Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomáš Hanzel)

504.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Po projednání písemných interpelací budeme pokračovat body z bloku smlouvy, druhé čtení. Upozorňuji, že nejpozději do 11 hodin je možno podat přihlášky k ústním interpelacím a poté proběhne jejich losování.

Na pořad jednání 62. schůze Poslanecké sněmovny bylo předloženo celkem 33 odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní: Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.

Pro přehlednost konstatuji, že dne 1. 10. 2020 na 58. schůzi Poslanecké sněmovny byly přerušeny následující písemné interpelace: sněmovní tisky číslo 769, 770, 872, 873, 879, 885, 888, 897, 926, 931, 932, 933, 940, 963, 1001, 1002, 1011, 1013, 1014, 1015, 1016 a 1017. Celkem 22 interpelací. Z časových důvodů a z důvodů přednostních práv již k projednání jmenovaných interpelací nedošlo. Dnes se tedy budeme zabývat všemi interpelacemi uvedenými v přehledu, který byl rozdán na kluby, celkem 33 interpelacím.

A nyní přistoupíme k projednávání odpovědí na písemné interpelace. První interpelace je na předsedu vlády Andreje Babiše. Předseda vlády Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslankyně Olgy Richterové ve věci slev na jízdném pro invalidní důchodce. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 707. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti předsedy vlády Andreje Babiše. Jelikož předseda vlády není přítomen, odkládáme tuto interpelaci.

Další interpelace je rovněž na předsedu vlády Andreje Babiše. Odpověď na interpelaci poslankyně Olgy Richterové ve věci nezbytné legislativní úpravy pro obce realizující komplexní podporu v bydlení. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 709. Projednávání této interpelace bylo přerušeno do přítomnosti předsedy vlády Andreje Babiše. Předseda vlády je omluven.

Další interpelace je na místopředsedkyni vlády a ministryni financí Alenu Schillerovou. Místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová odpověděla na interpelaci poslance Vojtěcha Munzara ve věci udělování pokut podnikatelům. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 761. Ve čtvrtek 17. 9. 2020 proběhla rozprava, která byla ukončena. Vzhledem k tomu, že ve čtvrtek 1. 10. 2020 opět nebylo možné hlasovat o návrhu poslance Vojtěcha Munzara o vyslovení nesouhlasu s odpovědí místopředsedkyně vlády a ministryně financí Aleny Schillerové z důvodu nedostatečného kvora, budeme o této záležitosti hlasovat nyní.

Upozorňuji, že nemáme dostatečné kvorum pro to, abychom mohli hlasovat. Poslanecká sněmovna v tuto chvíli není usnášeníschopná. Potřebujeme 67 poslanců. Popřípadě... Pan poslanec Munzar tady je, hlasovat o této interpelaci bychom mohli, ale nemáme dostatečné kvorum. Takže já vás zkusím ještě odhlásit a zkuste se přihlásit všichni znovu a uvidíme, kolik nás tady bude. Pravděpodobně budu muset konstatovat, a konstatuji, že z důvodu nedosažení kvora 67 poslanců, a tudíž neusnášeníschopnosti Poslanecké sněmovny se touto interpelací nemůžeme v tuto chvíli zabývat.

Další interpelace je na místopředsedu vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka. Bývalá ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková odpověděla na interpelaci poslance Mikuláše Ferjenčíka ve věci příjmů veřejných rozpočtů z těžby nerostných surovin. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 769. Ve čtvrtek 1. 10. 2020 pokračovala rozprava, ve které opět navrhl poslanec Mikuláš Ferjenčík přerušit projednávání sněmovního tisku 769 do přítomnosti místopředsedy vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka. Při hlasování číslo 269 toto bylo zamítnuto, interpelace byla přerušena. Pokračujeme tedy v rozpravě.

Má zájem pan ministr vystoupit? Nebo pan Ferjenčík pravděpodobně, protože pan ministr bude reagovat. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem velmi rád, že tu pan ministr je, protože tohle je skutečně, zvláště v době velice napjatých státních rozpočtů, velmi důležitá věc. Jde o dva tisíce miliard pro naše lidi, ze kterých Andrej Babiš slíbil financování modernizace tohoto státu, a měl na předvolebních billboardech, že nenechá ČSSD ukrást těchto dva tisíce miliard stejně jako OKD.

A já bych se chtěl tedy zeptat především pana ministra: Dva tisíce miliard pro naše lidi, které pan Andrej Babiš osobně slíbil, že nenechá ČSSD ukrást stejně jako OKD, to byly vaše předvolební billboardy v roce 2017. Tak já se chci zeptat pana Havlíčka, kdy už tedy těch dva tisíce miliard připluje do státního rozpočtu a pomůže zasanovat tu koronavirovou krizi. Děkuji. (Potlesk z řad Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. A poprosím pana místopředsedu vlády o odpověď. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Dobrý den. No, já myslím, že to není úplně přesné, to, co říkáte, protože tady se jedná o dva naprosto odlišné pohledy. První věc je ta, kdy nastala situace, bohužel, že nadnárodní cizí společnost získala alespoň na určitou dobu kontrolu nad lithiem Cínovec, což samozřejmě se nám nelíbilo a začali jsme vytvářet aktivity takové, aby se to opětovně dostalo pod kontrolu České republiky. O tom bylo řečeno mnohé. A to je věc, která se nám podařila. To znamená, my jsme jasně řekli, že ambicí je, aby Česká republika měla dohled na tím, co se bude těžit, kdo to bude těžit, a pochopitelně aby neztratila možná příležitost, protože lithium je nepochybně surovina budoucnosti, ale hlavně aby neztratila kontrolu nad scénáři, které možná tato surovina v čase vygeneruje. A to se podařilo. Podařilo se to tím, že společnost ČEZ prostřednictvím své dceřiné společnosti získala kontrolu nad společností, která měla všechny licence.

To znamená, je to v situaci, kdy ČEZ si nechal udělat ekonomickou analýzu, nechal si udělat technologickou analýzu, nechal si udělat logistickou analýzu, protože samozřejmě lithium je stále ještě s otazníkem toho, do jaké míry by se skutečně podařilo vytěžit z toho Cínovce lithium. Nicméně ta šance tam je, protože ho tam je s největší pravděpodobností skutečně hodně. Věc druhá je, že se lithium musí dokázat, zjednodušeně řečeno, oddělit od slídy, která tam je, nechci teď chodit do jednotlivých detailů.

Podařilo se nám to, že ČEZ získal kontrolu na tou společností, která by to lithium potenciálně mohla těžit. Dobrá zpráva je, že se okamžitě začaly dělat testovací aktivity spojené s tím, jak se právě bude oddělovat lithium od slídy, začal se budovat v podstatě vývojový projekt nedaleko od Cínovce, a všechno je dnes v situaci takové, že pokud dojdeme k závěru, resp. společnost ČEZ, která je majoritně ovládaná státem, že to smysl dává, tak v tuto chvíli může začít těžba za předpokladu, že bude splněna celá řada dalších kritérií, o tom není pochyb, a máme vše pod kontrolou. Za předpokladu, že se dojde k závěru, že to nedává smysl z nějakých důvodů, technologických, ekonomických atd., tak se samozřejmě nic neděje a v tuhle chvíli nebude těžit ani společnost nadnárodní, ani společnost tuzemská.

To znamená, zjednodušeně řečeno, míč je opět na straně České republiky. To, co se slíbilo, tak se splnilo, nebylo to úplně triviálně jednoduché, protože karty byly bohužel rozdány tak, že cizí nadnárodní společnost, za kterou stál velký australský holding, měla skutečně karty v rukou. Nicméně v tuto chvíli to, co se řeklo, tak splněno jest, to znamená, bude-li se do budoucna těžit lithium, budou-li samozřejmě splněny všechny parametry včetně ekologických atd., bude nad tím mít stát kontrolu. Nebude-li se těžit do budoucna lithium, pak samozřejmě nebude těžit nikdo, a tím pádem ta příležitost z tohoto projektu je příležitost, která byla spíše hypotetická. Ale v každém případě to máme v rukou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Děkuji za odpověď. Nicméně bych se chtěl zeptat na dvě věci. Za prvé, kolik jsme Australanům zaplatili, a za druhé, kdy můžeme očekávat první peníze, pokud se těžbu podaří rozjet.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Australanům neplatila Česká republika, Australanům platila společnost ČEZ a platila jim na základě aktuální ceny, protože ta společnost byla kotovaná na burze, to znamená standardní cena, která naprosto odpovídá parametrům. Jednalo se v řádu o stamiliony korun za získání majoritního podílu. Na to se když tak musíte zeptat na společnosti ČEZ, kolik přesně to bylo, protože to je jejich podnikatelská příležitost, jejich projekt, nicméně ČEZ je pod kontrolou státu, ale k tomuto ČEZ přistupoval v rámci svého byznys plánu v rámci svého projektu.

No a jaká je příležitost toho, kdyby se tam začalo těžit, to se samozřejmě bude odvíjet podle toho, jaká bude v té době cena lithia na světových trzích. Tam je prostě celá řada různých dalších scénářů. Podstatné je, že pokud ta příležitost tam bude, tak z toho bude těžit společnost ČEZ, tím pádem z toho bude těžit i Česká republika, a je to v situaci přesně takové, ve které jsme zřejmě pravděpodobně chtěli toto i mít, takže si myslím, že je správné, aby stát měl pod kontrolou kritické nebo superkritické suroviny, mezi které jsme zařadili mimo lithia rovněž zlato a rovněž uran. Z tohoto pohledu si myslím, že to je všechno jasné.

Co se týká těch čísel, není problém, abyste si to ve společnosti ČEZ zjistili. Je to určitě v jejich výročních zprávách, ale bylo to v řádu stamilionů korun, nízkých stamilionů korun, pokud se nepletu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec Ferjenčík.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Takže jestli to chápu správně, tak z těch 2 tisíc miliard, co avizoval pan premiér Babiš, třetinu dostanou soukromí spolumajitelé ČEZ, a jestli vůbec ČEZ, nebo jsme přenechali tu potenciální třetinu soukromým spolumajitelům ČEZ, a jestli vůbec někdy to bude příjmem státního rozpočtu, v tuhle chvíli vůbec nevíme. Chápu to správně?

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Může to být 2 tisíce miliard, může to být více. Záleží na tom, jaká bude cena lithia. To se odvíjelo od toho, jaká je cena v daném okamžiku, a od množství lithia, které tam je. To znamená, dnes diskutovat o tom, kdy to bude, je samozřejmě otázkou toho, kdy tam k té těžbě případně může dojít.

To, že by to realizovala společnost ČEZ, si myslím, že je dobrá zpráva, protože stát sám o sobě nemá kapacitu v tom, aby to realizoval, ale má tady od toho instrumenty typu společnosti například, jako je ČEZ, která to prostě může profesionálně dělat. A co je důležité, stát v tuto chvíli nealokoval - a to je, myslím, zásadní - peníze na to, aby odkupoval tu společnost, nebo aby do ní vstupoval, od nadnárodního investora. To realizovala společnost ČEZ. Ona tam realizuje ten plán, ona do toho dává kapacity, lidské kapacity, technologické kapacity, připravuje ten projekt. Podstatné je, že stát má kontrolu nad tím, že lithium, bude-li se těžit, a možná to bude v těch cifrách, možná to bude více, možná to bude méně, to záleží na celé řadě dalších okolností, cena lithia se vyvíjí, ale co je faktem, a to je nezpochybnitelné, je to, že množství lithia na Cínovci je významné.

Co je nezpochybnitelné, je to, že kdyby se ten projekt podařil, tak to skutečně může být velmi zajímavý výnosový projekt jak pro společnost ČEZ, tak logicky pro Českou republiku, nehledě na to, že tato kritická surovina je pod naší kontrolou. To má samozřejmě i charakter bezpečnostní a jakékoliv jiné, a to už se vůbec nebavíme o tom, že například i pro společnost ČEZ, což opětovně majoritně stát, by to znamenalo velmi dobré propojení řetězce, toho, kdy vlastně by měl vstupní surovinu, kdyby následně investoval například do gigafactory na lithium, což mimo jiné, a není to nic tajného, ČEZ zvažuje v rámci svých střednědobých výhledů, a mohl by celý ten řetěz dokončit až přímým prodejem na koncové uživatele, jako jsou třeba automobilky atd. To znamená, tento projekt dává i pro ČEZ velmi zajímavou příležitost, a tím pádem i pro stát.

