Středa 21. října 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Petr Fiala)
5.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 228/2020 Sb., o poskytnutí
státní záruky České republiky na zajištění dluhů Českomoravské záruční
a rozvojové banky, a.s., vyplývajících z ručení za dluhy z úvěrů v souvislosti
se zmírněním negativních dopadů způsobených virem SARS-CoV-2
/sněmovní tisk 1057/ - zkrácené jednání
My bychom měli nyní podle § 99 odst. 5 odhlasovat, nebo posoudit, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného návrhu ve zkráceném jednání. K tomu otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže budeme hlasovat o následujícím návrhu usnesení:
"Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 228/2020 Sb., o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění dluhů Českomoravské záruční a rozvojové banky vyplývajících z ručení za dluhy z úvěrů v souvislosti se zmírněním negativních dopadů způsobených virem SARS-CoV-2, sněmovní tisk 1057, ve zkráceném jednání."
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 64, přihlášeno 91 poslanců, pro 81, proti nikdo. Schválili jsme zkrácené jednání.
A já na základě toho požádám paní místopředsedkyni vlády, ministryni financí Alenu Schillerovou, aby se ujala slova. Prosím.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně uvedla vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 228/2020 Sb., o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění dluhů Českomoravské záruční a rozvojové banky vyplývajících z ručení za dluhy z úvěrů v souvislosti se zmírněním negativních dopadů způsobených virem. Je to návrh, který schválila tato Poslanecká sněmovna na jaře. Reagoval, byl vlastně, vytvořil podmínky, nebo poprvé v historii státní... za možnost poskytnutí státní záruky na úvěry, které se poskytly podnikatelům a malým středním firmám zejména na provozní úvěry do 50 milionů. Víte, že ta záruka tam byla 90 % pro firmy do 250 zaměstnanců, 80 % pro firmy nad 250 zaměstnanců na provozní úvěry do 50 milionů. V tuto chvíli je zprocesováno asi 2 tisíc žádostí, zhruba za nějakých 13 miliard.
Nicméně ten program končí na konci tohoto roku. O tom, že bude potřebovat dál, si myslím, že tady asi nikdo nepochybuje. A ten návrh, ta novela, kterou teď předkládám, reaguje na skutečnost, že Evropská komise 13. října 2020, to je minulý, nebo tento týden, rozhodla o prodloužení platnosti dočasného rámce pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID-19, na jehož základě byl notifikován záruční program COVID III. Pokud chceme využít nynějšího prodloužení dočasného rámce a umožnit, aby Českomoravská záruční a rozvojová banka poskytovala ručení za úvěry podnikatelům i v roce 2021, je nezbytné prodloužit příslušné období i v tomto zákoně o státní záruce, který celý program COVID III kryje.
Samotný dočasný rámec byl Evropskou komisí prodloužen pouze o půl roku, přestože Česká republika i některé členské státy apelovaly, že je potřeba podpořit úvěrování podnikatelů také v průběhu celého roku 2021. Věřím, že se v následujících měsících podaří Evropskou komisi přesvědčit a dojde k dalšímu prodloužení. Proto je návrh zákona předkládán v takovém znění, které vyhovuje nyní platnému časovému omezení dočasného rámce, ale současně nebude vyžadovat další legislativní změnu, pokud nakonec dojde k dalšímu prodloužení dočasného rámce až do konce roku 2021. My jsme jednali s paní komisařkou Vestager, ona slíbila, že se na jaře znovu vrátíme k jednacímu stolu, a my jsme přesvědčeni - protože netlačí na to jenom Česká republika, tlačí na to i další státy EU.
Dále návrh zákona reaguje na silnou poptávku podniků po rozšíření programu COVID III z provozních úvěrů také na úvěry investiční. V uplynulých dvou měsících proběhla opakovaná jednání Ministerstva financí jak se zástupci podnikatelů, tak bank,a všichni se shodují na tom, že je rozšíření programu COVID III na investiční úvěry žádoucí. Dočasný rámec Evropské komise neomezuje možnost poskytnutí ručení na specifický typ úvěru, tedy měli bychom toho plně využít k podpoře našich podnikatelů. Ostatně i řada jiných členských států připravila své programy tak, aby cílily jak na podporu financování provozu, tak také investic.
