Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

448.
Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany
v rámci boje proti terorismu v Mali, Nigeru a Čadu
/sněmovní tisk 751/

Než ho zahájím, ještě přečtu nové omluvy, které došly předsedovi Sněmovny, a to paní poslankyně Levové, ta se omlouvá na dnešek a na třicátého, a ze zdravotních důvodů, na dnešek od 15.45 se omlouvá pan poslanec Jiří Bláha, od 16 hodin se omlouvá pan ministr zahraničí Tomáš Petříček a pan ministr zdravotnictví se omlouvá od 17 hodin do konce jednacího dne z dnešního jednání.

Tím máme organizační záležitosti vyřešeny a můžeme tedy začít projednávat, a to bodem číslo 448, který jsem už prezentoval. Jde o Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v rámci boje proti terorismu v Mali, Nigeru a Čadu, podle sněmovního tisku 751. Předložený návrh postupně uvede ministr Lubomír Metnar a ministr Tomáš Petříček. S faktickou poznámkou místopředseda poslaneckého klubu KSČM Leo Luzar.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Já se velice omlouvám, ale asi to pořadí bodů není úplně ideální. My nejdříve vysíláme vojáky, a až potom upravujeme právní rámec, ve kterém by tam mohli fungovat. Čili co když ten právní rámec neprojde? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To je sice hezká připomínka, pane místopředsedo, ale - teď je tady paní zpravodajka, nebo jako místopředsedkyně klubu ODS Jana Černochová.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Já myslím, že dneska pan Luzar nemá úplně nejlepší den. Pokud by to bylo opačně, tak to nic neřeší, protože ty smlouvy se hlasují ve dvou čteních, pane kolego.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak to je myslím si vysvětlení mezi kolegy poslanci. Ale já se musím držet toho, jak jsme pořad schůze odhlasovali, takže nic jiného nezbývá, než nyní postupně udělit slovo ministru obrany Lubomíru Metnarovi, potom ministru zahraničí Tomáši Petříčkovi, ještě než odejde z jednání. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr obrany ČR Lubomír Metnar Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení poslanci, předkládám vám návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v rámci boje proti terorismu v Mali, Nigeru a Čadu, který schválila vláda 27. ledna letošního roku a Senát 12. srpna rovněž téhož roku. Předmětem návrhu je působení sil a prostředků rezortu obrany v rámci boje proti terorismu v Mali, Nigeru a Čadu v počtu do 60 osob ode dne schválení návrhu Parlamentem ČR a do data 31. prosince roku 2022.

Koaliční úkolové uskupení evropských zemí Takuba se skládá ze speciálních a podpůrných sil a je součástí francouzské protiteroristické operace Barkhane. Cílem je dosáhnout samostatnosti malijských jednotek při plánování a vedení protiteroristických operací, podobně jako působíme v Afghánistánu. Malijské jednotky tak budou schopny zabránit návratu teroristických skupin a pomůžou obnovit funkce místní samosprávy a vládních institucí na daných územích.

Úkolem uskupení Takuba je poskytovat poradenství a asistenci jednotkám partnerského malijského praporu a jejich doprovodu do akcí proti teroristům. Podporu partnerské malijské jednotky budou čeští vojáci zajišťovat spolu s francouzskými vojáky. Úkolové uskupení Takuba zahájilo působení v červenci letošního roku, nyní je nasazena francouzsko-estonská jednotka, následovat by měla česko-francouzská jednotka. Další země se zapojí v průběhu příštího roku.

Uskupení Takuba působí na východě Mali při hranicích s Nigerem. K částečné přítomnosti na území Nigeru bude docházet v souvislosti s logistickými transporty a s přeshraničními operacemi v rámci pronásledování teroristických skupin. V Čadu budeme pouze jednotlivci obsazovat místa na velitelství operace Barkhane.

Vyslání a působení našich sil bude realizováno na základě oficiálního souhlasu dotčených států.

Co se týče finančních nákladů, na celou dobu mise se odhadují minimálně na 598 milionů a budou hrazeny z rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany.

Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v případě vašeho souhlasu přispějeme do operace, která se bezprostředně týká naší bezpečnosti a která pomáhá stabilizovat oblast, ze které proudí do Evropy nezanedbatelný počet nelegálních migrantů. Účast v operaci je tak v přímém zájmu naší bezpečnosti a zároveň potvrdí odhodlání naší země bojovat proti terorismu, čímž vedle migrační otázky naplňujeme jeden z mnoha bodů programového prohlášení vlády. Děkuji vám za pozornost a za případnou podporu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru obrany Lubomíru Metnarovi a nyní požádám o slovo ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka, aby doplnil úvodní slovo za vládu České republiky. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, na úvod bych chtěl ocenit přístup kolegů z Ministerstva obrany, s kterými můj rezort na přípravě návrhu velmi úzce a dovolím si říci konstruktivně spolupracoval. Já si dovolím doplnit kolegu Metnara o zahraničněpolitický pohled na působení našich sil v oblasti Sahelu.

Za prvé, aktivní účast České republiky na zajišťování mezinárodní bezpečnosti a stability je strategickým bezpečnostním zájmem naší země. Naši vlastní bezpečnost nelze oddělit od mezinárodního prostředí, ve kterém se všichni pohybujeme. Navrhovaná účast České republiky v koaličním uskupení Takuba v rámci boje proti terorismu v Mali, Nigeru a Čadu je určitě krokem, který splňuje oba tyto cíle.

Zaprvé, cílem je především zajistit posílení vlastní bezpečnosti, neboť činnost operace Barkhane, jejíž součástí je také speciální uskupení Takuba, pomáhá stabilizovat celou oblast Sahelu. Tato oblast, jak již kolega Metnar řekl, je nejenom zdrojem ilegální migrace, ale také oblast, kde dochází k nárůstu radikalizace, terorismu, jiných závažných nelegálních aktivit a lokálních konfliktů, a je tak strategicky důležitou oblastí pro Českou republiku, Evropskou unii a ve vzrůstající míře i pro Severoatlantickou alianci. Chtěl bych ještě doplnit, že v posledních letech se pro Českou republiku stala stabilizace oblasti Sahelu prioritou naší zahraniční politiky. Sahel leží v bezprostředním sousedství našich hranic, hranic Evropské unie, a stabilita tohoto regionu má přímý i nepřímý dopad na bezpečnost České republiky.

Zároveň ale také stabilita Sahelu má zásadní význam pro naše významné partnery v širším regionu Guinejského zálivu. Zde samozřejmě i naším příspěvkem je posílit bezpečnost zemí, jako je Nigérie, Ghana či další, i s ohledem na ekonomický rozměr našich vztahů s touto oblastí.

Schválením vyslání jednotek do uskupení Takuba se tak znovu potvrdí také odhodlání České republiky aktivně bojovat proti terorismu, a důstojně tak přispívat k zajištění mezinárodní bezpečnosti a stability. Předpokladem vyslání našich vojáků do této zahraniční mise je samozřejmě zajištění jejich náležitého právního postavení ve všech zemích jejich působení. Tato podmínka bude splněna poté, co budou dokončeny příslušné vnitrostátní procedury v České republice nezbytné přijetí dodatkových protokolů mezi Francií a Mali, respektive mezi Francií a Nigerem.

Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, tímto bych vás také rád požádal o schválení předloženého mandátu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi zahraničí. A než budeme pokračovat, ještě tři omluvy - pana kolegy Dvořáka, Roznera a Jelínka, a to z jednání dnes a v pátek.

Tento sněmovní tisk projednal výbor pro obranu, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 751/1, a teď už požádám předsedkyni výboru a zpravodajku poslankyni Janu Černochovou, aby nás informovala o jednání výboru a přednesla návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Máte slovo, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, páni ministři zde představili obsah projednávaného materiálu, účely mise i míru zapojení Armády České republiky. Já bych ráda jen shrnula průběh projednávání tohoto tisku v Parlamentu a zejména ve výboru pro obranu. Opět je to stojedničkové hlasování, proto prosím, aby všichni kolegové, kteří sem dneska přijeli hlasovat stojedničku, ještě vydrželi a neopouštěli tento sál, protože potom zase budeme jednat v tom formátu 50 %.

