(19.20 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Dneska jsem slyšela vašeho pana senátora v hospodářském výboru, vedli jsme tam korektní debatu o tom, jak chcete pomáhat těm nejzranitelnějším. Citoval tam živnostníky. Já jsem s ním souhlasila. Ne s tím návrhem, ale s tím, že jsou hodně zranitelní. Tak jim zvedneme daně z 15 na 19 %. No řekněte jim to. Uvidíte, co vám na to řeknou v téhle situaci, kdy bojují o svoji existenci. Ale i ten váš návrh, pane poslanče, znamená rozvolnění fiskálních pravidel. To jenom připomínám. Bez toho to nepůjde. Pokud nechceme tedy porušovat české a evropské zákony. Upozorňuji, každý z vašich návrhů, který míří na snížení daně, ať už formou snížení procentuální výše sazby, nebo slevy na dani, to už je lhostejno, znamená rozvolnění fiskálních pravidel. Takže ať jsme féroví. A musíme to takhle říkat. To je ta chytrá horákyně. Nemůžeme říct A, abychom neřekli B. To jsem jenom chtěla připomenout. A teď si nechte projít hlavou, pro co budete chtít hlasovat, nebo nebudete.
To znamená, paní poslankyně Kovářová, váš návrh, nebo vaše vystoupení, tak vy na jedné straně říkáte, pusťte ekonomice transfúzi, dejte lidem ty peníze, a na druhé straně jim škrtněte někde 60 a více miliard. Takže zase potom pustíme žilou. Tak jsem četla vaše slova. Tak jsem je četla. A je potřeba, abychom si to říkali naprosto férově. Jestli to nechceme, a musíme o tom férově hlasovat, nebo vy musíte, já ne, já nejsem poslankyně, jestli to nechcete, tak je to potřeba lidem říct. Prostě teď ta doba není, my se teď budeme prostě chovat maximálně obezřetně. Nakonec ta zkušenost z roku 2008, 2009 tady je. Víme, kam to vedlo. Takže řekněme to, my to nechceme rozvolňovat. My chceme skutečně, aby to bylo takto. Jiné země to dělají.
Pan ministr Zaorálek, když to tady uváděl, tak já jsem mu tu tabulku chvilku předtím ukazovala. (Ukazuje tabulku.) To nevadí. Já mu děkuji za podporu v tomto směru. Tohle vlastně přišlo tento týden - predikce Mezinárodního měnového fondu - říjen 2020. Tam vlastně zapracovali nárůsty schodků jednotlivých zemí. A podívejme se, kde jsme. Jsme pořád na čtvrtém místě. Sice jsme se posunuli, dvacet jedna je tam odhad na 41 % HDP, ale pořád jsme na čtvrtém místě. Protože jsme z toho čtvrtého místa v podstatě začínali, tak jsme na něm zůstali. Protože všichni se musí zadlužit.
Poslední emise jsme platili úrok 0,5 %. Poslední emise. Kdo si je schopen za takovýto úrok půjčit jiný než stát? Náš stát! To si řekněme. Určitě si myslím, že teď je ta nejvhodnější doba, abychom to využili a ty peníze za tento levný úrok do ekonomiky napumpovali. A za eura, my bohužel neprodáváme dluhopisy za eura, ale máme některé staré splátky, které musíme prostě v eurech zaplatit. Tam je to dokonce za minusový úrok. A samozřejmě si musíme velmi dobře pohlídat, a experti Ministerstva financí na státní dluh jsou skutečně na slovo vzatí, pohlídat, aby tam nebyly kurzové rozdíly. A to si skutečně hlídáme.
Takže já to jenom pojmenovávám. A vy tady řeknete, co chcete. Vy jste suverén. Je tady celá řada pozměňovacích návrhů. Takže vy řeknete ano, tohle nechceme. Fiskální pravidla rozvolňovat nechceme. Nechceme lidem dát peníze. Budeme radši konsolidovat. Dobře. V pořádku. Ale musíme to takto jednoznačně říct.