Takže návrh zákona, tak jak je předložen, za prvé prodlužuje období pro sjednání úvěru s ručením Českomoravské záruční a rozvojové banky o dvanáct měsíců, tedy do 31. prosince 2021. Za druhé prodlužuje období, do kdy lze uplatnit plnění ze státní záruky ve prospěch Českomoravské záruční a rozvojové banky a to do 30. dubna 2026. Za třetí ruší podmínku poskytnutí státní záruky pouze na provozní úvěry. A za čtvrté, provádí se korekce zjevné chyby v textu zákona vzniklé přijetím chybně formulovaného pozměňovacího návrhu v Poslanecké sněmovně.
Od navržené novely zákona lze očekávat pozitivní hospodářské dopady plynoucí z prodlouženého trvání podpory podniku. V programu COVID III bylo doposud schváleno více jak dva tisíce žádostí v objemu přesahujícím 13 miliard korun. Nicméně žádostí bylo podáno dvakrát tolik a schvalování stále probíhá. Dá se předpokládat, že potřeba podpory provozních úvěrů bude pokračovat i v dalších měsících. Celkový limit plnění ze státního rozpočtu ve výši 150 miliard korun zůstává nezměněn. Stejně tak ostatní parametry státní záruky zůstanou tak, jak se na nich letos shodl Parlament ČR.
Závěrem bych chtěla uvést, že prodloužení období, dokdy lze uplatnit plnění ze státní záruky ve prospěch Českomoravské záruční a rozvojové banky, tedy ustanovení § 2 zákona číslo 228/2020, fakticky limituje i délku ručení za úvěry v rámci programu COVID III. V této věci není znění dočasného rámce Evropské komise jednoznačné, proto jsme při přípravě vládního návrhu přijali takovýto přístup a stanovili jsme to vlastně způsobem, který jsem vám tady popsala.
Ještě bych ráda upozornila na to, že byl v návrhu stanoven termín 30. dubna 2026. Současně jsem si plně vědoma, že je žádoucí umožnit, myslím na tu dobu splácení, umožnit poskytnutí ručení po dobu co nejdelší zejména u úvěrů investičních. Proto paralelně pokračovala jednání s Evropskou komisí k vyjasnění interpretace. V pondělí 19. října bylo ze strany Evropské komise potvrzeno, že by bylo možné stanovit delší lhůtu pro uplatnění nároku na plnění ze státní záruky, a to až na konec roku 2027. To by pak umožnilo, aby i úvěry sjednané až na konci programu COVID III, tedy na konci června 2021, v případě dalšího prodloužení dočasného rámce na konci prosince 2021 získaly ručení na dobu šesti let.
Pokud tedy bude načten pozměňovací návrh na prodloužení lhůty v § 2 až do konce roku 2027, jsem připravena ho podpořit, jak jsem již uvedla i včera na jednání rozpočtového výboru. Děkuji vám mockrát za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Rozpočtový výbor se tímto návrhem z přikázání předsedy zabýval, projednal ho, přijal usnesení, máme ho k dispozici jako sněmovní tisk 1057/1. A teď prosím paní zpravodajku rozpočtového výboru Miloslavu Vostrou, aby nás informovala o jednání ve výboru.
Poslankyně Miloslava Vostrá: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, jak už bylo řečeno, rozpočtový výbor se zabýval tímto tiskem na své schůzi, na své 46. schůzi a přijal následující usnesení.
Po úvodním slově ministryně financí, zpravodajské zprávě a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu
I. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby se o návrhu zákona konala obecná rozprava;
II. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby se vedla podrobná rozprava ke všem částem návrhu zákona;
III. navrhuje, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR své jednání ukončila nejpozději do 24. hodiny dne 21. října 2020;
IV. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 228/2020 Sb., o poskytnutí státní záruky ČR na zajištění dluhů Českomoravské záruční a rozvojové banky vyplývajících z ručení za dluhy z úvěrů v souvislosti se zmírněním negativních dopadů způsobených virem SARS-CoV-2, sněmovní tisk 1057, vyslovila souhlas ve znění pozměňovacích návrhů přijatých Poslaneckou sněmovnou Parlamentu.
Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. A nyní musíme opět hlasováním rozhodnout, zda povedeme, či nepovedeme obecnou rozpravu. Opět jsem přivolal všechny poslankyně a poslance, kteří nejsou v sále, aby se dostavili na hlasování. Malou chvilku počkáme.
