Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Petr Fiala)

51.
Vládní návrh zákona, kterým se mění
některé zákony v oblasti daní a některé další zákony
/sněmovní tisk 910/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Já nicméně poprosím aktéry předcházejícího bodu, aby uvolnili stolek. Děkuji paní ministryni, panu zpravodaji, všem ostatním. Zahájili jsme další bod a prosím místopředsedkyni vlády a ministryni financí Alenu Schillerovou, aby tento vládní návrh zákona uvedla. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Velmi stručně. Jsme ve druhém čtení vládního balíčku na rok 2021. Když se jenom podíváme na pozměňovací návrhy, kterých byla podáno velké množství, velká řada, tak já bych snad jenom připomněla to, co bylo základním obsahem daňového balíčku, tak jak ho předložilo Ministerstvo financí, jak ho schválila tato vláda a jak přišel do Poslanecké sněmovny.

Obsahoval zejména novelu zákona o místních poplatcích, kde rozšířil, změnil stávající osvobození hospitalizovaných osob na vynětí z předmětu poplatku.

Pak je tam novela zákona o dani z nemovitých věcí, kde navrhuje rozšířit pravomoc obcí při stanovení místního koeficientu a umožnit jim stanovit místní koeficient také pro jednotlivou část obce. To je ta možnost, aby mohly obce zvednout daň z nemovitých věcí u podnikatelských subjektů, aniž by zvedaly daň občanům.

Pak je tam návrh zákona o daních z příjmů, kterou já považuji za hodně významnou, která rozšiřuje daňové zvýhodnění na stravování, kdy zavádí tolik diskutovaný stravenkový paušál, kdy zachovává současné benefity ať už ve formě stravenek u stravování, nebo závodního stravování, ale současně za stejného daňového zvýhodnění zavádí peněžitý stravenkový paušál.

Pak se tam ruší osvobození, které se vztahuje na příjmy plynoucí z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v ČR, a zavádí se nové pravidlo zdanění ovládaných zahraničních společností, které reaguje na závazek přijatý Českou republikou v Radě EU.

Dále novela zákona o dani z příjmů obsahuje jedno dočasné opatření, které souvisí s výskytem koronaviru, kdy dochází k rozšíření možnosti uznat základ daně poplatníků daně z příjmů i výdaje vynaložené na bezúplatné nepeněžité plnění poskytnuté v období březen až květen 2020 v souvislosti s výskytem koronaviru, protože důvodem je podpora zjednodušení administrativy daňových poplatníků.

Také obsahuje novelu zákona rozpočtových pravidel, novelu rozpočtových pravidel územních rozpočtů, kde umožňuje organizačním složkám státu poskytovat peněžitý příspěvek na stravování i jejich zaměstnanců. I novela zákona o spotřebních daních navrhuje v letech 2021, 2022, 2023 postupné zvyšování sazeb spotřebních daní z tabákových výrobků, ze surového tabáku, ze zahřívaných tabákových výrobků.

Pak je tam technická úprava, novela zákona o povinném značení lihu a novela celního zákona, jakož i novely dalších zákonů mimo gesci Ministerstva financí.

Samozřejmě celá řada pozměňovacích návrhů, o kterých, předpokládám, v dalším legislativním procesu povedeme diskusi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní místopředsedkyni vlády a ministryni financí. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení máme k dispozici jako sněmovní tisk 910/1. Paní zpravodajka rozpočtového výboru Miloslava Vostrá je připravena. Prosím o informaci o jednání ve výboru. Máte slovo.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, jak už tady bylo řečeno, rozpočtový výbor projednal tento návrh na své schůzi rozpočtového výboru 9. září 2020 a přijal k němu usnesení, které, když dovolíte, tady částečně načtu.

A sice po úvodním slově náměstka ministryně financí, po zpravodajské zprávě a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákony v oblasti daní a některé další zákony, sněmovní tisk 910, vyslovila souhlas ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Dále je tady uvedeno asi osm pozměňovacích návrhů, které svým rozsahem jsou na osm stránek.

Pokud nebude požadavek z pléna, tak bych se, když dovolíte, odvolala na písemný materiál, který máte, což je usnesení rozpočtového výboru, a nečetla bych to. Pokud samozřejmě bude nějaká námitka, tak seznámím doslova se zněním pozměňovacích návrhů přijatých na rozpočtovém výboru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy je jako první přihlášen pan poslanec Jan Řehounek, připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Řehounek: Vážený pane předsedající, paní ministryně, já bych vás chtěl, kolegyně a kolegové, seznámit s jednoduchým pozměňovacím návrhem, který bych tady teď v obecné rozpravě odůvodnil, a potom bych se k němu přihlásil v podrobné rozpravě. Týká se to vlastně sběru, přepravy, třídění nebo dodání komunálního odpadu.

Ten pozměňovací návrh je v systému pod číslem sněmovního dokumentu 6216. A je to tak, že bych rád do tohoto daňového balíčku doplnil věci týkající se nakládání s odpady, kde bychom vlastně, do přílohy číslo 1 se za bod 11 vkládá nový bod číslo 12, který zní: "sběr, přeprava, třídění nebo dodání komunálního odpadu včetně souvisejících služeb".

Proč tomu tak je? Jde o to, že současná právní úprava zákona číslo 235/2004 způsobuje v oblasti nakládání s komunálním odpadem dvojí zdanění, a tím se dostává do rozporu se záměrem EU. Jde o to, že na straně jedné se obce nepovažují za osoby povinné k dani v souvislosti s činnostmi nebo plněními, při nichž vystupují jako orgány veřejné moci, a to i tehdy, vybírají-li v souvislosti s těmito činnostmi nebo plněními poplatky, příspěvky či platby. Na straně druhé pokud ale vlastně by toto nakládání vedlo k výraznému narušení hospodářské soutěže, tak se vlastně zase považují za osoby povinné k dani. Jde o to, že obec může to nakládání s odpadem provozovat buď samostatně, případně prostřednictvím odpadové firmy, která může být vlastněna obcí nebo svazky obcí, prostřednictvím případně privátní odpadové firmy, ale zároveň služby pro obce mohou poskytovat i oprávněné osoby, provozovatelé zařízení pro nakládání s odpady. Obec navíc může v rámci systému nakládání s odpady pro občany buď vybírat poplatek za komunální odpad na základě obecně závazné vyhlášky vydané v samostatné působnosti, případně může vybírat místní poplatek za provoz v systému nakládání s odpadem podle zvláštního zákona o místních poplatcích, případně za úhradu za nakládání s odpadem od fyzických osob na základě smlouvy.

Z některých z výše uvedených případů je režim DPH u obcí nejednoznačný a vede k různé aplikaci DPH v praxi. Pokud bychom tedy zařadili sběr, přepravu, třídění nebo dodání komunálního odpadu včetně souvisejících služeb do přílohy číslo 1 v tom zákoně 235/2004, tak bychom sjednotili daňový režim pro všechny subjekty na trhu.

Takže tolik krátké zdůvodnění. A potom se přihlásím formálně v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová. Připraví se paní poslankyně Nevludová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych i já představila několik pozměňovacích návrhů. Tyto pozměňovací návrhy reagují v podstatě na některé vložené pozměňovací návrhy koalice.

Musím říci, že tento daňový balíček se právě díky předloženým pozměňovacím návrhům pana poslance Babiše a pana poslance Hamáčka stal jakýmsi daňovým balíkem, který skutečně zastíní i takový letitý evergreen, jako je stravenkový paušál. A myslím, že tak jak byl přednesen nebo představen pozměňovací návrh pana poslance Babiše, tak skutečně další vlády ponesou na svých bedrech a také další generace.

Předně musím podotknout, že před pár měsíci, nebo před rokem, by nikdo nepochyboval o tom, že zrušení superhrubé mzdy je dobrým krokem. Ostatně většina politických stran měna zrušení superhrubé mzdy, respektive zdanění superhrubé mzdy ve svých programech. Ve svém programovém prohlášení ho měla i vláda a celá ta léta váhala a odhodlala se až v okamžiku, který není docela vhodný pro takovéto řešení.

Musím říci, že pozměňovací návrh poslance Babiše má dvě roviny. Ta první rovina je, že rozvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti, a to velmi zásadním způsobem, poté co koalice si schválila na návrh Ministerstva financí rozvolnění rozpočtových pravidel na rok 2021 a to na 4 % HDP - pardon, v roce 2020 - a pro rok 2021 navrhuje částku, respektive číslo 4,5 % HDP. A to, co podal pan poslanec Babiš, má fatální následek, a mohlo by mít fatální následek, kdy zrušením zdanění superhrubé mzdy právě v tom návrhu by došlo k prohloubení strukturálního deficitu, a to až na 6 % HDP. A následná konsolidace veřejných financí by tak zcela vzala jiný směr. Té původní hranice jednoho procenta by mělo být dosaženo na návrh tohoto pozměňovacího návrhu až v roce 2031, a samozřejmě v tomto případě pak hrozí, že hranice dluhové brzdy bychom dosáhli v lepším případě již v roce 2027.

Co je však zcela nepochopitelné a neuvěřitelné, je, že vláda schválila státní rozpočet na rok 2021, respektive návrh, který ovšem nepočítá se zrušením zdanění superhrubé mzdy. To je první chyba.

Druhá výtka, kterou máme, je to, že právě pan poslanec Babiš se snaží pozměňovacím návrhem udělat takový zásadní krok, a to je další rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti, což považujeme za zcela nezodpovědné, a kromě jiného už samotný návrh... prostřednictvím pozměňovacího návrhu takový zásadní návrh, jako je zrušení superhrubé mzdy, se dává také pozměňovacím návrhem a neprošlo to standardním legislativním procesem.

To samé by se dalo říci o návrhu pana poslance Hamáčka. A musím říci, že skutečně koalice vrhá do Sněmovny rozdílné pozměňovací návrhy jak na běžícím pásu.

Co je ovšem pro nás velmi důležité a s čím nemůžeme rozhodně souhlasit, je, jaký dopad by zrušení superhrubé mzdy, resp. zdanění a snížení daně z příjmu na 15 % mělo na veřejné finance. Stát by přišel tímto krokem o více než 55 mld. korun. A pak se musíme ptát, kde vláda vezme peníze, když bude takovýto ohromný propad. Kde vezme peníze na nemocnice, kde vezme peníze na dopravní obslužnost, na školy a podobně?

A další zásadní výhradou a dopadem tohoto opatření by bylo, že obce a kraje přijdou o téměř 29 mld. korun. Obce o 20, kraje o 17 mld. Paní ministryně zde často říká, že je potřeba, aby obce a kraje investovaly peníze. Ale pokud se zeptáte starostů, jak sestavují rozpočet, pokud se zeptáte hejtmanů či krajských zastupitelů, jak se sestavují krajské rozpočty, tak rozhodně na ty investice po takovýchto opatřeních nebude. Protože snížit provozní náklady v takovéto míře rozhodně nepůjde. A myslím si, že pokud by nebylo na investice, tak ohrožujeme potom lokální ekonomiku, rozvoj regionů, podporu malých a středních firem. Obce a kraje mají připravené projekty a myslím si, že by to mělo i vliv na celkovou výši daňových příjmů.

Z tohoto důvodu navrhujeme, aby došlo ke změně rozpočtového určení daní jak krajů, tak obcí, a to takovým způsobem, aby nedošlo k těm výpadkům, které se předpokládají. To je jedna věc. Týká se to jak pozměňovacího návrhu pana poslance Babiše, tak pozměňovacího návrhu pana poslance Hamáčka. Není možné, aby v takovéto situaci, v takovéto krizi finanční, byly postiženy obce a kraje. Tady, prosím pěkně, nejde o hejtmany, nejde o starosty, ale jde o projekty, které mají sloužit lidem a budou investovány účelně. Proto vás prosím, abyste případně ve třetím čtení podpořili naše pozměňovací návrhy.

A ještě zpět se vrátím k oněm pravidlům o rozpočtové odpovědnosti. Jestliže pan poslanec Babiš chce rozvolnit i nadále rozpočtová pravidla, která byla již rozvolněna na 4 %, a on je chce rozvolnit a navýšit ještě na 6 % HDP, tak to není možné. Je to opravdu nezodpovědné, a proto navrhneme, aby část jeho pozměňovacího návrhu vůbec nebyla hlasována, resp. aby byla vypuštěna.

Dalším pozměňovacím návrhem, který předkládáme, je pozměňovací návrh, který se týká očkování, a ten směřuje k tomu, aby byla vyšší míra proočkovanosti právě v této době a aby se posílila schopnost obyvatel lépe se vypořádat právě s infekčními onemocněními v této době. Podstatou tohoto pozměňovacího návrhu je, že by zaměstnavatel mohl náklady spojené s očkováním zaměstnance uplatnit do svých nákladů.

A posledním pozměňovacím návrhem je pozměňovací návrh Jany Krutákové a Věry Kovářové, kdy navrhujeme do zákona doplnit novou 31. část, kterou se mění zákon o dani z přidané hodnoty. Navrhovaná změna spočívá v přidání nové položky do přílohy číslo 2, konkrétně bod zpracování komunálního odpadu k dalšímu využití druhotné suroviny. Důvodem pro zařazení této služby pod první sníženou sazbu DPH je nutnost zavést podporu zpracovatelského a recyklačního odvětví, a tím rovněž přispět ke splnění evropských cílů na zvýšení recyklace vyplývajících z právě transponovaných směrnic.

Vážené dámy, vážení pánové, tolik obecné představení pozměňovacích návrhů, které podává klub Starostů a nezávislých. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí dva poslanci s přednostním právem. Nejprve pan poslanec Mikuláš Ferjenčík, který bude vystupovat jménem poslaneckého klubu České pirátské strany, a potom pan předseda Kalousek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, rozmáhá se nám tady takový nešvar, že vláda, resp. pan poslanec Babiš v tomto případě, sem předkládá nedodělky. Nejprve nám předložili státní rozpočet, ve kterém právě tento tisk není zahrnutý, takže padesátimiliardový výpadek, který následně pan poslanec Babiš předložil, vůbec není zohledněn v tom návrhu státního rozpočtu, kde už nyní se navrhuje schodek 320 mld. korun, a následně je předložen komplexní pozměňovací návrh ke zrušení superhrubé mzdy, ve kterém je uvedeno - cituji z odůvodnění: "Toto snížení je zamýšleno pouze jako dočasné, a to na dva roky, s tím, že o definitivním daňovém režimu a výši sazeb bude rozhodnuto dle aktuálního ekonomického a fiskálního vývoje." Nicméně v tom pozměňovacím návrhu tato část odůvodnění není vůbec zpracovaná. Tam není omezená účinnost toho pozměňovacího návrhu na dva roky. Ten návrh prostě bude platit natrvalo, pokud bude přijat.

Takže já nevím, co si pan premiér domluvil s panem prezidentem na Hradě. Nicméně ty avizované dva roky, které zůstaly i v odůvodnění, se vůbec nepromítly do znění toho návrhu. Takže to opatření rozhodně není protikrizové a dočasné, je to opatření trvalé. A toto trvalé opatření samozřejmě má trvalý dopad do státního rozpočtu, tím pádem je potřeba ho počítat do zákona o rozpočtové odpovědnosti. A tady tedy pan poslanec Babiš přišel s velmi furiantským řešením, kdy, protože jeho rozpočet a jeho návrh se dostávají do kolize se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, tak to neřeší tak, že by buď hledali jiné příjmy, nebo hledali úspory v rozpočtu, snažili se to řešit. Řeší to tak, že prostě vypne zákon o rozpočtové odpovědnosti, ať to řeší generace příští.

To podle nás skutečně není správný přístup. Prostě tohle je zcela nepřijatelné. Ještě novelizovat to... Novelizovat zákon o rozpočtové odpovědnosti pozměňovacím návrhem ve druhém čtení k zákonu o dani z příjmu, přitom to přímo nesouvisí, resp. nesouviselo to do té doby, dokud se pan premiér Babiš nerozhodl udělat díru do veřejných rozpočtů 80 mld., tak do té doby ty dva zákony nesouvisely. Tak nyní tímto způsobem novelizovat úplně jiný zákon, já si myslím, že to v tomto volebním období tedy nemá obdoby.

