(10.30 hodin)
(pokračuje Jurečka)
Ochrana nejvíce postižených skupin je často zmiňovaná. Nemyslím si, že k tomu vede cesta koupit předražené antigenní testy, kdy se vlastně neví, kdo a proč je objednal. Ale daleko lepší je spolupráce a nabídka finanční podpory pro poskytovatele sociálních služeb, aby to testování mohli realizovat rychle a efektivně. A s tím souvisí vůbec nastavení celého systému testování, trasování, chytré karantény, využití aplikace eRoušky. Pan ministr tady něco málo k tomu řekl, ale já bych rád slyšel od něj, od pana premiéra, případně od pana Dzurilly odpověď na to, jestli po těch zhruba osmi měsících jsme připraveni kapacitně, technicky tak, že systém testování a trasování můžeme říct, že už naplno funguje a má pokrytí stoprocentní kapacity.
Prosím pěkně, když už omezujeme ekonomiku, tak bych byl rád, abychom šli také cestou toho, že podporujeme formy, které mohou nejvíc a nejefektivněji snižovat šíření covidu. Jestliže jsou zveřejněna čísla, že nejčastěji dochází k přenosu v rámci kontaktu v zaměstnání, tak bych byl rád, aby na to vláda reagovala, aby to nebylo jenom nějaké doporučení, že by firmy měly, ale prosím pěkně vládu, pane premiére, prosím vás o to, podpořte to, aby firmy měly nějakou motivaci tam, kde to je možné, nechávat lidi na home office. Dejte tam třeba i nějakou finanční podporu nebo úlevu pro zaměstnavatele. Ale je to jedna z velmi efektivních cest, jak home office podporovat a rozšířit. A samozřejmě dořešit i legislativní úskalí práce v rámci režimu home office.
Myslím si, že i to, kdyby stát řekl, že je připraven u firem finančně podpořit, motivovat náklady na testování, náklady na ochranné pomůcky, že by to mělo také velký efekt. Nevím, jestli se tím někdo do hloubky zabýval. Mám informace z řady firem, kdy jsou zaměstnavatelé, kteří jsou velmi uvědomělí, kteří to podporují, a pak také slyším občas to, že jsou zaměstnanci vyzýváni k tomu, aby v trasování neuváděli své kolegy z práce atd. A proč se to děje? Děje se to proto, protože všichni mají obavu, že když se ta firma zastaví, tak vlastně nebude mít adekvátní finanční kompenzace, aby to přežila. Takže ty nádoby jsou velmi propojené, a to, jestli dáváme kompenzaci a naději lidem, že to zvládnou, i když zůstanou doma nějaký čas. Prosím, zkuste i tyto váhy lépe vyladit.
A co si myslím, že má smysl, je inspirovat se Tchaj-wanem. Vím, že pro některé členy vlády slovo Tchaj-wan, je velmi komplikované, protože mají pocit, že kdyby to přiznali, že bychom se jím mohli inspirovat, tak to rozzlobí některé lidi na Hradě, případně v Pekingu. Ale když vidíme zemi, která umí projít takovouto epidemií, aniž by musela zavírat školy, ekonomiku a společnost, tak si myslím, že tam tu inspiraci určitě má smysl hledat.
A už se budu blížit do svého finále. Škoda, že tady není pan ministr Plaga. Myslím si, že podpora škol, učitelů a rodičů v této době je velmi důležitá. A na co se úplně zapomnělo z pohledu vlády, pane premiére, je odpověď na otázku, díky komu teď běží distanční výuka. Nevím, jestli to vnímáte, ale dala vláda nebo Ministerstvo školství učitelům nějaký datový balíček? Učitelé to učí na vlastní data! Platí si je sami! Pan premiér asi neposlouchá. Ale opravdu nevím o žádném opatření, že by Ministerstvo školství řeklo, dáme učitelům na distanční výuku neomezená data. Dají jim aspoň potom školy a ministerstvo nějakou finanční odměnu na konci roku za toto, že to dělají na svých noteboocích, na svých zařízeních, na svoje data? Uvědomuje si to vláda?
Na Slovensku vláda aspoň udělala to, že vyzvala operátory, a ti operátoři udělali krok k tomu, že po dohodě s vládou jim ta neomezená data dali k dispozici. Operátoři na Slovensku navýšili datové tarify pro děti. Chápete, že je situace v rodinách, kdy máte v rodině tři čtyři děti a rodiče nemají čtyři pět tabletů nebo notebooků nebo počítačů, že se střídají a že i v té distanční výuce dochází k situacím, kdy děti v rodině během dopoledne nemohou absolvovat plný rozsah distanční výuky, protože se musejí vystřídat u těch zařízení? Jako nestačí říct, že se poslala někam paušální částka, ale je potřeba se podívat na to, jestli se to v realitě dá zvládnout a dá se fungovat. Takže prosím pěkně, podívejte se, vládo, i na tento problém. My ho jako Sněmovna vyřešit nemůžeme, ale myslím si, že je velmi palčivý.
