(16.20 hodin)
(pokračuje Vích)
Úkolové uskupení Takuba doplňuje operaci Barkhane, kterou Francouzi vedou v několika zemích na jižním okraji Sahary od roku 2013. Oficiálním úkolem je bojové posílení armád Mali a Nigeru v pohraničním regionu Liptako, kam pronikají bojovníci Islámského státu ze Sahary. Těch druhých stran, proti kterým se bojuje, ale může být více, třeba Tuaregové a další. K Mali a Nigeru se připravuje připojení k dohodám, které s nimi má Francie, což jsou i následující body v rámci jednání Poslanecké sněmovny.
Operace Barkhane ani mise Takuba nemají jasný mandát Rady bezpečnosti OSN. Navíc v programovém prohlášení současné vlády České republiky je závazek účastnit se mírových a výcvikových misí a dalších aktivit NATO, ale v případě Takuby se jedná o misi bojovou.
Mise Takuba se má zúčastnit deset evropských zemí plus Francie. Přitom třeba Norsko nakonec své vojáky nevyšle. Nenašla se pro to podpora v jejich parlamentu. Další evropské státy se zapojením aktuálně dost otálejí. Kromě stovky estonských a francouzských vojáků, kteří tam už působí, se letos do uskupení Takuba přidali pouze tři belgičtí vojáci. Velká švédská jednotka o 150 vojácích se má připojit až v lednu, a to ještě bude podléhat schválení.
Je to hlavně proto, že v Mali nedávno proběhl vojenský převrat. U moci už není prezident, který západní vojska pozval, ale vojenská junta, která plánuje vládnout minimálně rok a půl, a pak možná proběhnou volby. Současně v Mali probíhá intenzivní kampaň proti západním vojákům. A do takhle neklidné situace máme poslat další naše vojáky? Ještě k tomu na bojovou misi, kde jim hrozí velké ohrožení života. Francouzům už v operaci Barkhane zahynula čtyřicítka vojáků. Myslím, že bychom neměli posílat další naše vojáky do Mali. Navíc vyslání těchto vojáků by mělo stát téměř 600 milionů korun.
A na závěr mi dovolte říct, že je hodně důvodů, proč bychom se do afrických záležitostí neměli zapojovat, a je málo důvodů, proč bychom tak činit měli. Proto nemůžeme podpořit jako poslanecký klub SPD vyslání našich vojáků do úkolového uskupení Takuba v rámci boje proti terorismu v Mali, Nigeru a Čadu. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Víchovi. Nyní pan poslanec Antonín Staněk. Připraví se Leo Luzar. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Antonín Staněk: Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vyjádřil názor klubu České strany sociálně demokratické a podpořil společný návrh ministrů obrany a zahraničních věcí.
Tento návrh je v souladu s vládní strategií České republiky na podporu stabilizace a rozvoje zemí Sahelu pro období let 2018 až 2021. Za dlouhodobou angažovaností České republiky v Sahelu stojí pádné důvody. Větší bezpečnost Sahelu včetně Mali, Nigeru a Čadu, kde by měli působit naši vojáci, znamená větší bezpečnost pro Evropu včetně naší České republiky. Jedná se o selhávající region, kde dochází k multidimenzionální krizi, kde jsou neuspokojivé společensko-ekonomické poměry a řada dalších multiplikátorů příčinou pro nárůst radikalizace, terorismu, nelegálních aktivit, zejména nelegální migrace a lokálních konfliktů. To vše hovoří ve prospěch účasti České republiky v akci Takuba.
Dovolte mi připomenout, že Česká republika v Sahelu a Mali působí komplexně. Od roku 2013 jsme zapojeni ve výcvikové misi EUTM, kde s naší celkovou vojenskou přítomností 114 osob dlouhodobě zaujímáme jedno z prvních míst. Význam našeho příspěvku byl posílen převzetím velení mise na sedm měsíců od 12. června 2020. Česká republika aktivně podporuje formou finančních darů v celkové výši přes 40 milionů korun budování kapacit společných sil G5 Sahel a ozbrojených sil Mali, nutných pro jejich efektivnější boj s terorismem. Česká republika klade důraz na komplexní přístup řešení krize v oblasti Sahelu a vedle konkrétního příspěvku k řešení bezpečnostních hrozeb klade důraz i na oblast humanitární pomoci a rozvojové spolupráce realizované v rámci programu aktivit na podporu zdrojových a tranzitních zemí migrace v Africe v období let 2020 až 2022, jehož cílem je přispět k odstraňování základních příčin migrace a nuceného vysídlení přímo v místě jeho vzniku.