Další problémy jsou, že opět nesouhlasí ty deklarované důvody, proč se ten zákon dělá a jak ten zákon vypadá. Pan premiér říká, že cílem je podpořit spotřebu. Ale pokud primárně z toho zákona budou profitovat nejbohatší zaměstnanci, tak ti samozřejmě si ty peníze nechají, uspoří je, a rozhodně to není ta skupina, která by první věc, co udělá, pokud ušetří na daních, to dala do spotřeby. Pokud chcete podpořit spotřebu, tak zvyšme slevu na poplatníka. To je ta cesta, jak každý dostane stejně, je to spravedlivé a drtivá většina lidí, co teď v krizi má hluboko do kapsy, to hned utratí, pomůže to maloobchodu, pomůže to službám. Ale pokud je cílem posílit spotřebu domácností, tak rozhodně cesta snižování daňové sazby a zachování slevy na poplatníka v původní výši není správné řešení.

Z těchto důvodů a dále vzhledem k tomu, jaký je rozpočtový dopad i na obce a kraje, my navrhujeme kompromisní řešení, a to takové, že navrhujeme sazbu 19 % proti 15 a zvýšení slevy na poplatníka na 33 tisíc korun, o více než 8 tisíc na každého občana. Rozpočtové dopady jsou zhruba o třetinu nižší než u toho vládního návrhu, a dopad, zvýšení spotřeby obyvatel čekáme přinejmenším srovnatelné.

A dále navrhujeme vyškrtnout ty pasáže, které torpédují zákon o rozpočtové odpovědnosti. Děkuji za podporu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Miroslav Kalousek s přednostním právem, poté vystoupí paní poslankyně Ivana Nevludová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, vystupoval jsem k vládnímu návrhu v prvním čtení v podstatě proto, abych ho podpořil včetně onoho tolik diskutovaného paušálu místo stravenek. Na tomto stanovisku jsem nic nezměnil, ale teď vystupuji proto, abych vyjádřil naprosté zděšení vzhledem k pozměňujícím návrhům, které padly ve druhém čtení.

Víte, vláda může mít levicovou politiku rozpočtovou i daňovou, může mít pravicovou politiku rozpočtovou i daňovou, můžeme s tou politikou souhlasit, nebo nesouhlasit. A nejstrašnější je, když ta vláda nemá žádnou politiku. Kdy ta vláda vůbec neví, co chce. A to je situace, v které jsme se ocitli, a pokud je to situace, kdy prožíváme velikou krizi, tak to je situace poměrně dramatická. Já jenom popíšu základní body.

Vláda schválila a předkládá nám návrh zákona o státním rozpočtu, o kterém můžeme říct s jistotou jenom jedno jediné, že jeho základní ukazatelé, příjmy, výdaje i saldo, jsou v tuhle chvíli už v rozporu s ekonomickou realitou. To není žádná kritika, prostě vláda vycházela ze zářijové prognózy a to byla situace, která dnes už neplatí. Dnes víme, že předpokládané příjmy budou nižší. Dnes víme, že výdaje, i kdyby nebyl přijat žádný pozměňující návrh, i kdyby nebyl přijat tento zákon, tak není pochyb, že ty příjmy budou nižší než prognózované. Nevíme sice o kolik, ale víme, že budou nižší. A víme, že výdaje neodpovídají aktuálním prioritám. A jestli se vláda neodhodlá k aktualizaci blíže k té ekonomické realitě, jako že to zřejmě nemá v úmyslu, tak můžeme o tom návrhu rozpočtu říct jednu jedinou věc: je zcela mimo ekonomickou realitu.

Teď tady máme návrh daňové legislativy, která samozřejmě výrazným způsobem ovlivňuje ten návrh zákona o státním rozpočtu, a předseda vlády předkládá pozměňující návrh, který je v objemu desítek miliard v rozporu s tímto schváleným návrhem zákona o státním rozpočtu. První místopředseda vlády předkládá návrh, který je v rozporu s pozměňujícím návrhem předsedy vlády a rovněž je v rozporu s předloženým návrhem zákona o státním rozpočtu. Státní rozpočet, jak již jsem řekl, je v rozporu s ekonomickou realitou. To, prosím pěkně, není scénář absurdního dramatu. To je realita dnešních dnů.

Otázka: Ví ta vláda, co chce dělat? Odpověď: No neví. Neví a bohužel nemá ani odbornost, ani politickou odvahu prosadit vůbec nějakou politiku. To už je jedno, jestli levicovou, pravicovou, zda bych ji podporoval, nebo kritizoval. Tady se nedá ani kritizovat ten směr, protože žádný není. Tady je možné kritizovat jenom ten neskutečný chaos a tu neschopnost vlády jasně formulovat svoji politiku a směr, kudy svou rozpočtovou politikou a daňovou politikou chce jít. Kam, my nevíme.

Víme - no, tušíme, ale já to nesmím říct, protože ještě není 22. hodina.

Ale jediné, co tedy víme, a tam pravděpodobně je vláda zajedno, že pan premiér předkládá návrh, kterým již letos nepřípustně rozvolněný zákon o rozpočtové odpovědnosti chce rozvolnit ještě víc, nebo - jak tady řekl velmi příhodně můj předřečník pan poslanec Ferjenčík - on ho vlastně nechce rozvolnit. On ho chce vypnout. Abychom vůbec v příštím roce nepoměřovali výši deficitu v poměru k HDP, abychom se k tomu vrátili někdy po volbách. To prostě nelze akceptovat. Krize nemůže být zneužita k tomu, abychom absolutně rezignovali na pravidla. Krize nemůže být zneužita k tomu, abychom neefektivně utráceli peníze bez ohledu na zítřek. V krizi musíme naopak zvýšit odpovědnost a v krizi musíme o to úzkostlivěji dodržovat pravidla.

Prosím pěkně, já jenom vzhledem k oné konsolidaci, ke které se vláda nechce hlásit, a vlastně chce vypnout ten zákon o rozpočtové odpovědnosti, znovu připomenu našeho souseda, který by nám měl být do jisté míry vzorem v rozpočtové odpovědnosti, tedy Německo, které také na příští rok plánuje poměrně vysoký deficit. Ale poměrně vysoký deficit v jejich situaci jsou 2,5 % hrubého domácího produktu, zhruba 97 miliard eur. Dvě a půl procenta! Vláda předkládá 4,5 - ne 2,5 - a uvažuje o mnohem vyšším čísle, možná až 6, což je samozřejmě mimo návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti, a proto ho tím pozměňujícím návrhem pan premiér chce vypnout.

To Německo má příští rok 2,5 %, těch zhruba 97 miliard eur, ale už v následujících letech, v letech 2022 a 2023, plánuje 10 miliard a 8 miliard eur. To znamená, kdybychom postupovali v rozpočtové odpovědnosti jako Německo, tak bychom plánovali zhruba 150 na příští rok a v těch dalších letech 20 a 10, už bychom šli na červenou nulu, protože bychom realizovali pouze jednorázová opatření. Tak jak ráda zdůrazňuje paní ministryně, že ten rozpočet na příští rok, v tom 320miliardovém deficitu bude za 214 miliard jednorázových opatření - jednorázových, opakuji. No to prostě nemůže být pravda! Protože kdyby paní ministryně měla pravdu a ta opatření byla jednorázová, tak v ten následující rok by byl deficit hluboce pod 100 miliardami korun, a vláda plánuje ve střednědobém výhledu 286.

Takže ono se nejedná o jednorázové výdaje, ono se jedná o výdaje mandatorního charakteru. A s mandatorními výdaji, výdaji mandatorního charakteru, dámy a pánové, je to zhruba stejné, jako s pastou na zuby. Večer ji na ten kartáček vytlačíte raz dva, ale zkuste to potom do té tuby zase dostat zpátky. To jde velmi složitě. A ty pozměňující návrhy, které jsou dnes na stole, jeden od předsedy vlády, druhý od místopředsedy vlády, jsou samozřejmě ne výdaje, ale je to změna rozpočtové legislativy v oblasti daní mandatorního charakteru. To je prostě zákon, který se potom bude zase buď měnit, nebo také ne, a jde to velmi obtížně. A promítá se do dalších rozpočtových období, do dalších let.

Vy mluvíte o zrušení superhrubé mzdy šest let. Já bych rád připomněl, že superhrubá mzda byla zrušena. Byla zrušena zákonem platným z roku 2012. A vy, protože jste ten zákon zrušili ještě před účinností, tak jste tu superhrubou mzdu znovu zavedli. A od té doby, od roku 2014, kdy tvrdíte, že zrušíte superhrubou mzdu, tak to opakujete každý rok, ale nikdy jste nepředložili žádný vládní koncept.

A nejméně šťastný způsob - nejméně šťastný způsob - jsou dva konkurenční pozměňovací návrhy, jeden od předsedy vlády a druhý od prvního místopředsedy vlády, které jsou ve vzájemném rozporu. A oba dva jsou v rozporu s návrhem zákona o státním rozpočtu. Kdo si myslíte, vážená vládo, že vám tohle bude pískat? Vždyť vy nám ani neumíte říct, co chcete!

A v situaci, ve které jsme, my jako klub TOP 09 jsme přesvědčeni, že zásadní zásahy do daňové legislativy v objemu desítek miliard korun není možné realizovat salámovou metodou sazba po sazbě. To opravdu musí být systémový pohled, kdy se bude současně diskutovat daňová reforma, penzijní reforma a reforma veřejného zdravotního pojištění, s tím, že musíme hledat dlouhodobou udržitelnost obou dvou systémů těch povinných pojistných. A samozřejmě že můžeme... (Řečník se odmlčel pro hluk v pravé části sálu.) Promiňte.

A samozřejmě že se můžeme dohodnout na tom, že bude 15% sazba daně z příjmu fyzických osob. A současně také musíme říct, co to znamená na té výdajové straně. Když to neřekneme, tak je to stejný populismus, jako kdybychom teď tvrdili, že chceme zvednout platy státních zaměstnanců o 30 %, aniž bychom řekli, kde na to vezmeme.

Jsem přesvědčen, že jsme povinni ty systémové změny diskutovat najednou. Budeme-li to dělat salámovou metodou, máme jednu jedinou jistotu - zkrachuje buď jeden systém povinného pojistného, nebo oba. Ale chceme-li je učinit dlouhodobě udržitelnými, musíme ty tři základní pohledy - pohled na systémovou změnu daní, pohled na systémovou změnu sociálního pojistného a zdravotního pojistného - diskutovat současně a vidět v tom jeden systém, protože koneckonců všechny ty tři odvody, jak daň z příjmu, tak penzijní sociální pojistné, tak zdravotní pojistné, je odvodová zátěž na pracovním místě. A to pracovní místo zdražuje.

Nebudeme-li to diskutovat tímto způsobem, a já se obávám, že toho vláda není mocna, že i kdyby chtěla, tak toho není mocna, tak my nejsme připraveni podpořit žádnou systémovou změnu. Ani návrh pana předsedy vlády, ani návrh pana prvního místopředsedy vlády. Ať jim to píská někdo jiný. Jsme připraveni podpořit parametrické úpravy, jako například zvýšení slevy na poplatníka, které zazněly ve druhém čtení, to samozřejmě ano. Ale prostě na systémovou změnu musíme počkat na odbornou a politicky odvážnou diskusi s vládou, která na to má. Tahle vláda na to nemá a její návrhy, které nám tu předkládá ze svých pozměňovacích návrhů, to jenom dokazují. Ty návrhy jsou zcela nekompatibilní. Ty návrhy si nerozumějí, tak jako vláda nerozumí tomu, co vlastně chce v daňové a rozpočtové politice.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Ivana Nevludová dále vystoupí v obecné rozpravě. Připraví se pan poslanec Onderka. S přednostním právem? Omlouvám se, paní poslankyně. S přednostním právem se přihlásil pan ministr Zaorálek. Dostane přednost. Prosím, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Velice se omlouvám paní kolegyni, ale chtěl jsem rychle zareagovat na pana poslance Kalouska, protože mi připadá, že jsou možná některá čísla, která by tady měla zaznít. A připadá mi, když tady sedím v řadě ministrů, že bych měl možná vysvětlit, proč mě nechávají chladným ty výroky, které tady pan ministr Kalousek řekl.

Pokusím se uvést jenom několik čísel. Pan poslanec tady srovnával Německo a srovnával Českou republiku. Schválně jsem se díval, jaký je celkový dluh Německa v současné době. On je 58,9 %. V podstatě 60 %. Před pandemií bylo tedy celkové zadlužení Německa 60 %. A v současné době ten deficit, který vytváří Německo, tím míří Německo zhruba na zadlužení, řekněme, 72 %, jak mi tady napovídá paní ministryně.

Chtěl bych sdělit Sněmovně, že - pokud něco řeknu špatně, tak budu zřejmě rychle opraven - ale že z toho, jak to mám v hlavě, tak oproti Německu, oproti tomu šedesátiprocentnímu zadlužení Německa celkové zadlužení České republiky je, řekněme, 40 %. Berte to zhruba. (Zprava reakce ministryně.) Tak dokonce zase méně. 38 %. Takže je to ještě méně, než říkám. A tento deficit, který my máme a který kritizuje pan poslanec Kalousek, tak tento deficit zvýší naše zadlužení maximálně na 45 %.

Říkám to proto, protože je evidentní, že když se podíváte na celkové zadlužení České republiky, tak zjistíte, a to vám zřejmě paní ministryně bude dokumentovat, že my s tímto celkovým dluhem jsme, tuším, čtvrtí od konce, co se týče nejmenšího zadlužení ve světe, teda v Evropě. Co to znamená? Že my po tomto zvýšení dluhu budeme samozřejmě pokládáni za naprosto bonitní zemi.

Uvědomte si, že když dneska zvyšují deficit takové země jako třeba Francie, tak Francie má celkové zadlužení 98,1 %. Itálie má 135 % celkového dluhu. Spojené státy dneska, když dělají deficit, tak jdou přes 100 % zadlužení země. To jsou čísla zemí, které se dneska jednoznačně řídí politikou fiskální expanze, a navzdory těmto vysokým dluhům tak zvyšují dneska celkové zadlužení svých zemí. Protože dneska existuje, a je to všude ve všech textech, fiskální expanze je všeobecně pokládána za cestu, jak se z krize dostat, protože to předvedla Amerika v roce 2008, 2010, kdy provedla masivní fiskální expanzi. A ty peníze, které do toho vložili, tak zakrátko v daních získali zpátky. To je lekce finanční krize 2008, 2010. Je to v podstatě něco, co se dneska v literatuře, v článcích, všude respektuje.

A Česká republika v této situaci má výhodnou situaci toho, že výchozí dluh byl 38 %. To znamená, když my provedeme nakrásně zvýšení deficitu o 4 %, tak jsme v podstatě pořád pokládáni za zemi konzervativní, která se pohybuje v hranici, kdy budeme pokládáni za bonitní zemi. To vám tady v podstatě mohu garantovat. To znamená, jde jenom o to, abychom ty peníze samozřejmě dobře užili a podobně.

A pak je tady jeden strašně silný argument, asi ho všichni znáte, ale já ho řeknu. Dneska se prostě půjčují peníze za nulový úrok. Eura se dokonce kupují za minus. To znamená, tohleto nakupování peněz je strašně výhodné. Kdybych tak řekl, i kdyby se vám podařilo, že něco neutratíte úplně stoprocentně efektivně, tak vlastně ty peníze, i když je máte uložené, tak jenom získáváte za toho minus ještě peníze. Takže ta situace je v tomhle velice příznivá. To znamená, zvyšování celkového dluhu je v situaci, kdy je velmi výhodné ty peníze si půjčovat. To je celková situace, která je v tomhle jiná, než byla před deseti lety. Dneska funguje finanční sektor. To znamená, ta situace je jiná, než byla před deseti lety. A tohle se prostě vyplatí.

Říkám to tady proto, aby bylo zřejmé, že já nesdílím názor pana poslance Kalouska, že tohle je politika, která tu zem vede, jak on tady řekl výrazem, který nechtěl použít. Ne. Po tomto zvýšení celkového dluhu bude Česká republika země bonitní, postupující v podstatě konzervativně, která bude patřit, tuším, mezi čtvrtou nejméně zadluženou zemi v Evropě.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Chtěl jsem jenom stručně panu ministrovi reagovat. Já moc nerozumím tomu, proč tady hájíte návrh pana premiéra Babiše, proti kterému váš předseda vaší poslanecké strany dává pozměňovací návrh, který je s ním v rozporu.