O zapojení našich ozbrojených sil do úkolového uskupení Takuba v rámci operaci Barkhane jednal výbor pro obranu opakovaně, přičemž nejprve jsme požádali, aby před schválením účasti Armády České republiky v misi byl dořešen právní rámec působení našich vojáků ve všech zemích, a byla tak zajištěna legitimita, jejich práva i povinnosti. K tomu došlo a Parlamentu České republiky byly následně předloženy k ratifikaci příslušné smlouvy, které zde budeme také projednávat, a které jsou už signované z té příslušné země, které se nasazení našich vojáků týká. Materiál nám byl předložen dne 4. února 2020 poté, co jej usnesením číslo 73 ze dne 27. ledna 2020 schválila vláda. Výbor pro obranu materiál finálně projednal 23. října 2020 a přijal usnesení, které je evidováno jako sněmovní tisk 751/1.

Předtím, než výbor přijal toto usnesení, tak zhruba někdy v dubnu jsme se sešli i se zástupci Ministerstva zahraničních věcí. Tady bych ještě chtěla dodatečně poděkovat panu ministrovi Petříčkovi, že si udělal čas na členy výboru pro obranu stejně jako zástupci Ministerstva obrany a že jsme i v rámci této mise řešili jedno téma, které máme za to, že by mělo být předmětem diskusí při každém vysílání vojáků, a to jsou nějaké ekonomické benefity potom následně pro tu zemi, která vlastně participuje na nějaké obnově, na nějaké pomoci jiným zemím, které se potýkají tedy ať už v rámci - jako v tomto případě - občanské či jiné války a konfliktů. Takže tady jsme byli jako členové výboru pro obranu, seděli jsme tam vlastně na úrovni obou komor Parlamentu, jak senátoři, tak poslanci výboru pro obranu, tak jsme byli ubezpečeni, že jak Ministerstvo zahraničních věcí, tak Ministerstvo obrany na tyto záležitosti myslí a že samozřejmě to bude i předmětem i dalších diplomatických jednání se zástupci těchto zemí. (V sále je hluk.)

Nyní mi tedy dovolte, abych vás seznámila s textem usnesení sněmovního tisku 751/1.

Výbor pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním vystoupení ministra obrany Mgr. Lubomíra Metnara, zpravodajské zprávě předsedkyně Mgr. Jany Černochové a po rozpravě

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby se usnesla, že

1. vyslovuje souhlas s působením sil a prostředků resortu Ministerstva obrany v rámci boje proti terorismu v Mali, Nigeru a Čadu, a to na dobu ode dne schválení Parlamentem České republiky do 31. prosince 2022 v celkovém počtu do 60 osob;

2. žádá vládu, aby každoročně informovala Poslaneckou sněmovnu o působení sil a prostředků resortu Ministerstva obrany v rámci boje proti terorismu v Mali, Nigeru a Čadu, a to vždy nejpozději do 30. června následujícího roku s tím, že poslední informace bude předložena 30. června 2023;

II. pověřuje zpravodajku výboru, aby s tímto usnesením seznámila Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky;

III. ukládá předsedkyni výboru, aby předložila toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

V podrobné rozpravě v souladu s tímto usnesením doporučím vyslovit souhlas s tímto materiálem, s působením sil a prostředků Ministerstva obrany v této misi. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce. A tu pozornost budu vyžadovat od kolegů a kolegyň, protože hluk je tady nesmírný a je potřeba, abychom se této vážné ústavní věci věnovali s plnou odpovědností.

Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které jsou přihlášeni poslanec Vích a poslanec Staněk. Nyní tedy pan kolega Radovan Vích. Také ještě, než mu udělím slovo, požádám sněmovnu o klid a přenesení diskusí na jiné téma mimo sál. Pokud se někdo chce přihlásit k tomuto tématu, rád jeho přihlášku přijmu. Děkuji. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Radovan Vích: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, dovolte, abych vás krátce seznámil se stanoviskem poslaneckého klubu Svoboda a přímá demokracie k sněmovnímu tisku 751, tady k návrhu na působení sil a prostředků Ministerstva obrany v rámci boje proti terorismu v Mali, Nigeru a Čadu, takzvaném úkolovém uskupení Takuba.

Vyslání šedesátky našich vojáků na misi Takuba do Mali, Nigeru a Čadu podle našeho názoru není dobrý nápad. Já se ptám, co nám to přinese.

Úkolové uskupení Takuba doplňuje operaci Barkhane, kterou Francouzi vedou v několika zemích na jižním okraji Sahary od roku 2013. Oficiálním úkolem je bojové posílení armád Mali a Nigeru v pohraničním regionu Liptako, kam pronikají bojovníci Islámského státu ze Sahary. Těch druhých stran, proti kterým se bojuje, ale může být více, třeba Tuaregové a další. K Mali a Nigeru se připravuje připojení k dohodám, které s nimi má Francie, což jsou i následující body v rámci jednání Poslanecké sněmovny.

Operace Barkhane ani mise Takuba nemají jasný mandát Rady bezpečnosti OSN. Navíc v programovém prohlášení současné vlády České republiky je závazek účastnit se mírových a výcvikových misí a dalších aktivit NATO, ale v případě Takuby se jedná o misi bojovou.

Mise Takuba se má zúčastnit deset evropských zemí plus Francie. Přitom třeba Norsko nakonec své vojáky nevyšle. Nenašla se pro to podpora v jejich parlamentu. Další evropské státy se zapojením aktuálně dost otálejí. Kromě stovky estonských a francouzských vojáků, kteří tam už působí, se letos do uskupení Takuba přidali pouze tři belgičtí vojáci. Velká švédská jednotka o 150 vojácích se má připojit až v lednu, a to ještě bude podléhat schválení.

Je to hlavně proto, že v Mali nedávno proběhl vojenský převrat. U moci už není prezident, který západní vojska pozval, ale vojenská junta, která plánuje vládnout minimálně rok a půl, a pak možná proběhnou volby. Současně v Mali probíhá intenzivní kampaň proti západním vojákům. A do takhle neklidné situace máme poslat další naše vojáky? Ještě k tomu na bojovou misi, kde jim hrozí velké ohrožení života. Francouzům už v operaci Barkhane zahynula čtyřicítka vojáků. Myslím, že bychom neměli posílat další naše vojáky do Mali. Navíc vyslání těchto vojáků by mělo stát téměř 600 milionů korun.

A na závěr mi dovolte říct, že je hodně důvodů, proč bychom se do afrických záležitostí neměli zapojovat, a je málo důvodů, proč bychom tak činit měli. Proto nemůžeme podpořit jako poslanecký klub SPD vyslání našich vojáků do úkolového uskupení Takuba v rámci boje proti terorismu v Mali, Nigeru a Čadu. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Víchovi. Nyní pan poslanec Antonín Staněk. Připraví se Leo Luzar. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Staněk: Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vyjádřil názor klubu České strany sociálně demokratické a podpořil společný návrh ministrů obrany a zahraničních věcí.

Tento návrh je v souladu s vládní strategií České republiky na podporu stabilizace a rozvoje zemí Sahelu pro období let 2018 až 2021. Za dlouhodobou angažovaností České republiky v Sahelu stojí pádné důvody. Větší bezpečnost Sahelu včetně Mali, Nigeru a Čadu, kde by měli působit naši vojáci, znamená větší bezpečnost pro Evropu včetně naší České republiky. Jedná se o selhávající region, kde dochází k multidimenzionální krizi, kde jsou neuspokojivé společensko-ekonomické poměry a řada dalších multiplikátorů příčinou pro nárůst radikalizace, terorismu, nelegálních aktivit, zejména nelegální migrace a lokálních konfliktů. To vše hovoří ve prospěch účasti České republiky v akci Takuba.

