(9.10 hodin)
(pokračuje Havlíček)
Podařilo se nám to, že ČEZ získal kontrolu na tou společností, která by to lithium potenciálně mohla těžit. Dobrá zpráva je, že se okamžitě začaly dělat testovací aktivity spojené s tím, jak se právě bude oddělovat lithium od slídy, začal se budovat v podstatě vývojový projekt nedaleko od Cínovce, a všechno je dnes v situaci takové, že pokud dojdeme k závěru, resp. společnost ČEZ, která je majoritně ovládaná státem, že to smysl dává, tak v tuto chvíli může začít těžba za předpokladu, že bude splněna celá řada dalších kritérií, o tom není pochyb, a máme vše pod kontrolou. Za předpokladu, že se dojde k závěru, že to nedává smysl z nějakých důvodů, technologických, ekonomických atd., tak se samozřejmě nic neděje a v tuhle chvíli nebude těžit ani společnost nadnárodní, ani společnost tuzemská.
To znamená, zjednodušeně řečeno, míč je opět na straně České republiky. To, co se slíbilo, tak se splnilo, nebylo to úplně triviálně jednoduché, protože karty byly bohužel rozdány tak, že cizí nadnárodní společnost, za kterou stál velký australský holding, měla skutečně karty v rukou. Nicméně v tuto chvíli to, co se řeklo, tak splněno jest, to znamená, bude-li se do budoucna těžit lithium, budou-li samozřejmě splněny všechny parametry včetně ekologických atd., bude nad tím mít stát kontrolu. Nebude-li se těžit do budoucna lithium, pak samozřejmě nebude těžit nikdo, a tím pádem ta příležitost z tohoto projektu je příležitost, která byla spíše hypotetická. Ale v každém případě to máme v rukou. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Prosím, máte slovo.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Děkuji za odpověď. Nicméně bych se chtěl zeptat na dvě věci. Za prvé, kolik jsme Australanům zaplatili, a za druhé, kdy můžeme očekávat první peníze, pokud se těžbu podaří rozjet.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Australanům neplatila Česká republika, Australanům platila společnost ČEZ a platila jim na základě aktuální ceny, protože ta společnost byla kotovaná na burze, to znamená standardní cena, která naprosto odpovídá parametrům. Jednalo se v řádu o stamiliony korun za získání majoritního podílu. Na to se když tak musíte zeptat na společnosti ČEZ, kolik přesně to bylo, protože to je jejich podnikatelská příležitost, jejich projekt, nicméně ČEZ je pod kontrolou státu, ale k tomuto ČEZ přistupoval v rámci svého byznys plánu v rámci svého projektu.
No a jaká je příležitost toho, kdyby se tam začalo těžit, to se samozřejmě bude odvíjet podle toho, jaká bude v té době cena lithia na světových trzích. Tam je prostě celá řada různých dalších scénářů. Podstatné je, že pokud ta příležitost tam bude, tak z toho bude těžit společnost ČEZ, tím pádem z toho bude těžit i Česká republika, a je to v situaci přesně takové, ve které jsme zřejmě pravděpodobně chtěli toto i mít, takže si myslím, že je správné, aby stát měl pod kontrolou kritické nebo superkritické suroviny, mezi které jsme zařadili mimo lithia rovněž zlato a rovněž uran. Z tohoto pohledu si myslím, že to je všechno jasné.
Co se týká těch čísel, není problém, abyste si to ve společnosti ČEZ zjistili. Je to určitě v jejich výročních zprávách, ale bylo to v řádu stamilionů korun, nízkých stamilionů korun, pokud se nepletu.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec Ferjenčík.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Takže jestli to chápu správně, tak z těch 2 tisíc miliard, co avizoval pan premiér Babiš, třetinu dostanou soukromí spolumajitelé ČEZ, a jestli vůbec ČEZ, nebo jsme přenechali tu potenciální třetinu soukromým spolumajitelům ČEZ, a jestli vůbec někdy to bude příjmem státního rozpočtu, v tuhle chvíli vůbec nevíme. Chápu to správně?
Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Může to být 2 tisíce miliard, může to být více. Záleží na tom, jaká bude cena lithia. To se odvíjelo od toho, jaká je cena v daném okamžiku, a od množství lithia, které tam je. To znamená, dnes diskutovat o tom, kdy to bude, je samozřejmě otázkou toho, kdy tam k té těžbě případně může dojít.
