(16.40 hodin)
(pokračuje Filip)
Pak je otázka deficitu. Je zřejmé, že ten deficit bude vyšší než původně plánovaných 116 mld. Vláda navrhuje 320 mld. My jsme uvažovali o tom, jestli se máme s vládou bavit o tom, že to má být jiná částka. Diskutabilní je jenom část, která přichází z Evropy, a my dál budeme jednat o těch 180 mld., které se týkají toho, co rozhodla Evropská komise, co schválil Evropský parlament, to znamená využití prostředků. A jsme rádi, že část těch prostředků je nějak směřována, že může pomoci vědě a výzkumu, že může pomoci těm zeleným projektům, že může pomoci tomu, o čem hovořil můj předřečník, např. v zemědělství a ochraně vody, o které budeme za chvilku jednat. A jsem přesvědčen o tom, že kdo racionálně uvažuje, tak nemůže říkat, že to byl neočekávaný krok nebo že nevíme, o čem mluvíme.
Samozřejmě, že otázka těchto prostředků je otázkou jejich zapojení do toho našeho rozpočtu, jejich zapojení do programů, které potřebujeme tedy udělat jak na té národní úrovni, tak na úrovni Evropy jako takové. A v tom případě jsme přesvědčeni, že ten deficit dává možnost, aby se dal dostatek prostředků do investic, abychom byli schopni pokrýt ty věci, které se týkají toho výpadku v ekonomice, a znovu ji nastartovat. Jestliže tohle byla ta základní úvaha, tak já myslím, že ta úvaha je správná, že je to úvaha, která ukazuje na to, že škrtání ve státním rozpočtu se vymstilo České republice, a není pravda, že to byl program, který nám pomohl. Ta krize se tady táhla do roku 2012, a v roce 2013 byly mimořádné volby právě pro to, kde skončila česká ekonomika tím škrtacím programem vlád, které tady byly od roku 2008, resp. 2006. To je realita. Tak si to řekněme. Nemalujme tady z nějakých důvodů obrany toho nebo onoho jiné obrazy, než tady skutečně lidé prožili.
A na závěr mi dovolte jednu poznámku, kterou vnímám jako podstatnou, abych otevřeně řekl ano, jsou věci, které jsme ještě při jednání s vládou nedohodli. Budeme je uplatňovat v rámci druhého čtení jednání o státním rozpočtu a budou to věci, které se týkají zase potřeb občanů České republiky, ať už jsou to prostředky na to, co je součástí vládního programu a co je součástí naší dohody o toleranci, to znamená naplnění těch slibů, které byly dány učitelům, nepedagogickým pracovníkům, ať už je to otázka toho doplnění v té zdravotní péči, ať už jsou to věci, které se týkají malých obcí, které potřebují ty mimořádné programy, protože samozřejmě jsou na tom mnohem hůře než ty obce, které mají velké aparáty a velké rozpočty, a mohou se tedy zachovat jinak. A mě opravdu mrzí, že ti, kteří mají dostatek peněz, najednou říkají: a ještě dejte a my solidární nebudeme. Takhle bychom na té jedné lodi nikdy nemohli být.
Jsem přesvědčen, že mohou být ty naše pozměňovací návrhy dobrým důvodem pro to, abychom se dohodli i v širším politickém spektru, že je potřeba je podpořit, ať už je to výstavba bytů nebo infrastruktury v obcích, ať už je to podpora těch konkrétních programů v Akademii věd, které vnímáme jako součást toho důležitého rozvoje posunu vědy a výzkumu jako jednoho z motorů růstu hrubého domácího produktu. Jsou tam samozřejmě prostředky, které se ještě nepodařilo dohodnout v tom prvním vyjednávání o státním rozpočtu, ať jsou to prostředky na Ministerstvu vnitra, zejména pro Hasičský záchranný sbor apod. Ale samozřejmě jsou tam i sociální služby, kde je evidentní, že část těch lidí, kteří prošli zdravotním systémem v rámci pandemie, skončí v těch sociálních službách, zejména ti starší, a budeme muset uvažovat o tom, jestli to sociální systém unese, jako se dnes uvažuje o tom, kolik unese zdravotní systém.