A mimochodem si myslím, že to řešení zvýšit slevu na poplatníka, které mimochodem podpořil pan Kalousek, je výrazně lepší jak z hlediska dopadů na rozpočet lidí, tak na státní rozpočet, a navíc to pomůže i té spotřebě. Tak moc nerozumím, proč tady hájíte ten rozpočtový nesmysl, co předložil pan premiér.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr. Prosím, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Ano, jenom abychom si ujasnili, kdo o čem mluví. Já jsem mluvil o rozpočtu, mluvil jsem o deficitu, nemluvil jsem teď o těch daňových úpravách. A souhlasím s tím, co tady zaznělo z vaší strany, že je výhodné zvyšovat slevu na poplatníka. A souhlasím s vámi, ani já nejsem podporovatel těch 15 %. Takže v tom se nemusíme přít. Tohle je jiná kapitola. Já jsem mluvil o rozpočtu a o deficitu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Ivana Nevludová a připraví se pan poslanec Roman Onderka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Ivana Nevludová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem ráda, že jsem se konečně dostala ke slovu.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, prvním cílem mého pozměňovacího návrhu je postupně snížit daňové zvýhodnění zahřívaného tabáku oproti cigaretám, a to ze současných 25 % daně na cigarety na 50 % daně. Zahřívaný tabák, ačkoli je v kategorii tabákových výrobků, jejichž tržní podíl se neustále zvyšuje a jehož spotřebitelská obliba roste, je oproti cigaretám výrazně méně zdaněn, což má obrovské dopady na příjmy státního rozpočtu ze spotřebních daní. Jako hlavní argument pro výrazné daňové zvýhodnění zahřívaného tabáku bývá velmi zavádějícím způsobem uváděná jeho menší rizikovost oproti klasickým cigaretám, která však dosud nebyla věrohodně prokázána. I podle posledního stanoviska Světové zdravotnické organizace z března letošního roku v současné době neexistuje dostatečně nezávislá evidence důkazů, které by dokládaly nižší rizikovost zahřívaného tabáku ve srovnání s cigaretami. Podobný postoj má i americký úřad pro kontrolu léčiv, který v letošním roce zahřívaný tabák certifikoval pouze jako výrobek s nižší expozicí vůči škodlivinám, nikoliv jako méně rizikový produkt.

Ve snaze zatížit své výrobky co nejnižším odvodem spotřební daně snižuje největší distributor zahřívaných tabákových výrobků, a to nejen v České republice, množství tabáku ve svých výrobcích ze současných 6,1 gramu na 5,3 gramu v jedné krabičce. Stát tak bude i nadále přicházet o relativně příznivý výnos spotřební daně, který by do budoucna mohl ještě růst, neboť obliba těchto výrobků stále stoupá. Pokud tedy stát chce dosáhnout porovnatelného výnosu spotřební daně, je nutné odpovídajícím způsobem zvýšit pro tyto výrobky zatížení spotřební daní.

Dále se vrátím k závěrům Světové zdravotnické organizace. Jak už jsem říkala, v současné chvíli neexistují studie, které by prokázaly nižší rizikovost zahřívaných tabákových výrobků v porovnání s klasickými cigaretami. Naopak existují důkazy ukazující sice na celkově nižší obsah toxinů než u běžných cigaret, ale na druhé straně také zároveň podstatně vyšší hladinu jiných škodlivých látek; zatím není zcela jasné, jakým způsobem a v jakém rozsahu mohou mít škodlivé účinky na zdraví člověka, a to jak z hlediska krátkodobého, tak dlouhodobého užívání. Ze zpráv Světové zdravotnické organizace rovněž vyplývá stále větší obliba těchto výrobků.

Stejný trend můžeme pozorovat i v České republice. Z každoroční zprávy o užívání tabákových výrobků a alkoholu, kterou zpracovává Státní zdravotní ústav, vyplývá, že v porovnání s rokem 2018 došlo k nárůstu uživatelů u žen i u mužů. Ve věkové skupině 15 až 24 let došlo dokonce ke zvýšení počtu uživatelů ze 7,5 % v roce 2018 na 10,7 % v roce 2019, což mi přijde u takových mladých lidí docela alarmující. Podle paní doktorky Králíkové, která působí na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a v Centru pro závislé na tabáku ve Všeobecné fakultní nemocnici, je jedna věc rizikovost produktu a druhá je jeho návykovost. Ve své praxi má řadu pacientů, kteří na zahřívané tabákové výrobky přešli z klasických cigaret a mají teď větší problém zbavit se této závislosti než předtím tradičního kouření.

Mým druhým cílem je zachovat podobný nárůst spotřební daně na cigarety, s jakým v horizontu tří let počítá vládní návrh. Na rozdíl od něj by však podle tohoto pozměňovacího návrhu narostla spotřební daň významněji v prvním roce, zatímco v dalších dvou letech by rostla pozvolněji. Očekávaný dodatečný příjem do rozpočtu v souvislosti s tímto pozměňovacím návrhem bude velmi příznivý. Dopad do inkasa spotřební daně bude v porovnání s vládním návrhem v roce 2021 o 2,7 mld. vyšší při uvažovaných prodaných 2,1 mld. kusů zahřívaných tabákových výrobků, přičemž v roce 2022 vzroste o 3,2 mld. při uvažovaných prodaných 3 mld. kusů zahřívaných tabákových výrobků a v roce 2023 lze očekávat dopad do inkasa spotřební daně ze zahřívaných tabákových výrobků o 3,9 mld. při uvažovaných 4 mld. kusů zahřívaných výrobků. Za tři roky bude výnos do státního rozpočtu o 9,8 mld. vyšší, než s jakým počítá vládní návrh.

Zahřívané tabákové výrobky se u nás v České republice prodávají od roku 2017. Jejich prodej nepodléhal do května 2018 žádné spotřební dani. Ačkoli 15. 5. 2019 na tyto výrobky byla uvalena spotřební daň, výběr daně byl v tomto roce prakticky nulový, protože se výrobce dostatečně předzásobil ještě před účinností těchto sazeb. Proto k prvnímu podstatnějšímu výběru daně z těchto výrobků dochází až v letošním roce. Vzhledem k tomu, že sazba spotřební daně na tyto výrobky je zhruba čtvrtinová v porovnání s klasickými tabákovými výrobky, bude činit rozdíl ve výběru daně v tomto roce 3,7 mld. korun. Od doby uvedení zahřívaných tabákových výrobků do konce roku 2020 bude činit celkový rozdíl mezi zdaněním zahřívaných tabáků a cigaretami částku 7,6 mld. korun. Tento rozdíl se samozřejmě bude dále zvětšovat, protože objemy prodejů zahřívaných tabáků nadále strmě stoupají.

Takže z pohledu ochrany zdraví obyvatel i s ohledem na současné i plánované schodky státního rozpočtu velice apeluji na zvýšení sazby spotřební daně na zahřívané tabákové výrobky, neboť tyto lákají i nekuřáky, a to hlavně mylnou informací, že jsou v uvozovkách zdravější než cigarety klasické. Prodejci těchto výrobků největšího distributora dokonce v tomto duchu školí své prodejce. Budu ráda tedy, pokud můj návrh podpoříte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Onderka musel na chvíli odejít, takže jeho přihláška se posouvá na konec obecné rozpravy. Na řadě je pan poslanec Marek Novák, připraví se pan poslanec Martin Kupka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, já vás seznámím se svým pozměňujícím návrhem, který naleznete pod tiskem (dokumentem) 6531. Ten se týká zahřívaného tabáku, který se dnes jako alternativa ke klasickému kouření poměrně rychle etabluje, v dnešní době představuje zhruba 10 % trhu, do roku 2030 by se tržní podíl zahřívaného tabáku mohl zvýšit až na 30 %. Zahřívaný tabák je však oproti cigaretám výrazně méně zdaněn, což má obrovské dopady na příjmy státního rozpočtu ze spotřebních daní.

Jako hlavní argument pro výrazné daňové zvýhodnění zahřívaného tabáku bývá uváděná jeho menší rizikovost proti cigaretám. Tato však není věrohodně prokázána. Dle posledního stanoviska Světové zdravotnické organizace v současné době neexistuje dostatečná nezávislá evidence důkazů, které by dokládaly nižší rizikovost zahřívaného tabáku ve srovnání s cigaretami. Podobný postoj má i americký úřad pro kontrolu léčiv, FDA, který v letošním roce zahřívaný tabák certifikoval jen jako výrobek s nižší expozicí vůči škodlivinám, ovšem nikoliv jako méně rizikový produkt.

Cílem mého pozměňovacího návrhu je postupně snížit daňové zvýhodnění zahřívaného tabáku oproti cigaretám, a to ze současných 25 % daně na cigarety na 42 % daně na cigarety při přepočtu na krabičku. Tento přístup je podobný přístupu celé řady zemí. Naposledy se projevil na Slovensku, kdy v současné době je legislativní proces téměř u konce. Obdobným krokem v České republice by se efektivně vyřešil i akutní problém rychle rostoucích nerealizovaných příjmů státního rozpočtu ze spotřebních daní, optimalizovaly by se daňové příjmy státu a došlo by k lepší stabilitě veřejných financí. Zahřívaný tabák by si i tak oproti cigaretám zachoval nadále významné daňové zvýhodnění pro případ, že by se v budoucnu skutečně prokázala jeho nižší rizikovost.

Co se dále týká škodlivosti, tak vás seznámím s článkem, který se věnuje právě jednomu z výrobců zahřívaného tabáku, který nám říká jedno: Systém zahřívaného tabáku používaný v bezkouřovém elektronickém zařízením navrženém společností XY se vyrábí jako zdravější alternativa tradičních cigaret. Výsledky studií, které toto mají potvrzovat, jsou ale sporné. Drtivou většinu jich totiž vytvořili právě lidé spojení s největším výrobcem zahřívaných cigaret. Ti se snažili svůj produkt prodat i jako nástroj na odvykání kouření, což je podle lékařů doslova lež.

Aktuálně se kvůli koronaviru propadají prodeje klasických cigaret. Studie Světové zdravotnické organizace totiž ukazují, že kuřáci jsou na projevy viru náchylnější, zřejmě i kvůli chronickým onemocněním spojeným s kouřením. Pracovníci z OCCRP, což je Projekt hlášení organizovaného zločinu a korupce, se zaměřili na aktivity největšího gigantu v této oblasti, který v mnoha zemích spustil masivní propagační kampaň tohoto výrobku, tematicky zaměřenou právě na to, že lidé kvůli pandemii tráví mnohem více času doma. Nemusíte nic pálit, nesmrdí, není z něj popel, je to nejlepší alternativa kouření cigaret, dočteme se u výrobce tohoto produktu. Mimoto vedle na obrázku usmívající se šťastný pár.

Zahřívaný tabák tohoto výrobce jednu velkou výhodu oproti cigaretám nesporně má. Netýká se však koncového uživatele. Vzhledem k tomu, že samotný výrobek je pouze hezky vypadající ohřívač, může být reklama na tento výrobek prakticky kdekoliv. Tabákový produkt, na který je reklama zákonem zakázána, totiž představuje pouze náplň, která obsahuje tabák. Reklamu tedy můžou vidět lidé všude, děti všude, na každém rohu. Společnost si zpracovává a zadává vlastní vědecké studie, jež mají jeho tvrzení podpořit. Na stránkách je seznam asi 80 textů, které jsou označeny jako nezávislá studie, a tyto hovoří právě ve prospěch tohoto prodejce.

Při nejbližším zkoumání ovšem OCCRP zjistilo, že některé z nich se vůbec nezabývají zdravotními stránkami produktů, ale marketingovými úspěchy a průzkumy veřejného mínění. Minimálně jednou se pak v seznamu vyskytuje jen nástin plánované studie. Zlomek studií, které dopady zahřívaného tabáku na zdraví jeho uživatelů zkoumají, je vyhotoven osobami, které mají vazby přímo na výrobce tohoto výrobku. Myším to údajně vyhovovalo.

Pracovníci z OCCRP odhalili další závažný problém s tím, že výrobce se snažil přesvědčit lékaře a odbornou veřejnost, aby dělali nábor mezi svými pacienty za účelem studie účinku zahřívaného tabáku, anebo výrobek přímo propagovali a doručovali pacientům, kteří chtějí přestat kouřit.

Myslím si, že to, co jste právě slyšeli, hovoří o studiích nestudiích, které se týkají nebezpečí a škodlivosti zahřívaného tabáku. Zahřívaný tabák dnes nemá žádnou prokazatelnou studii, která by jasně říkala, že je méně, či více, anebo vůbec zdraví škodlivý. Co se týká poslední studie ESPAD z roku 2019, tak ta hovoří o velmi pozitivním trendu, který se týká poklesu kouření 15letých klasických cigaret. Bohužel hned v dalším grafu této studie se dozvíme, že oproti tomuto poklesu je právě téměř dvojnásobný nárůst uživatelů ve věku 15 let, kteří kouří zahřívaný tabák. Je to způsobeno právě informacemi o tom, že existují nějaké studie. Je to způsobeno právě reklamou.

Proto bych vás poprosil o podporu mého návrhu, který během tří let přinese do státního rozpočtu celkem 12 mld. korun. Děkuji za podporu a přeji hezký večer.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Martin Kupka, připraví se pan poslanec Jan Hrnčíř. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážený pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové, já se také pozastavuji nad tím, že pan poslanec Andrej Babiš předložil formou pozměňovacího návrhu klíčový návrh na zrušení superhrubé mzdy a přidal k tomu hned několik dalších významných bodů, jako je třeba další rozvolnění rozpočtové kázně a rozpočtových pravidel. To jsou věci, které se za standardních okolností dějí vládním návrhem zákona, věnuje se jim veškerá pozornost a samozřejmě je možné k nim připojovat pozměňovací návrhy. K pozměňovacímu návrhu jako takovému pozměňovací návrhy dost dobře připojit nejde. Tak to všechny nutí k tomu, aby pokud chceme k té věci něco podstatného připojit, otevřít diskusi, kterou si to téma určitě zaslouží, abychom se vydávali cestou vlastních pozměňovacích návrhů.

Občanští demokraté ale už před dvěma lety předložili návrh, jak zrušit superhrubou mzdu a nahradit ji jednoduchou jednotnou sazbou daně ve výši 15 %. Samozřejmě, že s takovým pozměňovacím návrhem přicházíme jako s návrhem oponentním, tak abychom dosáhli opravdu toho, po čem se volá: jednoduché daně. Jednoduché daně jako zároveň cesta k tomu vybírat daně efektivně, zjednodušovat lidem daňový řád, a zefektivňovat tak ekonomiku obecně.

Debata o tom, jestli je teď vhodný čas k tomu snižovat daně, nechávat lidem víc peněz v peněženkách, tady říkáme jednoznačně, že to je nejsprávnější cesta i v této kritické situaci. Nechci opakovat známé fráze, že lidé nejlépe vědí, jak si s těmi vydělanými finančními prostředky pomoci. Ale to tak přeci je. A zároveň pro ekonomiku to může být nejlepší stimul, který nezavádí falešná vodítka, ale ukazuje, kudy by se ekonomika opravdu mohla ubírat, kde ta poptávka reálně existuje.

Proto tedy přicházíme, tak jako jsme to udělali před dvěma lety, s jasným, jednoduchým návrhem, který znamená jednotnou sazbu ve výši 15 %, zrušení superhrubé mzdy. Jasné, jednoduché kroky, které jsou srozumitelné a které přispějí k tomu, že se opravdu lidem podaří zachovat víc peněz na jejich vlastní útraty a že to bude nejlepší varianta i dalšího posílení ekonomiky v budoucnosti. To je jeden pozměňovací návrh, který potom v podrobné rozpravě načtu.

