(8.40 hodin)
(pokračuje Blatný)
Přijatá opatření jsou tedy funkční a projevila se v současných pozitivních trendech a to je jistě dobře. Jejich zásadním jednoticím efektem, a to je prosím nesmírně důležité, je snížení mobility obyvatel a snížení počtu sociálních kontaktů. To je zásadní udržet, respektive mít možnost řízeně postupovat dále, protože ve chvíli, kdy by došlo k neřízenému uvolňování a k neřízenému navyšování počtu kontaktů a mobilitě, potom by se trend zcela jistě obrátil. Je velice dobře, že díky zavedeným opatřením došlo k poklesu mobility v celé České republice o 66 %. A to jsou data, která jsou plně srovnatelná s jarními čísly, a přitom jsme byli schopni zachovat daleko větší část ekonomiky funkční a běžící.
Jaké jsou právní důvody přijetí nouzového stavu? Proč navrhujeme prodloužení nouzového stavu? Pokud má mít opatření dopad v podobě plošného a razantního zásahu, který bude dále trvat, je třeba využít mechanismu krizového zákona v jím umožněném rozsahu. Opatření podle § 69 zákona o ochraně veřejného zdraví v takovém rozsahu využít nelze. Tato mají zpravidla úzkou vazbu pouze na lokální ohnisko a důvodem jeho aplikace musí být skutečná přímá místní souvislost s bráněním v šíření či vzniku epidemie, nikoliv plošná, předběžná nebo preventivní opatření. Proto by měla být v maximální míře využita ta opatření, která jsou celková a která jinak dosáhnout nelze. Krizový zákon vymezuje okruhy práv, které je možno omezit toliko v jeho rámci, tedy v rámci nouzového stavu. Patří sem svoboda pohybu, podnikání a podobně. A proto například taková opatření, jako plošný zákaz vycházení a podobně, nelze řešit jinak.
Dovolím si uvést tři příklady. Pokud se týká plošného omezení: zákaz vycházení - opět, toto nařízení je možné pouze podle krizového zákona, jelikož se nejedná o lokalizovaná opatření. Příklad dva: plošný zákaz omezení prodejen a provozoven; jelikož se nejedná o lokalizované opatření, je potřeba ho řešit tímto způsobem. A plošný zákaz či omezení hromadných akcí, kdy dochází ke značnému a plošnému zásahu do vícero základních práv a svobod, je opravdu potřeba opět řešit tímto způsobem. A to se týká i regulace například školní docházky.
Velice pravděpodobně se dá předpokládat, že když se všichni budeme chovat zodpovědně, tak podle stávajícího systému budeme v předvánoční době na stupni č. 3. Tento stupeň není realizovatelný bez těchto plošných opatření.
Z výše uvedených důvodů tedy žádáme o prodloužení nouzového stavu právě pro nutnost udržitelnosti systému protiepidemických opatření jako zásadního úkolu dalších týdnů, či chcete-li, dalších třiceti dnů.
Dovolte mi prosím nastínit situaci, ke které by mohlo dojít ve chvíli, kdy by se tento záměr nenaplnil. Proto žádáme o třicet dní, protože tato lhůta bude končit několik dní před Vánocemi. Ve chvíli, kdy dojde k jinému rizikovému scénáři a například zcela bez regulace budeme v době dvou nebo i více týdnů před Vánocemi, potom dojde k jedinému. Je lidskou přirozeností vyhovět svým potřebám a nikomu bych nezazlíval, že ve chvíli, kdy nebudou nastavena tato opatření, vlastně dojde k neřízenému promořování populace, všichni si budeme chtít jít koupit dárky pod vánoční stromeček do obchodu bez jakýchkoliv opatření. Upozorňuji nás všechny na to, že kromě dárků si koupíme i nemoc, kterou si následně přineseme domů a v době takzvaných klidných Vánoc si ji přeneseme do svých rodin. V první polovině ledna bude pravděpodobně následovat další vlna, další zvýšení počtu nemocných, a nebudeme na to moci reagovat jinak než opětovným zpřísněním opatření. Proto, a zcela záměrně, žádáme o třicet dní, které nám zajistí řízeným způsobem ošetřit dobu až do vánočních svátků, a následovat bude klidná doba, která nebude spojena s očekávaným zvýšením rizikových faktorů a předpokládaným zhoršením situace.
