a 1 mil. korun Československému ústavu zahraničnímu.

Přiznám se, asi většina z nás, nebo dokonce si troufnu říct, že všichni velice dobře známe Československou obec legionářskou. A myslím si, že zde není nikdo, který by si její činnosti beze sporu nevážil. Na druhou stranu nejsem úplně přesvědčený o tom, že všichni víme, co to je Československý ústav zahraniční. A tady bych chtěl vás, vážené kolegyně, vážení kolegové, jenom upozornit, že posláním Československého ústavu zahraničního je péče o zahraniční krajany, podpora a usnadnění jejich národních a kulturních styků se starou vlastí, udržování národního povědomí, podpora ekonomické spolupráce a pomoc při návratu do vlasti. Ústav byl založen po dlouhých přípravách dne 20. prosince 1928 v rámci oslav 10. výročí Československé republiky. Myšlenka na jeho ustavení pochází od prvního prezidenta republiky Tomáše Garigua Masaryka. A já si myslím, že touto podporou bychom se měli k tomuto odkazu přihlásit.

Může znít dotaz, proč vzít ty 3 mil. Českému svazu bojovníků za svobodu. Víte, Český svaz bojovníků za svobodu má připomínat hrdiny národního odboje za osvobození ve druhé světové válce. Působení tohoto svazu se bohužel v posledních letech stalo více než kontroverzním, a to především pod správou současného vedení a hlavně předsedy. Současná činnost spolku se výrazně odchýlila od jeho původního poslání a mnohdy až popírá hodnoty, na kterých byl spolek vybudován. Nejsou to jen některé veřejné skandály, ale také netransparentnost hospodaření svazu. Již v roce 2016 kontrolní výbor Sněmovny poukazoval na neúčelové a nehospodárné nakládání s poskytnutými dotacemi z veřejných rozpočtů. Finanční správa se hospodařením Českého svazu bojovníků za svobodu zabývala na základě podnětu od Ministerstva financí a podle kontroly ČSBS věrohodně nedoložil některé provozní výdaje na organizaci pietních a provozních akcí. Nemyslím si, že bychom tomuto svazu měli vzít všechny finanční prostředky a podporu, protože tento svaz není jen o předsedovi, o vedení. Je tam mnoho opravdu dobrých a schopných lidí, kteří ten odkaz na druhou světovou válku berou opravdu velice vážně a řídí se tím, proč tento svaz vznikl. Ale myslím si, že zdvihnutý prst od Poslanecké sněmovny v rámci převodu těch finančních prostředků, jak jsem zmínil, by v tomto případě měl být namístě.

Děkuji za pozornost, dámy a pánové, a přeji pěkný den.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak to bylo stanovisko klubu ČSSD, pan poslanec Onderka. A nyní tedy s přednostním právem požádám o vystoupení místopředsedu Sněmovny a předsedu ODS Petra Fialu. A připraví se s přednostním právem předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Prosím, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, já jsem se přihlásil jako předseda ODS s politickým projevem, ale dovolte mi jednu poznámku upřesňující na úvod z pozice místopředsedy Poslanecké sněmovny.

V případě projednávání státního rozpočtu stanoví jednací řád trošku jiný postup, takže teď ve druhém čtení vedeme pouze podrobnou rozpravu. Říkám to proto, že někteří jste se hlásili do obecné, i pan poslanec Onderka mluvil o tom, že se potom přihlásí v podrobné. Prosím, upozorňuji všechny, teď jsme v podrobné a vedeme ve druhém čtení pouze podrobnou rozpravu.

Já jsem se přihlásil s několika poznámkami. Respektuji formát podrobné rozpravy a určitě širší politickou řeč si nechám na třetí čtení. Ale přece jenom mezi prvním a druhým čtením se něco událo, co má dopad na státní rozpočet, a proto pár obecnějších poznámek.

Musím přiznat, a vy to víte, že rozpočty minulých let nepřinášely, tak jak se projednávaly tady v té sněmovně, pro nás z Občanské demokratické strany, pro nás, které bych označil ve věci rozpočtu za ekonomické liberály, nepřinášely žádnou velkou radost. Proč, to je asi jasné. Rozpočty, tak jak tu byly předkládány, nevyužívaly to unikátní dlouhé období vysokých ekonomických růstů pro nějaké silné impulsy, ale pořád víc a víc peněz od daňových poplatníků se využívalo na provoz státu, na různé výdaje, někdy i na uplácení voličů nebo konkrétních voličských skupin.

Současně nebylo využito období velkého a dlouhého ekonomického růstu na nějaké masivní investice do infrastruktury. Podívejte se, jak vypadají naše silnice, podívejte se na investice do vzdělání, do vědy, výzkumu. Na jedné straně se mávalo v ruce nějakými plány investic za osm bilionů korun, ale na druhé straně se podepisovaly rozpočty, kde se investice v poměru k HDP nepohybovaly ani v té výši jako během ekonomické krize. A nezapomeňme taky, že už ten letošní rozpočet se ještě dřív, než přišla pandemie dostával do problémů. Ta pandemie to nějakým způsobem překryla. Nechci říct, že vláda má v tomto směru štěstí, ale kdyby tu ta krize, kterou procházíme, nebyla, tak na konci tohoto roku bychom tady měli vládu, která nevyužila období vysokých ekonomických růstů k tomu, aby tu byly silné investiční výsledky, aby se snížily daně, aby tu byly udržitelné vládní výdaje. A já se tomuto moc nechci věnovat. Nebudu tady líčit hříchy vlády, myslím si nakonec, že toto je poslední rozpočet, který tato vláda sestavuje. Ale chci zmínit dvě věci, které v souvislosti s jednáním kolem rozpočtu a státních financí považuji za dobré zprávy, tedy dvě dobré zprávy.

První dobrá zpráva. Před dvěma týdny jsme v Poslanecké sněmovně schválili snížení daní pro čtyři a půl milionu zaměstnanců. Já doufám, že tento příběh dotáhneme do úspěšného konce. A pojmenuji to pravými jmény. To opravdu není žádný strašák, žádná katastrofa, naopak, je to dobrá zpráva - vláda si vezme od lidí méně peněz, nechá jim více peněz, lidé budou mít vyšší příjmy. To je dobrá zpráva, podle mě dobrá zpráva ze všech možných hledisek. Druhá dobrá zpráva je, že z nějakého tajemného důvodu, který se nedá úplně racionálně vysvětlit, toto rozhodnutí Poslanecké sněmovny vyvolalo obrovskou starost velké části mediálního i politického prostředí o výši deficitu státního rozpočtu. Ano, je to určité tajemství. Všimněme si: 500 miliard deficit, který vláda schválila, nebo vládní většina, pro letošní rok. Navržených 320 miliard deficitu na příští rok. Ani téměř bilionový deficit, který je plánován v souběhu těch čtyř let na příští tři roky, tak nic z toho nevyvolalo takovou mediálně politickou bouři jako najednou těch několik desítek miliard, o které má mít státní rozpočet peněz méně, ale ne proto, že se někde poztrácí, ne proto, že se vydají za nesmysly, ale proto, že se nechají lidem. A čtyři a půl milionu lidí bude mít vyšší příjem o 7 %. Poznají to už v únoru. To si myslím, že je opravdu velmi velmi dobrá zpráva.

No ale v čem tedy spočívá ta dobrá zpráva, když jsem říkal, že to vyvolalo takovou obrovskou mediální pozornost a starost? Já tu dobrou zprávu vidím v tom, že se najednou po dlouhých letech při projednávání státního rozpočtu očekává, že se najdou úspory. Že se bude nějak škrtat, že se najdou rozumné úspory v nerozumných a neefektivních nebo ve výdajích, které nejsou úplně nevyhnutelné. A toto je vlastně unikátní situace, nová situace a myslím, že jako předseda Občanské demokratické strany to mohu posoudit, umím to i ocenit. Protože my jsme tady v posledních letech dávali vytrvale návrhy, jak uspořit, jak se zbavit některých výdajů, které považujeme za zbytečné, nesmyslné, nadbytečné. Byly to návrhy ve výši 40, 50 miliard každý rok. Loni jsme tady navrhovali, jak uspořit 46 miliard, předloni 40,5 miliardy. A musím říct, že nikoho to za zdmi tohoto sálu - nemluvím o poslankyních a poslancích a členech vlády - ale za zdmi tohoto sálu nikoho to moc nezajímalo, nikdo to moc neoceňoval.

Letos je to jiné, takže samozřejmě i letos moji kolegové takové návrhy předloží, návrhy na úspory ve výši desítek miliard korun, a my se tady budeme ucházet o podporu. Doufám v podporu rozpočtově odpovědné Sněmovny. A ta pozornost, která je těm úsporám a rozpočtové kázni věnována, jistě přispěje k tomu, že dojdeme k nějakému dobrému řešení. A my budeme navrhovat, moji kolegové budou vystupovat s konkrétními návrhy, abychom ty peníze potom použili na splácení státního dluhu. Ty peníze, které ušetříme. A zároveň bych věřil, že očekávám, že svůj díl práce udělá každý. Nejenom Občanská demokratická strana, ale že i další aktéři budou přicházet s úsporami a s návrhy toho, kde se dá ušetřit. Oslovuji tady v tomto případě především, nebo na prvním místě vládu, pana premiéra, paní ministryni financí, protože je potřeba, aby vláda přicházela s návrhy úspor, a je to i vládní odpovědnost. Jak jsem říkal, my přijdeme s desítkami miliard úspor, ale to je jen začátek. A když se k tomu přidají další a když se k tomu přidá vláda, tak budeme moci dosáhnout dobrého výsledku.

Abych měl nějaký tip pro vládu, kde by se třeba dalo začít, tak ukážu jednu tabulku. (Ukazuje.) Je to tabulka Ministerstva financí, kterou zpracovalo Ministerstvo financí, a tady s tím návrhem nebo s tímhle řešením vystoupili na tiskové konferenci v únoru 2019 paní ministryně financí, pan premiér a říkali, že v roce 2020 je možné omezit počet úředníků zhruba o 10 %. Tady ta tabulka je, to jsem nezpracoval já. Takže kdyby se k tomuto vláda přihlásila, k tomu návrhu z února 2019, a teď jsme ho nějak realizovali, tak se určitě posuneme dál. Ale já skutečně vládě neříkám, kde ty škrty má ona sama hledat. My ukážeme, kde my vidíme úspory, kde se dá podle nás ušetřit. A jenom tak nějak předpokládám, že se k tomu přidají i další.

Takže dámy a pánové, tady je nějaký návod, kde by se dalo začít, a já se těším na návrhy úspor. Určitě Občanská demokratická strana je připravena spoustu dobrých návrhů, vašich návrhů, podpořit. A kdybyste třeba s nějakými úsporami silnými nepřicházeli, tak vás prosím, abyste v zájmu rozpočtové odpovědnosti podpořili návrhy Občanské demokratické strany. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tady mám jednu faktickou poznámku, takže pan poslanec Roman Onderka a připraví se předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Roman Onderka: Děkuji, pane místopředsedo. Jenom krátká reakce. Děkuji panu místopředsedovi Fialovi. Má samozřejmě pravdu, že rozpočet jednáme jenom v podrobné. Já bych chtěl doplnit svoje vystoupení, že se tímto přihlašuji k pozměňovacím návrhům č. 6830, které jsou v kapitole 334 Ministerstva kultury, dále k pozměňovacímu návrhu kolegy Votavy č. 6898, který se dotýká kapitoly 398 ve vztahu k Českému svazu bojovníků za svobodu, Československé obci legionářské a Československému ústavu zahraničnímu. Přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu č. 7002 jakožto doprovodnému usnesení k zákonu o státním rozpočtu na rok 2021, sněmovní tisk 1067. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní tedy vystoupí předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a připraví se pan poslanec Dominik Feri. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já si dovolím velmi stručně okomentovat nejenom pozměňovací návrhy, ke kterým se chci v této podrobné rozpravě přihlásit a které předkládám, ale obecnější přístup k návrhu rozpočtu na rok 2021 za TOP 09.

Co určitě ovlivní, a nelze o tom mít vůbec pochyby, rozpočet na příští rok, je, jak si budeme ještě v tomto roce vést, a už nám z něj zbývá skutečně jenom pár týdnů, s pomocí těm, již jsou krizí, která je v letošním roce vyvolána pandemií koronaviru v České republice, zasaženi a jak se vypořádáme s pomocí, kterou od nás, od státu, teď nutně potřebují. Potřebují ji, protože často jejich živnosti, firmy nebo jejich zaměstnavatelé, pokud jsou to zaměstnanci, bojují často den co den o holé přežití a mnohdy jim vládním nařízením bylo zakázáno podnikat a živobytí dál provádět. Proto je možné se na rozpočet příštího roku dívat i s optikou už těch letos slíbených kompenzací a pomocí, které jsme tady mnohdy schvalovali, nebo které vyhlašuje svými programy vláda na jednotlivých ministerstvech. Je smutné, že ten slib byl opravdu na jedné straně už od samého jara velmi bombastický, ale ta realita za ním kulhá na všechny nohy, a to i kdyby jich měla víc než dvě, tak kulhat bude.

Ke konci listopadu totiž bylo vyplaceno právě na těchto jednotlivých přímých formách pomoci pouze 166 mld. korun, a to je pouze 56 % slíbené přímé pomoci, jak tady od vlády mnohokrát zaznívalo. To, že to bude mít dopad na ekonomiku i v příštím roce, je přece všem jasné. Čím více firem zkrachuje, čím více firem a živností už se nebude schopno postavit na nohy, dál zaměstnávat lidi, dál vytvářet hodnoty, dál tedy své produkty nebo své služby nabízet lidem, tím větší problém v ekonomice budeme mít. Proto považuji za naši povinnost se dívat i právě na vyplácenou pomoc a opravdu zrychlit její tempo, co jenom to jde. Každý den pro mnoho tisíců lidí znamená obrovské těžkosti, obrovské problémy. Za listopad tohoto roku jsme už podruhé překonali historický rekord. Schodek, který byl v květnu, 63,7 mld. korun a který tehdy byl tedy ten rekordní, byl opět překonán a schodek v minulém měsíci nedávno skončeném činil dokonce 68,6 mld. korun. To jsou obrovské sumy, které jsme si asi málokdo třeba před rokem ještě uměli představit, že by se v měsíčním intervalu mohly vůbec uskutečňovat. A teď jsou realitou, a to tedy realitou, se kterou se musíme vypořádat. Musíme se tedy vypořádat s tím, že mnohé služby, a to zejména tedy služby, které tvoří 60 % našeho hrubého domácího produktu, to připomínám všem těm, kteří to zlehčují, že se jedná o volnočasové aktivity nebo že se jedná o sektor, který netvoří dostatek hodnot, že se opravdu mýlí, a velmi hluboce se mýlí, tak ten opravdu v mnohých sektorech padá na ústa. A já myslím, že je naší povinností neustále i v souvislosti s tím, že vláda opět bude chtít požádat o dlouhé prodloužení nouzového stavu, o těchto věcech nejenom vést diskusi, toho se nikdo nenají, ale hlavně reálně zlepšit to samotné provádění kompenzací a pomoci.

Chci tedy apelovat na vládu, aby v těchto záležitost zabrala, protože se k nám neustále dostávají reakce všech těch postižených, že jim ještě poskytnuta pomoc nebyla, že vázne vyplácení všech forem, které jsou vypsány, a velkým problémem je samozřejmě nemožnost některé z nich kombinovat.

Proč to říkám? Nezapomeňme na to, že lidé, kteří teď ty hodnoty chtějí tvořit, ale nemohou, kteří opět několik týdnů museli pozastavit své činnosti, svoji živnost, a mnozí, i když už dochází k částečnému rozvolnění, tak dále podnikat nebudou, protože se jich to rozvolnění ještě stále týkat nebude, nebo budou pomalinku nabíhat a stavět se na nohy a nebude to rozhodně tak, že by se mohli dostat rychle k těm předkrizovým číslům, tak ti nám velmi pravděpodobně, mnozí z nich, mohou v příštím roce rozšířit příjemce sociálních dávek, sociální pomoci těch lidí, kteří už opravdu nebudou mít jinou variantu než skončit na úřadu práce. To je určitě proměna, která i v tom schvalovaném rozpočtu bude sehrávat svoji roli. Tito lidé určitě velmi nelibě musí nést ten pohled na rozpočet, který státu nedává ambiciózní cíle z hlediska nějakých úspor.

Snaha vlády šetřit je opravdu, pokud vůbec, jen kosmetická. Není dostatečná a můj pozměňovací návrh, ke kterému se tímto chci přihlásit a má v systému č. 7008, má i tuto část řešit. Firmy, živnostníci, jednotlivé domácnosti, rodiny, jednotlivci otáčejí skutečně často každou korunu a rozmýšlejí si každý svůj výdaj. Stát by neměl být za nimi vůbec pozadu, naopak ten by měl jít příkladem a měl by začít sám u sebe s tím, že bude řešit každý výdaj a bude velmi dobře promýšlet, zda si ho můžeme dovolit, zda něco přináší, zda je skutečně nezbytný. A pokud tedy soukromý sektor takto šetří, a ten živý, ten státní, tak je potřeba se dívat i na úspory v oblasti platů státních zaměstnanců, úředníků, kterých za posledních sedm let vlád ČSSD a hnutí ANO přibývalo po tisících, ne-li desetitisících. Navíc v souvislosti s tím, že tady řešíme, respektive teď to má na stole Senát, dnes konkrétně hospodářský výbor Senátu, daňový balíček, který zrušením superhrubé mzdy, se kterým TOP 09 nesouhlasila, a v této konstelaci a v tomto kontextu doby, kterou prožíváme, jsme pro něj nemohli hlasovat, tak samozřejmě znamená ještě další nápor na rozpočet na příští rok.

Proto přicházím v tomto pozměňovacím návrhu s návrhem zřídit v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa novou položku, a to položku pod názvem prostředky na kompenzaci nižších než plánovaných daňových příjmů, a tuto položku navrhuji rovnou navýšit, protože není vytvořena, tak vytvořit s tím, že by v ní bylo více než 29,5 mld. korun.

Výdaje, které naopak navrhuji snížit celkově tedy v 64 konkrétních kapitolách, se dají shrnout asi do tří základních kapitol. Ta první je Ministerstvo zemědělství, kde navrhuji, abychom méně poskytli na podporu agropotravinářského komplexu, tedy dotací, které jdou do zemědělství. Také navrhuji, abychom snížili na Ministerstvu dopravy ukazatel ostatní výdaje spojené s dopravní politikou státu, což jsou ty námi od začátku kritizované slevy na jízdné, tj. 6 mld. korun. Rázem máme tedy 16 mld. korun. A ten zbytek, to je ta třetí kapitola, ale obsahující 62 různých položek - shrnu jednoduše - to je snaha opravdu spořit i na platech státních zaměstnanců, zejména úředníků. Rozhodně by se to nemělo týkat dnes tolik zkoušené oblasti zdravotnictví, ta v tom zahrnuta není, stejně jako obrana a stejně jako školství. Tyto tři kapitoly v tom mém návrhu nenajdete zcela záměrně, protože pokud nás má něco vyvést z krize, tak je to určitě vzdělání, vzdělání pro budoucí generace i ty současné, tak je to samozřejmě náš zdravotní systém, který je teď velmi zkoušený, a nepovažovala bych za správné zrovna u něj s šetřením začínat, a stejně tak není možné samozřejmě oslabovat naši obranyschopnost, takže ani obrany se tady ten můj návrh netýká. Na úroveň roku 2018 se snažím dostat právě tu položku v těch 62 konkrétních kapitolách rozpočtu, která se týká platů, a to z toho důvodu, abychom více uzavřeli ty dlouho se rozevírající nůžky mezi soukromým sektorem a státním sektorem, kdy začíná docházet k tomu paradoxu, že soukromý sektor výrazně kulhá v možnostech navyšování mezd za tím veřejným, kde k navyšování platů naopak dochází. A není možné, aby ti, kteří stát ze svých daní živí, se dívali na to, jak těm, kteří jsou v uvozovkách živeni - já vím, že je to velká zkratka, samozřejmě si to uvědomuji -, ty platy takhle výrazně rostou.

Rázem nacházíme ten zbývající prostor pro navýšení položky, kterou chci nově v rozpočtu vytvořit, a 29,5 mld. korun můžeme tímto krokem odečíst z toho plánovaného navýšení schodku v příštím roce, které má být učiněno v souvislosti se schválením zrušení superhrubé mzdy a dalších kroků v daňovém balíčku.

Pro TOP 09 je tento pozměňovací návrh samozřejmě jenom prvním krokem k tomu, abychom si byli schopni poradit s tím, že projde takto zásadní změna daňového systému, která vytvoří nároky a strukturální deficity do budoucna, které po nás budou chtít úspory rozhodně ještě vyšší. A je to první krok k tomu, abychom vůbec mohli někde začít. A rozhodně při plánování rozpočtu na rok 2022, tedy v příštím roce, už bude nutné nejenom takovouto úsporu, ale ještě mnohem vyšší do rozpočtu zohlednit, zohlednit ji v něm tak, abychom byli schopni zase dostat naše schodky trochu víc pod kontrolu. A to říkám s vědomím toho, že to rozhodně nebude nic jednoduchého a možná ani populárního.

Je nutné také zmínit, že v naší představě toho, jak řešit celý ten problém zvýšení schodku právě v souvislosti s daňovým balíčkem a jeho přepětím, je, že je nutné vrátit do něj zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti v tom znění, v jakém se jej snaží pozměňovacím návrhem měnit pan premiér Babiš. Je pro nás naprosto nepřijatelné a budeme usilovat o tuto změnu v Senátu. To je další ze dvou našich zásadních klíčových podmínek toho, abychom vůbec mohli uvažovat nad takovou změnou, která má rapidní dopad do našich rozpočtů na budoucí roky.

Další pozměňovací návrh, který předkládám, má číslo 6984, tímto se k němu hlásím. Týká se Ministerstva kultury na stránce zvýšení výdajů, konkrétně o 17,8 mil. korun, a to pro podporu živého umění, tedy na výdajový blok kulturní služby a podpora živého umění. Ta částka samozřejmě v tom celkovém pojetí není nijak závratná, ale ve smyslu té změny, kterou navrhuji snížit, to je symbol velmi důležitý. Ke snížení výdajů totiž má dojít v kapitole Kanceláře prezidenta republiky, a to hned na několika místech, a to proto, že v případě např. investičních transferů příspěvkovým a podobným organizacím, kde má dojít ke snížení o 12 mil. pro Lesní správu Lány, se jedná o naši symboliku toho, že s ohledem na kauzy, které se v Lesní správě Lány dějí v posledních měsících a letech, v nichž jsou velmi jasnými aktéry kancléř Mynář, kancléř bez prověrky, který má na krku kauz mnohem víc, nelze jenom přihlížet k těmto krokům, které tam nejenom pan Mynář, ale i další dělají, ale je nutné dát jasný signál, že není možné si z těchto položek dělat dojnou krávu. Takže to je jedna z těch, ze kterých beru nejvíce peněz a přesouvám je na živou kulturu.

Další se týká cest prezidenta. To je ve své podstatě evergreen, který je předkládán ke každému rozpočtu každý rok z toho důvodu, že se jasně domníváme, že bychom jako Poslanecká sněmovna měli dát jasně najevo, že pokud prezident je ten, který reprezentuje Českou republiku, tak musí také i na svých cestách, i zahraničních cestách, jednat právě v souladu s vládní politikou, a to se v poslední době absolutně nedělo. Takže je nutné zohlednit to, že pan prezident - v tomto roce to bylo jasné, zřetelné - není schopen tuto částku ani utratit vzhledem k tomu, že nikam příliš nejezdí, není nikam zván, a není tedy důvod, aby ta položka zůstávala v plné výši.

Další úpravy, které mám, se týkají opět platů, a to právě v Kanceláři prezidenta republiky, kde navrhuji snížení o více než 2,5 mil. korun, a další část se týká samozřejmě i pojistného, což s tím úzce souvisí. Takže myslím, že můžeme jasně dát najevo, jak má hospodařit i Hrad a jeho okolí, pan prezident a jeho okolí, a ty peníze je určitě možné využít užitečněji právě na podporu velmi zkoušených umělců, jimž se té podpory nedostatečně dostává.

Poslední pozměňovací návrh se týká taktéž Ministerstva kultury na straně zvýšení výdajů, a to konkrétně v ukazateli příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem kultury, program péče o národní kulturní poklad a dědictví. A chci tam přesunout konkrétně 3 mld. korun z podpory agropotravinářského komplexu, tedy z dotací, které jsou na zemědělství, a to zejména z toho důvodu, že státní hrady a zámky jsou jednou z těch oblastí, které i koronavirovou krizí jsou velmi postižené samozřejmě z hlediska výpadků na vstupném, a i když jim částečně tyto ušlé zisky kompenzovány byly, tak abychom byli schopni udržovat je v dobrém stavu a zlepšovat toto kulturní dědictví pro další generace, uchovávat jej, tak je nutné navýšit investice právě do obnovy. Jedná se konkrétně o více než 100 objektů spadajících pod Národní památkový ústav a je to i zároveň příležitost pro investice, které by probíhaly v těchto památkách, které by naopak pomohly nastartovat celou řadu řemesel a profesí v jejich okolí. Je to přesně to, co může pomoci k zaměstnání lidí, kteří mohou dále udržovat. Takže je to celá řada efektů, které to přináší, a 3 mld. korun tam budou určitě využity mnohem lépe než na původně určených penězích na dotace.

Myslím, že pozměňovací návrhy jsou ve své podstatě velmi rozumně vybalancované. Nesnažíme se tady o nějaké obrovské záseky, ale z hlediska priorit je tím možné ukázat, na čem nám jako Poslanecké sněmovně skutečně záleží - z jedné straně na udržitelném rozpočtování, udržitelném budoucím rozpočtu, z druhé strany také na udržitelnosti našeho kulturního dědictví a jeho obrovského závazku, který tím samozřejmě každá generace na sebe bere. Já vás velmi žádám, abyste tyto pozměňovací návrhy podpořili.

Hlásím se tímto tedy ke třem pozměňovacím návrhům. Ještě zopakuji to číslo - 6984, 6985 a 7008. Děkuji vám za pozornost i předem za podporu těchto pozměňovacích návrhů ve třetím čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem vystoupí ministr kultury Lubomír Zaorálek a připraví se s přednostním právem předseda STAN Vít Rakušan. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Díky. Dobré odpoledne, dámy a pánové. Já se omlouvám, já to nedokážu poslouchat, tak bych nemohl v noci usnout večer, kdybych se teď neozval. Tak mi dovolte, on sice pan poslanec Petr Fiala řekl, že je to podrobná rozprava, takže on se zdrží nějakých obecnějších úvah, nicméně nakonec si je neodpustil. Já, jak říkám, nedokážu k tomu mlčet, protože mně připadá, když v téhle Sněmovně znovu zní takové ty zombie myšlenky staré české pravice a zní tady úplně bez reakce, tak mi to připadá, že to by nemělo projít.

Jenom připomenu, co tady pan předseda Petr Fiala řekl, ty dvě klasické zombie myšlenky byly, ta jedna, pan předseda řekl, že nechápe ten křik, který tady vznikl kvůli nějakým pouhým několika desítkám miliard, které posílí deficit státního rozpočtu, několika desítkám miliard, které podle něho pouze budou znamenat peníze do kapes 3,5 milionu lidí, takže co je na tom špatného, to je přece jenom dobrá věc. A ta druhá zombie myšlenka byla, že my to samozřejmě spravíme, protože zároveň předložíme návrhy na několik desítek miliard úspor, které budou tedy zřejmě kompenzovat tady několik blahodárně rozdaných desítek miliard do kapes lidem, což je samozřejmě jenom dobrá věc, a nikdo proti tomu nemůže nic namítat.