Ten druhý je opravou jedné chyby v zákoně o pozemních komunikacích, chyby, která ale stojí celou řadu podnikatelů, ale zároveň i celou řadu zadavatelů zbytečnou investici časovou i zbytečnou investici finanční. Jde o to, že v zákoně o pozemních komunikacích se pamatuje na výjimku pro to, aby například těžká zemědělská technika mohla vjíždět na komunikace, kde je logické omezení zátěže. Nepamatovalo se ale na stroje, které vyjíždějí, aby opravovaly samotné komunikace. A tahle chyba bohužel způsobuje opravdu zbytečné papírování a závažnou administrativní zátěž. Jednoduchou úpravou právě v podobě změny zákona o pozemních komunikacích bychom se s tím dokázali vypořádat. V podrobné rozpravě i tento návrh načtu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan poslanec Roman Kubíček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl tedy upozornit na nějakou dohodu z grémia, ale pro jistotu, abychom byli schopni načíst všechny pozměňovací návrhy a splnit dohodu s ODS, že bude zařazen bod 507, tak si dovoluji navrhnout, abychom jménem dvou poslaneckých klubů, ANO a ČSSD, meritorně jednali a procedurálně hlasovali po 19. hodině. Já myslím, že není třeba po 21. hodině, ale myslím si, že to bude cca nějakých třicet minut max. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Já bych měl nechat hlasovat, ale asi bude vystupovat pan poslanec Ferjenčík s protinávrhem.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Já bych chtěl vyjasnit, jestli se to týká tedy jenom těch tisků 910 a případně bodu 507, a tím to končí. (Hlasy ze sálu.) Pro nás je zásadní, aby tam nebyl 53, jinak je to pro nás jedno. (Ujištění ze sálu, že to tak bude.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Budeme hlasovat o prodloužení jednání po 19. hodině do doprojednání bodu 506. Zní takto návrh? Ano. (Hlasy ze sálu: Bod 507.) Dobře, takže pouze do bodu 507. Všichni víme, o čem hlasujeme.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 181 přihlášeno 89 poslanců, pro 59, proti 1. Návrh jsme přijali. Budeme se tedy zabývat tímto bodem, potom bodem 507, a pokud bude po 19. hodině, tak ukončíme jednání.

 

Na řadě je pan poslanec Jan Hrnčíř v obecné rozpravě a připraví se pan poslanec Roman Kubíček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se zkusím v krátkosti vyjádřit k projednávanému bodu, to znamená k daňovému balíčku. Ten daňový balíček, který vláda předložila, původně měl být o nějakém stravovacím paušálu, měl být o spotřebních daních, dejme tomu, na tabák a cigarety, ale na poslední chvíli pozměňovacím návrhem pana poslance Andreje Babiše se z toho daňového balíčku v podstatě stal návrh možná největší daňové reformy za poslední dekádu, za posledních deset let, a to je zrušení superhrubé mzdy, která má vlastně změnit zdanění mezd v České republice, to znamená bratru za nějakých 85 miliard korun ročně. Svědčí to o nekoncepční a chaotické práci vlády, protože takovéhle změny se den před projednáváním poslaneckého návrhu prostě nedělají, a myslím si, že by v tom vláda měla postupovat úplně jinak.

Nicméně my samozřejmě podporujeme zrušení superhrubé mzdy, protože se domníváme, že by našim lidem mělo zbýt více peněz v peněženkách, aby mohli utrácet a samozřejmě podporovat tu ekonomiku, podporovat spotřebu, takže samozřejmě tohle vítáme, ale ten způsob, jakým je to provedeno, prostě svědčí spíš o nekoncepčnosti a chaosu.

Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že to způsobí výpadek příjmů státního rozpočtu, a ne úplně malý, takže i na to je potřeba reagovat. Proto jsme navrhli několik pozměňovacích návrhů samozřejmě i v tomhle ohledu.

Ještě v krátkosti doplním, že zrušení superhrubé mzdy znamená největší úsporu těm spíše vysokopříjmovým, těm nízkopříjmovým to pomůže velmi málo. Proto je účinnějším řešením ještě doplnit tohle zrušení superhrubé mzdy o navýšení základní slevy na poplatníka, protože to pomůže právě těm nízkopříjmovým skupinám obyvatel zdaleka nejvíce. V tomto duchu jsme navrhli i pozměňovací návrhy, kdy navyšujeme základní slevu na poplatníka, která už se neměnila dlouhých dvanáct let, ze stávajících 24 840 korun na 30 tisíc, variantně 28 200 nebo 27 tisíc ročně, takže ve třech variantách.

Dalším pozměňovacím návrhem je i zdanění dividend pro zahraniční vlastníky. To navrhujeme opakovaně, protože zahraniční vlastníci tuzemských firem, to znamená ty dceřiné společnosti těch zahraničních matek, mají výjimku a nemusí u nás platit srážkovou daň z podílu na zisku, kterou si vyplatí do zahraničí. Takže my navrhujeme tuto výjimku ukončit.

Dále máme pozměňovací návrh, kdy zakazujeme státní podporu pro zahraniční vlastníky, kteří si vyplatí dividendu svým zahraničním majitelům v průběhu příštího roku. To znamená, společnosti, které mají dost kapitálu na to, aby si mohly vyplácet dividendy, pravděpodobně nepotřebují od našich českých daňových poplatníků z našeho státního rozpočtu vyplácet ještě nějaké kompenzační bonusy.

Dalším pozměňovacím návrhem navyšujeme částku pro osvobození takzvaných příležitostných příjmů, která se také neměnila již řadu let, takže ji zvedáme o 10 tisíc korun na 40 tisíc korun. To jsou takové ty prodeje pěstitelských přebytků nebo maminky na mateřské dovolené, kdy prodávají nějaké drobnosti, takže i to pomůže takovým těm nízkopříjmovým rodinám.

Dále zvyšujeme limit pro povinnou registraci k dani z přidané hodnoty, který je taky už dlouhých dvacet let na limitu 1 milion korun, kdy vzniká těm podnikatelům povinnost se registrovat nad tuto částku, pokud mají obrat za posledních dvanáct měsíců, tak povinně registrovat daň z přidané hodnoty, což samozřejmě vede k administrativní náročnosti a zdražení jejich služeb a produktů. My to zvedáme na 1 milion 200 tisíc, takže pouze o 200 tisíc, to znamená 100 tisíc měsíčně, jak to má třeba dlouhodobě Polsko, nebo Slovensko má v přepočtu dokonce zhruba 1 milion 350 tisíc.

Dále reagujeme samozřejmě i na zrušení podpory stravování, protože nikde není psáno, že to je podpora stravování, ten paušál, takže navrhujeme, aby se za stravenky nebo i za ten paušál dalo nakupovat pouze jídlo, a ne třeba alkohol a cigarety. Takže vážeme to využití, aby se z toho nestal jenom nástroj k odměňování, jak se tomu stalo třeba v zahraničí, ty zkušenosti jsou.

A dále navrhujeme i snížení daňového zvýhodnění zahřívaného tabáku, protože se skutečně deklaruje, že ten zahřívaný tabák má menší škodlivé účinky, takže by měl být státem zvýhodňován, což se bohužel neprojevilo do jeho ceny konečným spotřebitelům a profitují z toho akorát výrobci, tabákové korporace, které tohle prostě prodávají stejně draho jako ty cigarety, byť zahřívaný tabák má čtvrtinovou spotřební daň oproti klasickým cigaretám, takže se domníváme, že je akorát okrádán státní rozpočet a nemá to žádný smysl, samozřejmě pak ty peníze chybí státu na podporu těm, co je potřebují.

Já se pak k těm pozměňovacím návrhům přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí v obecné rozpravě pan poslanec Roman Kubíček, připraví se pan poslanec Pavel Bělobrádek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já si dovolím, potom v podrobné rozpravě se k nim i přihlásím, přihlásit se k pozměňovacím návrhům pana premiéra Andreje Babiše, a to jsou to dva pozměňovací návrhy. Jeden pozměňovací návrh vlastně řeší to, co tady bylo avizováno, je to zrušení superhrubé mzdy, zavedení progresivní klouzavé daně v hodnotách 15 a 23 % a mírné rozvolnění fiskálních pravidel.

Druhý pozměňovací návrh se týká zvýšení sazeb daně z hazardních her, a to konkrétně z 23 % na 25 u kurzových sázek, totalizátorových sázek, tombol a turnajů malého rozsahu, a z 23 na 30 % u binga a živé hry. Toto navrhované navýšení sazeb koresponduje s původním návrhem úpravy zdanění dotčených hazardních her obsaženém v loňském vládním návrhu daňového balíčku. Návrh zohledňuje zejména škodlivost jednotlivých druhů her. Navržené sazby jsou nastaveny tak, aby neměly likvidační dopady na provozovatele hazardních her, čímž by nemělo dojít k rozvoji nelegálního trhu. Tato úprava zdanění hazardních her by měla do rozpočtu přinést dodatečných cca 300 milionů korun.

V podrobné rozpravě se k těmto dvěma pozměňovacím návrhům přihlásím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přeji hezký večer a jako další v obecné rozpravě vystoupí pan poslanec Bělobrádek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji. Já bych vás chtěl velmi krátce seznámit s navrženým pozměňovacím návrhem. Týká se také hazardních her. Jsem přesvědčen, že v téhle době bychom mohli zvýšit daně u hazardu. Ten můj návrh je v případě sazby 35 % na 55 % u loterií a z 23 % na 25 % v případě živých her. To jsou ty oblasti, které jsou nejméně zasažené situací teď u covidu, kde ten propad je nejmenší, to znamená, že tam nehrozí, za prvé, v situaci, kdy křivka výběru se nám zastaví a už potom se větší výběr nedává a odcházejí nám potom do ilegality, a druhá věc, je to i přiblížení evropským průměrům. Například u současně aktuální sazby u loterií 35 % je evropský průměr 64 % z čistých příjmů, to znamená, z tohoto důvodu jsem si dovolil to navrhnout. Ten přínos nebo odhad přínosu pro státní rozpočet je přes miliardu korun, takže myslím, že i to je poměrně zajímavé. To, co tady přednášel kolega přede mnou, si myslím, že by tolik peněz nepřineslo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní v podrobné rozpravě vystoupí pan poslanec Roman Onderka... pardon, v obecné rozpravě, já se omlouvám... nyní v obecné rozpravě. A pan poslanec Roman Onderka není přítomen, takže nyní vystoupí pan poslanec Marek Výborný jako poslední v obecné rozpravě. Ano, už je tady, tak, pane poslanče, chcete si vzít slovo? Dobře, takže dáme slovo panu poslanci Romanu Onderkovi. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Roman Onderka: Vážený pane místopředsedo, velká omluva a děkuji.

Vážené kolegyně a kolegové, projednáváme zde dneska daňový balíček, to znamená souhrn opatření, která se dotknou státního rozpočtu. K daňovému balíčku sociální demokracie má jednu zásadní změnu, a to jest pozměňovací návrhy, které podal náš předseda Jan Hamáček. Díky jeho nepřítomnosti, protože je nemocný na covid, což víte, budu potom následně se přihlašovat k těmto pozměňovacím návrhům.

Sociální demokracie dlouhodobě podporuje zrušení superhrubé mzdy, aby zůstalo v peněženkách více peněz především lidem s nižšími příjmy. Nedává však smysl v této době snižovat daně bohatým a dál rozevírat příjmové nůžky a prohlubovat rozdíly ve společnosti. K tomu by vedl návrh premiéra Andreje Babiše na zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazby daně z příjmů 15 a 23 % s dopadem 70 až 90 miliard korun na státní rozpočet. Mimochodem, Ministerstvo financí navíc dosud nepředložilo návrh, jak tento výpadek nahradit. Náš předseda proto předložil dva pozměňovací návrhy, které pomohou jako návrhy premiéra lidem s nižšími a středními příjmy, ale nebudou zbytečným dárkem pro ty s příjmy vysokými.

Za prvé, první pozměňovací návrh je zvýšení slevy na poplatníka na 27 240 korun. Dlouhodobě se zvyšují příjmy, ale sleva zůstává roky stejná, takže přestala plnit funkci tlumiče tvrdosti daní pro nízkopříjmové skupiny. Návrh počítá se zvýšením o 2 400 korun, což znamená dopad do rozpočtu cca 10 miliard korun.

Druhý návrh jsou dvě sazby daně z příjmů, a to 19 a 23 %. Budou citelný bonus pro zaměstnance. Návrh je navíc zcela v souladu s vládním programovým prohlášením, který slibuje zrušení superhrubé mzdy u daně z příjmů fyzických osob a zavedení nové snížené sazby 19 a 23 % z hrubé mzdy. Dopad do příjmů veřejných rozpočtů je odhadován na cca 15 miliard korun, z toho 10 miliard korun do státního, 1,5 miliardy do rozpočtu krajů a na rozpočty obcí 3,5 miliardy korun. Chci upozornit, že to je pětkrát méně, než navrhuje premiér této země, bavím se, pětkrát menší zatížení rozpočtu České republiky na další období.

Když si uděláme krátký součet, tak pokud by se panu premiérovi podařilo prosadit zrušení superhrubé mzdy za jeho podmínek, to znamená 15 a 23 %, stálo by Českou republiku až 94 miliard korun. Loss carryback 30 miliard, zrušení daně z převodu nemovitostí 20 miliard, daňový paušál pro živnostníky 10 miliard, stravenkový paušál 20 miliard, a mohl bych možná ještě pokračovat. Každopádně už jenom těchto pár položek je minus 174 miliard do rozpočtu České republiky.

Já si myslím, že je potřeba pomoci zaměstnancům nízkopříjmovým, opravdu lidem, kteří mají hluboko do kapsy, a kór v dnešní době, kdy možná ještě jsou zaměstnaní, ale jejich reálná mzda opravdu klesá. Zrušení superhrubé mzdy pomůže zaměstnancům, protože jim zbude více peněz, druhotným jevem tak bude i zvýšení spotřeby a pozitivní vliv na ekonomiku.

Návrhy jsou rozpočtově odpovědné, znamenají dopad na státní rozpočet 25 miliard korun, třetina oproti návrhu premiéra, a pomoci nízkopříjmovým zaměstnancům, podporují spotřebu, a tím i ekonomiku. Znovu zdůrazňuji, že návrh premiéra znamená desítky miliard korun pro bohaté, kteří však mají tendenci peníze navíc šetřit, takže nelze čekat pozitivní efekt pro hospodářství.

Tímto bych vás chtěl požádat o podporu těchto dvou pozměňovacích návrhů.

Třetím, nebo druhým sociálním demokratem, který je nepřítomen a má podaný pozměňovací návrh, je kolega Václav Votava, který podal pozměňovací návrh, který v oblasti daní a některých dalších zákonů řeší zdanění, to znamená, výše sazeb u daní z loterií, kurzových sázek atd. Toto zvýšení sazeb podle § 4 je navrhováno tak, aby nemělo likvidační dopady na provozovatele uvedení her, čímž by nemělo dojít k rozvoji nelegálních trhů. Tímto návrhem se zachovají pouze dvě úrovně zdanění. Tato úprava zdanění hazardních her by měla do veřejných rozpočtů přinést dodatečných cca 200 milionů korun ročně. A ty sazby by se měly měnit následovně: a) 35 % pro dílčí základ daně z loterií zůstává; b) 25 % pro dílčí základ daně z kurzových, to znamená navýšení o 2 %; totéž u c) pro dílčí základ daně u totalizátorových her; totéž u bodu d) pro dílčí základ daně z binga e) 35 % pro dílčí základ daně z technických her by zůstal; f) 25 % pro dílčí základ daně z živých her - zvýšení o 2 %; g) to samé pro dílčí základ daně z tombol; h) pro dílčí základ daně z turnajů malého rozsahu. Vše, co jsem četl, je v § 4 Sazba daně, sazba daně z hazardních her. I k tomuto pozměňovacímu návrhu se přihlásím v podrobné rozpravě.

Mockrát děkuji za pozornost a děkuji předem za vaši podporu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení v obecné rozpravě pana poslance Marka Výborného, prosím, pane poslanče, máte slovo, a připraví se pan poslanec Petr Dolínek.

 

Poslanec Marek Výborný: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, páni ministři, vládo, dámy a pánové, já bych vás rád seznámil se stanoviskem KDU-ČSL a třemi pozměňovacími návrhy, které v systému jsou načteny panem předsedou Marianem Jurečkou.

