(15.20 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Druhá změna, kterou Senát navrhuje, spočívá v zavedení výjimky ze zákazu souběhu nároku na kompenzační bonus a nároku na jinou podporu související se zmírňováním následků nynější krize, a sice výjimky cílící na program COVID - Nájemné. Podpora v rámci tohoto programu se poskytuje od 1. července 2020 do 30. září 2020, to znamená, že není v kolizi COVID - Nájemné s kompenzačním bonusem podle tohoto zákona. Ta kolize by mohla nastat pouze v případě, že by byl COVID - Nájemné prodloužen. Obecně platí, že připuštění souběhu s jinými programy by způsobovalo, že by se u některých podnikatelů násobily podpory, na něž mají nárok, a tím samozřejmě by tam docházelo i k... musíme se na to dívat z pohledu jakési rozpočtové odpovědnosti. Nicméně výkladově tak, jak prostě vykládáme zákon, který vlastně bude předmětem dnešního hlasování, tak tam kolize momentálně s COVID - Nájemné není.
Ze všech těchto důvodů si vás dovoluji požádat o podporu tohoto zákona. Lidé na to čekají. Děkuju.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Teď poprosím pana senátora Vladislava Vilímce, aby se ujal slova. Poté požádal s přednostním právem o slovo pan předseda Stanjura po jeho vystoupení. Prosím, pane senátore.
Senátor Vladislav Vilímec: Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážená paní místopředsedkyně vlády, vážené paní poslankyně a páni poslanci, Senát Parlamentu České republiky mne pověřil, abych odůvodnil vrácení sněmovního tisku 1055, tedy onoho návrhu zákona o kompenzačním bonusu, a to se Senátem schválenými pozměňovacími návrhy.
Předně bych chtěl uvést, že Senát v zásadě akceptoval rozsah kompenzací i nastavené podmínky spojené s vyplacením kompenzačních bonusů. Respektoval záměr předkladatele, že tentokrát institut kompenzačního bonusu není nastaven tak plošně, jako to bylo v jarních měsících. Pozměňovací návrhy Senátu jsou dva. Také nerozšiřují okruh subjektů kompenzačního bonusu. Senát však podrobně posuzoval, zda § 8 - to je to vyloučení z kompenzačního bonusu - nemůže působit v některých případech na kompenzační subjekty příliš tvrdě, když vylučuje nárok za kalendářní den, za který subjekt kompenzačního bonusu obdržel v České republice jinou podporu související se zmírňováním následků výskytu koronaviru. Neslučitelnost s jinými druhy podpory může v některých případech skutečně působit značné obtíže. (Velký hluk v sále.)
My jsme si vědomi samozřejmě, že aktuální časové parametry třeba rozhodného období dotačního programu COVID - Nájemné nevedou k překrývání podpory s kompenzačním bonusem. Toho si je Senát vědom. Na druhé straně dobře víme, že od doby projednávání v Senátu byl prodloužen nouzový stav. Možná bude prodloužen i dále a může dojít samozřejmě i k rozšíření, nebo nelze vyloučit rozšíření programu COVID -nájemné, a pak by se ty nároky mohly střetnout. Myslím si, že máme čerstvou zkušenost z období pandemie a že nám ukazuje velké poučení, že nemůžeme spoléhat na to, že současný stav bude rychle překonán. Může trvat týdny. Skutečně. A pak je dobré mít oporu v zákonu a v případě alespoň nájemné připustit možnost čerpat jak kompenzační bonus, tak i podporu z COVID - Nájemného. Protože pokud by to nebylo, tak řada subjektů se dostane do velmi obtížné situace a bude postavena před velmi nelehkou volbu.
Senát tedy doplňuje, nebo navrhuje doplnit do § 8 takovou legislativní úpravu, která znamená, že nárok na kompenzační bonus je slučitelný s podporou obdrženou v České republice, která slouží k úhradě nájemné. To je ten první návrh. Myslím si, že je třeba se připravit i na ne úplně příznivý vývoj, i když já bych byl rád, kdyby ta současná situace byla zvládnuta v řádu jednotlivých dnů, ale asi to tak nebude.