Závěrem mi tedy dovolte říct, že jako hlavní důvod, proč je nutné prodloužit nouzový stav, vidím nezbytnost udržet sníženou mobilitu obyvatel a sníženou možnost sociálních kontaktů. Ano, epidemická situace je zlepšená, avšak stále je nestabilní a vyžaduje celorepubliková opatření a celostátní řízení. V tuto chvíli na regionální řízení přejít bezpečně dle mého soudu nelze. Pouze prodloužení nouzového stavu tak umožní celostátně limitovat pohyb obyvatel a regulovat mobilitu a od ní odvozené kontakty mezi lidmi a to musí být zásadním cílem nás všech. V nemocnicích, a na to prosím nezapomínejme, je stále velké množství pacientů, které musí postupně klesat, protože potřebujeme systematicky řídit přechod k obnovení elektivní péče. Je zde řada našich spoluobčanů, kteří mají jiná onemocnění než covid, a v co nejkratší době musíme zajistit, aby i o tyto pacienty mohlo být postaráno komplexně. Stav připravenosti jednotlivých krajských hygienických stanic opravdu není stejný a v řadě regionů by přechodem na regionální vydávání opatření mohly vzniknout potíže.
Než vám poděkuji za pozornost, potom ještě odpovím aspoň v krátkosti na dotazy pana předsedy Bartoše. V současné době, ke včerejšku, bylo trasováno 5 500 lidí denně a 8 660 rizikových kontaktů, úspěšnost trasování je 97 %. Oproti počtu osob, které byly zapojeny do trasování v září, se jejich počet zvýšil na dvojnásobek.
A pokud se týká druhého dotazu o rovnoprávnosti mezi malými a velkými podnikateli, potom si myslím, že systém, jak je nastaven teď, měří stejně všem. Není rozdíl v tabulce opatření mezi maloobchodem a velkými řetězci. Je ale pravda to, co řekl pan předseda, že není zatím ve velkých řetězcích omezený sortiment, a to pochopitelně vyvolává oprávněnou nespokojenost. Není ale v moci Ministerstva zdravotnictví nařídit, aby tomu bylo jinak. Pokud se dostaneme, a já tomu pevně věřím, do situace rizika č. 3, potom s omezeními, která jsou žádoucí, budou otevřeny všechny obchody a všechny provozovny bez rozdílu a je to jeden z vkladů, který si myslím, že přinášíme, protože se snažíme, abychom nejenom vertikálně, ale i horizontálně provázali celý systém opatření tak, aby se nemohl nikdo cítit znevýhodněn.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane ministře. Nyní s přednostním právem pan předseda Rakušan. Připraví se pan místopředseda Okamura.
Poslanec Vít Rakušan: Děkuji za slovo. Pane předsedo, vážený pane premiére, pane ministře, dámy a pánové, na začátek se určitě sluší poděkovat, ale ne vládě, nýbrž lidem v České republice, všem těm, kteří dodržují opatření, která jim velmi komplikují život. Všem živnostníkům, kteří mají zavřené své provozovny a dostávají se na hranu toho, co je pro ně ještě vůbec únosné, aniž by jim kdokoliv v jejich svízelné situaci pomohl a vysvětlil jim třeba, proč oni mají zavřeno, když v supermarketech se vesele nakupuje. Chtěl bych poděkovat všem zdravotníkům, kteří s maximálním nasazením zvládají nastalou situaci, která je pro ně stále ještě velmi a velmi tíživá. Mluvím ze zkušenosti vlastní rodiny, vím, o čem mluvím. Chtěl bych poděkovat všem dobrovolníkům, kteří se po celé republice zapojili, mnohdy na úkor svých ekonomických potřeb, do pomoci právě zdravotníkům, do pomoci sociálním zařízením. Chtěl bych ale poděkovat i všem rodičům, jejichž děti jsou doma, a oni se přesto snaží s nimi tu distanční nejednoduchou výuku zvládat, snaží se své děti i v této nelehké době vést k návykům, že učit se je prostě normální, a snaží se nahradit zcela nenahraditelné. Snaží se nahradit školní výuku. Snaží se nahradit to místo, kde nedochází pouze ke vzdělávacímu procesu, ale k tolik důležitému sociálnímu setkávání mladých lidí, protože to je to, na co bychom měli myslet nejdříve. ***