(18.50 hodin)
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já naprosto souhlasím s tím, co tady zaznělo od pana zpravodaje, že to je řešení na jeden rok, protože nikdo z nás teď vůbec samozřejmě neví, jaký bude průběh a jak dlouho bude trvat koronavirová krize, jaké důsledky to bude mít dlouhodobě na ekonomiku. A je jasné, že k tomu tématu se budeme muset vrátit, a je to věc, kterou jsme už řešili. Seděli jsme nad tím s panem kolegou Nacherem, diskutovali jsme o tom s panem kolegou Chvojkou, že je potřeba nastavit dlouhodobý systém, který se bude odvíjet od ekonomiky. Takže pokud poroste ekonomika, porostou platy ústavních činitelů, a nikoliv tak, že se to bude odvíjet jako dneska pouze od toho nepodnikatelského sektoru, a ještě to bude mít dva roky zpoždění, takže v podstatě ta vazba je velmi zprostředkovaná a vytváří to ty bizarní situace, které nikdo nedokáže ve veřejném prostoru vysvětlit. (V sále je silný hluk a neklid.)
Takže my tímto návrhem sledujeme základní princip, že platy politiků mají růst, mají růst způsobem odpovídajícím ekonomice a v případě, že ta ekonomika naopak klesá, tak mají klesat i ty platy politiků, nebo se nemají aspoň zvyšovat. V situaci, kdy máme deficit 500 miliard korun, by mi přišlo opravdu nemravné, aby se některým funkcionářům, ať už jsou ve Sněmovně, ve vládě, nebo v justici, zvyšovaly platy ze 150 na 160 tisíc měsíčně. To by opravdu nebylo namístě. Ekonomický pokles ve druhém čtvrtletí byl 10,9 % meziročně, takže situace je skutečně taková, že bychom se neměli dál zadlužovat a tu miliardu dát radši na řešení problémů v sociálních službách. (Hluk v sále neutichá. Velmi špatná slyšitelnost.)
Já bych se teď nejradši věnoval té problematice, která byla zmíněna, abychom opravdu měli jistotu, že ten návrh je v souladu s Ústavou České republiky a s principem ústavnosti. Myslím si, že rozhodujícím v této věci je nález Ústavního soudu, plénum Ústavního soudu 55/05 ve věci zmrazení platů soudců v roce 2004. Já bych si dovolil ocitovat právní větu z tohoto nálezu.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane předsedo, já vás přeruším. Ve sněmovně je neuvěřitelný hluk. Takže pokud nechcete projednávat, nebo nechcete být při projednávání tohoto bodu, běžte prosím do předsálí. Děkuji. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji vám, pane předsedající.
Posouzení ústavnosti platových restrikcí vůči soudcům pro konkrétní období konkrétního roku spadá do rámce vymezeného principem soudcovské nezávislosti. Ústavní postavení soudců na straně jedné a představitelů moci zákonodárné a výkonné, zvláště pak státní správy, na straně druhé se vzhledem k principu dělby moci a principu nezávislosti soudců odlišuje, z čehož plyne i rozdílný dispoziční prostor pro zákonodárce k platovým restrikcím vůči soudcům ve srovnání s dispozičním prostorem k takovýmto restrikcím v oblastech veřejné správy. Zásah do materiálního zabezpečení soudců garantovaného zákonem nesmí být výrazem svévole zákonodárce, nýbrž musí být, vycházeje ze zásady proporcionality, odůvodněn výjimečnými okolnostmi, například tíživou finanční situací státu, přičemž i za splnění této podmínky musí být zohledněna odlišnost funkce soudců a představitelů moci zákonodárné a výkonné, zvláště pak státní správy. Takovýto zásah nesmí zavdat důvod k obavám, nedotýká-li se omezení důstojnosti soudců, případně není-li výrazem ústavně nepřípustného tlaku moci zákonodárné a moci výkonné na moc soudní.
Já myslím, že si všichni uvědomujeme, že toto není tím případem, kdy by došlo k zneužití a nějakému tlaku, protože se to týká všech skupin stejně. Jak už tady zmínil kolega Ferjenčík, bylo avizováno ze strany ministryně financí, že nebude docházet k nějakému nárůstu platů ve veřejné sféře, a myslím si, a mělo by to tady zaznít, ten apel, aby vláda v té své dispoziční oblasti ve vztahu k úředníkům postupovala obdobně, protože jinak tam skutečně může nastat, a zmiňují to někteří právníci, disproporce, kvůli které by ohrozila ústavnost tohoto zákona. Čili apeluji na vládu, aby skutečně ten příslib byl naplněn a aby nedocházelo k disproporci mezi růstem u úředníků, což spadá do kompetence vlády, a u soudců, což je vymezeno tímto zákonem. Obdobně samozřejmě je vhodné přistupovat i ke komunálním politikům.
