(12.20 hodin)
Poslanec Stanislav Fridrich: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, seznámím vás s usnesením číslo 248 výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, ze 45. schůze ze dne 10. listopadu 2020 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 1081.
Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu po odůvodnění náměstků ministra školství, mládeže a tělovýchovy Pavla Dolečka a Dany Prudíkové, zpravodajské zprávě Stanislava Fridricha a po rozpravě
I. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby se konala obecná rozprava o návrhu zákona;
II. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby se vedla podrobná rozprava ke všem částem návrhu zákona;
III. navrhuje Poslanecké sněmovně, aby své jednání ukončila nejpozději do 13. listopadu 2020;
IV. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 1081, vyslovila souhlas v předloženém znění;
V. zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní rozhodneme, zda povedeme obecnou rozpravu. Takže já zagonguji.
Já zahajuji hlasování, zdali povedeme obecnou rozpravu. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 292, přihlášeno 93 poslanců, pro 71, proti žádný. Návrh byl přijat.
Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy mám přihlášené tři poslance, takže jako první vystoupí poslankyně Ivana Nevludová a připraví se pan poslanec Leo Luzar. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Ivana Nevludová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, záměrem mého návrhu je účinné odstranění zásadních potíží zmíněných v důvodové zprávě zákona ohledně uchazečů se zahraničním předchozím vzděláním, komplikace při procesu formálního uznávání předchozího vzdělávání a ohrožení přístupu těchto uchazečů ke studiu z důvodu procesních prodlev. Zároveň návrh zajistí rovná práva v přijímacím řízení všem uchazečům. Idea návrhu se opírá o společné stanovisko České konference rektorů a Rady vysokých škol, které na počátku tohoto kalendářního roku Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy doporučily, aby postup ověřování podmínky dosažení předchozího vzdělávání podle § 48 vysokoškolského zákona byl přístupný všem uchazečům o vysokoškolské studium v České republice.
Důvodová zpráva zákona zmiňuje zásadní potíže, se kterými se potýkají zejména zahraniční uchazeči o studium při prokazování dosaženého vzdělání. Řeší to zavedením devadesátidenní lhůty pro doložení předchozího vzdělání. Tato lhůta je však nedostatečná. Na některých krajských úřadech je přetlak žádostí o nostrifikaci tak velký, že trvá dva měsíce, než vůbec začnou podanou žádost vyřizovat. Pak teprve začnou žádosti posuzovat a případně předepisovat nostrifikační zkoušky. Ty se ale v době uzavření středních škol vůbec nevypisují. Snadno se tak může stát, že student předepsané lhůtě devadesáti dnů, nedostojí. Nadto předložená novela neřeší zásadní problém s nerovným postavením různých uchazečů při uznávání předchozího vzdělání.
Nerovné postavení spočívá v ověřování splnění středoškolského vzdělání podle dvou různých zákonů a dvou zásadně odlišných sad kritérií. Zatímco u některých uchazečů se zkoumá to, zda jejich zahraniční maturita je dostatečná k přijetí na vysokou školu v daném cizím státu, u jiných uchazečů se vyžaduje, aby jejich zahraniční maturita byla rovnocenná české. Dochází tak k absurdním situacím, kdy dva uchazeči mají maturitní vysvědčení z téže školy, například z USA, ale zatímco jednomu je zahraniční vzdělání uznáno podle § 48 odst. 4 písm. d) vysokoškolského zákona, a je na vysokou školu přijat, druhému krajský úřad odmítne udělit nostrifikační osvědčení podle § 108 odst. 5 školského zákona a je v přijímacím řízení odmítnut.
Rovné právo a rovný přístup ke vzdělání podle Listiny základních práv a svobod však vyžadují, aby se na všechny uchazeče o vysokoškolské studium uplatňovala tatáž kritéria doložení předchozího vzdělání. Dosažení předchozího vzdělání je totiž obecnou podmínkou přijetí ke studiu na vysoké škole, která platí pro všechny druhy studijních programů a pro všechny druhy vysokých škol. Cílem nově navrhovaného znění je tedy zajistit, že se dosažení předchozího vzdělání bude posuzovat stejnými kritérii u všech uchazečů, a to tím způsobem, že pokud se uchazeč hlásí ke studiu na vysoké škole bez institucionální akreditace, i on bude mít možnost ověření podmínky dosažení předchozího vzdělání podle odst. 4 písm. d) a podle odst. 5 písm. c).
Konkrétně bude mít možnost prokázat splnění této podmínky vysoké škole, která má institucionální akreditaci pro alespoň jednu oblast vzdělávání a kterou si on vybere. Stávající znění vysokoškolského zákona přitom umožňuje této vysoké škole účtovat si za úkony spojené s posouzením splnění podmínky pro přijetí ke studiu odpovídající poplatek. Tímto způsobem budou účinně vyřešeny dvě zásadní obtíže, které zmiňuje důvodová zpráva zákona, konkrétně komplikace při procesu formálního uznávání předchozího vzdělávání a ohrožení přístupu těchto uchazečů ke studiu z důvodů procesních prodlev. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak další v obecné rozpravě vystoupí pan poslanec Leo Luzar a připraví se paní poslankyně Kateřina Valachová. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, dámy a pánové, já mám drobnou úpravu, kterou bych chtěl tady zdůraznit a zdůvodnit, a budu rád, když si ji pan ministr i osvojí a bude ji vnímat, o co se jedná. V návrhu, který je předložen, je § 95c, který hovoří o distanční státní zkoušce. Souhlasím s tímto paragrafem tak, jak je. Ale chci upozornit na jednu věc, že v tom původním návrhu se hovoří, že z jejího průběhu pořídí audiovizuální záznam. Já navrhuji, aby to bylo upřesněno na audiovizuální záznam všech zúčastněných.
Kdo se kdy účastnil takovéto audiokonference, ví, že audiovizuální záznam může být třeba jenom pouze ten, kdo obhajuje, a už splňuje dikci tohoto zákona, a ti, kteří jsou v rámci komise, už by třeba nemuseli být zaznamenáni apod. Čili aby bylo zachováno opravdu průkazné konání státní zkoušky a aby všichni zúčastnění byli na této státní zkoušce v tomto záznamu zaznamenáni. Proto navrhuji rozšířit tento bod - pořídí audiovizuální záznam všech zúčastněných. Jinými slovy, ten centrální, kde na té obrazovce budou všichni. Aby také bylo vidět, v jakých podmínkách tu státní zkoušku tento člověk skládá. To znamená, i ty otázky a reakce těch zkoušejících. To je první.
A druhá věc, která je, řekněme, spíše nad tu hodnotu. Ale v tomto zákoně se píše, že tento záznam bude uchován po dobu pěti let. A píše se, že tento záznam bude vydáván orgánům veřejné moci při výkonu jeho pravomoci. Zapomíná se ovšem, že zde existuje zákon 106. A tento záznam, jelikož je státní zkouška v nějaké formě správního řízení, může být podle stošestky vyžadována. ***