Tak já bych rád panu předsedovi Fialovi jednou ještě zopakoval, co mi připadá, že je tady asi marné říkat, ale myslím si, že by to mělo ale i aspoň zaznít. Ta zombie myšlenka, kterou on tady pořád opakuje, je, a kterou pořád nějak nedokáže překonat, i když je už stará dvacet, to je takový pětadvacet, třicet let starý český omyl, že prostě omezení daní zvyšuje růst. On říkal pan předseda přece, proč se bojíme toho deficitu, že to trochu zvýší deficit, vždyť to zvýší růst. Tak tahle věta, opakuji, není pravda, já bych byl rád, kdyby už ji tady neopakoval. Ano, má pravdu v tom prvním. V této chvíli ve světě všude vycházejí texty, které říkají, že díky druhé vlně pandemie je třeba, aby stát pomohl zvýšenými výdaji. To teď si přečtete, zrovna dneska si to přečtete v Americe, jako si to přečtete v Evropě. Skutečně se volá po tom, aby se i zvyšovaly deficity, zvyšovaly výdaje, aby se ta další vlna pandemie překonala, jinak to ty ekonomiky ohrozí. To pravda je. V tomto smyslu říci, že deficit sám o sobě není zlem, je možné přijmout. Ale není možné přijmout tu druhou, tu zombie myšlenku, kterou pan předseda opakuje, že to, že jsme omezili daně a že je omezíme, to samo o sobě je blahodárné, protože nám to sníží růst a ten deficit bude dobře použit. To prostě není pravda. Deficit má oprávnění, pokud nakopne ekonomiku.

A dovolte, abych ještě jednou tady zopakoval, pokud zvýšíme daně vysokopříjmovým, tak takovéto zvýšení... takovéto snížení, pardon, takovéto snížení daní těm s vysokými příjmy žádnou ekonomiku nenakopne, a skoro nikdo to nedělá, aspoň mi řekněte, kdo to dělá, že tohle prostě pravda není. Tyto desítky miliard, o kterých on říká, že se nic neděje, jsou desítky miliard, které jsou neefektivní, protože ty prostě do spotřeby nepůjdou. To znamená, takovýto deficit je marný. Takovýto deficit je neplodný, tak jakkoliv já bych myšlenku deficitu v takovéto situaci hájil, tak prostě ji nemůžu hájit ve chvíli, kdy ty peníze prostě neposlouží tomu, co mají, aby udržely ekonomiku v chodu nebo aby ji pomohly oživit.

A ta druhá teze, kterou říká, to už se taky skoro divím, že tuhle zombie myšlenku si dovolí opakovat, že zase budou přicházet s těmi desítkami miliard úspor. Tak na to jsem tedy zvědavý, protože vím, jak takové myšlenky úspor vypadaly před deseti lety v podání pana Topolánka a pana Kalouska, tehdy tady přinášely právě to austerity, škrcení, které, víme, kolik nás stálo. A rád bych upozornil, že obecně to funguje tak, že takovéto úspory nakonec jsou ponejvíc úspory právě do takových oblastí, jako jsou kvalitní školy, jako je zdravotnictví, jako je právě to, co se má investovat do lidí, do budoucnosti. Takže takhle skončí tyto úspory. Omezují to, co vlastně vytváří podmínky budoucího života lidí. A pokud se zase přijde s těmi myšlenkami, že se bude plošně, plošně škrtat, třeba nejlépe budeme škrtat ty nenáviděné úředníky, tak přiznám se vám, že to mě dneska taky irituje.

Na jedné straně nám tady se vypočítává, co všechno máme pokrýt, komu všemu máme pomoci, tak já mám třeba ministerstvo malé, s omezeným počtem lidí, přitom musíme dávat daleko větší množství titulů, rozdávat peněz, takže to vytahujeme z těch příspěvkovek, shromažďujeme lidi, aby to dělali, jako není nikdo jiný, kdo by to dělal, a tyto úředníky, kterých dneska je dokonce nedostatek, a my jsme kritizovaní za to, že to neděláme rychleji - proč to asi neděláme rychleji? Protože už nejsem schopen vytahat z příspěvkovek více lidí, kteří by to dělali. Tak ještě je budu plošně snižovat? Já vám řeknu, jestli budu plošně snižovat, jestli budu škrtat tedy v těch řadách úředníků, no tak to nebudeme schopni dělat! Tak jako potom po nás v tom případě nechtějte, abychom pomáhali těm různým segmentům, nebo jim to řekněte, nejsou schopni to dělat, protože jim budeme snižovat úředníky. Kdo to má dělat? Tihle nenávidění úředníci, tihle jsou ti, co pracují s těmi daty, to jsou ti jediní, kteří vlastně jsou schopni dneska plnit tu úlohu státu, a stát v této situaci dneska má tu úlohu, že má pomáhat lidem, že jim vyplácí nejrůznější formy pomoci, nejrůznější formy dotací, příspěvků, kompenzačních bonusů, příspěvky pro OSVČ, všechno! Vezměte si Ministerstvo práce a sociálních věcí a další, tohle musí dělat lidé a není možné to zároveň činit, posilovat roli státu, což se děje, a zároveň prostě ho omezovat a ty lidi propouštět. Já vám prostě říkám, mně to připadá docela legrační. Jestli někdo přijde s myšlenkou, že máme propouštět tyhle úředníky, tak vám řeknu dobře, ale v tom případě ty programy nejsme schopni dělat! Já tam sám nemůžu sedět jako a vypisovat to! To je úplně absurdní! To si musíme rozmyslet, co vlastně chceme! Mně připadá nesmyslné to, jak se tady z jedné strany říká, jak to máme omezovat, a z druhé strany se nám říká, jak máme více toho dávat.

A když tady mluví zrovna pan předa Fiala, mně to připadá docela horentní. Jeho primátorka ODS v Brně přišla s myšlenkou, že se prostě Brno zbaví kulturních zařízení, Národního divadla, ať si to prostě platí stát. To je úžasný přístup. To znamená, oni řeší ten problém tím, že se ho zbaví. Ať si to vezme na triko stát. Zřejmě peníze nebudou chtít převést na stát zpátky, ty, co měli na kulturu, akorát my si to vezmeme a jim zůstanou peníze. Zřejmě se v Brně spokojí i s tím, že Praha bude rozhodovat o tom, kdo bude řídit brněnské kulturní instituce a rozhodovat o tom, jestli tam bude, nebo nebude opera a podobně, je jim to asi jedno. Jim na tom zřejmě vůbec nezáleží. Takže takhle bude vypadat asi to krácení a to šetření. Takže prostě mně připadá, že tahle myšlenka, lehce tady řečená, že my vám ještě přineseme desítky miliard, jak to seškrtáme, to, co jsme tady vyházeli oknem, na něco, co vůbec se nebude do ekonomiky vracet jako nějaký multiplikátor nebo jako něco, co bude multiplikovat růst, tak na tyhle škrty bych si rád počkal, protože si dovedu představit, jak budou vypadat a co budou vlastně do budoucna likvidovat. Tohle jsou plané sliby a už jsme viděli, jak v minulosti fungují a jak poškodily tedy tento stát.

Takže já bych hrozně apeloval na pana předsedu, aby tyto dvě zombie myšlenky, tu jednu, že snižování daní nebo omezení daní samo o sobě zvyšuje růst, aby tady neopakoval, stejně jako tu myšlenku škrtání, kterým nás tady zachrání. Protože škrty, to už tady, opakuji, za pana Topolánka a za pana Kalouska jednou bylo a víme, jak to dopadlo! Já bych to raději vůbec nevzpomínal. A vlastně mi to připadá, že to je taková nějaká ekonomická ignorance, že je možné tady opakovat takovéto zombie věci beztrestně celá léta a tvářit se, jako že jsme se z ničeho nepoučili. Chápete? Celá řada těch věcí je dneska zpracována. Studie o tom, jak snížení působí na ekonomický růst, existují! Já vám je snad asi opravdu budu muset přinést! Já jsem se domníval, když jsem tady minule o tom mluvil, že si to přečtete, že se budete obtěžovat a podíváte se na to! Ale vy to klidně opakujete jako by se nechumelilo. Tak opakuji ještě jednou! Nedokážete mi nijak, že omezení daní snižuje růst! Nedokážete mi nijak, že snížení daní vysokým příjmům nějakým způsobem pomůže dneska ekonomice. Nikdo mi tady na to neodpověděl! A stejně tak mi tady nepředložíte jenom tak škrty, desetimiliardové škrty, které všechno vyřeší! Takové škrty jste tady měli možnost dělat a já doufám, že nebudete mít možnost v budoucnosti, protože jednou už jste s tím zemi ekonomicky zdevastovali!

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupení pana ministra strhlo několik faktických poznámek, takže já je přečtu, aby poslanci měli přehled, jelikož to není na displeji. Takže jako první vystoupí místopředseda Sněmovny a předseda ODS Petr Fiala, dále se připraví předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura a jako třetí se připraví poslanec Pirátů Radek Holomčík. Pane předsedo, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Já se přiznám, že vůbec nevím, co jsou to zombie myšlenky. Já znám z filozofie zombie argument, ale to je něco úplně jiného. To se týká oddělení mysli od těla a teď se mně zdá, že u pana ministra kultury se oddělila slova od myšlení a slova od reality.

Já nebudu polemizovat s vaší typickou socialistickou pozicí, která dovedla už řadu zemí do ekonomických potíží a řadě lidí způsobila problémy. Na to máte právo. Já vás dokonce ani nepřesvědčuji, že si máte myslet, že nižší daně jsou dobré. To určitě si nemyslíte, také byste je všude nezvyšovali pořád. To respektuji, že tento názor máte, ale budu polemizovat s tím, co jste si vymyslel, protože vy jste polemizoval sám se sebou, se svými představami a se svou politickou stranou.

První věc, kterou jsem určitě neřekl, je, že deficit je v pořádku. Já jsem se divil jiné věci, že je takový pokřik kvůli tomu, že chceme snížit daně a nechat lidem více peněz, a nikoho nezajímá, že vaše vlády tady dávají 500 mld. deficit, 320 mld. deficit, a to je jako v pořádku? A těch našich 90, které necháme lidem, to je tak velký problém? Ne, není! My si s tím dokážeme poradit. Vy ne.

Druhá věc. Vy jste tady hovořil o tom, jak omezíme vzdělání a já nevím, co všechno. Vždyť my jsme ti, kteří vaší vládě opakovaně říkají, investujte víc do vzdělání, investujte víc do výzkumu, investujte víc do infrastruktury, a vy to neděláte. Vy investujete málo. A vy jste ti, kteří tady předkládají deficitní rozpočty v době ekonomického růstu. A my každý rok ukazujeme, kde se dá ušetřit. To jste si nevšiml? To jste si měl všimnout, pane ministře!

A poslední poznámka. Polemizujete s tím, že chceme propouštět úředníka, a jaká je to katastrofa. Paní ministryně z vaší koaliční vlády s tím přišla. Pan premiér to podpořil a váš pan předseda řekl, deset procent je moc, pět procent klidně uděláme. (Mpř. Okamura: Čas!) Neudělali jste (čas!) nic. Ale vy jste to sami chtěli (čas!), tak se mnou nepolemizujte!

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy vystoupí předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura a připraví se pan poslanec Radek Holomčík a dále je tam ještě paní poslankyně Kateřina Valachová. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Hezky můžu kontinuálně pokračovat. Jestlipak pan ministr kultury, a to je řečnická otázka, ví, o kolik se zvýšily příjmy státu mezi roky 2014 a 2019. Čtyři sta dvacet miliard. 420 miliard!, což je zhruba 40 % - přibližně, nahrubo. Pane ministře, přijďte sem a řekněte úplně vážně, zda si myslíte, že se o 40 % zlepšily služby státu. Pak by to mělo nějakou logiku. Když se zeptáte občanů, podnikatelů, ředitelů, tak zjistíte, že nemají pocit, že se o 40 % zlepšily služby státu.

A k těm daním. Vy nechcete, aby lékaři měli vyšší příjmy? Vy nechcete, aby učitelé měli vyšší příjmy? Vy nechcete, aby hasiči měli vyšší příjmy? Vy nechcete, aby policisté? Vy pořád tady argumentujete pěti miliardáři. A těch se to vůbec netýká! Mluvím o těch, kteří dneska berou 45, 50, 55, 60 tisíc, na kterých stojí příjmy státního rozpočtu. Oo střední třídě. Tak přijďte a řekněte, my nechceme, aby zdravotní sestry měly vyšší příjem o 2 tis. měsíčně, my nechceme, aby lékaři měli o 4 tis. měsíčně větší příjem čistého, my nechceme, aby hasiči - my jim raději přidáme 3 % hrubého a budeme to prodávat, což pak dělá 300 nebo 400 korun! Proč bychom jim dávali tisíce, když jim je raději sebereme a pak jim 10 % vrátíme? Nemluvte o miliardářích! Mluvte o střední třídě! Mluvte o střední třídě! Mluvte o učitelích, lékařích, manažerech, kvalifikovaných zaměstnancích, malých podnikatelích! Na těch stojí česká ekonomika a Česká republika! A nestrašte pořád miliardáři. Pořád žijete v tom 19. století. Taková společnost vůbec není! My tady hájíme zájmy těch, kteří sami sebe definují jako střední třídu. A vy nechcete zvýšit příjmy střední třídě. Maximálně tak, že jim to seberete a pak jim milostivě přes nějaký dotační titul něco pošlete zpátky nebo nějakou tabulku zvýšíte. A my říkáme, my vám necháme ty peníze a vy se rozhodněte, co s nimi uděláte! A je to mnohem lepší přístup a já tomu prostě věřím! Vy ne! A neříkejte nám, že je to nějaké zombie. (Mpř. Okamura: Čas!) To je zdravé, ekonomické a lidi to ocení.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Jako další vystoupí pan poslanec Radek Holomčík, připraví se Kateřina Valachová a opět místopředseda Sněmovny Petr Fiala. Prosím.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Já bych tady chtěl poprosit pana ministra kultury, aby se neotíral o Brno. Za prvé, v Brně vládne koalice, ve které jsou zastoupeni i sociální demokraté. Finanční situace v Brně, která vede k tomu požadavku nebo k debatě o tom, že by se Národní divadlo Brno, stejně ale jako Národní divadlo Ostrava, převedlo pod Ministerstvo kultury, je dlouhodobá. To není žádný výmysl paní primátorky Vaňkové, o tom se debatovalo už v době, kdy byl primátorem vážený pan kolega Onderka, a dost možná ještě předtím.

Jenom pro představu. Brno z rozpočtu 16 mld. korun dává na kulturu 1,6. Nevím o žádném jiném městě v Evropě, které by dávalo takovouhle velkou dotaci na kulturu. Myslím si, že ministr kultury by si měl taková města hýčkat, a ne se tady o ně otírat. A ta situace na příští rok. Z 16 mld. korun Brno přijde o 2,7 mld., pokud projde i daňový balíček, který tady byl schválen, v té podobě, jak byl ve Sněmovně schválen.

A pokud se bavíme o snahách převodu Národního divadla Brno na Ministerstvo kultury, tak jde jenom o to, aby se zajistila budoucnost této špičkové scény, která má nadregionální, celostátní význam. Tak prosím nezatahujte Brno do vašich ideologických válek s ODS! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí paní poslankyně Kateřina Valachová a připraví se místopředseda Sněmovny Petr Fiala a s přednostním právem se hlásí pan ministr Zaorálek. Prosím, máte slovo. Dvě minuty.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji. Petr Fiala je bývalý ministr školství stejně jako já, takže bezpochyby, a nepochybuji o tom ani na vteřinu, ví, ve kterých letech nešlo dost peněz do mateřských, základních, středních a vysokých škol, ve kterých letech a kdy došlo k podseknutí těchto rozpočtů a jak je těžké bez ohledu na to, že od roku 2016, od roku 2016, každý rok znamená rekordní rozpočet pro školství. Neříkám, že dostatečný. Neříkám, že dostatečný, ale rekordní. Takže to je první poznámka.

A druhá poznámka ke Zbyňkovi Stanjurovi vaším prostřednictvím, pane předsedající. On se tady pořád zaklíná 19. stoletím. Nevím, asi se mu to století líbí, chtěl by v něm žít, nevím, proč to pořád tady opakuje. U toho sporu o daňový balíček, o mix daní a o rozpočet jde zkrátka o to, že ten návrh, který Občanská demokratická strana prosazuje, znamená podle nás jednoduchou věc. Na jednu stranu člověku dá patnáct stovek do kapsy, ale do tří měsíců, a to neříkám já, to říká třeba šéf centrální banky Rusnok, dojde ke zdražení hypoték, takže to bude minus dva nebo tři tisíce. A do poloviny roku dojde k inflaci a ke zdražení základních potravin a budou to další dva tisíce minus. Takže Zbyněk Stanjura vaším prostřednictvím, toho si na něm vážím, on umí dobře počítat, takže ho prosím, aby přestal vzpomínat na 19. století a spočítal a řekl lidem, o kolik přijdou těmito změnami.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: (K vystoupení se chystá ministr Zaorálek.) Ne, ne, pane ministře. Prosím vás, vy jste se hlásil na faktickou, pane ministře, nebo s přednostním? (S faktickou.) Takže teď Petr Fiala následně pan ministr Lubomír Zaorálek a potom Zbyněk Stanjura. Prosím, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: V první faktické poznámce jsem reagoval na ty vývody pana ministra obecnější a teď k tomu Brnu. Děkuji kolegovi Holomčíkovi, že už některé věci vysvětlil, ale ministrovi kultury musím připomenout, že tady máme i instituce celostátního významu s obrovským kulturním přesahem toho konkrétního města, a ten systém financování je dlouhodobě nastaven tak, že to leží na bedrech těch měst. Ale to není jednoduché a je to dlouhodobě nezvládnutelné.

A já se tedy ptám vás a i vašich koaličních partnerů, proč jste s tím za tu dobu, co spravujete svůj rezort, váš rezort teď, něco neudělali. Vždyť tady existuje spousta dobrých návrhů a modelů, jak to vyřešit. Například když se podíváte do okolních zemí, tak takové instituce, jako je třeba Národní divadlo v Brně nebo Filharmonie v Brně, jsou často financovány tak, že třetinu platí město, třetinu platí země nebo kraj, třetinu platí stát. Existuje spousta variant, jak toto nastavit. Neudělali jste nic, necháváte to na těch městech. Není to jenom problém Brna, je to problém třeba i Ostravy. A to prostě dlouhodobě nejde zvládnout. A ten požadavek, se kterým se na vás obrátily, nebo na stát, Brno a Ostrava, aby stát převzal financování institucí, které třeba nesou v názvu slovo národní, ten požadavek mně připadá naprosto logický.

Nestrašte tady, že se to dostane z rukou Brňanů a že to bude horší. No samozřejmě že to nebude horší, jenom za to převezme odpovědnost, za to financování, stát. Jsou i jiné modely, ale žádné jste nepřipravili, necháváte to na těch městech a to dlouhodobě nelze zvládnout. A tady nejde o Brno, o Ostravu, tady jde o českou kulturu. O její financování byste se měl starat, a ne to tady používat k ideologické válce s Občanskou demokratickou stranou. To není seriózní.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí na faktickou poznámku dvě minuty pan ministr Zaorálek, připravený je předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura a také Roman Onderka za ČSSD. Tak prosím, pane ministře, vaše dvě minuty.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Ano, já jenom bych chtěl říct, že mi nejde o dvě města, protože regionální kultura mi leží na srdci skoro je to jedna z hlavních věcí, které mě zajímají, protože v těch regionech kultura může začít chřadnout nejrychleji. A právě proto mi připadá nesprávné vybírat jedno nebo dvě města a připadá mi naprosto pošetilá celá ta představa o tom, že by najednou brněnské Národní divadlo bylo placeno z Prahy, to znamená, že by celé řízení přešlo pod Prahu. To znamená, že by se skutečně rozhodovalo o vedení, o ředitelích, o financování, o souborech v Praze, stejně jako byste si to pravděpodobně představovali v Ostravě. Ale já vidím přece úplnou jasnou logiku v tom, že někdy před 25 lety, nebo kdy to bylo, se rozhodovalo o kompetencích a tehdy ta města řekla, že tohle jsou jejich divadla, oni si je chtějí spravovat a oni si chtějí rozhodovat o tom, jaké tam budou mít soubory, jaké tam budou mít ředitele. To bylo tehdy naprosto legitimní. A mně připadá zlé, že dneska, když přichází poměrně nesnadná doba, tak první, co házíte v Brně přes palubu, první, co jste se rozhodli, že se toho zbavíte, tak řeknete - tohle ať si vezme stát, tohle ať financuje stát.

Přece je jasné, že kdyby se to mělo takto změnit, tak to znamená změnu rozpočtového určení daní. Není možné si myslet, že prostě se bude platit z Prahy a vy to budete v Brně dále spravovat. To je úplně nelogické. A já především bytostně nesouhlasím s tím, aby takovýmto způsobem se ten stát centralizoval. Přece řešením není to, že to bude všechno takhle řízeno z Prahy. Ta dohoda musí vypadat úplně jinak a nemůže to být jedno nebo dvě divadla. Pomoc regionům musí být nějakým způsobem systémová, a ne že se budeme bavit o jednom, o dvou divadlech, která se zbaví svých finančních nároků.

A co se týče - protože mám málo času, tak už jenom krátce. Jak je spravedlivý ten váš daňový balíček, je nejlépe vidět na tom, že člověk, který má příjem nad 100 tisíc měsíčně (upozornění na čas), bude mít za rok 60 tisíc navíc. Tohle prostě nezdůvodníte nijak.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Můžete se přihlásit znovu samozřejmě. Takže předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura vystoupí, následně je připraven Roman Onderka a Vlastimil Válek. Tak prosím, pane předsedo, máte dvě minuty.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak malé počty pro pana ministra kultury. Ten, který bere 100 tis., zaplatí na sociálním a zdravotním pětkrát víc než ten, který bere 20 tis. A to vám nevadí, na to zapomínáte, že platí pětkrát víc sociální a zdravotní, kde je čistá rovná daň do výše 48násobku průměrné mzdy. Na to v těch debatách zapomínáte.

O té systémové debatě, já s vámi vlastně souhlasím. Já jsem hrdý Opavan, máme Slezské zemské muzeum. Kdo ho řídí? Kdo ho řídí? Ve vaší dikci Praha. Ale pro mě stát není Praha. Praha je sídlem centrálních orgánů. To není rozhodování z Prahy. Mimochodem ministr kultury je z Ostravy a úřaduje z Prahy. A jak systémově jste vy schopen pracovat, pane ministře, vidíme na pozměňovacím návrhu pana poslance Onderky, který podporuji. 1808 mld. výdajů v návrhu rozpočtu a vy 300 mil. pro regionální divadla, které správně navrhuje pan poslanec Onderka, nejste schopen prosadit do vládního návrhu rozpočtu. A tady nám budete říkat, že házíme kulturu přes palubu? Proč jste to neprosadil? Proč to musí až ve Sněmovně napravovat váš kolega pan poslanec Onderka, který má pravdu, a je to pro všechna regionální divadla? To mi vysvětlete. 1808 mld. výdajů, 10 % 180 mld., 1 % 18 mld., 1 promile 1,8 mld. a 300 mil., což je šestina jednoho promile, musí načítat váš poslanecký kolega, že vy to nejste schopen jako ministr kultury prosadit do rozpočtu.

A co se týče krátké reakce na ctěnou kolegyni Kateřinu Valachovou. Paní kolegyně, podívejte se, jaká je inflace letos, a za rok si můžeme říct, jaká bude příští rok. A tím, že budou nižší daně, určitě to nebude mít nějaký zásadní vliv na tu inflaci, a už vůbec ne na hypotéky. To určitě ne.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí pan poslanec Roman Onderka a připraví se pan poslanec Vlastimil Válek. Tak prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Roman Onderka: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, dejme balon na zem. Jsme ve druhém čtení státního rozpočtu. Poprosím pana ministra kultury a předsedu poslaneckého klubu ODS pana Stanjuru, aby mě poslouchali, protože oba dva včetně Petra Fialy, pana předsedy ODS...

Kolegové! Kolegové! Luboši! Výborně, děkuji. Já k vám teď budu mluvit prostřednictvím pana předsedajícího a chtěl bych, abyste mě slyšeli. Každý z vás říká kousek pravdy a každý z vás říká kousek nepravdy. Za prvé, kdy došlo, kolego - teď mluvím k Petru Fialovi - kdy došlo k tomu, že statutární město přišlo o finanční prostředky, které by mohlo použít na tu kulturu? No za vaší vlády, když pan Kalousek změnil rozpočtové určení daní a město Brno přišlo o 500 mil., to znamená o půl miliardy, Národní divadlo v Brně v té době stálo na provozu 500 mil. (řekl 500 miliardy?) z rozpočtu statutárního města Brna.

Ke kolegovi Zaorálkovi. Kdy došlo k tomu, že město Brno získalo Národní divadlo v Brně? Když se rušily okresy. To nebylo nějaké rozhodnutí. A v rámci rozpočtového určení daní na tyto instituce, neříkám, že spravedlivě, méně či více dostalo finanční prostředky oproti jiným městům. Takže ta spravedlnost nespravedlnost tady byla od doby, kdy de facto se rušily okresy v České republice až po období jednotlivých vlád. A můžou za to vlády i Občanské demokratické strany, i sociální demokracie.

Jestli Petr Fiala mluví o návrhu zákona, který by umožňoval vícezdrojové financování (čas!), jak je to např. v Německu... Přihlásím se na další pokračování.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní požádám o vystoupení poslance Vlastimila Válka, připraví se paní poslankyně Kateřina Valachová, potom pan ministr. Tak prosím.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Puzení je strašná věc. Já jsem se bál, protože jsem dvakrát tak starý než naše předsedkyně a měl jsem obavu, že mě pan ministr Zaorálek označí za zombie. Nicméně jdu do toho rizika.

Chtěl bych říct, že asi to zásadní, co tady padlo, je slovo regionální. Univerzitní nemocnice jsou taky regionální, a přesto jsou financovány a řízeny Ministerstvem zdravotnictví a nemyslím si, že nějaká univerzitní nemocnice má pocit, že jí někdo poroučí z Prahy. Tak já jsem tady kdysi interpeloval pana premiéra a musím mu za to teď zpětně, byť tu není, poděkovat, co on tehdy řekl: ano, budeme se vážně zabývat tím, že definujeme - je to několik ministrů kultury zpátky - že vážně definujeme, která kulturní zařízení v České republice mají nadregionální, celostátní význam, a ta bychom opravdu měli převést pod Ministerstvo kultury a měla by být přímo financována z Ministerstva kultury, jak je Národní divadlo Praha. A ano, já se domnívám, že Národní divadlo Brno, brněnské divadlo, není regionální, ale je celostátní, nadregionální, a mělo by do tohoto ranku uměleckých institucí patřit. Je mimo moje možnosti definovat, které instituce to jsou, ale tak jako univerzitní nemocnice jsou řízeny a financovány Ministerstvem zdravotnictví, nebo spolufinancovány, zaslouží si to stánky naší kultury, na které jsme hrdi nejenom v tom regionu, ale v celém státě, v celé Evropě a možná po celém světě. To je vše.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí paní poslankyně Kateřina Valachová, připraví se pan ministr kultury Lubomír Zaorálek. Po panu ministrovi pan poslanec Roman Onderka. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Já zareaguji prostřednictvím předsedajícího na naši debatu se Zbyňkem Stanjurou. No to, že to, co prosazuje z hlediska změn daní Občanská demokratická strana, bude znamenat, že do jedné kapsy něco dostanu a z druhé se mi dvakrát nebo třikrát víc vybere, takže opravdu nezískám vůbec nic. To žel bohu si nemyslím já, že by to byl nějaký můj ojedinělý osobní názor, dokonce ani Česká strana sociálně demokratická, že by to byla nějaká její ideologie nebo politické stanovisko, ale to říkají takové odborné instituce, jako je Národní rozpočtová rada, CEVRO, centrální banka, což, pravda, asi všichni potvrdíte včetně Zbyňka Stanjury prostřednictvím předsedajícího, že se opravdu o žádné kryptosocialisty nejedná. Z toho mám zkrátka obavy a myslím si, že by se měla lidem říkat pravda a nejenom lakovat věci narůžovo, že se jim přidá, když se jim potom zase někde jinde vybere.