Já jsem přesvědčen, že ten, kdo racionálně uvažuje, musel vnímat i slova prezidenta republiky o tom, že ten rozpočet je sestaven s plnou odpovědností, a tak jak někdy trpím, když někdo říká, že tohleto vláda udělala špatně nebo tohleto je vytýkáno z určitých důvodů, tak samozřejmě ne kvůli obraně vlády, ale kvůli obraně zákona o jednacím řádu říkám, že jako v každé životní situace je diskuse, pak je závěrečné slovo, a ten, kdo neuplatnil v té koncentrované diskusi své připomínky, tak se prostě chce domáhat, když na něco zapomněl, toho, jak je možné, že někdo má závěrečné slovo. Ano, tak to je v jednacím řádu. Tak je to v jednacím řádu. Prostě jednou ta diskuse skončí, musí dojít k rozhodnutí a to rozhodnutí je potom třeba akceptovat. Ne všichni to akceptovat chtějí, ne všichni mají tu vůli uznat, že jejich návrh nebyl většinový, že ten návrh nebyl ten, který si zasloužil podporu většiny této Poslanecké sněmovny. A já jsem přesvědčen, že právě proto, že bychom měli ctít náš základní zákon, jednací řád Poslanecké sněmovny, že bychom si některé výhrady vůči vystoupením měli spíše ponechat pro sebe, než se takovými výjevy tady zesměšňovat.
Já chci říct, že klub Komunistické strany Čech a Moravy, tak jak bylo řečeno, podpoří první čtení státního rozpočtu, nebude podporovat jeho vrácení k přepracování a bude podporovat to, aby vláda České republiky měla pro rok 2021 všechny podklady pro to, aby mohla efektivně bojovat proti pandemii, která nás zatím stále ještě pronásleduje, abychom mohli efektivně občanům odpovídat na každém poslaneckém dnu, při každé příležitosti, kdy se nás zeptají, jestli chceme, nebo nechceme pomoci, nebo je pro nás důležitější jakýsi individuální zájem, který tady někteří zakrývali mnoha slovy, a nebyli ochotni přiznat, kam směřují. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tady mám faktické poznámky a jsou tři. Takže přečtu pořadí: pan poslanec Radek Koten, pan poslanec Stanislav Grospič a pan poslanec Jan Skopeček. Takže máte dvě minuty. Tři faktické poznámky, zatím další nemám. Prosím.
Poslanec Radek Koten: Dobrý den. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové, já jako občan tohoto státu, a myslím si, že i všichni občané tohoto státu, si formou daní, různých daní, ať už je to sociální, zdravotní, anebo daň z příjmů, tak si vlastně platí službu tohoto státu, službu pro něj jako pro občana. Myslím si, že všichni, jak tu jsme, bychom si měli uvědomit, že stát za ty vybrané daně musí skutečně občanovi odvést nějakou službu, a zároveň také platí, že ten, kdo bude doma hlídat děti místo toho, aby děti chodily do školy, anebo mu bude znemožněno podnikat, tak takový člověk bohužel nebude odvádět tyto daně. Pak tady máme různé programy COVID I, COVID II, COVID III atd, ale v případě, že se nám nepodaří vrátit děti do školy a podnikatelům jejich činnost, aby mohli podnikat, tak skutečně výhled na výběr daní bude velice mizivý.
Co se týká škrtů v armádních zakázkách, myslím si, že by bylo rozumné v této situaci zvážit, zda momentálně tuto techniku potřebujeme anebo zda jsme schopni u nás pomocí našich zbrojních firem tuto techniku vyrobit zde, protože pak by ten zisk zůstával skutečně v České republice a dávalo by to nějaký smysl, protože bychom si zaměstnali svoje lidi, kteří by zase odváděli daně v České republice.
Co se týká neziskových organizací, které skutečně nejsou pro charitu, ale jsou pro to, aby tady podporovaly dovoz nelegálních migrantů upozornění na čas), tak to skutečně bychom tady asi platit neměli. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak další faktická poznámka pan poslanec Stanislav Grospič, vaše dvě minuty, prosím. A připraví se pan poslanec Jan Skopeček.***