(10.30 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji za dodržení času k faktické poznámce. A faktická poznámka pana Václava Klause, připraví se k faktické poznámce paní kolegyně Alena Gajdůšková. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Václav Klaus: Já bych zareagoval na pana Profanta vaším prostřednictvím. Divím se, že se mě nikdo z kolegů ještě nezastal. Tady se vede vážná debata, kde jsou různé politické názory, proto je to emotivní. Já jsem řekl, že chápu jaksi ušlechtilé představy předkladatelů a argumentuji, že to nebude fungovat, a vy máte tu drzost používat nějaké osobní útoky! Co víš o mojí rodině? Máš nějakou pochybnost o tom, že se nestarám o svoje děti? Tak mi to pojď říct tamhle někam ven, ale nepoužívej to ve třetím čtení důležitého zákona! Nezlobte se na mě! (Mpř. Filip: Pane poslanče...) Vaším prostřednictvím. (Mpř. Filip: Tak. Děkuji.) Kdybych já řekl, že podivně páchnete, tak to bude jaksi pravdě tisíckrát bližší než to, že se nestarám o svoje děti, ale v životě by mě nenapadlo používat tady u řečnického pultu nechutné osobní útoky. Tak to nedělejte také!
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce a opakuji, že oslovují se mezi sebou poslanci prostřednictvím předsedajícího.
Nyní paní poslankyně Alena Gajdůšková, připraví se Helena Válková, poté Teraza Hyťhová. Tím bychom zatím přihlášené faktické poznámky mohli vyčerpat. Máte slovo.
Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, ctěná Sněmovno, jenom tři kratičké poznámky.
Na pana Václava Klause mladšího nebudu reagovat, to je mimo komentář. Urážel nás také, ale myslím si, že ti, kteří to sledují, si udělají obrázek sami.
Chtěla bych ale reagovat na paní váženou poslankyni, kolegyni Adamovou Pekarovou. Jsou tam dvě zásadní věci. Pro nás sociální demokraty jsou zásadní děti. A civilizační úroveň společnosti se poznává podle toho, jak se chová k těm nejslabším. A jestli je skupina slabých v té společnosti, tak jsou to skutečně děti. Prostě o ty se společnost postarat musí, pokud to nedokáže jejich rodina, jejich zázemí. Tak to prostě je. To je civilizační úroveň společnosti.
A k analýze toho, kdo neplatí výživné a proč, řeknu vám to, co jsem slyšela na začátku, když jsme to začali projednávat, od Klubu osamělých matek. Ty tvrdí, že jestliže má povinný rodič stanovenu výšku výživného soudem, zdůrazňuji soudem, tak prostě má na to, aby to zaplatil! A moje zkušenost z toho, jak se na nás lidé obraceli, tak skutečně je o tom, že tam neplatiči nebyli ti nejslabší, kteří možná se dostali v nějaké chvíli do problémů, ale byli to lidé, kteří byli dobře situovaní a jenom prostě používali to neplacení jako nástroj proti bývalé partnerce. A to se ukáže, když přijmeme tento zákon, a já jsem připravena se o tom bavit dál.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, skončil čas k vaší faktické poznámce. Nyní tedy paní poslankyně Helena Válková, připraví se Tereza Hyťhová.
Poslankyně Helena Válková: Já budu plynule navazovat, protože si myslím, že všechno, co tady bylo řečeno, jak se říká, cum grano salis, s jistým zobecněním lze podpořit. A mně se líbil ten příměr, co paní poslankyně Adamová Pekarová vaším prostřednictvím tady řekla, protože ano, když hoří požár, a jsem ráda, že to vnímá jako požár, protože pro ty děti obzvlášť v téhle situaci, ony už jsou v tom požáru. Tak já nejdříve zachráním to dítě, ne? A nebudu v situaci, kdy mi hoří dítě, hledat pachatele. Toho samozřejmě budu hledat okamžitě. Takže děkuji vám, paní poslankyně. To byl výborný, ale výborný příklad.
Druhá poznámka. Samozřejmě že máte pravdu, že to je jenom jeden element, který sám o sobě nepomůže řešit situaci dětí v ČR z těch ohrožených rodin. Takže my ten element raději neuděláme, protože nemáme systémové řešení, a budeme zase čekat, až někdo přijde s nějakou koncepční reformou za dva, tři, pět let a pak ten problém budeme řešit? Známe se. Jsme v České republice. Většinou nejsme příliš systémoví a řešíme věci ad hoc. Někdy i s chybami.
