(13.50 hodin)
(pokračuje Brabec)
Na základě místního šetření přitom inspekce vyloučila i řadu dalších podniků nebo provozů z těch celkem 21 podniků, které byly prověřovány, ale samozřejmě novináře zajímala jenom ta Deza. V podniku Deza byl dle sdělení skupiny pracovníků vodoprávního úřadu ČIZPu a Povodí Moravy v pořádku stav čisticího zařízení, charakter a kvalita odpadní vody a stav v odtokové laguně, a to bylo i to, na základě čeho vlastně došlo k tomuto vyjádření, ale znovu říkám, já jsem se k podniku Deza vyjadřoval až potom, co se vyjádřila a k pravděpodobnému zdroji znečištění Policie České republiky a další, jinak bych to prostě neudělal. Já si myslím, že všichni asi chápeme, že tohle bylo - a ještě vám řeknu jeden argument, který si myslím, že je velmi příznačný.
Ta havárie se stala v neděli 20. 9. a až do čtvrtka dvacátého čtvrtého se nikdo na Ministerstvu životního prostředí z médií nezeptal na jakýkoliv detail. Logicky, protože to vyšetřovala, respektive oni se ptali vodoprávního úřadu, ptali se České inspekce a nepolitizovalo se to. Byla to prostě havárie, ke které došlo, a nikdo se nás neptal. Teprve dvacátého čtvrtého začal na sociálních sítích jakýsi hon a na to jsme potom reagovali. Takže to je zároveň odpověď i na dotaz, který někteří z vás měli, proč jsem se k tomu nevyjadřoval. No logicky, já jsem se nevyjadřoval v minulosti k celé řadě takovýchto událostí, nevyjadřoval jsem se tedy ani v tomto případě, a najednou to bylo bráno jako nějaké naše selhání, že jsme se k tomu nevyjadřovali. Ale tady byla logická návaznost na to, že to skutečně vyšetřovaly orgány podle vodního zákona, tedy především vodoprávní úřady, popřípadě Česká inspekce životního prostředí.
To znamená, tohle, všechny vzorky, kterých byly desítky, nebo dokonce více jak sto, z řeky Moravy i z řeky Bečvy - a znovu zdůrazňuji, odebíraly je vodoprávní úřady, odebíral je Hasičský záchranný sbor, odebírala je inspekce, odebíralo je Povodí Moravy, odebíraly je Vodovody a kanalizace Vsetín a další - byly předány Policii České republiky. Jestliže někdo spekuluje o tom, že tam byly udělány nějaké kroky k zahlazení stop - a prosím, už mi připadá úplně jako diagnóza, když někdo třeba řekne, že Povodí Moravy ten krok, který udělalo vzápětí a který má podle svých provozních řádů, to znamená zředit kontaminant, a někdo nařkne Povodí Moravy, že zahlazovalo stopy tím, že zředilo z přehrady Bystřička ten tok, nezlobte se, to už je jako neuvěřitelný hon na čarodějnice. A když se podíváte na to, kolik desítek lidí tam odebíralo vzorky z mnoha organizací, včetně Policie České republiky, která tam byla od začátku, tak opravdu spekulace o nějakém celostátním spiknutí orgánů se zahlazením stop, to už si myslím, že je skutečně diagnóza.
Nyní mi dovolte se krátce zmínit o sankcích, které hrozí viníkovi dle platné legislativy. Policie vyšetřuje samozřejmě tuto havárii, to znamená, tady by se mohlo jednat o trestný čin podle trestního zákoníku, § 293, 294, poškození a ohrožení životního prostředí. Hrozí tady pachateli trest 1 až 8 let odnětí svobody a zákaz činnosti. Kromě toho lze samozřejmě vymáhat po pachateli způsobenou škodu. V případě postihu dle vodního zákona je výše sankce 5 milionů korun, maximálně 5 milionů korun, to je ve vodním zákoně už velmi, velmi dlouho, plus provedení opatření k nápravě závadného stavu a nápravě způsobené škody. V tomto případě by šlo samozřejmě především o škodu způsobenou na rybí obsádce, náklady na kafilérii, náklady na znovuzarybnění a další.