A ještě k tomu Německu. Nebudu mluvit dlouho, protože určitě budu mít dneska ještě prostor hovořit i na jiná témata. To Německo. Jenom dvě věty. Pořád říkáte, podívejte se na to Německo, jak to dělá Německo... Škoda, že tady není pan předseda Kalousek. Němci představili návrh federálního rozpočtu, který počítá po poměrně vysokém deficitu v roce 2020 ve výši 218 mld. eur, což je 6,6 % HDP s deficitem více jak 96 mld. eur, což je 2,7 % HDP v roce 2021. Rozpočet na rok 2021 ještě považují za stimulační, aby pomohli ekonomice. Nižší schodek na rok 2021 mají kromě plánované nižší podpory transfery podnikatelským subjektům, domácnostem i kvůli tomu, že plánují o 12 mld. eur menší výdaje na investice. My ne, tedy jenom předesílám. My je zvyšujeme na historicky nejvyšší míru. Následně ale plánují poměrně zásadní omezení schodku, co se týče politik, resp. opatření, která povedou ke snížení schodku v roce 2022 až 2024, a tady prosím poslouchejte, 2022 až 2024 - ta teprve budou předmětem diskuse, zda jít cestou zvýšení daní, snížení výdajů, kombinace jakých daní a výdajů a podobně, řekla kancléřka Merkelová. Takže oni je budou debatovat.
Já pak dostanu prostor u toho bodu 506, tak se k tomu vyjádřím ještě podrobněji. Jenom říkám, že vždycky když si něco přečtu nebo něco řeknete, tak jdu a žádám třeba stálé zastoupení, aby mi k tomu sehnali zdroje.
Tak a teď poslední věc - ta predikce, co mi je pořád tak vyčítána. Každá predikce, na základě které se postavil rozpočet, vycházela z té letní. Letos zářijové, protože jsme ji posunuli kvůli velkým nejistotám. Listopadová prognóza není z legislativně technického hlediska pro rozpočet vůbec relevantní. Nikdy. Vždycky se rozpočet posílal do parlamentu do konce září a někdy v říjnu procházel prvním čtením. Takže ta listopadová predikce na to neměla žádnou relevanci. Letos je to o měsíc posunuto v důsledku nejistoty a posunutí všech rozpočtových procesů. Takže já říkám, že to nemělo nikdy relevanci, nemá to ani nyní. A dělat predikci v době, kdy se každý týden mění opatření, kdy sledujeme, kdy dojde k tomu zlomu, nemá žádný smysl. Uděláme to po celém roku. Po celém roku v lednu. Stejně to vliv na rozpočet v tuto chvíli nemá.
Někde jsem četla, už nevím kde, že ta predikce je to kormidlo. Není. Není. To kormidlo je v podstatě ten rozpočet. Myslím si, že v době takhle turbulentní by to byl stejně výsledek nějakých nepřesných čísel.
A poslední velká má srdeční záležitost, to si nemohu odpustit, promiňte, je stravenkový paušál. V této době, samozřejmě chápu, víte, že jsme ten návrh dali v době před pandemií, takže neříkám, že to je klíčové opatření, ale to je pro mě opravdu velmi, velmi důležité, aby to prošlo. A já samozřejmě velmi sleduji diskusi a všímám si debat a vidím různé tlaky, na mě jsou obrovské tlaky, protože rozumím tomu, že těch šest zahraničních firem, které každý rok odvádějí dividendy do zahraničí, si vybudovalo ten byznys na vylobbované daňové výjimce. Vylobbované daňové výjimce, to nic jiného není. Kdyby ta výjimka nebyla v zákoně, nemají byznys. Přes to všechno jim ten byznys nebereme. Říkáme, nechte si ho. Když je výborný, tak určitě ty firmy, které mají stravenky, si je nechají. A nebude jim vadit, že platí dvě procenta na provizi a restaurace že platí pět až sedm procent. Určitě budou spokojeni. Kdo chce závodní stravování, zase si ho nechá. Nikomu nic nebereme. Jenom říkáme, je tady milion zaměstnanců, kteří nemají nic, protože si to ty firmy nemohou dovolit. A ten milion zaměstnanců by možná rád něco měl. Ty firmy nemají na provizi, nemají na to, aby platily zaměstnance, kteří budou vést evidenci této zvláštní ceniny.
Tak říkáme, za stejných daňových výhod, za stejného daňového zvýhodnění, což je těch 55 %, 45 % zaměstnavatel, maximální částka je 131 za stravenku, samozřejmě může být méně, tak za stejných podmínek odděleně dostane zaměstnanec, když bude chtít ten zaměstnavatel, on si vybere, jestli chce závodní stravování, nebo jestli chce stravenky, nebo jestli chce stravenkový paušál. Čeho se ty firmy bojí? Když je tak konkurenceschopný, tak to určitě vydrží! Určitě to vydrží ti stravenkáři. Určitě to přežijí. Tak čeho se bojí? Čeho se bojí všichni ti, co za ně tak moc lobbují? ***