(11.10 hodin)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Ještě budou pokračovat vystoupení s přednostními právy. Jako první vystoupí pan poslanec Dominik Feri, který vystupuje se stanoviskem poslaneckého klubu, potom vystoupí pan předseda Jakub Michálek. To jsou zatím dva přihlášení s přednostním právem. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Dominik Feri: Pane místopředsedo, je vždycky veliká radost, když je tu přítomen jak pan předseda vlády, tak i pan ministr zdravotnictví. Je to paráda, děkuji! Vážím si toho.
A dovolím si zareagovat v úvodu jenom na jednu věc, kterou zmiňoval pan ministr zdravotnictví. Ve svém dlouhém a obsáhlém projevu zmínil něco, k čemu se vláda není ochotna přiznat, a sice on zmínil, že když v lednu bude potřeba přepnout do režimu čtvrtého nebo pátého stavu podle PES, tak na to máme být připraveni. Co to znamená? Znamená to, že s PES se počítá i v lednu, a znamená to, že i v lednu bude nouzový stav. To je plán vlády. Pojďme si to říct úplně na rovinu. Nehrajme tady nějaké hry. Tak bych očekával, že to bude zmíněno, že chceme nouzový stav jako vláda, předstupujeme před vás, vážení poslanci, a chceme nouzový stav až do března třeba nebo do května.
Já si dovolím tedy nejdřív tady z toho důvodu podtrhnout to, co to nouzový stav je. Kdyby sem přišel pan předseda vlády s novelou kompetenčního zákona a řekl, že chce Ministerstvo pro uvádění věcí na pravou míru, tak bych pro to zvedl ruku a zatleskal bych mu, protože přesně takové ministerstvo tato vláda potřebuje, poněvadž se soustředí na reagování na tu krizi namísto toho, aby se zaměřila na vysvětlování těch opatření a vysvětlování vlastně i toho, co to nouzový stav znamená. Tak nouzový stav je nějaký krizový stav vyhlašovaný za situace nějaké živelní pohromy nebo nějaké průmyslové havárie nebo jiného nebezpečí. Ale co vláda už zapomíná zmiňovat a co vytváří takový nebezpečný chaos ve společnosti, tak je to, že nouzový stav nerovná se krizové opatření, to znamená, nerovná se přímo to, jestli jsou zavřené obchody, jestli jsou zavřené restaurace, jestli jsou zavřené provozovny služeb, ale že to je jenom jakési hřiště nebo jakýsi právní rámec, v rámci kterého se hraje a v rámci kterého se vydávají krizová opatření. Co vláda už neříká ale vůbec, tak je to, že nouzový stav se nevyčerpává jenom těmi krizovými opatřeními, ale například třeba konkrétní věc a zcela konkrétní problém, který bude pro vládu k řešení, je například uložená pracovní pomoc studentům. To znamená, co ti studenti, kteří teď místo přípravy na své budoucí povolání mají to nasazení v nemocnicích, jak se to bude řešit? To, že půl roku nebyli ve škole. Odpustí se jim to? Neodpustí se jim to? To je jedna věc.
A mnohem zásadnější věc, ke které se vláda nehlásí už vůbec, je specifický režim podle zákona o zadávání veřejných zakázek, kdy se veřejné zakázky nemusí v době nouzového stavu zadávat v zadávacím řízení. A to není, že bych na vládu ukazoval a říkal, tady je nějaký problém, nějaké šméčko, ale jenom říkám, že to znamená nouzový stav, že to nejsou jenom ty uzavřené obchody, ale že to dává vládě i takovéto kompetence na tomto úseku.
A proč o tom hovořím takto obecně, proč tu vysvětluji tak základní věc, kvůli které se tu scházíme už poněkolikáté? Právě z toho titulu, že na existenci nouzového stavu závisí osud téhle tabulky. (Ukazuje.) Pěkná! Zdálo by se, že můžeme být spokojeni jako opozice, že jsme po ní volali, že jsme panu předchozímu ministrovi zdravotnictví posílali tu tabulku z Irska, aby s ní přišel konečně, aby byl nějaký plán, aby vláda se nenechala vláčet událostmi, ale aby předvídala, kam bude další úder té epidemie. Jenže s čím přišla? Přišla s něčím, co když dneska neschválíme nouzový stav, tak můžeme roztrhnout nebo hodit do skartovačky. A když tu pan ministr zdravotnictví říká, že necítí žádnou nutnost ke změně, tak já si tedy ve světle i například soudních rozhodnutí správních soudů, ale i Ústavního soudu z posledního půlroku myslím naprostý opak. A právě tam to chci směřovat, diskuzi o právu, protože nouzový stav je ten právní rámec. A můžeme se tu jistě bavit o obsahu krizových opatření jednotlivě a jaké jsou dopady, ale ta právní stránka věci je něco, co bychom neměli opomenout a co tu jako člen ústavně-právního výboru musím zmínit.
