(11.40 hodin)
(pokračuje Kovářová)
Jeden příklad za všechny. Maminka se dvěma dětmi, výživné soudkyně snížila z 2 600 korun na 1 200 korun. Děti ve věku 7 a 11 let. Soudkyně odůvodnila toto snížení s tím, že děti vyrostly, a tak maminka má již více času na to, aby mohla více pracovat. A teď nechci, aby se soudci cítili býti dotčeni, ale myslím si, že takových případů je celá řada. Netýká se to samozřejmě maminek, které dostávají výživné, ale i otců. Takže tady myslím, že by měla mířit právě ta změna legislativy, metodika pro soudce, jejich vzdělávání, a rozhodně si myslím, že by to přineslo velký úspěch.
Dalším problematickým bodem je právě ona prevence, o které se tady hovořilo, zvyšování rodičovských kompetencí a také změna myšlení. V neposlední řadě je to potrestání neplatiče výživného, pokud samozřejmě se dostane do vězení. Myslím si, že trestní represe velmi úzce souvisí s dluhovou problematikou. A dluhy se ve většině případů pohybují v řádu statisíců, nejčastěji asi 300 tisíc korun. Nepodmíněně odnětím svobody by se měli dlužníci trestat opravdu jen ve výjimečných případech. Náklady řízení, náklady na pobyt ve vězení, přeplněné věznice a ve finále i vlastně potrestání dětí, protože dítě lepší životní úroveň tímto prostředkem rozhodně nezíská, ale má z jednoho rodiče kriminálníka. Proto bych předpokládala, že se najde a využije se ten vhodný nástroj, jako jsou veřejně prospěšné práce, právě dát dlužníkovi podmíněný trest s dohledem, s povinností dluh uhradit v plné výši. A samozřejmě otázka, a vím, že ta je výbušná, zamezení požitků pro dlužníka v širokém rozpětí možností. Čili pokud bychom umožnili a ve spolupráci s obcemi dali možnost dlužníkům pracovat v tzv. veřejně prospěšných pracích, myslím si, že by to bylo také dobré řešení a pomohlo by to vyřešit celou řadu konfliktů.
Závěrem několik dalších poznámek. Myslím, že ty skupiny, které tady jsou, jsou velmi rozdílné. Myslím těch neplatičů. Ty, co nechtějí platit, ty, co nemohou platit, ale chtěly by platit, ale samozřejmě, a to je důsledek rozvodové anabáze, ty co nechtějí platit exmanželce nebo exmanželovi.
A zcela nakonec kromě toho, že bych si přála, aby došlo ke změně celého systému ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti, mi dovolte konstatovat, že spoluzodpovědnost některých rodičů za děti přestala být normální. A to žádná legislativa nezmění. Musí se změnit myšlení ve společnosti. A tak doufám, že to, co zde zaznělo, ty výhrady, by k tomuto mohly přispět. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji a faktickými poznámkami bude reagovat nejprve paní poslankyně Helena Válková, poté paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Já se omlouvám, asi jsem poslední dvě věty své předřečnice neslyšela, ale jinak tentokráte můžu podepsat to, co říkala paní poslankyně Kovářová, opravdu úplně všechno, protože je to takový systematický přehled nedodělků.
Současně odpovídám i vaším prostřednictvím, samozřejmě, pane předsedající, i na tu trochu uštěpačnou a zdánlivě oprávněnou poznámku paní poslankyně Adamové Pekarové, že jsem také jako bývalá ministryně spravedlnosti na tom měla svůj podíl. Když se podíváte do těch dokumentů, tak vidíte, že jeden z hlavních cílů, když jsem přišla na Ministerstvo spravedlnosti, byla právě reforma opatrovnického soudnictví. A po 13 měsících už jsme rozběhli jednání, ale když jsem odcházela, tak jsem ji nemohla dokončit. Takže souhlasím s vámi, to je velký nedodělek a zatím se nepodařil odstranit, ale v rámci třeba té vládní agendy jako zmocněnkyně tam máme k tomu vytvořené pracovní útvary, které se tím zabývají, jsme v kontaktu s opatrovnickými soudci.
A souhlasím s tím, že praxe Cochemská, která se velice úspěšně aplikuje v Mostě, a to je právě ten soudce, o kterém jsem hovořila zase v souvislosti s jiným návrhem zákona, dětským ombudsmanem, pan doktor Beneš, nemýlím-li se, tak je příkladem toho, že když opatrovnický soudce je schopen, a on nám říkal neuvěřitelná čísla, jestli to teď nepopletu, asi 90 nebo 85 % těch rozvádějících se nebo dohadujících se rodičů je po aplikaci této techniky, nebo technik, a způsobu mediace, říkejme, tomu trošku zjednodušeně - (Předsedající: Paní poslankyně, čas vypršel.) Děkuji. - schopné se dohodnout, aniž by potřebovalo být nařízeno soudní jednání. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Aulická Jírovcová s faktickou poznámkou. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Já bych právě ještě doplnila paní kolegyni Válkovou a ještě paní kolegyni, která o tom také hovořila, právě o té Cochemské praxi, protože my opravdu v Mostě jsme zářným příkladem, i když my s tím nezačali, ale měli jsme zhruba před dvěma lety v Ústeckém kraji, kde jsme pozvali i zástupce Libereckého kraje, jak jednotlivých soudů, tak i OSPODů, a kde jsme se právě snažili propagovat systém té Cochemské praxe. Problémem v tom systému je, že prostě ti soudci k tomu musejí přijít dobrovolně, což si myslíme, a někteří opravdu k tomu mají, že prostě na ten systém najet nechtějí, je to pro ně třeba velice složité zpočátku, a také vidíme i to, kdo vlastně jim bude dělat sociální pomoc. Protože v mnoha případech tam má být funkce soudce, OSPOD respektive, a další právě podpůrná pomoc v rámci sociální pomoci, ať už třeba v neziskových organizacích, nebo jiných. A tam si myslím, že i právě ty soudy se nijak nenacházejí, a pak je právě ten problém nějaké koordinaci, nebo do toho vstupovat.
Každopádně opravdu vnímáme to, co tady bylo řečeno, že když rodiče projdou tou Cochemskou praxí, tak opravdu v 90 % pak nejsou problémy ani s hrazením alimentů, resp. s výživným. A zde bych právě upozornila na to, co se odehrálo při tom setkání, kde naši soudci opravdu ve velké míře, velice často rozporovali závěry ze strany OSPOD, resp. ze stran Ministerstva práce a sociálních věcí. A tam vidíme ten velký problém, kde de facto pak vznikají zásadní věci, které v tom systému nefungují.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova? Není.
Je 11 hodin 48 minut, poslanecký klub hnutí ANO požádal o přestávku v délce 15 minut. Přestávka bude následovat nyní, za čtvrt hodiny se opět sejdeme.
(Jednání přerušeno v 11.49 hodin.) ***