A teď oslí můstek. Ono to totiž takhle přesně fungovalo minimálně deset let, přítomní učitelé a ředitelé škol to potvrdí, kdy jakože stát posílal peníze do kapes učitelů, ale protože ten celkový objem nebyl dostatečný a nebyly záruky do té doby, než jsme prosadili reformu financování regionálního školství, že také to, co pošleme z vrchu a vybojujeme tady v rozpočtu, také v těch kapsách učitelé a školy a také koneckonců naše děti v rámci kvality vzdělávání získají a dostanou, že to k nim zkrátka proteče, no tak do té doby to fungovalo úplně přesně stejně. Tvářili jsme se, že přidáme nějaké to procento, ale ve skutečnosti další rok jsme u státního závěrečného účtu zjistili, že nikomu nic nedošlo a nikde se nepřidalo.

A zatímco toto jsme odstranili reformou financování regionálního školství, kterou jsem prosadila já a kterou jsme udrželi - a byl to pro mě jeden z důvodů, proč pokračovat ve vládě s hnutím ANO, a já děkuji za to, že jsme reformu financování regionálního školství udrželi -, no tak teď jsem samozřejmě z hlediska nových daní a nového daňového mixu totálně zděšená.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan ministr Lubomír Zaorálek a připraví se pan poslanec Roman Onderka. Prosím, pane ministře, dvě minuty.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Já jenom chci, a doufám, že na závěr, říci jenom na adresu pana kolegy Stanjury, že byla pod pás jeho argumentace, že se něco nepodařilo prosadit do rozpočtu kultury a teď to jakoby Sněmovna musí napravovat. Protože my když jsme samozřejmě sestavovali rozpočet a jednali jsme o něm ve vládě, tak jsme nemohli předvídat příchod druhé, třetí vlny, nemohli jsme předvídat, co se stane za dva, za tři měsíce. A samozřejmě, že jsme se ve vládě dohodli, že až to přijde, tak to budeme řešit. To znamená, vyčítat teď, že jsme nebyli jasnovidci, netušili jsme, jak se bude vyvíjet rok 2020, 21, je podle mě nefér. A je to podle mě argumentace, která sem nepatří. Ve vládě byla dohoda, že podle vývoje situace, stejně jako to bylo v roce 2020, se tím budeme zabývat a budeme se snažit hledat řešení. A není to něco, co by se opomnělo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Roman Onderka, připraví se pan poslanec Miroslav Kalousek. Stále jsme ve faktických poznámkách. Prosím.

 

Poslanec Roman Onderka: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já jenom doplním. Dneska poprvé, jestli projde daňový balíček, tak statutární město Brno nebude mít ani na provozní výdaje. Zasekne sekyru ve výši 1 až 1,3 miliardy korun. To je prostě katastrofa. Na investice v dalších zhruba pěti letech si bude muset půjčit 3 miliardy. Já nevím, jak se jedno z těchto měst a další města v České republice s tímto vyrovnají.

Ale je potřeba si říci, že když si stát, vláda, potažmo Poslanecká sněmovna udělají nějaké rozhodnutí, které připravuje obce České republiky o tyto finanční prostředky, tak musí částečně nést i určitý díl odpovědnosti. A říkal to tady prostřednictvím pana předsedajícího kolega Válek. Jestli potom následně požádají ta města, v tomto případě Brno, Ostrava, o to, aby stát převzal odpovědnost a stal se zřizovatelem národních divadel, tak je to prostě krok, který dle mého názoru je logický.

A jak říkal Tomáš Garrigue Masaryk, když oslovoval občany této země, Češi, Moravané a Slezané, tak já říkám, české národní divadlo, jihomoravské národní divadlo a následně ostravské národní divadlo jsou kulturní instituce, které nejenom z dědictví, ale z podstaty své věci vytváří hodnoty, které jsou k nezaplacení, a stát by tu odpovědnost měl převzít, pokud ta města prostě na to nebudou mít. A ona na to nemají. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já teď zrekapituluji faktické poznámky, aby se poslanci zorientovali. Takže teď vystoupí pan poslanec Miroslav Kalousek, dále je přihlášen pan poslanec Václav Klaus, dále předseda KDU-ČSL Marian Jurečka a následně paní ministryně financí Alena Schillerová. Tak, pane předsedo Kalousku, máte slovo. Vaše dvě minuty prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jen krátká reakce na to, co tu padlo z úst pana poslance Onderky a pana ministra Zaorálka. Pan poslanec Onderka mi vyčetl dávnou minulost, kdy na základě mnou prosazeného a předloženého zákona v rozpočtovém určení daní přišlo Brno o půl miliardy korun. Ono to je pravda. Praha o 1,2 miliardy korun, Olomouc o 250 milionů. A ty peníze se neztratily, ty peníze dostala jiná města a obce. Ten zákon o rozpočtovém určení daní odstranil do té doby nebývalou a v Evropě bezprecedentní diskriminaci, kdy poměry mezi penězi na jednoho obyvatele přesahovaly až šestinásobek. Dneska jsme někde na trojnásobku. A v těch regionech je to vidět. Ty obce a města rozkvetly díky tomu. Ve vší úctě k významu velkých měst jsem přesvědčen, že ta čtyři města se zvláštními koeficienty - Praha, Brno, Ostrava a Plzeň - i poté, co něco málo odevzdala svým menším kolegům, tak jsou na tom stále ještě díky svým zvláštním koeficientům velmi dobře. To za prvé.

Za druhé k panu ministru Zaorálkovi. Ano, my jsme škrtali. Škrtali jsme v situaci, kdy úroky ze státních dluhopisů byly 5,7 % a hrozila akutně dluhová spirála. Během roku jsme srazili pod 3 % a stabilizovali jsme situaci. Bolelo to. Kdybychom se tak nechovali, tak stojíte dneska na dluhové brzdě a nemáte sebemenší prostor k vašim deficitům.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Václava Klause a připraví se pan poslanec Marian Jurečka. Vaše dvě minuty prosím.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den, dámy a pánové. Já jsem vystupovat nechtěl, ale když se tady strhla na hodinu a půl tato diskuze, tak řeknu pár slov.

Pane ministře, vaším prostřednictvím, vy tady hovoříte o zombiech a dinosaurech. Já když jsem vás poslouchal, tak jediné takové dinosauří bylo to vaše vystoupení. Vám už tam chyběl jenom kapitalista s cylindrem, báseň Petra Bezruče a "Dělníku, tvou zbraní je nenávist!". Ale tato doba už je pryč. Já jsem jako kluk bydlel třicet let na sídlišti. Všichni moji spolužáci byli dělnického původu, okolo byl Rudý Letov, Avie, ČKD, ale teď to tam prostě vypadá jinak. To je bod číslo jedna.

Za druhé. My tady nehovoříme o pěti miliardářích, kterým ta úspora daní stejně nic nepřinese, protože už dávno dělají optimalizaci za pomoci svých právníků. My hovoříme o zaměstnancích, učitelích, lékařích a dalších, protože chceme, aby peníze měli lidé, a ne vláda. Vy chcete pravý opak. OK.

Třetí věc. Vaše tvrzení, že je nesmysl, že nižší daně rozhýbávají ekonomiku, prostě není pravdivé. Já vám to jako matematik vyvrátím sporem. Vysoké daně škrtí ekonomiku, to je přece jasné. Takže když mluvíme nazpátek, tak ta vaše slova nemají jakoukoliv pravdivostní hodnotu.

A abych řekl také něco hezkého. Připomněl jste mi mého nevlastního dědečka, který příliš nechápal princip telefonování, takže když volal na velkou vzdálenost, tak vždycky hodně křičel do toho sluchátka. Takže vy jste také takovým velice mocným hlasem tady k nám hovořil. Ale skutečně s podstatou věci to nemělo nic souvisejícího. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Jinak k vašemu vystoupení dodám, že ministry můžete oslovovat přímo a poslanci se oslovují prostřednictvím předsedajícího. Takže když je někdo ministr, můžete ho oslovovat přímo, nicméně ministr poslance oslovuje prostřednictvím předsedajícího.

Vystoupí pan poslanec, předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, a připraví se paní ministryně Alena Schillerová. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Ta debata tady byla zajímavá, ale myslím si, že nikam moc to věcné řešení neposunula. Kdyby z toho vyplynulo to, že by třeba pan ministr Zaorálek řekl dobře, jsem připraven se se zástupci těch klíčových měst a s představiteli krajů, tedy hejtmany, bavit o tom, že uděláme ten model na třetiny. Budou tady vytipované klíčové instituce kulturní v těch regionech, především v krajských městech, aby ta divadla - třeba v Olomouci máme třísouborové divadlo. Je to obrovská zátěž pro město Olomouc dokázat i do příštího roku utáhnout divadlo i filharmonii. Je to obrovská pálka. To město potom nemá investice do oblasti, kde by to potřebovalo. Tak kdyby tady byl z té debaty alespoň náznak nějaké šance na jednání, které by opravdu vedlo k cíli, že u těchto vytipovaných institucí se o to podělí jednou třetinou stát, jednou třetinou kraj, jednou třetinou to dané krajské město - protože se to týká především krajských měst - to bych bral jako nějaký posun. Takže nevím, třeba pan ministr, byť je tady poslední rok vládnutí, by měl třeba chuť tady toto otevřít. Je škoda, že se to nepodařilo za minulé koaliční vlády, to přiznávám, že tam se to mohlo otevřít a mohlo se to dořešit. Ale všichni cítíme, že do budoucna ta situace není udržitelná. Neprospívá nikomu, ani těm městům, ani těm institucím, protože někdy to je žití z roku na rok.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku paní ministryně Alena Schillerová. Pane ministře, vy také máte zájem? Tak po paní ministryni ještě pan ministr Zaorálek. Prosím, paní ministryně.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Já bych chtěla takovou aktuální informaci, ono to nesouvisí s rozpočtem, nepřímo. Dnes zasedal hospodářský výbor Senátu jako garanční výbor. Projednával daňový balíček. Schválil několik pozměňovacích návrhů. Především bych chtěla říct, že podpořil sazbu daně z příjmu 15 a 23 %. Nepodpořil slevu ve výši 34 120, která odpovídá růstu průměrné mzdy, jak byla navržena touto Poslaneckou sněmovnou, ale podpořil slevu ve výši 27 840. A další zásadní informace, podpořil změnu rozpočtového určení daní, které by mělo přinést příští rok obcím asi 12 mld. a krajům zhruba 6,6 mld. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za tuto faktickou poznámku. Prosím pana ministra Zaorálka k faktické poznámce. Prosím.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Možná uklidňující slova bych mohl poslat panu poslanci Jurečkovi, protože bych mu rád sdělil, že ta debata, o které on říkal, že by se mohla konat, ta už je plánovaná příští týden. Na příští týden jsem byl pozván do příslušného výboru v Senátu a právě debata, po které on volal, se tam bude konat nad situací divadel a nad tím, jak ten vývoj by bylo možné do budoucna ošetřit, s tím, že mi právě jde o to, aby se to netýkalo jednoho divadla, ale prostě aby se jednalo systémově o situaci divadel v České republice. Takže tu debatu mu slíbit mohu a konala by se i bez tady té dnešní. Já pouze tvrdím, že to není možné zredukovat na osud jednoho města.

Jinak ještě panu poslanci Václavu Klausovi bych řekl, když tady řekl, že je to přece jasné, vysoké daně ničí ekonomiku nebo dusí ekonomiku. Problém v České republice je takový, že ti, kteří mají vysoké příjmy, tak v České republice rozhodně příliš vysoké daně nemají. Naopak ti, kteří jsou v těch nízkopříjmových nebo středněpříjmových, tak ti díky odvodům práce se naopak podílejí neúměrně na financování státu. To znamená, jenom takovýto komplexní přístup k daním je odpovědí, ne ty jednoduché. A stejně tak ale neplatí ta jednoduchá teze, že pouhým snižováním daní řešíte růst. To prostě pravda není. V téhle jednoduché podobě to pravda není.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. S faktickou poznámkou ještě bude reagovat pan poslanec Klaus.

Ještě jsem vás nepozdravil, omlouvám se. Takže dobré odpoledne všem. Prosím.

 

Poslanec Václav Klaus: Známka inteligence je složité věci zjednodušovat. To je celkem normální přístup.

K tomu, co jste řekl, pane ministře, ty odvody, to jsou samozřejmě daně. To se jen tak marketingově jmenuje - sociální, zdravotní, placené zaměstnavatelem, zaměstnancem. Ale to nejsou peníze občanů, to jsou peníze státu, jde to do jiného šuplíku, nejde to přímo přes paní ministryni, ale v jádru jsou to také daně, čili v tom jsme relativně zajedno. Já s vámi souhlasím, že ta daňová zátěž z práce i těch chudších občanů je příliš vysoká. V tom se asi shodujeme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Budeme pokračovat v podrobné rozpravě, takže nyní je přihlášen pan poslanec Feri, připraví se pan poslanec Klaus. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Dominik Feri: Pane místopředsedo, já se bojím cokoli říct, abych neodstartoval další hodinu a půl debaty, takže to vezmu velmi stručně. Já se hlásím ke svým pozměňovacím návrhům, které naleznete v systému jako sněmovní dokumenty č. 6800 až 6814. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, ty návrhy by měly být zdůvodněny.

 

Poslanec Dominik Feri: Odůvodněny jsou dostatečně v těch materiálech.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobře, takže odůvodnění je v materiálech, to by mělo být dostatečné. Nyní pan poslanec Klaus.

 

Poslanec Václav Klaus: Opět dobrý den, dámy a pánové. Já stručně odůvodním naše návrhy. Socialisté všech barev stát v minulých letech tak obrovsky zvětšili a zevnitř vyžrali, že je hyperobézní a polymorbidní. Do toho dostal covid. Hrozí kolaps státních financí, ohrožení vkladů, ohrožení bankovního sektoru, zničení střední třídy a s tím spojené politické dopady.

Proběhlo první čtení státního rozpočtu, kde jsme prohráli my jako Trikolóra, protože jsme navrhovali výrazné snížení výdajů státu v této těžké situaci. My ale tento jaksi boj o budoucnost České republiky nevzdáváme, a proto se dnes v tomto druhém čtení snažíme přesunout 72 mld. korun, budou ještě mluvit dvě moje kolegyně, do kapitoly Obsluha státního dluhu. Stát musí zeštíhlit a soustředit se na své prioritní záležitosti - bezpečnost, školství, zejména základní, apod.

Samozřejmě se strhne veliký křik, když se na nějaké peníze sáhne, co to způsobí. Já k vám proto nyní promluvím jako člověk, který 27 let působil ve školství a něco o tom ví.

Když se podíváme na strukturu třeba této kapitoly, tak máme 8 mld. minimálně inkluzi, máme reformu financování školství, která víceméně sanuje poloprázdné kraji zřizované školy, to je její leitmotiv, jsou to desítky miliard, to musí paní ministryni vstávat vlasy hrůzou na hlavě z tohoto zákona, a máme také třeba spousty peněz, které odplývají na základě toho slavného zákona o pedagogických pracovnících, o který tady obstruuje část vlády a část opozice, aby se neprojednal, protože spousta ředitelů, mých bývalých kolegů, dojíždí na nějaká školení, aby vystudovali školský management a podobné nesmysly, a to samozřejmě stojí spoustu peněz, ty pedagogické fakulty si to hrozně brání, ale to jsou prostě peníze. Čili naprosto zde, když budeme u školství, tak tam máme 20-30 mld. korun, které víceméně topíme do luftu.

Jsem si zcela jist, že naprosto stejné je to napříč všemi ostatními resorty. Ta situace je vážná a my musíme ten stát prostě zeštíhlit. Musíme si klást otázku: Potřebujeme tady na něco Senát, aby sem jednou za měsíc v úterý na chvíli přišlo pár kolegů, my jsme to pak a tempo zamítli? Potřebujeme samotné kraje, se svou obrovskou byrokracií? Nestačí nám 100 poslanců? Potřebujeme politické neziskovky, nejenom ty, které tady řídí migraci, jak tu dneska bylo řečeno? Jsme nyní v takové kondici, že musíme mít 28 sociálních dávek jako Česká republika, nestačily by tři velice transparentní, jednoduché, skutečně podporovat chudé lidi, je samotné a jejich domácnost? Když ještě podporujeme chudé lidi, to je velice správné, ale já se obávám, že u řady těch sociálních dávek ty peníze okamžitě odtékají k obchodníkům s chudobou a k různým lichvářům. To si nebudeme nalhávat, čili neděláme takové dobro. Samozřejmě podporujeme i bohaté lidi, všechna ta stavební spoření a tyhle věci. Končí to v cizině u velkých bank a je to způsob spoření z nějakého důvodu dotovaný námi, daňovými poplatníky, pro část našich spoluobčanů.

Čili těch peněz k seškrtání ve státním rozpočtu je obrovské množství. Jiné řešení není, co můžeme dělat. Vláda se toho samozřejmě bojí, resp. kvůli koaličním dohodám nemůže, já tomu rozumím, tak nějak tady neútočím na paní ministryni. My přesto tyto návrhy přinášíme, protože si myslíme, že to je jediná cesta. Stát zeštíhlit, štíhlý stát, bohatý občan a skutečně zastavit tu hyperobezitu státu. Mluvil o tom pan poslanec Stanjura, o kolik stovek miliard vzrostly ty příjmy rozpočtu. Skutečně je lepší, když peníze mají lidé a stát se soustřeďuje na základní funkce.

Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní bude s faktickou poznámkou reagovat paní poslankyně Valachová, poté mám s přednostním právem přihlášeného pana poslance Černohorského a Jurečku. Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Skutečně jen fakticky. Krajské střední školy nejsou aktuálně poloprázdné, jak to bylo například v minulé dekádě, protože demografie a počty žáků a studentů, které se naopak od roku 2017 významně zvyšují po té předchozí hubené dekádě, to neumožňují, takže to je první poznámka.

Druhá poznámka. Dokonce nejsou poloprázdné ani základní školy, protože - a to máme všichni radost, bezpochyby i můj předřečník - jsou plné děti, protože na základních školách se aktuálně nacházejí silné demografické ročníky, a protože reforma financování regionálního školství zavedla jednoduché pravidlo, a já si myslím, že je poctivé, a sice to, že zkrátka to, co se odučí a směrem k dětem má být podobně zaplaceno ve všech krajích, ne různě, tak aby rozdíly potom vznikaly a měly rozdílné podmínky nejenom děti, ale i naši ředitelé a učitelé pro vzdělávání dětí, tak to logicky stojí peníze. A myslím si, že to je dobře.

A potom jenom ještě poznámka. Nechci tady otevírat nějakou velkou debatu, ale jenom chci říct, že co se týká investic, které jsou v rozpočtu označeny pro inkluzivní vzdělávání, tak pod tím je to, co také podle mého soudu nikdo nezpochybňuje. Věřím, že ani můj předřečník. Jsou to asistenti pedagoga, speciální pedagogové a školní psychologové, kteří byli v tom systému nejenom před rokem 2016 nebo 2015, ale dokonce od roku 2005, kteří nebyli celou tu dekádu poctivě financováni, a to potom řada ředitelů musela řešit tak, že peníze na tyto lidi, kteří byli potřeba, tak to ubírala právě z kapes nebo platů učitelů. A s tím jsme skoncovali, stojí to peníze. Ale já si myslím, že investice do vzdělávání jsou správné investice a je to správně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Ještě s faktickou poznámkou paní poslankyně Gajdůšková, poté se hlásí pan poslanec Klaus. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Vážený pane místopředsedo, paní kolegyně, páni kolegové, paní ministryně, samozřejmě to, co jsme zase tady slyšeli o štíhlém státu, o malém státu, to jsme slýchávali za pravicových vlád. A jak to dopadlo? Premiér Topolánek, premiér Nečas, vedení ODS, ten stát v podstatě nefungoval. A já ráda tuto tezi připomenu, až zase zde budou návrhy na všechny ty podpory pro firmy, podnikatele, až bude debata o tom, jak stát nefunguje a jak by měl pomáhat. Covid myslím jasně ukázal, že je potřeba držet balanc. Že je potřeba mít vyrovnáno to, co je soukromé, a to, co je veřejné. Protože jenom když toto je v rovnováze, tak věci skutečně fungují. Já bych varovala před tím, abychom se vraceli k tomu štíhlému státu, jak jsme si to zažili za pravicových vlád.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Klaus, je přítomen. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Václav Klaus: Já jsem ještě v zápalu své řečnické snahy se zapomněl přihlásit k tomu pozměňovacímu návrhu formálně, který jsem předal paní zpravodajce. Takže takto nyní činím, číslo jí dodám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak doufám, že to bude stačit takto formálně. A nyní tedy s přednostním právem za klub Pirátů jeho místopředseda pan poslanec Černohorský, poté pan poslanec Jurečka, také s přednostním právem. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu 7006 kolegyně Dany Balcarové. Odůvodnění je součástí tohoto návrhu nahraného v systému.

Druhý pozměňovací návrh, ke kterému bych se chtěl přihlásit, je pozměňovací návrh nahraný pod číslem 6942. Je to návrh kolegyně Kozlové, který se týká rozvoje materiálně-technické základny regionálních kulturních zařízení. Celková finanční alokace ve výdajovém bloku Podpora rozvoje materiálně-technické základny regionálních kulturních zařízení oproti roku 2020 klesla celkově o necelých 7 mil. korun. Nastaly však významné přesuny v rámci jednotlivých ukazatelů. Například program Podpora reprodukce majetku regionálních kulturních zařízení, církví a náboženských společností je oproti roku 2020 ponížen z 260 mil. na pouhých 70. Finance jsou přesunuty především do Programu kofinancování projektu kulturní infrastruktury. Odtud budou spolufinancovány projekty, jako je např. výstavba nové budovy Západočeské galerie v Plzni.

Nemáme samozřejmě nic proti financování takových akcí, ale považujeme za krajně nevhodné, aby se finance na tyto akce přesouvaly z programu určeného na reprodukci majetku menších regionálních institucí, které už dnes trpí značným finančním nedostatkem. Podpory rozvoje a modernizace vybavení menších institucí jsou považovány za zásadní předpoklad pro kontinuální vylepšování jejich služeb pro občany. Proto se tam navrhuje navýšení tohoto programu o 50 mil. korun. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak děkuji. Nyní s přednostním právem pan poslanec Jurečka. Prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, paní ministryně, přiznám se, já jsem přemýšlel, jestli vůbec k tomuto návrhu státního rozpočtu v situaci, kdy víme, že tady dobíhá legislativní proces také daňového balíčku, který má obrovské dopady právě i na celý státní rozpočet, a je evidentní, že bude muset dojít v příštím roce k aktualizaci státního rozpočtu, jestli vůbec v této situaci nějaký pozměňující návrh předkládat. Ale samozřejmě minimálně proto, že je potřeba také těmito návrhy, které většinou z řad opozice z 99 % nejsou akceptovány, jsou smeteny ze stolu, tak si myslím, že je potřeba minimálně se pokusit poukázat na některé problémy, kam by bylo potřeba nasměřovat finanční prostředky, a ukázat na některé priority, které z našeho úhlu pohledu - a teď mluvím za KDU-ČSL - jsou nedostatečně podpořeny.

Já mám blízko především k oblasti životního prostředí, zemědělství. A musím říct, že i zemědělský výbor dlouhodobě dává doporučující usnesení, aby byla posílena oblast investic, které právě souvisí se zadržením vody v krajině, souvisí vlastně s adaptací na klimatickou změnu. Ta usnesení jsou někdy naplňována více, někdy méně. A vlastně i teď, když jsme měli na zemědělském výboru rozpočtovou kapitolu 319 z Ministerstva zemědělství, tak znovu tam zaznělo doprovodné usnesení, které vyzývá vládu, aby v průběhu příštího roku posílila právě i financování této části činnosti rezortu Ministerstva zemědělství.

I proto jsem se tedy rozhodl podat konkrétní pozměňující návrh, který je pod číslem 7014, ke kterému se hlásím, který právě posiluje financování pozemkových úprav, tedy těch úprav, které v krajině řeší přímo konkrétně lepší zadržení vody, lepší hospodaření s vodou, prevenci před povodněmi, vytváření biotopů, remízků, malých rybníků, malých retenčních nádrží a mokřadů, a zároveň i zpřístupní pozemky pro jejich majitele, tak abychom navýšili tuto činnost o 1 mld. korun. Takže se tímto k tomu hlásím. A budu rád, když i případně jste někteří i vy ostatní zvážili podporu tohoto pozměňujícího návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A ještě se mi s přednostním právem za klub ANO přihlásila paní poslankyně Pastuchová. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedající. Já si dovolím přihlásit ke svému pozměňujícímu návrhu, který podávám společně s dalšími šesti kolegy. Proč to říkám? Podává nás tento pozměňovací návrh sedm poslanců za sedm oblastí horské služby, které máme v naší republice. A dávám pozměňující návrh pod číslem 7004, kde navrhuji navýšení rozpočtu v oblasti financování horské služby, celkově o 100 mil. 490 tis.

Důvodem, proč tento pozměňující návrh společně se svými kolegy podáváme, je ten, že české hory, jak víte, jsou a budou i vlastně vzhledem ke koronavirové krizi, která nás teď provází, myslím stále víc navštěvovány turisty. S tím samozřejmě stoupá i počet úrazů, které musí horská služba ošetřit. Určitě všichni víme, že horská služba je nezastupitelnou složkou integrovaného záchranného systému. Já jako záchranář s nimi spolupracuji. A na těch horách, kam my dojíždíme někdy jako druzí, je horská služba někdy opravdu první a je nám velkým pomocníkem. Proto horská služba potřebuje ke své práci pro léto i pro zimu bezchybnou, novou, nebo ne zastaralou techniku, a právě navýšení této částky, kterou s kolegy navrhujeme, by měla být určená vlastně na obnovu zastarávajících dopravních prostředků, jako jsou sněžné skútry, čtyřkolky, víceúčelová vozidla, ale samozřejmě také na to, aby mohly obnovovat své stanice horské služby, anebo pořídit pozemky na výstavbu nových stanic, aby ty hory naše byly pokryty úplně všude. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Požádám vás, případně jiné poslance, kteří využijí svého přednostního práva a již potom nebudou vystupovat v rozpravě, aby si případně svou přihlášku stáhli. A pan poslanec Mašek se hlásí s faktickou poznámkou teď v reakci. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych tady velmi chtěl podpořit návrh paní poslankyně Pastuchové a chtěl bych tady říct důvod, proč horská služba opravdu potřebuje větší materiální podporu. Je to proto, že horská služba je využívána systémem zdravotnické záchranné služby, která má ze zákona povinnost zasáhnout na místě události do 20 minut. To v horských oblastech není možné. A my se v tomto systému záchranné služby opíráme právě o horskou službu, která nám umožňuje tento termín splnit. Takže ty horské služebníky cvičíme, jsou extrémně dobře vybaveni, v podstatě jako posádky zdravotnické záchranné služby, a jsou schopni na místě poskytnout přednemocniční péči na úrovni posádek rychlé zdravotnické pomoci. V případě, že mají lékaře, tak na úrovni rychlé lékařské pomoci. Takže je to jenom podpůrný argument. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní se dostaneme k běžné rozpravě, takže prosím paní poslankyni Hyťhovou. Ta v tuto chvíli - může, tak prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Dobrý den, děkuji za slovo. Chtěla bych se vyjádřit ke svému pozměňovacímu návrhu, ke kterému se přihlásím, je to návrh s číslem 6961. A dále bych se chtěla přihlásit k pozměňovacímu návrhu svého kolegy pana Václava Klause mladšího s číslem 6987, tedy k tomuto sněmovnímu dokumentu, který tady před chvílí představil. Ještě než představím konkrétní věci ve svém pozměňovacím návrhu, tak bych chtěla objasnit, proč tyto věci v tuhle chvíli právě navrhuji.