Já mám na pana ministra zdravotnictví veskrze jednoduchý dotaz. Když se podíváte na tu tabulku, tak je tady asi 27... 25, nejsem si úplně jist - 25 okruhů. A mě by zajímalo, co z toho, jaká opatření v rámci těch okruhů jsou realizovatelná i mimo nouzový stav. Protože všechno, co se tady děje, i když budeme ve stupni jedna, ve kterém budeme nevím kdy, za mnoho měsíců, na jaře třeba, tak i v tom stupni jedna bude potřeba nouzový stav. A bohužel to tady pořád explicitně nezaznělo, protože pro vládu je lepší salámová metoda, prostě vždycky přijít a říct, teď už to bude naposledy. Vždyť jsou Vánoce, přece Vánoce chceme být v bezpečí. A pak zase znova ještě jednou. A pak ještě jednou, a pak ještě jednou a pak budeme v tom březnu. A pořád to bude nouzový stav se všemi konsekvencemi, které jsem zmiňoval. Tak i v tom stupni jedna je potřeba nouzový stav.
A moje otázka na pana ministra zdravotnictví zní: Má ministerstvo plán B? Má ministerstvo plán B pro situaci, kdy za tři čtyři hodiny se neprodlouží nouzový stav ani o den? Co bude dělat pak? Vyhlásí ten nouzový stav znova jako vláda na 30 dnů a takhle se to bude obcházet? Prostě budeme přepínat tu Ústavu? Nebo má v záloze, v rukávu nějaké eso a řekne, což bych si tedy přál, tady to opatření, tady to opatření, tady to opatření můžeme udělat my na základě zmocnění podle zákona o ochraně veřejného zdraví naším mimořádným opatřením, které má povahu opatření obecné povahy, a je tam tedy dána přezkumná pravomoc správních soudů? Ale obávám se, že tomu tak není, že tomu tak zkrátka není a pan ministr tento plán nemá.
Důvod, proč nechceme, aby byl nouzový stav prodlužován déle, než je nezbytně nutné, je ten, že je to mimořádná situace. Nouzový stav nemá být normou, a jestli se vláda domnívá, že je prostě běžné a v pořádku držet nouzový stav až do května, tak to podle nás není rozumné. Tak to nemá vypadat, protože z právního řádu se podávají možnosti pro Ministerstvo zdravotnictví, jakým způsobem postupovat, a postupovalo tak poměrně dlouhou dobu. Vydává mimořádná opatření. K tomu je poměrně bohatá, řekl bych, už judikatura, jak jsem ji tu už zmiňoval. Vím, že v tom velmi důležitém rozhodnutí i pražského Městského soudu č. j. 14 A 41/2020 byla dána kasační stížnost. Nejvyšší správní soud se teprve chystá k tomu, aby v této věci rozhodl, ale ten právní názor, který je prezentován 14. senátem Městského soudu, je poměrně jasný. Je-li situace vážná, tak se má používat krizových opatření podle krizového zákona. Je-li situace méně vážná, tak se má používat režimu zákona o ochraně veřejného zdraví a mají se vydávat ta opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví. Pokud nouzový stav nebude, a jak jsem říkal, podle nás by neměl trvat déle, než je nutné, a za 14 dní by znova vláda měla tedy buď přijít s tím, že je situace dobrá a už nežádá, anebo přijít znova, ale s odůvodněnou žádostí, tak Ministerstvo zdravotnictví bude chtě nechtě nuceno se podívat tedy v případě, že by nouzový stav neprošel, a říci si, co z toho je možné uložit bez nouzového stavu a co z toho není možné uložit bez nouzového stavu. To je moje jediná žádost na ministerstvo, aby tady pan ministr jasně řekl, máme plán B, nemáme plán B. Takto je to jednoduché, protože z dosavadních soudních rozhodnutí je zjevné, že těmi opatřeními například nemůžete říci, což je v prvém stupni, že provozovny stravovacích služeb jsou zavřené mezi půlnocí a šestou ráno. To nejde. Když to uděláte, okamžitě napadnou žaloby ke správním soudům. To prostě nejde.
To znamená, pane ministře, prosím, řekněte, jestli máte plán B, a přepracujte tu tabulku tak, aby byla životaschopná. Není možné, aby ve všech stupních byl potřeba nouzový stav. To jste potom nevytvořili nic, co by bylo účelné, ale jenom PR produkt, aby opozice zavřela hubu. To prostě není možné takto fungovat a takhle k tomu přistupovat. ***