Co tím vlastně chci říci? Pro stát se tam multiplikuje efekt toho, že do toho ČEZ vstoupil, protože kdybychom hypoteticky připustili variantu, že by to dělal stát, a teď řeknu příklad, třeba Diamo, o čemž byla rovněž diskuse, že by to mohl dělat, tak Diamo by to, kdyby se ten projekt realizoval, pouze vytěžil. Ano, a teď můžeme diskutovat o tom, že by to vzal a prodal někde na trzích. To je normální příběh. Tím, že by to mohl dělat ČEZ, tak tam máme daleko větší možnost zhodnocení, protože by to nebyla jenom otázka toho, že něco vytěžím a prodám, ale byla by to otázka toho, že to zařadím do nějakého svého hodnotového dodavatelsko-odběratelského řetězce spojeného s těžbou, spojeného s fabrikou na gigafactory a spojeného s odbytem zboží, na což mimo jiné v tuto chvíli ČEZ připravuje skutečně velký projekt. Týká se to té gigafactory. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já se přece jen ještě zeptám na ten časový rámec, protože se přiznám, že z volební kampaně hnutí ANO to na mě skutečně působilo dojmem, že ty 2 tisíce miliard prostě leží na stole a stačí jenom zabránit sociálním demokratům, aby je nesebrali a někam nezašantročili jako to OKD, a může to být příjem státního rozpočtu. Teď to působí dojmem, že to je spíš nějaký horizont desítek let než jednotek let. Tak bych se chtěl zeptat, kdy je tedy skutečně šance, že by se lithium začalo těžit, o jakém časovém horizontu se bavíme.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane ministře, prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Tak z toho je vidět možná určitá, řekněme, investiční a podnikatelská nezkušenost. (Smích z pravé strany sálu.) To, že má stát určitou hodnotu, to ještě neznamená, že ta hodnota bude zúročena například do státního rozpočtu během půl roku, roku nebo dvou let. Stát pracuje ad 1 s výnosově nákladovým, nebo chcete-li s příjmově výdajovým modelem a za B pracuje s modelem nějaké hodnoty, nějakých aktiv. A jestliže bude mít aktivum v podobě lithia, tak je to aktivum, které může v nějaké době velmi dobře zhodnotit, stejně jako úplně jiná aktiva, se kterými stát pracuje. Nevím, co je na tom nepochopitelného. Aktivum se dá zhodnotit tak, že bude velmi dobře zhodnoceno, když se to zavčasu udělá v dobrých cenách, a samozřejmě se to dá udělat i tak, že se to třeba udělá v dobách jiných, kdy prostě cena lithia může být horší, a pak to třeba může mít horší dopad. Ale v každém případě, aby se to mohlo realizovat, tak se musí udělat celý projekt případné těžby lithia, což samozřejmě víte, nebo předpokládám, že víte, že prostě těžba není úplně triviální záležitost, nicméně karty jsou rozdány tak, že to stát může realizovat. Čili slib, který byl slíben, je naplněn. Nic víc se k tomu nedá říct. Stát má pod kontrolou lithium. Dobrá zpráva.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec Ferjenčík.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, vy jste vůbec neřekl žádné datum. Já jsem doufal, že řeknete třeba 2030, nebo prostě 2025, nebo 2035, ale od vás nezaznělo vůbec žádné datum. Já se přiznám, že tahle informace mi tam dost chybí.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr už nebude reagovat. Já bych poprosil, abychom na sebe nepokřikovali z lavic. Každý má právo na mikrofon vyjádřit svůj názor a položit otázku, jakou chce. Pan poslanec Martínek. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Já jsem rád, že tady pan ministr potvrdil, že hnutí ANO v předvolební kampani manipulovalo lidmi a hrálo na jejich city. Protože tohle prostě chápe každý normální člověk. Teď budete tvrdit, že tady premiér nerozumí ekonomice, protože si to dá na billboardy? (Výkřik z pléna.) Tak asi nerozumí tedy ekonomice, když to dává na billboardy a klame lidi. (Potlesk z lavic Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Znovu říkám, abyste pokud možno na sebe nepokřikovali. S faktickou poznámkou paní poslankyně Procházková.

 

Poslankyně Věra Procházková: Děkuji za slovo. Tak já jsem z toho dotčeného kraje, kde jsme údajně zneužili tuto tematiku před volbami. A já si myslím, že jsme to udělali dobře. Určitě jsme to využili, ano, je to pravda. Protože stát by o ty nerostné zdroje přišel. Takže díky tomu, že se takhle zasáhlo, díky tomu, že se to rozvířilo, tak stát o to nepřijde. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec Milan Feranec, prosím.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, stěžujeme si občas, jak interpelace nemají tu úroveň, to, co by se mělo řešit. To, co tady kolegové předvádějí, neumím si představit větší dehonestaci institutu interpelací, než tady předvádíte. Svoje pubertální nápady, s prominutím prostě, tady chcete to. Takže já jenom, stěžujete si na dehonestaci, a sami to provádíte, abyste si to mohli dát na Facebook. Je to vaše volba. Ale potom se nedivte, že se k tomu takhle přistupuje. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já bych byl rád, abychom tady nedehonestovali institut interpelací z obou dvou stran. Pan poslanec Mikuláš Ferjenčík.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl reagovat na pana kolegu vaším prostřednictvím. Tohle byl hlavní volební slib ANO, který byl zcela klíčový v té závěrečné fázi volební kampaně. Podle výzkumu to přitáhlo politickému hnutí ANO někde mezi pěti a deseti procenty voličů právě od té sociální demokracie, která měla těch 2 tisíce miliard ukrást podle těch vašich billboardů. A já se teď ptám, kdy ty peníze uvidí naši občané. A vy říkáte, že je to nějaká pubertální dehonestace interpelací. To si ze mě děláte legraci?

Vy jste slibovali 2 tisíce miliard našim občanům, a pan ministr nedokáže odpovědět ani na jednoduchou otázku, kdy tedy můžeme očekávat, že ta těžba začne. Aspoň v nějakém rámcovém horizontu. Ani takhle základní jednoduchou otázku nedokáže váš pan ministr zodpovědět. A vy mi říkáte, že tady devalvuji institut interpelací. To je fakt směšné. (Potlesk z lavic Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak já děkuji panu poslanci Mikuláši Ferjenčíkovi. A pan ministr chce vystoupit, já mu dám slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Mně je opravdu líto, že nerozumíte základním investičním a... (Hlasitý smích poslance Martínka.) Méně hystericky, kolegové.

Je mi líto, že nerozumíte základním podnikatelským a investičním pravidlům. Jedna věc je aktivum, o které se zde hrálo, druhá věc je příjem do státního rozpočtu. Prosím, nastudujte si ekonomické publikace z prvního ročníku střední školy.

Aktivum je to, čím ten stát disponuje. A to je to, o co by měl usilovat, aby měl. A to aktivum může být v celé řadě různých komodit. Mimo jiné i komodit, které se budou někdy těžit. A můžeme diskutovat, jestli hodnota toho aktiva je tisíc miliard, dva tisíce miliard, tři tisíce miliard. To samozřejmě záleží na celé řadě faktorů, záleží to na tom, kolik tam toho lithia je. Záleží to na tom, jaká je jeho hodnota, a záleží to na tom, jakým způsobem by se toto aktivum zhodnocovalo.

Stát jasně řekl, respektive my jsme řekli, že naší ambicí a cílem, říkám to podruhé, ale snažím se to říct polopaticky, aby se to pochopilo, stejně tak jako ti studenti toho prvního ročníku té střední ekonomické školy. Cílem toho státu je toto aktivum uchovat a zhodnocovat ho. Toto aby se dalo realizovat, znamenalo, že stát nějakým způsobem nad ním musí mít kontrolu. Pokud nad ním nebude mít kontrolu, pak hrozí to, že se o toto aktivum přijde. A toto aktivum nebylo pod kontrolou státu.

Dneska již jsme v situaci, že toto aktivum díky těm krokům, které se slíbily, je pod plnou hodnotou (kontrolou) toho státu. A budoucí vládní garnitury, a to záleží na tom prostě, které to budou, se musí rozhodnout, jestli to budou těžit a zhodnocovat, anebo to zůstane pouze jako hodnota, která prostě bude mít nějaký charakter a která prostě se bude v nějakém čase vyvíjet. To znamená, ten stát tuto hodnotu v tom dneska má. Jednoznačně. A jestli to použije pro příjem státního rozpočtu, nebo pro cokoliv jiného, to je věc druhá. To nikde nebylo slíbeno, že toto bude použito v roce 2022, 2023, 2024 jako příjem do státního rozpočtu. Může to být použito za předpokladu, že se to začne těžit. A kdy se to začne těžit, to bude otázka přesně toho, k čemu musí dojít prostě nějaký tým odborníků v nějaké době. A to pochopitelně není jenom otázka vlády, to je otázka prostě všech dalších aktérů, kteří v tom jsou. Nevím, co je na tomhle nepochopitelného, že stát tímto získal velmi zajímavé, potenciálně velmi zajímavé aktivum možná i v té hodnotě, o které jsme se bavili. To není vycucané z prstu. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: S faktickou poznámkou paní poslankyně Procházková, pan poslanec Martínek a pan poslanec Ferjenčík. Prosím.

 

Poslankyně Věra Procházková: Děkuji za slovo. No já bych to vzala z trošku jiné strany. Pánové, zkuste mi říct a dokázat, že se to nestane. Zkuste to dokázat. Nemůžete, že jo? Protože nevíte stejně tak jako my nevíme, kdy se začne těžit, jak to bude vypadat. Ale je to pod kontrolou státu. To je důležité. Nedokážete, že to nebude.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec Martínek.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Já bych chtěl požádat pana ministra, aby nepoužíval argumentační fauly. Neškolte nás prosím. Já také neříkám něco o tom, že jste například přivedl spoustu firem ke krachu. Já naopak od toho úspěšně podnikám. Tady ty argumentační fauly si fakt normálně nechávám pro sebe a doopravdy je nerad používám. A nechci, aby je používal někdo jiný. Jsme v normální demokratické zemi.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec Ferjenčík s faktickou poznámkou. Připraví se pan poslanec místopředseda Pikal. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já si dovolím reagovat na pana ministra. Já samozřejmě rozumím tomu, jaký je rozdíl v tom, jestli přijdeme, nebo nepřijdeme o lithium a jestli z něj budou mít benefit naši občané. Nicméně vy jste slibovali ten benefit, vy jste slibovali 2 tisíce miliard pro naše lidi. To jsou vaše billboardy. Ne naše. To jsou billboardy hnutí ANO. Bez toho, aby se to lithium začalo těžit, zpracovávat, prodávat, používat ekonomicky, tak samozřejmě to, že máme to aktivum, může být našim občanům úplně jedno, protože z něj nic nebudou mít.