A do třetice moje poznámka. Já nechci, aby naše děti byly na tom jako děti z předměstí v USA. Já chci, aby naše děti měly takovou péči jako u našich sousedů i z těch sociálně slabších rodin v Německu a v Rakousku. To jsou pro mě ty příklady, které jsou hodné následování, a tam to znám, speciálně v Německu, velmi dobře. Tam se o ně starají maximálně. I o ty rodiny, které jsou v této situaci a potřebují zvýšenou pomoc finanční. Nemám už čas v rámci faktické poznámky se dál vyjadřovat, ale tam bychom se měli -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To opravdu nemáte, paní poslankyně, protože skončil čas k vaší faktické poznámce.
Poslankyně Helena Válková: Dobře. Děkuji. - tímto směrem a ne směrem opačným.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já jsem trpělivost sama dneska. Nyní kolegyně Tereza Hyťhová, po ní pan předseda Poslanecké sněmovny. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Tereza Hyťhová: Děkuji. Já bych se vrátila zpátky do té debaty a opravdu si vyprošuji, aby se tady používaly výrazy, jako že jsme asociální, že nechceme myslet na děti, že nám na nich nezáleží a podobné věci. To si opravdu vyprošuji! Je to nesmysl. Já říkám, že u vlády je hnutí ANO a ČSSD. Máte ministry, máte lidi na to, máte možnosti tyhle věci změnit, jako jsou soudy, soudní vymahatelnost. To je problém, který se nevyřeší tímto zákonem. Ten problém tady dneska je. Není jenom v České republice, je samozřejmě všude ve světě, o tom se nemusíme vůbec bavit, ale ten problém tkví v tomto. Stejně ten stát ty peníze nevymůže! Takže opět stát udělá další sociální dávku, jako je tato, a bude vyplácet peníze za lidi - ano, někteří samozřejmě můžou být v tísni, ve finanční tísni, můžou být v problémech, to nerozporuji, ale jsou to jistě i lidé, kteří zkrátka platit nechtějí a peníze na to mají. A za tyhle lidi my budeme platit jako stát výživné. Primárně se nemá o děti starat stát, ale rodič. Jeho vlastní rodič. Stát má dopomoct k tomu, aby ten rodič svoji povinnost plnil a o to dítě se řádně staral a platil za něj alimenty případně. Ale nemůžeme jako stát suplovat roli rodiče v tom, že stát všechno bude uhrazovat. Vždyť je to nesmysl do budoucna! To není řešení. Ten problém tady bude pořád, ta vymahatelnost bude stejná a v podstatě ten problém se nevyřeší.
A prosím, vyprošuji si názory typu, že jsme asociální, že nechceme pomoct dětem! Je to nesmysl. Chceme pomoct dětem, ale problémy se mají řešit tam, kde jsou, a nepřidělávat další a další a další. A tohle zkrátka problém bude. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček. Pane předsedo, máte slovo.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za slovo. K panu poslanci Klausovi. Já jsem se přihlásil k faktické poznámce a teprve teď jsem přišel na řadu.
K panu poslanci Profantovi. Úvod vašeho vystoupení byl zoufalý, ubohý, naprosto překračující veškeré meze, byl pod úroveň a není důstojný člena této Poslanecké sněmovny. Já jsem si nemyslel, že se takového útoku na rodinný život dočkám. Jestli si chcete uchovat náš respekt jako volený zástupce, kterého sem vyslali voliči České republiky, aby zde přednášel jejich názory, tak se seberte a panu poslanci Klausovi se omluvte! Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce panu předsedovi. Děkuji. Nyní pan poslanec Aleš Juchelka s faktickou poznámkou. Pane kolego, ještě zopakuji přihlášené: paní kolegyně Valachová, Pekarová za vámi. Nyní máte slovo.
Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji mockrát. Pan předseda Vondráček, a já jsem za to velmi rád, mi vzal vítr z plachet, protože jsem chtěl říct úplně to samé, a moc mě těší, že řekl tady toto právě z pozice předsedy Sněmovny.
Takže přejdu rovnou k tomu druhému bodu. Já bych chtěl reagovat na paní poslankyni Gajdůškovou prostřednictvím vás, pane předsedající. Chtěl bych říct, že na tu poznámku, že vyspělá společnost se pozná podle toho, jak se stará o ty nejslabší, třeba o děti nebo o seniory, tak chci říci, my v České republice se skutečně o ty děti, které se dostanou do problémů, staráme. Nemáme žádné děti na ulicích, máme rozšířenou pěstounskou péči, máme rozšířenou ústavní péči, dětské domovy. Tady toto prostě a jednoduše funguje, takže nazývejme věci pravými jmény. My se staráme skutečně o ty potřebné, ale toto, co my tady budeme schvalovat, je, že my budeme pomáhat nezodpovědným rodičům. ***