Na hlasování jsme nyní, myslím, připraveni. Hlasujeme tedy o tom, zda povedeme obecnou rozpravu.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 65, přihlášeno 93 poslanců, pro 76, proti nikdo. Obecnou rozpravu jsme schválili. A tedy obecnou rozpravu také otevírám.
Jako první je přihlášen pan poslanec Milan Feranec, připraví se pan poslanec Tomáš Martínek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Milan Feranec: Děkuji, pane předsedající. Paní ministryně, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás krátce seznámil s pozměňovacím návrhem kolegy Jana Volného k tomuto zákonu. Já se k němu potom přihlásím v podrobné rozpravě.
Ta změna je jednoduchá. V § 2 odstavec 2 se slova "30. června 2024" nahrazují slovy "k 31. prosinci 2027". V odůvodnění navážu na to, co říkala paní ministryně. Vlastně v případě, že to schválíme, tak vlastně prodloužíme státní záruku pro Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, a to konkrétně do 31. prosince 2027. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Tomáš Martínek, připraví se pan předseda Marian Jurečka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl představit k tomuto návrhu, který se týká státních záruk a úvěrování, své dva pozměňovací návrhy, které k němu předkládám.
První se týká toho, že chceme, aby program COVID Plus poskytovaný EGAPem byl též dostatečně transparentní jako program COVID III, tedy aby docházelo také ke zveřejňování záruk. V programu COVID Plus se jedná o úvěry pro větší společnosti v pravděpodobně větších objemech, a proto je zde podle mého transparentnost namístě.
Pozměňovací návrh si klade za cíl zvýšit transparentnost Exportní garanční a pojišťovací společnosti při poskytování záruk v souvislosti s pandemií COVID-19. EGAP je úvěrová pojišťovna se zaměřením na tržně nepojistitelná politická komerční rizika spojená s financováním vývozu zboží, služeb a investic ČR. EGAP je akciová společnost plně vlastněná státem. Česká republika svá akcionářská práva vykonává prostřednictvím Ministerstva financí ČR.
Transparentnost je obecně považována za prostředek, který zvyšuje důvěru ve veřejné instituce. V tomto případě je transparentnost prostředkem, který zvyšuje kredibilitu státem vlastněné exportní pojišťovny v její úloze poskytování záruk jako mimořádné opatření s cílem zmírnění hospodářských a sociálních důsledků pandemie onemocnění COVID-19 za účelem vyšší dostupnosti likvidity exportně orientovaných podniků. Z tohoto důvodu navrhujeme stanovení povinnosti exportní pojišťovně zveřejňovat informace o každé záruce poskytnuté v souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19, a to způsobem, který umožňuje dálkový přístup nejpozději do 15. dne ode dne poskytnutí záruky. Zveřejněné informace by měly obsahovat výši záruky a informace o dlužníkovi a věřiteli. U fyzických osob jméno, příjmení, rok narození a identifikační číslo a u právnických osob název, identifikační číslo, jméno skutečného majitele. Tyto informace by měly být dostupné do dvou měsíců od kalendářního roku, kdy došlo ke splacení úvěru nebo zániku záruky jiným způsobem.
Druhý pozměňovací návrh se týká moratoria na splátky úvěrů. Jak jistě víme, 31. října tohoto měsíce tedy končí moratorium, které bylo schváleno s první vlnou koronaviru na splátky hypoték a dalších úvěrů. Poněvadž situace není zrovna o moc lepší než na jaře, řekl bych, že je mnohem horší, lidé nemají v tuto chvíli, mnoho lidí nemá ani našetřeno nějaké prostředky, které měli třeba i na jaře, předkládáme návrh, který by umožnil prodloužit moratorium dané splátky o stejnou dobu jako na jaře, tedy až do ledna, případně dubna příštího roku.