My jsme to konstatovali opakovaně, a já musím říct, že i ta debata, která tady teď probíhá, mi připadá velmi absurdní v situaci, kdy tady premiér a vicepremiér, koaliční partner, podávají dva naprosto odlišné pozměňovací návrhy jdoucí proti sobě. Skutečně si tady připadám jako v Absurdistánu, možná jak v nějakém díle Járy Cimrmana.

Já myslím, že to je prostě špatně. Já jsem byl, dámy a pánové, vychován v tom, že když jako rodina máme nějaký rozpočet, tak se musíme chovat zodpovědně. Prostě na něco máme, tak si to můžeme dovolit. Když na něco nemáme, tak musíme hledat cesty tak, abychom dokázali prostě hospodařit zodpovědně. Myslím, že tak by se mělo postupovat i v případě státního rozpočtu. A pokud tady je vládou navrhováno zrušení superhrubé mzdy a zároveň je předkládán státní rozpočet, který s tím vůbec nepočítá, tak já se ptám, kde tady je nějaká rozpočtová zodpovědnost. Kde je tady rozpočtová zodpovědnost, kde se chováme předvídatelně, kde víme nejenom pro rok 2021, ale i pro roky následující, kde si na tu sekeru, kterou prostě zatínáme do státního rozpočtu, budeme schopni vzít?

KDU-ČSL je přesvědčena o tom, že v této krizové době je potřeba pomoci rodinám, je potřeba pomoci rodičům, ale když se podíváme na ty náklady, které by zrušení superhrubé mzdy s sebou přineslo, tak jsme jednoznačně dospěli k názoru, že tento krok v této době KDU-ČSL nemůže podpořit. Přesto ale jdeme konstruktivní cestou. Přicházíme s návrhy, které řádově budou rozpočtově méně nákladné, a nakonec už tady byly zmiňovány i řadou mých předřečníků.

Já se potom v podrobné rozpravě přihlásím ke všem třem pozměňovacím návrhům. Teď mi dovolte je jenom stručně představit.

První věc, to je to, co KDU-ČSL navrhuje už opakovaně, a to zvýšit daňové zvýhodnění na vyživované dítě. KDU-ČSL stojí na straně rodičů. Vždycky to tak bylo, je a bude. A pokud tedy chceme pomoci pracujícím rodičům, pojďme tak učinit tím, že zvýšíme slevu na dítě, v tom našem návrhu to je o 25 %. Když jsme vyčíslovali náklady směrem ke státnímu rozpočtu, tak to navýšení slevy o 25 % nám vychází nákladově asi na 8,6 mld. korun. Čili je to desetina - desetina toho, co by přineslo schválení pozměňovacího návrhu pana premiéra Andreje Babiše. Přesto bychom schválením tohoto návrhu dokázali rodinám za dítě nechat podstatně větší částku v jejich peněženkách, navýšit disponibilní příjem rodin a podpořit samozřejmě tak ekonomiku rychlejším oběhem peněz. Je to zcela zjevné. Jenom pro vaši představu, roční sleva na první dítě by se zvýšila z 15 204 korun na 19 005 korun, u druhého dítěte by to bylo navýšení z 19 404 na 24 255 korun a na třetí a každé další dítě by to bylo z 24 204 korun na 30 255 korun. Děkuji. Takže to je první pozměňovací návrh.

Druhým pozměňovacím návrhem míříme do podobné oblasti, opět se to týká § 35, kde chceme to zastropování vyplacení daňového bonusu částkou 60 300 korun zrušit. To znamená, cílem je opět podpořit rodiny s více dětmi navýšením jejich disponibilních prostředků.

A třetí návrh se týká obecně, my považujeme tuto cestu jako daleko rozumnější. Kolega předseda pirátského klubu Mikuláš Ferjenčík, tedy místopředseda, tady o tom také hovořil. Pojďme cestou zvýšení daňové slevy na poplatníka. To jednak nebude znamenat tak výrazný propad příjmů státního rozpočtu a zároveň tím pomůžeme fyzickým osobám, ponecháme jim více peněz v peněženkách. V našem návrhu, ke kterému se potom přihlásím, pracujeme s daňovou slevou vyšší o 2 400 korun, to znamená, ze stávajících 24 840 korun ji navýšit na 27 240 korun. Mimochodem tedy tato sleva se nijak neměnila od roku 2008, přestože tedy v důsledku inflace docházelo k nárůstu zdanění fyzických osob. Toto opatření by znamenalo dopady na veřejné rozpočty v řádu 9,6 mld. korun. Stále ani zdaleka nedosahujeme toho, s čím přichází vláda, potažmo premiér.

Ještě jednou tedy opakuji, tyto návrhy mají podpořit rodiny, pracující rodiny, pracující rodiče. Ty peníze se logicky vrátí do ekonomiky. Ale co chci zdůraznit, a říkal jsem to tady na začátku, pro nás je naprosto neakceptovatelný způsob, jakým se tady zásadní daňové změny provádějí v okamžiku, kdy tady v řádu hodin před projednáním ve druhém čtení přicházejí dva naprosto opačné návrhy z jedné, to je paradoxní, z jedné vládní koalice. Já se tedy ptám, existuje tady vůbec ještě nějaká vládní koalice hnutí ANO, ČSSD podporovaná KSČM? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: A nyní požádám - zatím jako poslední je přihlášen do obecné rozpravy pan poslanec Petr Dolínek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Dolínek: Dobrý večer, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já mám zhruba, tuším, šest sedm pozměňovacích návrhů, nicméně mám nejprve poznámku ke třem tématům, co se zde řešila během diskuze.

První. Musím říct, že sleva, resp. odpočty na tři a více dětí je to téma, které si myslím, že je velmi zajímavé a velmi důležité. Já sám jako otec nyní již za poslední rok a půl tří dětí musím říct, že člověk opravdu naráží na řadu problémů, ať jsou to drobnosti jako vstupné různě, že někde pořád je ten zastaralý způsob dvě apod., a tak je to potom i ve financování vzdělávání a školek a já nevím, čeho všeho, a opravdu je to nepříjemné. A myslím si, že bychom měli - vím, že kolegové mají řadu výhrad, především z řad SPD, že tím podporujeme někoho, koho nemáme rádi, ale pojďme si vzít, že tady je pouze velmi malá skupina lidí, kteří mají opravdu velký počet dětí, ale je zde za posledních deset let poměrně větší skupina lidí, kteří mají tři čtyři děti. Já myslím, že to je velmi dobře pro Českou republiku, že tolik lidí našlo tu odvahu.

A to, co zde zaznělo od pana Výborného i od dalších, si myslím, že je namístě. Myslím si, že to nemusí být řešeno aktuálně ihned v tomto balíčku, ale s Ministerstvem financí určitě najdeme shodu, abychom našli takovou daňovou cestu, že rodiny, které mají tři čtyři děti, opravdu najdou další výhody, které nebudou na úkor samozřejmě státního rozpočtu, ale které se nějak promítnou tak, aby mohly být funkční, protože opravdu je to fenomén posledních deseti let nejenom na vesnicích, ale i ve městech, a je záhodno ho podpořit. Takže to je průsečíkové téma.

Pak tady jsou dvě témata, co zaznívají, hazard a tabák. Já jsem překvapen, byť ctím právo každého poslance, že v oblasti hazardu jsou zde ty pozměňovací návrhy, které zaznívají. Já myslím, že s paní ministryní, s paní vicepremiérkou zde bylo odpracováno hodně na téma hazard, tuším, na podzim loňského roku. Byla to vášnivá diskuze, dlouhá diskuze. Sněmovna nenašla kompromis. Sněmovna našla většinu a ta většina nějak rozhodla. A dnes se opět otevírá ta Pandořina skříňka na téma, kdo v dané oblasti bude zdaněn. Já nemám nic proti příjmům do státního rozpočtu. Na každou slevu z daní, která je plánována, ať je to v návrhu, nebo zrušení superhrubé mzdy, musí být vyděláno, nicméně ty návrhy, jak zaznívají, vždy z toho cítím, že za tím je zájem jedné ze skupin. A přijde mi to, že to není úplně vyvážené.

A já bych požádal kolegy, aby zvážili, zda musíme v tomto zákoně řešit tuto věc, nebo opět zda bychom dali prostor Ministerstvu financí, aby případně udělalo analytickou část, která přijde s tím, jak proběhla aplikace daného zákona v praxi, co to znamenalo na výnosu z daní, co to znamenalo na zlepšení se v závislosti na hazardu, což byl jeden z hlavních motorů tohoto zdanění, a zda tam je ten prostor. Je to jenom řečnická otázka, ale myslím si, že to je technicky správná věc.

No a pak je zde tabák. Já mám jeden dílčí návrh. Doufám, že paní kolegyně vicepremiérka si ho osvojí, bude o kolkování. Jenom o měsíc prodloužit šanci na překolkování cigaret, to je technická záležitost, myslím, že ne složitá.

Nicméně opět u tabáku cítím něco podobného co v hazardu. Zde se něco přijalo, paní vicepremiérka oznámila, kolik je potřeba z tabáku vybrat. Já souhlasím. Možná bych vybral ještě o miliardu víc. Ono by to bylo záhodno. Ale zase zde vidíme střet a koncepci několika distributorů, respektive výrobců, ne distributorů, výrobců a těch, co prodávají na trhu, a jejich střet, jak to má být. Jedni tvrdí, že jejich koncepce je správně, druzí tvrdí, že řezaný tabák, když bude dražší u nás než v Německu, tak si dělníci na stavbě radši pojedou do Německa nebo do Polska koupit ten balený tabák, a to asi nikdo nechceme. Tedy já bych nechtěl, aby kdokoliv kouřil. Ale když už kouří, tak určitě to nemá být tou cestou, že si ho dováží ze zahraničí. A opět se to zdá kolem toho tabáku nešťastné. Ale myslím si, že ten prostor mezi dnešním jednáním a třetím čtením bude právě o tom, že Ministerstvo financí, potažmo my poslanci budeme hledat shodu, který z těch návrhů je nejvyváženější a který z těch návrhů bude schopen naplnit ty peníze, které potřebuje stát, a přitom nezvýhodnit jednu z těch firem. Nerad bych za tím zase cítil nějaký lobbing.

A teď ke konkrétním pozměňujícím návrhům. Mám návrh pod číslem 6637. Tento návrh se konkrétně týká poměrně jednoduché věci. Když se podíváte na jednání, projednávání tohoto návrhu, tak rozpočtový výbor se bavil o snížení daně u motorové nafty o jednu korunu. A já navrhuji, aby i u stlačeného zemního plynu, respektive zkapalněného a podobně, došlo k tomu, aby i tam došlo k daňové úlevě. Já u svých návrhů nebudu zatěžovat drobnostmi, protože si myslím, že bude prostor na výborech, a potom se můžeme dohodnout, co bude potřeba. Tento návrh je technický a myslím, že není v rozporu s tím, co je řečeno, protože víme, že v minulosti, když došlo k podpoře ekologičtější dopravy, což tato Sněmovna udělala v posledních letech několikrát, tak by mělo dojít i v tomto případě, v případě, že snižujeme daň na naftu, k tomu, že snížíme i daň na alternativní pohonné možnosti automobilů.

Další návrh je 6628. Tento návrh se týká stravovacího paušálu. Já bych řekl, že v případě stravovacího paušálu mám dva návrhy. Jeden je 6628, jeden je 6625. Vy víte, že v prvním čtení i na rozpočtovém výboru se obhajovala nesmyslnost stravovacího paušálu. Je to věc, která je podle mě nepoptávaná u zaměstnanců, nikdo ji nevyvolal z řad odborových svazů i řadových zaměstnanců. A je to věc, která je kupodivu v zásadě obhajovaná jen a pouze těmi, kteří potřebují své daňové optimalizace. Mě zaujalo včera, mě zaujala tisková zpráva na stránkách Ministerstva financí. Jestli jste si všimli, Ministerstvo financí vydalo tiskovou zprávu, že ministerstvo ve spolupráci s nějakými asociacemi podporuje zavedení tohoto paušálu. A víte, co je zvláštní na celé té tiskové zprávě? Ani jednou tam nebyl zmíněn zaměstnanec. Ani jednou tam nedošlo ke zmínce toho, jaké jsou stravovací potřeby zaměstnance v třísměnném provozu. Pouze tam bylo vždycky zmiňováno, jak jsou na tom firmy a jídelny. Jak jsou na tom tam ti hoteliéři, kteří by rádi dostali hotovost, a podobně.

Já si myslím, že to je cesta špatným směrem. Za prvé, když zavádíme superhrubou mzdu, tak si musíme rozmyslet, co jsou priority. Zavedení daňového paušálu, a to doufám, že uzná i pravice, rozhodně není priorita v okamžiku, kdy při zrušení superhrubé mzdy dojde k výpadku z veřejných financí. Prostě není. Není to žádná priorita, která by v tuto chvíli měla být zavedena v okamžiku, kdy musíme stabilizovat v příštích třech letech veřejné finance.

Proto ten můj první návrh jednoznačně říká, ten návrh 6625, že vypouštíme v zásadě veškeré zmínky týkající se daňového paušálu. Druhá věc je, že v případě, že by měl zůstat daňový paušál na návrh 6628, ten návrh hovoří o tom - nebudu řešit, zda (nesrozumitelné) příslušné výbory se k tomu vyjadřovat, nebudu dneska zatěžovat jednání Sněmovny. Hovoří o tom, jenom zjednodušeně, že jednak ochráníme ty peníze od exekucí a podobných věcí, a jednak hovoří o tom, že se musí prokázat, jak byly peníze využity.

Víte, já opravdu vím, že daňová optimalizace je věc lákavá. Já chápu, že ty firmy budou chtít do vyjednávání, především ty menší, se zaměstnanci použít nový nástroj. My vám dáme nezdanitelnou část k platu a ono vám to pomůže. Ale podívejte se na průzkumy. Podívejte se na výsledky z minulosti. Vždy se ukázalo, že ti, co neměli zabezpečeno stravování v zaměstnání, především třísměnné provozy, ale byli to i další zaměstnanci, tak prostě ve finále měli ve vyšším věku zdravotní problémy. A mně přijde, že Ministerstvo financí opravdu, ale ne většina, říkal jsem někteří z nich, a zároveň tam se ukázalo, že cokoliv, co se tvrdilo, že gastroprůmysl to uvítá, tak se to nepotvrdilo. Nikdo nepřišel z gastroprůmyslu a řekl by, mám za sebou 92 % restaurací a ty tvrdí, jak je to efektivní.

A teď nechci, abych zněl jako nějaký extrémní podporovatel stravenkové lobby, ale dneska mě zaujala jedna zpráva, jedna zpráva v rádiu. Vyzvali lidé z restaurací firmy, co dodávají jídlo, Wolt, Dáme jídlo a podobně, aby snížily marži. Nikdo to neudělal. A světe div se, já se jich zastanu. Stravenkové firmy si ty marže sundaly. Je to zvláštní, udělaly to.

Takže já si myslím, že optimalizace firem patří do jiného balíčku daňové zátěže firem než do tohoto balíčku. A já jsem na straně zaměstnanců, kteří mají právo na to, aby mohli mít jasný příspěvek na stravování.

Co je věc druhá, a to budu velmi rád spolupracovat, aby Ministerstvo financí těmto firmám přistříhlo křídla. Protože to rozvolnění, co proběhlo za patnáct let, určitě není namístě. Známe všichni ty pokusy z minulosti, které tam byly, že se budou stravenky používat v těch sociálně slabých oblastech, a pak se tam začalo handlovat s tím v těch pokusných oblastech, a směna devadesátikorunové stravenky za šedesátikorunovou a výměna za cigarety a podobně. To tedy dám úplně za pravdu, to se nepovedly některé ty pokusy. Ale to se dá upravit jinou legislativou, aby fungoval tento systém.

Potom mám ještě právě zmiňovanou jednu, jeden zmiňovaný pozměňující návrh 6588, jak jsem zmiňoval, aby tam bylo o měsíc více na překolkování cigaret. Ale to doufám, že Ministerstvo financí buď potvrdí, nebo ne podle technických možností, jak by k tomu došlo, aby opravdu mohly být objednány, vytištěny a dány kolky, ale nebavíme se o těch penězích. Tam jde opravu o to, aby technicky ta změna u změny sazby cigaret a dalších nástrojů byla nebo nebyla jako prostor pro diskusi s Ministerstvem financí.

