(15.40 hodin)
Ministr zdravotnictví ČR Roman Prymula Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Já si dovolím stručné shrnutí stávající situace nákazy COVID-19, jak dominantně z českého hlediska, tak samozřejmě i z hlediska okolních zemí.
V tuto chvíli se nacházíme v době, kdy dochází prakticky k exponenciálnímu nárůstu v řadě zemí Evropy, a ta situace je poměrně podobná v těchto zemích. Co se týká okolního světa, tak v tuto chvíli, tam je situace příznivější zejména v Asii. Opravdu peaková incidence je v Evropě. Situace v naší republice není jednoduchá. My jsme ve fázi, kdy dochází stále k nárůstu. A to, co asi je klíčové, to jsou tři takové základní negativní faktory, že tady máme stále poměrně prudký nárůst nakažených osob, které dosahují, když vezmeme reprodukční číslo, někde hodnoty mezi 1,37 až 1,47, to znamená stále poměrně prudký růst. To, co je v kombinaci s tímto reprodukčním číslem velmi nepříjemným faktorem, je velký počet pozitivních. To znamená, i kdyby reprodukční číslo bylo staženo nějakým způsobem na 1,1, tak stejně tady bude docházet k poměrně velkému nárůstu, který bude logicky ohrožovat naši hospitalizační kapacitu. A posledním takovým negativním faktorem je, že v poslední době se nám dostává tato nákaza do zranitelných skupin seniorů a dochází k vývoji klastrů právě u nich.
Z toho je zcela zřejmé, že veškeré ty kroky, které se snažíme udělat, by měly vést k tomu, abychom byli schopni skutečně snížit jak reprodukční číslo, tak tu velikou nálož v populaci. A to, že ta nálož v tuhle chvíli je opravdu značná, to dokumentuje počet pozitivních testů na počet všech testů. My jsme se z hodnoty, kdy jsme byli někde na 4-5 procentech, dostali až na hodnoty, které se blíží 30 procentům, a to jsou samozřejmě čísla, která znamenají, že my v tuto chvíli detekujeme vrcholek ledovce, ale v té populaci už je mnohem větší nálož, než se původně samozřejmě odhadovalo. Ta data svědčí o tom, že tady je vysoké procento osob, které zodpovídá za komunitní přenos, protože ty logicky nevidíme.
Na druhé straně to, co je pozitivní, kapacita systému v poslední době dramaticky narostla. Víte dobře, že už se blížíme k 40 tisícům testů. A to, že teď jsme standardně kolem 30 tisíc, je pravdou. Na druhou stranu i při těchto počtech ta procentualita pozitivních zůstává stále vysoká. To jsou faktory, které zasluhují skutečně enormní pozornost. A my, tak jak jsme zavedli opatření v těch uplynulých dnech a týdnech, tak stále nevidíme pozitivní dopad v tom, že bychom šli dolů, a nejde ani tak o ty konkrétní nárůsty, protože my musíme brát peakové hodnoty mezi úterým a pátkem, ale zejména v tom, že by klesla právě procentualita mezi těmi pozitivně detekovanými a všemi testy.
To znamená, z toho je zřejmé, že musíme vnímat kapacitu, kterou máme v našich nemocničních zařízeních. A tady je třeba si uvědomit, že ta kapacita má určité limity, byť se podařilo ty kapacity dramaticky navýšit. Ty jsme navýšili tak, že jsme opravdu udělali inventuru lůžek, že jsme využili fenoménu, který je nepochybně negativní, ale v tomto máme výhodu oproti jiným zemím, protože tak jak se postupně v některých nemocnicích snižovala lůžka, tak ta lůžka byla odsmlouvána od pojišťovny, ale někde fyzicky zůstala. To znamená, tato kapacita je v tuto chvíli samozřejmě zapojována, je poměrně intenzivní plán restrukturalizace lůžkové péče tak, aby neakutní výkony byly odsouvány a místo nich tam byla možnost realizovat hospitalizace osob, které to budou využívat v souvislosti s covidem. Tady jsme schopni vygenerovat 10 až 12 tisíc lůžek, to znamená, to není ten základní problém.
