(9.40 hodin)
(pokračuje Ondráček)
Víte, v těch obchodních řetězcích, když tam někdy musím, je někdy narváno. Hlava na hlavě. Vůbec, přijdou-li čtvrteční nebo jiné slevy, které ty obchodní řetězce mají jako svůj nabídkový den, to se tam sjedou nejenom naši senioři, ale i lidé, kteří právě díky slevám mohou ušetřit nějakou tu korunu, která jim nazbyt nezbývá.
Teď jste dali to opatření 15 metrů na jednoho zákazníka. Já znám spoustu lidí, kteří si už koupili vlastní nákupní košík, protože říkají: já nebudu chodit s tím, tamtím železným na kolečkách, nebo popřípadě s tím malým, protože samozřejmě z mé hygieny je to daleko jednodušší, vezmu si svůj košík, nakoupím, dám na pokladnu, dám do vlastního košíku, strčím do auta a odjedu. Teď jim to neumožňují, protože si musí vzít ten nákupní košík, který tam je. Podle počtu košíků víme, kolik lidí máme v obchodě. Aspoň tak to vypadalo včera, možná i dnes. Otázka: Půjdu-li doprovázet někoho z těch starších lidí, který už se, řekněme, hůře pohybuje, chodí třeba jenom o berlích a používá mě pouze jako výborného řidiče toho složitého dopravního prostředku, nákupního vozíku, abych se pohyboval mezi těmi regály, potřebujeme 30 metrů čtverečních, nebo se uspokojíme pouze s těmi patnácti?
Já bych velmi rád pomohl těm lidem, kterým jsem pomáhal, a na nákup jedu právě pouze jako ten řidič, který bravurně mezi regály projede, nakoupíme a poměrně rychle odjedeme. Urychlí to čas a umožníme dalším lidem, aby mohli vzít ten náš nákupní vozíček, možná si ho vydezinfikovat a jet na to oblíbené kolečko nákupu, které bohužel musíme všichni absolvovat. Takže mohu doprovodit takovou osobu? Nebo potřebujeme už v tu chvíli 30 metrů čtverečních a každý svůj nákupní vozík? Včera to bylo velmi nelogické. Takže těch nelogik je tady velmi mnoho a je to potřeba řešit.
Čtvrtým bodem - nelogika nastavení výjimek v poskytování služeb. Řeknu vám jeden zase příklad z té běžné praxe. Jeden prodejce vozidel korejské výroby, abych neříkal žádnou značku, má autosalon. Autosalony - prodej aut, je zakázané, takže to je zavřené. Ale je povoleno opravy vozidel. On jako službu nabízí, a dělá to většina těchto prodejců, nabízí sezonní výměny pneumatik a uskladnění těchto pneumatik. Takže vy je u něj máte, takže kdybyste to zavřeli celé, tak to dneska lidé jezdí na letňákách. Ještě že aspoň se nestalo tohleto. Takže on se objedná telefonicky na tu výměnu pneumatik, stanoví mu čas. On přijede, řekněme, v čase 10.30, předá to své auto, oni mu řeknou: v 11 to budete mít hotové. On si sedne do té haly, deset minut sedí, kouká tam do těch prospektů, za chvíli chodí mezi těmi auty, třeba by si nějaké auto vybral, pozoruje a ptá se na nějaké detaily. Takže on celou dobu je uvnitř toho prostoru, celou dobu tam s rouškou se pohybuje, čekají tam jeden nebo dva zákazníci, podle toho, jaká je kapacita toho pneuservisu. Uvnitř tam mohou být, ale nemůže tam přijít někdo jiný, který by chtěl a řekl by: já mám zájem si koupit na konci roku nové auto. Protože to už je jiný typ zákazníka, ten by si chtěl koupit auto, nechce si pouze vyměnit pneumatiky, popř. výměnu oleje.
Jaká tam je logika? Já ji v tom absolutně postrádám, protože ty velké autosalony, pokud jste tam někdy byl, to je jeden otevřený prostor, kdy máte několik stolů, nebo chcete-li přepážek, a u jednoho je napsáno příjem vozidel, u druhého je napsáno prodej vozidel, u jednoho je, nevím co napsáno. Ale to už není důležité. Prostě je to jeden otevřený prostor. Proč nemůžu jako zákazník přijít a koupit si motorové vozidlo a podpořit tímto ekonomiku, o které vy tady mluvíte, ale můžu si vyměnit ty pneumatiky? Jestli mně na to dokážete logicky odpovědět, budu velmi rád.