Česká republika se totiž nachází, jak všichni víme, v těžké a bezprecedentní krizi, která bude i v příštím roce bohužel pokračovat. Stát na ni dle názoru hnutí Trikolóra musí reagovat tak, aby omezil zbytné výdaje a aby nechal co nejvíce peněz našim daňovým poplatníkům. Trikolóra také hájí názor, že aby byl bohatý občan, musí být stát štíhlý a efektivní. Předchozí vlády také dopustily, že stát narostl do obřích rozměrů a reguluje téměř každou oblast lidského života. Je načase toto otočit, tedy otočit kormidlem zpět a vrátit se k těm hodnotám, na kterých tato země zbohatla. A o tomto je právě můj pozměňovací návrh.

A teď tedy konkrétně. Můj konkrétní pozměňovací návrh se týká snížení kapitoly 312 Ministerstva financí, a to v ukazateli výdaje na zabezpečení úkolů Finanční správy, a to o jednu miliardu korun. Také snížení kapitoly 322 Ministerstva průmyslu a obchodu v ukazateli podpora podnikání o celkem 3 miliardy korun. Tímto tedy ušetříme 4 miliardy korun. Proč? První bod snižuje výdaje na Finanční správu. V současné době, jak všichni víme, je pozastavena účinnost EET a Účtenkovky. Stejně tak klesá ekonomická aktivita firem a živnostníků. Navíc Finanční správa byla v posledních letech známa svými excesy a nadužíváním zajišťovacích příkladů - omlouvám se, ano, příkazů. Bod 5 snižuje dotace, které pokřivují trh a pro příjemce zařizují neférovou konkurenční výhodu. V této situaci podnikatelům nejvíce pomůže právě zrušení superhrubé mzdy, které bude kompenzováno mj. také snížením dotací a zlepšením konkurenčního prostředí.

Dále navrhuji snížení kapitoly 313, a to Ministerstva práce a sociálních věcí v ukazateli neinvestiční nedávkové transfery, a to o 10 miliard korun. V ukazateli aktivní politika zaměstnanosti je to celkem 500 milionů korun. Jde celkem tedy v této oblasti o 10,5 miliardy korun. Proč a z jakého důvodu? Položka neinvestiční nedávkové transfery ještě v roce 2016 tvořila cca 11 miliard. Nyní je navrhováno 26. Proto je výrazná korekce ve výši 10 miliard opodstatněná. Aktivní politika zaměstnanosti se skládá jak z dobrých politik, to jsou veřejně prospěšné práce, tak z investičních pobídek na tvorbu pracovních míst, dotací na dojíždění atd., které jsou zbytné, či přímo škodlivé. Proto je navrhována částečná korekce, a to ve výši půl miliardy korun.

Dále navrhuji snížení kapitoly 314, a to Ministerstva vnitra v ukazateli výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva vnitra a ostatních organizačních složek státu, a to celkem o 2 miliardy korun.

Dále snížení kapitoly 327, a to v Ministerstvu dopravy v ukazateli ostatní výdaje spojené s dopravní politikou, a to celkem o 1,6 miliardy korun, tedy celkem opět ušetříme 3,6 miliardy korun. Je třeba také zdůraznit, že tyto úspory nemíří na dopravní infrastrukturu ani na bezpečnost.

A na závěr také navrhuji snížení kapitoly 322 Ministerstva průmyslu a obchodu, a to v ukazateli dotace na obnovitelné zdroje energie, a to celkem o 6,5 miliardy korun. Výše tohoto ukazatele je v současné situaci doslova nemorální. Přínos dotací do OZE po zlepšení životního prostředí je téměř neexistující. Peníze našich daňových poplatníků nemají přece končit v dotacích pro podnikatele.

Celková uspořená částka v tomto mém pozměňovacím návrhu tedy bude 24,6 miliardy korun. A toto navrhuji přesunout do kapitoly Státní dluh na jeho obsluhu.

Dneska Trikolóra tady celkem představí návrhy, kde se ušetří 70 miliard korun. Myslím si, že jsou to dobré návrhy a určitě stojí za zvážení, a věřím, že tyto návrhy podpoříte. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. S faktickou poznámkou bude na toto vystoupení reagovat pan poslanec Brázdil. Prosím.

 

Poslanec Milan Brázdil: Promiňte, nechci vás zdržovat, máme toho ještě hodně. Ale jasně, chci reagovat na ten pozměňovák, který by měl přinést peníze horské službě. Jsou prodlouženou rukou záchranné služby a je to bezva, souhlasím s tím. Ale víte, mezi těmi hlavními složkami integrovaného záchranného systému jsou hasiči, policajti a tam kdokoli z vás můžete podat nějaký pozměňovák a stranit jim a chtít je podpořit. Ale víte, komu nikdo z vás nemůže vůbec pomoct? Tady? To je záchranné službě jako takové. Ano, mě to mrzí, kolega lomí rukama. Přitom teď sehrála takovou velkou roli a bude sehrávat. A o život jde vždycky až v první řadě. Ale bohužel, těchto 14 originálních záchranných služeb je pod kraji a my, jak tu sedíme, i kdybychom se rozkrájeli, tak jim v podstatě pomoct nemůžeme. Je mi to líto, kolegové, ale pokud se to nezmění, tak to tak zůstane.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za faktickou poznámku. A nyní pan poslanec Holík v podrobné rozpravě. Připraví se pan poslanec Ondráček. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Takže vážený pane předsedající, vážené paní ministryně, kolegyně a kolegové, v poslední době se roztrhl pytel se zprávami, že bude nutné zrušit žluté kontejnery na plastové odpady, protože tyto odpady neumíme zpracovávat. Všichni si tady řeknete: On se zbláznil! Co tady mele, když my tady projednáváme státní rozpočet? Takže přátelé, nezbláznil jsem se, rozum mi zatím slouží velice dobře. A teď budu pokračovat. Naši občané se naučili odpady třídit, ale co se týká plastů, tak ze sebraného množství dokážeme zpracovat tak maximálně jednu třetinu. A to jsou PET lahve. Zbytek končí na skládkách. Mohli bychom tyto odpady částečně spalovat, ale protože je v nich třeba PVC, tak do spaloven je dávat nemůžeme.

Takže dámy a pánové, já opět předkládám svůj loňský pozměňovací návrh, který je teď načten pod číslem 6955, a prosím o jeho podporu. Navrhuji totiž, aby z kapitoly 322 Ministerstva průmyslu a obchodu z částí dotace na obnovitelné zdroje energetiky z částky 26,5 miliardy bylo 400 milionů přesunuto do kapitoly 315 Ministerstva životního prostředí a tyto peníze aby byly použity na zřízení třídicích a recyklačních linek, ideálně pyrolýzu, protože při pyrolýze se dostáváme k monomerům. Dámy a pánové, tato investice bude vhodná pro záchranu přírody a určitě se nám vrátí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní pan poslanec Ondráček, připraví se paní poslankyně Aulická. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, obě dvě, vážení kolegové a kolegyně, já před vás předstupuji s tím, abych vám představil, pokusím se být co nejstručnější, dva pozměňovací návrhy, a vzhledem k tomu, že jsem místopředsedou výboru pro bezpečnost a zároveň předsedou podvýboru pro Policii České republiky a dalších, tak se to logicky bude týkat policie, respektive bezpečnostních sborů, které spadají do rezortu Ministerstva vnitra.

Dovolím si tedy navrhnout, aby se v kapitole 314 Ministerstvo vnitra specifický ukazatel výdaje Policie ČR zvýšil o 200 mil. korun a aby se za 5 mil. nakoupila munice. Pokud vzpomínáte, v loňském roce jsme zde schválili pozměňovací návrh, který jsem také předložil, a policii jsme umožnili nákup munice za 90 mil. korun, a abychom to mohli úplně dokončit a policie by nemusela mít problémy, tak bychom tam ještě dali 5 mil. korun.

Oblast výzbroje. Vzhledem k tomu, že se hodně střílí a je to potřeba pro výcvik policistů, tak je také potřeba, aby se výzbroj nějakým způsobem buď obnovovala, nebo opravovala, anebo udržovala v nějakém bojeschopném nebo funkčním stavu, tam by šlo 70 mil. korun.

Moje oblíbená, několik let už předkládaná a vámi podporovaná je oblast balistické ochrany. V každém roce jsem navrhoval navýšení prostředků, které na to jdou, o 30 mil. korun. Teď se blížíme k ukončení celého projektu koncepce balistické ochrany a chtěli bychom docílit toho, nebo věřím tomu, že docílíme, aby každý policista ve službě měl balistickou ochranu třídy balistiky III.A, to znamená proti krátkým zbraním, a chránili jsme tak životy a zdraví našich policistů. Tady bychom navýšili o 50 mil. korun, a tím bychom dovystrojili zbytek bezpečnostního sboru Policie České republiky.

Oblast výstrojních součástek, to znamená uniformy, čím lepší používáte materiály, tak je to samozřejmě dražší. Určitě vy, kdo se o tuto oblast zajímáte, víte, že policie měla problémy, a nejenom policie, ale i jiné bezpečnostní sbory, s botami, zimními bundami, s nedostatkem některých výstrojních součástek, takže tady bychom navýšili o 75 mil. korun.

A druhý specifický ukazatel u Hasičského záchranného sboru, výdaje Hasičského záchranného sboru by se navýšily o 100 mil. korun. Zde si dovolím říct, kam by to mělo jít, a to je technologie krajských operačních středisek a informačních středisek Hasičského záchranného sboru. Kolega Brázdil hovořil o záchrankách. Každý, kdo trošku prošel vojnou, nebo byl bez komunikace, bez velení, tak ví, že prostě bez spojení není velení, a tady už to dosluhuje a je potřeba, abychom informační technologie udrželi v provozuschopném stavu, protože pokud si nemůžete přivolat pomoc, a teď mluvíme nejenom o hasičích, ale i o integrovaném záchranném systému, tak se prostě nedovoláte a ohrožujeme životy a zdraví našich spoluobčanů. Takže 80 mil. korun po dohodě s mými kolegy hasiči na dotační politiku - podporu dobrovolných hasičů, protože to je snad jediná složka, která tady ještě opravdu funguje velmi dobře, takže i činnost dobrovolných hasičů je potřeba ze státního rozpočtu podporovat, a na dotační politiku bychom vyčlenili ještě 20 mil. korun na konkrétní projekty, které by se vyhlásily v rámci dotačních programů přes Ministerstvo vnitra, pokud to samozřejmě schválíme.

Takže dohromady je to 300 mil. korun, které by šly v poměru 200 a 100 - 200 policistům, jak jsem zmínil, a 100 Hasičskému záchrannému sboru.

A když už někde přidáváme, tak musíme někde také ubrat, a to v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa, a to ve specifickém ukazateli ostatní výdaje v položce výdaje na financování programů EU, takže 300 mil. z této položky. Samozřejmě všechny změny se promítnou do příslušných ukazatelů a příloh v zákoně o rozpočtu na příští rok.

Dovolte mi ještě ve zkratce, pokud byste se o to více zajímali a chtěli načíst důvodovou zprávu, je to sněmovní dokument 6953, tam se dočtete úplně podrobně, jak jsem to odůvodnil.

Odkazuji také na sněmovní dokument 6954, což je můj druhý pozměňovací návrh, který už by byl pouze přesunem v rámci kapitoly 314 Ministerstvo vnitra, a to z položky výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva vnitra a ostatních organizačních složek státu, kde bychom sebrali 100 tis. (?) korun v podskupení položky 222 neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím. Zde, pokud jste tady seděli, jsem zmínil při projednávání prodloužení nouzového stavu, že jako opakovaný zpravodaj kapitoly 314 Ministerstva vnitra v roce 2019 bylo v tomto podskupení položky 522, což je podpora neziskovek, 40 mil. korun. V roce 2020 navrhlo Ministerstvo vnitra 70 mil. korun, ale pozměňovacím návrhem jsme z toho 20 mil. vzali a dali jsme je v loňském roce na tu balistiku a na ty věci, které jsou. Letos z 50 mil., které tam byly v roce 2020, je tam 156,5 mil. korun, to znamená navýšení o 101,5 mil. korun bez v podstatě žádného velkého odůvodnění. Takže z této složky 100 mil. korun, které by šly do kapitoly 314 Ministerstvo vnitra, jak jsem řekl, je to pouze přesun dvou specifických ukazatelů. Výdaje Policie ČR se zvyšují o 80 mil. korun v podskupení položek 501, a teď je tam přesný rozpis jednotlivých podskupení, protože je to 80 mil., které by šly do takzvaných nadtarifů, protože očekáváme, že v souvislosti s pandemií covid se musely vyplácet policistům příplatky, na které mají ze zákona nárok, a tuto položku bychom navýšili o 80 mil. korun, aby i v roce 2021 bylo dostatek peněz a mohli jsme policisty za jejich službu přesčas, popřípadě za jiné věci zaplatit, 80 mil. korun při rozdělení mezi 40 tis. policistů, vidíte, že mluvíme o částce 2 tis. korun na jednoho, což je velmi směšná částka. A zbývajících 20 mil. korun, protože jsem předsedou podvýboru pro bezpečnost, z těch 100 mil. by šlo v poměru podle velikosti bezpečnostního sboru v podstatě na to samé pro naše hasiče, Hasičský záchranný sbor. Takže 80 mil. pro policisty, 20 mil. pro hasiče. V rámci kapitoly Přesun místo neziskovek zaplatíme přesčasy a příplatky, na které mají nárok naši lidé v první linii.

Děkuji za podporu vašich pozměňovacích návrhů. Jak jsem zmínil, sněmovní dokumenty č. 6953 a č. 6954. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní paní poslankyně Aulická, poté mám s přednostním právem pana poslance Ferjenčíka se stanoviskem klubu Pirátské strany. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já také nebudu určitě dlouhá. Já si vám dovolím představit svůj pozměňovací návrh, který se asi možná už tradičně týká sociálních služeb. A musím říci, jak jsem si procházela pozměňovací návrhy, které byly v systému, tak si troufám říci, neprošla jsem tedy hned všechny, že 1 mld. 200, kde vlastně o tuto částku navyšuji kapitolu Ministerstva práce a sociálních věcí na sociální služby, je jedna z těch nejvyšších, ale v systému ta částka je de facto to nejmenší, jak bychom mohli pomoci poskytovatelům, respektive zafinancovat to, co potřebují.

Chtěla bych se zmínit, že jsem vlastně docela nemile překvapená celou situací a přístupem Ministerstva práce a sociálních věcí, i když tento pozměňovací návrh vznikal ve spolupráci s Ministerstvem práce, to přiznávám a není s tím určitě problém, každopádně při jednání o rozpočtu jsme se dozvěděli, že se bavíme o částce, která je ponížena, nebo ten rozdíl, oproti požadavkům krajů, která je zhruba 6 mld.

Paní ministryně Maláčová vyzvedávala to navýšení 1,6 mld. na navýšení 10 % nebo nárůst mezd, které jsou započítány a už jsou představeny v té kapitole. Každopádně díky tomu jsme se zhrozili, protože požadavky krajů, které jsou dneska na 25 mld., těchto 10 % navýšení mezd nemají započítány a nemají je tam tedy zohledněny. A navíc tím, že Ministerstvo práce, zřejmě asi na poslední chvíli se rozhodlo, že bude navyšovat o těch 10 %, bude muset otevírat systémy, kde si budou muset ještě ti poskytovatelé resp. kraje dávat ty žádosti a budou navyšovat. Takže my se, myslím, bavíme, že nebude 25 mld., ale téměř 27 mld. požadavky krajů resp. poskytovatelů, které jsou v síti, nebavíme se o těch, které jsou samozřejmě mimo síť. Tím pádem se nám rozevírají ty nůžky čím dál tím více a musím říci, že opravdu ta částka, kterou já dneska předkládám, 1,2 mld., je asi opravdu to nejnižší, co můžeme pomoct.

Největší problém asi vidíme v pokrytí, tak jak je nastaveno v kapitole Ministerstva práce, kde potřebujeme opravdu ty finance na reformu psychiatrické péče, meziroční nárůst inflace a náklady na růst sítě sociálních služeb. My se také setkáváme s tím, že mnohé kraje takzvaně zakonzervovaly sítě a opravdu zvyšují počet poskytovatelů a služeb opravdu na výjimky, anebo zcela výjimečně. Je to z toho důvodu, protože ty požadavky na ten nárůst resp. na ty finanční dotace rapidně rostly a my třeba v Ústeckém kraji už se bavíme o 2,5 mld. ročně a každý rok ta nedofinancovatelnost, které se nám nedostává ze státního rozpočtu, je zhruba 500 mil. To znamená, že se musí zapojovat kraj, musí se zapojovat samosprávy a musí se samozřejmě zapojovat další subjekty a ti poskytovatelé hledají finance, kde se dá. Já to neříkám z toho důvodu, že bych obviňovala jenom stát, že nechce dávat finance ve stoprocentním pokrytí požadavků. Každopádně Ministerstvo práce a sociálních věcí nám tady slibuje dva roky, minimálně dva roky, velkou novelku zákona o sociálních službách, kterou do této doby nepředložilo, a jak máme poslední informace a průběžné informace z krajů, tak de facto tento zákon nebo tu přípravu neustále mění, mění parametry a my do této doby jsme se ani v nějaké konečné podobě nedočkali v Poslanecké sněmovně této velké novely. Ta velká novela má právě řešit razantní změnu ve financování, ale tak jak máme základní informace, tak právě tato změna v tom financování je to nejhorší, co bychom mohli udělat, že bychom to v té podobě, kterou navrhuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, přijali.

Za mě asi vše a já budu ráda, když ve třetím čtení podpoříte náš pozměňující návrh, který by opravdu pomohl aspoň v té nejmenší míře těm, co to nejvíc potřebují. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní tedy s přednostním právem se stanoviskem poslaneckého klubu Pirátů pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já už jsem řekl na tiskové konferenci, že z našeho pohledu je ten rozpočet prakticky neopravitelný ve chvíli, kdy paralelně s ním běží daňový balíček, který může udělat sekeru do státních financí až 100 mld. korun, tak skutečně má omezený smysl se tady bavit o stamiliónech nebo jednotkách miliard. Nicméně abychom přece jenom ukázali nějakou cestu, kterým směrem by mohla vláda v těch úsporách jít, tak předkládáme několik pozměňovacích návrhů, současně upozorňujeme i na to, kam zase z našeho pohledu vláda peníze chybně nedává.

Předkládáme úsporný balíček zhruba v rozsahu 8 mld. korun, ty zdroje jsou ať už z racionalizace systému slev na jízdném, nějaké provozní úspory na Ministerstvu financí, Ministerstvu vnitra, ve finanční správě. Myslíme si, že je na místě, aby rozpočet na obranu rostl o něco pomaleji, byť nesouhlasíme s tím snížením o 10 mld., ale myslíme si, že 2 mld. pomalejšího nárůstu by ten rozpočet unesl. A je tam ještě několik dalších kapitol, kde se dá šetřit. Toto je tedy jeden velký pozměňovací návrh, který ušetří zhruba 8 mld. korun.

A kromě toho zohledňujeme i své výdajové priority. Navrhujeme navýšení rozpočtu vysokých škol tak, aby ta investice do vzdělání, která běží v sektoru základního a středoškolského vzdělávání, se opakovala i u vysokoškolského vzdělávání. Myslíme si, že to, že vláda přidává učitelům základních a středních škol, je dobře, jsme rádi, že se tohle v tomto období podařilo napravit, ale myslíme si, že stejně tak bychom měli investovat i do toho vysokoškolského vzdělávání. Navrhujeme posílení rozpočtu Akademie věd, to je další důležitá věc. A taková drobnost rozpočtově, ale má to velký symbolický význam - navrhujeme snížit rozpočet Kanceláře prezidenta republiky na konzultační, poradenské a advokátní služby a místo toho ty peníze dát na boj se závislostmi. A já se ještě přihlásím k návrhu kolegyně Richterové, která navrhuje dofinancovat sociální služby, aby skutečně ten avizovaný nárůst platů byl rozpočtově krytý, aby bylo možné financovat služby, po kterých je poptávka.

Všechny pozměňovací návrhy, ke kterým se přihlásím, jsou odůvodněny i písemně. Jde o číslo 7010 kolegyně Richterové a dále mé návrhy pod číslem 7015, 7017, 7029 a 7030. Ještě ověřím, že jsem žádný nezapomněl... Děkuji za podporu těchto návrhů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní pan poslanec Baxa, poté paní poslankyně Šafránková. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Baxa: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Paní ministryně, milé kolegyně, milí kolegové, dovolte mi, abych předložil své tři pozměňovací návrhy k návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2021 a okomentoval je. Hned tedy na úvod bych se chtěl formálně přihlásit ke sněmovním dokumentům pod čísly 6992, 6991, což je obsahově totéž, ale v těch dvou případech pokaždé z jiného zdroje, a také k pozměňovacímu návrhu pod číslem 6993. A dovolím si tyto pozměňovací návrhy okomentovat. Nejprve ty dva, které jsou pod čísly 6992 a 6991 a které se týkají oblasti živého umění.

Chtěl bych úvodem konstatovat, že toto téma, tzn. kulturní služby, podpora živého umění, je v současné době téma velice naléhavé a velmi ostře sledované. Souvisí samozřejmě s tím, jakým způsobem dopadla covidová krize na oblast kultury. A já ten svůj pozměňovací návrh chci směřovat ke dvěma konkrétním výdajovým okruhům v rozpočtu Ministerstva kultury, a to je Program státní podpory profesionálních divadel a profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů a výdajový okruh kulturní aktivity. Téma státní podpory pro regionální kulturní instituce je téma, které se vlastně řeší už mnoho let. Ten program byl vytvořen v roce 2003. Od samého počátku jej doprovází debata o jeho výši resp. o tom, že nikdy nebyl alokován v dostatečné míře tak, aby v kontextu kulturních služeb, které zajišťují samosprávy v České republice, měl výši, která by odpovídala závažnosti toho tématu.

Opakovaně na tuto problematiku upozorňují jednak profesní asociace, zmínil bych zde především Asociaci profesionálních divadel, ale také na ni upozorňují samosprávy samotné. Mimochodem v letošním roce oslovily samosprávy v České republice prostřednictvím dopisu pana předsedy Svazu měst a obcí České republiky jak pana ministra kultury Zaorálka, tak i předsedy poslaneckých klubů, protože ta situace už je opravdu vážná a dochází k tomu, že samosprávy v současné době čelí zcela reálnému riziku nedostatku finančních prostředků na zajištění kulturních služeb ve svých městech a týká se to samozřejmě i krajů.

Kontext této diskuse je dlouhodobě postavený na tom, že stát není schopen vyřešit vícezdrojové financování, byť se o něm stále hovoří a je stále zakotvováno do strategických dokumentů státu, například na právě končící státní kulturní politiku. Nedošlo zatím dostatečného sluchu z pohledu státu tomu, co samosprávy dlouhodobě říkají, tedy to, že řada jejich kulturních institucí plní veřejné služby, které mají výrazně nadlokální nebo nadregionální rozměr, a to, že se zatím nepodařilo byť nějakým systémovým způsobem jenom posunout na půdu Poslanecké sněmovny zákon o veřejných kulturních institucích, natož aby o něm Sněmovna reálně jednala, je bezpochyby neúspěch státních kulturních politik a představitelů Ministerstva kultury v uplynulých letech.

Nejhorší situace byla pravděpodobně v roce loňském, kdy bývalý ministr kultury Antonín Staněk vlastně zredukoval tento program, doslova jej ořezal až na takřka nefunkční podobu 130 milionů korun. V současném návrhu Ministerstva kultury pro rok 2021 je 400 milionů korun, což je částka, která je relativně vysoká v porovnání s tím, co v tomto programu bylo v uplynulých letech, ale v souvislosti s tím, jak v minulých letech došlo k nárůstu platů zaměstnanců kulturních institucí, které nebyly kompenzovány, jednalo se o příspěvkové organizace, a také v souvislosti s tím, jak s covidovou krizí vypadly příjmy těchto kulturních institucí, je suma rozhodně nepostačující.

Já proto navrhuji, aby se tento program státní podpory divadel a symfonických orchestrů navýšil o 300 milionů korun na celkovou částku 700 milionů korun, což je suma, která by mohla samosprávám nebo zřizovatelům těchto kulturních institucí výrazně pomoci. A chci znovu zdůraznit, že ta souvislost není jenom spojena s covidovou krizí, ale vlastně jakoby se v tom táhne ten několikaletý propad tohoto programu ve vztahu k tomu, jak narůstaly zřizovatelům náklady na provoz těchto institucí.

Chtěl bych v této souvislosti vyslovit velké poděkování svým kolegům, starostům, hejtmanům, primátorům, za to, že tyto instituce dlouhodobě finančně podporují. Připadá mi až nedůstojné, jak se někdy tato debata vede, jak se nehospodárně ve městech zachází s finančními prostředky, protože ty výdaje na kulturu jsou opravdu velmi vysoké. Bylo tady několikrát zmiňováno Brno i mé město, město Plzeň. Například jenom příspěvek na provoz našeho čtyřsouborového divadla stojí 250 milionů korun ročně při státním příspěvku v řádech milionů korun, takže si myslím, že teď je ten čas, kdy právě by samosprávy měly být takto výrazně podpořeny.

Navrhuji také, aby se zhruba o 85 milionů korun navýšil výdajový okruh kulturní aktivity, odkud je prostřednictvím celé řady dotačních programů Ministerstva kultury podporována kultura, která je jako služba poskytována mimo zřizované kulturní instituce, aby došlo k celkovému navýšení na částku 750 milionů korun, a v těch dvou svých pozměňovacích návrzích hledám dva zdroje, odkud by mohly být tyto finanční prostředky ve výši 385 440 700 korun nalezeny.

Chtěl bych v této souvislosti dodat, že je velkým úkolem Ministerstva kultury v současné době nejenom najít finanční prostředky na podporu kulturních institucí, ať už těch, které jsou zřizované samosprávami, nebo těch, které fungují mimo samosprávné zřizovatele nebo mimo státní zřizovatele, ale je také velkou rolí Ministerstva kultury velmi intenzivně doslova tlačit na to, aby ve státním rozpočtu bylo myšleno na pokračování podpory oblasti kultury zasažené koronavirovou krizí. Po neúspěchu, po špatné přípravě programu COVID - Kultura I se podařilo připravit program COVID - Kultura II v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, který byl již připraven v součinnosti s kulturními aktéry, nicméně ten program se vztahuje pouze na současný rok a musí se bezpochyby hledat peníze na to, aby vznikl program COVID - Kultura III, zaměřený třeba už jiným způsobem na aktivní podporu těchto kulturních institucí. Ruku v ruce musí jít také to, že Ministerstvo kultury ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví, s epidemiology musí představit udržitelný a s kulturními aktéry diskutovaný plán na obnovení činnosti kulturních institucí. Ten současný protiepidemický systém fakticky udržuje kulturní instituce ve stavu stálé hibernace, jsou jenom v malé míře otevřena muzea, otevřeny galerie, a instituce živého umění zatím zůstávají uzavřeny, což znamená nejenom to, že nemohou poskytovat služby, pro které jsou založeny, ale také to, že se prohlubují jejich ztráty.