Dovolte mi připomenout, že Česká republika v Sahelu a Mali působí komplexně. Od roku 2013 jsme zapojeni ve výcvikové misi EUTM, kde s naší celkovou vojenskou přítomností 114 osob dlouhodobě zaujímáme jedno z prvních míst. Význam našeho příspěvku byl posílen převzetím velení mise na sedm měsíců od 12. června 2020. Česká republika aktivně podporuje formou finančních darů v celkové výši přes 40 milionů korun budování kapacit společných sil G5 Sahel a ozbrojených sil Mali, nutných pro jejich efektivnější boj s terorismem. Česká republika klade důraz na komplexní přístup řešení krize v oblasti Sahelu a vedle konkrétního příspěvku k řešení bezpečnostních hrozeb klade důraz i na oblast humanitární pomoci a rozvojové spolupráce realizované v rámci programu aktivit na podporu zdrojových a tranzitních zemí migrace v Africe v období let 2020 až 2022, jehož cílem je přispět k odstraňování základních příčin migrace a nuceného vysídlení přímo v místě jeho vzniku.

Česká republika plně podporuje úsilí Organizace spojených národů o stabilizaci Sahelu a je přítomna v misi OSN MINUSMA v Mali, kde od roku 2015 trvale přispíváme jednotlivci do velitelských a zpravodajských struktur této mise. Význam Sahelu pro Českou republiku dokládá otevření zastupitelského úřadu v Bamaku na podzim 2019. V rámci NATO Česká republika podporuje rostoucí zájem Aliance o Sahel, kde vidíme příležitost pro prohloubení spolupráce NATO - Evropská unie a komplementaritu bezpečnostních záležitostí ve společném sousedství.

Dovolte mi též připomenout, že v kontextu těsné spolupráce s mezinárodními partnery Česká republika uvítala formální ustavení koalice pro Sahel a partnerství pro bezpečnost a stabilitu v Sahelu dne 12. června 2020 a s ohledem na zvyšující se angažmá v Sahelu v bezpečnostní i humanitárně rozvojové oblasti považuje svoje zapojení do koalice pro Sahel za samozřejmé.

Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, žádám vás o schválení předloženého materiálu, který je plně v souladu s dlouhodobými prioritami České republiky v oblasti Sahelu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Antonínu Staňkovi. Nyní pan poslanec Leo Luzar, zatím poslední přihlášený do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já se zapojím do diskuse z jednoho prostého důvodu, protože si myslím, že můžeme udělat docela velkou chybu, pokud si nevyjasníme, do čeho naše vojáky posíláme. Budu tady reagovat i na předřečnici, která v úvodu slova řekla, že nevím, o čem hovořím, když spojuji tyto tři body, to znamená vyslání vojáků plus ty mezinárodní smlouvy, které se týkají osudu našich vojáků, a že to vlastně s tím nesouvisí. Já si myslím, že to souvisí přímo. A pokusím se to zdůvodnit.

Situace v Mali je složitá. To říkali již mí předřečníci. A opravdu je to region, který je národnostně docela silně konfliktní. A dlouhá léta pod francouzským vlivem tento region prožíval bouřlivé období. Nebudu zabředávat do krvavých konfliktů, které se Francouzi snažili celou dobu tam uklidnit. Nebudu do toho zapojovat Libyi a další státy, které mají taky přímou souvislost s francouzským působením v této oblasti. Zdůrazňuji francouzským působením.

Africké státy chtěly převzít kontrolu a řešení tohoto národnostního problému, což je hlavní důvod asi, který v Mali probíhá, a poslali tam mírovou misi AFISMA, která měla zabránit a uklidnit situaci v Mali. To se nepodařilo a africká mise svým způsobem zklamala pod náporem islamistů, kteří do Mali vtrhli. Na základě toho začala fungovat francouzská vojenská mise, takzvaný Barkhane, která ovládla vojensky tento prostor. Následně do toho vstoupila teprve Rada bezpečnosti OSN a vytvořila MINUSMA, což znamená uskupení, které má bránit a chránit územní celistvost a jistotu pro řešení tohoto problému. A zde je částečně zakopaný pes.