Poslední pozměňující návrh, respektive dva, 6748 a 6749 (správně 6478 a 6479), dávám ve spolupráci s paní poslankyní Pekarovou. A to se týká dobíjecích stanic, respektive dalších věcí v této oblasti. A bavíme se o tom, že by mohly ze třetí odpisové skupiny tyto věci přejít do druhé odpisové skupiny. To znamená, ty odpisy na dobíjející stanice, případně na další nástroje v této oblasti se zkrátily odpisy z deseti na pět let. Je to technická záležitost. Já myslím, že to nepoškodí veřejné finance, a zároveň vzhledem k tomu, že se velmi rychle vyvíjí tato oblast a víme, že elektromobilita je velmi silně podporována nejen EU, ale světovou ekonomikou, tak to umožní, aby investice do dobíjecích stanic byla zajímavější pro firmy, tak aby opravdu ta síť byla po České republice na dobíjení stabilní. Znovu to koresponduje s rozhodnutím, které jsme zde učinili před několika měsíci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak rozhlédnu se po sále, zdali je zájem o vystoupení v obecné rozpravě. Ano, pan poslanec Leo Luzar. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jelikož končí obecná rozprava, ve které se ukázaly docela zajímavé rozpory, já jsem očekával, že tady dojde k nějaké shodě, nějaké shodě v projednávání těch materiálů a předkladů. Ukazuje se, že Sněmovna není schopná se shodnout.

My jsme měli připravené návrhy, které jsme chtěli do druhého čtení daňového balíčku předložit. Měli jsme rozumné návrhy, které měly být zračeny k tomu, nebo vedeny k tomu, že najdeme společnou shodu a podaří se tento materiál projednat. O to víc nás překvapila debata, která se zde rozehrála na tomto mikrofonu mezi vládním hnutím ANO a Českou stranou sociálně demokratickou ohledně superhrubé mzdy a rozvoji, to znamená daňové úrovni mezi patnácti procenty, devatenácti procenty, popřípadě tady těchto hranic. My jsme měli připravený kompromisní návrh, chtěli jsme s ním vystoupit, ale ta debata nás teď docela výrazně překvapila. Já nevím, jak reagovat, ale probírali jsme teď v klubu tu situaci, hledali jsme řešení a ukázalo se, že ten rozpor, který mezi hnutím ANO jako předkladatelem daňového balíčku, jmenovitě panem premiérem, a Českou stranou sociálně demokratickou jako druhým partnerem v koalici je docela velký, a my teď nevíme, jak ty naše návrhy, které jsme předkládali a které jsme chtěli projednat, máme chápat, popřípadě jak dalece můžeme hledat shodu.

Proto si dovolím pro klub KSČM vzít dvě hodiny přestávky, abychom se s nimi mohli vyrovnat a předložit patřičné návrhy do podrobné rozpravy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže já ještě jednou, abych slyšel dobře. Vy tedy navrhujete teď hned, pane poslanče, si vzít pauzu dvě hodiny? (Odpověď z pléna.) Dvě hodiny pauzu. A my jsme si prohlasovali, protože já jsem tady neseděl, že dojednáme ty dva tisky. (Protesty a námitky z lavic.) To znamená, v podstatě by to bylo do 21. odhlasováno, takže já bych tímto ukončil jednání. (Poslanci chtějí pokračovat.) Nebo moment, já jsem tady u toho hlasování nebyl, takže já poprosím... (Někteří poslanci diskutují mimo mikrofon.) Moment, domluvte se tedy.

Já mám informaci, že to má být do projednání bodu 507, že bylo prohlasováno. Tak pane poslanče.

 

Poslanec Leo Luzar: Takže ještě jednou děkuji za slovo. Jelikož teď proběhlo krátké jednání zúčastněných, tak svůj návrh modifikuji a necháme dojet ještě podrobnou rozpravu, protože kolegové říkají, že v té podrobné rozpravě by to už mělo proběhnout rychle, a po té podrobné rozpravě si tu přestávku vezmeme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže po projednání druhého čtení tohoto bodu si berete pauzu. Tak, chápu to. Takže budeme tedy pokračovat. A otevírám tedy podrobnou rozpravu. A tady mám s přednostním právem přihlášku...

Prosím? Paní poslankyně Černochová.

 

Poslankyně Jana Černochová: Ano, s přednostním právem. Pane místopředsedo, já se omlouvám. Jestli si tady kolegové z komunistické strany něco vyříkali mezi sebou, tak rozhodně neplatí, že tato změna je podle dohody s občanskými demokraty. Já tedy navrhuji desetiminutovou přestávku v tuto chvíli, abychom se mohli dohodnout jako předsedové nebo zástupci jednotlivých klubů, co budeme dělat, protože opravdu pan Luzar nám tady nebude řídit Sněmovnu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: No tak moment, Sněmovnu řídím já, to tedy obavy nemějte, ale... (Pobavení a smích v sále.) Ale chtěl jsem tedy říci (se smíchem), že na návrh tedy poslaneckého klubu ODS, rozumím tomu, deset minut pauza. Takže já vyhlašuji pauzu do 19.12, abyste se tedy dohodli, a sdělte mi výsledek eventuálně (s úsměvem).

 

(Jednání přerušeno v 19.03 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 19.11 hodin.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, skončila nám pauza, máme 19.12 a já se chci zeptat, zdali je nějaká dohoda, kdo ji přednese. Pan poslanec Kalousek? Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já nemohu prohlásit, že je to dohoda všech předsedů poslaneckých klubů, ale snad mohu prohlásit, že to je varianta, která má největší šanci na úspěch, a proto si dovoluji předložit procedurální návrh, aby Poslanecká sněmovna jednala i po 21. hodině podle jednacího řádu až do ukončení bodu 506, kontrola usnesení Poslanecké sněmovny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: O tom budeme hlasovat a já tedy svolám poslance do jednacího sálu. Mám tady zájem o odhlášení, takže já vás všechny odhlašuji, přihlaste se znovu svými hlasovacími kartami.

 

Budeme hlasovat o procedurálním návrhu, který pan poslanec Kalousek přednesl, abychom dneska jednali i po 21. hodině a zároveň do ukončení budu 506.

Já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 182 přihlášeno 91 poslanců, pro 63, proti 5. Návrh byl přijat.

 

Nyní tedy - obecnou rozpravu jsme ukončili, já se táži, zda po obecné rozpravě je zájem o závěrečná slova paní ministryně, paní zpravodajky. Ano, takže paní ministryně má zájem o závěrečné slovo po obecné rozpravě. Prosím, máte slovo. Paní zpravodajka také? Ne. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji. Já se budu snažit být stručná, už tady na mě mávají všichni, ať to neprotahuji, ale padlo tady toho mnoho, tak musím zareagovat, celou dobu jsem nechávala prostor všem, tak teď mi dovolte krátkou reakci.

Trochu jsem měla pocit, když jsem poslouchala, a nebudu nikoho oslovovat, protože toho bylo řečeno mnoho, spíš jsem si dělala poznámky věcné, spíš jsem měla pocit někdy, že tady poslouchám návrhy z pohádky Chytrá horákyně, to znamená, jak chceme snižovat daně, až na nějaké výjimky, přidávat tam 15, tam 23, ale když řekneme to A, tak musíme říct také B. To znamená, my těžko můžeme přistoupit na jakýkoliv z těch návrhů, které už prošly byť rozpočtovým výborem a byly doporučeny, a já jim rozumím, jako jsou třeba zrychlené odpisy nebo v souvislosti s tím snížení spotřební daně na naftu, tomu já rozumím, anebo celá plejáda dalších návrhů, aniž bychom se bavili o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. To prostě nejde. Takže buď ten balíček zůstane ve stavu tak, jak prošel vládou, to znamená, jak ho připravilo Ministerstvo financí, mírně pozitivní. A pak se vyjádřím k těm 20 miliardám u stravenkového paušálu, to je takový je evergreen, ke kterému se ten ČMKOS v čele s panem Středulou už dneska ani nehlásí, když jsem to vysvětlovala na tripartitě, ale já to ráda vysvětlím.

Takže buď zůstane tak, jak byl předložen, a pak nemusíme rozvolňovat fiskální pravidla, anebo - a teď se bavím o všech dalších návrzích, to znamená návrhy takzvané vykostěné, vykostěné návrhy pana premiéra jako poslance, kdy se tam nechává 15 a 23 a vyndavají se fiskální pravidla, prostě nejdou. Nejdou. To říkám s plnou zodpovědností. Takže chceme-li se bavit o snížení daně zaměstnancům, a já říkám kdy jindy než teď, v nejtěžší krizi srovnatelné s 30. lety minulého století, kdy jindy než teď, tak se budeme nejdřív muset bavit o rozvolnění fiskálních pravidel.

Já bych chtěla připomenout, a budeme se určitě o tom bavit ještě v souvislosti s dalšími body, a budeme se bavit určitě v souvislosti s rozpočtem atd., ty debaty se povedou celý podzim a zimu, ale já bych chtěla říct, že se zapomíná na jednu věc, která je přímo uvedena v zákonech o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Já si dovolím citovat § 2 tohoto zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti: "Stát a územní samosprávné celky dbají o zdravé a udržitelné veřejné finance, přičemž vhodně podporují hospodářský a společenský rozvoj, zaměstnanost a mezigenerační soudržnost." To je to, co teď musíme udělat především, abychom se prostě dostali z krize. To je to důležité, proč vlastně teď se bavíme o napumpování peněz do ekonomiky. Děláme to od jara tohoto roku, šlo tam přes 200 miliard, a já děkuji všem poslancům, kteří zvedli ruku pro novely zákona o státním rozpočtu, kteří měli tu odvahu nejen navrhovat rozdávání a nejen navrhovat navýšení výdajů nad rámec toho, co navrhla vláda, ale kteří měli odvahu i zvednout ruku pro navýšení rozpočtu na to, abychom mohli profinancovat všechny tyto výdaje. A víte, že k 30. září - a pravidelně to dáváme na stránky Ministerstva financí, stejně tak jako na moje sociální sítě - už jsme do ekonomiky napumpovali přes 200 miliard. Takže prosím, bavme se o tom korektně.

Názory, že superhrubá mzda byla zrušena, to jsem tady slyšela už mockrát, zákonem z roku 2012, akorát zapomněl pan bývalý ministr dodat, že těch 40 miliard v tehdejších cenách prostě do těch střednědobých rámců nepropsal. To znamená, že tak nějak byla zrušena s tím, že vláda, která přijde po těch volbách, tedy v tom roce tuším 2013 nebo 2014, začne hned s takovou dírou, co jí zbylo, když prostě získala zadlužené veřejné finance a ještě takovýto budoucí deficit, takže co jí zbylo, než tu superhrubou mzdu tam nechat. Teď je ta doba. Teď je ta doba, kdy bychom měli pomoci lidem a napumpovat do nich peníze. Průměrná mzda poroste meziročně podle naší makroekonomické predikce zhruba o 0,8 %. To znamená, mzdy v ekonomice v podstatě budou zmrazené. Čili těch 7 % z hrubého, co by ti zaměstnanci získali, bude vlastně to jediné, co budou mít k dobru, bez ohledu na to, kde pracují, v jakékoliv sféře, ať už soukromé, nebo veřejné. A celá řada firem na to i čeká, jednak aby si nastavila systémy a jednak aby to využila při vyjednávání o platech.

Takže já jenom říkám otevřeně, nebudu opakovat to, co se v podstatě opakovalo plus minus v té debatě, nechci to i natahovat. Já bych jenom chtěla říct, že ani ty návrhy z Pirátské strany na slevy - já neříkám, že nemají nějakou relevanci, neříkám, že ne. Ale těch 30 tisíc sleva, pane poslanče, je dopad na veřejné rozpočty 19,6 miliardy, jak jsme spočítali. Každá stokoruna měsíčně na slevě na dani prezentuje 5 miliard. Takže je to asi 19,6 miliardy, k tomu 19 % a 23, tak jsme plus minus na částce o něco menší, ať jsem korektní, ale ne zas tak malé. I na ten váš návrh, a já neříkám, že je hloupý, jenom připomínám, že zvýšíte daň OSVČ.

Dneska jsem slyšela vašeho pana senátora v hospodářském výboru, vedli jsme tam korektní debatu o tom, jak chcete pomáhat těm nejzranitelnějším. Citoval tam živnostníky. Já jsem s ním souhlasila. Ne s tím návrhem, ale s tím, že jsou hodně zranitelní. Tak jim zvedneme daně z 15 na 19 %. No řekněte jim to. Uvidíte, co vám na to řeknou v téhle situaci, kdy bojují o svoji existenci. Ale i ten váš návrh, pane poslanče, znamená rozvolnění fiskálních pravidel. To jenom připomínám. Bez toho to nepůjde. Pokud nechceme tedy porušovat české a evropské zákony. Upozorňuji, každý z vašich návrhů, který míří na snížení daně, ať už formou snížení procentuální výše sazby, nebo slevy na dani, to už je lhostejno, znamená rozvolnění fiskálních pravidel. Takže ať jsme féroví. A musíme to takhle říkat. To je ta chytrá horákyně. Nemůžeme říct A, abychom neřekli B. To jsem jenom chtěla připomenout. A teď si nechte projít hlavou, pro co budete chtít hlasovat, nebo nebudete.

To znamená, paní poslankyně Kovářová, váš návrh, nebo vaše vystoupení, tak vy na jedné straně říkáte, pusťte ekonomice transfúzi, dejte lidem ty peníze, a na druhé straně jim škrtněte někde 60 a více miliard. Takže zase potom pustíme žilou. Tak jsem četla vaše slova. Tak jsem je četla. A je potřeba, abychom si to říkali naprosto férově. Jestli to nechceme, a musíme o tom férově hlasovat, nebo vy musíte, já ne, já nejsem poslankyně, jestli to nechcete, tak je to potřeba lidem říct. Prostě teď ta doba není, my se teď budeme prostě chovat maximálně obezřetně. Nakonec ta zkušenost z roku 2008, 2009 tady je. Víme, kam to vedlo. Takže řekněme to, my to nechceme rozvolňovat. My chceme skutečně, aby to bylo takto. Jiné země to dělají.

Pan ministr Zaorálek, když to tady uváděl, tak já jsem mu tu tabulku chvilku předtím ukazovala. (Ukazuje tabulku.) To nevadí. Já mu děkuji za podporu v tomto směru. Tohle vlastně přišlo tento týden - predikce Mezinárodního měnového fondu - říjen 2020. Tam vlastně zapracovali nárůsty schodků jednotlivých zemí. A podívejme se, kde jsme. Jsme pořád na čtvrtém místě. Sice jsme se posunuli, dvacet jedna je tam odhad na 41 % HDP, ale pořád jsme na čtvrtém místě. Protože jsme z toho čtvrtého místa v podstatě začínali, tak jsme na něm zůstali. Protože všichni se musí zadlužit.

Poslední emise jsme platili úrok 0,5 %. Poslední emise. Kdo si je schopen za takovýto úrok půjčit jiný než stát? Náš stát! To si řekněme. Určitě si myslím, že teď je ta nejvhodnější doba, abychom to využili a ty peníze za tento levný úrok do ekonomiky napumpovali. A za eura, my bohužel neprodáváme dluhopisy za eura, ale máme některé staré splátky, které musíme prostě v eurech zaplatit. Tam je to dokonce za minusový úrok. A samozřejmě si musíme velmi dobře pohlídat, a experti Ministerstva financí na státní dluh jsou skutečně na slovo vzatí, pohlídat, aby tam nebyly kurzové rozdíly. A to si skutečně hlídáme.

Takže já to jenom pojmenovávám. A vy tady řeknete, co chcete. Vy jste suverén. Je tady celá řada pozměňovacích návrhů. Takže vy řeknete ano, tohle nechceme. Fiskální pravidla rozvolňovat nechceme. Nechceme lidem dát peníze. Budeme radši konsolidovat. Dobře. V pořádku. Ale musíme to takto jednoznačně říct.