Samozřejmě z hlediska lidí je důležité, jestli se podaří toto aktivum nějakým způsobem využít. A bez toho si můžeme vyprávět pohádky o tom, že jsme vlastně bilionáři, protože tamhle máme lithium, ale žádné důchody to nezaplatí. Takže vy jste slibovali tady ve volbách 2 tisíce miliard, a dneska nejste schopni ani říct nástřel data, odkdy by nějaký příjem z této věci mohl přijít pro státní rozpočet.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec Vojtěch Pikal s faktickou poznámkou. Připraví se pan poslanec Milan Feranec. Prosím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já si dovolím zareagovat na tu poznámku o tom, že nemůžeme dokázat, že se něco nestane. Tak to je samozřejmě nemožný argument. Stejně tak nemůžete dokázat, že mezi Uranem a Neptunem neobíhá čajová konvice. To prostě nejde. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec Milan Feranec a jeho faktická poznámka.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, pane předsedající. Pochopil jsem, že institut interpelací se změnil v dohadování o předvolebních billboardech. O.k., dobře, respektuji to. Prosím vás jenom, vy jste také jezdili autobusem a slibovali jste, koho všeho zavřete, že. Vězeňský autobus Pirátů. Já se nechci k tomu plně vracet. Takže ono se to zatím naštěstí nestalo, zatím nerozhodujete, koho zavřete. Obávám se dnů příštích, až jednou skutečně ty svoje sliby naplníte. Takže pokud je to debata místo interpelace na ministra o předvolebních slibech, tak jenom je dobře, že jste zatím nikoho nezavřeli. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Tak pointa našeho autobusu byla v tom, kteří lidé podle nás mají skončit v politice. Pan Sobotka skončil, a my jsme rádi, pan Kalousek skončí, a my jsme rádi. A po příštích volbách skončí i pan Babiš. A taky budeme rádi.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Nikoho dalšího přihlášeného do rozpravy nevidím, pokud se nikdo nehlásí, tak rozpravu končím. Táži se poslance Mikuláše Ferjenčíka, jaké navrhuje usnesení Poslanecké sněmovně v této odpovědi. A upozorňuji, že zase nemáme kvorum. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Navrhuji nesouhlas s odpovědí pana ministra, protože neřekl vůbec žádné datum, odkdy by mohli mít naši občané nějaký přínos z těchto 2 tisíc miliard za lithium, které ANO slibovalo, že nenechá ČSSD ukrást stejně jako OKD.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Já vás odhlásím, přihlaste se prosím všichni, ať zkontrolujeme kvorum, které bude pravděpodobně pod 67, a tudíž tuto interpelaci budeme muset odložit. Tím pádem tuto interpelaci... Počkejte, já ještě počkám, tady ještě docházejí někteří poslanci. Je pravda, že jsem nezagongoval, tak já ještě zagonguji, asi zbytečně. Počkáme minutu. No. Kvora 67 nedosáhneme, tudíž tuto interpelaci přerušuji.

Další interpelace je interpelace na předsedu vlády Andreje Babiše. Předseda vlády Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslance Mikuláše Ferjenčíka ve věci 2 tisíc miliard peněz našich občanů z lithia. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 770. Ve čtvrtek 1. 10. 2020 pokračovala rozprava, ve které opět navrhl poslanec Mikuláš Ferjenčík přerušit projednávání sněmovního tisku 770 do přítomnosti předsedy vlády Andreje Babiše. Při hlasování číslo 269 toto bylo zamítnuto. Interpelace byla přerušena. Pokračujeme tedy v rozpravě. Prosím, poslanec Mikuláš Ferjenčík.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Navrhuji tuto interpelaci přerušit do přítomnosti pana premiéra. Doufám, že na rozdíl od pana ministra Havlíčka nám sdělí nějaké datum, od kterého budou moct naši občané těžit z těch 2 tisíc miliard pro naše lidi, které hnutí ANO nenechalo ukrást ČSSD stejně jako OKD.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: O vašem návrhu na přerušení do přítomnosti pana premiéra nemůžu nechat hlasovat, protože nemáme splněné kvorum. Každopádně interpelace je přerušena.

Další interpelace je interpelace na místopředsedu vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka, který odpověděl na interpelaci poslance Zbyňka Stanjury ve věci aktuálního stavu přípravy vysokorychlostní tratě, VRT, v úseku Přerov-Ostrava a stabilizace propojení trati na hranici mezi Českou republikou a Polskem. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 872. Ve čtvrtek 1. 10. 2020 byla zahájena rozprava, ve které navrhl poslanec Zbyněk Stanjura přerušit projednávání sněmovního tisku 872 do přítomnosti místopředsedy vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka. Při hlasování číslo 269 toto bylo zamítnuto, interpelace byla přerušena. Jelikož poslanec Zbyněk Stanjura není přítomen na jednání, tato interpelace se nemůže projednat a přerušujeme projednávání této interpelace. Ne? (Hlasy z pléna.) Propadá? Není pan předseda Stanjura, takže interpelace propadá. Pořád se člověk učí něco nového.

Další interpelací je interpelace rovněž na místopředsedu vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka, který odpověděl na interpelaci poslance Zbyňka Stanjury ve věci připravenosti Ministerstva dopravy České republiky na aktualizaci revizí nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie číslo 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí číslo 661/2010/EU, která by měla proběhnout v roce 2023. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 873. Ve čtvrtek 1. 10. 2020 byla zahájena rozprava, ve které navrhl poslanec Zbyněk Stanjura přerušit projednávání sněmovního tisku 873 do přítomnosti místopředsedy vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka. Při hlasování číslo 269 toto bylo zamítnuto, interpelace byla přerušena. Jelikož rovněž pan předseda Zbyněk Stanjura není přítomen na jednání Sněmovny, tato interpelace propadá.

Další interpelací je interpelace rovněž na místopředsedu vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka, který odpověděl na interpelaci poslance Lukáše Černohorského ve věci doplnění zásob ropy ve skladech Správy státních hmotných rezerv. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 879. Ve čtvrtek 1. 10. 2020 byla zahájena rozprava, ve které navrhl poslanec Lukáš Černohorský přerušit projednávání sněmovního tisku 879 do přítomnosti místopředsedy vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka. Při hlasování číslo 269 toto bylo zamítnuto, interpelace byla přerušena. Pokračujeme tedy v rozpravě a já dávám slovo poslanci Lukáši Černohorskému. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Hlavní část mé interpelace se týkala toho, že Česká republika již od roku 2017, konkrétně od jara 2017, neplní směrnici Evropské unie, která ukládá členským zemím držet ve svých hmotných rezervách zásoby ropy alespoň na 90 dní, přičemž Česká republika měla v té době zásoby pouze na 84 dny s tím, že podle vyjádření šéfa hmotných rezerv bychom případně měli i místo, kam to samozřejmě uložit. Můj dotaz byl směřován k tomu, zdali ministerstvo už po dvou letech konečně neuvažuje o tom, že by dalo prostřednictvím... Vláda ukládá nákup těchto rezerv, ale Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo toto iniciovat tak, aby došlo k nákupu, přičemž samozřejmě z důvodu covidové krize došlo k výraznému propadu ceny v některých případech. Sice chápu, že Správa hmotných rezerv neukončí výběrové řízení ze dne na den, ale i tak v podstatě už dva roky porušujeme směrnici Evropské unie. Pokud jste si všimli, tak už vlastně máme i upravujeme i zákon, který se toho týká.

V rámci odpovědi mi bylo sděleno, že většina sil, tedy pokud jsem to správně pochopil, možná to pan ministr lépe specifikuje, jsou v tuto chvíli soustředěny většiny sil na boj s covidem a soustředěny na zastavení jeho šíření. Ale pokud vím, tak do této chvíle nebylo rozhodnuto o tom, že by se doplňovaly tyto zásoby, protože stěžejně to, co nám chybí v zásobách, jsou i zásoby sladké ropy, což znamená v podstatě benzin. Takže kdyby se v rámci covidové krize zhroutilo jakýmkoliv způsobem zásobování, což se nám třeba stalo, co se týče zdravotnického materiálu, tak bychom v tu chvíli neměli zásoby pro některé naše rafinerie a mohlo by docházet k ještě většímu omezení ekonomiky, než je teď.

Takže bych poprosil pana ministra, jestli by se k tomu mohl ještě dovyjádřit.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Ano, je pravda, že neplníme řádově o čtyři pět dnů z těch takzvaných doporučených 90 dnů skladování ropy. To jsme nikdy nezpochybňovali. Otázka je, do jaké míry to narušuje naši bezpečnost nebo nenarušuje. Jednoznačně jsme si odpověděli, že to nenarušuje. I v době takzvané krize, která nastala přibližně před rokem, jsme bez problémů prostě ty nedodávky ropy, které v určitou chvíli byly, bez problémů byli schopni vykrýt. Řešíme to jak s ČEPRO, tak se všemi klíčovými rafinérkami.

Dneska ta odpověď je pragmatická, jednoduchá. Má dvě úrovně. První úroveň je ta, že se to vždycky dopočítává, což určitě víte, z toho předcházejícího roku, jinými slovy spotřeby v tom daném roce. A protože v tomto roce spotřeba pravděpodobně klesne a nebude to úplně o málo, tak se dopočte tento rok, a my tím pádem zjistíme množství požadované ropy hned po skončení tohoto roku s ohledem na devadesátidenní spotřebu. A protože to bude nižší, tak je pravděpodobné, že to množství, které máme, nám nepochybně zvýší ten počet dnů. A teď jestli to bude na 88 dní, 89 dní, možná i 90, tak v tu chvíli doporučujeme jednu jedinou pragmatickou věc.

Dneska to není nezbytně nutné, nepotřebujeme investovat v tuto chvíli nezbytně nutně stamiliony korun nebo třeba ještě více do ropy, když může nastat situace, že v lednu nebo v únoru v momentě, kdy to vyhodnotíme, bychom té ropy měli zase více. To znamená, nikoho to neohrožuje, zbytečně bychom v tuhle chvíli investovali peníze, které by mohly poté být alokovány v něčem, co by dokonce mohlo být nad touto hodnotou, což by bylo velmi pravděpodobné. Takže počkejme do začátku příštího roku, dopočítejme to a poté se rozhodněme, jestli má cenu a je nezbytně nutné třeba na ty dva dny nebo na ten jeden den z těch 90 dnů to doplňovat, nebo nedoplňovat.

Je pravda, že v jednu chvíli byla ropa na nižších úrovních, bylo to skutečně krátce. A to, že bychom se my v tu chvíli rozhodli to doplnit, nejenom že by tedy hrozilo to, co říkám, že bychom té ropy měli poté zase víc, byť bychom tenhle rok uhráli, tomu já rozumím, to znamená, tenhle rok bychom vůči tomu minulému byli na 90 dnech, ale tenhle rok to klesne, v příštím roce bychom tím pádem měli víc, měli bychom v tom alokovány zbytečné peníze, což si myslím, že není úplně vhodné. O kolik bychom na tom mohli vydělat, to je samozřejmě velká diskuse. Ono to není tak, že když klesne cena ropy, tak okamžitě můžeme nakoupit, to má nějaký průběh, má to nějaký režim a pochopitelně nějakou logistiku. A tak jak jsme to viděli, tak ta krátká doba, která tam nastala, by v zásadě na to zas až tak velký vliv neměla, protože bychom se dostali pochopitelně do situace, kdy už to opětovně rostlo.

Ale to, co je podstatné, je třeba říci i to, že v dané chvíli Správa hmotných rezerv jede v naprosto mimořádném režimu, investujeme další miliardy korun do ochranných pomůcek. Jenom za posledních několik měsíců jsme tam alokovali další téměř 4 miliardy korun, které jsou ve prospěch zdravotnictví, ať už to jsou respirátory, roušky, ochranné oděvy a tak dále, dnes a denně se dokupují další a další. A protože jsme to odhadovali, ten stav ochranných pomůcek, někdy v květnu, v červnu, tak to dneska opětovně raději navyšujeme. A myslím, že dobrá zpráva je ta, že Správa hmotných rezerv toto všechno zvládá. Já to říkám proto, že v dané chvíli než spekulovat nad cenou ropy, než si hrát o jeden, o dva dny, když to nepotřebujeme, notabene to v lednu nebo v únoru můžeme celé zase přehodnotit, je lepší ty peníze alokovat do zdravotních pomůcek a alokovat to do toho, do čeho dneska potřebujeme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Munzar. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Ano, děkuji, pane předsedající. Dobrý den, pane ministře, dobrý den, kolegyně a kolegové. Já jsem se zaujetím pana ministra poslouchal, protože zásoby ropy jsme řešili několikrát na hospodářském výboru, a to vždy, když projednáváme buď rozpočet, nebo vyhodnocení rozpočtu právě Správy státních hmotných rezerv vždycky na každý kalendářní rok. A je to evergreen, který se opakuje. Já musím říct, že mám na to opačný názor než vy, pane ministře. Nebyla to žádná krátká doba, kdy byl pokles ropy. Bylo to několik týdnů, několik měsíců v tom nejlepším období. Kdyby by se to nakoupilo, tak na tom množství, které Česká republika potřebovala, bychom ušetřili - je to i veřejně známá informace - zhruba 650 milionů korun, což se mi zdá jako částka velmi nemalá. A i kdyby se potom v budoucnu zjistilo, že se dá ropa prodat, že ji nepotřebujeme, tak určitě díky růstu ceny ropy by to bylo ekonomicky efektivní. Je škoda z mého pohledu, že to vláda nevyužila a nechala to stranou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Já se teď nepřu o tom, kolik bychom ušetřili, anebo ne. Myslím, že by to bylo ve finále o něco méně, protože ta doba, než by se to pořídilo, by nebyla tím rozdílem. Ale i kdybych vzal v úvahu ten nejoptimističtější scénář, který je, a ušetřili bychom řádově 600 milionů korun, tak by nás to zase dalších 500 milionů korun stálo. My fakticky říkáme, kdybych si to teď dovolil trošku parafrázovat: mám pět zimních bund, koupím si šestou jenom proto, že mi ji někdo dává za polovičku, ačkoliv ji nebudu fakticky potřebovat.