Takže jsem se tady snažil vysvětlit, jakým způsobem jsme přistupovali k ústavnosti. Myslím si, že ten návrh obstojí z toho důvodu, že nesnižuje platy a že měří všem stejně, což je obsahem té doktríny Ústavního soudu. A chtěl jsem poprosit, abychom tento návrh schválili v režimu § 90, a to z toho důvodu, že pokud ho nestihneme do konce října schválit a odbavit v této Poslanecké sněmovně, tak se potom nestihne projednání v Senátu, podpis prezidenta a legisvakance, na což je potřeba nějakých 60 dnů, takže skutečně do konce října by to mělo být hotovo, a v případě použití tří čtení se samozřejmě ta lhůta nestihne. Takže věřím, že si všichni uvědomují závažnou situaci, ve které jsme vzhledem k výši státního dluhu, a že nikdo nebude blokovat to, aby tento návrh byl přijat.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Mám tady faktickou poznámku pana poslance Pavla Plzáka a pak s přednostním právem přihlášku pana předsedy Kalouska. Prosím.
Poslanec Pavel Plzák: Dobré odpoledne. Jen opravdu krátká poznámka. Tady bylo řečeno, že paní ministryně financí neplánuje zvyšovat platy ve státní sféře, to znamená státních zaměstnanců. Ale to B je to, že se vlastně tento mechanismus počítá proto, protože se plánuje zrušení superhrubé mzdy. A to by tady mělo být řečeno.
A druhá věc. Já už jsem tady druhé volební období a diskusi o platech politiků si pamatuji i z minulého volebního období a vím, k čemu došlo. Já bych chtěl navrhovatele požádat o odpověď na otázku, co se stane po tom zmražení, když se zase ty platy rozmrazí a podle indexace té průměrné mzdy dojde k náhlému skokovému navýšení například o 20, 30 tisíc. Já si pamatuji tu mediální masáž, jak je možné, že si politici najednou z roku na rok zvyšují platy o 30 tisíc. Takže by mě zajímalo, jak pak budou postupovat. Jestli budou poukazovat na nemravnost tohoto. Tu mediální masáž si pamatuji, chci vědět dopředu, jak se k tomu zachovají. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan předseda Kalousek s přednostním právem. Prosím.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, jménem klubů ODS a TOP 09 vetuji projednávání podle § 90.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobrá. S faktickou poznámkou pan Ferjenčík. Prosím.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Mě to mrzí, protože zástupci ODS avizovali, že to nakonec nevetují, tak mě to mrzí. Každopádně navrhuji zkrácení lhůt na deset, případně třicet dnů. (Neklid v sále.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: S faktickou poznámkou, nebo s přednostním právem pan předseda Kalousek.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. S třiceti dny nic neudělám, to je právo předkladatele a Sněmovny, která o tom bude hlasovat. Jménem klubu ODS a TOP 09 vetuji zkrácení na deset dnů. (Výkřiky z levé části sálu.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan předseda Michálek.
Poslanec Jakub Michálek: Vzhledem k tomu, že ODS a TOP 09 hrdinně zavetovali rychlejší projednávání tohoto zákona, tak zákon nenabude účinnosti 1. 1. 2021, ale asi až 1. 3. 2021, takže vám blahopřeji, že jste hrdinně uhájili zvýšení platů na dva měsíce. (Potlesk z lavic Pirátů.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: S přednostním právem pan předseda Fiala. Prosím.
Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, dovolte, abych velmi krátce shrnul stanovisko hnutí SPD.
My jsme, jak už to dnes náš předseda připomněl ráno, navrhovali zmražení platů před dvěma lety. Bylo to právě z toho důvodu skokového navýšení, kdy to bylo příliš, a my jsme navrhovali zmražení platů až do roku 2021. Byli jsme jediní v této Poslanecké sněmovně, kdo pro to hlasoval, pro to zmražení platů, a stejně tak v letošním roce jsme tento zákon navrhli znovu. Navrhli jsme ho proto, že se opravdu státní rozpočet České republiky potýká podle mého názoru s obrovskými problémy, má půlbilionový dluh. Na příští rok, tedy na rok 2021, se počítá s 360 miliardami. Já osobně si myslím, že to bude víc, protože v rozpočtu ještě není započítáno zrušení superhrubé mzdy, což samozřejmě evokovalo v hnutí SPD znovu podat zákon o zmražení platů do roku 2021. ***