(17.50 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Vy mluvíte o zrušení superhrubé mzdy šest let. Já bych rád připomněl, že superhrubá mzda byla zrušena. Byla zrušena zákonem platným z roku 2012. A vy, protože jste ten zákon zrušili ještě před účinností, tak jste tu superhrubou mzdu znovu zavedli. A od té doby, od roku 2014, kdy tvrdíte, že zrušíte superhrubou mzdu, tak to opakujete každý rok, ale nikdy jste nepředložili žádný vládní koncept.
A nejméně šťastný způsob - nejméně šťastný způsob - jsou dva konkurenční pozměňovací návrhy, jeden od předsedy vlády a druhý od prvního místopředsedy vlády, které jsou ve vzájemném rozporu. A oba dva jsou v rozporu s návrhem zákona o státním rozpočtu. Kdo si myslíte, vážená vládo, že vám tohle bude pískat? Vždyť vy nám ani neumíte říct, co chcete!
A v situaci, ve které jsme, my jako klub TOP 09 jsme přesvědčeni, že zásadní zásahy do daňové legislativy v objemu desítek miliard korun není možné realizovat salámovou metodou sazba po sazbě. To opravdu musí být systémový pohled, kdy se bude současně diskutovat daňová reforma, penzijní reforma a reforma veřejného zdravotního pojištění, s tím, že musíme hledat dlouhodobou udržitelnost obou dvou systémů těch povinných pojistných. A samozřejmě že můžeme... (Řečník se odmlčel pro hluk v pravé části sálu.) Promiňte.
A samozřejmě že se můžeme dohodnout na tom, že bude 15% sazba daně z příjmu fyzických osob. A současně také musíme říct, co to znamená na té výdajové straně. Když to neřekneme, tak je to stejný populismus, jako kdybychom teď tvrdili, že chceme zvednout platy státních zaměstnanců o 30 %, aniž bychom řekli, kde na to vezmeme.
Jsem přesvědčen, že jsme povinni ty systémové změny diskutovat najednou. Budeme-li to dělat salámovou metodou, máme jednu jedinou jistotu - zkrachuje buď jeden systém povinného pojistného, nebo oba. Ale chceme-li je učinit dlouhodobě udržitelnými, musíme ty tři základní pohledy - pohled na systémovou změnu daní, pohled na systémovou změnu sociálního pojistného a zdravotního pojistného - diskutovat současně a vidět v tom jeden systém, protože koneckonců všechny ty tři odvody, jak daň z příjmu, tak penzijní sociální pojistné, tak zdravotní pojistné, je odvodová zátěž na pracovním místě. A to pracovní místo zdražuje.
Nebudeme-li to diskutovat tímto způsobem, a já se obávám, že toho vláda není mocna, že i kdyby chtěla, tak toho není mocna, tak my nejsme připraveni podpořit žádnou systémovou změnu. Ani návrh pana předsedy vlády, ani návrh pana prvního místopředsedy vlády. Ať jim to píská někdo jiný. Jsme připraveni podpořit parametrické úpravy, jako například zvýšení slevy na poplatníka, které zazněly ve druhém čtení, to samozřejmě ano. Ale prostě na systémovou změnu musíme počkat na odbornou a politicky odvážnou diskusi s vládou, která na to má. Tahle vláda na to nemá a její návrhy, které nám tu předkládá ze svých pozměňovacích návrhů, to jenom dokazují. Ty návrhy jsou zcela nekompatibilní. Ty návrhy si nerozumějí, tak jako vláda nerozumí tomu, co vlastně chce v daňové a rozpočtové politice.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Ivana Nevludová dále vystoupí v obecné rozpravě. Připraví se pan poslanec Onderka. S přednostním právem? Omlouvám se, paní poslankyně. S přednostním právem se přihlásil pan ministr Zaorálek. Dostane přednost. Prosím, máte slovo.
Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Velice se omlouvám paní kolegyni, ale chtěl jsem rychle zareagovat na pana poslance Kalouska, protože mi připadá, že jsou možná některá čísla, která by tady měla zaznít. A připadá mi, když tady sedím v řadě ministrů, že bych měl možná vysvětlit, proč mě nechávají chladným ty výroky, které tady pan ministr Kalousek řekl.
Pokusím se uvést jenom několik čísel. Pan poslanec tady srovnával Německo a srovnával Českou republiku. Schválně jsem se díval, jaký je celkový dluh Německa v současné době. On je 58,9 %. V podstatě 60 %. Před pandemií bylo tedy celkové zadlužení Německa 60 %. A v současné době ten deficit, který vytváří Německo, tím míří Německo zhruba na zadlužení, řekněme, 72 %, jak mi tady napovídá paní ministryně.