A ještě k tomu Německu. Nebudu mluvit dlouho, protože určitě budu mít dneska ještě prostor hovořit i na jiná témata. To Německo. Jenom dvě věty. Pořád říkáte, podívejte se na to Německo, jak to dělá Německo... Škoda, že tady není pan předseda Kalousek. Němci představili návrh federálního rozpočtu, který počítá po poměrně vysokém deficitu v roce 2020 ve výši 218 mld. eur, což je 6,6 % HDP s deficitem více jak 96 mld. eur, což je 2,7 % HDP v roce 2021. Rozpočet na rok 2021 ještě považují za stimulační, aby pomohli ekonomice. Nižší schodek na rok 2021 mají kromě plánované nižší podpory transfery podnikatelským subjektům, domácnostem i kvůli tomu, že plánují o 12 mld. eur menší výdaje na investice. My ne, tedy jenom předesílám. My je zvyšujeme na historicky nejvyšší míru. Následně ale plánují poměrně zásadní omezení schodku, co se týče politik, resp. opatření, která povedou ke snížení schodku v roce 2022 až 2024, a tady prosím poslouchejte, 2022 až 2024 - ta teprve budou předmětem diskuse, zda jít cestou zvýšení daní, snížení výdajů, kombinace jakých daní a výdajů a podobně, řekla kancléřka Merkelová. Takže oni je budou debatovat.

Já pak dostanu prostor u toho bodu 506, tak se k tomu vyjádřím ještě podrobněji. Jenom říkám, že vždycky když si něco přečtu nebo něco řeknete, tak jdu a žádám třeba stálé zastoupení, aby mi k tomu sehnali zdroje.

Tak a teď poslední věc - ta predikce, co mi je pořád tak vyčítána. Každá predikce, na základě které se postavil rozpočet, vycházela z té letní. Letos zářijové, protože jsme ji posunuli kvůli velkým nejistotám. Listopadová prognóza není z legislativně technického hlediska pro rozpočet vůbec relevantní. Nikdy. Vždycky se rozpočet posílal do parlamentu do konce září a někdy v říjnu procházel prvním čtením. Takže ta listopadová predikce na to neměla žádnou relevanci. Letos je to o měsíc posunuto v důsledku nejistoty a posunutí všech rozpočtových procesů. Takže já říkám, že to nemělo nikdy relevanci, nemá to ani nyní. A dělat predikci v době, kdy se každý týden mění opatření, kdy sledujeme, kdy dojde k tomu zlomu, nemá žádný smysl. Uděláme to po celém roku. Po celém roku v lednu. Stejně to vliv na rozpočet v tuto chvíli nemá.

Někde jsem četla, už nevím kde, že ta predikce je to kormidlo. Není. Není. To kormidlo je v podstatě ten rozpočet. Myslím si, že v době takhle turbulentní by to byl stejně výsledek nějakých nepřesných čísel.

A poslední velká má srdeční záležitost, to si nemohu odpustit, promiňte, je stravenkový paušál. V této době, samozřejmě chápu, víte, že jsme ten návrh dali v době před pandemií, takže neříkám, že to je klíčové opatření, ale to je pro mě opravdu velmi, velmi důležité, aby to prošlo. A já samozřejmě velmi sleduji diskusi a všímám si debat a vidím různé tlaky, na mě jsou obrovské tlaky, protože rozumím tomu, že těch šest zahraničních firem, které každý rok odvádějí dividendy do zahraničí, si vybudovalo ten byznys na vylobbované daňové výjimce. Vylobbované daňové výjimce, to nic jiného není. Kdyby ta výjimka nebyla v zákoně, nemají byznys. Přes to všechno jim ten byznys nebereme. Říkáme, nechte si ho. Když je výborný, tak určitě ty firmy, které mají stravenky, si je nechají. A nebude jim vadit, že platí dvě procenta na provizi a restaurace že platí pět až sedm procent. Určitě budou spokojeni. Kdo chce závodní stravování, zase si ho nechá. Nikomu nic nebereme. Jenom říkáme, je tady milion zaměstnanců, kteří nemají nic, protože si to ty firmy nemohou dovolit. A ten milion zaměstnanců by možná rád něco měl. Ty firmy nemají na provizi, nemají na to, aby platily zaměstnance, kteří budou vést evidenci této zvláštní ceniny.

Tak říkáme, za stejných daňových výhod, za stejného daňového zvýhodnění, což je těch 55 %, 45 % zaměstnavatel, maximální částka je 131 za stravenku, samozřejmě může být méně, tak za stejných podmínek odděleně dostane zaměstnanec, když bude chtít ten zaměstnavatel, on si vybere, jestli chce závodní stravování, nebo jestli chce stravenky, nebo jestli chce stravenkový paušál. Čeho se ty firmy bojí? Když je tak konkurenceschopný, tak to určitě vydrží! Určitě to vydrží ti stravenkáři. Určitě to přežijí. Tak čeho se bojí? Čeho se bojí všichni ti, co za ně tak moc lobbují?

Vím, že jste všichni dostali, myslím, že to posílaly odborové organizace ČMKOS, propočty daňového balíčku. Já jsem to viděla už na Twitteru a na sítích stokrát. Pošlu vám všem, zařídím to hned zítra, k tomu náš rozbor, že to vůbec nemá relevanci, všechna ta čísla, která tam jsou uvedená, protože určitě Ministerstvo financí má naprosto odborný tým, který to propočítává přesně.

Ale nejvíc, co je zábavné, je těch 20 mld. na stravenkovém paušálu. Víte, na čem to je postaveno, těch 20 mld.? Víte na čem? Na tom, že všichni, i ti, co už dneska mají stravenky, všichni zaměstnanci, že jim vlastně ten zaměstnavatel ukradne - jinak to nemohu říct - ukradne tu částku z výplaty. Takže on má nějakou výplatu, oni jim o ten stravenkový paušál sníží výplatu, aby jim vedle dali stravenkový paušál. No to je teda úplný vrchol! A na tom je postavených těch 20 mld. Když jsem to na tripartitě vysvětlovala, velmi věcně, v klidu, tak od toho ti odboráři dali ruce pryč. Pan Středula řekl: to počítala nějaká bývalá náměstkyně z Ministerstva financí, to my jsme nepočítali. Takže jenom abyste věděli, jakou váhu mají tato čísla. A počítejte, že váhu mají čísla, která prezentuje Ministerstvo financí.

Omlouvám se, že jsem věnovala takový čas stravenkovém paušálu. A to bych se o tom mohla bavit hodiny, o tom, že lidé, ta účelovost... Jestliže z toho uděláme pozměňovacím návrhem účelovost, že lidé dostanou ty peníze, budou muset dokládat nějakými účtenkami, že to utratili za jídlo... Proč? Z toho uděláme větší administrativu, než dnes znamenají stravenky. A proč? Podle Českého statistického úřadu utratí lidé mnohem více peněz za jídlo, než získají na stravenkách. Lidé nepřestanou svoji základní lidskou potřebu, jako je jídlo, uspokojovat jenom proto, že nedostali papírky. A to jsem ještě nemluvila o těch 150 mil., které každý rok propadnou, protože to lidé nestačí proměnit. A že tady máme ceninu, se kterou se obchoduje, která se v podstatě různě směňuje atd., to by bylo na dlouhé povídání. Takže my nikomu nic nebereme, nikoho o nic nepřipravujeme, o žádné jeho investice, my dáváme jenom svobodu volby těm firmám, těm podnikům a možnost pro milion zaměstnanců, aby získali nějaký příspěvek a benefit na stravování.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní zahajuji podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Jako první s přednostním právem paní poslankyně Věra Kovářová a připraví se pan poslanec Jiří Dolejš. Tak paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, vzhledem k tomu, že obecná rozprava byla již ukončena a nemohli jsme reagovat na vaše záležitosti, které jste tady přednesla, tak než představím pozměňovací návrhy, tak musím konstatovat, že toto byl jeden z vašich nejlepších demagogických projevů, a budeme se, myslím, tomu věnovat na rozpočtovém výboru, abychom kolegy nezdržovali.

Přihlásím se nyní k pozměňovacím návrhům, které jsem odůvodnila v obecné rozpravě. První je veden pod sněmovním dokumentem 6623 a reaguje na pozměňovací návrh pana poslance Babiše a v podstatě kompenzuje obcím a krajům výpadky, které budou způsobeny právě zrušením zdanění superhrubé mzdy.

Druhý pozměňovací návrh pod sněmovním dokumentem 6624 odmítá další rozvolnění rozpočtových pravidel, také reaguje na pozměňovací návrh pana poslance Babiše.

Třetí pozměňovací návrh, to je sněmovní dokument 6639, reaguje na pozměňovací návrhy pana poslance Hamáčka a vyrovnává výpadky příjmů obcí právě změnou rozpočtového určení daní - viz procenta v onom pozměňovacím návrhu.

Čtvrtý pozměňovací návrh je veden pod sněmovním dokumentem 6638 a jeho podstatou je, aby zaměstnavatel mohl náklady spojené s očkováním zaměstnance uplatnit do svých nákladů.

A poslední pozměňovací návrh je veden pod sněmovním dokumentem č. 6630, je to pozměňovací návrh Jany Krutákové a Věry Kovářové a ten jsem také odůvodnila v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní požádám o vystoupení pana poslance Jiřího Dolejše a připraví se pan poslanec Jan Řehounek. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji vám za slovo a přeji všem příjemný večer. Přihlásil jsem se do podrobné rozpravy, protože si myslím, že lapidární vyjádření je někdy účinnější, ale přesto, když jsem poslouchal tu podrobnou rozpravu, tak mi to tak trochu potvrdilo, že i když v tom daňovém balíčku je celá spousta problémů, tak ho určitě nějakým způsobem dovedeme do zdárného konce, tedy do toho hlasovacího, a možná že i zvládneme taková ta úskalí, jako je debata, do jaké míry stravovací paušály jsou prostorem pro daňovou optimalizaci a do jaké míry umožňují lidem se dobře najíst. Prostě se to nějak zvládne.

Hlavní problém, který v tom návrhu je diskutován a do budoucna nepochybně má asi největší váhu, se narodil včera po obědě, když byl do systému vložen návrh pana premiéra, a k němu také míří můj pozměňovací návrh, který, abych učinil formalitám za dost, tak si dovolím přihlásit k pozměňovacímu návrhu číslo 6627. A i když v tom elektronickém či papírovém znění je zhruba desetiřádkové zdůvodnění, které si pozorný čtenář může přečíst, tak si dovolím k tomu tématu říci čtyři myšlenky. Protože my jsme se opravdu trošičku dneska na klubu, nechci říct zapotili, ale prostě museli jsme si lámat hlavu, kudy na ten problém, a ono to skutečně není jednoduché, protože tady jde o komplex problémů, který, ať sáhnete na to z té, či oné strany, vyvoláte nějaký efekt a ten může být velice rozporný.

Hlavní problém souvisí s tím, že ten zásah je velmi dramatický, a přitom v době epidemické a současně ekonomické krize. Čili jestliže vláda původně v programovém prohlášení pracovala s 19procentní sazbou, všichni jsme věděli, že to nějaký dopad na rozpočet mít může, ale v mezích únosnosti, navíc ekonomika v té době, ještě když se psalo to programové prohlášení, šlapala. Což už samozřejmě dneska není a jak vláda, pan premiér a před chviličkou i paní ministryně připomněli, tak motivem tohoto razantnějšího zásahu je vyřešit plošně mzdovou situaci všech lidí, tzn. přispět do domácnosti nějakou tou korunou navíc s ohledem na vyšší čisté příjmy. Ale nedá se to jinak udělat, protože samozřejmě jsou to spojené nádoby, než když není daňový výnos, no tak si samozřejmě musíme na pokrytí nějak nastavených rozpočtových potřeb půjčit, a samozřejmě že ta dluhová záležitost, pokud je v rovině podmínění hlasování o této věci vypnutím dluhové brzdy, no tak pochopitelně že ta debata se směrem k rozpočtu a k způsobu vedení dluhové politiky nutně musí přisunout. Čili to je tato věc.

Další věc souvisí s tím, že jsme si všichni vědomi, že v krizi se mohou dělat a také dělají mimořádná opatření, opatření, která mají krizový, dočasný, dokonce jednorázový charakter, a že u takových opatření se s tím prostě smíříme, protože to není nic, co bude v tom systému navěky nebo hodně dlouho, a tudíž to ten systém nějakým způsobem nedevastuje. Je hezké, že si na Hradě na toto téma řekli, že by bylo rozumné tento odtok financí z rozpočtu nějak řešit a že zkrátka to bude nutné řešit v nějakých hezkých časech, které nepochybně přijdou po volbách v roce 2021. Problém je, že to slovíčko v důvodové zprávě k tomuto pozměňováku, že se to bude řešit v roce 2022 podle aktuální politické situace, je prostě jenom slovo. My jsme superhrubou mzdu kdysi v tom roce 2008 zavedli také dočasně. No vidíte, je dvanáct let poté, a stále to řešíme.

Takže to skutečně problém je a musíme si uvědomit, že pokud by to byl trvalý odtok z toho eráru, tak tím podvazujeme řešení celé řady problémů včetně systémových reforem, jako jsou penze, o těch jsme se mockrát bavili a ještě nepochybně bavit budeme. A dalším břemenem, které bude narůstat a budou mu růst nároky na rozpočet, je systém zdravotnictví. A to se prostě bez komplexnější daňové změny neobejde a úvahy o těchto změnách logicky se musejí promítat do nastavení fiskálního koridoru, který signalizuje určitou vůli po tom, že rozpočet vrátíme do nějakých přirozenějších parametrů. To je ten bod 506, na který někdy, věřím, že ještě v tomto roce, a dokonce na této schůzi dojde. Ale bohužel tady je mnoho nejasností, a proto ta debata probíhá tak, jak probíhá, protože ti, co přicházejí teď s různými návrhy, jako kdyby tuto souvislost nevnímali, a nechce se jim hlasovat o své variantě s touto podmínkou.

Dneska už je tam několik variant. Je tam varianta pana premiéra, to je těch 15+23. Pak tady máme variantu pana vicepremiéra, to je původní vládní verze, bez ale oné vazby na dluhovou brzdu. Máme tady ve hře v talonu variantu ODS, která má 15 %, ale bez všeho dalšího, což je ten splněný sen o rovné dani v podstatě, můžete k tomu dát trošku uvozovky, jestli myslíte, že teoreticky rovná daň je trošku něco jiného, ale je to toto. A teď samozřejmě jaksi kudy z konopí, když tyto věci nejsou vydiskutované. Když nejsou vydiskutované.

Takže z toho vyplývá, že vazba na rozpočet, byť to projednáváme samostatně, nutně musí být, nutně nám chybí vyjádření určité vůle, uvědomujeme si ta rizika roztáčení dluhové spirály, že vnímáme, že sice pan premiér a paní ministryně nám napsali nějaké dopisy, kde popisují velmi volně své představy, jak by to mohlo vypadat, ale rozhodně ne způsobem, který by se dal uznat, že je nějakou koncepcí. A do toho vstupuje stanovisko Národní rozpočtové rady, která by měla být, a věřím, že i je, nezávislým orgánem, nikoliv tedy někým, kdo je nositelem vyhraněného politického názoru.

Takže za této situace i ten volič venku je zmatený, a i když vnímá, že je prima, že se mu možná zvýší čistý plat u těch nižších příjmových kategorií o pár stovek, ale ptá se, jestli by přece jen nebylo vhodnější zmírnit ten vír v pokladně tím, že přece jenom přidáme na té solidaritě. Že ty vyšší příjmové kategorie by mohly přispět do kasy víc, protože u nižších příjmových kategorií tam je v podstatě existenční ohrožení. U těch vyšších středních vrstev, dokonce lidí, kteří mají třeba roční příjem kolem milionu, tak to skutečně asi není o existenčním ohrožení, ale o solidaritě, která by se měla promítnout do toho řešení. A proto jsem tam vložil další variantu, která, samozřejmě uvidíme, jak se to celé setřese, ale odráží právě volání po větší solidaritě, aby tam ty sazby kromě těch 15 byly i 23, a dokonce 32 pro nejvyšší příjmové polohy.