Mám za to, že i banky dokážou akceptovat a pochopit tento pozměňovací návrh. Většině lidí, kteří mají prostředky a nedostanou se do problémů, se využití tohoto moratoria nevyplatí, protože i nadále běží úvěrování. Takže by se mělo doopravdy týkat pouze těch, kterým běží úročení úroků. Takže by se to mělo doopravdy týkat pouze těch - běží úročení úroků. Takže by se to mělo doopravdy týkat pouze těch, kteří to doopravdy potřebují. A já myslím, že nechceme nikoho nechat na ulici. A měli bychom podpořit nejenom toto odložení úročení, které může pomoci nejen těm, kteří bydlí v nemovitosti na hypotéku, ale například i vlastní nemovitost, kterou pronajímají, aby se mohli domluvit s najímateli například na odkladu splátek za nájem apod.
V souvislosti s druhou vlnou pandemie onemocnění COVID-19, vyhlášením nouzového stavu a přijetím vládních opatření navrhujeme zavést druhou ochrannou lhůtu v oblasti splácení úvěrů. Stejně jako na jaře hrozí o to více nyní z výše uvedených důvodů masivní nárůst nesplacených dluhů ze sjednaných úvěrů, peněžitých zápůjček a dalších obdobných finančních služeb. Hlavními principy pozměňovacího návrhu zavádějícího druhou ochrannou lhůtu pro splacení úvěrů zůstávají dočasnost, široká působnost, opcionalita a neutrální účinky pro poskytování nových úvěrů v ekonomice. Podstatou dočasnosti je stanovení pevného období, během kterého upravená práva věřitelů a povinnosti dlužníků budou platit. Široká působnost znamená, že se v zájmu eliminace možného diskriminačního přístupu zákon vztáhne na všechny subjekty, které si v ekonomice sjednaly úvěr v různých jeho podobách, tj. jak na spotřebitele, tak na živnostníky, firmy, korporace, třebaže na každou z těchto kategorií v poněkud odlišném rozsahu. Opcionalita je princip, který znamená, že dlužník může využít úlevy přiznané zákonem, jen pokud o ně aktivně požádá, resp. se k nim přihlásí oznámením zaslaným věřiteli.
Druhá ochranná lhůta se vztahuje pouze vůči běžícím úvěrům. Pokud se v ochranné době sjednává nový úvěr, uplatní se pro něj standardní regulatorní režim. Stejně jako na jaře se tak odkládá splacení úvěru o zákonem stanovenou dobu, ve které se předpokládají závažnější ekonomické dopady krize COVID-19. Cílem je zabránit vzniku prodlení a s ním souvisejících důsledků pro dlužníka - sankce, negativní záznamy v dlužnických registrech a související snížení bonity dlužníka - i pro úvěrové instituce v roli věřitelů. K odkladu splátek dojde tehdy, oznámí-li to dlužník věřiteli. Odklad splátek fakticky znamená jejich posun v čase o určité období, které zákon stanoví, tj. až za konec druhé ochranné doby, tedy za 31. 1. 2021, resp. 30. 4. 2021. Tím dojde i k úpravě splátkového kalendáře, resp. režimu umořování. Při využití odkladu se úvěr pro dobu odkladu úročí.
Děkuji za pozornost a ještě jednou vás chci požádat o podporu pozměňovacích návrhů.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí pan předseda Marian Jurečka, zatím poslední přihlášený v obecné rozpravě. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji moc, pane předsedající. Já bych ještě předtím, než se budu věnovat tomu svému konkrétnímu pozměňovacímu návrhu a postřehům k tomuto tisku, chtěl apelovat velmi silně na paní ministryni i členy rozpočtového výboru Sněmovny, aby k tomu tisku, který se týkal kompenzačního bonusu, opravdu přistupovali i k těm pozměňovacím návrhům, které jsem načetl já a někteří další kolegové z opozice, s maximální vstřícností. Protože když jsem si teď pouštěl aktuální mimořádnou tiskovou konferenci po jednání vlády, kdy dochází k dalšímu výraznému zásahu do naší ekonomiky, k omezení dalších sektorů služeb a konkrétních živností, tak byste při tom projednání a doporučení, které pozměňovací návrhy ano, či ne, tak abyste toto opravdu velmi silně zvažovali. Možná úplně ideální případ by byl ten tisk vrátit do druhého čtení, otevřít ho znovu a případně parametricky ještě jinak upravit, protože ta informace, která tady zaznívá v těchto minutách ze strany premiéra a dalších členů vlády, si myslím, že je opravdu výrazným zásahem do životů statisíců lidí v České republice.