Ano, česká armáda by v rámci této mise OSN podle mandátu Rady bezpečnosti měla fungovat v té bázi MINUSMA, to znamená zabezpečení bezpečnosti v Mali. Minulý rok byl tento mandát rozšířen a z této mise se stala jedna z nejnebezpečnějších misí OSN, protože se stala bojovou misí. Vojáci OSN mají aktivně zabezpečovat a bojovat v Mali. To je první riziko, na které chci upozornit v souvislosti s touto misí, abychom si všichni uvědomili, že vysíláme naše vojáky do bojové mise. To je velký rozdíl třeba oproti Afghánistánu. V Mali OSN bojuje.

Problém, na který upozorňují i ostatní - a my ho bereme, jako že vcelku moc není, ale souvisí s těmi dvěma smlouvami, které budou následovat -, je, že ač je tady mise OSN MINUSMA, tak francouzští vojáci stále působí jakoby ve dvou kontingentech a doposud mezinárodně není vyjasněn vztah mezi přímou francouzskou intervencí v této oblasti a francouzskou účastí ve vojskách OSN. Jinými slovy, pod kterým velením a pod kterou činností momentálně ti vojáci budou fungovat, když budou francouzští vojáci útočit pod velením Francouzů za zájmy Francouzů a my budeme za zájmy OSN. Toto jsou nevyjasněné věci, které vedly i některé jiné státy Evropské unie, které byly požádány o účast, o určitou opatrnost v angažování do této mise, protože tyto vztahy jsou nevyjasněné. A o tom nevyjasnění právě svědčí ty dvě smlouvy, které budou následovat. Už k nim asi nebudu vystupovat, ale dovolte mi pár slov k nim říci.

Ty dvě mezinárodní smlouvy rozšiřují možnost, že Francie, která má bilaterální smlouvy s těmi dvěma státy, kterých se ty smlouvy týkají, říká těmto státům: my s vámi máme uzavřenou mezinárodní smlouvu o ochraně našich vojáků a přístupu k našim vojákům na vašem území, ale my to rozšiřujeme, že v rámci naší francouzské armády můžou fungovat vojáci jiných států, které my jako Francouzi si pozveme. V krátkosti opravdu silně parafrázuji znění těch dvou smluv.