Další nový příklad - psí salony. Otevřeli jste. Ano, chápu. Paničky se stěžují, že pejsci mají drápky, kočičky také, je to potřeba zastřihnout, pudla pěkně ostříhat. Dobře, chápu to. Ale proč nemůžeme my lidé jít také za dodržení určitých podmínek, které byly na jaře stanoveny, a myslím, že fungovaly? A podnikatelé v těchto službách se dokázali přizpůsobit a dokázali, že to jde. Proč se nemohu objednat na konkrétní čas a přijet a nechat se ostříhat? Já to nechápu. Jestli to bude trvat dalších půl roku nebo rok, tak všichni budeme jak... někteří kolegové s vlasy až do půl zad. Nebo si všichni koupíme mašinku a budeme to brát na nula milimetrů nebo na jeden milimetr. To bude asi nejrychlejší řešení. Ale jestli to chcete tímto způsobem, tak pojďme živnost kadeřníků, pedikérů a dalších prostě úplně zlikvidovat. Protože to jsou všechno segmenty, které se dají nastavit. A jestli se nastavit nedají, tak jak to, že to šlo nastavit na jaře a mohlo to fungovat, a nejde to nastavit teď? Jestli mně to dokážete logicky vysvětlit, velmi rád si to vyslechnu.
Takže podobných nesmyslů, zákazů a výjimek vám mohu dát desítky. Já myslím, že tyto dva by vám mohly stačit. To, že jste se z chyb na jaře fakt neponaučili a musíte je znova opakovat, vůbec nechápu.
Pan premiér v tom svém úvodním vystoupení řekl, že návrat k aktivitám, k těm běžným aktivitám, v nejbližších měsících nenastane. To jsem velmi, velmi dobře zaslechl. Takže to znamená, že nebude ani ta lyžovačka, nebudou ani ti kadeřníci, nebude nic jiného, protože to jsou v podstatě normální aktivity běžného života. Ale je to potřeba těm lidem říct. To je potřeba těm lidem říct, aby se na to připravili. (Premiér: Řekl jsem pravděpodobně.) Pan premiér říká pravděpodobně. Dobře. Tak s mírou pravděpodobnosti, jakou to nenastane.
Tvrdý lockdown, měkký lockdown. Prostě něco funguje.
Pan premiér apeloval na občany. Pane premiére, apelujte také na vlastní ministry. To především. Aby každý z nich neříkal něco jiného. Něco jiného říká pan ministr zdravotnictví a bohužel něco jiného slyšíme od pana superministra, který zase řekne úplně něco jiného. Ti občané, pokud mají důvěřovat vaší vládě, kterou my tolerujeme, tak chtějí mít také jasné informace a chtěli by také vědět a chtěli by také jednotný postoj této vlády. Chápu, že jste dvě politické strany a nedokážete se shodnout, ale aspoň ministři jednoho politického subjektu, kteří tedy asi nejsou členy, ale jsou nominanty za vaše hnutí, by měli mluvit stejnými ústy.
Bylo zde také zmíněno, pane ministře zdravotnictví, trasování. Jak funguje nebo nefunguje. Já samozřejmě nechci to hodnotit. Ale řeknu vám zase vlastní příklad. Já jsem byl pozitivní na covid, protože mně volala manželka, takže jsem se vrátil domů, zajistil jsem si testy. Řekli mi, že jsem pozitivní. Pardon. Neřekli mně. Proběhl jsem testováním ve čtvrtek, pátek, sobota. V podstatě nic, čekal jsem. Až jsem si tedy zavolal svému praktickému lékaři a sestřička mi řekla: Ano, jsi pozitivní. Nepřišla mně žádná SMS, nikdo z hygieny mi nevolal, nikdo se se mnou za celou dobu nebavil. Nikdo, podotýkám, nikdo. Kromě mého kontaktu s mým praktickým lékařem, resp. s jeho zdravotním personálem, s praktickým lékařem, který mně na covid také zemřel. Takže nevím, jak to trasování funguje nebo nefunguje. Já jsem se podíval do svého seznamu, obvolal jsem kamarády, s kterými jsem mluvil den předtím, než jsem odjel do Poslanecké sněmovny, vyzval jsem je, aby šli. Šli, všichni byli negativní. Vyzval jsem svého skoro osmdesátiletého otce, nechal se podrobit, bohužel byl pozitivní, ale ve zdraví přežil, což jsem velmi rád. Takže nevím, jak funguje trasování. 97procentní úspěšnost, u mě nulový kontakt. Nikdo se se mnou vůbec nebavil. Čtrnáct dní jsem ležel doma, v klidu, bez žádných problémů. Takže to jenom k tomu vašemu trasování.
No a jaká je aktuální role Ústředního krizového štábu? Pan ministr vnitra tady není jako šéf Ústředního krizového štábu. Víte, možná se teď divíte, že poslanec, který toleruje tuto vládu, vás takto kritizuje. Víte, my nemáme žádné informace. Zápisy z Ústředního krizového štábu jako místopředseda výboru pro bezpečnost a jeho člen jsme žádali po Ústředním krizovém štábu, resp. po ministru vnitra, od jara. Od jara. A předseda výboru pro bezpečnost, pan poslanec Radek Koten, vám může říct, kolikrát jsme psali na Ministerstvo vnitra, aby nám zápisy posílali. První zápisy jsme po urgenci při projednávání včerejšího návrhu státního rozpočtu, kapitoly 314, dostali včera odpoledne. Asi osmnáct nebo šestnáct zápisů. Všechny najednou, i z jara, všechno teď. Doteď jako nejbližší partner Ministerstvu vnitra, výbor pro bezpečnost, jsme neměli žádné informace.***