Čili to má samozřejmě tuto logiku. No a pochopitelně, že je otázka, jakým způsobem o tom teď rozhodneme. Myslím si, že asi nám definitivní rozhřešení nedá debata o informaci, o koncepci konsolidace veřejných financí. Pravdou je, že pokud by prošla varianta pana premiéra, tak se nám to celé z formálního hlediska posouvá v čase. Zkrátka jestliže příští rok bude podobný tomu letošnímu, tak v rámci dvou let vyrobíme navíc dluh zhruba kolem jednoho bilionu korun, což není maličkost, byť tím, že jsme tzv. premianti, pokud jde o podíl dluhu na HDP, tak u nás máme větší prostor než kdekoliv jinde. Ale ono vždycky nejde jenom o ten objem, ale i o tempo zadlužování. A řekněme si rovnou, že v příštím roce vzhledem k tomu, že se zadlužují všechny země, tak na tom finančním trhu může být poněkud těsno. A jestliže tam bude těsno, tak se může zhoršit rating, může se zkrátka cena toho dluhu zásadním způsobem změnit, a pak už samozřejmě je o čem uvažovat. Takže to je také určitý argument.

Budeme si to tedy muset ujasnit tím, že až to, co dneska tady načítáme, nějak přerovnáme na garančním výboru, to bude tuším 4. listopadu, tak bych se docela přimlouval za to, aby všichni ti, kteří jsou nositeli těch jednotlivých nápadů, aby právě tu vzájemnou podmíněnost si ujasnili, abychom rozhodli v tomto kontextu o tom, zda půjdeme na uvolnění dluhové brzy, někdo tomu říká dokonce vypnutí dluhové brzdy, a kde tedy hledat záruku jisté dluhové odpovědnosti. A pokud se tady nedohodneme, pokud budeme hrát pořád ty hry Babiš, antibabiš, atd., tak samozřejmě pak se možná ukáže jako nejjednodušší varianta daňový balíček udělat bez superhrubé mzdy, protože někdy dělat méně je méně škody než se snažit protlačit silou něco, co vlastně veřejnost neosloví, a dokonce ani nepomůže.

Takže děkuji za pozornost a předpokládám, že jsem nezapomněl, že to je pozměňovací návrh číslo 6627.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Jana Řehounka a připraví se - asi paní poslankyně Věra Kovářová už ne, mám ji tady v pořadí, ale ta už vystoupila, takže pak to bude paní poslankyně Ivana Nevludová. Tak prosím.

 

Poslanec Jan Řehounek: Pane předsedající, paní ministryně, já budu na rozdíl od kolegy Dolejše, vaším prostřednictvím a jeho ekonomicko-sociologicko-prognostické přednášky velmi stručný. Přihlašuji se tímto ke sněmovnímu dokumentu 6216, který jsem představil a odůvodnil v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení paní poslankyni Ivanu Nevludovou a připraví se pan poslanec Roman Onderka.

 

Poslankyně Ivana Nevludová: Děkuji za slovo. Já se přihlašuji ke svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 6446, který jsem odůvodnila již v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Roman Onderka a připraví se pan poslanec Jan Volný.

 

Poslanec Roman Onderka: Děkuji. Přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu 6616 podanému nepřítomným Václavem Votavou. Následně k pozměňovacímu návrhu 6609 podanému nepřítomným Janem Hamáčkem. A k pozměňovacímu návrhu 6610 podanému nepřítomným kolegou Janem Hamáčkem. Všechny tři pozměňovací návrhy jsem představil a odůvodnil v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Další vystoupí pan poslanec Jan Volný a připraví se pan poslanec Marek Novák.

 

Poslanec Jan Volný: Zdravím, kolegyně, kolegové, děkuji pane předsedající. Já bych se chtěl přihlásil k pěti pozměňovacím návrhům. Už to nechci moc zdržovat, je to pozměňovací návrh 6213, jedná se o spotřební daň z tabáku, 6214, je to pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu A5. Potom je to pozměňovací návrh 6603 a je to pozměňovací návrh, který posouvá účinnost podpory covidu z 31. května až na 31. prosinec. Pak je to pozměňovací návrh 6606 a to jsou legislativní úpravy. A pak je to pozměňovací návrh 6607 a to je mírné upravení textu, který by měl vést k tomu, pokud se tento zákon nepřijme do 1. 1. 2021, resp. pokud to bude v listině zákonů, tak aby se dala tato daňová změna spojená se zrušením superhrubé mzdy aplikovat od 1. 1. 2021. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Marek Novák a připraví se pan poslanec Martin Kupka. Tak prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane předsedající, hezký večer, kolegyně, kolegové, členové vlády. Já se tímto formálně hlásím k pozměňovacímu návrhu 6531, který jsem odůvodnil v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Martina Kupku a připraví se pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Prosím.

 

Poslanec Martin Kupka: Já se tímto hlásím ke dvěma pozměňovacím návrhům. První je veden pod č. 6633 a řeší zrušení superhrubé mzdy s určením jednotné sazby daně 15 %. Ten druhý je veden pod č. 6631 a týká se, jak jsem představil v obecné rozpravě, výjimky pro stroje, které přivážejí stroje sloužící k opravám silnic.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Mikuláš Ferjenčík, připraví se pan poslanec Jan Birke. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se hlásím k pozměňovacím návrhům pod č. 6120, 6121, 6122, 6123, 6124, 6125 a 6126. Jsou to návrhy, které jsem podával na rozpočtový výbor a nebyly přijaty, tak uvidím, jak s nimi pochodím na plénu. Především se týkají různých variant slevy na poplatníka včetně možnosti navázat ji na průměrnou mzdu. Jinak všechny z nich jsou odůvodněny v písemném odůvodnění.

Dále se hlásím k pozměňovacím návrhům, které podávám společně s kolegou Tomášem Martínkem. To jsou pozměňovací návrhy k návrhu pana premiéra, v této roli poslance Babiše, k té superhrubé mzdě, a to jsou návrhy pod č. 6635 a 6636. Jeden z nich zavádí tu verzi 19 sazba a 33 tisíc sleva na poplatníka. A druhý z nich ruší ty klauzule o vypnutí zákona o rozpočtové odpovědnosti. To jsou tyto dva návrhy.

A ještě jsem chtěl velice stručně reagovat na paní ministryni. Za prvé k živnostníkům. Ten náš návrh zvedá slevu na poplatníka pro živnostníky, takže řada živnostníků i přes tu vyšší sazbu na návrhu ušetří. Ten zlom je zhruba půl milionu obratu při šedesátiprocentním paušálu. A druhá věc je, že řada živnostníků dosáhne nově na paušální daň, takže tahle celá skupina by naším návrhem nebyla vůbec zasažena. To je poznámka k tomuto.

Druhá poznámka. My jsme na rozpočtovém výboru nikdy nepodporovali snížení daně na motorovou naftu, takže tady je 5 miliard, které jsme nechtěli Státnímu fondu dopravní infrastruktury vzít, stejně tak je několik návrhů, které předkládáme a které posilují buď příjmovou stránku rozpočtu, to znamená například zrušení osvobození u prodeje akcií nad 20 milionů ročně, stejně, tak umožňujeme obcím zvednout daň z nemovitosti u komerčních nemovitostí, což zase řeší ten výpadek, který na ně dopadne skrz snížený podíl z RUD. Takže my se snažíme to řešit i na té příjmové stránce, byť samozřejmě řešit to v takovém rozsahu není z opozice příliš možné.

Druhá věc. Vy kritizujete, že ten náš návrh má také velké rozpočtové dopady, nicméně my ho dáváme jako pozměňovací návrh k návrhu pana premiéra a má je prostě o třetinu nižší s lepším dopadem na spotřebu domácnosti z našeho pohledu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Jana Birkeho a připraví se pan poslanec Jan Hrnčíř. Prosím.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji mockrát, pane předsedající. Já budu velmi, velmi, velmi stručný. Dovolte mi, abych se přihlásil ke sněmovnímu dokumentu 6596, který je z dílny Ministerstva zemědělství. A samozřejmě důvodová zpráva je již jeho obsahem. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. A nyní poslanec Jan Hrnčíř a připraví se pan poslanec Roman Kubíček. Prosím.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se jenom přihlásím k pozměňovacím návrhům, které jsem představoval už v obecné rozpravě. Jsou to pozměňovací návrhy pod č. 6150, 6597, 6599, 6600, 6601, 6602, 6604 a 6605. Děkuji za pozornost. (V sále je obrovský hluk a velmi špatná slyšitelnost.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Roman Kubíček a připraví se pan poslanec Jakub Janda. Prosím.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se přihlásím ke dvěma pozměňovacím návrhům pana poslance Andreje Babiše a tyto pozměňovací návrhy jsou uloženy v systému jako sněmovní dokument 6592 a sněmovní dokument 6613. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Jakuba Jandu a připraví se pan poslanec Pavel Bělobrádek. Prosím.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Já bych se chtěl přihlásit ke dvěma pozměňovacím návrhům kolegy Vojtěcha Munzara vedeným pod č. 6594 a 6595. Jedná se fakticky o jeden pozměňovací návrh ve dvou variantách. Navrhuje se zvýšit limit pro povinnou registraci k DPH na 2 miliony korun. Tento návrh zde již zazněl několikrát, proto jej nebudu dlouze komentovat. Toto navýšení by výrazně pomohlo ke snížení administrativní zátěže malým a drobným podnikatelům. Právě při překročení limitu se administrativní daňová zátěž skokově zvyšuje a je daleko náročnější, než byla před lety například kvůli kontrolnímu hlášení. Kvůli stávající inflaci obrat 1 milion korun překračuje velmi lehce a daleko více živnostníků než v minulosti. Vláda návrh dosud odmítala s tím, že čeká na celoevropské řešení, ale není čas čekat, živnostníci a podnikatelé potřebují pomoc nyní a zejména v dalších měsících, aby pomohli nastartovat ekonomiku.

Varianty pozměňovacích návrhů se liší v účinnosti - jedna je od poloviny roku 2021 a druhá od začátku roku 2022, aby měla vláda dostatek času na projednání na evropské úrovni. Příklad ostatních států ukazuje, že není nijak složité toto vyjednat na evropské úrovni. Závisí to jen na ochotě vlády České republiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Pavel Bělobrádek a připraví se pan poslanec Marek Výborný. Prosím.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, paní ministryně, já bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu pod sněmovním dokumentem č. 6617, který se týká zdanění hazardu a měl by přinést do státního rozpočtu zhruba 1,3 miliardy korun.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Marek Výborný a připraví se pan poslanec Petr Dolínek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, dámy a pánové, já se tímto hlásím ke třem pozměňovacím návrhům, které jsem tady odůvodnil v obecné rozpravě, a jsou to pozměňovací návrhy pod těmito sněmovními čísly: sněmovní tisk (dokument) č. 6618, týká se odstropování daňového bonusu, sněmovní tisk (dokument) 6620 - navýšení slevy na dítě, a sněmovní tisk (dokument) 6621 - navýšení slevy na poplatníka. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Petr Dolínek a připraví se pan poslanec Pavel Blažek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Já se tímto hlásím k návrhům 6637, 6625, 6628, 6588, 6748 (správně 6478) a 6749 (správně 6479).

A mám jednu poznámku k paní vicepremiérce, a velmi slušnou, si myslím. Já si myslím, že ten spor o ten stravenkový byznys, respektive o ty paušály, nemá žádného vítěze. Ono ať se to nastaví tak, nebo tak, tak nikdy, a vy jste to zmínila správně, nebude nějaká skupina zaměstnanců úplně spokojená. A bohužel dokonalého stavu asi nelze dosáhnout. Já bych mohl namítat, že ten systém, který je navrhován v zákoně, zase nahraje řetězcům, a všichni víme, jak se můžeme bavit o řetězcích, že můžou být na někoho napojeny a podobně. Na druhou stranu je vůči tomu adekvátní výhrada o svobodném nakládání s penězi, které někdo vydělá. Zase vůči tomu může být výhrada, proč osvobodit od daně z příjmů tedy něco, co má být zapojeno do volného trhu a nemá to směřovat k nějakému účelu, protože stát osvobodil od daně něco, co má vést minimálně ke komfortu zaměstnanců, ke zlepšení pracovních podmínek a podobně.

Proto jsem rád, že to vedeme ve věcné rovině. A řekl jsem jasně, příští tři týdny se o tom budeme bavit, pak něco vyhraje, a pak to musíme respektovat. Já jenom doufám, že máte pravdu v tom, že zaměstnavatelé si uvědomí, že ten spokojený zaměstnanec je důležitější než optimalizace ze strany účetních, a že řetězce si uvědomí, že to, co teď předvedlo Makro, a máte to v e-mailech, že na 28. října v tuto chvíli zvou lidi na zlevněné rychlovarné konvice a na zlevněný alkohol jenom díky tomu, že tato Sněmovna na návrh ANO a některých dalších umožnila o státních svátcích, aby Makro otevřelo, a že se to nebude opakovat ještě v horším ve stavu stravenkového, respektive jídelního byznysu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Nyní vystoupí pan poslanec Pavel Blažek a jako poslední se připraví pan poslanec Tomáš Martínek a paní poslankyně Vostrá. Prosím.

 

Poslanec Pavel Blažek: Dobrý večer. Já se jdu jenom přihlásit k pozměňovacím návrhům kolegů, kteří nejsou přítomni. Všechny tři návrhy byly řádně odůvodněny v písemné formě a jedná se za pana poslance Stanjuru o dokument číslo 6591 a 6593 a pana poslance Marka Bendy číslo 6614. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Tomáš Martínek a připraví se paní poslankyně Miloslava Vostrá. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych se přihlásit k pozměňovacímu návrhu, číslo sněmovního dokumentu 6644, který se týká zrušení minimálního vyměřovacího základu pro OSVČ pro rok 2021. Je odůvodněn přímo v daném dokumentu. Jedná se vlastně o sociální pojištění, je to určitá forma zdanění, a proto bych chtěl zde přednést tento návrh, který by měl pro příští rok pomoci živnostníkům, kteří nedosáhnou na příjmy takové, jako standardně dosahovali, protože příští rok se dá očekávat, že se bude pomalu oživovat ekonomika, a toto je vlastně jedna forma cílené podpory, kdy ti, co doopravdy nebudou mít příjmy, by nemuseli platit minimální vyměřovací základ. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy vystoupí paní poslankyně Miloslava Vostrá.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se přihlásila ke svému pozměňovacímu návrhu pod číslem 6629, což je pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu A7 obsaženému v usnesení rozpočtového výboru. Odůvodnění máte v písemné podobě součástí tohoto návrhu.

A pak mi dovolte načíst ještě jeden návrh, co je legislativní technická oprava, kterou je potřeba načíst a upravit znění dvou bodů v pozměňovacím návrhu A7 k části dvacáté první, a to takto:

Body 5 a 6 mají správně znít:

5. V dosavadní části dvacáté první, článek XXXI bod 5 nově zní: "5. V § 130c odst. 1 se částka 2,721 Kč nahrazuje částkou 2,86 Kč."

6. V dosavadní části dvacáté první, článek XXXI bod 6 nově zní: "6. V § 130c odst. 1 se částka 2,86 Kč nahrazuje částkou 3 Kč."

Tato úprava zajistí, aby se oba pozměňovací návrh vztahovaly správně k textu tisku 910. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Rozhlédnu se, zdali je zájem ještě o nějaké vystoupení v podrobné rozpravě. Nikoho nevidím, takže podrobnou rozpravu končím. Táži se, zdali je zájem o závěrečná slova paní ministryně, zpravodaj, zájem nevidím, končím druhé čtení tohoto návrhu a předávám řízení schůze. Chce vystoupit ještě pan poslanec Leo Luzar. Prosím.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jak jsem avizoval, zkrátíme dnešní přestávku pro jednání klubu na deset minut.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dobře. Já ještě než předám řízení, vyhlašuji tedy pauzu na žádost poslaneckého klubu KSČM deset minut, takže se tady uvidíme ve 20.13 hodin.

 

(Jednání přerušeno ve 20.03 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 20.13 hodin.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády, budeme pokračovat podle pořadu schůze. Dalším bodem našeho jednání je bod číslo

Aktualizováno 9. 12. 2020 v 10:07.