To, že by to realizovala společnost ČEZ, si myslím, že je dobrá zpráva, protože stát sám o sobě nemá kapacitu v tom, aby to realizoval, ale má tady od toho instrumenty typu společnosti například, jako je ČEZ, která to prostě může profesionálně dělat. A co je důležité, stát v tuto chvíli nealokoval - a to je, myslím, zásadní - peníze na to, aby odkupoval tu společnost, nebo aby do ní vstupoval, od nadnárodního investora. To realizovala společnost ČEZ. Ona tam realizuje ten plán, ona do toho dává kapacity, lidské kapacity, technologické kapacity, připravuje ten projekt. Podstatné je, že stát má kontrolu nad tím, že lithium, bude-li se těžit, a možná to bude v těch cifrách, možná to bude více, možná to bude méně, to záleží na celé řadě dalších okolností, cena lithia se vyvíjí, ale co je faktem, a to je nezpochybnitelné, je to, že množství lithia na Cínovci je významné.
Co je nezpochybnitelné, je to, že kdyby se ten projekt podařil, tak to skutečně může být velmi zajímavý výnosový projekt jak pro společnost ČEZ, tak logicky pro Českou republiku, nehledě na to, že tato kritická surovina je pod naší kontrolou. To má samozřejmě i charakter bezpečnostní a jakékoliv jiné, a to už se vůbec nebavíme o tom, že například i pro společnost ČEZ, což opětovně majoritně stát, by to znamenalo velmi dobré propojení řetězce, toho, kdy vlastně by měl vstupní surovinu, kdyby následně investoval například do gigafactory na lithium, což mimo jiné, a není to nic tajného, ČEZ zvažuje v rámci svých střednědobých výhledů, a mohl by celý ten řetěz dokončit až přímým prodejem na koncové uživatele, jako jsou třeba automobilky atd. To znamená, tento projekt dává i pro ČEZ velmi zajímavou příležitost, a tím pádem i pro stát.
Co tím vlastně chci říci? Pro stát se tam multiplikuje efekt toho, že do toho ČEZ vstoupil, protože kdybychom hypoteticky připustili variantu, že by to dělal stát, a teď řeknu příklad, třeba Diamo, o čemž byla rovněž diskuse, že by to mohl dělat, tak Diamo by to, kdyby se ten projekt realizoval, pouze vytěžil. Ano, a teď můžeme diskutovat o tom, že by to vzal a prodal někde na trzích. To je normální příběh. Tím, že by to mohl dělat ČEZ, tak tam máme daleko větší možnost zhodnocení, protože by to nebyla jenom otázka toho, že něco vytěžím a prodám, ale byla by to otázka toho, že to zařadím do nějakého svého hodnotového dodavatelsko-odběratelského řetězce spojeného s těžbou, spojeného s fabrikou na gigafactory a spojeného s odbytem zboží, na což mimo jiné v tuto chvíli ČEZ připravuje skutečně velký projekt. Týká se to té gigafactory. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Prosím.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já se přece jen ještě zeptám na ten časový rámec, protože se přiznám, že z volební kampaně hnutí ANO to na mě skutečně působilo dojmem, že ty 2 tisíce miliard prostě leží na stole a stačí jenom zabránit sociálním demokratům, aby je nesebrali a někam nezašantročili jako to OKD, a může to být příjem státního rozpočtu. Teď to působí dojmem, že to je spíš nějaký horizont desítek let než jednotek let. Tak bych se chtěl zeptat, kdy je tedy skutečně šance, že by se lithium začalo těžit, o jakém časovém horizontu se bavíme.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane ministře, prosím.
Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Tak z toho je vidět možná určitá, řekněme, investiční a podnikatelská nezkušenost. (Smích z pravé strany sálu.) To, že má stát určitou hodnotu, to ještě neznamená, že ta hodnota bude zúročena například do státního rozpočtu během půl roku, roku nebo dvou let. Stát pracuje ad 1 s výnosově nákladovým, nebo chcete-li s příjmově výdajovým modelem a za B pracuje s modelem nějaké hodnoty, nějakých aktiv. A jestliže bude mít aktivum v podobě lithia, tak je to aktivum, které může v nějaké době velmi dobře zhodnotit, stejně jako úplně jiná aktiva, se kterými stát pracuje. Nevím, co je na tom nepochopitelného. Aktivum se dá zhodnotit tak, že bude velmi dobře zhodnoceno, když se to zavčasu udělá v dobrých cenách, a samozřejmě se to dá udělat i tak, že se to třeba udělá v dobách jiných, kdy prostě cena lithia může být horší, a pak to třeba může mít horší dopad. Ale v každém případě, aby se to mohlo realizovat, tak se musí udělat celý projekt případné těžby lithia, což samozřejmě víte, nebo předpokládám, že víte, že prostě těžba není úplně triviální záležitost, nicméně karty jsou rozdány tak, že to stát může realizovat. Čili slib, který byl slíben, je naplněn. Nic víc se k tomu nedá říct. Stát má pod kontrolou lithium. Dobrá zpráva.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec Ferjenčík.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, vy jste vůbec neřekl žádné datum. Já jsem doufal, že řeknete třeba 2030, nebo prostě 2025, nebo 2035, ale od vás nezaznělo vůbec žádné datum. Já se přiznám, že tahle informace mi tam dost chybí. ***