(11.20 hodin)
(pokračuje Výborný)
Za KDU-ČSL můžu jednoznačně říci ano, i my podporujeme a jsme si vědomí, že je potřeba zrychlit a zjednodušit stavební řízení, o tom není vůbec žádný spor. Já k tomu ale dodávám ještě dvě další věci. Je potřeba také dbát na to, abychom při tom zrychlení a zjednodušení respektovali oprávněné veřejné zájmy, k tomu za chviličku řeknu více. A je další důležitá věc - musíme stavět kvalitně a dobře. To znamená tak, abychom pro naše obce a města, pro naši krajinu tady nevytvořili něco, co bude dlouhodobě přinášet negativní dopady a půjde to proti tomu základnímu smyslu, že chceme tady udržet krásná naše města a naše obce, a ne to, aby se na různých půdách stavěly haly atd., atd., prostě stavby, které budou dlouhodobě znehodnocovat prostředí, ve kterém žijí naše rodiny, ve kterém žijí naši občané v České republice. To si myslím, že je také velmi důležité, je potřeba to zohledňovat i v rámci projednání celého zákona, nejenom teď v prvním čtení, ale i v tom čtení druhém.
Zmínil jsem tady a k tomu chci krátce něco říci - ochrana veřejného zájmu. A tady nezpochybňuji to, že oproti původnímu věcnému záměru zákona předkladatel učinil určitý posun, nedochází k úplné integraci dotčených orgánů státní správy, ale vznikl z toho takový zvláštní model, kdy některé orgány jsou integrovány, některé nejsou. Když si potom vezmu ten sněmovní tisk samotný, včetně důvodové zprávy, tak se vůbec z důvodové zprávy nedozvídáme kritéria, na základě kterých jsou některé orgány integrovány a jiné ne. Čili kde je hranice zvýšené ochrany veřejného zájmu a kde už ta míra není? Samozřejmě chápu, že to vzešlo z nějakých odborných jednání i na půdě jednotlivých ministerstev. Ale ptám se, na základě čeho vznikla ta kritéria? Bylo to pouze na základě nějakých dohod, že se udělala někde linka, čára, kde k té integraci dojde a kde nedojde?
Já myslím, že zodpovědností, a my se k tomu jako KDU-ČSL hlásíme zcela jednoznačně, že veřejný zájem u péče o krajinu, životní prostředí, u péče o kulturní památky tady musí zůstat prioritou. Pokud bychom skutečně minimálně zohledňovali potřebu ochrany veřejného zájmu, tak taková právní úprava neodpovídá požadavkům na moderní řízení státu, neboť, a to zdůrazňuji, ochrana veřejného zájmu je ve svém důsledku zájmem každého jednotlivce a ten postup, který tady je navrhován, je, když to řeknu velmi mírně, přinejmenším lehkomyslný.
Také bych připomněl otázku finanční, protože z hlediska vyhodnocení finančních dopadů jsme přesvědčeni o tom, že tady se předkladatel mýlí, když tvrdí, že v optimálním případě by mělo dojít pouze k přesunům prostředků napříč jednotlivými kapitolami z důvodu vykompenzování přesunu agendy z územních samospráv na státní správu, nikoliv k navýšení jak prostředků, tak agendy. Finanční příspěvek státu na výkon státní správy totiž dlouhodobě nepokrývá reálné náklady, které obce a kraje hradí na výkon a za výkon státní správy. Také s ohledem na zcela jinou koncepci potom těch povolovacích řízení, kdy není vyhodnocen nárůst nebo pokles správních úkonů stavebních úřadů v budoucnu, nelze za dané situace ani stanovit finanční náročnost nově vykonávaných agend. To se týká i k těm finančním dopadům, které tady skutečně jsou zaznamenány.
