(18.20 hodin)
(pokračuje Kupka)
Ten druhý je opravou jedné chyby v zákoně o pozemních komunikacích, chyby, která ale stojí celou řadu podnikatelů, ale zároveň i celou řadu zadavatelů zbytečnou investici časovou i zbytečnou investici finanční. Jde o to, že v zákoně o pozemních komunikacích se pamatuje na výjimku pro to, aby například těžká zemědělská technika mohla vjíždět na komunikace, kde je logické omezení zátěže. Nepamatovalo se ale na stroje, které vyjíždějí, aby opravovaly samotné komunikace. A tahle chyba bohužel způsobuje opravdu zbytečné papírování a závažnou administrativní zátěž. Jednoduchou úpravou právě v podobě změny zákona o pozemních komunikacích bychom se s tím dokázali vypořádat. V podrobné rozpravě i tento návrh načtu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan poslanec Roman Kubíček. Prosím, máte slovo.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl tedy upozornit na nějakou dohodu z grémia, ale pro jistotu, abychom byli schopni načíst všechny pozměňovací návrhy a splnit dohodu s ODS, že bude zařazen bod 507, tak si dovoluji navrhnout, abychom jménem dvou poslaneckých klubů, ANO a ČSSD, meritorně jednali a procedurálně hlasovali po 19. hodině. Já myslím, že není třeba po 21. hodině, ale myslím si, že to bude cca nějakých třicet minut max. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Já bych měl nechat hlasovat, ale asi bude vystupovat pan poslanec Ferjenčík s protinávrhem.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Já bych chtěl vyjasnit, jestli se to týká tedy jenom těch tisků 910 a případně bodu 507, a tím to končí. (Hlasy ze sálu.) Pro nás je zásadní, aby tam nebyl 53, jinak je to pro nás jedno. (Ujištění ze sálu, že to tak bude.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Budeme hlasovat o prodloužení jednání po 19. hodině do doprojednání bodu 506. Zní takto návrh? Ano. (Hlasy ze sálu: Bod 507.) Dobře, takže pouze do bodu 507. Všichni víme, o čem hlasujeme.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 181 přihlášeno 89 poslanců, pro 59, proti 1. Návrh jsme přijali. Budeme se tedy zabývat tímto bodem, potom bodem 507, a pokud bude po 19. hodině, tak ukončíme jednání.
Na řadě je pan poslanec Jan Hrnčíř v obecné rozpravě a připraví se pan poslanec Roman Kubíček. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se zkusím v krátkosti vyjádřit k projednávanému bodu, to znamená k daňovému balíčku. Ten daňový balíček, který vláda předložila, původně měl být o nějakém stravovacím paušálu, měl být o spotřebních daních, dejme tomu, na tabák a cigarety, ale na poslední chvíli pozměňovacím návrhem pana poslance Andreje Babiše se z toho daňového balíčku v podstatě stal návrh možná největší daňové reformy za poslední dekádu, za posledních deset let, a to je zrušení superhrubé mzdy, která má vlastně změnit zdanění mezd v České republice, to znamená bratru za nějakých 85 miliard korun ročně. Svědčí to o nekoncepční a chaotické práci vlády, protože takovéhle změny se den před projednáváním poslaneckého návrhu prostě nedělají, a myslím si, že by v tom vláda měla postupovat úplně jinak.
Nicméně my samozřejmě podporujeme zrušení superhrubé mzdy, protože se domníváme, že by našim lidem mělo zbýt více peněz v peněženkách, aby mohli utrácet a samozřejmě podporovat tu ekonomiku, podporovat spotřebu, takže samozřejmě tohle vítáme, ale ten způsob, jakým je to provedeno, prostě svědčí spíš o nekoncepčnosti a chaosu.
Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že to způsobí výpadek příjmů státního rozpočtu, a ne úplně malý, takže i na to je potřeba reagovat. Proto jsme navrhli několik pozměňovacích návrhů samozřejmě i v tomhle ohledu.