Ten druhý návrh, o kterém tady tak obšírně mluvila paní ministryně, se týká rozšíření tohoto návrhu zákona i o vyplacení příspěvku krajům, protože v Senátu o tom mluvíme velmi často, tady jsem o tom taky mluvil. Je evidentní, že způsob výplaty kompenzačního bonusu je poměrně hrubý, předem neavizovaný zásah do struktury rozpočtového určení daní. Paní ministryně zde mluvila o tom, že jinak to neumíme. Ministerstvo financí si v roce 2017 zkomplikovalo úlohu, když prosadilo do rozpočtových pravidel, že žádnou dotaci nemůže poskytnout bez toho, že by nebyla učiněna předchozí výzva, dokonce ani žádnou návratnou finanční výpomoc. Tehdy jsem na rozpočtovém výboru upozorňoval, že může přijít nedej bože nějaká krize a vláda nebo Ministerstvo financí nebude mít po ruce žádný instrument, který může použít k rychlé a účinné pomoci. (Trvale silný hluk v sále.)
Vláda ho nalezla. Je to takový instrument napolo čistý, protože to je vracení jaksi daně ze závislé činnosti. A všichni dobře víme, že daň z příjmu ze závislé činnosti je takzvanou sdílenou daní. A tím, že se vrací inkaso daně, tak v zásadě to přináší obrovský dopad nejen do státního rozpočtu, ale i do rozpočtu obcí i krajů. Jenom pro ilustraci, ve druhém týdnu, nebo dubnovém (nesrozumitelné) týdnu na dani ze závislé činnosti vlastně nedošlo vlastně k žádnému výběru. To znamená, poprvé po 25 letech ani obce, ani kraje nedostaly v rámci inkasa žádné prostředky na dani ze závislé činnosti. To je poprvé, co se to vlastně vůbec stalo. A myslím si, že jak vláda a Ministerstvo financí, tak samozřejmě Sněmovna i Senát musejí hledat způsob, jak tyto evidentní dopady kompenzovat. Koneckonců Senát už v souvislosti s daňovým balíčkem vrátil návrh zákona s pozměňovacím návrhem na výplatu kompenzačního příspěvku obcím ve výši 1 200 korun. Vláda k tomu pak přidala ještě 50 v souvislosti s rozšířením subjektů kompenzačního bonusu. A teď paní ministryně financí mluví, že obce byly velkoryse kompenzovány. Jak Senát, tak nakonec vláda vycházela z původních odhadů Ministerstva financí dopadů ve výši 45 miliard. Tak Ministerstvo financí si teď nemůže stěžovat, protože to byla čísla Ministerstva financí.
Pokud se týká současného pozměňovacího návrhu příspěvku krajům, musím říct, že Senát se snažil nalézt s Ministerstvem financí nějakou kompromisní variantu. Paní ministryně dobře ví, byla dvakrát na jednání hospodářského výboru, původní návrh byl 400 korun. Pak jsme po pečlivé úvaze při vědomí současných aktualizovaných údajů dopadů, které skutečně přináší ta platba kompenzačního bonusu, zvolili 300 korun. Šli jsme na nejzazší mez kompromisu. Já to považuju za elementární výraz určité slušnosti státu, serióznosti státu vůči krajským samosprávám. Za elementární výraz. Nemůžu to jinak říci.
Co se týká nějakých dalších prostředků, které dostaly kraje, ano, dostaly. To nebudu popírat. Nevím, jestli to bylo zrovna 21 miliard. Mně to z těch každoměsíčních údajů, které Ministerstvo financí publikuje, nijak nevyplývá, že by to bylo 21 miliard. Ale v případě třeba Plzeňského kraje, kde jsem byl zastupitelem, tak to bylo celkem asi 145 milionů korun. Tak nevím, kde by se těch 21 miliard vzalo, pokud do toho nepočítáme v minulých letech obvyklou dotaci ze Státního fondu dopravní infrastruktury, jinak se k těm 21 miliardám, paní ministryně, nedostanete. Ale nechci teď o tom mluvit. ***