Chtěl bych také apelovat v této souvislosti na to, aby se více myslelo na kulturní instituce, které nemají buď veřejného zřizovatele, nebo nespadají do kolonky té tzv. nezávislé kultury. Jedná se o podporu podnikání v kultuře, která se týká jak např. soukromých divadel nebo soukromých scén tohoto typu umění, které se týkají knižního trhu. Nedostatečná podpora také směřuje k velkým promotérům v oblasti hudby, to znamená těm, kteří podnikají např. v pořádání velkých koncertů a festivalů. Musíme myslet i na toto téma, protože i tento druh kultury je nejenom velice žádaný, ale také představuje, vedle toho, že tedy poskytuje tu službu, tu kulturu samotnou, také poskytuje velké množství pracovních příležitostí, je v něm zaměstnáno např. podle odhadů České hudební obce více než 130 tisíc lidí povětšinou vázaných na formu nebo podobu OSVČ. Takže tito kulturní aktéři, tito poskytovatelé služeb potřebují pomoc, budou ji potřebovat v roce 2021 a určitě k tomu nestačí jenom ty samotné návrhy, které tady předkládám v rámci rozpočtu Ministerstva kultury, musí se na ně myslet i v rámci těch stávajících modelů pomoci, jako byl COVID - Kultura II, a musí se hledat i další nové cesty, jak podpořit oživení kultury v České republice během roku 2021.

Ten druhý pozměňovací návrh bych označil za svým způsobem trochu kuriózní, protože já tady jako opoziční poslanec navrhuji, aby se posílil rozpočet Ministerstva kultury v oblasti příspěvkových organizací přímo zřízených Ministerstvem kultury, neboli já tady přednáším návrh, aby Ministerstvo kultury se dostatečně zhostilo přímo svých zřizovatelských funkcí vůči svým kulturním institucím. Já jsem byl, musím říct, trošku překvapen, když jsem četl důvodovou zprávu této rozpočtové kapitoly v této části, kde se, dovolte mi odcitovat jenom malou část, přímo píše:

Navržená výše příspěvku na provoz je zcela nedostatečná a neodpovídá reálné situaci, ve které se příspěvkové organizace nacházejí v roce 2020 a která bude přetrvávat i v roce 2021. Jedná se o vliv pandemie nemoci COVID-19, v jejímž důsledku dochází ke snížení návštěvnosti a snížení reálných výnosů z činnosti. Návrh výdajů příspěvku na provoz - myšleno státních příspěvkových organizací stanovených Ministerstvem financí - vůbec nezohledňuje očekávatelné výpadky výnosů příspěvkových organizací, které budou determinovat jejich hospodaření v roce 2021. Sestavení vyrovnaného rozpočtu příspěvkových organizací tak bylo možné pouze za předpokladu, že buď organizace nezahrnuly veškeré náklady, anebo že jejich návrh rozpočtu vychází z maximálního omezení provozu a činnosti, to jest, že organizace zůstanou před návštěvníky zcela nebo zčásti uzavřené a nebudou v roce 2021 nabízet žádný kulturní program. Pokud nebude v dalších fázích sestavování návrhu rozpočtu zajištěno dodatečné navýšení příspěvků na provoz alespoň ve výši 450 milionů korun, případně nebude uvolňováno formou rozpočtových opatření v průběhu roku 2021 jako dodatečné navýšení výdajů kapitoly Ministerstva kultury, nastane nejpozději v průběhu druhého čtvrtletí roku 2021 situace, že část hradů a zámků nebude zpřístupněna veřejnosti, část muzeí a galerií výrazným způsobem omezí návštěvní dobu a sníží počet dnů v týdnu, po které budou otevřeny. Většina muzeí a galerií zcela zruší nebo dramaticky omezí tvorbu výstavního programu. Národní divadlo nebude schopno profinancovat tvorbu nových představení a udržet stávající rozsah hracího plánu. V důsledku snížených výnosů ze vstupného bude nuceno přistoupit i k omezování potřeby práce vlastních i externích zaměstnanců, která je v divadle, stejně jako v dalších kulturních institucích, nejvýznamnějším druhem nákladů. A tak dále.

Takto velmi otevřeně je v samotném dokumentu Ministerstva kultury popsáno, že ten návrh rozpočtu je nepostačující, a proto navrhuji navýšení této kapitoly nebo této části rozpočtu Ministerstva kultury o 450 milionů korun.

Návrh rozpočtu Ministerstva kultury projednal také podvýbor pro kulturu, který přijal jednomyslně za přítomnosti poslanců opozičních i koaličních usnesení, které vyzývá k tomu, aby se rozpočet Ministerstva kultury upravil, aby došlo k jeho změně. Pan ministr Zaorálek říkal, že paní ministryně slíbila pro rozpočet Ministerstva kultury pro příští rok již stovky milionů korun, že už se počítá s tím, že dojde k posílení rozpočtu Ministerstva kultury, tak věřím, paní ministryně, že tomu tak opravdu bude, nicméně my tady jednáme teď o dokumentu, který je předložen na jednání Poslanecké sněmovny, kde je prostě černé na bílém napsáno, že peněz na podporu kulturních činností nejenom příspěvkových organizací Ministerstva kultury, ale kultury jako takové je prostě málo.

Takže já apeluji na to, aby - a chtěl bych vás požádat o podporu svých pozměňovacích návrhů, které v součtu netvoří ani jednu miliardu korun, které ale velmi výrazně mohou pomoci kultuře ve státních kulturních institucích, v kulturních institucích, které zřizují samosprávy, a především, nebo také, kulturním institucím, které fungují, nebo kulturnímu životu, který funguje mimo tyto zřizovatelské rámce. A chtěl bych také apelovat znovu na pana ministra Zaorálka, paní ministryni financí, na vládu, aby věnovali oblasti kultury pozornost v roce 2021 nejenom v rámci tohoto rozpočtu, ale reflektovali to, že v současné době nelze předpokládat, že se v roce 2021 finanční situace v oblasti kultury nějak výrazně vylepší sama o sobě a že je zapotřebí této tak důležité oblasti života v České republice i v roce 2021 výrazně pomoci. Kvůli nám všem, kvůli zaměstnancům, kvůli službám, které kultura poskytuje.

Děkuji za pozornost a děkuji za podporu svých pozměňovacích návrhů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. S faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Antonín Staněk. Prosím.

 

Poslanec Antonín Staněk: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, kteří máte tu trpělivost a sedíte zde v lavicích, prosím, přijměte mou nejhlubší omluvu za tento můj vstup, nicméně už jsem pochopil, že v případě vystoupení pana poslance Baxy vaším prostřednictvím musím být ostražitý, protože v jeho podání Staněk je největší zlo české kultury. Já bych chtěl jenom upozornit pana poslance, že jsem žádný rozpočet pro regionální kulturu neseškrtával. Problém Ministerstva kultury v posledních letech je v tom, že rozpočty připravují ministři, kteří buď jsou na odchodu, nebo odcházejí a podobně. Já chci naopak říci, že právě ve spolupráci Ministerstvem financí a paní ministryní financí jsme ten rozpočet, tak jak byl nejprve navržen samozřejmě ve sníženém stavu, protože se všude šetřilo, tak jsme ho dostali do podoby, která byla přijatelná pro všechny. Samozřejmě nikdy nedosáhneme toho absolutního čísla, ke kterému se blížíme, to by muselo by přes 1,5 milionu (?) korun, aby byla spokojena regionální divadla. Vždycky je ale úsilí při projednávání rozpočtu ve spolupráci s Ministerstvem financí dospět k jeho navýšení. Tak já bych si prosím vyhradil právo na to, aby (nesroz.) jakousi pozornost od pana kolegy, aby nebyly říkány zjevné nepravdy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Baxa bude reagovat s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Martin Baxa: Vážený pane kolego prostřednictvím pana místopředsedy, já jsem rozhodně neřekl, a sledovali jste moje vystoupení v kuloárech, určitě mi to potvrdíte, to, že vy byste byl zlem české kultury. To se fakt ohrazuji. Nemám zapotřebí, abych takto osobně zde vystupoval. Já jsem, pane docente, ve svém vystoupení pouze citoval čísla, která byla, nebo která jsou tady k dispozici v tomto dokumentu, v návrhu rozpočtu Ministerstva kultury na rok 2021, kde v rozpočtu, který vy jste připravoval, to znamená v rozpočtu na rok 2020, byla pro ten program regionálních kulturních institucí vámi navržena suma 130 milionů korun. A to byla suma, která byla za léta předtím vlastně úplně nejnižší, a to jste ten rozpočet připravoval v době, kdy covidová krize neexistovala. To znamená, nebyly tyto masivní výpadky rozpočtu Ministerstva kultury. Bylo to tehdy průřezově kritizováno, ten nízký, nebo velice nízký, rekordně nízký příspěvek do tohoto programu, a teprve díky tlaku kulturní obce, Poslanecké sněmovny, kulturních aktérů se během roku dva tisíce... nebo toho předchozího roku podařilo alespoň částečně navýšit tu sumu, která tam byla.

Takže chci říci, neobviňuji vás z toho, že byste byl zlem české kultury, nemám toto zapotřebí, tak jak vy jste citoval, ale říkám a za tím si stojím, že vámi připravený návrh rozpočtu Ministerstva kultury v té době znamenal nejnižší příspěvek do programu na podporu regionálních kulturních institucí za několik posledních let. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pan poslanec Staněk bude opět reagovat s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Antonín Staněk: Takže já děkuji panu poslanci Baxovi vaším prostřednictvím, že upřesnil tu záležitost, nicméně znovu říkám ano, ten rozpočet byl takto navržen, tomu se nebráním, nicméně v debatě - rozhodně to nebyl žádný nátlak, žádné bouře, ale ve věcné, rozumné a racionální debatě s kolegy z regionálních divadel jsme dospěli k tomu jednoznačnému názoru, že to je nezbytně nutné navýšit. A našel jsem a byl jsem vyslyšen Ministerstvem financí, paní ministryní a k tomu navýšení došlo. Čili šlo o zcela přirozený procedurální krok, se kterým se setkáte i v letošním roce, v letošním rozpočtu, kdy se opět bude vyjednávat případné navýšení položek a podobně. Takže z tohoto pohledu je to proces celkem logický. A já jsem rád, že jsme to společně upřesnili, aby to nevyznělo tak, jak to vyznělo v té vaší jednoduché zkratce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. S faktickou poznámkou bude reagovat ještě paní ministryně Schillerová. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Jenom velmi krátce. Já bych chtěl připomenout, že rozpočet Ministerstva kultury byl v roce 2020 těmi různými novelami posílen o částku 1,37 miliardy na provoz. Samozřejmě šlo to do různých problémů, které nastaly v zavřených divadlech, v živém umění atd., a jedna miliarda investice. To bylo posíleno letos, v letošním roce v rámci jednotlivých novel státního rozpočtu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A přesuneme se zpět do podrobné rozpravy, kde je přihlášena paní poslankyně Šafránková, připraví se pan poslanec Janda. Prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi také krátce odůvodnit a přihlásit ke svým šesti pozměňovacím návrhům, které za SPD předkládám k návrhu zákona o státním rozpočtu.

První pozměňovací návrh je veden pod sněmovním dokumentem číslo 6759 a navrhuji zde převést 5,5 miliardy korun z výdajového ukazatele odvody do rozpočtu Evropské unie v rámci rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa do rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí do ukazatele neinvestiční nedávkové transfery. Konkrétně jde o prostředky určené na posílení rozpočtu v oblasti sociálních služeb na úrovni krajů a obcí, zejména na platy sociálních pracovníků, kteří dlouhodobě odvádějí záslužnou a tvrdou práci, zejména v této těžké době. A samozřejmě též na provoz zařízení pro seniory a občany se zdravotním postižením.

Druhý pozměňující návrh je poté veden pod číslem sněmovního dokumentu 6760 a zde navrhuji převést 6,5 miliardy korun z výdajového ukazatele dotace na obnovitelné zdroje energie v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu do rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí do ukazatele dávky důchodového pojištění na posílení objemu prostředků pro všechny typy důchodů českých občanů.

Třetí pozměňovací návrh je pak veden pod číslem 6761. Zde navrhuji převést 500 milionů korun z výdajového ukazatele příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstvo zahraničních věcí do rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, konkrétně do ukazatele příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách. Jde o převod prostředků určených na Ministerstvu zahraničí na finanční dary do zahraničí, ke kterým není v současné situaci ekonomické krize žádný důvod, směrem k posílení objemu finančních prostředků pro naše občany se zdravotním postižením, kteří jsou závislí na péči a asistenci jiných osob.

Čtvrtý pozměňovací návrh je veden pod sněmovním dokumentem číslo 6762 a navrhuji převést 2,65 miliardy korun z výdajového ukazatele dotace na obnovitelné zdroje energie v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstvo průmyslu a obchodu do rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí do ukazatele ostatní výdaje organizačních složek státu, prioritně na platy a odměny pracovníků v resortu práce a sociálních věcí.

Pátý pozměňovací návrh je veden pod sněmovním dokumentem číslo 6763 a navrhuji převést 550 milionů korun z výdajového ukazatele odvody do rozpočtu Evropské unie v rámci rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa do rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí do ukazatele neinvestiční nedávkové transfery, primárně na provoz speciálních zařízení a sociálních služeb pro ohrožené děti a rodiny.

A poslední pozměňovací návrh je pod sněmovním dokumentem číslo 6983, kde navrhuji převést 5 milionů korun z rozpočtové položky zahraniční rozvojová spolupráce výdajového ukazatele ostatní výdaje na zabezpečení úkolů resortu v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí do ukazatele ostatní výdaje organizačních složek státu a neinvestiční nedávkové transfery na pomoc příspěvkovým organizacím a sociálním ústavům v resortu práce a sociálních věcí, které se starají např. o nevidomé občany, a také na podporu organizací pomáhajících osamělým a nesoběstačným seniorům.

Takže ještě jednou shrnu čísla sněmovních dokumentů, ke kterým se tímto hlásím. Je to číslo 6759, dále 6760, dále pak 6761, 6762, 6763 a 6983. A vás moc prosím o jejich podporu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní prosím pana poslance Jandu a připraví se pan poslanec Kaňkovský v podrobné rozpravě. Prosím.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, vážení členové vlády, své stanovisko ke státnímu rozpočtu zejména v oblasti sportu jsem již detailně představil v prvním čtení. Dovolte mi proto se zaměřit na dvě konkrétní položky, pro které jsem předložil pozměňovací návrhy.

Ten první je již klasický a jedná se o snížení výdajů na dotační program Podpora veřejně prospěšných aktivit nestátních neziskových organizací v oblasti rovnosti žen a mužů na Úřadu vlády za 2 miliony. Chci předem říct, že pokud bude tento návrh prohlasován, dojde ke zrušení celého programu a právě omezením této podpory se mohou finanční prostředky přesunout do oblastí, které jsou jak v zájmu státu, tak v zájmu občanů a jejichž společenská prospěšnost je mnohem více měřitelná a viditelná. Proto navrhuji tuto částku přesunout na příspěvek na péči zákona o sociálních službách. Právě tyto finance, kde např. nalezneme příspěvky na kompenzační pomůcky, jsou i dnes stále podfinancované a stále dostatečně nereflektují nárůst nákladovosti systému sociálních služeb. Navíc s ohledem na demografickou křivku, kdy nám populace objektivně stárne, můžeme i nadále předpokládat růst těchto výdajů a přesunuté zde peníze najdou mnohem lepší uplatnění. Já k této věci uvedu už pouze jednu věc, a to že je daleko jednodušší si stěžovat, jak je svět vůči nám nespravedlivý, než bojovat za své místo v něm. K tomu si myslím, že žádné dotace nejsou potřeba.

V předloženém návrhu rozpočtu je však kromě jiného opět i položka, která je naprosto nepřijatelná. Jde o dotaci pro Český svaz bojovníků za svobodu. Podobně jako v minulých letech má ze státních peněz dostat 6,3 milionu korun. Vím, že i v politice se občas dějí divné věci, že některé věci fungují takříkajíc automaticky. Tohle je ale podle mého úplně přes čáru a já se s tím nehodlám smířit. Jak je možné, že spolek pod vedením Jaroslava Vodičky, který jsem už dříve označil za pofidérní, a můžu to klidně zopakovat, má opět dostat peníze od státu neboli od občanů této země? Hned zpočátku bych rád smetl ze stolu argument, že jde jen o 6 milionů. Pro vládu je to možná prkotina, která je pod rozlišovací schopnost každého ministra. Pro většinu lidí této země je to ale spousta peněz. Šest milionů je částka, kterou průměrný občan vydělá za 15 až 20 let a která je v rodinných rozpočtech často několik hypoték.

Mnohem větší význam těchto peněz než ten finanční je však symbolika. Problémy kolem Českého svazu bojovníků za svobodu, které podle mého názoru brání poskytnutí dotace, se dají rozdělit do tří částí.

Tou první a základní je současné vedení této organizace, kvůli tomu, že se svaz odchýlil od svého původního poslání, ideálu a hodnot. Předsedou zůstává soudruh Vodička. To titulování nemyslím jako urážku, ale jako ocenění jeho minulosti člena KSČ a pomahače Veřejné bezpečnosti. Nejde ale jen o nějakou historii. Za neméně problematické považuji i jeho současné vystupování v čele svazu. Ostatně mediální výstupy všeho druhu za poslední roky hovoří za vše.

Pak je tu samostatná činnost spolku, v mnohém možná bezproblémová či přínosná. Jsou tu ale do očí bijící skandály. Jen namátkou - výpady některých členů proti NATO, znevažování tryzny v Terezíně, oceňování osob spjatých s komunistickým režimem.

K třetímu problematickému okruhu, k tomu, jak Svaz bojovníků za svobodu nakládá se svěřenými financemi. Při loňské kontrole se potvrdilo podezření, že část dotací poskytnutých v letech 2016 až 2018 využíval v naprostém rozporu s platnými pravidly. Svaz sporné finance ve výši necelých 763 tisíc následně vrátil, čímž se vyhnul dalším postihům. Už jen to, že došlo ke zneužívání veřejných financí, by ale mělo být přinejmenším důvodem k obezřetnosti při schvalování dalších dotací. Kontrolu hospodaření přitom loni prováděli pracovníci Ministerstva financí, tedy stejného úřadu, který nyní chce bez mrknutí oka poslat soudruhu Vodičkovi další miliony. A těchto otazníků je tam víc. Stačí se podívat i do minulých žádostí svazu o dotace. Je opravdu účelné, aby více než polovina prostředků byla určena na režijní náklady? Například. na dotace pro rok 2019 mělo jít o 2,9 milionu korun na režii ústředního výboru, tedy téměř polovina dotace. Svaz ve svých materiálech mimo jiné zmiňuje boj za svobodu proti fašismu. Postrádám tam ale zmínku o vzdoru proti komunistické totalitě. Naopak bych si dokázal představit, kdyby žádostí o peníze na minulý rok nebyl věnec k soše maršála Koněva, tedy nejen osvoboditele od nacistů, ale i potlačovatele maďarského povstání. Pomník už je pryč, alespoň tohle se vyřešilo a věnce k bolševickým maršálům už nebude muset platit daňový poplatník.

Důvodů pro neudělení dotace nebo přinejmenším důkladnější zvažování by mohlo být víc. Například rozkol uvnitř svazu, kdy několik desítek členů lidické organizace se rozhodlo pozastavit svoje členství. Asi nepřekvapí důvod - nesouhlas s kroky vedení. A vedení si zase stěžuje na chování oblastních organizací, neboli situaci ve svazu nejspíš nemá pod kontrolou. To ale jen na okraj.

Už první reakce na náš návrh mě přesvědčily, že jednáme správně. Sotva se v médiích začalo o tomto pozměňovacím návrhu psát, ozvala se potrefená husa, tedy strana, komunisté, samozřejmě. Předseda KSČM Vojtěch Filip na snahu odebrat spolku soudruha Vodičky dotace reagoval slovy, že jsme s tím už trapní a že se neštítíme překrucovat historii a likvidovat organizace občanské společnosti.

Chtěl bych vás proto, kolego Filipe - nikde vás nevidím - prostřednictvím pana předsedajícího ujistit, že nejsme trapní, ale jsme zásadoví. A že žádnou historii nepřekrucujeme na rozdíl od vás a vašich soudruhů ve svazu, čímž teď nemyslím Sovětský svaz, ale onen spolek. Ale co jiného od komunistů, ideologických pokračovatelů totální KSČ, čekat a kdo jiný by se měl Svazu bojovníků zastávat? Takže mě to vlastně nepřekvapuje, alespoň je to jasné.

A teď k argumentům Ministerstva financí, proč má tento spolek dál dostávat miliony ze státní kasy. Paní ministryně se mi to pokusila vysvětlit v dopise, za který jí tímto děkuji. Vysvětluje to pravidly pro poskytování dotací z kapitoly Všeobecná pokladní správa. Neboli že vyhodnocování žádostí není prováděno standardním způsobem jako v jiných případech. Argumentuje také tím, že nejdůležitějším kritériem pro hodnocení žádostí je vyúčtování dotace za předchozí rok. Neboli když to řeknu s nadsázkou, že přidělování dotace je v režimu jakéhosi autopilota. Po právní, formální, stránce je to možná v pořádku, ale podle mě to nestačí.

Další argument Ministerstva financí zní, že o dotaci vlastně nerozhoduje tento rezort, ale Sněmovna tím, že rozhoduje o rozpočtu jako o celku. Ale vlastně proč ne. S tímto argumentem budu rád souhlasit, a apeluji tedy na všechny poslankyně a poslance, aby podpořili pozměňovací návrh, který jsme společně s kolegyní Janou Černochovou a kolegy Pavlem Žáčkem a Vojtěchem Munzarem připravili.

Zmíněných 6,3 milionu by se využilo lepším způsobem. Pro organizace, které na rozdíl od současného Českého svazu bojovníků za svobodu, jsou skutečným přínosem české společnosti i této zemi. Jedná se o Spolek pro zachování odkazu českého odboje, Památník Šoa Praha, Platformu evropské paměti a svědomí, Sdružení bývalých politických vězňů České republiky a Československou obec legionářskou. Doufám a věřím, že pro náš návrh zdvihne ruku každá poslankyně a každý poslanec, kterým na srdci leží skutečný boj za svobodu a demokracii.

Tímto bych se chtěl přihlásit ke dvěma pozměňovacím návrhům v systému pod čísly 6729 a 6957, které jsem teď odůvodnil. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní je s faktickou poznámkou přihlášen pan poslanec Luzar. V tuto chvíli ho bohužel nevidím v sále, takže ta přihláška propadá, může se přihlásit znovu. Pan poslanec Kaňkovský nyní.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobrý podvečer, vážený pane místopředsedo. Vážené paní ministryně, pane ministře, milé kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil se třemi pozměňovacími návrhy, které jsme za poslanecký klub KDU-ČSL připravili pro druhé čtení návrhu státního rozpočtu na rok 2021 společně s kolegyní Pavlou Golasowskou. Všechny tyto tři pozměňovací návrhy se týkají oblasti financování sociálních služeb. Já jsem tady už v prvním čtení vedl určitou polemiku, v dobrém doufám, s paní ministryní Schillerovou i s paní ministryní Maláčovou a teď se k tomu vrátím znovu a již konkrétně se změnami, které v této oblasti navrhujeme.

V prvním čtení tady opakovaně padlo z úst obou paní ministryní, že financování sociálních služeb je navrženo ze strany státního rozpočtu na rok 2021 v rekordní výši více než 20 miliard korun. Zvlášť ze strany paní ministryně Maláčové to bylo velmi, velmi zdůrazňováno. A já to nechci věcně rozporovat, protože to věcně je pravda. Ale navázal bych na kolegyni Hanu Aulickou Jírovcovou, která tady zdůvodňovala, proč je tato rekordní částka na financování sociálních služeb nedostatečná. Ona tady říkala zkušenosti z krajů, a skutečně tak jak mohu komunikovat se zástupci krajů napříč Českou republikou, tak oni vidí tu potřebnou alokaci někde mezi 5 až 6 miliardami vyšší.

Ambice KDU-ČSL nejsou tak vysoké, protože víme, že skutečně v této době a v této velmi složité době je potřeba šetřit. Jsem ale hluboce přesvědčený o tom, že péče o potřebné, tedy o lidi seniorního věku a o lidi se zdravotním hendikepem, není tou oblastí, kde bychom šetřit měli, že bychom měli hledat ty úspory někde trošičku jinde. Také víme, že nároky na pracovníky v sociálních službách jsou stále a stále vyšší, jednak, co se týče objemu péče, jednak z hlediska dlouhodobého personálního nedostatku v sociálních službách, a také situace pandemie koronaviru jasně ukázala, že je to segment, který je z hlediska platu dlouhodobě podfinancován. Už to tady v tomto odpoledni také zaznělo.

Víme, že sice v posledních letech se zvýšily platy do sociálních služeb, ale také víme, na jaké základně se v uplynulých letech začínalo. Proto za KDU-ČSL navrhujeme tři pozměňovací návrhy, kdy chceme celkově zvýšit peníze na dotace v sociálních službách za státní rozpočet o dvě miliardy korun. Je to formou tří pozměňovacích návrhů, které jsem načetl do systému pod čísly sněmovních dokumentů 6998, 6999 a potom ten třetí pod číslem rovných 7000 a formálně se k nim v tuto chvíli přihlašuji.

První pozměňovací návrh navyšuje dotaci na sociální služby o 500 milionů korun a směřuje na vykrytí výpadků individuálních projektů z evropských fondů do preventivních sociálních projektů, jako jsou azylové domy, domy na půli cesty, intervenční centra, sociálně-terapeutické dílny a tak dále. Podpora těchto individuálních projektů z evropských strukturálních fondů vesměs skončila už v roce 2019, nicméně ani v rozpočtu na rok 2020, ani v rozpočtu na rok 2021 nejsou plně tyto výpadky vykryty. Přitom se jedná o velmi potřebné preventivní sociální služby, kdy si nemůžeme dovolit jejich výpadek.

Druhý pozměňovací návrh zvyšuje alokace na sociální služby o 600 milionů korun. Tato částka má pokrýt zvýšené náklady v souvislosti s transformací psychiatrické péče. Také už o tom tady mluvila kolegyně Aulická Jírovcová. Všichni víme, že reforma psychiatrické péče je v běhu, že je to velmi potřebná činnost, velmi potřebný proces. V rámci té komplexní péče o psychiatricky nemocné v tom komunitním modelu péče je samozřejmě velmi důležitá i péče sociálních služeb, a tady také končí pilotní financování z evropských strukturálních fondů a je potřeba to dokrýt z národních zdrojů.

Třetí pozměňovací návrh zvyšuje alokaci na sociální služby o 900 milionů korun a ten má alespoň zčásti pokrýt navýšení platů v sociálních službách, s čímž také původní alokace nepočítá. Ale také má alespoň částečně pomoci ve výpadku kofinancování sociálních služeb ze strany krajů, obcí a měst. O tom tady možná tolik hovořeno nebylo. Není to ale jenom v důsledku některých rozpočtových úprav, které ještě některé jsou v tuto chvíli v běhu, ale jsou to také ekonomické dopady covidu. A už v tuto chvíli mohu říci zkušenost, jak ze svého mateřského města, tak ze svého mateřského kraje - vidím tady sedět svého váženého kolegu Jiřího Běhounka - kdy v tuto chvíli začínáme se schvalováním rozpočtu Kraje Vysočina na rok 2021 a také to není vůbec jednoduchá situace. A to říkám s plným vědomím toho, že nám bývalá krajská vláda v čele s bývalým hejtmanem Běhounkem předala kraj ve velmi dobré finanční kondici. Takže na rok 2021 to ještě nějakým způsobem půjde, ale otázka je, jak to bude v dalších letech.