Ptám se tedy - naši vojáci budou v misi OSN MINUSMA, potom by to bylo v pořádku a nemáme s tím problém. Pokud ale podle těchto dvou smluv, které budou následovat, budou součástí francouzského intervenčního sboru, který je mimo tady ten reglement OSN, tak potom tady něco není úplně v pořádku. Že řešíme nějakou situaci v rámci vztahů našich vojáků, když překročí hranice, já tomu rozumím. Ale mě by zajímalo, jak jsou vyřešeny právní vztahy mezi francouzskou armádou působící mimo mandát OSN a armádami fungujícími v rámci mandátu OSN. To je problém, který se ukázal i v tom mezinárodním společenství, když se i ostatní státy měly, nebo neměly zapojit, a já bych rád, aby i tato ctěná Sněmovna si uvědomila dosah svých kroků a rozměr, do kterého zavádíme české vojáky a přes české vojáky potažmo celou Českou republiku v rámci vztahu ve válce v Mali. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Leo Luzarovi. Nyní pan poslanec Jan Bartošek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo. Jenom krátce za klub KDU-ČSL. KDU-ČSL podporuje vyslání vojáků na tuto misi ze tří důvodů. Jednak že to je aktivní příspěvek České republiky v boji proti terorismu, za druhé, je to nástroj, jak pomoct stabilizovat situaci v Mali, jehož území nyní slouží pro přesun migrantů ze subsaharské Afriky do Evropy, takže to je příspěvek České republiky v rámci protimigračních aktivit. A za třetí, je nutné, aby Evropa a Česká republika převzaly větší odpovědnost za stabilizaci problémových oblastí ve svém sousedství, protože je zcela zjevné, že nikdo jiný to za nás neudělá. To znamená, je to aktivní příspěvek České republiky v boji proti migraci do Evropy. Abych to upřesnil - nelegální migraci do Evropy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kdo dál v rozpravě? Pokud nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova po obecné rozpravě. Pan ministr? Pan ministr zahraničí? Paní zpravodajka? Není tomu tak. Můžeme tedy otevřít rozpravu podrobnou, protože nepadl žádný návrh, o kterém bychom měli hlasovat. A tady se hlásí paní zpravodajka v podrobné rozpravě. Máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Jak jsem avizovala v obecné rozpravě, navrhuji tedy usnesení, aby Poslanecká sněmovna schválila usnesení doporučené výborem pro obranu, které jsem přednesla v rámci své zpravodajské zprávy, tedy aby vyslovila souhlas s působením sil a prostředků Ministerstva obrany v této misi. Usnesení by tedy bylo: vyslovuje souhlas s působením sil a prostředků resortu Ministerstva obrany v rámci boje proti terorismu v Mali, Nigeru a Čadu, a to na dobu ode dne schválení Parlamentem České republiky do 31. prosince 2020 v celkovém počtu do 60 osob. Dále je tady požadavek na vládu České republiky, aby každoročně informovala Poslaneckou sněmovnu o působení sil a prostředků resortu Ministerstva obrany v rámci boje proti terorismu v Mali, Nigeru a Čadu, a to vždy nejpozději do 30. června následujícího roku s tím, že poslední informace bude předložena 30. června 2023.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce za návrh usnesení v podrobné rozpravě. Ptám se, kdo se dál hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím. Ještě než podrobnou rozpravu skončím, konstatuji došlou omluvu na 27. a na 30. 10. z důvodu nemoci pana poslance Jiřího Kobzy. Pokud se opravdu nikdo nehlásí do podrobné rozpravy, podrobnou rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Není tomu tak.

Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Požádám o nastavení počtu 101 hlasů pro schválení tohoto usnesení. Zároveň zagonguji, aby se ti, kteří respektovali přihlášené do rozpravy a diskutovali mimo sál, do sálu vrátili na svá místa. A jakmile se počet přihlášených stabilizuje, rozhodneme o návrhu na usnesení. Ptám se, jestli je někdo toho názoru, že má paní zpravodajka opakovat návrh na usnesení. Není tomu tak, všichni máte tisk 751/1 k dispozici. Takže budeme hlasovat, až se znovu přihlásíte (na požadavek o odhlášení). Odhlásil jsem vás, požádám vás o novou registraci, prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami, abychom měli přesnou přítomnost na hlasování.

 

O návrhu na usnesení, tedy o vyslovení souhlasu s působením sil a prostředků Armády České republiky v Mali, rozhodneme v hlasování číslo 173, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 173, z přítomných 133 pro 113, proti 20. Návrh byl přijat.

 

Budeme tedy hlasovat o druhém návrhu na usnesení a tam už je potřebná normální, běžná nadpoloviční většina, a to je žádost pro vládu České republiky, aby informovala o působení našich vojáků v Mali.

Rozhodneme v hlasování číslo 174, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 174, z přítomných 134 pro 131 poslanec, proti nikdo. I tato část usnesení byla schválena.

 

Děkuji ministru obrany, děkuji ministru zahraničí, zpravodajce a končím bod číslo 448.

 

Po projednání tohoto bodu mohu konstatovat, že bude dodržena dohoda poslaneckých klubů, to znamená, že ti poslanci, kteří přijeli na hlasování k tomuto bodu pro potřebu hlasování nadpoloviční většinou všech poslanců, mohou tedy být považováni za omluvené.

Dalším bodem našeho jednání je bod číslo

Aktualizováno 9. 12. 2020 v 10:07.