Opětovně chci říct jednu věc. Dneska tu ropu nepotřebujeme, ty tři dny v tom nehrají žádnou roli, máme to takto celou dobu. Nezpochybňuji těch 90 dní, pravda to je, ale pokud to není nezbytně nutné, a víme, že to budeme přepočítávat v lednu, proč se dneska hnát do toho, že to nezbytně nutně musíme pořídit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Lukáš Černohorský v rozpravě.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Vy jste mi ještě v rámci té odpovědi napsal, že ta problematika doplnění nouzových zásob může být posuzována při přípravě nového státního rozpočtu. Takže pokud to tady budete opětovně, už tedy od roku 2017, analyzovat, zdali to tedy nakoupíte, nebo ne, tak jsem se chtěl tedy zeptat, kolik je v tuto chvíli v tom rozpočtu vyhrazeno finančních prostředků na tento nákup, protože pokud tam samozřejmě peníze na to nebudou, tak v tuto chvíli je nám jasné, že to asi nakupovat nebudete, anebo naopak už ten rozpočet v tuto chvíli neodpovídá vlastně té budoucí potřebě. Takže případně specifikovat částku, a jestli to tam tedy je.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: My máme, pokud byste nahlédnul, a není problém vám to dát, do státních hmotných rezerv, na toto peníze alokovány. Tam je řádově, nepletu-li se, 800, 900 milionů korun na to, kdyby nastala situace a chtěli bychom to nakoupit, tak to samozřejmě nakoupit můžeme. Není to otázka toho, že to tam nezbytně nutně musí být. Notabene je tady ještě další věc. Možná si vzpomínáte na diskusi, kterou jsme měli někdy před třičtvrtěrokem, nebo je to už před rokem, kdy jsme říkali, že ve stavu státních hmotných rezerv jsou některé věci, které tam již nejsou nezbytně nutné, zejména se jedná o ty staré ingoty ještě z dob SSSR a tak dále, které nedávají smysl už dneska ani pro český průmysl, ani pro nějakou bezpečnost země, to znamená, říkali jsme: tohohle se zbavme a případně alokujme zdroje do něčeho, co nám dneska dává větší smysl. To můžou být třeba zdravotní pomůcky. A nikdo principiálně nezpochybňuje ani to, že pokud se na tom shodneme ve finále, že nám stojí den dva - uvidíme, jak ten rok dopadne - za to, že tam pořídíme ještě tu ropu, která tam bude ležet, to si řekněme zcela jednoznačně, a bude v tom alokováno několik set milionů korun, budiž, dá se to pořídit. Jenom se nám to zdá v tuto chvíli zbytečné, není to nezbytně nutné ani pro bezpečnost České republiky, ani zachování nějaké kontinuity výroby čehokoliv jiného. Řešíme to průběžně se všemi producenty a vždycky jsme tam měli velmi, velmi dobrou rezervu a ty dva tři dny v tom nesehrály vůbec žádnou roli, v těch 90 dnech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec Jan Lipavský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Lipavský: Dobrý den. Děkuji za slovo. Dobrý den, pane ministře. Mě zaujal váš výrok, který jste teď pronesl v tom smyslu, že to není potřeba, že to není nezbytné, že to nevadí. Mě by vlastně zajímalo, o co máte tento výrok opřený. Protože pokud je nějakým způsobem těch 90 dní nastaveno, vychází to z mezinárodních závazků, ale vychází to i z doporučení, která jsou celosvětově v rámci energetické agentury nastavena, a zároveň jsou nějaké koncepční materiály České republiky, které hovoří o tom, jakým způsobem se Česká republika připravuje na krize. A jistě dobře víte, že plánování a příprava na krize musí probíhat tak, že se vždy počítá s tím nejhorším scénářem. Tak jako když byl připravován pandemický plán, tak počítal s těmi nejhoršími scénáři, které můžou přijít - to, jak byla Česká republika na takový scénář připravena, to je otázka jiná -, tak stejně jsou krizové scénáře v oblasti energetiky, kdy nastávají různé výpadky, výkyvy na trhu s energetickými surovinami, to znamená, že se nějakým způsobem dojde k tomu číslu 90 dnů.

Další věc je, že vlastně co se týče struktury ropy, kterou Česká republika drží, máme jednu rafinerii, jestli to vím dobře, která dneska tu zásobu nemá. Já jsem nechával toto téma zařadit na výbor pro obranu z hlediska toho, že problematika je širší, jsou tam kovy pro armádu, tam jsem zavnímal, že se vlastně připravuje koncepční materiál a jde to nějakým relativně dobrým směrem, ale domnívám se, že u té ropy opravdu není jiné řešení, než že stát by měl jít a nějakým způsobem začít ropu nakupovat a reflektovat to, co se píše v těch koncepčních materiálech, a reflektovat to, co se píše ve vyhodnocování těchto koncepčních materiálů.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane ministře, než vám dám slovo, tak ještě faktická poznámka pana poslance Leo Luzara. Prosím.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vaším prostřednictvím ke kolegovi Lipavskému. Kdyby si nastudoval krizové plánování, věděl by, že krizové plány se dělají na přijatelné riziko, ne na maximální riziko. To je základní rozpor a základní údaj. Děláte-li krizový plán na přijatelné riziko, zohledňujete i marné ztráty, které jsou. Proto je jeho argumentace absolutně lichá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane ministře, prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Tady stále diskutuje těch 90 dní jako nějaké takové trošku démonické číslo, bez kterého nepřežije žádná země. První věc je ta, že je celá řada zemí, které rovněž nemají těch 90 dní, ale to bych ani nijak nezpochybňoval, ale ta logika vyplývá ještě z něčeho jiného. Správa hmotných rezerv zde není proto, aby zásobovala nebo pomáhala komerčnímu sektoru. My tomu říkáme s nadsázkou, že to je krabička poslední záchrany, kdyby k něčemu došlo. Co to vlastně fakticky znamená, a dávám to trošku do souvztažnosti třeba s těmi ochrannými pomůckami, kdy jsme začali všichni vnímat trošku jinak i význam Správy hmotných rezerv, a někdo si to velmi špatně vykresluje, že Správa hmotných rezerv je tady od toho, když někdo, například kraje nebo například, já nevím, ministerstva projeví zájem o ochranné pomůcky, tak tady bude Správa hmotných rezerv. Nikoliv. Je povinností všech aktérů trhu si toto zabezpečovat a obstarávat, a teprve v momentu, kdy toto všechno selže, tak je tady ta krabička, v uvozovkách, poslední záchrany, což je Správa hmotných rezerv.

Proč to dávám do kontextu s tou ropou? No proto, že nad tím, jestli tady máme mít 90 dní, 89 nebo 87 dní a alokovat do toho stamiliony korun, bychom se v prvé řadě, a to je to nejdůležitější, měli dívat na zásoby komerční. To znamená, komerční zásoby ropy u všech těch hlavních hráčů, kteří zde jsou. A tam kdybychom viděli, že dochází k nějakým poruchám, tam s tím plně souhlasím, tak okamžitě musí být Správa hmotných rezerv na toto připravena. Pokud to přepočteme a podíváme se, jaké jsou u nás komerční zásoby ropy, tak jenom podotýkám, že jsou u nás dvojnásobné, dvojnásobné v porovnání třeba s Rakouskem nebo se Slovenskem.

Co tím fakticky říkáme? Že jsou u nás dobré zásoby komerční ropy, to znamená, pravděpodobnost toho, že by do toho musela vstupovat Správa hmotných rezerv, je minimální, tím spíše není nezbytně nutné hrát dneska o ty dva tři dny a handrkovat se na 90 dní, notabene když to jiné země nemají, a počkat si na ten výsledek té spotřeby v tomhle roce, dopočítat si to a pak si férově říct: stojí nám za to, abychom do toho dali několik set milionů korun, a budeme to tam mít a bude to tam ležet, anebo ne a dáme to třeba radši do ochranných pomůcek. To je plná a regulérní diskuse. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: S faktickou poznámkou pan poslanec Jan Lipavský. Prosím.

 

Poslanec Jan Lipavský: Děkuji za slovo. Víte co? To, jak to mají v jiných zemích, tím bychom se asi opravdu při debatě o bezpečnosti České republiky neměli zase tak jako trápit. Podle státní energetické koncepce má stát tyto zásoby mít. Státní energetická koncepce je důležitý a závazný dokument. Vláda v tuhle chvíli naprosto tvrdě tlačí výstavbu jádra podle stejné státní energetické koncepce, takže ta koncepce přece jednou tak jako možná platí trošku nebo není to tak důležité, a jednou platí strašně moc. Takže opravdu, chovejme se odpovědně, chovejme se tak, jak stát má zabezpečovat bezpečnost této země, a pracujme podle těch strategických dokumentů a koncepčních dokumentů tak, jak jsou napsány, a neberme si z nich jaksi jenom to, co se nám hodí.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Lukáš Černohorský vystoupí v rozpravě. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Ta stěžejní část, která nám tady jakoby chybí v těch zásobách, protože to není, ropa není jako jeden celek, ale ona se i tak dělí, že ta sladká ropa a ta je ta, která nám tam jakoby nejvíc chybí, takže jsem se chtěl zeptat, zdali tedy víte, kolik zhruba je zásob té komerční, sladké ropy, když to tak zjednoduším, protože já mám totiž... naposledy když byly ty zásoby použity ze Správy hmotných rezerv, tak to bylo z toho důvodu, že došlo k výpadku na ropovodu Družba z důvodu kontaminace. A to bylo docela dlouho. Tak v tom případě by mě tedy zajímalo, co se stane v případě, že nám kontaminují ty dodávky tedy té sladké ropy, protože v tu chvíli je ale sem nebudeme schopni dostat, jedině tedy že bychom vozili spoustu cisteren napříč republikou, ale to si nedokážu úplně představit, tak zdali máme tedy nějaký plán v případě, že to nebudeme mít na těch skladech, kolik je té komerční v těch zásobách, a když bychom tedy neměli ani v těch našich zásobách a došla ta komerční, tak jak to sem tedy chcete případně dostat, kdyby došlo zase ke kontaminaci toho ropovodu na tu sladkou.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: To jsou dvě různé věci a v tom principiálně nelze nesouhlasit. To je na Správě hmotných rezerv, jakým způsobem si nastaví tu strukturu těch zásob, které tam jsou. Za nás je to o tom, abychom prostě odsouhlasili, jestli tam se má alokovat dalších několik set milionů korun, nebo ne a jestli se tady budeme striktně držet, řekněme, toho úřadu a toho úředního šimla ve smyslu přesně 90 dnů a říkáme ano, tak vy říkáte, je to nezodpovědnost, a my říkáme naopak, je to zodpovědnost. Zodpovědnost je v tom, že když víme, že něco nemusíme nezbytně nutně kupovat, proč bychom měli alokovat někam stamiliony korun, když to můžeme alokovat do něčeho, co dneska nutně potřebujeme. V tom je ten úhel pohledu zodpovědnosti, jakkoliv možná s vámi souhlasím, to není úplně nejčistší z toho úředního úhlu pohledu. Ale buď se budeme držet úřadu a budeme tam mít něco, co nepotřebujeme, anebo se budeme držet logiky a nakoupíme za to roušky, nakoupíme za to respirátory a tak dále, a počkáme, jak dopadne tenhle rok, a podle toho budeme reagovat na zásobu ropy. A jestli tam má být ropa A, nebo ropa B, souhlas, není, a nikdo nebrání nikomu, Správě hmotných rezerv, aby si to doplnila, aby si to vybalancovala a doplnila si to tak, aby to prostě odpovídalo dané spotřebě. Nicméně to už je o Správě hmotných rezerv, o komunikaci s těmi komerčními partnery, aby si prostě monitorovala, kolik čeho na tom trhu je potřeba. Z našeho úhlu pohledu je to o objemu a o těch zdrojích, které do toho dáme, a to si myslím, že ta diskuse je relevantní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím, pan poslanec Černohorský.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Já jsem tam ještě kladl dotaz, zdali tedy máte jako ministerstvo přehled, kolik je tedy zásob - komerčních - té sladké ropy a kolik tedy je té sladké ropy v tuto chvíli na skladech státních hmotných rezerv.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Ano, ty informace mám, ale nemám je jenom teď tady pro vás připravené, kolik je přesně té sladké ropy, ale není problém, abychom vám to dali, prostě je to jenom výkaz, který si stáhneme právě z hmotných rezerv, a tam vám přesně dáme, kolik čeho, jakých druhů ropy je, případně i to, kdo vlastně by je poptával a kde by se daly alokovat. Já vám ten celý seznam, vůbec té struktury té ropy včetně těch cen dám, to teď nemám tady jenom u sebe.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec Lipavský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Lipavský: Dobrý den, děkuji za slovo. Mě tedy zaujalo jaksi to vyjádření, že Správa státních hmotných rezerv může jednu ropu prodat a nakoupit druhou. Státní hmotné rezervy dokonce na tu ropu už dneska peníze mají vyčleněné, ale prostě nemají povolení od ministerstva, od vlády, aby ten nákup učinily, protože to pan premiér prostě zastavit. Takže já bych to na ně úplně, úplně neházel. Je to prostě politické rozhodnutí, které řekne, jak ty zásoby mají vypadat, jak máme být na tu krizi připraveni a SSHR je už vykonavatel toho rozhodnutí. Takže to opravdu nejde, nejde za touto organizací, jde to za MPO. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan ministr bude odpovídat. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Není to, to se neustále motáme kolem toho, jestli alokovat více peněz do té ropy. Jestliže se se stávajícím, dejme tomu, pětaosmdesátidenním režimem Správa hmotných rezerv rozhodne, že tolik bude do toho druhu ropy a tolik do toho, tak je to zcela v pořádku. Teď řešíme, jestli alokovat více peněz do něčeho, co není nezbytně nutné. To je to, celá ta diskuse, která kolem toho je. A jestli to potom bude ropa A, nebo ropa B, je věc druhá. A my tvrdíme, že to není nezbytně nutné, že to přepočítáme, a v momentu, kdy skončí tenhle rok, protože to bude relevantní údaj s ohledem na to, že bude nižší spotřeba, a raději, když nevíme, jak to dopadne, ten rok, tak proč bychom teď kupovali, a bude to tam ležet, tak raději v tuto chvíli alokujeme ty peníze tam, kam je to třeba, to jsou zdravotní prostředky.