Ten základní problém je péče na úrovni jednotek intenzivní péče a jednotek na ventilátorech, kde samozřejmě ta kapacita je omezená. A tam, byť v tuto chvíli nakupujeme - a já se po tomto expozé budu muset omluvit, protože se snažíme nakoupit dalších 2 tisíce oxygenátorů a dalších ventilátorů zhruba 500, abychom tu kapacitu maximálním způsobem přizpůsobili tomu požadavku. Co se týká stávajícího stavu poznání, tak se ukazuje, že ten oxygenátor je podstatně výhodnější zařízení, protože to dává mnohem větší šanci pacientům, kteří vyžadují kyslík, aby se nedostali do fáze ventilátorů, protože umělá plicní ventilace už není úplně příznivý faktor, který u těch jednotlivých pacientů potom vnímáme.
To znamená, ty kapacity, které takovéto jsou, mohou být samozřejmě limitem osob, které budeme do toho systému přijímat, a v podstatě se dá říci, že někde mezi 3. listopadem a 11. listopadem, se budeme blížit vlastně k vrcholovým požadavkům na ten systém, které podle některých scénářů se pohybují mezi 9 až 11 tisíci lůžky standardními nebo lůžky s kyslíkem, a někde mezi 1 500 až 3 tisíci lůžky intenzivní péče, to znamená pro zvlášť těžké pacienty. Z toho je zřejmé, že musíme opravdu ta opatření velmi detailně sledovat.
A velmi bych se opravdu přimlouval za to, aby ta opatření, která se realizovala, byla dodržována, protože my vidíme, že tomu tak není, a tím je logické, že budeme muset zřejmě představit vládě přísnější opatření, protože v tuto chvíli, když monitorujeme mobilitu, což jsme schopni udělat poměrně snadno díky operátorům, tak jak tuto mobilitu sledují, tak se ukazuje, že ta mobilita je někde na 30 až 50 procentech toho, co bylo v březnu. To zavření. To znamená, stále těch kontaktů je příliš mnoho a ta opatření nejsou vždy účinná.
Já děkuji za pozornost. A chci říci, že opravdu je nutné, aby ta opatření byla realizována, protože nemáme mnoho času a v podstatě na tu vrcholovou kapacitu, kterou už těžko ovlivníme, protože tady je doběh nějakých deseti až čtrnácti dnů, se dostaneme podle předpokladů, jak jsem říkal, se špičkou někdy 11. listopadu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi zdravotnictví Romanu Prymulovi. A otevírám rozpravu, do které mám podle § 58 odst. 3 přihlášeného nejdříve pana poslance Zdeňka Ondráčka a paní poslankyni Olgu Richterovou, v tomto pořadí. Nyní pan poslanec Zdeněk Ondráček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře průmyslu a dopravy a paní ministryně spravedlnosti, kolegyně a kolegové. Zařadili jsme si bod Informace vlády o nákaze covidu, a pan ministr zdravotnictví po svém úvodním slovu odešel a musí řešit jiné věci. Očekával bych, že by zde mohl také být první místopředseda vlády a předseda Ústředního krizového štábu, pan ministr Hamáček, ale ten je také v karanténě, nebo ten je v karanténě, takže nemůže být přítomen, takže nevím, ke komu v podstatě mluvit některé ty věci, které bychom zde měli prodiskutovat, anebo zda to bude pouze, že se tady vypovídáme, ale zase to nikam nepovede.
Já si vás dovolím vrátit krátce do minulosti. Nní to tak dlouho, je to teprve čtyři měsíce, kdy jsem zde 16. června tohoto roku vystupoval a snažil jsem se vás při programu schůze požádat o to, abychom zařadili do schůze sněmovní tisk č. 862, což je vládní návrh zákona o zadávání veřejných zakázek. V tu chvíli jsem vás upozornil, že jako v tu dobu končící člen Ústředního krizového štábu za KSČM jsem zpochybnil možnost, to, jak bude schopna vláda nakoupit případné ochranné pracovní pomůcky pro případnou druhou vlnu covidu. Upozorňoval jsem na ty problémy, které jsou, s tím, že vláda přijala usnesení a řekla, že má Správa (státních) hmotných rezerv nakupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek. ***