Z pohledu dostatečného postihu za ekologickou újmu máme dva nástroje, buď tedy složkový zákon o vodách, tedy vodní zákon, nebo zákon o ekologické újmě, který zatím nebyl v České republice použit. A tohle je první případ, kde určitě i po jednání s inspekcí a s dalšími a samozřejmě hlavně podle toho, jak uzavře záležitost Policie České republiky, uvažujeme o tom, jakým způsobem by mohl být případě aplikován zákon o ekologické újmě, což by byla precedentní záležitost, ale potřebujeme k tomu samozřejmě celou řadu posudků, které mimo jiné si dneska třeba nechává dělat i policie, ale ty posudky si nechává dělat i Ministerstvo životního prostředí v rámci zadaných studií, hned se k tomu dostanu.
Celou záležitostí se samozřejmě zabýváme i z pohledu legislativního a procesního, tedy v první řadě z pohledu postupu a koordinace jednotlivých orgánů dle vodního zákona a další legislativy, především postupu v případě, kdy dojde k větší havárií, která postihne větší území zasahující do kompetence více vodoprávních úřadů, popřípadě krajů. V každém případě jsem rozhodl, že tento případ využijeme pro akutní proškolení vodoprávního úřadu s ohledem na různou legislativu, která se v případě takové havárie aplikuje, tedy vodní zákon, havarijní vyhlášku, krizový zákon, zákon o vodovodech a kanalizacích atd.
Diskutujeme už s ministerstvy zemědělství a vnitra nad zpřesněním příslušné legislativy, aby bylo naprosto zřejmé, kdo zasahuje při jakém typu havárií a dává pokyn, zda se havárie řeší podle krizového zákona, podle vodního zákona a které orgány řídí její vymáhání nebo zmáhání s ohledem na její závažnost. Zkušenost totiž ukazuje, že ne všechny vodoprávní úřady, které podle vodního zákona mají odpovědnost a kompetenci nad takzvaným zmáháním havárie podle vodního zákona, jsou svým rozsahem nebo zkušenostmi schopny řídit krizové akce, které přesahují jejich obvod, a tak samozřejmě i personální, manažerské a rozhodovací schopnosti a možnosti.
Legislativu chceme upravit i v oblasti vypouštění a ohlašování látek znečišťovateli do toku. Můžeme snížit ohlašovací prahy nebo rozšířit vějíř sledovaných látek, aby byli znečišťovatelé pod větší veřejnou kontrolou. Několik let máme vytvořenou funkční pracovní skupinu, ve které jsou zastoupeni jak znečišťovatelé, tak nevládní organizace, například Arnika, zaměřenou právě na úpravy legislativy týkající se látek vypouštěných do životního prostředí. Tam také diskutujeme monitoring a limity látek, jako jsou kyanidy, měď, nikl a další. Evropská komise už tři roky realizuje takzvaný fitness check, tedy takové zhodnocení příslušných směrnic zaměřených na monitoring vod a znečišťujících látek, na jeho výsledcích. Očekáváme, že zahájí debatu příští rok o zpřísnění evropské legislativy, a bude jenom dobře, když Česká republika bude v této debatě o něco napřed, což nepochybně bude, protože se tou věcí zabýváme, jak jsem řekl, už zhruba dva roky a už některá zpřísnění jsme navrhli.
Takže vážené kolegyně, vážení kolegové, závěrem. Osobně mi velmi, velmi záleží na tom, aby se znečištění Bečvy co nejdříve vyšetřilo, a byl bych nejšťastnější, kdyby to bylo už před měsícem nebo před šesti týdny, jak jsem původně věřil a doufal, aby viník byl nalezen co nejdříve a samozřejmě padni komu padni. Troufám si říct, že je jednoznačné, snad mi věříte, nebo aspoň někteří z vás, že je to logické už z toho důvodu, že nechceme vůbec nějakým způsobem přispívat, anebo naopak tím (nesroz.) způsobem máme největší zájem, aby co nejrychleji se rozptýlily pochyby veřejnosti. V této věci maximálně poskytujeme součinnost orgánům v trestním řízení. A já mám plnou důvěru v Policii České republiky, která tu věc vyšetřuje, a znovu říkám, orgány jako vodoprávní úřady a Česká inspekce životního prostředí předaly celý spis, nebo všechny informace, které měly k dispozici, 25. září Policii České republiky, od té doby to vyšetřuje policie. Nikdy jsem netlačil v žádné kauze na inspektory České inspekce ani na jiné své úředníky v resortu, aby postupovali jinak než v souladu s jejich odpovědností a kompetencí, odbornými standardy a svědomím. Pokud někdy tlačím na své lidi, tak jen v tom, aby rozhodovali pokud možno co nejrychleji. Pokud mě někdo z nějakého ovlivňování podezírá, myslím z politiků, tak nezlobte se, pravděpodobně soudí podle sebe. Co by možná dělal na mém místě.***