(15.30 hodin)
(pokračuje Plaga)
Co se týká ještě problematiky mateřských škol, úplně závěrem. Ta práce je nesmírně obtížná, ta práce je vysilující. A samozřejmě že v tuto chvíli se může zdát, že je nedoceněná. Není tomu tak. Když někdo říká, probíhá tam jenom hlídání dětí. Vy víte dlouhodobě, a je to i debata ve Sněmovně, kterou jsme vedli, že jeden z těch argumentů, a je podložen zahraničními studiemi, je, že děti - od tří do šesti let věku je ten nejzásadnější věk, a samozřejmě že to pak pokračuje i na prvním stupni a v celé vzdělávací soustavě. Ale je to naprosto klíčová součást vzdělávací soustavy. Mohu ubezpečit všechny v mateřských školách, byť jak říkám, přijdou mi zase určitě nenávistné maily, že si to uvědomujeme a celou dobu se k nim jako k součásti té vzdělávací soustavy chováme.
Znovu opakuji, kdybych si mohl vybrat a vrátit se v čase zpět a podpořit, resp. vrátím se k tomu, že jsem - a přál bych si a reaguji na další řečníky, kteří tady byli, aby první stupně mohly jít zpátky. To znamená, debata není o tom zavřít ještě mateřské školy, a já pevně doufám, že situace se natolik zlepší a všichni k tomu přispějeme v celé ČR, že nebude potřeba dělat tyto další kroky, naopak že se co nejrychleji vrátí žáci prvního stupně, nebo alespoň prvních, druhých tříd zpátky.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi Robertu Plagovi. Připomínám kolegyni Valachové, že nejsou možné faktické poznámky. Takže nyní pan kolega Jiří Bláha, potom Radim Fiala. Prosím.
Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, vážení kolegové, určitě kdyby byly možné faktické poznámky, tak byste mě tady teď neviděli, protože raději vystupuji v rámci faktických poznámek v reakci na různé zaznělé informace, a já musím reagovat. Musím reagovat převážně z jednoho hlavního důvodu, že jenom když jsem se napsal, tak vás přišlo asi pět, co si to dovoluji vůbec vlastně něco chtít říct. Zaznělo to převážně od těch, kteří mluvili nejdéle.
Proč jsem tady? Jsem tady proto, abych vám řekl, že to, co dneska sklízíme, to jsme zaseli už v květnu a v červnu, v době, kdy jsme se chovali nezodpovědně i my poslanci, kteří jsme nenosili roušky, nedodržovali jsme totálně nic a celému národu jsme ukazovali, že vlastně o nic nejde, že se nic neděje a že můžeme v létě jet všichni na dovolenou, co nejvíc k moři a do zahraničí, to jsme všichni chtěli. Místo toho, abychom nechali děti ve škole poté, co tři měsíce byly doma, místo toho, abychom řekli, že fabriky nebudou dávat dovolené, že rozjedou konečně tu ekonomiku, abychom to tady trošku dostali, tak se stalo to, že tři měsíce firmy nevyráběly, v létě musely lidi pustit na dovolené a díky tomu nevyráběly znova, a samozřejmě díky tomu, jak jsme se chovali celé léto, jak jsme se chovali v červnu, v květnu, tak ti lidé nabyli důvod, že vlastně o nic nejde, že nic se dodržovat nemusí, a tak to, co dneska sklízíme, je převážně z toho důvodu, že celé dva měsíce, které se tady bavíme o covidu, a chceme dělat nějaké restrikce, nikdo nic nedodržuje. Dneska tady v Poslanecké sněmovně, když jsem sem jenom přišel, tak jsem viděl řadu pochybení v zajišťujícím personálu i mezi námi. Prostě lidi chodí bez roušek, mluví spolu, a samozřejmě je to špatně. A tak to zrovna je i na veřejnosti nebo mezi normálními lidmi, protože nevěří už ničemu. Navenek všichni chodíme v rouškách. Jakmile jsme v zázemí, nedodržujeme nic. Bavíme se bez roušek, nedodržujeme. A z toho důvodu jsme tam, kde jsme. Vy chcete nějaké modely, nějaké grafy? Dokud nezačneme všichni dodržovat to, abychom se nesetkávali bez roušek, abychom mluvili na distanc dvou metrů, možná kdybychom si pustili záznam z Poslanecké sněmovny, tak byste viděli, kolikrát jste se sešli a distanc nebyl žádný. Ale v ten okamžik i ta rouška je k ničemu.