Kolegyně, kolegové, jsem přesvědčen, že sociální služby jsou tak významným atributem moderní společnosti, že je potřeba jim pomoci alespoň v té částce 2 miliard korun - přál bych si, aby to navýšení bylo ještě vyšší - protože péče o zdravotně hendikepované a o seniory jsou vizitkou vyspělé společnosti. Proto velmi věřím v to, že podpoříte ve třetím čtení námi přednesené pozměňovací návrhy, případně některé další, které tady již zazněly nebo zazní, a že dokážeme veřejnosti, že se dokážeme o potřebné kvalitně postarat.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobrý večer, vážené kolegyně, vážení kolegové. Budeme pokračovat dalším v pořadí a tím je paní poslankyně Majerová. Připraví se pan poslanec Petr Beitl. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková: Děkuji. Hezký dobrý podvečer, vážené kolegyně a kolegové. Já bych se ráda přihlásila ke sněmovnímu dokumentu 6963. Jedná se v prvé řadě o snížení kapitoly 306 Ministerstva zahraničních věcí v celkové částce 1,5 mld. Jedná se o příspěvky mezinárodním organizacím, které jsou dlouhodobě kritizované i ve zprávě Národního kontrolního úřadu, který sám konstatuje jejich neefektivitu a nejasný přínos pro Českou republiku. Zároveň také chceme snížit množství prostředků, které z Ministerstva zahraničních věcí tečou k promigračním neziskovým organizacím.

Dále se jedná o snížení kapitoly 315 Ministerstva životního prostředí, celkově o 4 mld. úspor. V České republice došlo za posledních třicet let k bezprecedentnímu vzestupu kvality životního prostředí, a to primárně z důvodu zbohatnutí české ekonomiky a z toho plynoucího společenského tlaku. Ochrana životního prostředí ale nemůže a neměla by zůstat pouze v rukou ekologických aktivistů, jak se poslední roky děje. Proto navrhujeme radikální snížení výdajů a jejich přesměrování do snížení státního dluhu, z čehož budou profitovat všichni občané České republiky.

Dále se jedná o snížení kapitoly 317 Ministerstva pro místní rozvoj v ukazateli ostatní výdaje na regionální rozvoj a cestovní ruch o 7 mld. a snížení kapitoly 333 Ministerstva školství ve výdajích na programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a z prostředků finančních mechanismů mimo výzkum, vývoj a inovace, celkově tedy o 11 mld. Tyto návrhy míří na dotace, a to jak na Ministerstvu pro místní rozvoj, tak i na Ministerstvu školství. Dotace obecně, a speciálně ty evropské, vedou k neefektivní alokaci zdrojů a zvýhodňování příjemců proti konkurenci. V případě školství jsou za evropské peníze často financovány ideologické projekty, které do našeho prostředí importují nové levicové ideologie, které na půdě škol jednak nemají co dělat, ale považujeme je i za škodlivé a nehodné podpory z peněz českých daňových poplatníků.

Dále je to snížení kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa v ukazateli odvody do rozpočtu do Evropské unie o 10 mld. Myslím, že v současné situaci je vhodné upřednostnit alokaci peněz, vybraných od českých daňových poplatníků pro poskytování veřejných služeb pro ně, ne pro odvod těchto prostředků za hranice České republiky.

26,5 mld. celkem tedy přesouváme do kapitoly 396 Státní dluh, do ukazatele obsluha státního dluhu. Celkově tak Trikolóra navrhuje úsporu přes 70 mld. korun a budu velice ráda, když tento sněmovní dokument 6963 podpoříte. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Petr Beitl a připraví se pan poslanec Jiří Kobza. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Beitl: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych se přihlásit k pozměňovacím návrhům 6975, 6976, 6977, 6978, 6979, 6980 a 6981. Všechny tyto pozměňovací návrhy se týkají nákladů na účast České republiky v mezinárodních organizacích.

Spolupráce s mezinárodními organizacemi je součástí české zahraniční politiky. Česká republika může prostřednictvím organizací realizovat své zahraničněpolitické cíle, získávat zkušenosti z mezinárodního prostředí a uplatňovat je ve státní správě. Spolupráce s mezinárodními organizacemi může také přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti České republiky a ke zlepšení výkonu státní správy. Předpokladem pro naplnění tohoto potenciálu je však efektivní využívání možností této spolupráce. Česká republika spolupracuje téměř s 500 organizacemi různého typu. Gestory této spolupráce jsou správci jednotlivých kapitol státního rozpočtu v závislosti na věcném zaměření činnosti mezinárodních organizací a koordinační úlohu má plnit Ministerstvo zahraničí. Tolik teorie.

Spolupráce s mezinárodními organizacemi je v naprosté většině případů spojena s hrazením povinných příspěvků, často na financování činnosti organizací, které se pohybují ve výši kolem 3 mld. korun ročně. Kromě povinných příspěvků mohou být hrazeny i další příspěvky, to jsou dary a platby na konkrétní účel, který organizace zabezpečuje a jejichž výše činí ročně téměř 1,5 mld. korun, tedy celkový náklad je kolem 5 mld. korun.

Od března do října roku 2019 probíhala napříč resorty kontrola kontrolního úřadu, jejímž cílem bylo prověřit účelnost prostředků poskytovaných mezinárodním organizacím státem za období 2014 až 2018. NKÚ vyhodnotil, že nebyly naplněny předpoklady pro účelné poskytování prostředků organizacím, opatření stanovená vládou České republiky, která mimo jiné sledovala dosažení úspor, nebyla řádně plněna. Realizované úspory byly spíše výjimkou a byly minimální. Ke zvýšení efektivnosti spolupráce s mezinárodními organizacemi také nedošlo a meziresortní koordinace se nezlepšila.

NKÚ vzhledem k absenci úplných a spolehlivých dat o spolupráci s mezinárodními organizacemi oslovil všechny správce kapitol státního rozpočtu a ČNB se žádostí o vyplnění dotazníku. Všichni oslovení respondenti poskytli informace o spolupráci s mezinárodními organizacemi v jejich gesci za rok 2018. Celkem bylo hodnoceno 477 organizací. Mezi položkami dotazníku bylo i vyhodnocení přínosu členství a vyhodnocení jeho zahraničního významu. Z celkového počtu 477 organizací respondenti označili 234 organizací, tedy 49 %, jako přínosné, 112 organizací zůstalo nevyplněno, ty tvoří 24 %, a 125 organizací, tedy 25 %, bylo označeno jako bez přínosu. Z hlediska zásadního zahraničního významu bylo pozitivně hodnoceno pouhých 21 organizací, tedy 4,5 %. Z toho plyne, že zahraničně téměř bezvýznamných účastí máme 90 %. Pokud se podíváme, co to znamená rozpočtově, potom finance vynaložené na mezinárodní organizace, u kterých gestoři nevyhodnotili přínos spolupráce, představují jen na povinných příspěvcích téměř 850 mil. korun ročně.

Na základě informací od NKÚ i oslovených resortů tedy navrhuji snížení rozpočtů v jednotlivých kapitolách sedmi resortů v celkové výši 271,5 mil. korun. Je to 6 % celkových nákladů na mezinárodní organizace. Tuto úsporu poukazuji ve prospěch kapitoly 396, tedy ke snížení státního dluhu.

Děkuji vám za pozornost a prosím o podporu mých pozměňovacích návrhů.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám také děkuji. Vystoupí pan poslanec Jiří Kobza, připraví se pan poslanec Pavel Jelínek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové, příjemné pozdní odpoledne. Já bych se chtěl přihlásit k pozměňovacím návrhům, které jsou zaevidovány pod čísly 6815, 6816, 6817 a 6854. Nebudu tady načítat celé důvodové zprávy, jenom ve stručnosti vás chci informovat, čeho se týkají.

Sněmovní dokument 6815, v něm navrhuji převést právě z výdajového ukazatele příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí, který tak pregnantně popsal kolega Beitl, navrhuji těchto 176 mil. rozdělit na polovinu a 88 mil. korun přesunout do rezervy na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků, a rezerva na mimořádné výdaje podle zákona o integrovaném záchranném systému. Jak nám ukázala koronavirová krize, je dobré mít připravené peníze v případě, že nějaká podobná krize se objeví. Nějakým velkorysým darům do zahraničí v řádu stovek milionů korun rozhodně není důvod. Naopak prostředky na řešení krizových situací, stejně jako finance pro naše záchranné složky, jsou dnes jednoznačně prioritou.

Já bych chtěl říct ještě jednu věc vlastně ke všem čtyřem pozměňovacím návrhům. Jsou to všechno peníze, které náš stát nějakým způsobem rozdává nebo věnuje do zahraničí, ale jsou to peníze, které si musíme půjčit. Takže já si myslím, že rozdávat může ten, který má dostatek nebo přebytek svých vlastních zdrojů, ale rozhodně ne ten, který se kvůli tomu musí zadlužovat.

Sněmovní dokument číslo 6816 se týká 70 mil. z výdajového ukazatele transformační pomoc v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva zahraničních věcí do rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa. A tam ho navrhuji rozdělit na 64 mil. korun do ukazatele vládní rozpočtová rezerva a po třech milionech korun do rozpočtových položek Český svaz bojovníků za svobodu a Československá obec legionářská.

Potřebuji za potřebné posílit v této době objem prostředků určených na finanční pomoc a kompenzace občanů živnostníků a firmám postiženým dopady pandemie koronaviru. A i rozpočty občanských spolků, které pečují o odkaz veteránů protinacistického odboje a vzniku republiky. V současné době, kdy vidíme pokusy o přepisování historie, o přepisování vlastně historické paměti, jsou tyto dvě organizace nejdůležitějšími nositeli právě této historické paměti a péčí o pomníky a připomínky hrdinů především z druhé světové války tuto historickou paměť udržují živou, a proto si myslím, že je důležité jim pomoci. A navíc se jedná v rámci rozpočtu, v podstatě kosmetický přesun peněz.

Sněmovní dokument číslo 6817, ten se týká zahraniční rozvojové spolupráci v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva zahraničních věcí, kde navrhuji převést z této kapitoly 100 mil. korun do rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí do ukazatele dávky osobám se zdravotním postižením. K zahraniční rozvojové pomoci bych chtěl říct, že její systém spočívá tak, že projekty, které financuje Ministerstvo zahraničních věcí, provádí nějaká neziskovka, která většinu těchto peněz spotřebuje na svoji vlastní režii, na svůj vlastní provoz. Takže tyto peníze, které si opět musíme půjčit, slouží především k tomu, aby byly financovány neziskovky spřátelené s vedením MZV.

Sněmovní dokument číslo 6854, zde navrhuji převést 70 mil. z výdajového ukazatele transformační spolupráce v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva zahraničních věcí do ukazatele humanitární pomoc ve stejné rozpočtové kapitole. Konkrétně zde navrhuji zřídit ad hoc novou položku Humanitární pomoc Arménii pro osoby postižené válkou v Náhorním Karabachu. Jde o převod finančních prostředků, které by byly jinak určeny pro politické neziskové organizace, které se zabývají - jak bych to řekl diplomaticky, - ovlivňováním režimu v zahraničí za naše peníze, na humanitární pomoc Arménii, konkrétně karabašským Arménům, kteří nyní prožívají stejné vysídlení, jako prožívali naši občané v roce 1939. Tento exodus skutečně je veliký masový a ta pomoc je tam velmi, velmi potřebná.

Takže já vás si dovolím požádat o podporu těchto návrhů. Věřím, že ty peníze, které, když už si je doopravdy musíme půjčit, tak budou účelněji vynaloženy, tak jak jsem přednesl. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. A s přednostním právem vystoupí pan poslanec Skopeček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Takže děkuji za slovo. Dovolte, abych se jménem klubu ODS přihlásil k pozměňujícímu návrhu pod číslem 7032. Je to souhrnný pozměňující návrh, v rámci kterého přicházíme s úsporami ve výši téměř 81 mld. korun. Je to reakce na schválený daňový balíček, to znamená, že přinášíme úspory téměř ve výši předpokládaného výpadku.

Z obecných tezí řeknu, že se zaměřujeme především na provozní výdaje, neškrtáme v investičních výdajích. To je asi všechno. Kdo bude chtít, tak si ten pozměňující návrh může prostudovat. Je tam úspora na platech, je tam úspora, co se týče nejrůznějších dotací podnikatelským subjektům. Jsou tam i provozní úspory na Ministerstvu financí z titulu toho, že de facto skončila EET. De facto byla zrušena daň z nabytí nemovitosti. To znamená, že i tomuto ministerstvu by měly klesnou náklady provozního charakteru.

Kdybych možná měl okomentovat ty tři největší položky, protože celkově těch pozměňujících návrhů je 23, těch 23 pozměňujících návrhů činí těch celkových 81 mld. úspor. A ty tři nejvyšší jsou právě výdajová položka na neinvestiční nákupy a související výdaje státních organizací. Tam je plánovaná úspora více jak 22 mld. korun. Je potřeba říci, že celková výše této kapitoly, nebo tohoto typu výdajů činí více jak 122 mld. korun. A my jsme z toho odečetli úroky, které jsou samozřejmě mandatorního charakteru, a spoříme v rámci toho zbytku 30 % výdajů. Myslíme si, že stát má prostě začít šetřit sám u sebe. A ordinujeme to, co jsme slibovali, čili odtučňovací kůru.

Ta druhá položka je snížení prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci v institucích státního charakteru. Tady jenom připomínám spor zhruba dva roky starý mezi Ministerstvem vnitra a Ministerstvem financí o tom, kolik lze ušetřit, resp. o kolik lze snížit počet státních zaměstnanců. Ministerstvo vnitra, resp. pan vicepremiér Hamáček tvrdil 5 %, paní ministryně Schillerová tvrdila 10 %. Realita této vlády je, že za její funkční období přibylo 16 tis. státních úředníků, což jsou náklady zhruba téměř ve výši 8 mld. korun. Na této položce, na úspoře platů, navrhujeme uspořit téměř 17 mld. korun. Samozřejmě se to netýká například učitelů, u kterých je shoda na zvýšení platů. Nicméně když si tu částku rozdělíme, tak jenom prázdná tabulková místa činí 8 mld. korun, což je polovina této částky. A těch 16 tis. úředníků navíc je také 8 mld. Takže jenom na těchto dvou položkách - prázdná tabulková místa a 16 tis. úředníků, které tato vláda přijala navíc - lze ušetřit takto vysokou částku.

Samozřejmě jsou tam evergreeny, které asi budou navrhovat i ostatní politické kluby, jako je kompenzace slev na jízdné, tam se navrhuje ušetřit 6 mld. korun. Navrhujeme ušetřit peníze i na obnovitelné zdroje ve výši 5 mld. korun a znovu říkám, je to celkem 23 pozměňovacích návrhů, které činí 81 mld. korun.

Ještě ta třetí největší položka, to jsem zapomněl, to je výdajová položka neinvestiční transfery podnikatelským subjektům. Tam chceme ušetřit téměř 11 mld. korun. Jsme přesvědčeni, že dotace podnikatelským subjektům křiví trh. Že nejprve musí stát peníze od úspěšných podnikatelů vybrat a později nespravedlivě přerozdělit podnikatelům jiným, kde ta spravedlnost samozřejmě už z titulu přerozdělování být nemůže.

My jsme samozřejmě připraveni podpořit i další úspory, které navrhnou jiné politické kluby. Netvrdíme, že náš soupis nebo souhrn je jediný možný a jediný správný. Pokud i další poslanecké kluby přijdou s racionálními, rozumnými úsporami, tak jsme ochotni je podpořit. A především to očekáváme od těch poslanců, od těch poslaneckých klubů, které jako my hlasovaly pro to výrazné snížení daní, protože my říkáme, že pokud se daně snižují, a my to považujeme zvláště v této ekonomické situaci za dobrý krok, tak na straně druhé by ti, co hlasovali pro snížení daní, měli přicházet aktivně s úsporami, nebo minimálně úspory jiných kolegů nebo jiných poslaneckých klubů podpořit.

Jenom připomenu, že my se takto chováme každoročně. Při projednávání minulého rozpočtu jsme přišli s úsporami, některé byly obdobné jako v tom letošním návrhu ve výši více než 40 mld. korun, čímž jsme ukázali, že rozpočet na minulý rok mohl být na tom začátku sestaven jako vyrovnaný. Tentokrát jsme tyto úspory de facto zdvojnásobili na téměř 81 mld. korun právě jako reakci na to, že Sněmovna dneska - nebo v těchto dnech Senát projednává výrazné snížení daňové zátěže v České republice.

To je asi za mě všechno. Popsal jsem celkovou výši úspor, popsal jsem nejvyšší výdajové položky a zbytek, těch dalších více než 20 pozměňovacích návrhů v tom souhrnu, si můžete nastudovat v pozměňovacím návrhu, ke kterému jsem se přihlásil, který je pod číslem 7032. A jak říkám, je to návrh, který v sobě zahrnuje úspory, se kterými přicházeli mí kolegové v rámci poslaneckého klubu ODS, a já tedy prezentuji celkový souhrn návrhů svých kolegů.

Jenom odbočím. Dneska jsem se snažil pozměňovací návrh vložit do systému asi od dvou hodin. Nejprve byl argument, že ten systém spadl, později byl argument, že nejde vkládat excelovskou tabulku. Tak po několika hodinách se nám to podařilo ve Wordu vložit.

Pane místopředsedo, myslím, že to je téma k řešení, protože zachránilo nás to, že dneska projednáváme druhé čtení docela dost hodin. Ve chvíli, kdy by se toto dělo v situaci, kdy by druhé čtení bylo krátké, tak celou řadu pozměňovacích návrhů dostáváme do docela složité situace a museli bychom tu předčítat celý návrh, což kdybych uvažoval, že bych musel přečíst celou tuto tabulku, tak by to vydalo na spoustu času. Myslím si, že je potřeba zajistit nějakou nápravu, aby se toto nestávalo a v rámci druhého čtení šlo rychle vložit do systému pozměňovací návrh a vygenerovat číslo.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám a další v pořadí vystoupí pan poslanec Pavel Jelínek, připraví se pan poslanec Jan Hrnčíř. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vám krátce představil pozměňovací návrh, který je v systému vložen pod číslem 6970.

V návrhu rozpočtu na příští rok je hlavní rozpočtovou prioritou na rok 2021 i pro další roky zajistit stabilitu vzdělávací soustavy a zvyšování kvality vzdělávání, jak bylo doporučeno v doprovodném usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ke sněmovnímu tisku číslo 287. Tento záměr podporuje i programové prohlášení vlády České republiky, které v oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu prosazuje více peněz na školství tak, aby se platy učitelů i nepedagogických zaměstnanců na konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 % jejich výše pro rok 2017. Zvyšování platů pedagogických pracovníků a nepedagogických zaměstnanců je rovněž vládní prioritou na rok 2021, a to i v době, kdy Česká republika čelí pandemii koronaviru. Na tuto skutečnost musím reagovat, jelikož kromě platů je důležitá i část zajištění ostatních neinvestičních výdajů regionálního školství územních samosprávních celků.

Navýšení na položce ostatních neinvestičních výdajů regionálního školství územních samosprávních celků, ze kterých se hradí pomůcky, učebnice, vzdělávání pedagogů a mnoho dalších věcí, je v období covid opatření velmi důležité. Mimo jiné se z této položky totiž hradí i prvních 14 dní nemocenské, které hradí zaměstnavatel. Letošní karantény v souvislosti s covidem udělaly velký zásah do rozpočtu škol. Navrhovaný objem ostatních neinvestičních výdajů regionálního školství územních samosprávních celků je sice vyšší o 1,4 miliardy, dle Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy to dělá 300 korun na žáka, nicméně to je dlouho plánované a slibované zvýšení. Proto navrhuji zvýšit tuto položku alespoň o dalších 400 milionů na 1,8 miliardy korun, tedy asi 370 korun na žáka.

Konkrétně by se jednalo o navýšení výdaje kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v ukazateli výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací v položce ostatní neinvestiční výdaje regionálního školství územních samosprávních celků o částku 400 milionů korun. Za druhé snížit výdaje kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa v ukazateli ostatní výdaje v položce výdaje na závazky vyplývající z mezinárodních smluv pro příjem pomoci z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů o částku 40 milionů korun. A dále, za třetí, snížit výdaje kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa v ukazateli odvody do rozpočtu Evropské unie o částku 100 milionů korun. A dále, za čtvrté, snížit výdaje kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa v ukazateli vládní rozpočtová rezerva o částku 200 milionů korun. A dále, za páté, snížit výdaje kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa v ukazateli ostatní výdaje v položce platby mezinárodním finančním institucím a ostatním fondům o částku 60 milionů korun.

Pozměňovací návrh je zpracován tak, jak bylo doporučení paní ministryně financí paní Schillerové, i nejen o údaje kapitoly, ale o ukazatele i o konkrétní položky. Navrhované položky rozpočtové kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa nebyly v předchozích rozpočtových rocích opakovaně vyčerpány a jeví se jako vhodné k použití ve školství při mimořádných opatřeních. Ukazatel ostatní výdaje v položce výdaje na závazky vyplývající z mezinárodních smluv pro příjem pomoci z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů obsahuje dostatečnou rezervu. Taktéž v položce odvody do rozpočtu Evropské unie a platby mezinárodním finančním institucím a fondům je dostatečný objem prostředků.

SPD jednoznačně preferuje regionální školství územních samosprávných celků, jehož součástí jsou základní školy, před procesy Evropské unie. Navrhuji dle programového prohlášení vlády a uvedených usnesení Sněmovny a v souladu se zveřejněnými požadavky odborných asociací ředitelů škol a školských odborů hájících zájmy učitelek a učitelů navýšit kapitolu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o výdaje na regionální školství právě v dané položce ostatní neinvestiční výdaje regionálního školství územních samosprávných celků. Tímto navýšením může vláda potvrdit svůj přístup k řešení mimořádných opatření v období covidové pandemie. Navýšení také naváže na zvýšení mzdových prostředků, které vláda v ostatních kapitolách rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy potvrdila. Navýšení ostatních neinvestičních výdajů zamezí nedostatku prostředků na pomůcky, učebnice a vzdělávání učitelů v době koronavirových opatření.

Takže se tímto přihlašuji k tomuto pozměňovacímu návrhu, který je v systému zaveden pod č. 6970, a žádám vás o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Jan Hrnčíř, připraví se paní poslankyně Vostrá. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jenom bych v krátkosti shrnul. Navrhuji přesuny v rozpočtu za více než 23 mld. Jedná se o snížení odvodů do fondů Evropské unie, protože se domnívám, že je potřeba tyto peníze ponechat v české ekonomice České republice a navrhuji je nechat na snížení státního dluhu. Dále navrhuji snížení prostředků na takzvanou inkluzi ve vzdělávání a navrhuji tyto peníze ponechat regionálnímu školství, přesně speciálnímu školství, protože se domníváme, že lépe poskytne vzdělání hendikepovaným. Další pozměňovací návrh snižuje finanční prostředky určené v Úřadu vlády na podporu genderových aktivit a přesouvám je na podporu zaměstnávání zdravotně postižených. A posledním návrhem je přesun finančních prostředků v kapitole Ministerstva vnitra, které jsou určeny na provoz migračních center, a tyto prostředky ponechávám v kapitole Ministerstva vnitra na podporu prevence kriminality.

Jedná se tedy o sněmovní tisky pod č. 6861, č. 6862, č. 6860 a č. 6859. Prosím o podporu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Vostrá, připraví se pan poslanec Radovan Vích. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, chtěla bych se přihlásit k pozměňovacím návrhům pod č. 6915, č. 6916, č. 6917, č. 6918, č. 6919, č. 6920 a č. 6921. Zdůvodnění k jednotlivým pozměňovacím návrhům je v systému. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Radovan Vích, připraví se pan poslanec Radek Holomčík. Prosím.

 

Poslanec Radovan Vích: Dobrý večer. Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se chtěl přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je evidován v systému pod č. 6835. Jedná se o pozměňovací návrh k návrhu státního rozpočtu, kapitole 307 Ministerstvo obrany.

Chtěl bych říci, že podle SPD rozpočet Ministerstva obrany prioritně nevychází z reálných potřeb armády a hlavně z potřeb obrany státu, ale již léta odráží potřeby zajišťování zahraničních operací. Reálně pak odráží skutečnost, že armáda má přislíbeno x miliard korun, na které teprve hledá příslušné projekty, aby je mohla následně proinvestovat. To s sebou mimo jiné přináší obrovské ceny za jednotlivé zakázky. Stát je ve velice složité ekonomické situaci, která se dále dramatizuje. Veškerá čísla, která hovoří, jsou negativní. Na každého našeho občana tak nyní hypoteticky připadá dluh zhruba 194 tis. korun, bavíme se o státním dluhu, a nikdo z nás dneska vlastně neví, jak dlouho bude pandemie koronaviru trvat a jak to bude pokračovat. K tomu se tedy navíc v návrhu rozpočtu na rok 2021 počítá s minus 320 mld. korun, ale na straně příjmů není zohledněn výpadek včetně plánovaného zrušení superhrubé mzdy.

Bezpečnostní situace ve světě se zhoršuje. Pokud se podíváme na výroční zprávu Vojenského zpravodajství, jak se chová Turecko, zprávu o zajišťování obrany 2019 a tak dále, plnění vojensko-politických ambicí, tak mám oprávněné důvody k tomu, že situace není dobrá, a je potřeba posilovat vlastní obranné schopnosti, předělat a upravit strategické dokumenty a zároveň adekvátně snížit úkoly a ambice armády například v účastech na zahraničních operacích a zároveň podpořit domácí zbrojní průmysl. Je potřeba zahraniční operace vyhodnotit, jejich počet optimalizovat a některé ukončit. Mám tím na mysli zejména Afghánistán, Irák a Mali.

Příprava akvizičních projektů je dlouhodobě složitá a komplikovaná záležitost, která může trvat třeba i dva roky, jsem ale zároveň přesvědčen, že bez zásadních změn v provádění akvizičních procesů na Ministerstvu obrany se situace zřejmě nezlepší nikdy. Je to důsledek komplikovanosti a administrativní náročnosti spojené s nedostatkem odborného personálu a také nedostatečným využíváním schopností našich státních podniků. Projekty nejsou dostatečně dopředu připravené, mění se specifikace a následně jsou snahy o zkracování termínů na jejich realizaci s dovětkem, že pokud někdo zpochybňuje tyto akvizice, tak je proti modernizaci armády.

SPD není proti modernizaci armády, ale je pro nás nepřijatelné, aby v situaci, v jaké se naše země nachází, chtěla vláda vydat v příštím roce více než 7 mld. korun do cizích ekonomik. Hlavně to jsou zbrojní zakázky bez výběrového řízení způsobem vláda - vláda. A i když někdo argumentuje offsetovými programy, já jsem přesvědčen o tom, že jde o čistou podporu ekonomik cizích zemí v této složité době. Poláci, Maďaři a Slováci, ale i další státy, se rozhodli repasovat některé vojenské věci a řekli si ano, i my to koupíme, chceme modernizovat armádu, ale koupíme si to za dva, za tři, za čtyři roky, za pět let, až největší ekonomická krize pomine. Já jsem čekal, že to vláda udělá také, ale zatím mám pocit, že to za něco vyměnila, nebo směnila někde ve světě.

Armáda na tom z hlediska modernizace není dobře a hlavní příčinou je skutečnost, že byly v minulosti kráceny její rozpočty a neprováděly se potřebné akvizice v době ekonomické konjunktury. Za prvních deset měsíců roku 2020 stihl rezort proinvestovat jenom asi 7 mld. korun, a během cca tří týdnů tedy musí ministerští úředníci najít způsob, jak využít zbývajících nějakých 7 mld. korun určených na investice. Předpokládám tedy, že se jim opět nepodaří do konce roku několik miliard korun proinvestovat, a to je již v podstatě každoroční evergreen s dalším dopadem na armádu.

Takže jednak je potřeba podpořit politiku šetření, tedy aby se neplýtvalo, protože doba je zcela mimořádná, a na druhou stranu je potřeba podpořit domácí zbrojní průmysl.

