(11.10 hodin)
(pokračuje Čižinský)
Výše realizační ceny má být stanovena na základě rozpočtových nákladů. To má nejspíš zaručovat, že riziko navýšení realizačních nákladů nad schválený rozpočet, k čemuž při stavbě jaderných elektráren zcela standardně dochází, ponese pouze investor. Takže by to asi bylo fajn. Následně je ale definován mechanismus, podle kterého se tato realizační cena může upravovat každých pět let a po dohodě smluvních stran i častěji. A v případě, že se na úpravě investor a ministerstvo dohodnou, je možné cenu upravit i bez toho, že by byla zjištěna její nepřiměřenost. Investor se tak opět dostává do pozoruhodně luxusní situace.
V pravidlech stanovení realizační ceny návrh zákona používá velmi vágní pojmy, jako ekonomicky oprávněné náklady nebo přiměřený zisk. To může vyústit a pravděpodobně vyústí ve vleklé spory mezi státem a investorem. Vláda bude svým nařízením stanovovat nejvyšší přípustnou částku, kterou budou doplácet koneční zákazníci formou poplatků za síťové služby. Nikde ale není stanoven žádný limit, což ohrožuje konečné spotřebitele a vylepšuje pozici investora. Naproti tomu zákon o podporovaných zdrojích energie takovou maximální možnou částku obsahuje.
Z toho, co jsem uvedl, vyplývá tristní závěr. Konstrukce návrhu je taková, že investor neponese prakticky žádné riziko. Veškerá potenciální ekonomická rizika, která plynou z výstavby, provozu a likvidace jaderné elektrárny, jsou v konečném důsledku přenesena na odběratele elektřiny a daňové poplatníky, tedy na každého z nás. Proč tomu tak je? Pokud je výstavba nového jaderného zdroje tak riskantní záležitostí, že se do ní investor nebude pouštět bez převzetí rizik státem, nebo lépe řečeno námi, jeho občany, tak je namístě si položit otázku, jaký má vůbec smysl se do té výstavby pouštět.
Pan zpravodaj při vystoupení na výboru uvedl, že návrh zákona úmyslně dává budoucí vládě, která bude o zakázce rozhodovat, velkou míru autonomie, protože detailně neřeší, do jaké míry ponese náklady státní rozpočet a do jaké míry finální spotřebitel. Ano, to je pravda. Ale pro mě je to největší slabina předloženého návrhu. Opravdu si nemyslím, že by Sněmovna měla schválením tohoto návrhu rezignovat na svoji kontrolní roli vůči vládě a prostě jí vtisknout do ruky bianko šek, na který se vejde dvanáctimístná částka, a nechat ji, ať si s tím dělá, co chce. Zejména když ta široce nastavená pravidla opravdu umožňují vznik situací, které budou velice komfortní pro investora, ale velice nekomfortní pro daňového poplatníka a spotřebitele. A ty zde ve Sněmovně máme hájit.
Jsem si vědom, že je tu jakási dohoda mezi koalicí a částí opozice na tom, že tento zákon má dostat zelenou. Mám ale dojem, že si to vláda vyložila jako signál k rezignaci na kvalitu a závažnost návrhu, který poslala do Sněmovny. Proto v podrobné rozpravě přednesu návrh na zamítnutí návrhu zákona. Přihlásím se také k pozměňovacímu návrhu, který vypouští všechny paragrafy zákona. Vnímám to a vnímejte to prosím také tak, jako gesto, které má upozornit na ekonomickou nevýhodnost celé akce. Po solárním tunelu nám a našim obyvatelům a podnikatelům hrozí tunel atomový a tento návrh k němu směřuje mílovými kroky. Nikdo z nás by neměl hlasovat pro návrh, který otevírá cestu ke smlouvě s takovými parametry, že by ji ve svém soukromém životě nikdy neuzavřel. Je to jako podepsat realitnímu makléři bianko smlouvu na minimálně třicetiletou hypotéku s tím, že vůbec nevím, kolik mě to nakonec bude stát. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji poslanci Čižinskému, nyní poslankyně Helena Langšádlová. Připraví se Jan Lipavský. Pardon, paní poslankyně. Mám tady faktickou poznámku Jaromíra Holíka. Omlouvám se. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Jaroslav Holík: Dobrý den. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, rád bych zareagoval na slova svého předřečníka. Nevím, kde bral podklady. Ale pokud velice dobře vím, tak každá atomová elektrárna, jak Dukovany, tak Temelín, z každého megawattu si odkládá peníze. Ty peníze jsou určené na výstavbu nového bloku a na asanaci starého. Takže nelze tady tvrdit, že všechno odnesou daňoví poplatníci nebo stát. Prostě tyto firmy si už dávno šetří.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní kolega Čižinský, také s faktickou poznámkou. Máte slovo.
Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Rád bych zareagoval na předřečníka vaším prostřednictvím. Čerpal jsem z toho návrhu zákona. Pokud by to bylo tak, jak říkáte, tak by ten návrh tady vůbec nebyl.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy poslankyně Helena Langšádlová, připraví se kolega Lipavský. Máte slovo.
Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. No to je báječná zpráva, ČEZ si měl našetřit, takže po nás žádné peníze nebude chtít, stát si nebude muset půjčovat. Ale myslím si, že i pan ministr vás ujistí o tom, že tomu tak není, že ČEZ na výstavbu nových bloků nemá. Takže tolik úvodem.
Tady padá takových otázek. Já vím, že část těch otázek není přímo k tomuto zákonu, a víme to všichni, kdo jsme vystupovali. Ale přesto si myslím, že ta situace je tak závažná, ta podezření jsou tak rozsáhlá a závažná, že by mělo být v zájmu samotné vlády, aby zařadila bod k výstavbě jaderného bloku a komplexně v souvislostech nás se vším seznámila. Pokud ne, tak sama chci říct, že bych to iniciovala, ale oslovuji tím kolegy z opozice, protože si myslím, že pokud si to tady nevyříkáme, nevyjasníme, tak se ta podezření nerozptýlí.
A v čem ta naše podezření spočívají? Já přece jenom, byť vím, že se to netýká jenom tohoto zákona, ty naše výhrady. Chtěla bych úvodem říct, že strana TOP 09 také nemá nic proti jaderné energetice. A víme, že jadernou energetikou, směrem k jaderné energetice se dneska obracejí i země, které s tím neměly zkušenosti, jako je Polsko, Holandsko. A sama jsem přesvědčena, že by evropské státy měly spolupracovat, že by měl vlastně v tuto chvíli vzniknout takový klub zemí, které připouštějí jadernou energetiku, a měly by na těch nových technologiích spolupracovat. Jsem přesvědčena, že tato spolupráce by bezpochyby vedla k lepším cenám a bezpečnější jaderné energetice. Stejně tak je namístě, aby Česká republika a další evropské země investovaly do nových technologií i nových forem jaderné energetiky, jako jsou například modulární reaktory. Takže to, o čem budu hovořit, není o tom, že bych byla proti jaderné energetice jako takové.
Ale v čem se nám tady zdají být problémy? A problémy, o kterých jsme nehovořili na tom vládním výboru; nemohli hovořit, protože tady dochází k úplně nové situaci. Jenom včerejším, nebo lépe řečeno dnešním nočním hlasováním se zvýšil de facto schodek státního rozpočtu o 130 miliard korun. To je nová situace. A v souvislosti s tím rozpočtem a schodkem rozpočtu v roce 2000 (2020) a plánovaným schodkem rozpočtu v roce 2001 (2021) už se pomalu dostáváme k jednomu bilionu. To je úplně nová fiskální situace státu, která je velmi nepříznivá.
Víte, že ta smlouva mezi státem a ČEZem zkrátka počítá s tím, a bavili jsme se o tom na vládním výboru několikrát, že by de facto stát ČEZu velmi výhodně, protože ten by to splácel až po ukončení, půjčoval a sám si půjčoval na výstavbu v Dukovanech. A v tomto si myslím, kolegové a kolegyně, že je situace nová. Naše zadlužení se velmi dynamicky zvyšuje oproti situaci, kdy se o tomto modelu, i finančním modelu, začalo mluvit.
Další otázkou je: Nepřipravujeme další solární tunel? Já se tohoto nechci zúčastnit. Musím říct, že jsou vážná podezření, že pokud by neprošly pozměňovací návrhy od kolegů z Pirátské strany, tak mám obavy, že návrh zákona připravuje tuto možnost, protože dává ČEZu možnost zvýšit cenu energie až o 30 %, a pak bychom to splatili všichni, všichni jako spotřebitelé. Máme, a to jsme věděli od začátku, máme velmi nevyváženou smlouvu mezi ČEZem a státem, nebo smluvní vztah, protože je to celý soubor smluv, protože ČEZ má svoje minoritní akcionáře, a kdyby tomu bylo jinak, tak by to asi skončilo soudními spory. Ale znovu bych chtěla zdůraznit, že ty modely, které jsme doporučovali i na vládním výboru, aby když už se staví, tak aby to stát měl alespoň plně pod kontrolou, aby to stavěl de facto stát, a nikoliv ČEZ, tak si myslím, že tyto návrhy nebyly liché.***