Takže to jsou věci, které jsou velice důležité, abychom si uvědomili a hlavně aby si je uvědomila veřejnost a všichni lidé v naší České republice, že pokud nebudeme dodržovat nošení roušek, pokud nebudeme dodržovat vzdálenost, pokud nebudeme dodržovat to, že... já jsem zapomněl větu, omlouvám se - tak se nedostaneme do toho stavu, že bychom něco vyřešili. A všechny modely, které vy chcete tady slyšet, všechny grafy, které chcete vidět, vám budou absolutně k ničemu. Takže to jenom - já také nejsem spokojen s tím, jak jednotlivá ministerstva řešila situaci v první vlně, jak jsme řešili pomoc podnikatelům, jak to všechno dlouho trvalo a jak to bylo krkolomné, ale na druhou stranu když se nad tím zamyslíte, tak prostě dodneška jsme to nezažili. Máme na úřadech jenom úředníky, kteří bohužel nepřijdou do styku s normálními lidmi, s normální situací, a tak jsme si tím museli projít, a možná že se v následujících měsících posuneme, ale neposuneme se, pokud to všechno budeme řešit, jako řešíme třeba důchodovou reformu anebo jako řešíme exekuce. V ten okamžik nemáme šanci se posunout. Já vám děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Bláhovi. Nyní pan poslanec Radim Fiala ve druhém vystoupení, tedy v posledním vystoupení. Máte slovo.
Poslanec Radim Fiala: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já chci jen zopakovat návrh hnutí SPD, který by měl být dnes hlasován, a ten je, že hnutí SPD chce prodloužit nouzový stav pouze o 10 dnů, to znamená do 10. 11. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní se přihlásil do rozpravy pan poslanec Miroslav Kalousek. Než mu udělím slovo, požádám sněmovnu o klid, protože opět ta diskuze uvnitř sálu neumožňuje vystoupení, které by mohli ti, kteří mají o něj zájem, poslouchat. Ještě chviličku, pane poslanče. Prosím, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já se s řečnickým dotazem obrátím na kolegy, kteří tu stejně tak jako já tráví už několikáté volební období, abych se zeptal, zda si pamatujete, že u předloh i méně důležitých než žádost vlády o prodloužení nouzového stavu předkladatel předložil, něco přečetl a odešel, aby už se nevrátil; že předkladatel nebyl přítomen po celou dobu diskuze, aby mohl odpovídat na dotazy, které poslanci kladou, popř. vyvracet námitky, které poslanci v diskuzi vznesou. Já si to nepamatuji.
Jak to, že u bodu tak důležitého, jako je prodloužení nouzového stavu, v situaci tak zásadní, jako je koronavirová krize, si tohle dovolí předseda vlády. Kde je? Kde je ministr zdravotnictví? Já jsem zaslechl, že jsou oba dva omluveni z pracovních důvodů, a znovu si dovolím klást řečnickou otázku, jaké mohou být v tuto chvíli důležitější pracovní důvody než přesvědčit Poslaneckou sněmovnu o své žádosti, aby vládě prodloužila nouzový stav. Byla snad vyhlášena válka? Větší důvod si nedovedu představit.
Obracím se na vás, kolegové, ve vládních lavicích. Ani vám nevadí, jak vážně bere premiér tuto žádost a tuto diskuzi? Jak vážně ji bere ministr zdravotnictví? Jako čistou nezbytnou formalitu, že tady prostě něco přečtou, navíc s celou řadou nepřesností. Zjistili jsme, že ministr zdravotnictví neví, co je reprodukční číslo, ale dobře, to se třeba doučí. Ale prostě oni odejdou! Já jsem očekával, že na závěr téhle diskuze vystoupí pověřený člen vlády a zodpoví dotazy, které tady padly, a vyvrátí ty námitky, které byly vzneseny. No nic, proč bychom to dělali? To je formalita. Odhlasujte nám prodloužení nouzového stavu a my mezitím něco, cokoliv, já nevím, čemu říkají pracovní důvody v tuhle chvíli. ***