Já nevím opravdu, co je na tom tak nelogického. Myslím, že jsem to vysvětlil docela, docela jasně, víte, že jsme se na tom i potkávali osobně. To znamená, nenuťme dneska investovat stamiliony korun do něčeho, co možná bude prostě navíc, a budeme v příštím roce sedět a budeme to zase prodávat zpátky. To prostě nedává logiku, když to nepotřebujeme.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Nikoho dalšího nevidím, že by chtěl vystoupit v obecné rozpravě, tudíž obecnou rozpravu končím. Zeptám se pana poslance Lukáše Černohorského, jaké navrhuje usnesení Poslanecké sněmovny.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Já tedy žádám o vyslovení nesouhlasu s interpelací a tam potom pan vicepremiér může případně doplnit ty údaje, které mi tady slíbil, že mi zašle. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Jelikož nemáme splněno kvorum 67 poslanců a ani ho pravděpodobně nenaplníme, tak o této interpelaci nemůžeme hlasovat, a já ji tudíž přerušuji.

Další interpelace je na paní ministryni Alenu Schillerovou. Místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová odpověděla na interpelaci pana poslance Jakuba Jandy ve věci skandální šikany podnikatele Finančním úřadem pro Moravskoslezský kraj. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 885. Ve čtvrtek 1. 10. 2020 byla zahájena rozprava, ve které navrhl pan poslanec Jakub Janda přerušit projednávání sněmovního tisku 885 do přítomnosti místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerové. Při hlasování číslo dvě stě šedesát devět toto bylo zamítnuto, interpelace byla přerušena. Pokračujeme tedy v rozpravě. Prosím.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, já žádám znovu o přerušení této interpelace do přítomnosti paní ministryně.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Hlasovat o této interpelaci nebudeme, protože nemáme naplněné kvorum. Tuto interpelaci přerušuji.

Další interpelace je interpelace na místopředsedu vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka. Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček odpověděl na interpelaci pana poslance Vojtěcha Munzara ve věci programu Ošetřovné pro OSVČ. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 888. Ve čtvrtek 1. 10. 2020 byla zahájena rozprava, ve které navrhl pan poslanec Vojtěch Munzar přerušit projednávání sněmovního tisku 888 do přítomnosti místopředsedy vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka. Při hlasování číslo dvě stě šedesát devět toto bylo zamítnuto, interpelace byla přerušena. Pokračujeme tedy v rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Ještě jednou dobrý den, kolegyně, kolegové, pane ministře. V dubnu jsem se pana ministra ptal poté, kdy byl zahájen první měsíc programu Ošetřovné pro OSVČ, a ptal jsem se na to, proč vlastně Ministerstvo průmyslu a obchodu, v jehož kompetenci je formulovat podmínky tohoto programu, proč striktně vyžadovali potvrzení od žadatelů o uzavření školského zařízení vzhledem k tomu, že byly zavřeny všechny školy na základě usnesení vlády. Ptal jsem se taky na to zejména proto, že na samotné žádosti tato povinnost nebyla uvedena. Bylo tam naopak čestné prohlášení žadatele, že jeho dítě navštěvuje právě uzavřené školské zařízení. A ministerstvu toto nestačilo. Mnoho žádostí, co jsem se dozvěděl z praxe, bylo vlastně vraceno k dopracování a díky tomu ta pomoc, která měla být efektivní, rychlá a jednoduchá, se zkomplikovala a mnoha osobám samostatně výdělečně činným přišla až třeba s měsíčním zpožděním právě proto, že nedodaly tento podklad, který nebyl přímo vyjmenován v té první verzi žádosti, kterou žadatelé vyplňovali.

Já jsem se nedozvěděl v odpovědi na svou interpelaci, kde jsem pokládal celkem sedm otázek, tak jsem se nedozvěděl ten důvod, proč to nestačilo udělat čestným prohlášením, které bylo součástí žádosti. Proč ministerstvo, pane ministře, striktně vyžadovalo potvrzení o uzavření školských zařízení, když byly zavřeny všechny. A další věc, kterou jsem se nedozvěděl a na kterou jsem se přímo ptal, kolik žádostí bylo takto zamítnuto nebo vyzváno k dopracování právě z důvodu chybějící této přílohy za měsíc březen. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Děkuji mockrát za dotaz. Myslím, že celé ošetřovné a tohleto takzvané školské zařízení je různě glorifikované a diskutované. Rozumím tomu dotazu, ale přiznám se, že už to trošku nechápu, když jsme to vysvětlovali opravdu, pane poslanče, mnohokrát. Ale přesto to ještě jednou vysvětlím, abychom si rozuměli v jedné věci.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zpracovávalo řádově skoro deset různých výzev. Ministerstvo průmyslu a obchodu není typickým úřadem. Byli jsme v bezprecedentní době. A my jsme na sebe navalili obrovské množství různých programů, od programu Nájemné přes program Ošetřovné. Dneska realizujeme program Kultura, program Nájemné II, program Sport a tak dále. Já to neříkám teď ve smyslu toho, že bychom se zbavovali odpovědnosti. Já tím jenom chci říct, že jsme museli alokovat během několika týdnů stovky lidí, kteří na tom začali pracovat, půjčovali jsme si je z jiných úřadů a jeli jsme - nechci říct v polních podmínkách, ale v naprosto mimořádných podmínkách.

Ošetřovné je historická věc, která zde nikdy v minulosti nebyla pro osoby samostatně výdělečně činné. Chtěli jsme vyjít vstříc Ministerstvu práce a sociálních věcí, které to začalo realizovat a dobře to realizuje pro všechny zaměstnance. Tak jsme to natáhli na sebe. Vytvořili jsme během několika dnů informační systém na to a začali jsme s řádově asi 60, 70 lidmi toto realizovat. To, že jsme tam - a když se na to kdokoli podívá, tak prostě vidí, že to je jednoduchý formulář, který je - dali tu podmínku toho, že potřebujeme potvrzení školy, nebylo nic, co by bylo mimořádného, protože jednoduše ty školy zaprvé jsou různé, to znamená, byly školy, které byly zavřené, a (ty), které nebyly, protože se to netýká pouze škol, ale týká se to dalších různých institucí, na které se ošetřovné vztahovalo. Tak první věc, abychom tedy měli jistotu, jestli se jedná o školu, či ne.

A druhá, to je možná ještě důležitější, byla v tom, že školská zařízení uzavírala v různých časech, to znamená, my jsme tam potřebovali mít jasnou konfirmaci tím školským zařízením, jak dlouho vlastně tam byli či nebyli zavřeni, čili na kolik dní se má ta dotace vyplácet. Pokud bychom šli pouze přes čestné prohlášení, spoléhali bychom se na to, že to každý vyplní úplně přesně, což by mohlo narůst zejména poté k velkému množství různých nedorozumění a popravdě řečeno i zbytečných krácení, takže jsme se tomu chtěli vyhnout. Toto fungovalo bez problémů. Ty školy si během několika dnů zvykly na tento režim, protože to dávaly svým žákům. A nevnímám to jako něco, co by nějakým způsobem ohrozilo či neohrozilo to čerpání.

Když jsme se dívali do toho, jaká byla hlavní pochybení nebo co to zdržovalo, protože v prvních dnech se to prostě zpracovávalo postupně, ještě jsme neměli celý elektronický systém, dělali jsme to ručně, tak hlavní problém nebylo toto potvrzení. Hlavní problém byl v tom, že tam byla některá faktická pochybení těch, kteří to vyplňovali. My jim to nevyčítáme, ale byly tam chyby v DIČ, v IČO, dohledávali jsme to. A co je důležité, bohužel tam byla celá řada chyb, a byl to druhý nebo třetí nejčastější, nechci říct prohřešek, ale chyba, kdy vlastně podnikatelé tam dávali špatné číslo účtu. To je to, co to zdržovalo.

Celkem jsme takto byli schopni zúřadovat 189 tisíc žádostí. Vyplatili jsme 2,2 miliardy korun. Prakticky vše je dneska vyřízeno, myslím tím z té první vlny pochopitelně. A v tuto chvíli nemám přesné číslo, kolik nepřišlo žádostí ze školy a o kolik se poté následně žádalo. Ale v žádném případě to nebylo něco, co to zásadním způsobem ovlivnilo. Průměrná délka zpracování žádosti činila dva týdny včetně těch všech, které byly špatně a které se musely opravovat, s tím, že ty žádosti za květen a červen byly v drtivé většině zpracovány v kratší době. Takže ano, možná v tom březnu, dubnu, kdy jsme se to všichni trochu učili, tak to trvalo o něco déle. Květen, červen se zvládl dobře. A zrovna si myslím, že program Ošetřovné dopadl poměrně dobře, a i proto jsme se rozhodli, že pojedeme na ošetřovné opět tedy i v tom režimu druhé vlny. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuju. Pan poslanec Munzar. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Nejdříve k tomu. Samozřejmě i ve své interpelaci, pokud jste ji, pane ministře, podrobně četl, jsem ocenil to, že ministerstvo přišlo s tímto programem. Nicméně k tomu, jak jste řekl, že nechápete tento dotaz, no tak ta interpelace je z dubna. Já jsem vám to posílal v době, kdy to bylo velmi aktuální. To, že prostě režim Sněmovny... že se to dostalo na pořad až teď, tak to je věc druhá.