Nyní k tomuto tisku, který tady máme před sebou. Já tady přicházím s tím, co jsem se tady snažil prosadit už v době první vlny, abychom jako Česká republika vyslali jasný signál, že pokud chceme pomáhat našim firmám, chceme udržovat zaměstnanost, vážíme si firem, které podnikají na území České republiky, tak abychom v této situaci jasně také uměli vydat prioritu ve vztahu k tomu, že si vážíme především těch podnikatelů, kteří v České republice nejenom podnikají a zaměstnávají lidi, ale také tady sídlí, platí daně a nesou společenskou zodpovědnost i v této formě za rozvoj naší společnosti.
Proto navrhuji, aby v případě těch subjektů, které budou čerpat na základě této legislativy podporu, ať už se bude jednat o úvěr, nebo úvěr s garancí, tak abychom chtěli, aby tyto subjekty nesídlily v daňových rájích. Po té diskuzi, která tady proběhla v dubnu letošního roku, nedávám do toho tisku výčet daňových rájů, ale dávám tady otevřenou možnost, aby tuto formu výčtu daňových rájů nebo zemí, kde je nějaká extrémně velká pobídka ze strany státu v oblasti daňové, aby tento výčet zemí mohla udělat vláda formou nařízení vlády. To mně přijde jako určité poučení z té debaty, přijde mi to fér a byl bych rád, kdyby tato věc mohla být do této legislativy zakomponována.
Pak mně také přijde fér říci jasně, že ty subjekty, které budou čerpat tyto formy podpory, tak aby v příštích dvou letech nevyváděly své zisky formou dividend do zahraničí, přestože někdo je v situaci, kdy teď potřebuje podporu a ta podpora přes tyhle nástroje rozhodně není malá, to jsou velké objemy podpory, tak aby také minimálně ty příští dva roky byl sounáležitý s naší Českou republikou, naší ekonomikou, a tedy nevyváděl své daňové matce finanční prostředky z příjmů, které nabude na území České republiky. A taktéž je tam i rozšířená podmínka, aby nevykupoval, resp. nenabýval vlastní akcie.
Takže mně přijdou tyto věci logické. Myslím si, že bychom měli také vyslat jasný vzkaz těm statisícům firem a živnostníkům, kteří tady přes 30 let podnikají, sídlí na území České republiky, platí daně, jsou tady s námi, jak se říká, v dobrém i ve zlém, abychom uměli říct, že těchto si opravdu umíme vážit, tyto podporujeme, a ti ostatní, kteří tak nečiní, kteří tady sice jsou, čerpají jiné benefity a v dobách, kdy je tady hojnost, tak si své zisky optimalizují, tak aby prostě viděli, že když tak dělají, tak nemají potom žádat v té době, kdy přijde těžká situace, o nějaké podpory, záruky ze strany státu z peněz českého daňového poplatníka. Mají si žádat o tu podporu tam, kde tedy sídlí daňově, kde využívají to prostředí. To mně přijde fér. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Nikdo se do obecné rozpravy nehlásí, obecnou rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě není. Otevírám podrobnou rozpravu. První do podrobné rozpravy je přihlášen pan poslanec Milan Feranec, připraví se pan poslanec Tomáš Martínek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Milan Feranec: Děkuji, pane předsedající. Tímto se hlásím k pozměňovacímu návrhu sněmovní dokument 6515. Odůvodnění - odkazuji na písemný pozměňovací návrh a na to, co jsem uvedl v obecné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Tomáš Martínek, připraví se pan předseda Marian Jurečka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Tomáš Martínek: Já se hlásím k návrhům, které jsem odůvodňoval v obecné rozpravě. Jsou odůvodněny samozřejmě i v tisku (v dokumentech), které mají číslo 6469 a 6470. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Marian Jurečka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji a já se tedy teď v podrobné rozpravě hlásím u sněmovního tisku 1057 k pozměňovacímu návrhu, který jsem tady v obecné rozpravě přednesl, odůvodnil, a ten pozměňovací návrh má číslo 6504. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do podrobné rozpravy? Nehlásí. Podrobnou rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova? Není, tedy končím druhé čtení tohoto návrhu. Opět přerušuji projednávání tohoto bodu na přípravu pro třetí čtení.
A ještě zde máme bod číslo
Následující část projednávání bodu pořadu schůze
Aktualizováno 9. 12. 2020 v 10:07.