(9.40 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Při zavedení mimořádných opatření při epidemii bude podle platných pravidel obsažených v zákoně o nemocenském pojištění poskytováno nadále ošetřovné zaměstnancům, tedy rodičům pečujícím o děti do deseti let věku, v případě uzavření dětských nebo školských zařízení nebo jednotlivých tříd anebo v případě, je-li nařízena dítěti karanténa. Jako zvláštní právní úprava se navrhují po dobu epidemie onemocnění COVID-19 nejdéle do 30. června příštího roku některá další opatření.
Navrhuje se poskytovat ošetřovné z důvodu péče o nezaopatřené dítě, a to i ve věku nad deset let, které je závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I - lehké závislosti - podle zákona o sociálních službách a nemůže navštěvovat školu.
Dále se navrhuje poskytovat ošetřovné z důvodu péče o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby alespoň ve stupni I - lehké závislosti - podle zákona o sociálních službách, bylo-li zařízení určené pro péči o tyto osoby uzavřeno na základě mimořádného opatření při epidemii nebo pokud tato osoba nemůže navštěvovat zařízení z důvodu nařízení karantény v přímé souvislosti s onemocněním COVID-19. U těchto osob není stanoven limit věku jako u dětí, neboť potřeba péče je založena na jejich dlouhodobém nepříznivém zdravotním stavu.
Rovněž se navrhuje tak jako na jaře prodloužit maximální podpůrčí dobu pro poskytování ošetřovného z devíti, popřípadě šestnácti dnů, na celou dobu uzavření dětského zařízení. Zároveň se stanoví, že prodloužení podpůrčí doby je možné pouze na dobu platnosti mimořádných opatření při epidemii, nejdéle do 30. června 2021, tedy nejdéle do skončení školního vyučování ve školním roce 2020 až 2021.
Dalším návrhem je poskytovat ošetřovné i zaměstnancům činným na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce, jsou-li účastni nemocenského pojištění. V zájmu jednoduchého provádění navrhovaných opatření se navrhuje vyplácet ošetřovné za jednotlivé měsíce. V péči o dítě se budou moci střídat dvě osoby, a to bez omezení počtu střídání.
Dále se jednoznačně stanoví období, za které se ošetřovné neposkytuje. Jedná se například o dobu po skončení zaměstnání.
Rovněž se nahrazuje potvrzení školského zařízení o jeho uzavření nebo o uzavření jeho části čestným prohlášením zaměstnance o této skutečnosti s uvedením identifikačních údajů o dítěti a adresy uzavřeného školského zařízení. Pro případ kontroly má okresní správa sociálního zabezpečení nebo jiný orgán nemocenského pojištění možnost ověření si uvedených skutečností přímo u školského zařízení. Stejně jako u zaměstnanců se navrhuje obdobná úprava i u příslušníků bezpečnostních sborů, a to při zohlednění specifik daných právní úpravou obsaženou v zákoně o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
Dále se navrhuje, aby doba pobírání ošetřovného podle tohoto zákona byla posuzována pro účely důchodového pojištění jako důvod pro posouzení doby pojištění a jako vyloučená doba pro stanovení výše důchodu.
V druhé části návrhu se navrhují trvalé úpravy v zákoně o nemocenském pojištění s cílem dále zjednodušit požadavky na formální náležitosti žádosti o dávky nemocenského pojištění a dalších podkladů pro dávky. V současné době zákon o nemocenském pojištění připouští pouze listinnou formu žádosti o dávku a dalších nezbytných podkladů. Navrhuje se proto, aby zaměstnavatelé zasílali žádosti o dávku nemocenského pojištění, které převezmou od svých zaměstnanců, příslušné okresní správě sociálního zabezpečení elektronicky kvalifikovaným způsobem ve formě kopie žádosti. Originál žádosti zaměstnavatel uschová pro případnou následnou kontrolu ze strany příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Z hlediska rychlosti a efektivity zpracování je podstatné, aby okresní správy sociálního zabezpečení mohly řízení o dávce nemocenského pojištění provést co nejdříve a nemusely čekat na doručení listinného originálu žádosti o dávku. Pro elektronické zasílání budou platit dosavadní postupy uvedené v zákoně o nemocenském pojištění a příslušný orgán nemocenského pojištění může stanovit další podrobnosti, například definovat, že v jedné datové zprávě může být maximálně jedna žádost s podklady, stanovit formát přílohy a případně i její velikost a tak dále. (V sále je velký hluk a neklid.)
Navrhovaná opatření týkající se ošetřovného budou mít dopad do státního rozpočtu v letech 2020 a 2021, přičemž tento dopad bude samozřejmě odvislý od dopadu pandemie. Odhaduje se, že dodatečné výdaje státního rozpočtu by činily cca 640 milionů v měsíci říjnu, pokud návrh zákona bude zahrnovat nároky na ošetřovné zpětně od 14. října 2020. V ostatních měsících platnosti mimořádného zákona, od listopadu 2020 do června 2021, nepředpokládáme již plošné uzavření prvního stupně škol, výdaje z titulu mimořádného zákona by pak činily 26,6 milionu korun měsíčně, v roce 2020 celkem 693 milionů korun, v roce 2021 potom 160 milionů korun. Celkem by tedy dodatečné výdaje státního rozpočtu představovaly předpokládanou částku 853 milionů korun.
Účinnost zákona se v části týkající se ošetřovného stanoví z důvodu časové naléhavosti a nezbytnosti přijetí této právní úpravy dnem vyhlášení. Ostatní části upravující předávání žádosti elektronickou cestou nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
Děkuji vám za pozornost i podporu.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Upozorňuji, že první čtení návrhu zákona se ve zkráceném jednání nekoná.
Výbor pro sociální politiku, jemuž byl vládní návrh zákona přikázán rozhodnutím předsedy, jej projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 1048/1. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro sociální politiku, paní poslankyně Jana Pastuchová, informovala nás o projednání tohoto návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Pastuchová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, výbor pro sociální politiku se tímto sněmovním tiskem zabýval 19. října letošního roku a přijal 197. usnesení tohoto výboru, které vám nyní přečtu.
Usnesení výboru pro sociální politiku z 60. schůze dne 19. října 2020 k vládnímu návrhu zákona o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 1048.
Po úvodním slově náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí Dany Roučkové, zpravodajské zprávě poslankyně Jany Pastuchové a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
I. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby se konala obecná rozprava o návrhu zákona;
II. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby se vedla podrobná rozprava ke všem částem návrhu zákona;
III. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby své jednání k tomuto návrhu zákona ukončila nejpozději do 19.00 hodin dne 20. října 2020;
IV. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 1048;
V. zmocňuje zpravodajku výboru, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Já jsem svolal poslance do sálu, protože budeme nyní rozhodovat, zda povedeme obecnou rozpravu. Vypadá to, že se nám to pomaličku zaplňuje. Ještě chviličku počkáme. (Poslanci přicházejí do sálu.)
Budeme hlasovat o tom, zda povedeme obecnou rozpravu.
Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 55 přihlášeno 97 poslanců, pro 78, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.
Pan poslanec Kubíček. Prosím. ***