Česká republika plně podporuje úsilí Organizace spojených národů o stabilizaci Sahelu a je přítomna v misi OSN MINUSMA v Mali, kde od roku 2015 trvale přispíváme jednotlivci do velitelských a zpravodajských struktur této mise. Význam Sahelu pro Českou republiku dokládá otevření zastupitelského úřadu v Bamaku na podzim 2019. V rámci NATO Česká republika podporuje rostoucí zájem Aliance o Sahel, kde vidíme příležitost pro prohloubení spolupráce NATO - Evropská unie a komplementaritu bezpečnostních záležitostí ve společném sousedství.
Dovolte mi též připomenout, že v kontextu těsné spolupráce s mezinárodními partnery Česká republika uvítala formální ustavení koalice pro Sahel a partnerství pro bezpečnost a stabilitu v Sahelu dne 12. června 2020 a s ohledem na zvyšující se angažmá v Sahelu v bezpečnostní i humanitárně rozvojové oblasti považuje svoje zapojení do koalice pro Sahel za samozřejmé.
Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, žádám vás o schválení předloženého materiálu, který je plně v souladu s dlouhodobými prioritami České republiky v oblasti Sahelu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Antonínu Staňkovi. Nyní pan poslanec Leo Luzar, zatím poslední přihlášený do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já se zapojím do diskuse z jednoho prostého důvodu, protože si myslím, že můžeme udělat docela velkou chybu, pokud si nevyjasníme, do čeho naše vojáky posíláme. Budu tady reagovat i na předřečnici, která v úvodu slova řekla, že nevím, o čem hovořím, když spojuji tyto tři body, to znamená vyslání vojáků plus ty mezinárodní smlouvy, které se týkají osudu našich vojáků, a že to vlastně s tím nesouvisí. Já si myslím, že to souvisí přímo. A pokusím se to zdůvodnit.
Situace v Mali je složitá. To říkali již mí předřečníci. A opravdu je to region, který je národnostně docela silně konfliktní. A dlouhá léta pod francouzským vlivem tento region prožíval bouřlivé období. Nebudu zabředávat do krvavých konfliktů, které se Francouzi snažili celou dobu tam uklidnit. Nebudu do toho zapojovat Libyi a další státy, které mají taky přímou souvislost s francouzským působením v této oblasti. Zdůrazňuji francouzským působením.
Africké státy chtěly převzít kontrolu a řešení tohoto národnostního problému, což je hlavní důvod asi, který v Mali probíhá, a poslali tam mírovou misi AFISMA, která měla zabránit a uklidnit situaci v Mali. To se nepodařilo a africká mise svým způsobem zklamala pod náporem islamistů, kteří do Mali vtrhli. Na základě toho začala fungovat francouzská vojenská mise, takzvaný Barkhane, která ovládla vojensky tento prostor. Následně do toho vstoupila teprve Rada bezpečnosti OSN a vytvořila MINUSMA, což znamená uskupení, které má bránit a chránit územní celistvost a jistotu pro řešení tohoto problému. A zde je částečně zakopaný pes.
Ano, česká armáda by v rámci této mise OSN podle mandátu Rady bezpečnosti měla fungovat v té bázi MINUSMA, to znamená zabezpečení bezpečnosti v Mali. Minulý rok byl tento mandát rozšířen a z této mise se stala jedna z nejnebezpečnějších misí OSN, protože se stala bojovou misí. Vojáci OSN mají aktivně zabezpečovat a bojovat v Mali. To je první riziko, na které chci upozornit v souvislosti s touto misí, abychom si všichni uvědomili, že vysíláme naše vojáky do bojové mise. To je velký rozdíl třeba oproti Afghánistánu. V Mali OSN bojuje. ***