Chtěl bych sdělit Sněmovně, že - pokud něco řeknu špatně, tak budu zřejmě rychle opraven - ale že z toho, jak to mám v hlavě, tak oproti Německu, oproti tomu šedesátiprocentnímu zadlužení Německa celkové zadlužení České republiky je, řekněme, 40 %. Berte to zhruba. (Zprava reakce ministryně.) Tak dokonce zase méně. 38 %. Takže je to ještě méně, než říkám. A tento deficit, který my máme a který kritizuje pan poslanec Kalousek, tak tento deficit zvýší naše zadlužení maximálně na 45 %.
Říkám to proto, protože je evidentní, že když se podíváte na celkové zadlužení České republiky, tak zjistíte, a to vám zřejmě paní ministryně bude dokumentovat, že my s tímto celkovým dluhem jsme, tuším, čtvrtí od konce, co se týče nejmenšího zadlužení ve světe, teda v Evropě. Co to znamená? Že my po tomto zvýšení dluhu budeme samozřejmě pokládáni za naprosto bonitní zemi.
Uvědomte si, že když dneska zvyšují deficit takové země jako třeba Francie, tak Francie má celkové zadlužení 98,1 %. Itálie má 135 % celkového dluhu. Spojené státy dneska, když dělají deficit, tak jdou přes 100 % zadlužení země. To jsou čísla zemí, které se dneska jednoznačně řídí politikou fiskální expanze, a navzdory těmto vysokým dluhům tak zvyšují dneska celkové zadlužení svých zemí. Protože dneska existuje, a je to všude ve všech textech, fiskální expanze je všeobecně pokládána za cestu, jak se z krize dostat, protože to předvedla Amerika v roce 2008, 2010, kdy provedla masivní fiskální expanzi. A ty peníze, které do toho vložili, tak zakrátko v daních získali zpátky. To je lekce finanční krize 2008, 2010. Je to v podstatě něco, co se dneska v literatuře, v článcích, všude respektuje.
A Česká republika v této situaci má výhodnou situaci toho, že výchozí dluh byl 38 %. To znamená, když my provedeme nakrásně zvýšení deficitu o 4 %, tak jsme v podstatě pořád pokládáni za zemi konzervativní, která se pohybuje v hranici, kdy budeme pokládáni za bonitní zemi. To vám tady v podstatě mohu garantovat. To znamená, jde jenom o to, abychom ty peníze samozřejmě dobře užili a podobně.
A pak je tady jeden strašně silný argument, asi ho všichni znáte, ale já ho řeknu. Dneska se prostě půjčují peníze za nulový úrok. Eura se dokonce kupují za minus. To znamená, tohleto nakupování peněz je strašně výhodné. Kdybych tak řekl, i kdyby se vám podařilo, že něco neutratíte úplně stoprocentně efektivně, tak vlastně ty peníze, i když je máte uložené, tak jenom získáváte za toho minus ještě peníze. Takže ta situace je v tomhle velice příznivá. To znamená, zvyšování celkového dluhu je v situaci, kdy je velmi výhodné ty peníze si půjčovat. To je celková situace, která je v tomhle jiná, než byla před deseti lety. Dneska funguje finanční sektor. To znamená, ta situace je jiná, než byla před deseti lety. A tohle se prostě vyplatí.
Říkám to tady proto, aby bylo zřejmé, že já nesdílím názor pana poslance Kalouska, že tohle je politika, která tu zem vede, jak on tady řekl výrazem, který nechtěl použít. Ne. Po tomto zvýšení celkového dluhu bude Česká republika země bonitní, postupující v podstatě konzervativně, která bude patřit, tuším, mezi čtvrtou nejméně zadluženou zemi v Evropě.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Prosím, máte slovo.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Chtěl jsem jenom stručně panu ministrovi reagovat. Já moc nerozumím tomu, proč tady hájíte návrh pana premiéra Babiše, proti kterému váš předseda vaší poslanecké strany dává pozměňovací návrh, který je s ním v rozporu.
A mimochodem si myslím, že to řešení zvýšit slevu na poplatníka, které mimochodem podpořil pan Kalousek, je výrazně lepší jak z hlediska dopadů na rozpočet lidí, tak na státní rozpočet, a navíc to pomůže i té spotřebě. Tak moc nerozumím, proč tady hájíte ten rozpočtový nesmysl, co předložil pan premiér. ***