K institucionálním změnám už tady mnohé zaznělo. Samozřejmě to není jenom otázka Nejvyššího stavebního úřadu, je to i otázka míry decentralizace, resp. centralizace státní správy. A tady chci zdůraznit, že to zrychlení a zjednodušení stavebního řízení bude dáno právě mírou digitalizace. Pokud skutečně půjdeme tímto směrem, pokud tady vznikne digitální spis, pokud tady vznikne portál stavebníka, tak to jsou přesně ty kroky, které mohou být vůči každému konkrétnímu jednotlivému stavebníkovi tím krokem, který mu zjednoduší a zrychlí ve finále celé stavební řízení. Čili není to o nutném přebudování institucionální struktury stavebního řízení. My se určitě nebráníme některým navrhovaným změnám. To, že stavební úřad o jednom nebo dvou zaměstnancích úplně nedává smysl a že je možné tady v tomto smyslu s některými úpravami přijít, tak to si myslím, že se shodneme i s paní ministryní Dostálovou. Říkali jsme to i u těch jednání, u kterých jsme byli. Na druhou stranu některé kroky, které se týkají třeba integrace DOSu a podobně, tak tam skutečně vidíme velký problém i směrem k ochraně veřejného zájmu. A mnohé směrem k tomu zrychlení lze řešit právě prostředky digitalizace.
Dovolte mi tady na závěr ještě zmínit jednu důležitou věc, krátce to tady zaznělo, ale je potřeba ty věci zdůraznit. Tím, jaká tady vznikají rizika, rizika směrem k obcím, směrem ke krajům, tak se velmi pravděpodobně - a upozorňovalo na to ve svém stanovisku Ministerstvo vnitra, upozorňoval na to Nejvyšší správní soud - tak tady reálně, pokud by ten zákon byl schválen tak, jak byl předložen, tak tady reálně hrozí obrovský nárůst správních sporů, které dopadnou na správní úseky českého soudnictví. A když si vezmete vyjádření paní ministryně Benešové a Ministerstva spravedlnosti, tak je to naprosto zjevné, že jestli českou justici někde pálí pata, kde skutečně se nedaří zrychlovat vyřizování podání, kde skutečně ten nápad je tak obrovský, že české soudy zde mají velký problém v rychlosti řízení, tak je to právě správní soudnictví.
Takže dámy a pánové, pokud chceme správní soudy úplně zadusit, hodit na ně deku, tak potom přijměme a schvalme ten stavební zákon tak, jak je připraven. Na to je potřeba upozornit. Není to jenom otázka toho, že by tady, tak jak varovalo Ministerstvo vnitra, mohlo dojít k výraznému omezení stavební aktivity, ale je to i dopad v rámci sporů, které vzniknou a které dopadnou na správní úseky českých soudů. Před tím bych chtěl varovat a prosím, toto je potřeba také zohlednit.
Na závěr tedy - o rizicích směrem k obcím a krajům včetně územního plánování jsem tady již hovořil. My, tak jak připravujeme společný komplexní pozměňovací návrh, tak jsme připraveni i tyto věci zohlednit. Komunikujeme s náměstky a radními statutárních měst, kteří mají na starosti územní plánování. A myslím, že tyto připomínky je potom následně potřeba také relevantně posoudit a zohlednit.
Dámy a pánové, za KDU-ČSL mi na závěr dovolte předložit, případně se přihlásit k už předneseným procedurálním návrhům v rámci prvního čtení. Pan zpravodaj si jistě poznámky dělá, případně i pan předsedající.
Vzhledem k tomu, že jsem zaregistroval z médií vyjádření paní ministryně Dostálové, že sama připravuje jakýsi doposud neznámý komplexní pozměňovací návrh, tak to mě vede k jednoznačnému závěru, že potom je potřeba vrátit předložený návrh k přepracování. Protože pokud předkladatelka sama před prvním čtením avizuje svůj vlastní nebo prostřednictvím někoho z poslanců předložený pozměňovací návrh, tak pak já považuji za rozumnější a logické i pro kvalitu zákona samotného, ať si to paní ministryně a vláda přepracuje zpět a předloží nám to poté, co do toho zapracuje tento pozměňovací návrh. Pokud je to jenom úhybný manévr k tomu, aby se obešla Legislativní rada vlády, aby se obešlo nějaké vnitřní připomínkové řízení, tak pak říkám, to je špatně. Takto se zákony, dámy a pánové, nepřipravují!
Čili za KDU-ČSL se připojujeme k návrhu jednak na přerušení prvního čtení po přednesení všech vstupů v rámci dnešní obecné rozpravy, tak aby se mohla k připomínkám vyjádřit paní ministryně a další členové vlády. Za druhé vrátit návrh zákona k dopracování. Nechci tam ten v médiích, vycházím pouze z toho, co zmínila paní ministryně a případně členové hnutí ANO, poslanci. Vrátit k dopracování. ***