(11.10 hodin)
Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Omlouvám se, já jsem to měl přehozené.
Vážený pane předsedající, ještě jednou, vážené poslankyně, vážení poslanci, vláda České republiky předložila Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohodu o založení mezinárodní nadace EU-LAC. Po schválení kolegiem ministra zahraničních věcí dohoda řádně prošla meziresortním připomínkovým řízením a byla schválena vládou České republiky, konkrétně jejím usnesením 454, a to už 10. července 2018. V souladu s tímto usnesením dohodu následně 7. listopadu 2018 v Bruselu podepsal velvyslanec a stálý představitel České republiky při Evropské unii, čímž se tak České republika coby poslední země Evropské unie připojila k dalším 57 signatářům z obou regionů.
Myšlenka založení této nadace vznikla již na 6. summitu zemí Evropské unie a Společenství latinskoamerických a karibských států v květnu 2010 v Madridu, přičemž hlavním cílem existence nadace mělo být přispět k posilování partnerství, ke vzájemnému poznávání a porozumění mezi oběma regiony. Nadace sídlí v Hamburgu. Nejdříve existovala jako subjekt založený v souladu s německým občanským právem, aby se poté na přání členských zemí proměnila v mezinárodní organizaci. Její zakládací dohoda, kterou vláda nyní Parlamentu předkládá, byla otevřena k podpisu 26. 10. roku 2016. Činnost nadace spočívá v realizaci projektů zaměřených na prohloubení vazeb mezi oběma regiony, tedy mezi zeměmi Evropské unie a Latinskou Amerikou a Karibikem. Primárně pomáhá k navazování kontaktů mezi organizacemi z obchodní, kulturní, sociální oblasti a podporuje kontakty mezi občanskou společností, například v oblasti vysokého školství, v oblasti mládeže, spolupráce a podobně. Vytváří rovněž databázi kontaktů mezi univerzitami, vědeckými centry a současně i mezi menšími a středními firmami.
Souhlas s ratifikací již 31. ledna loňského roku udělil Senát Parlamentu České republiky a v návaznosti na první čtení v Poslanecké sněmovně jej 22. února předcházejícího roku doporučil udělit též zahraniční výbor Poslanecké sněmovny. V únoru roku 2019 se zároveň naplnil požadovaný počet ratifikací, to znamená alespoň osm členských zemí z Evropské unie, včetně Německa například, a dalších osm zemí.
Dohodu o založení mezinárodní nadace tvoří celkem 30 článků, které stanovují cíle nadace, pravidla, pokyny a tak dále. Členství v nadaci není spojeno s žádným jednorázovým nebo pravidelným finančním závazkem majícím dopad na státní rozpočet. Vklady jsou dobrovolné, nadace může využívat zdrojů získaných prostřednictvím různého vnějšího financování a tak dále. Ministerstvo zahraničních věcí v této chvíli nepovažuje za nezbytně nutné na chod nadace finančně přispívat.
Vláda vyslovila souhlas s podpisem této dohody, neboť na rozvoji vztahů s Latinskou Amerikou má České republika eminentní zájem mimo jiné s ohledem na politiku, diverzifikaci obchodních vztahů, s důrazem na partnery mimo Evropskou unii a podobně. Je možné rovněž počítat nepochybně s přidanou hodnotou pramenící ze skutečnosti, že naše země nebude stranou dění, a Evropská unie jako celek vykazuje vůči regionu Latinské Ameriky a Karibiku velmi dobré výsledky.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, věřím, že na základě všech těchto skutečností podpoříte rozvoj vazeb České republiky s tímto perspektivním regionem - opakuji, jedná se o Latinskou Ameriku a Karibik - a vyslovíte souhlas s ratifikací. Mockrát děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu místopředsedovi vlády. Zpravodajem zahraničního výboru v tomto případě je pan předseda Vít Rakušan. Máme tady náhradu, prosím, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Bžoch: Děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Ještě se omlouvám, jedná se o sněmovní tisk, aby to zaznělo na stenozáznam, 341/1, který máme k dispozici. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Bžoch: Tak ještě jednou děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Činnost nadace spočívá v realizaci projektů zaměřených na prohlubování vazeb mezi oběma regiony, tedy Evropskou unií a Latinskou Amerikou a Karibikem. Je nástrojem posilování biregionálního partnerství a přispívá k naplňování mnoha kapitol akčního plánu Evropské unie a Nadace EU-LAC. Primárně pomáhá navazování kontaktů mezi organizacemi v obchodní, kulturní i sociální oblasti. Podporuje kontakty mezi občanskou společností například v oblasti vysokého školství nebo mládeže.