Takže pozměňovací návrhy jsou v podstatě ve smyslu za prvé škrtnutí zbytných výdajů, což jsou podle mě náklady na zahraniční operace v Afghánistánu, Mali, Nigeru, Čadu a Iráku. Náklady na tyto zahraniční operace v celkové výši cca 700 mil. korun potom navrhuji převést na umoření státního dluhu. A za druhé nasměrovat některé položky na technické zhodnocení stávající výzbroje a techniky, tedy pásová bojová vozidla pěchoty, houfnic a vrtulníků, a tedy nekrácení celkového objemu rozpočtu Ministerstva obrany, ale převést vyčleněné prostředky v celkové výši cca 7,5 mld. korun v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany na další programy oprav, udržování a technického zhodnocení těchto druhů výzbroje a techniky. Tímto opatřením podpořit domácí podniky, zejména VOP, s. p., LOM Praha, s. p., a jejich zaměstnance.

Závěrem bych chtěl ještě dodat, že každoroční výdaje na armádu by měly být v souladu s dopředu kvalitně připravenými akvizičními projekty a ministerští úředníci by je měli umět také smysluplně a účelně proinvestovat.

Takže na základě těchto důvodů, které jsem popsal, navrhuji příslušné změny, které jsou podrobně popsány v odůvodnění mého pozměňovacího návrhu, který je evidován pod číslem 6835, a zároveň se k němu tímto přihlašuji. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V tuto chvíli vystoupí pan poslanec Radek Holomčík, připraví se paní poslankyně Golasowská. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já bych se z tohoto místa rád přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu vedenému v systému jako sněmovní dokument 7012. Odůvodnění je součást tohoto návrhu.

Ve stručnosti, jedná se o drobné navýšení rozpočtu Státní veterinární správy o 14 mil. korun na to, aby zajistila veterinární dohled u tzv. detašovaných pracovišť jatek. Je to potenciálně velmi zajímavá oblast, která se týká udržitelného chovu zvířat a rozšíření portfolia nabídky našich chovatelů. Myslím si, že v době, kdy jednak čelíme a budeme čelit hospodářské krizi a kdy zároveň vedeme i zde ve Sněmovně poměrně intenzivní debaty o potravinové soběstačnosti, tak jakýkoli nový segment trhu, jakákoli nová možnost, kterou zemědělcům nebo v tomto případě chovatelům přineseme, je velmi žádoucí. Já vás potom samozřejmě ve třetím čtení požádám i o podporu tohoto návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Golasowská, připraví se pan poslanec Španěl. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já bych se ráda přihlásila k pozměňovacímu návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 6941, který podávám společně s poslankyněmi paní Lenkou Kozlovou a Helenou Válkovou, a jedná se o podporu kultury národnostních menšin.

Ten pozměňovací návrh zní: Výdaje kapitoly 336 Státní dluh se mění následovně: výdaje specifického ukazatele obsluha státního dluhu se snižují o 5 mil. korun a výdaje kapitoly 334 Ministerstvo kultury se mění následovně: zvýšení výdajů specifického ukazatele podpora kultury národnostních menšin o 5 mil. korun, z toho zvýšení výdajů o 4 mil. korun v rámci programu Podpora rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin na celkovou sumu 24,85 mil. korun a o 1 mil. korun v rámci programu Podpora kulturních aktivit národnostních menšin na celkovou sumu 11,15 mil. korun.

Klíčovou a největší součásti výdajového bloku Podpora kultury národnostních menšin je dotační program Podpora rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin. Díky tomuto dotačnímu programu mohou národnostní menšiny v České republice vydávat periodická média ve svém jazyce, nicméně bohužel celkový objem prostředků v tomto programu postupně klesá, a přitom náklady, jak víme, přirozeně rostou. Proti roku 2011 objem těchto prostředků klesl o téměř 8 mil. korun. Konkrétně tedy celkový objem těchto prostředků pro rok 2020, tj. pro letošní rok, byl téměř 21 mil. korun, stejná částka je navržená i na rok 2021.

Tento návrh doporučuje, aby z celkové částky 5 mil. korun byly 4 mil. určeny právě na dotační program Podpora rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin. Tento návrh navazuje na reakci ministra kultury Lubomíra Zaorálka z října loňského roku, který v odpovědi na interpelaci tenkrát potvrdil podfinancování tohoto dotačního programu a přislíbil zvýšení o 4 až 5 mil. korun, což se také stalo, na letošní rok ten program byl podpořen a za to tedy děkuji. Nicméně ta nejistota ze strany národnostních menšin trvá a samozřejmě je znepokojuje ta částka snížená na příští rok.

Prokazatelně podfinancován je rovněž dotační program Podpora kulturních aktivit národnostních menšin, který je rovněž součásti výdajového bloku Podpora kultury národnostních menšin. Platí zde obdobné argumenty a tento návrh doporučuje, aby byl dotační program zvýšen, jak už jsem říkala, o částku 1 mil. korun.

Ještě musím dodat, že na silné podfinancování dotačního programu Podpora rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin mnohokrát upozorňovali členové dotační komise Ministerstva kultury, společně uspořádali v této věci řadu setkání, adresovali několik dopisů představitelům Ministerstva kultury i Ministerstva financí či Stálé komisi pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny. Na počátku května 2019 uspořádali společně také setkání komise s představiteli obou ministerstev, a to vše za účelem debaty na téma budoucího financování médií národnostních menšin. Nutno nakonec dodat, že počet národnostních menšin se v České republice postupně zvyšuje. Zatímco v roce 2006 bylo v Radě vlády pro národnostní menšiny zastoupeno 11 národnostních menšin, v současnosti je to 14 národnostních menšin.

Já moc děkuji za podporu tohoto pozměňovacího návrhu, kterou určitě ocení národnostní menšiny v naší republice.

A ještě bych chtěla říct pár slov k pozměňovacím návrhům, které tady dneska představil můj kolega Vít Kaňkovský a které se týkaly navýšení financí na sociální služby ve výši 2 mld. Chtěla bych vás moc požádat o podporu, protože ty peníze tam opravdu scházejí. Je to pro poskytovatele sociálních služeb velká nejistota. A možná tvrzení, že v průběhu příštího roku jim ty finance budou navýšeny, je moc nepotěší, protože to je pro ně vždycky zátěž administrativní, a jak už jsem říkala, je to i nejistota, protože si nemohou plánovat, nevědí, jak zaplatí lidi, nemohou investovat atd. A já si myslím, že zaměstnanci v sociálních službách si zaslouží nejenom společenské ocenění, ale také finanční, a vidím, že to finanční ocenění tam stále není. Já už jsem tady v prvním čtení zmiňovala platy zaměstnanců v sociálních službách. Možná tady řeknu, že se jednalo o neziskový sektor, že tam je plat v přímé péči 18 tis. hrubého, jiná situace je určitě v příspěvkovkách a jiná situace je ještě ve službách, které jsou přímo pod státem, a platy sociálních pracovníků 26 až 27 tis. hrubého. Takže já vás opravdu žádám o podporu pozměňovacích návrhů, které už tady přednesl kolega.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a vystoupí pan poslanec Španěl, připraví se paní poslankyně Jarošová.

 

Poslanec Lubomír Španěl: Dobrý den. Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, můj pozměňovací návrh (sněmovní dokument č. 6863) je v podstatě jednoduchý. Já navrhuji přesunout finanční prostředky z kapitoly Všeobecné pokladní správy, jednalo by se konkrétně o 20 mil., do kapitoly Ministerstva zemědělství České republiky, a to na podporu lesního hospodářství, především na obnovu lesů zničených kůrovcem. Je to zdánlivě malá částka, přesto by to mohlo být jako gesto, protože naše krásné lesy nám zanechaly generace předků. Podpořte, prosím, můj návrh opravdu jako gesto dobré vůle, že my předáme budoucím generacím tyto lesy a vůbec přírodu k jejich potěše a hlavně užitku.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a s přednostním právem pan předseda klubu ANO Faltýnek.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dovolte mi jenom, abych přednesl procedurální návrh. (Zní gong.) Pro jistotu navrhuji jménem poslaneckého klubu ANO a ČSSD, aby Poslanecká sněmovna jednala a meritorně i procedurálně hlasovala o všech návrzích dnes i po 19. a 21. hodině. Děkuji. Přestože je tady dohoda, že dneska uděláme druhé čtení, tak pro jistotu prosím odhlasujme si to. Děkuji moc.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Po devatenácté hodině, že budeme jednat... Pane předsedo? Po devatenácté hodině o tomto bodu. (Hlasy z pléna.) Ano. Pouze o tomto bodu, takže je tady...

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za upozornění - omlouvám se - pana kolegy Munzara. Děkuji, pane kolego. Samozřejmě ten můj návrh se týká pouze státního rozpočtu na rok 2021, jeho druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tohle jsem chtěl vědět. Děkuji. Takže já vás všechny odhlásím na žádost, přihlaste se prosím svými kartami. Máme tady procedurální návrh, abychom hlasovali a jednali o tomto bodu návrhu zákona o státním rozpočtu i po 19. hodině.

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. (Hlasy z pléna.) Pardon, pardon, pardon... Považuji toto hlasování za zmatečné... A počkáme, až budeme mít správné kvorum 67... Tak, už nás je 67, můžeme hlasovat.

 

Takže já jsem zahájil hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 92. Přihlášeno je 69 poslanců, pro 67, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Můžeme pokračovat dále v rozpravě. Mně se zcela vymazal... Tady. Paní Jarošová. Paní poslankyně Jarošová vystoupí v rozpravě a připraví se pan poslanec Rozner. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Děkuji za slovo. Dobré odpoledne, dámy a pánové. Dovolte mi, abych vám zde představila své dva pozměňovací návrh za SPD k zákonu o státním rozpočtu České republiky na příští rok. (Hluk v sále.)

V prvním pozměňovacím návrhu pod číslem 6933 ubírám z kapitoly 304 Úřad vlády České republiky z dotačního programu Podpora veřejně prospěšných aktivit nestátních neziskových organizací v oblasti rovnosti mužů a žen půl milionu korun a z téže kapitoly ubírám z programu Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity 10 milionů -

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vás přeruším, paní poslankyně, protože je nás tady pět a půl a je tady hluk, jako by tady byl plný sál. Takže já bych poprosil poslance, jestli mají nějaké věci k projednávání, ať si je projednávají v předsálí, a my budeme jednat, až když tady bude klid. Děkuji. Prosím, můžete pokračovat.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Děkuji. A z téže kapitoly ubírám z programu Podpora projektu integrace příslušníků romské komunity 10 milionů korun. Celkem tedy 10,5 milionu korun, které přesouvám do kapitoly 304 do Programu prevence před drogami, alkoholem, nikotinem a jinými závislostmi, program protidrogové politiky.

A odůvodnění. Myslím si, že financování projektů integrace příslušníků romské komunity je nepřiměřené vysoké v porovnání s výsledky, které v praxi přinášejí. Proto chci část financí, to je 10 milionů, investovat do jiné oblasti, kterou je také třeba aktuálně řešit, to je do programu protidrogové politiky. Podobně navrhuji přesměrovat část financí, částku půl milionu korun, určených na podporu aktivit mužů a žen opět do programu protidrogové politiky. Je to z toho důvodu, že rovnosti mužů a žen již bylo ve většině podstatných oblastí dosaženo a až na některé menší excesy není třeba tuto oblast prioritně řešit, navíc prostřednictvím neziskových organizací. Ono další prosazování programu v oblasti rovnosti mužů a žen by mohlo naopak časem vést k prosazování nerovnosti, viz kvóty pro ženy v manažerských pozicích nebo studijní kvóty ve prospěch žen. I takové ideje se ve světě prosazují v rámci podobných programů, ale jejich dopad je spíše opačný. Schopnost kandidáta se pak neposuzuje jen podle jeho schopností, ale podle jeho pohlaví.

Ve svém druhém pozměňovacím návrhu pod číslem 6932 ubírám v rozpočtové kapitole 306 z Ministerstva zahraničních věcí 20,6 milionu, v rozpočtové kapitole 314 z Ministerstva vnitra ubírám 12,4 milionu a v rozpočtové kapitole 304 z Úřadu vlády České republiky 4,7 milionu korun, všechny tyto tři položky jsou spojené s výdaji s výkonem předsednictví České republiky v Radě Evropské unie, a tuto celkovou částku 37,7 milionu přesouvám do rozpočtové kapitoly 329 Ministerstva zemědělství, a to do celkem tří programů - do podpory lesního hospodářství 12,6 milionu, do podpory vodního hospodářství 12,6 milionu a do podpory agropotravinářského průmyslu, konkrétně navýšením národních zemědělských dotací, 12,5 milionu.

A odůvodnění. Česká republika bude druhou polovinu roku 2022 předsedat Radě Evropské unie, ale už rozpočet na rok 2021 obsahuje značné výdaje na přípravu tohoto předsednictví a vzhledem k poklesu příjmů kvůli pandemii koronaviru je třeba se uskromnit i v této oblasti výdajů na činnost v rámci Evropské unie, očekává se menší cestování, použití telekonferencí apod., a tuto úsporu prostředků je vhodné věnovat na podporu lesního hospodářství, vodního hospodářství a ostatní zemědělské výroby a potravinové soběstačnosti. Navrhuji tedy snížit rozpočet určený na výdaje spojené s výkonem předsednictví České republiky v Radě Evropské unie v kapitolách státního rozpočtu, které mají největší přidělené finanční částky na tuto činnost, a celkem to dělá zhruba desetiprocentní snížení.

Tímto se tedy hlásím ke svým pozměňovacím návrhům pod číslem 6932 a 6933, které jsem právě odůvodnila. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další vystoupí pan poslanec Rozner, připraví se pan poslanec Munzar. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miloslav Rozner: Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych v krátkosti představil svůj pozměňovací návrh ke státnímu rozpočtu na rok 2021, který předkládám za SPD a který je veden pod sněmovním dokumentem číslo 6956, k čemuž s tímto i hlásím.

Konkrétně navrhuji posílit rozpočtovou kapitolu Ministerstva kultury o částku ve výši půl miliardy korun, která by měla být alokována na podporu soukromých subjektů podnikajících v oblasti živé kultury, které jsou zasažené vládními opatřeními proti pandemii koronaviru. Vzhledem k tomu, že na začátku pandemie koronaviru v odvětví kultury pracovalo téměř 130 tisíc osob a jedná se o jedno z nejzasaženějších odvětví našeho hospodářství, tak je nejen pro mě zcela nepochopitelné, že v návrhu státního rozpočtu v kapitole Ministerstva kultury není pamatováno jedinou korunou.

Částku půl miliardy tedy navrhuji přesunout z rozpočtové kapitoly Ministerstva školství, konkrétně z tzv. výdajů na programy spolufinancované z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů mimo výzkum, vývoj a inovace. Podle návrhu rozpočtu tohoto ministerstva se jedná o velmi vágně formulované výdaje na posílení výzkumu například v oblasti řešení globálních socioekonomických výzev anebo podpory inkluzivního vzdělávání. Na tyto projekty je pro příští rok v návrhu rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy alokováno téměř 8,4 miliardy korun, což je navýšení skoro o 1,5 miliardy korun oproti předchozímu roku, tedy o nějakých 22 %. Takový nárůst je v aktuální společenské a ekonomické situaci vzniklé v důsledku pandemie koronaviru zcela nepochopitelný a neobhajitelný před naší veřejností, která mnohdy obrací každou korunu. Tyto projekty lze bezesporu v dané chvíli označit jako zbytné, neefektivní a neprioritní a jejich rozsah je rozhodně možné výrazně zúžit, či je zcela zrušit a ušetřené prostředky použít na záchranu české živé kultury, které tato částka zásadním způsobem pomůže. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Vystoupí pan poslanec Vojtěch Munzar, připraví se pan poslanec Volný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý večer, kolegyně a kolegové. Několik mých návrhů, které předkládám, je vlastně součástí komplexního pozměňovacího návrhu ODS na úspory v rozpočtu, který tady před nedávnou chvílí přednesl můj kolega Skopeček, protože já na rozdíl například od pana ministra Zaorálka, který tady na začátku velmi plamenně hovořil, se domnívám, že čím menší stát, tím více peněz zůstane v peněženkách daňových poplatníků, aby se oni mohli svobodně rozhodovat, na co je použijí, a tím lépe pro naši republiku.

Ministr Zaorálek to nazval zombie myšlenkou. Já za zpátečnické považuji snahu sebrat lidem co nejvíce peněz, budovat drahý stát, přijímat spoustu úředníků, zvyšovat byrokracii, snižovat tím výkonnost státní správy a snižovat tím konkurenceschopnost České republiky. Toho jsme také svědky za poslední roky. Stačí se podívat třeba na výroční zprávy NKÚ. Ale chápu, že rozhodovat o co nejvíce penězích z cizích kapes je sen každého socialisty.

Nicméně přihlásil jsem se do rozpravy, abych se přihlásil k dalšímu pozměňovacímu návrhu, který je veden po číslem 6986, a jedná se konkrétně o pomoc a podpoření činnosti sborů dobrovolných hasičů, a to o 500 milionů korun, a to kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu, konkrétně z dotací na obnovitelné zdroje energie, kde je téměř 27 miliard, a to je skutečně vysoký výdaj ve státním rozpočtu. Já se domnívám, že sbory dobrovolných hasičů zabezpečují jak bezpečnost našich obyvatel, zejména v těch menších obcích, tak přispívají ke společenskému životu, a naši podporu si proto zaslouží. Myslím si, že za svoji činnost, za svůj čas, za svou aktivitu si zaslouží naši pozornost, a proto vás požádám, abyste ve třetím čtení tento pozměňovací návrh podpořili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V tuto chvíli vystoupí pan poslanec Lubomír Volný, připraví se pan poslanec Válek. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Všichni tu dnes v rámci diskuze o státním rozpočtu na rok 2021 diskutujeme o výši jeho schodku, a tím i o dopadu na budoucnost našich dětí a vnuků. Určitě neumím vyřešit celý státní dluh a ani se jako někteří z vás nepohoršuji nad jeho současnou výší danou především řešením covidové krize. Myslím si ale, že všichni musíme přispět k tomu, abychom naši budoucnost zadlužili co nejméně, a jsem přesvědčen, že je to jedna položka, která je v příštím roce naplánovala ve výši 1 259 610 000 korun, která se zcela jistě ušetřit nebo převést na důležitější aktivity dá.

Jedná se o příspěvky politickým stranám na jejich činnost, tzv. peníze za mandáty a příspěvky za volební hlasy. V této Sněmovně velmi často zaznívají návrhy, a to napříč politickým spektrem zleva doprava, na zrušení dotací politických neziskovek. Naprosto s tímto souzním a souhlasím, avšak nejbohatšími politickými neziskovkami, které mají své příjmy dokonce zaručeny zákonem, jsou parlamentní politické strany a hnutí. Tato Sněmovna svými rozhodnutími a činností jak vládní koalice, tak opozice uvrhla na občany nouzový stav s nevídanými ekonomickými a sociálními dopady. Je načase, aby byla tato konkrétní Sněmovna fakticky solidární s občany, kteří ji zvolili.

Zmrazení platů ústavních činitelů je jistě vítané gesto solidarity s národem, ale je to pouze marketingové gesto bez jakéhokoliv hmatatelného dopadu na stav veřejných financí a kvalitu života občanů této země. Miliarda a čtvrt, kterou si plánujete příští rok vyplatit pro své stranické potřeby a stranický byznys, jsou peníze, jejichž úspora nebude již pouhým planým gestem, politickým marketingem a mediálním plácnutím do vody. Ukažte občanům, kolik je politika ve skutečnosti stojí, o kolik každý rok bohatne a kolik máte na své stranické výdaje a stranický byznys. V tomto sále neexistuje chudá politická strana ani hnutí, ale každá politická strana a hnutí v tomto sále by si měla pořádně utáhnout opasek, protože je to právě tato Sněmovna, která utahuje opasky občanům této země. Nemůžete stále kázat vodu, a přitom stále pít to nejlepší víno. Nemůžete stále beztrestně a papalášsky přikazovat, zakazovat, omezovat, a přitom se tajně scházet v nelegálně otevřených restauracích, chodit pít pivo na záchod, fotit se při porušování nařízení na ulici, pokrytecky si nasazovat roušky jen před kamerou, omezovat jiné politické neziskovky a mimoparlamentní strany a utrácet na své vlastní strany a hnutí stejné miliardy jako před covidem, když celou republiku připravujete na to, že svět již nikdy nebude stejný. Musíte kázat vodu a pít vodu, musíte jít příkladem a doopravdy snížit svou stranickou spotřebu. Ne, nechytejte se, pánové a dámy, za hlavu, nekamenujte mě, že se snažíme ubrat z vašeho koláče. Chceme po vás, jen abyste v době krize šli skutečným příkladem.

Jsme přesvědčeni, že když mohou bez státních peněz fungovat neparlamentní malé strany a plnit všechny podmínky, které se historicky tady v této Sněmovně ve snaze je demokraticky zlikvidovat vymyslely, pak my všichni uživatelé státem placených poslaneckých kanceláří, služeb asistentů či expertů to musíme zvládnout také. Chceme, abychom ukázali našim voličům, že slova o řešení krizové situace umíme přeměnit ve skutky, a jsme připraveni trpět společně s nimi.

Miliarda a čtvrt, to už opravdu není malý peníz. Je to třeba jedna platba sociálního pojištění pro všechny malé živnostníky, kteří museli v této době zavřít své provozovny. Vím, že to nevyřeší všechny jejich problémy, ale minimálně to ukáže, že si jejich práce vážíme a respektujeme ji, protože víme, že dokážou uživit sami sebe, svou rodinu a nečekají s nataženou dlaní na sociální dávky.

Vážené kolegyně a kolegové, jsem si vědom, že příspěvky politickým stranám jsou vázány zákonem, a proto tímto vyzývám, téměř už bez dechu, ministryni financí, aby neprodleně připravila novelu zákona o financování politických stran a hnutí a dodala ji do Sněmovny ke schválení. Alespoň jednou nám nahrává ten hrozný mimořádný stav. Takováto novela může být při dobré vůli projednána ve zkráceném režimu. Jsem přesvědčen, že každý poslanec a každá politická strana pro něj musí zvednout ruku. Nejde nám přece o finance na naše plakáty a billboardy a jiný stranický byznys, ale o skutečné řešení krizového stavu a pomoc těm, na které nejvíc dopadá. I proto jsme zde byli zvoleni.

Ušetřené prostředky ve výši buďto 1 259 610 000 korun, anebo ve výši 629 805 000 korun navrhujeme přesunout z kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa v ukazateli příspěvek politickým stranám na úhradu volebních nákladů politickým stranám do ukazatele prostředky na podporu podnikání.

Hlásím se tímto k pozměňovacím návrhům, které jsme vypracovali společně s kolegyní Ivanou Nevludovou a kolegou Marianem Bojkem, vloženým do systému pod číslem 7009 a 7011, kdy pozměňovací návrh 7009 je o stoprocentním snížení zmiňovaných příspěvků, a pokud v sobě nenajdete odvahu a dostatek morálních sil ke stoprocentnímu snížení příjmů svých stranických sekretariátů, je tady ještě náš pozměňovací návrh vložený do systému pod číslem 7011, kterým navrhujeme alespoň padesátiprocentní solidární snížení příspěvků zejména parlamentním politickým stranám a hnutím. Hlásím se tímto k uvedeným pozměňovacím návrhům. Děkuji vám za pozornost a žádám vás o jejich podporu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Válek. (Není přítomen.) Takže za klub TOP 09, v zastoupení pana poslance Válka. Tak prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo i za pochopení, pane předsedající. Dovolte, abych jménem pana poslance Válka se přihlásil k jeho pozměňovacímu návrhu, který je v systému uveden pod číslem 6973. Smyslem pozměňovacího návrhu je navýšení prostředků na výzkum a vývoj ve zdravotnictví, což je specifický ukazatel v kapitole 335 Ministerstva zdravotnictví, a to na úkor jak Kanceláře prezidenta republiky, tak Úřadu vlády České republiky, svorně po 50 milionech korun. Předkladatel je přesvědčen, že Kancelář prezidenta republiky i Úřad vlády České republiky se při volbě vhodných úsporných opatření bez těch 50 milionů obejdou, zatímco česká společnost, zvlášť v dnešní situaci, se bez výzkumu a vývoje ve zdravotnictví neobejde. Navýšení o 10 % tohoto specifického ukazatele pokládá předkladatel pozměňovacího návrhu za optimální.

Děkuji za pozornost a za podporu pozměňovacího návrhu poslance Válka.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Vystoupí pan poslanec Radek Koten, připraví se pan poslanec Juránek. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte, abych zde odůvodnil sněmovní dokument číslo 6870, je to tedy pozměňovací návrh, který v rozpočtové kapitole 396 zvyšuje specifický ukazatel výdaje zvaný obsluha státního dluhu, o 111 milionů 440 tisíc korun.

V současné době, kdy se celou Českou republikou... nebo kdy na celou Českou republiku doléhají omezení a zvýšené náklady spojené s krizí související s koronavirem SARS-CoV-2, je třeba upravit státní rozpočet tak, aby sloužil prioritně občanům České republiky. Podpora integrace cizinců je tématem, které je třeba v této souvislosti také řešit. Zároveň potřebujeme, aby se státní dluh nezvyšoval do nesplatitelné výše. Proto je třeba jeho nárůst včas korigovat a snažit se o snížení státního dluhu. Loňský rozpočet položky 522 neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím ve specifickém ukazateli výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva vnitra a ostatních organizačních složek státu v části výdaje ústředního orgánu představoval 70 milionů korun a byl pro rok 2021 navýšen o 86 milionů 440 tisíc korun. Lze se důvodně domnívat, že toto navýšení má sloužit právě pro účely integrace cizinců realizované neziskovými organizacemi. Na druhé straně je třeba zachovat financování pomoci seniorům, hendikepovaným, dlouhodobě nemocným, obětem domácího násilí a případně v přiměřené míře i osobám sociálně slabým. Proto bylo v této položce ponecháno 50 milionů korun na tuto sociální pomoc a částku 106 milionů 440 tisíc korun je navrhováno přesunout na snížení státního dluhu.

S financováním integrace cizinců souvisí i výdajová položka 502 - ostatní platby za provedenou práci ve specifickém ukazateli výdaje s označením výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva vnitra a ostatních organizačních složek státu v části výdaje Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra, která byla proti stavu pro letošní rok rovněž navýšena o 5 384 155 korun. Ani toto navýšení, které má sloužit na adaptačně-integrační kurzy cizinců, nelze považovat za opodstatněné pro příští rok. Navrhuje se tedy přesunout částku 5 milionů korun na snížení státního dluhu. Je třeba narůstající státní dluh řešit bezodkladně. Musíme především myslet na budoucnost České republiky a jejích občanů, a ne obětovat finanční budoucnost nejen našich dětí, ale i nás samotných, aby měli peníze na důchody a nyní pro pracující generace.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Vystoupí pan poslanec Juránek, připraví se pan poslanec Bendl. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Juránek: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegové a kolegyně, kteří mě ještě posloucháte, budu tady v tuto chvíli za klub KDU-ČSL předkládat sněmovní dokumenty 6994, 6995, 6996, 7013 a 7001. O čem ty dokumenty jsou.

První dokument, 6994, je o dobrovolných hasičích. Jsou také součástí integrovaného záchranného systému. Vždycky, když se objeví něco nového, co je třeba v záchranném systému řešit, tak se také objeví nové problémy. A docela obyčejná věc, která teď v tuto chvíli nastává, je nové vybavení právě v té covidové době, ať už zasahují kdekoliv, a proto tam navrhujeme navýšení 300 mil. korun.

Ve sněmovním dokumentu 6995 je skutečně takový návrh, pobídka a vůbec možnost, kterým je možno se v rámci rozpočtu v průběhu příštího roku zabývat, i když to neschválíme na začátku v rozpočtu. Týká se to 5 mld. korun, které by mohly být investovány velmi efektním způsobem do bydlení. A já teď říkám, že i když to neprojde, je to stejně výhodná investice v době krizové. A ta částka je spočítaná i s tím, že by to byly půjčky a že by tam bylo spolufinancování a celkový výsledek by se mohl pohybovat někde kolem 10 mld., které by byly vynaloženy na dostupné bydlení.