A prosím pěkně do budoucna hledat i ty systémové nástroje, protože si musíme uvědomit to, že my stále řešíme jenom důsledky. Nevidíme tady adekvátní kroky, kterými bychom mohli říct, začínáme řešit i příčinu. A nemůžeme spoléhat jenom na vakcínu. Jsou tady nabídky technologických firem, České nanotechnologické asociace. Pane ministře (zdravotnictví), nevím, jestli víte o nabídce zapojit se i z hlediska řešení technického a technologického do míst, kde jsou velké koncentrace lidí - školy, školky, sociální zařízení, zdravotnictví. I tam lze technologickými možnostmi toto řešit. Předpokládám, že vy to povědomí máte, ale mám signály, že už někdy v červenci přišla nabídka od těchto lidí jak na Ministerstvo zdravotnictví, tak na Ministerstvo průmyslu a obchodu, ale v zásadě nikdo se s nimi moc nebavil. Tak jestli i toto by bylo možné posunout dál, abychom dokázali i touto formou snižovat riziko přenosu covidu.
A pak si myslím, že jsou ještě nástroje, které jsou spíše možná komunikační, motivační, ale apel na posilování imunity lidí, na jejich zdravotní životní styl, na větší odolnost v případě, když už covid dostanou, aby to dokázali lépe zvládnout i třeba sami bez nutnosti využívat zdravotní systém.
Snažil jsem se být konstruktivní. Snažil jsem se popsat to, s čím se nejčastěji potkáváme, ať už lidi, kteří jsou z jednotlivých oborů, nebo přímo od jednotlivých skupin obyvatel. A to jsem se snažil tady dneska přednést. Byl bych velmi rád, kdyby nejenom pan ministr, ale kdybyste i vy, pane premiére, nebo ostatní členové vlády, kteří se tady ještě v průběhu příštích hodin ukážou, i na některé věci, které jsem tady říkal, reagovali.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marianu Jurečkovi. Nyní vystoupí s přednostním právem ministr zdravotnictví vlády České republiky Jan Blatný. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Pane předsedající, milé dámy, vážení pánové, děkuji za řadu podnětných dotazů a témat k diskuzi. Pokusím se na ně odpovědět tak, abych vás uspokojil. Psal jsem si je postupně, a protože se některé opakovaly, tak možná i některé z mých odpovědí budou opakované.
Vyjádřím se k tomu prvnímu a několikrát zmíněnému, zda je, nebo není důvod ke změně těch doporučení, tak jak jsou ustanovena ve stávající matici opatření. Z mého pohledu opravdu není nyní důvod, aby se měnily. A nejenom že to nepovažuji za potřebné, ale je to i naše snaha o to ucházet se o důvěru občanů. Na druhé straně úplně rozumím tomu, co včera řekl pan ministr Havlíček, protože reagoval na situaci, která se během dopoledne jevila jako krizová. Nakonec se to nepotvrdilo. Ale berme to prosím jako jeho příspěvek do diskuse, která proběhne zítra na vládě. A já věřím, že se dobře domluvíme a že stanovisko vlády bude jednotné a jednoznačné. A za Ministerstvo zdravotnictví jenom říkám, že budu doporučovat, aby tabulka byla koncizní, abychom neprováděli změny v krátkých časových intervalech, protože si myslím, že by to nejenom snížilo důvěru občanů, ale vlastně i zhoršilo to, jakým způsobem může celý systém fungovat.
Opakovaně jsou zde a zcela logicky vznášeny dotazy na to, že je disparita, nebo nerovnoprávnost, mezi jednotlivými obchodníky, a že když jsou otevřeny třeba koloniály nebo velké obchody, že by mohly být otevřeny vlastně i všechny ostatní za dodržení hygienických podmínek. Jakkoli tomu rozumím, tak prosím jenom upozorňuji na to, že tím bychom a priori extrémně zvýšili počet provozoven, které by byly otevřené. A to je něco, co by extrémním způsobem zvýšilo mobilitu občanů, protože ve chvíli, kdy místo toho, abych šel do jednoho obchodu, jdu do deseti nebo do pěti obchodů, tak se to pochopitelně projeví v počtu kontaktů i v mobilitě. A to je to, co teď nechceme. Opravdu se snažíme, aby bylo všem měřeno stejně. Ano, je pravda, že velké řetězce to nerespektují tím, že protože mají většinový prodej potravin, tak využívají možnosti prodávat i jiné věci. Ale není to snaha a priori jakkoli zpochybňovat oprávněné požadavky českých podnikatelů anebo je nějak znevýhodňovat. Podobný přístup navíc, a to si prosím uvědomme, má většina zemí, která zavedla restrikce. Ve všech těchto zemích se postupuje velice podobně a nejčastěji úplně shodně.***