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky je pro připojení se k podpisu dohody, neboť na rozvoji vztahů s Latinskou Amerikou má České republika zájem mimo jiné s ohledem na politiku diverzifikace obchodních vztahů s důrazem na partnery mimo Evropskou unii. Podpis Dohody o založení mezinárodní nadace EU-LAC nenese žádná negativa, naopak je možné počítat s přidanou hodnotou pramenící ze skutečnosti, že České republika nebude stranou dění, které Evropská unie jako celek vykazuje vůči Latinské Americe a Karibiku.
Zahraniční výbor se tímto zabýval na své 26. schůzi 21. února 2019 a přijal následující usnesení k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o založení mezinárodní nadace EU-LAC podepsaná v Bruselu dne 7. listopadu 2018, sněmovní tisk 341.
Po odůvodnění náměstka ministra zahraničních věcí Aleše Chmelaře, zpravodajské zprávě poslance Mgr. Víta Rakušana, po rozpravě zahraniční výbor
1. doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky dává souhlas k ratifikaci dohody o založení mezinárodní nadace EU-LAC podepsané v Bruselu 7. listopadu 2018;
2. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky;
3. zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru.
Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Poslanec Bžoch se ujme role zpravodaje. A já otevírám rozpravu. Do rozpravy nemám nikoho přihlášeného ani se nikdo nehlásí. Rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova není. Přistoupíme k hlasování.
Pokud o to nikdo nepožádá, tak už nebudu znovu číst návrh usnesení. Slyšeli jsme ho od pana zpravodaje, víme, o čem budeme hlasovat.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 121, přihlášeno 88 poslanců, pro 82, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Děkuji panu zpravodaji, končím projednávání tohoto bodu.
Dalším bodem je
318.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o strategickém partnerství
mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně
a Japonskem na straně druhé podepsané v Bruselu dne 17. 7. 2018
/sněmovní tisk 348/ - druhé čtení
Opět místo omluveného ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka nám za vládu představí tento návrh pan místopředseda vlády Karel Havlíček. Prosím, máte slovo.
Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Dovolte, abych vám předložil k projednání Dohodu o strategickém partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Japonskem na straně druhé. Jak už zaznělo v průběhu předchozího projednávání v Poslanecké sněmovně, Evropská unie a Japonsko jsou si velmi blízké. V roce 2001 uzavřela Evropská unie s Japonskem strategické partnerství. To vycházelo ze společných hodnot, jako jsou demokracie, podpora lidských práv, svobod, zachování mezinárodního smíru, stability, případně úsilí o liberalizaci světové ekonomiky. Díky jeho geopolitické pozici jde o významného spojence ve velmi se rozvíjejícím asijsko-tichomořském regionu, přičemž jednou z klíčových oblastí, ve které Evropská unie a Japonsko posilují svou spolupráci, je oblast bezpečnosti.
Daří se i vzájemnému obchodu. Japonsko je pro Evropskou unii šestým největším obchodním partnerem, pokud jde o vývoz zboží z Evropské unie, a sedmým v případě dovozu zboží do Evropské unie. Přetrvávajícím rysem obchodních vztahů je nicméně dlouhodobý deficit bilance na straně Evropské unie.***