Další dokument, který předkládáme, je sněmovní dokument 6996. Tady chceme skutečně pomáhat i těm, kteří jsou zasaženi covidem a ještě k tomu něčím jiným. Teď myslíme na Arménii, která kromě covidu tam má také následky pustošivé války, a chceme se dohodnout spolu s ostatními ve Sněmovně, že 100 mil. korun je částka, která jim výrazně pomůže, a máme i zpětnou vazbu, že skutečně je to částka, kterou kdyby Česká republika poskytla, tak skutečně Arménii v téhle těžké době výrazně pomůže.

Sněmovní dokument 7013 (sněmovní dokument č. 7013 nebyl vložen do systému) je potom o protidrogové prevenci, pro adiktologické služby, které tam momentálně chybí, a proto je tam také navrženo 100 mil. korun.

Na závěr si dovolím ve sněmovním dokumentu 7001 jenom zkusit řešit problém, který se nám nepodařilo v průběhu covidu zařadit a který se týká vinařů, především v těch oblastech, jako je jižní Morava, Zlínský kraj, okraj Vysočiny, Mělnicko, ale také Praha, a to podtrhuji. Tam tedy navrhujeme na řešení problémů, které vznikly speciálně vinařům v rámci covidu, částku 200 mil. korun.

Je to samozřejmě všechno ještě pečlivěji zdůvodněno v těch příslušných konkrétních sněmovních dokumentech, budeme o tom jistě diskutovat ještě před třetím čtením, kde vás požádám, abyste tyto návrhy podpořili. Současně ještě v podtextu říkám, že ty, které nebudou podpořeny, tak budu usilovat o to, aby se do toho rozpočtu zapracovaly. Z toho jednoho důvodu, že my tady teď schvalujeme rozpočet, který už teď víme, že je špatný, protože nevíme, co udělá Senát s naším návrhem, a nevíme, v jaké podobě vlastně dozná naprosto zásadních změn. Proto tam zdůrazňuji zejména tu položku těch 5 mld. korun přes Ministerstvo pro místní rozvoj na bydlení. Je to otázka, že to by nám mohlo pomoct na zhruba stejné úrovni, jako když investujeme do dopravy.

Děkuji vám za pozornost a těším se na třetí čtení.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S přednostním právem vystoupí předseda klubu Pirátů Jakub Michálek. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já se omlouvám kolegům, že je předběhnu. Já se chci přihlásit ke sněmovnímu dokumentu 6989. Jde o můj pozměňovací návrh, který řeší dlouhodobě neuspokojivou situaci s opravou budovy ÚSTR, čili Ústavu pro studium totalitních režimů. Já kolem něho chodím prakticky každý den a je to budova, která je teď zabalena v plastu a v deskách. Bohužel není v provozu a historici platí miliony korun za pronájem v komerčním prostoru. Takže tam probíhala rekonstrukce, ta rekonstrukce byla přerušena a vzhledem k tomu, že došlo k nějakým změnám a k navýšení potřebných prostředků na tu rekonstrukci a ministerstvo se "zaseklo", tak ta rekonstrukce je v nedohlednu. Dokonce se uvažuje i o prodeji té budovy historiků s odůvodněním, že za nějakou dobu už stejně nebudou potřeba, protože jim zanikne působnost.

Já si myslím, že je naopak důležité si připomínat to, co se tady dělalo za minulého režimu, dokumentovat to a sdílet to i nové generaci. Nicméně dostal jsem i jinou zpětnou vazbu. Například mi volala paní, která se divila: Na co třicet let, pane Michálku, po pádu komunismu potřebujeme historiky, aby to zkoumali? Tak opravdu, historici jsou potřeba po tom, co se nějaká událost stane, spíš než předtím. To dělají prognostici. A země, které si prošly takovýmito těžkými obdobími, jako byl třeba nacismus nebo komunistická diktatura, mají instituce, které se věnují zkoumání této doby a šíření poznatků mezi společnost a novou generaci.

Chápu, že to jsou poměrně vysoké peníze, přes 400 milionů korun, na druhou stranu je potřeba se dívat na návratnost těch prostředků. To znamená, lepší než teď platit pronájmy každý měsíc za komerční prostory, když máme vlastní budovu a můžeme ji použít, tak je lepší do toho ty investice dát podle mého názoru a z dlouhodobého hlediska nám to ty peníze ušetří. Samozřejmě pokud není cílem zlikvidovat historikům jejich budovu a zabránit tomu, aby se ty zločiny komunismu zkoumaly. Ale věřím, že paní ministryně ani nikdo jiný takovýto záměr nemá.

Takže si vás dovoluji požádat o podporu tohoto pozměňovacího návrhu, který v dlouhodobém horizontu se nám skutečně vrátí, protože nebudeme muset platit za ty pronájmy.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: V obecné rozpravě vystoupí pan poslanec Bendl, připraví se pan poslanec Dolínek. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, kolega Skopeček tady přednesl konkrétní pozměňovací návrhy, takže já už se k nim vyjadřovat nebudu. Nicméně bych chtěl obrátit pozornost paní ministryně - (diskuse u stolku zpravodajů) - to je v pořádku, já počkám - paní ministryně nejenom na stránku výdajovou, ale i stránku příjmovou. Jsem přesvědčený, že zde máme ještě řadu zdrojů, které nevyužíváme, nebo nechceme využít

Česká republika vlastní poměrně velké množství majetku, pozemků, které jsou hospodářsky nevyužitelné, spravuje je buď Státní pozemkový úřad, nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Jde o drobné pozemky, které, říkám, nejsou hospodářsky využitelné, a je zbytečné, aby je stát držel. Podle mého hlubokého přesvědčení je možné uvažovat o prodeji těchto pozemků a navýšit tak příjmovou část rozpočtu a zároveň si tím ulevit v oblasti množství úřednictva, které tento majetek spravuje, přičemž ten majetek v podstatě vůbec nic nenese, takže to akorát zatěžuje státní rozpočet. Prosil bych, nebo bych vás požádal, zdali byste se tomuto tématu nějak silněji nevěnovali. Neumím si vymyslet číslo, nicméně zvětšit tlak na využití majetku, který stát má, anebo naopak zvážení, zdali vůbec tento majetek potřebuje. Z praxe takovýchto pozemků znám spoustu, budou jich zcela určitě tisíce, které stát není a do budoucna nebude schopen využít. Nicméně třeba by se našel někdo, kdo by o ty nemovitosti a pozemky zájem měl. Mluvím o opravdu pozemcích, které jsou pro stát hospodářsky nevyužitelné.

Pak jsem chtěl obrátit vaši pozornost na záležitost výdajovou. Na zemědělském výboru jsme o tom diskutovali. V letošním roce stát posílil mimořádně rozpočet kapitoly Ministerstva zemědělství v částce zhruba 12,5 miliardy korun. Z většiny byla tato částka využita na likvidaci škod napáchaných zejména kalamitou kůrovce, ale i dalšími škůdci, kteří se přemnožili, se kterými je obrovský problém a dochází, pokud bychom tuto situaci neřešili, k obrovským hospodářským škodám.

Chybí v rozpočtu jakákoliv koruna na řešení těchto problémů, tak se chci zeptat, zdali Ministerstvo financí počítá s tím, že buďto kapitolu Ministerstva zemědělství posílí, nebo najde jiné zdroje, jak tuto situaci řešit. Protože tím, že je v kapitole napsaná nula, a zcela určitě to budou nikoliv řády stovek milionů korun, ale bohužel miliard korun - zdali počítáte s tím, že se takováto položka v oblasti poptávky na řešení této situace objeví. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Petr Dolínek vystoupí v podrobné rozpravě a připraví se pan poslanec Čižinský. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Petr Dolínek: (Dlouho nepřichází.) Děkuji. Já se omlouvám, já jsem tady s panem předsedou Michálkem řešil stav té budovy, o které mluvil v rámci ÚSTR. Podle mě to není problém rozpočtu. Je to problém technický a vláda je schopna ho vyřešit, i ÚZSVM. Ale je to o tom, aby si vyjasnili, že ta zakázka historicky už je ze strany policie došetřena a může se nová zakázka realizovat. Takže prosím vraťme tu diskuzi vždycky zpátky do věcného merita věci.

Stejně jako bych poprosil i další kolegy, kteří říkají, že tady jakési politické strany berou miliardu a čtvrt, to je lež. Jenom abychom si řekli, že tady prostě nezaznívá pravda v posledních minutách. Na druhou stranu ale děkuji kolegům, že na to nereagují, protože každý má právo se vyjádřit a ta diskuze potom bude vyjádřena hlasováním.

Já osobně jsem se přihlásil proto, že se chci přihlásit k návrhu číslo tisku (dokumentu) 6972, který se týká pozměňovacího návrhu, kde snižujeme výdaje v kapitole 396 Státní dluh, specifický ukazatel obsluha státního dluhu, o 150 milionů. Dále zvyšujeme výdaje v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa, specifický ukazatel výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS SMVS celkem na položce akce financování a rozhodnutí Poslanecké sněmovny Parlamentu a vlády České republiky, dotační titul 298D22, nová položka výstavba nové základní školy městské části Praha-Březiněves o 150 milionů.

Zdůvodnění je jednoduché. Jak jistě víte, tak Praha už nemá 1 milion obyvatel, jak se tradovalo, nemá ani 1,2 milionu obyvatel, Praha má spíše 1,4 milionu obyvatel a v těchto městských částech, jako je Březiněves apod., což je pravobřežní část Prahy, kde se extrémně expanduje ve výstavbě, chybí základní školy. Praha sama o sobě za posledních osm devět let zafinancovala řadu miliard, opravdu řadu miliard, zafinancovala rozšíření kapacit základních i středních škol i mateřských škol. Dotace městským částem, určitě to potvrdí kolegové ze Starostů a podobně, jsou extrémní. Nemá to obdoby nikde v historii České republiky, že by takto štědře nějaký kraj nebo stát dotoval školství. Je to díky tomu, že se Praze dařilo.

Bohužel všichni víme, že paní ministryně, vicepremiérka, je ve složité situaci, kdy nejsou finance, a proto samozřejmě i Praha přichází o své miliardy, které mohla použít na takovéto investice, a proto poprvé po třech letech přicházím žádostí, aby se kolegové zamysleli, zda by nešlo postupně každý rok nějakou základní školu v Praze spoluinvestovat. Já rozumím tomu, že to je složité, že to je nesystémové, ale přijde mi to jako velmi reálný požadavek, který odpovídá všem studiím ohledně rozvoje Prahy. Takže ještě jednou vás žádám o toto.

Na závěr mám ještě jednu doušku. Víte, tady mě mrzí, že se tady dává často rovnítko mezi nezisková organizace rovná se zloděj, lump nebo někdo, kdo ubližuje. Já si to nemyslím. Já si myslím, že neziskové organizace v drtivé většině pomáhají hájit základní principy, které máme v Ústavě a které většina z nás, co zde sedíme, prezentujeme. Přijde mi velmi smutné, že někdo je schopen lhát o neziskových organizacích a dělat takovéto zlo kolem. Já bych prosil kolegy, nejdříve se podívejte, co kdo reálně řeší, a potom se pojďme bavit o tom, komu chceme nějaké dotace vzít. Já uznávám, že jsou individuální případy, a o těch jsem schopen se bavit, které si zaslouží přehodnocení financování. To je naprosto namístě, ale většinově prosím, neházejme ty lidi, kteří pracují ve svém volném čase nebo za minimální nebo velmi nízké mzdy, do jednoho pytle s těmi, kteří škodí. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Pan poslanec Jan Čižinský vystoupí v podrobné rozpravě, připraví se paní poslankyně Kovářová, která, chtěl jsem říci, je poslední, ale není poslední. Poslední je pan poslanec Vít Rakušan. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Hezký den. Děkuji za slovo. Rád bych představil a přihlásil se ke dvěma pozměňujícím návrhům. Je to návrh 7019 a 7020.

Ten návrh 7019 se týká následující změny. V kapitole 315 Ministerstvo životního prostředí, výdajový blok 3.1 ochrana přírody a krajiny, výdajový okruh 3.1.1 zlepšování stavu přírody a krajiny, navrhuji navýšení prostředků vyčlenit na program 3.1.1.1 program péče o krajinu o 150 mil. korun. V kapitole 329 Ministerstvo zemědělství na specifickém ukazateli podpora agropotravinářského komplexu, ukazatel ostatní výdaje, navrhuji snížení výdajů o 150 mil. korun.

Tady jde o to, že meziročně jde o snížení alokace prostředků na ten program, pro který žádám navýšení o polovinu. Takhle razantní škrt je pro tento program zcela nepřijatelný, a proto navrhuji tuto kapitolu posílit.

Co se týká pozměňujícího návrhu 7020, tak tam navrhuji v kapitole 315 Ministerstvo životního prostředí, výdajový blok 3.1 ochrana přírody a krajiny, výdajový okruh 3.1.1 zlepšování stavu přírody a krajiny, navýšení prostředků vyčleněných na program 115170 podpora obnovy přirozených funkcí krajiny o 50 mil. korun. V kapitole 329 Ministerstvo zemědělství na specifickém ukazateli podpora agropotravinářského komplexu v ukazateli ostatní výdaje navrhují snížení výdajů o 50 mil. korun.

Ministerstvo životního prostředí je dlouhodobě kritizováno za nedostatečnou podporu adaptačních opatření pro zmírnění dopadů klimatické změny. Proto navrhuji navýšení o 50 mil. korun právě z peněz, které tuto změnu řeší, protože tento program Ministerstva životního prostředí právě se týká zmírňování dopadů klimatické změny.

Děkuji a žádám o podporu těchto dvou pozměňujících návrhů.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. V tuto chvíli vystoupí pan předseda Vít Rakušan a připraví se paní poslankyně Věra Kovářová.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuji, pane místopředsedo. Tak to nejlepší nakonec, tak jsem nechal na konec paní Kovářovou, ale je to spíše z toho důvodu, že já budu opravdu stručný a ona má připraveno delší vystoupení, takže jí děkuji za to, že mě pustila před sebe.

Chtěl bych se přihlásit ke třem pozměňovacím návrhům, a to pod čísly 6856, 6857 a 6858.

První z nich se týká částky, která by měla připadat na podporu rodin osob ve výkonu trestu odnětí svobody, což je věc, která z kapitoly Ministerstva spravedlnosti pro příští rok úplně zmizela. Stejně tak ve druhém návrhu nám zmizely peníze, které by se měly týkat programu protidrogové politiky v rámci České republiky, což si myslím, že není zrovna strategické šetřit právě na těchto výdajích. Třetí pozměňovací návrh by se týkal zachování programu prevence protikorupčního jednání. Opět se to týká Ministerstva spravedlnosti jako ty předchozí dva návrhy. Rozpočtovou částku bychom na to rádi vzali z řádku kapitoly 301 Kancelář prezidenta republiky.

Děkuji do budoucna za podporu těchto návrhů.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Věra Kovářová, připraví se pan poslanec Juříček. Já se omlouvám, po vystoupení paní poslankyně paní zpravodajka. Máte slovo, prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vám představila pozměňovací návrhy klubu STAN. Nejprve se k nim přihlásím pod čísly a pak je jednotlivě odůvodním. Jedná se o pozměňovací návrhy vedené pod sněmovními dokumenty 7022, 7023, 7024, 7035,7036, 7027 a 7028. Nyní dovolte, abych ony pozměňovací návrhy představila.

První pozměňovací návrh se týká kulturních památek a jejich záchrany. Tam přidáváme do památkových programů na Ministerstvu kultury do havarijního fondu - v návrhu jsou dvě varianty. Jedna je 100 mil. korun, druhá je 50 mil. korun. Je to z toho důvodu, že v České republice je celá řada památek v havarijním stavu, hrozí jim nenávratné poškození a samozřejmě i ztráta historické hodnoty. A pokud vlastník takové památky například opraví střechu, tak ten zbytek zůstane relativně dále nepoškozen a může se opravovat postupně třeba deset let, ale pokud se neopraví ta střecha, tak bohužel taková památka potom skutečně přijde vniveč. Myslím si, že v současné době oprava kulturních památek i v takovéto fázi pomůže rozhýbat i lokální ekonomiku.

Samozřejmě to samé platí o našem druhém pozměňovacím návrhu, kdy přidáváme peníze do záchrany a obnovy kulturních památek na programy na záchranu a obnovu kulturních památek do Programu záchrany architektonického dědictví a Programu regenerace městských památkových rezervací, a to do každého po 50 mil. Děláme toto a snažíme se o navýšení těchto peněz každým rokem. Nikdy zatím jsme nebyli vyslyšeni. Naopak, dokonce v jednom roce tam došlo k poklesu finančních prostředků. A opět, jsou to investice drobné, mohou pomoci rozhýbat lokální ekonomiku. Je tam velký podíl práce a v celých regionech by pak, nemyslím, že v celých regionech, ale po celé republice v regionech by tak mohla být zadána práce, a to považujeme kromě záchrany kulturních památek i za důležité.

Pak tu máme jeden takový drobný pozměňovací návrh, co se týče výše finančních prostředků, ale o to neméně důležitý. Možná jste slyšeli o svaté Ludmile, určitě jste slyšeli. A možná jste také slyšeli o tom, že svatá Ludmila bude slavit své výročí, resp. se bude slavit 1 100 let od zavraždění kněžny svaté Ludmily. K této události je připravována celá řada akcí. Bude konána celonárodní pouť. Myslím, že i takováto akce si zaslouží velkou pozornost, protože to není jenom akce regionální, ale celostátní a skutečně velkého významu. Proto navrhujeme navýšit, nebo přidat peníze do kulturních aktivit, do prioritních akcí, a to ve výši částky 5 mil. korun. Musím jenom připomenout, že nad touto akcí, na kterou se obec a různé spolky a ostatní města přilehlá připravují řadu let, nad projektem převzal záruku i tehdejší ministr kultury Daniel Herman, a myslím si, že to skutečně zaslouží pozornost. Tak doufám, že takovýto nepatrný pozměňovací návrh, který samozřejmě, ta akce je velmi významná, tentokrát nebude komentována tak, že by se mohl zhroutit státní rozpočet.

Čtvrtým pozměňovacím návrhem je pomoc potravinovým bankám. Já tuto záležitost sleduji již řadu let. V prvním roce, kdy jsme přišli do Sněmovny v tomto volebním období, se mi podařilo prosadit ve výboru zemědělském navýšení pro potravinové banky. Ta částka tam byla opravdu velmi malá. Postupně se navyšuje. Ale vzhledem k tomu, v jaké se ocitáme situaci, a tak jak jsem v kontaktu s řediteli potravinových bank, tak stoupá počet potřebných nejenom bezdomovců, ale významně se navyšuje počet samoživitelek, osamělých seniorů, kteří si do potravinových bank chodí pro pomoc.

Každoročně se dává potravinovým bankám určitá částka. A každoročně mohou požádat o dotace. A každoročně se opakuje to, že na konci roku se ocitají bez provozních peněz. A každoročně jim Ministerstvo financí, resp. Ministerstvo zemědělství dává peníze navíc. Musím říci, že ta částka se jim každý rok dává navíc až někdy v prosinci. Myslím, že není dobré, a je jasné, že je potřeba, aby mohly najmout nové lidi, protože počet tun, množství potravin, které jsou rozdělovány, se navyšuje. A také mají občas problém se zásobami, což jste možná zažili a viděli při letošní poslední sbírce, že ty regály před tou sbírkou byly úplně prázdné, protože ta předposlední sbírka se nemohla konat vzhledem ke koronavirové krizi.

Takže na příští rok přidáváme potravinovým bankám částku 20 mil. korun, a to do podpory agropotravinářského komplexu a v tom ostatní výdaje, a je to podpora činnosti potravinových bank. Takže vás také prosím o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Je to pouhých 20 mil. korun. A takto činím po rozhovoru a konzultaci s řediteli potravinových bank.

Pátým pozměňovacím návrhem je kompenzace výpadku tržeb z jízdného pro kraje. Je jasné, že v souvislosti s jarní vlnou pandemie koronaviru a mimořádným opatřením ze dne na den významně poklesl počet cestujících ve veřejné hromadné dopravě. A dále kraje... (Odmlka pro hluk v sále. Obrací na předsedajícího.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já poprosím, abyste se pokusili své dialogy přenést do předsálí a umožněte vystoupit paní poslankyni. Je nás tu opravdu tak akorát, a ať se nemusíme překřikovat. Děkuji.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Také děkuji. Dále kraje jakožto objednavatelé této dopravy byly vyzvány, aby neomezovaly počty spojů, aby nedocházelo k vysoké koncentraci cestujících v autobusech nebo vlacích. Také v důsledku tohoto se významně propadly tržby z jízdného, ale náklady zůstaly v nezměněné výši. V některých evropských zemích poté stát přistoupil ke kompenzaci krajům za výpadky v tržbách jízdného. A tak po konzultaci s kraji, a myslím, že i po několika interpelacích na pana ministra dopravy Havlíčka, jsme se rozhodli podat pozměňovací návrh, aby stát kompenzoval tyto významné výpadky tržeb ve výši 1,3 mld. korun. A to říkám "pouze", protože ty celkové výpadky činily 3,6 mld. korun.

Musím konstatovat, že částku, kterou jsme hledali, abychom přesunuli právě do takovéto nové položky, jsme našli v té položce, která se nazývá - teď přesně to neřeknu, ale jsou to v podstatě ty slevy pro důchodce a žáky. Ukázalo se, že v letošním roce ta částka nebyla vyčerpána. Původně plánováno bylo 6 mld., vyčerpáno bylo cca 3 mld. korun a předpokládám, že i nějaká takováto úspora by mohla být v příštím roce. A tak jak jsem zaznamenala vyjádření pana ministra dopravy, tak přestože na mé interpelace odpovídal zamítavě, tak v Otázkách Václava Moravce se zdá, že změnil názor a že počítá s takovouto - pravděpodobně počítá s takovouto kompenzací. Myslím si, že by to mohlo krajům hodně pomoci. Protože jak už jsme zaznamenali, kraje avizují, že budou muset z různých důvodů, a my víme, z jakých, zvedat jízdné ve veřejné dopravě.

Pak tam máme ještě šestý pozměňovací návrh. Ve stručnosti - aktivní politika zaměstnanosti. Tuto položku navyšujeme o 500 mil., a to i přesto, že víme, že tato položka, nebo aktivní politika zaměstnanosti, ta částka, která tam byla alokována, byla často atakována s odůvodněním, že to nepotřebujeme. Myslím si a jsem přesvědčena, že takovouto částku a to navýšení budeme potřebovat, a to z toho důvodu, že situace se zcela změnila.

Na můj dotaz na rozpočtovém výboru, zda Ministerstvo financí počítá s nárůstem nezaměstnanosti, odpověď zněla ano, počítá. Nezaměstnanost by se měla pohybovat kolem 4,5 % v příštím roce. A myslím si, že vzhledem k tomu, na co se potom vydávají peníze právě z aktivní politiky zaměstnanosti, to bude určitě velmi důležité. Může se to použít na zmírnění dopadů nezaměstnanosti, a to především na rekvalifikace. A tam si myslím, že je to velmi důležité. Na veřejně prospěšné práce, které fungují velmi dobře, a na zajištění společensky účelných pracovních míst apod. Možná, že si někdo myslí, že takové finanční prostředky nejsou dobře alokovány, ale domnívám se, že doba nám ukáže, že se nám budou hodit.

Posledním pozměňovacím návrhem je také drobnější pozměňovací návrh a týká se podpory územně plánovacích činností obcí a podpory architektonických a urbanistických soutěží. První část, tam alokujeme částku 45 mil. korun, do té druhé 5 mil. korun. Podpora, resp. finanční pomoc pro obce při vytváření územních plánů je velmi důležitá. Obce mají povinnost do určitého roku vytvořit nové územní plány, ale mají problémy skutečně s jejich pořízením především ty menší obce, protože někdy se ty částky pohybují v řádu stovek tisíc korun. Takže tam alokujeme po konzultacích. A samozřejmě velmi zajímavým pozměňovacím návrhem v té druhé části je právě podpora architektonických a urbanistických soutěží. Tam dáváme 5 mil. korun. Je to svým způsobem částka malá, ale pokud chceme, aby obce dělaly architektonické soutěže, tak si myslím, že je dobré, aby byly finančně podpořeny, a to z toho důvodu, že málokteré zastupitelstvo starosta přesvědčí o tom, že architektonická soutěž je dobrým řešením právě pro jejich obec a že můžou vznikat i v této době velmi kvalitní díla, na která budou hrdi jejich potomci, zastupitelé v dalších generacích. A samozřejmě to také pomáhá naplňovat cíle politiky architektury a stavební kultury České republiky.

Tolik naše pozměňovací návrhy. Tentokrát možná paní ministryně je přesvědčena, že nemáme žádné pozměňovací návrhy týkající se základních, mateřských škol. Zaznamenali jsme, že některé dotační tituly byly obnoveny, někam se přidalo a jsem tomu velmi ráda, že jste konečně pochopili, že obce, města a kraje musí mít školní budovy, aby měly děti kam chodit. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a jako další do podrobné rozpravy pan poslanec Juříček.

 

Poslanec Pavel Juříček: Ano, děkuji, dobrý pozdní večer. Já mám v podstatě jenom jeden pozměňovací návrh, který se mi ale nicméně nepodařilo načíst do systému, takže ho řeknu bez čísla pozměňovacího návrhu.

Můj návrh spočívá ve třech věcech. Z kapitoly 309 Veřejný ochránce práv snížit rozpočet o 30 mil. korun. Víte, že na rozpočtovém výboru jsme to probírali už dva roky, že neobvykle narůstá rozpočet právě veřejného ochránce práv, na příští rok dokonce až na 162 mil. korun, takže snížení 30 mil. korun. Běžně v letech předcházejících se pohyboval někde kolem 110 až 120 mil. korun.

Druhý z kapitoly Ministerstva zahraničních věcí, což je kapitola 306, snížení rozpočtu této kapitoly o 1.mld. korun, kde v projektech PROPEA a PROPED se počítá utratit 500 mil. korun. Mám s tím své zkušenosti, je to naprosto neefektivní, a zbývajících 500 mil. korun vzít z provozních nákladů Ministerstva zahraničních věcí.

A poslední část je z kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, což je kapitola 333, snížit rozpočet o 50 mil. korun na motosport. Víme, že Autoklub opakovaně podváděl z hlediska počtu sportovců a počtu členů Autoklubu a měl velké rozdíly mezi FIA a tím, co vykazoval v České republice. Takže snížení o 50 mil. korun. Navíc jsou to bohatí lidé, tak si to můžou zaplatit.

Všechno je to na úkor snížení státního dluhu ve výši 1 miliardy 80 milionů korun. Děkuji za pozornost a hezký večer.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Paní zpravodajku už jsem dvakrát přeskočil, hluboce se tímto omlouvám. Máte slovo, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Já bych jenom kolegyně, kolegové chtěla upřesnit. Moje kolegyně Hanka Aulická tady obecně hovořila o přesunu v rámci kapitoly 1,2 miliardy na sociální služby, ale zapomněla se přihlásit k tomu pozměňovacího návrhu. Takže já toto napravuji a hlásím se tím k pozměňovacímu návrhu pod číslem 6871. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji. Ptám se, zda má ještě někdo zájem o vystoupení v podrobné rozpravě. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím.

Všem vám děkuji, současně končím druhé čtení tohoto návrhu a současně přerušuji schůzi, končím dnešní jednací den. Budeme pokračovat zítra v 9.00 dle schváleného pořadu schůze, písemné interpelace.

 

(Jednání skončilo v 19.26 hodin.)

Aktualizováno 19. 1. 2021 v 14:43.