Nicméně stále s vámi nesouhlasím v jedné věci. To, že na té první žádosti nebyla tato povinnost pro žadatele uvedena, a naopak tam bylo čestné prohlášení, v mnoha z nich vyvolalo představu, protože neměli informaci o tom, že musejí dodat potvrzení o uzavřeném školském zařízení, notabene koho by to napadlo v době, kdy byla všechna školská zařízení uzavřena, takže to přispělo k tomu, že žadatelé v mnohých případech nedali to potvrzení ke své žádosti a museli díky tomu dlouho čekat. Mě to velmi mrzí, protože pro někoho měsíční zpoždění mohlo být skutečně velmi problematické, než dostane finanční prostředky na své žití. Mnozí třeba neměli takovouhle rezervu. Chápu, že to bylo ve stresovém období, ale bylo to stresové období nejenom pro úřad a Ministerstvo průmyslu a obchodu, které to muselo formulovat, ale bylo to stresové období zejména pro OSVČ, kterým ze dne na den vlastně zůstaly děti doma a musely se nějakým způsobem s tím vypořádat. Takže mě velmi mrzí, že na začátku to nebylo součástí žádosti, že žadatelé neměli jednoznačnou informaci, že to musí být.

A já se stále domnívám, že bychom měli přistupovat k občanům s preventivní důvěrou, a nikoli nedůvěrou, což dělá často vláda u spousty programů a vyžaduje si velmi byrokraticky mnoho různých příloh k různým žádostem o kompenzační opatření, a pak se samozřejmě popírá smysl té pomoci. Protože když k někomu přistupujete s permanentní nedůvěrou a chcete po něm další a další přílohy, tak samozřejmě ta pomoc se tím zdržuje, což nastalo i v tomto případě.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane ministře, chcete reagovat? Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Tak já musím odmítnout to, že programy, které se průběžně vypisovaly, byly vypisovány s nějakou extrémní byrokratickou zátěží. To, že se po někom chce něco, aby něco vyplnil, když žádá o peníze, přece není nic nepochopitelného. A uvědomme si, že i ti, kteří ty peníze distribuují, jsou lidé, kteří nesou určitou odpovědnost, a jsou to lidé, kteří potřebují mít alespoň elementární kontrolu. Ano, je pravda, že byly programy typu záruk, které byly náročnější. Je taky pravda, že když někdo žádá o 10, 15 milionů korun a žádá to vůči své bance, tak musí vyplnit celou řadu ať už formulářů, nebo různých záměrů atd., to prostě není nic mimořádného a domnívám se, že to ustojitelné je.

Ty jednoduché programy, ať už to byla třeba Pětadvacítka atd., byly programy, kde se nekontrolovalo v zásadě nic a okamžitě se tam všechno posílalo. Ale uvědomme si to, že pokud by tam docházelo k určitým poruchám, i třeba k cíleným, a nechal by se tomu volný průběh, tak tady máme v dalších letech desítky, stovky a tisíce soudů. Německo to vyzkoušelo - přesně na tři dny. Po třech dnech muselo všechno zastavit a ten systém "nejdřív vyplatím, poté zkontroluji" okamžitě přehodnotili, protože množství žádostí, které byly zcela nerelevantní, jim zahltilo úplně celý systém.

Čili já tím jenom chci říct, snažíme se, aby to mělo nějaké parametry rychlé, jednoduché, pro někoho to někdy může být trošku náročnější, ale pokud se kdokoli podívá na dokument nebo na mechanismus vyplňování ošetřovného, tak to byl triviální jednoduchý mechanismus. Jediné, co tam bylo navíc, pravda, byl tenhle dokument od té školy, protože jsme potřebovali mít za prvé garanci, že ten člověk existuje - bohužel se nemůže podle českého zákona posílat rodný list. Tak to byla jedna věc. Druhá věc je ta, že jsme viděli, kolik dní ta škola měla zavřeno, protože ty školy to zavíraly různě, my jsme potřebovali potvrzení - a už bych se opakoval v důvodech, které jsem říkal.

Máte pravdu v jedné věci ale, abych to zase jenom neobhajoval, protože jinak ty programy podpory probíhaly dobře. Tak zrovna v tom úplném počátku došlo skutečně k jedné technické chybě, že i když v té výzvě bylo jednoznačně uvedeno, že tam musí být potvrzení toho školského zařízení, tak se tam na několik hodin objevila skutečně informace, že potvrzení pro školy není potřeba. To se okamžitě napravilo a řádově se tím pádem mohlo jednat možná o desítky žádostí, nebo možná nízké stovky, ale spíš se domnívám desítky, které mohly být takhle nešťastně vyřízeny v tom, že se poté to po nich opětovně chtělo. Těm jsme se omluvili, kteří to byli, a i přesto, že se mohlo něco zpozdit, tak průměrná doba včetně toho, kdy se podalo něco s vadami - a vady byly úplně jiné, to nebyly tyto, to byly vady, že tam prostě chybělo třeba číslo účtu, to se bohužel nedá poslat, ten peníz, v celé řadě formulářů jsme my doplňovali za ty podnikatele ty údaje a už jsme je neotravovali, když jsme viděli, že mu tam chybí IČO, tak jsme to dohledali, a ti lidé, i když je to nesmírně zdržovalo na těch statisících žádostech, tak to přesto udělali. Ale to si teď nekladu za něco mimořádného, to je naše povinnost nebo dobrá vůle to samozřejmě udělat. I přesto se to všechno zvládlo do dvou týdnů v průměru, resp. dva týdny, abych byl úplně přesný. A v těch dalších žádostech, už ne březnových, ale květen, červen atd., tam jsme pochopitelně už nechtěli tu školu, protože už to proběhlo v tom prvním režimu, tím pádem už jsme viděli, že to tam mají, a samozřejmě jsme to tam dopárovávali.

Takže prosím trochu nadhledu v tomto. Uvědomme si, že jsme byli v situaci, která zde nesnesla srovnání s minulostí, a chytat to na tom, že se tam prostě někde narodila chybka - ano, udělala se. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezké dopoledne, vážené paní poslankyně, páni poslanci, členové vlády. Budeme pokračovat v rozpravě. Pan kolega Vojtěch Munzar se ještě hlásí do rozpravy. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Já bych chtěl poděkovat panu ministrovi, že uznal to, že v tomhle nastala chyba. Samozřejmě ty další měsíce už to ti lidé věděli, takže už to nevykazovalo takové chyby. Přesto bych pana ministra poprosil, protože já jsem skutečně v té písemné odpovědi neobdržel odpověď na svou otázku, kolik za ten březen bylo těch žádostí, které musely být doplněny. Poprosil bych, aby mi nějak poslal toto číslo. To je jedna věc.

Druhá věc, kromě té chyby je potřeba zdůraznit, že na té žádosti nebyl uveden požadavek o té příloze o uzavření školského zařízení, to je potřeba si uvědomit, proto to spousta OSVČ nevěděla. A to byla druhá chyba. Nicméně protože už jsme o nějaký půlrok dál, protože už si to naštěstí tohle sedlo, tak já nebudu navrhovat nesouhlas s odpovědí na interpelaci pana ministra, jenom bych požádal o doplnění tohohle údaje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Máme tedy tuto interpelaci jako vyřízenou vzhledem k tomu, že nebyl podán návrh na odmítnutí té odpovědi. Děkuji panu vicepremiérovi Karlu Havlíčkovi a děkuji panu kolegovi Munzarovi.

Budeme pokračovat a to je tisk 897 - pan předseda vlády Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslankyně Věry Kovářové ve věci nedostatečné kapacity základních a mateřských škol. Ve čtvrtek 1. 10. byla zahájena rozprava, ve které navrhla paní poslankyně Věra Kovářová přerušit projednávání sněmovního tisku 897 do přítomnosti předsedy vlády. Při hlasování číslo 269 toto bylo zamítnuto, interpelace byla přerušena z vůle předsedajícího. Máme ji tedy zařazenou. Pan premiér tady není. Ptám se paní poslankyně Kovářové, co navrhuje. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Já bych se pokusila navrhnout přerušení interpelace do přítomnosti pana premiéra.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Já tedy přeruším projednávání tisku 897, nemáme dostatek přítomných, jakmile bude možné, např. na konci před 11. hodinou, tak bychom mohli o tom hlasovat. Zatím ten bod projednáváme dál a odkládám ji tedy pro projednání v tomto jednacím dnu.

Pokračovat budeme tiskem 925 - ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček odpověděl na interpelaci pana poslance Jiřího Dolejše ve věci řešení současné eskalace napětí ve vzájemných vztazích České republiky a Ruské federace. Rozprava byla ukončena, nebylo možné hlasovat o vyslovení nesouhlasu s odpovědí ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka z důvodu nedostatečného kvora. Budeme tedy o této záležitosti hlasovat nyní... Ale ta interpelace propadá, protože pan Jiří Dolejš není přítomen.

Pokračovat bychom měli dalším tiskem a to je tisk 926 - odpověď předsedy vlády Andreje Babiše na interpelaci Jiřího Dolejše v téže věci jako na ministra zahraničí. Pan kolega Dolejš není přítomen, interpelace tedy propadá.

Budeme se bavit o další interpelaci a to je interpelace pana poslance Zbyňka Stanjury na ministryni spravedlnosti Marii Benešovou. Ale kolega Stanjura není přítomen, takže ani o té interpelaci jednat nebudeme, přestože bylo přerušeno její projednávání - paní ministryně tady momentálně je, ale pan poslanec není přítomen. I tato interpelace tedy propadá podle jednacího řádu.

Dál tady máme interpelaci podle tisku 932 a to je odpověď paní vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové na interpelaci Zbyňka Stanjury ve věci novely exekučního řádu. Interpelace byla přerušena, ale pan kolega Stanjura není přítomen, i tato interpelace tedy propadá.

Dostáváme se k dalšímu tisku a to je tisk 933. To je interpelace na bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, tedy nyní na pana ministra Romana Prymulu, od pana poslance Zbyňka Stanjury. Tato interpelace byla zahájena rozpravou, bylo zamítnuto projednávání i přerušení. Ale byla přerušena do možnosti o tom hlasovat. Pan kolega Stanjura není přítomen a i tato interpelace propadá.

Dostáváme se k další interpelaci a to je obdobný případ. Jde o tisk 940, kdy ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová odpověděla na interpelaci poslance Zbyňka Stanjury ve věci novely exekučního řádu. Interpelace byla přerušena, kolega Stanjura není přítomen, i tato interpelace propadá.

Dalším tiskem je tisk 963, tady asi budeme úspěšnější. Paní ministryně spravedlnosti Marie Benešová odpověděla na interpelaci pana poslance Františka Navrkala ve věci zřízení nových pozic soudních úředníků k prošetření nezákonných exekucí. Interpelace spolu s odpovědí byla předložena jako sněmovní tisk 963. Bylo navrženo přerušit projednávání do přítomnosti paní ministryně Benešové. Ta je přítomna a ptám se kolegy Františka Navrkala... Ten taky není, takže bohužel ani tentokrát nebudeme úspěšní a interpelace propadá.

Další návrh je tisk 999, a to ministr zahraničí Tomáš Petříček odpověděl na interpelaci poslance Jana Lipavského ve věci nepodpoření kritiky Čínské lidové republiky za nový bezpečnostní zákon v Hongkongu prezentované Velkou Británií na půdě OSN. Interpelace byla předložena jako sněmovní tisk 999. Pan kolega Lipavský podal návrh na vyslovení nesouhlasu s odpovědí ministra zahraničních věcí, ale nebylo hlasováno kvůli nedostatečnosti kvora. Ptám se tedy pana kolegy Lipavského, co navrhuje nyní. Přerušení projednávání do přítomnosti pana ministra, nebo jaký máte záměr, pane poslanče? Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Lipavský: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Navrhuji, abychom to odložili do momentu, kdy bude kvorum, kdy bude možné o dané věci hlasovat. Což, jestli správně koukám na tabuli, tak v tuhle chvíli nemáme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já tedy přeruším projednávání v tomto bodě, uvnitř bodu. A jakmile bude kvorum, pokusím se svolat kolegy na hlasování a budeme potom jednotlivě hlasovat podle těch návrhů, které byly. Ano?

Tak můžeme pokročit. A to je tisk 1000, to je obdobná věc, to je odpověď pana ministra zahraničí Tomáše Petříčka na interpelaci kolegy Jana Lipavského ve věci nového bezpečnostního zákona v Hongkongu. A jestli také trvá na svém původním stanovisku, tak zase budeme hlasovat ve chvíli, kdy získáme kvorum před 11. hodinou.