Ještě v krátkosti doplním, že zrušení superhrubé mzdy znamená největší úsporu těm spíše vysokopříjmovým, těm nízkopříjmovým to pomůže velmi málo. Proto je účinnějším řešením ještě doplnit tohle zrušení superhrubé mzdy o navýšení základní slevy na poplatníka, protože to pomůže právě těm nízkopříjmovým skupinám obyvatel zdaleka nejvíce. V tomto duchu jsme navrhli i pozměňovací návrhy, kdy navyšujeme základní slevu na poplatníka, která už se neměnila dlouhých dvanáct let, ze stávajících 24 840 korun na 30 tisíc, variantně 28 200 nebo 27 tisíc ročně, takže ve třech variantách.
Dalším pozměňovacím návrhem je i zdanění dividend pro zahraniční vlastníky. To navrhujeme opakovaně, protože zahraniční vlastníci tuzemských firem, to znamená ty dceřiné společnosti těch zahraničních matek, mají výjimku a nemusí u nás platit srážkovou daň z podílu na zisku, kterou si vyplatí do zahraničí. Takže my navrhujeme tuto výjimku ukončit.
Dále máme pozměňovací návrh, kdy zakazujeme státní podporu pro zahraniční vlastníky, kteří si vyplatí dividendu svým zahraničním majitelům v průběhu příštího roku. To znamená, společnosti, které mají dost kapitálu na to, aby si mohly vyplácet dividendy, pravděpodobně nepotřebují od našich českých daňových poplatníků z našeho státního rozpočtu vyplácet ještě nějaké kompenzační bonusy.
Dalším pozměňovacím návrhem navyšujeme částku pro osvobození takzvaných příležitostných příjmů, která se také neměnila již řadu let, takže ji zvedáme o 10 tisíc korun na 40 tisíc korun. To jsou takové ty prodeje pěstitelských přebytků nebo maminky na mateřské dovolené, kdy prodávají nějaké drobnosti, takže i to pomůže takovým těm nízkopříjmovým rodinám.
Dále zvyšujeme limit pro povinnou registraci k dani z přidané hodnoty, který je taky už dlouhých dvacet let na limitu 1 milion korun, kdy vzniká těm podnikatelům povinnost se registrovat nad tuto částku, pokud mají obrat za posledních dvanáct měsíců, tak povinně registrovat daň z přidané hodnoty, což samozřejmě vede k administrativní náročnosti a zdražení jejich služeb a produktů. My to zvedáme na 1 milion 200 tisíc, takže pouze o 200 tisíc, to znamená 100 tisíc měsíčně, jak to má třeba dlouhodobě Polsko, nebo Slovensko má v přepočtu dokonce zhruba 1 milion 350 tisíc.
Dále reagujeme samozřejmě i na zrušení podpory stravování, protože nikde není psáno, že to je podpora stravování, ten paušál, takže navrhujeme, aby se za stravenky nebo i za ten paušál dalo nakupovat pouze jídlo, a ne třeba alkohol a cigarety. Takže vážeme to využití, aby se z toho nestal jenom nástroj k odměňování, jak se tomu stalo třeba v zahraničí, ty zkušenosti jsou.
A dále navrhujeme i snížení daňového zvýhodnění zahřívaného tabáku, protože se skutečně deklaruje, že ten zahřívaný tabák má menší škodlivé účinky, takže by měl být státem zvýhodňován, což se bohužel neprojevilo do jeho ceny konečným spotřebitelům a profitují z toho akorát výrobci, tabákové korporace, které tohle prostě prodávají stejně draho jako ty cigarety, byť zahřívaný tabák má čtvrtinovou spotřební daň oproti klasickým cigaretám, takže se domníváme, že je akorát okrádán státní rozpočet a nemá to žádný smysl, samozřejmě pak ty peníze chybí státu na podporu těm, co je potřebují.
Já se pak k těm pozměňovacím návrhům přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost. ***