Dalším tiskem je tisk 1001. Jde o odpověď prvního místopředsedy vlády, ministra vnitra Jana Hamáčka, který odpověděl na interpelaci poslance Jana Lipavského ve věci nového bezpečnostního zákona v Hongkongu. Interpelace se předkládá jako sněmovní tisk 1001. Bylo přerušeno projednávání a byl návrh přerušit do přítomnosti prvního místopředsedy. Také necháme, jestli pan kolega nenavrhl nic jiného, budeme poté hlasovat.

Další interpelací je odpověď paní ministryně spravedlnosti Marie Benešové, která odpověděla na interpelaci poslance Jana Lipavského ve věci nového bezpečnostního zákona v Hongkongu. Jde o tisk 1002. Tady máme štěstí, protože jak kolega Lipavský, tak paní ministryně spravedlnosti jsou přítomni, a můžeme tedy zahájit projednávání tohoto tisku. Pan kolega Lipavský má slovo. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Lipavský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, v souvislosti s vývojem situace ve zvláštní správní oblasti Hongkong, kdy tam Čína přijala nový bezpečnostní zákon, který zásadním a hrubým způsobem za prvé porušil mezinárodní závazky Číny vůči Velké Británii, ale také narušil právní prostředí v Hongkongu, jsem se obrátil na paní ministryni s dotazem, jakým způsobem bude postupovat Česká republika, protože je zde vlastně podepsaná mezinárodní smlouva mezi Českou republikou a Zvláštní administrativní oblastí Čínské lidové republiky Hongkong o předávání osob hledaných pro trestní řízení. Já jsem se touto interpelací obrátil na tři resorty. Protože ačkoli Ministerstvo spravedlnosti je resort odpovědný z hlediska toho vydávání, tak samozřejmě je to zahraničněpolitická agenda, proto MZV. Ale je tam i prvek Ministerstva vnitra, kdy vlastně policie nás reprezentuje z hlediska zadržení těch osob a držení ve vazbě.

Ta myšlenka je úplně jednoduchá: Co může Česká republika udělat pro to, aby si čínská komunistická strana pro své zpolitizované procesy nezneužívala české právo? To je ta zásadní myšlenka.

Musím říct, že ta debata se nějakým způsobem posunula a argumenty se tříbí. Uznávám, že ta věc není naprosto černobílá. A mně v odpovědi paní ministryně, a samozřejmě to přicházelo i od pana ministra Petříčka, ta odpověď, zaujal ten moment, že Česká republika je vázána celou řadou mezinárodních nebo mnohostranných úmluv - například Úmluva OSN o nadnárodním organizovaném zločinu - které vlastně taky zavazují Českou republiku k tomu, aby nějakým způsobem legitimovala osoby, zadržela je, vzala do vazby a případně vydala, ale vlastně v situaci, kdy signatářem takovéto dohody jsou státy, které zcela běžně zneužívají svůj právní řád k tomu, aby si skrze něj řešily politické procesy. Zcela konkrétně my jsme chtěli do Prahy pozvat hongkongského disidenta Simona Chenga, to je jeden z lidí, kvůli kterým byl přijat ten nový bezpečnostní zákon, a došli jsme k tomu, že nelze vyloučit, že Čína na něj nevydá zatykač, protože oni ho mučením dostali k tomu, že se falešně doznal k nějakým kuplířským zločinům. Což samozřejmě kuplířství je trestný čin jak v České republice, tak v Číně. To znamená, princip vzájemného uznávání zločinů by zde byl aplikovatelný. Takže vlastně Česká republika úplně neumí garantovat bezpečnost takového člověka.

Já samozřejmě chápu, že ministr zahraničních věcí nemůže dát někomu garanci, že nebude zatčen, atd., tomu rozumím. Tak mě tedy zajímá, jak se Česká republika bude stavět k tomu, že jsme signatáři mnohostranných či mezinárodních dohod, kde jsou státy, které zneužívají právní řád ke svým politickým čistkám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegovi Lipavskému za úvodní slovo. Paní ministryně spravedlnosti je připravena. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, dámy a pánové, my jsme na tuto problematiku odpovídali už písemně 17. srpna 2020 s tím, že Ministerstvo spravedlnosti si je vědomo závažných dopadů přijetí nového zákona o státní bezpečnosti pro Hongkong. Bedlivě to sledujeme a hlídáme a v tuto chvíli nepovažujeme za důvodné iniciovat vypovězení dohody ani pozastavení její aplikace. V podstatě se dá říct, že náš právní systém, tak jak je tady aplikován a jak za ten více jak rok na ministerstvu jsem, jsem skutečně si ověřila, má dostatečné mechanismy, abychom se k takovým anomáliím prostě nedostali. Největší případ, který jsem měla za poslední působení na tomto ministerstvu, bylo osm Tchajwanců, které chtěla vydat Čína, a samozřejmě jsme je nevydali, protože máme pojistky dostatečné a musí tam být ujištění o tom, že nebudou mučeni atd., že se nejedná o politický proces, a pan čínský velvyslanec se velmi snažil. Takže to jenom vás chci ujistit, že nic takového se nestane. Je to na posouzení, a samozřejmě tady jsme vázáni všemi dohodami, že je nebudeme vydávat za účelem takovýchto politických procesů a kde budou v ohrožení mučení a nelidského zacházení.

A pokud jde o ty vaše dotazy, tak my nemáme s Hongkongem problém. My jsme zatím tam v podstatě nebyli žádáni o to, aby někdo tedy byl vydáván, a v současné době tam máme pouze jediný problém, a to jsou naši dva vězni, co seděli ve vězení, a jednalo se o pana Havránka a pana Švece, kde tedy se jedná o proces nikoliv vydání, ale předání. Jeden z těch vězňů zemřel a druhý vězeň, tam se čeká na právní moc tamního rozsudku, kdy tedy jakmile nabude právní moci, bude mu doručen, teď je tam také koronavir, takže to všechno se pozdrželo, tak proběhne normální proces předání, kdy tedy bude náš vězeň odvezen k výkonu trestu do České republiky.

Tak toto byly jediné dva případy. A jinak si nemyslím, že je to problém, který hýbe jaksi touto republikou, a řeší se v rámci mezinárodních vztahů a řeší se samozřejmě i u nás, protože těmto případům věnujeme maximální pozornost a nelze dovolit, aby osoba, která je nějak politicky šikanovaná, byla vydávána do těchto zemí za účelem tedy mučení nebo nelidského zacházení. To je ošetřeno naprosto přesně a není možné z toho prostě vyklouznout.

Jestli vám to takto stačí, pane poslanče?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni spravedlnosti Marii Benešové. Kolega Lipavský se dál hlásí do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Lipavský: Děkuji za slovo. Já vám možná ten dotaz pošlu písemně, nebudeme tím zatěžovat plénum Poslanecké sněmovny. Opravdu mě by zajímal vlastně ten vztah k mezinárodním a mnohostranným dohodám, jejichž jsme účastníky. A já jsem nikdy nezpochybňoval, že je problém to vydávání, ale víceméně identifikoval jsem jako zásadní problém tu část zadržení a identifikace, která už sama o sobě může působit do určité míry jako šikana. A jsou vlastně případy celosvětově, kdy vlastně nedemokratické režimy toho velice intenzivně zneužívají. Nicméně já se obrátím na paní ministryni napřímo. Děkuji za pozornost.

Pane předsedající, v této věci nebudu dávat žádné návrhy, pro vaši informaci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegovi Lipavskému. Vzhledem k tomu, že nepadl žádný návrh, pokud paní ministryně nechce doplňovat svoje vystoupení, ukončím projednávání tisku 1002.

Budeme pokračovat a máme před sebou interpelaci Leo Luzara na paní místopředsedkyni vlády a ministryni financí Alenu Schillerovou, která odpověděla na jeho interpelaci ve věci poskytnutí podkladových materiálů vztahujících se ke společnosti OKD, a pan kolega Luzar se hlásí do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já bych požádal o přerušení interpelace do přítomnosti paní ministryně. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Už máme jenom tři lidi, abychom měli kvorum, tak doufám, že se nám to brzy podaří. Budeme hlasovat najednou o těch přerušeních, případně zamítnutí, jak byla navržena, jakmile kvora dosáhneme.

Další možné projednání interpelace je interpelace paní poslankyně Věry Kovářové na bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, nyní tedy na pana ministra Romana Prymulu. Jde o tisk 1013, kdy byla zahájena rozprava, a můžeme v ní pokračovat. Paní Věra Kovářová se hlásí do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, moje interpelace se týkala vzájemné neinformovanosti mezi Ministerstvem zdravotnictví a krajskými hygienickými stanicemi či jinými ústředními orgány. Tato interpelace byla podána 24. srpna a následně jsem tedy obdržela vaši odpověď, a to v čase, kdy ještě informace o počtu nakažených apod. příliš nefungovaly, a ani ta vaše odpověď v té době nebyla úplně ideální. Souviselo to také s tím, že jsme podali zákon, který se týkal informovanosti obcí o počtu nakažených nebo o počtu lidí v karanténě, a to nejenom na úrovni ORP, ale také na úrovni i těch nejmenších obcí.

Myslím, že doba se změnila, že informovanost šla svým způsobem a že informace nejenom že začaly být někde poskytovány, ale také už byly i zveřejněny, tak jak jsme zaznamenali, na některých serverech dříve, než to měly obce k dispozici. Myslím, že se ukázalo, že ta informovanost může pomoci obcím orientovat se v situaci, jakým způsobem se vyvíjí nákaza nejenom na území dané obce, ale i v okolí, a také ty informace jsou velmi důležité pro to, že starosta může zjistit, zda se jeho obec vymyká nějakým způsobem z té úrovně v okolí, a popř. přijmout nějaká opatření.

Vy jste ve své odpovědi, za kterou vám tedy děkuji, konstatoval, že byly přijaty postupy ke zkvalitnění a náležitému načasování komunikace před vydáním mimořádných opatření. Hovořil jste také o chytré karanténě. Není to tam pak vyspecifikováno, takže já bych vás poprosila, jestli byste možná i vzhledem k aktuální situaci neshrnul, jakým způsobem se ta informovanost vyvíjí. Musím konstatovat, že jsme byli v kontaktu právě s ohledem na náš zákon o informovanosti s ÚZISem a že ta komunikace byla výborná, a vás bych poprosila, zda byste mi to jenom nemohl - a myslím, že i pro kolegy - sdělit, jakým způsobem se tato informovanost vyvíjí v současné době a jak tedy to vypadá s chytrou karanténou. Já tedy mám informace pouze z médií nebo z různých příběhů, které se objevují samozřejmě na Facebooku apod., a některé ty informace nejsou úplně příznivé. Takže jestli můžete podat pár informací. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Kovářové. Pan ministr zdravotnictví Roman Prymula je připraven k odpovědi. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Roman Prymula Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych se vyjádřil k problematice nekoordinace postupů a doplnil ty informace, které už byly poskytnuty, a event. odpověděl na tu otázku, která tady padla.

K prvnímu dotazu paní poslankyně, zda bylo informování Ministerstva zdravotnictví ze strany Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje ohledně vydání mimořádného opatření č. 15 ze dne 17. července 2020 dostatečné, sděluji, že rozsah předaných informací byl dán nepříznivým vývojem epidemiologické situace v daném kraji a časovou a odbornou náročností epidemiologického šetření při vysokém počtu klastrů COVID-19. Bývalý ministr zdravotnictví Vojtěch s ředitelkou KHS osobně projednal nedostatky na straně KHS, které se týkaly časového průběhu přípravy a vydání mimořádného opatření, především pak v otázce nedostatečného časového předstihu sdílení informací před vydáním mimořádného opatření.

Druhý dotaz dané interpelace řeší řízení krajských hygienických stanic včetně konkrétní KHS Moravskoslezského kraje v oblasti včasného informování a spolupráce s dotčenými subjekty při přípravě mimořádných opatření ze strany Ministerstva zdravotnictví. Jak bylo již řečeno v rámci odpovědi na první dotaz, konkrétní situace v Moravskoslezském kraji byla předmětem projednání bývalého ministra zdravotnictví s ředitelkou KHS. Systémově ve vztahu k dalším krajům byly problémy vzájemné komunikace krajských hygienických stanic směrem k MZ a samosprávám krajů v otázkách reakce na vývoj epidemiologické situace ve výskytu onemocnění COVID-19 předmětem řady jednání organizovaných Ministerstvem zdravotnictví za účasti zástupců všech dotčených subjektů. Na těchto jednáních byly přijaty postupy ke zkvalitnění a náležitému načasování komunikace před vydáním mimořádných opatření ve vztahu k onemocnění COVID-19. Při kompletním převzetí projektu Chytré karantény 2.0 je nyní komentovaná oblast systémově koordinována Centrálním řídícím týmem Ministerstva zdravotnictví.

Další dotaz interpelace se týká postupu, který v daných souvislostech uplatnila KHS Moravskoslezského kraje vůči kraji. Tento postup byl taktéž významným bodem již komentovaného jednání bývalého ministra zdravotnictví s ředitelkou KHS, která ministrem byla informována o tom, že obdobně jako ve vztahu k ministerstvu byl taktéž postup KHS vůči kraji časově zpožděn. Zároveň bývalý ministr ředitelku KHS požádal o nápravu postupu z hlediska přípravy a načasování vydávání dalších mimořádných opatření.

K dotazu interpelace ohledně zvažování případných personálních změn v souvislosti s nedostatky při vydání předmětného mimořádného opatření KHS bylo paní poslankyni bývalým ministrem písemně odpovězeno, že pan ministr neuvažuje o personálních změnách na KHS. S ředitelkou KHS, tak je konstatováno výše, nalezli konsenzuální náhled na řešení souvisejících problémů v budoucnu.

V reakci na poslední otázku interpelace informuji, že ministerstvo činí systémové kroky k zajištění informovanosti představitelů samospráv o počtech nakažených a o připravovaných opatřeních. Na jedné straně plně chápu snahu samospráv vedených odpovědností za přijatá opatření, na druhé straně bych rád připomněl, že situace, kdy jsou předávána data tohoto charakteru, byla v začátcích unikátní v řadě momentů. Z uvedených důvodů rozumím počáteční rezistenci na straně KHS, která byla dána percepcí zodpovědnosti za dodržení režimu GDPR.

Já bych si dovolil teď okomentovat tu situaci stávající, protože tady je třeba říci, že kraj moravský, který v podstatě byl v té první etapě jakýmsi prubířským kamenem celého toho systému, se v podstatě v této době velmi zapojil, a myslím si, že paní ředitelka Svrčinová má naprosté excelentní výsledky, a určitě není žádný důvod ji měnit ani po změně na postu ministra. Myslím si, že ta spolupráce teď je skutečně výborná. My jsme ji dokonce použili modelově i pro posílení kapacit tady v Praze, abychom to postavili obdobným způsobem, protože kapacita Moravskoslezského kraje byla překvapivě vyšší než kapacita tady třeba Středočeského kraje.

Co se týká nastavení systému Chytré karantény 2, tak ten systém v tuto chvíli se velmi prudce vyvíjí co do počtu. My jsme se dostali před zhruba třemi týdny do velkých problémů, kdy ta kapacita byla příliš malá na ty obrovské nárůsty a docházelo k výraznému zpožďování v trasování, kdy se tam kupila opravdu řada osob, které už v podstatě byly nevytrasovatelné, protože tam stály ve frontě třeba deset dnů. V tuto chvíli ta kapacita dramaticky narostla, je tam více než 1 500 osob, které jsou v call centrech a navolávají, a dostali jsme se na více než stoprocentní nárůst při té kapacitě, takže jsou schopni obvolat třeba asi 107 tisíc minut za den, což jsou obrovské počty, a podaří se v řadě případů ty fronty, které tam byly, zkracovat.

To, co je jakýmsi mechanismem, který by měl zamezit tomu, aby byli lidé zcela neinformováni, tak pokud se nepodaří toho člověka do 48 hodin nakontaktovat přes ten systém chytré karantény, tak dostává vyrozumění SMS zprávou, jak se má chovat, co se stalo a z jakých důvodů kontaktován nebyl.

To znamená, to jsou tyto informace. Co se týká dalších informací, které tečou směrem ke krajům, tady jsou pravidelné videokonference s hejtmany, kde se řeší aktuální věci. A na bázi té informovanosti, která jde z ÚZISu, tak tam si myslím, že už se vyřešil tok dat na územní správní celky nebo na obce, které v podstatě v tuhle chvíli už mají data, která dříve byla limitována z důvodu jakési obavy, aby ta data nebyla zneužita. Ale v té podobě, v jaké je dostávají, si myslím, toto nehrozí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi zdravotnictví Romanu Prymulovi. A kolegyně Kovářová nemá žádný návrh, takže můžeme považovat tuto interpelaci za ukončenou.

Budeme tedy pokračovat, a to interpelací, tiskem 1014. Jde o interpelaci Věry Kovářové na prvního místopředsedu vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka. Tím, že interpelace byla projednávána, zahájena rozprava, prošlo zamítnutí k přerušení, přesto byla přerušena tato interpelace, a ptám se paní kolegyně Kovářové, jestli navrhuje znovu přerušení projednávání této interpelace.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Já bych navrhla, aby tato interpelace byla přerušena do přítomnosti pana ministra.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji, poznamenávám si. Už je devátá. Čtrnáct, dobře. Děkuji.

Dalším tiskem bude odpověď předsedy vlády Andreje Babiše na interpelaci paní poslankyně Věry Kovářové ve věci informovanosti samospráv. A jsme ve stejné situaci jako předtím. Takže požádám paní kolegyni Kovářovou, jestli navrhuje znovu přerušení do přítomnosti pana předsedy vlády.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Opět navrhnu přerušení do přítomnosti pana premiéra.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, poznamenal jsem si. A budeme pokračovat. Tentokrát půjde o odpověď místopředsedkyně vlády a ministryně financí Aleny Schillerové na interpelaci paní poslankyně Věry Kovářové ke kompenzaci krajům, o tisk 1016. A protože tam se nepodařilo odhlasovat na minulé schůzi to rozhodnutí, ptám se, jestli paní poslankyně navrhuje přerušení do přítomnosti paní místopředsedkyně vlády.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Ano, navrhuji přerušení do přítomnosti paní ministryně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Tak máme 68. Mohli bychom odhlasovat, ale přece jen ještě já zagonguji, pokusím se získat další kolegy a kolegyně.

Chtěl bych se zeptat paní poslankyně Věry Kovářové, zda stejný postup navrhuje u tisku 1017, je to její interpelace na předsedu vlády.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Ano, také navrhuji přerušení do přítomnosti pana premiéra.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Tak to máme tisk 1018 (správně 1017). A než bychom zahájili projednávání interpelace pana poslance Pavla Žáčka, tak bych navrhl hlasování. Ještě jednou zagonguji. A vzhledem k tomu, že máme kvorum pro rozhodnutí, tak bych vám přednesl návrhy na usnesení, které zatím máme k dispozici.

Návrhy na přerušení projednávání interpelace do přítomnosti předsedy vlády, místopředsedů vlády nebo ministrů, jsou u tisku 761, 769, 770, 879, 885, 897, 1001, 1011, 1014, 1015, 1016 a 1018 (správně 1017). Na zamítnutí interpelace je 999 a 1000.

Protože máme kvorum, můžeme rozhodnout, tak bychom nejdříve rozhodli o přerušení do přítomnosti příslušných ministrů, resp. předsedy nebo místopředsedy vlády. Ano? Chce někdo hlasovat jednotlivě nebo můžeme o přerušení hlasovat v bloku? V bloku, dobře.

 

Rozhodneme v hlasování číslo 114, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přerušení projednávání do přítomnosti předsedy vlády, místopředsedů nebo ministrů? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 114, z přítomných 76 pro 69, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Nyní bychom hlasovali o návrzích pana kolegy Lipavského, to znamená o zamítnutí odpovědi. (Radí se s pracovníkem KPS.)

Pardon. První bude hlasování o odpovědi paní místopředsedkyně vlády Aleny Schillerové na interpelaci kolegy Munzara, tisk 761. O tom bychom hlasovali samostatně. Potom bychom se dostali dál.

Já vás odhlásím a požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Doufám, že se nám podaří znovu dosáhnout kvora 67, abychom mohli dále hlasovat. (Na tabuli je nyní 65.) Ještě jednou zagonguji. (Chvíli čeká.) Můžeme.

 

Nejdříve tedy o zamítnutí odpovědi paní místopředsedkyně vlády Aleny Schillerové na interpelaci pana poslance Vojtěcha Munzara, kdo souhlasí se zamítnutím.

Zahájil jsem hlasování číslo 115. Kdo je pro? Kdo je proti zamítnutí? Děkuji vám.

Hlasování číslo 115, ze 70 přítomných pro 29, proti 5. Návrh nebyl přijat. Pan kolega Munzar je odkázán případně na novou interpelaci, kdyby chtěl jinou odpověď.

 

Nyní budeme hlasovat o návrhu pana kolegy Ferjenčíka na zamítnutí odpovědi pana vicepremiéra Havlíčka.

Zahájil jsem hlasování číslo 116 a ptám se, kdo je pro odmítnutí odpovědi pana vicepremiéra Havlíčka na interpelaci pana kolegy Ferjenčíka. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 116, ze 71 přítomného pro 20, proti 17. Návrh nebyl přijat. Interpelace je ukončena.

 

Další je návrh na zamítnutí odpovědi pana vicepremiéra Havlíčka na interpelaci kolegy Černohorského.

Rozhodneme v hlasování číslo 117, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro odmítnutí té odpovědi. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 117, z přítomných 73 pro 24, proti 7. Ani tento návrh neprošel.

 

Tisk 888, ještě jednou pan kolega Munzar - nenavrhoval zamítnutí, mám to dobře poznamenané.

 

Teď tu mám kolegu Lipavského, tisk 999 a 1000. Jednotlivě, nebo dohromady, pane poslanče? Budeme raději hlasovat jednotlivě.

 

Jde o zamítnutí odpovědi u tisku 999, to je na ministra zahraničí.

Rozhodneme v hlasování číslo 118. Kdo je pro zamítnutí odpovědi ministra zahraničí? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 118, z přítomných 75 pro 23, proti 8. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní tisk 1000, to je odpověď pana vicepremiéra Hamáčka na interpelaci pana kolegy Lipavského.

Hlasování číslo 119 jsem zahájil a ptám se, kdo je pro odmítnutí odpovědi pana ministra. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 119, z přítomných 75 pro 22, proti 7. Návrh nebyl přijat.

 

Tím jsme vyčerpali všechna hlasování. Opakuji - interpelace, kde bylo navrženo přerušení, byly přerušeny. Tam, kde byla zamítavá odpověď, přijaty nebyly.

Můžeme pokračovat ještě dvě minuty. Kolegu Žáčka tady nevidím, takže jeho interpelace na pana ministra Prymulu je skončena, propadá.

Stejně tak interpelace pana kolegy Žáčka na pana předsedu vlády, tisk 1036 propadá.

Jsme u interpelace, tisk 1037, pana poslance Pavla Žáčka na prvního místopředsedu vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka. Kolega Žáček není přítomen, také tato interpelace propadá.

Mám tady ještě jednu interpelaci Pavla Žáčka na paní místopředsedkyni vlády a ministryni financí Alenu Schillerovou, tisk 1038. Kolega Žáček není přítomen, interpelace propadá.

Stejně tak propadá interpelace na pana místopředsedu vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka podle tisku 1045 ve věci Policie České republiky a provádění lustrací.

Tím jsme vyčerpali všechny dnes předložené interpelace s tím, že jsme jich deset přerušili. Ty zůstávají v pořadu odpovědí na písemné interpelace jako přerušené do přítomnosti předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů. Ostatní interpelace buď byly rozhodnuty, nebo propadly pro nepřítomnost kolegů poslanců.

Je 11 hodin. Budeme se zabývat řádným pořadem schůze. Já předám řízení.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, pěkné dopoledne. Nyní bychom se měli věnovat bodům z bloku smlouvy ve druhém čtení, odpoledne potom bodu 505, což jsou ústní interpelace.

Než zahájíme body z bloku smluv v druhém čtení, tak se ptám, zda chce někdo vystoupit s návrhem na změnu schváleného pořadu schůze. Nikoho nevidím, takže budeme pokračovat v programu tak, jak jsme si ho schválili.

 

Nyní se budeme zabývat bodem číslo

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 9. 12. 2020 v 10:07.